Bakalářská práce. Znalecký posudek jako jeden z důkazních prostředků. Petr Slavětínský

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Teorie a praxe přípravného řízení trestního Katedra trestního práva Bakalářská práce Znalecký posudek jako jeden z důkazních prostředků Petr Slavětínský 2009/2010

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Znalecký posudek jako jeden z důkazních prostředků vypracoval sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 3

3 Rád bych poděkoval za cenné rady a připomínky vedoucímu mé bakalářské práce JUDr. Markovi Fryštákovi, Ph.D. 4

4 Obsah 1 Úvod. 6 2 Znalecká činnost Charakteristika znalce a jeho právní úprava Ustanovení znalce Znalecká činnost ústavů Přibrání znalce Poučení znalce Oprávnění znalce Odvolání znalce a zánik jeho činnosti Odměňování znalců Odborné vyjádření a jeho právní úprava Konzultant a konzultace Expertiza a expert Znalecký posudek a jeho zakotvení v právní úpravě Znalecký posudek jako důkazní prostředek Sloţení znaleckého posudku Výslech znalce Vady znaleckého posudku Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, křivé tlumočení Hodnocení znaleckého posudku Věcný záměr nového trestního řádu v otázce dokazování a znaleckého zkoumání a nové právní úpravy zákona o soudních znalcích a soudních tlumočnících Dokazování a jeho zásady ve vztahu k znaleckému posudku jako jednomu z důkazních prostředků Závěr Resumé Seznam pouţitých pramenů. 56 5

5 1 Úvod Znalecký posudek jako jeden z důkazních prostředků je název a zároveň i téma mé bakalářské práce. Vybral jsem si ho proto, ţe znalecké zkoumání má obrovskou důleţitost v trestním řízení, ale pomalu se nám dostává do pozadí a je nahrazováno jednoduššími formami, čímţ jsou odborná vyjádření. Myslím si, ţe stojí za to zdůraznit důleţitost znaleckého posudku a nenahrazovat ho pouze odborným vyjádřením z různých důvodů, zejména finančních. Pracuji u Policie České republiky a tato problematika úzce souvisí s mojí profesí. Díky této práci bych se chtěl dozvědět, co všechno znalecká činnost obnáší. Dalším důvodem, proč se budu zabývat touto tématikou, je můj zájem o toto povolání. Cílem mé práce je přiblíţit význam a pozici znaleckého posudku jako důkazního prostředku v trestním řízení. Práce by měla směřovat ke zkoumání znalecké činnosti a obsahovat podmínky, jeţ musí být splněny pro výkon tohoto povolání. Nejdříve rozeberu, co to vlastně je znalecká činnost, kdo je to znalec, přiblíţím proces, jak se běţný člověk můţe stát znalcem a dále, jak znalecká činnost zaniká. Poté se zaměřím na samotný postup přibrání znalce v trestním řízení, popíši zde, jaká má znalec oprávnění i povinnosti a jaké sankce mu hrozí při jejich porušení. Nemalou část mé práce zaujme samotný výtvor znalce, coţ je znalecký posudek. Detailně zde rozeberu, z jakých částí se posudek musí skládat a co jednotlivé části musí obsahovat. Zaměřím se zde také na problematiku odborných vyjádření, popíši, jaký je rozdíl mezi znaleckým posudkem a odborným vyjádřením. V závěru práce se pozastavím nad novou právní úpravou znaleckého zkoumání. A co to vlastně znalecký posudek je? Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, které jsou zmiňovány v 89 odst. 2) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen TŘ ). Hodnota znaleckého posudku je v trestním řízení nevyčíslitelná, jelikoţ znalci, jakoţto osoby se speciálním vzděláním a odbornými znalostmi a dovednostmi, jsou často ti, kdo vlastně jako jediní dokáţí vyřešit problém, kterého se dané trestní řízení týká. Je to právě znalec z oboru a jím vypracovaný znalecký posudek, který mívá často jednu z hlavních rolí v řízení před soudem. Dobře vypracovaný znalecký posudek dokáţe vyvrátit tvrzení podezřelé osoby, ale někdy 6

6 také tvrzení svědků, ţe ta, či ona věc se stala jinak, neţ všichni předpokládali. Znalci a jimi vypracované znalecké posudky jsou prostředníky vědy pro orgány činné v trestním řízení. Rychlý vědecký a technický rozvoj nás přímo nutí k tomu, abychom znalecké posudky vypracované pravými odborníky, kterými by měli znalci být, mohli pouţívat jako důkazní prostředky. Znalci by měli být ve svých znalostech a dovednostech tzv. o krok dopředu před běţnou populací, orgány činnými v trestním řízení a hlavně před osobami, proti kterým se vede trestní řízení, jelikoţ znalec, přibraný k vyřešení určitých otázek, by měl být schopen na tyto otázky odpovědět. Nejen, ţe by toho měl být schopen, ale přímo se to od něj očekává. Protoţe osoba, která vykonává znaleckou činnost, by měla být ta nejlepší z nejlepších. Z těchto důvodů je tedy znalecké zkoumání a následné vypracování znaleckého posudku tak důleţitým důkazním prostředkem. Neméně důleţité je také obhájení znalce svého posudku v řízení před soudem. Kdyby znalecký posudek vypracovala osoba, která si svým výsledkem není naprosto jista, nemůţe se přeci jednat o špičkového odborníka ve svém oboru či odvětví a nebylo by moţné jeho práci pouţít jako usvědčující či osvobozující důkaz. 7

7 2 Znalecká činnost Znalecká činnost je činnost znalců a tlumočníků v řízení před státními orgány a orgány, které řeší úkoly státních orgánů v přenesené působnosti, stejně tak i znalecká a tlumočnická činnost vykonávaná v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací. Znalecká činnost musí být vykonávána pečlivě a bez zbytečných průtahů. Znalcem je tedy osoba rozdílná od procesních stran a orgánů činných v trestním řízení, která se v trestním řízení přibírá za tím účelem, aby na podkladě svých odborných znalostí poskytla úsudek o skutečnosti důleţité pro trestní řízení, jejíţ objasnění takových odborných znalostí vyţaduje. 1 Postavení znalce je v současné době vymezeno: - zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o znalcích a tlumočnících ), - Vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška k provedení zákona o znalcích a tlumočnících ), - směrnicí Ministerstva spravedlnosti ČSR č.3 ze dne o organizaci, řízení a kontrole znalecké a tlumočnické činnosti, TŘ, z. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen TZ ). Znalci vykonávají svou činnost osobně a zpravidla v obvodu krajského soudu, v jehoţ seznamu jsou jako znalci zapsáni. Mimo tento obvod mohou činnost vykonávat tehdy, pokud pro určitý obor nebo odvětví není zapsán jiný znalec. Znalec vykonává činnost osobně, ale pokud je to k posouzení dílčích otázek důleţité, přibere konzultanta. Znalec nadále zodpovídá za znalecký posudek, i kdyţ danou část konzultoval. Vysoká úroveň odborných znalostí, chování znalce dle etických zásad, dodrţování právních norem a nestrannost, je důleţitým předpokladem k výkonu znalecké činnosti. 1 Císařová, D. et al. Trestní právo procesní. 2. přeprac. vyd. Praha: LINDE, s

8 3 Charakteristika znalce Znalcem je osoba, která má speciální odborné znalosti a dovednosti, jeţ pouţívá k objasnění důleţitých skutečností pro trestní řízení. Nejedná se o osobu ani z procesních stran ani z orgánů činných v trestním řízení. Je to osoba, která k výkonu své funkce vyţaduje zapsání v seznamu znalců. Můţe se jednat o fyzické osoby, ale také o právnické osoby, tedy o ústavy, vědecké ústavy, instituty nebo jiná pracoviště, jeţ se zabývají znaleckou činností, vysoké školy nebo osoby, které jsou jmenované znalci. Znalcem také můţe být osoba, která po sloţení slibu např. před policejním orgánem, můţe vykonávat funkci, kterou vykonávají obvykle znalci. Tyto osoby však musí mít potřebné znalosti, nemusí být zapsány v seznamu znalců, ale vyslovily souhlas s výkonem uvedené funkce. Pokud hovoříme o znalcích, hovoříme také o tlumočnících Ustanovení znalce Znalci jsou ustanovováni na základě zákona o znalcích a tlumočnících a vyhlášky k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Znalce pro jednotlivé obory (jazyky) jmenuje dle ust. 3 odst. 1) zákona o znalcích a tlumočnících, ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu v rozsahu, v němţ je ministrem spravedlnosti k tomu pověřen. Toto je blíţe rozvedeno ve Vyhlášce ministra spravedlnosti, která provádí zákon o znalcích. Kdo můţe být znalcem, nalezneme v 4 odst. 1) zákona o znalcích a tlumočnících, jeţ říká, ţe znalcem (tlumočníkem) lze jmenovat toho, kdo: - je českým státním občanem (dle zákona o znalcích a tlumočnících československým), - má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru (jazyka), v němţ má jako znalec (tlumočník) působit, především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou (tlumočnickou) činnost, jde-li o jmenování pro obor (jazyk), v němţ je taková výuka zavedena, - má takové osobní vlastnosti, které dávají předpoklad pro to, ţe znaleckou (tlumočnickou) činnost můţe řádně vykonávat, - se jmenováním souhlasí. 9

9 Ministr spravedlnosti můţe prominout podmínku českého státního občanství v případech, kdy ţadatel splňuje všechny výše uvedené podmínky vyjma českého státního občanství. Znalci jsou jmenovaní na základě výběru mezi osobami, jeţ splňují předpoklady pro jejich jmenování. Návrhy na jmenování znalců mohou podávat státní orgány, instituty, vysoké školy, organizace, u kterých pracují osoby, které by mohly být jmenovány znalci. Znalcem můţe být také osoba, která o to sama poţádá. Znalec skládá slib tomu, kdo jej jmenoval. Tento slib zní: Slibuji, ţe při své znalecké činnosti budu přesně dodrţovat právní předpisy, ţe znaleckou činnost budu konat nestranně podle svého nejlepšího vědomí, ţe budu plně vyuţívat všech svých znalostí a ţe zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichţ jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl. 2 Po sloţení slibu se znalci podepíší do knihy slibů a obdrţí jmenovací listinu, podklady k objednání a převzetí znalecké pečetě, deník a průkaz znalce a je mu obeznámena znalecká doloţka. Tu musí uvádět na konci kaţdého posudku, který jako znalec vypracuje. Po tomto jsou jmenovaní znalci zapsáni do seznamu znalců a tlumočníků, které jsou vedeny u krajských soudů, v jejichţ obvodu mají znalci trvalé bydliště. Ústřední seznam znalců a tlumočníků najdeme na Ministerstvu spravedlnosti ČR a je veřejně přístupný. Pro jmenování znalce pro konkrétní obor a odvětví nejsou nastaveny přesné podmínky. Mezi obecná pravidla jmenování znalců patří, ţe znalcem jsou jmenováni ti nejlepší z nejlepších s vystudovaným příslušným oborem. Mělo by se jednat o špičkové odborníky. Jejich působení je často víceoborové nebo mezioborové. 3 V oborech, kde není odpovídající vysokoškolské vzdělání, postačuje předloţení potřebných předpokladů. Tzv. ad hoc znalci (nezapsaní v seznamu znalců) jsou přibírání k výkonu znalecké činnosti pouze výjimečně a to v případech, kdy: - není znalec pro některý obor zapsán v seznamu znalců, - znalec zapsaný v seznamu nemůţe provést úkon, 2 Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 3 Fryšták, M., Krejčí, Z. Postavení znalce v trestním řízení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s

10 - jestliţe by bylo nepřiměřeně obtíţné nebo nákladné provedení úkonu znalcem, který je v seznamu zapsán. V těchto případech je však nutné ověření odborných znalostí znalce nebo osoby, která je přibírána k výkonu funkce. Je také podmíněna souhlasem osoby a sloţením slibu před orgánem, který ji přijal. To se vztahuje pouze pro daný konkrétní případ. Vztahují se na něj také veškerá práva a povinnosti zapsaných znalců. Jediný rozdíl mezi znalcem ad hoc a znalcem zapsaným v seznamu znalců je ten, ţe ad hoc znalec nemá znaleckou pečeť a znalecký deník pro provedení konkrétního úkonu. Kaţdý znalec vykonává svojí znaleckou činnost v určitém oboru, např. zdravotnictví, ekonomika, ţivotní prostředí. Tyto obory se dále člení na tzv. odvětví, která přibliţují specifikaci jednotlivých znalců, např. soudní lékařství nebo odhady movitých věcí, motorových vozidel atd. Zaměříme-li se na případy, kdy je např. potřeba provést rychle překlad z jazyka cizího do jazyka českého. Z vlastní praxe vím, ţe je velice problémové sehnat osobu erudovanou pro některé jazyky. Proto se přibírají osoby, které ovládají jak jazyk český, tak jazyk, ze kterého je potřeba přetlumočit. Mezi nejproblémovější jazyky patří např. rumunština, mongolština, a jiné. Policisté často řeší případy, kdy osoba cizí národnosti vystupuje jako poškozený v trestním řízení. Mluvím samozřejmě o policistech sluţby pořádkové a ţelezniční policie. Ti přijdou nejvíce do kontaktu s veřejností. Při této práci je důleţité, aby takové úkony, jako je sehnat vhodného tlumočníka, byly provedeny co nejrychleji. Je to nejen vizitka policie, ale celé České republiky. Je to příjemnější jak pro poškozeného, tak pro samotné policisty, kdyţ poškozený odchází z policejní sluţebny v relativně krátkém čase, neţ aby zde zbytečně vysedával a čekal, neţ se dostaví nějaký ten znalec (tlumočník) a blokoval hlídky v jejich práci venku. Samotné provedení výslechu není nikdy tak časově náročné, jako čekání na tlumočníka. Nikdo přece nechce, aby byli policisté zavřeni na sluţebnách, ale chce, aby byli venku a tam vykonávali svoji práci. Sehnání vhodného znalce (tlumočníka) není otázkou minut, ale bohuţel hodin. Mnohdy se stává, ţe i kontakty, které znalci (tlumočníci) na sebe uvádějí, nejsou aktuální nebo hovory nepřijímají nebo jsou z velké vzdálenosti nebo je zde jiný důvod. Naštěstí ve většině případů osoby cizí národnosti necestují do a po naší republice samy, ale mají zde doprovod v podobě osoby české národnosti nebo osoby 11

11 stejné národnosti, které se zde zdrţují jiţ delší dobu a ovládají dostatečně mluvenou i psanou formu českého jazyka. Takové osoby jsou pro policisty nejvhodnějšími kandidáty na tlumočení, a proto jsou pro tuto činnost vyuţívány. Tato osoba, jak jiţ bylo řečeno, není znalec v oboru, ale pouze sloţí před policejním orgánem slib a následně je poučena stejně jako znalec (tlumočník). V těchto případech se vlastně z běţného člověka náhle stává znalec, aniţ by musel projít dlouhou anabázi navrţení, jmenování atd. Tato osoba má najednou stejná práva a povinnosti, jako znalec zapsaný v seznamu znalců, ale také jí hrozí stejné sankce dle trestního zákoníku, jako znalci. Co se týká úrovně tlumočnických výkonů znalce zapsaného do seznamu znalců a znalce ad hoc, je zde určitý rozdíl. Znalec zapsaný v seznamu znalců provádějící tlumočnický výkon hovoří jasně, stručně, jeho projev navazuje hned na projev osoby, od které tlumočí. Kdeţto ad hoc znalec mluví s osobou, od které tlumočí, dlouhými větami, aby on sám pochopil a hlavně aby nalezl přesná slova, jak má jeho výpověď přetlumočit. V praxi to zní tak, ad hoc znalec dlouze hovoří v cizím jazyce s danou osobou, a pak ve stručnosti řekne jednu větu v jazyce českém Znalecká činnost ústavů Státní orgány jsou dle ust. 21 odst. 1) zákona o znalcích a tlumočnících povinny vyţadovat znalecké posudky především od znaleckých ústavů nebo specializovaných pracovišť, pokud však v určitém oboru jsou. Ve výjimečných případech lze také poţádat o vypracování posudku vědecké ústavy, vysoké školy a instituce. Jejich seznam je veden na Ministerstvu spravedlnosti ČR. Ústavy podávají posudky písemně. V posudku ústav uvede osobu nebo osoby, které se podílely na jeho přípravě a vypracování a mohou být vyslechnuty jako znalci. Za vypracování posudku, a jeho včasné a řádné odevzdání, je odpovědný ústav (ne osoba, která se podílela na jeho vypracování). Odměna za vypracování znaleckého posudku připadá ústavu. Je pak na vedoucím ústavu, zda odměnu ponechá pracovníkovi, který posudek vypracoval, nebo zda jí ponechá ústavu. Výše odměny pracovníkovi nesmí překročit částku, která byla vyplacena ústavu. Mezi nejznámější instituce, které se zabývají znaleckou činností v České republice, patří: 12

12 - Ústav soudního inţenýrství Vysokého učení technického v Brně, - Institut oceňování majetku, - Znalecký ústav s r.o., - Komora soudních znalců ČR, - Asociace znalců a odhadců s r.o., atd. Znaleckou činnost u Policie České republiky vykonávají, při vyţádání kriminalisticko-technických expertíz, Odbory kriminalistické techniky a expertízy nebo Kriminalistický ústav Praha. Tato pracoviště jsou zapsána v seznamu ústavů, které mají kvalifikaci pro znaleckou činnost. Osoby, které vykonávají znaleckou činnost v těchto pracovištích, nejsou znalci, o kterých bylo hovořeno výše a o kterých pojednává zákon o znalcích a tlumočnících, ale jsou to tzv. experti, jelikoţ se jedná o pracoviště orgánů činných v trestním řízení. Jak jiţ bylo řečeno, pro Policii České republiky vykonávají znaleckou činnost Odbory kriminalistické techniky a expertízy nebo Kriminalistický ústav Praha. Ty jsou přibírány k vypracování odborného vyjádření. Jedná se o pracoviště jednotlivých krajských ředitelství, která vykonávají kriminalisticko technickou činnost pro policejní orgány. Pracují zde odborníci, kteří jsou na stejné úrovni jako znalci zapsaní v seznamu znalců, ale jejich počet je nedostačující k pokrytí poţadavků policie. Kdyţ vezmeme v úvahu, ţe jedno pracoviště musí obstarat v průměru 10 územních odborů s celkovým ročním nápadem přes čtyřicet tisíc trestných činů, je nám naprosto jasné, ţe to nemohou tato pracoviště v ţádném případě zvládat. Často se stává, ţe vypracovaná odborná vyjádření se dostávají zpět na útvary, které je vyţadovaly, i s ročním nebo ještě větším zpoţděním nebo se rozhoduje o tom, zda mají být vůbec vypracována Přibrání znalce Znalec je přibírán orgány činnými v trestním řízení dle ust. 105 odst. 1) TŘ, pokud je to důleţité k objasnění skutečností v trestním řízení a nepostačuje vypracování odborného vyjádření. V řízení před soudem přibírá znalce předseda senátu. Přibrání znalce je moţné provést v kaţdém stádiu trestního řízení. Jeho přibrání bez zákonných důvodů vede ke zbytečným průtahům trestního řízení. O 13

13 tom, ţe byl přibrán znalec, se vyrozumí obviněný. Státní zástupce se vyrozumí aţ v řízení před soudem. Vyrozumění jiné osoby se provede pouze v případech, kdy má tato něco strpět nebo konat. O tom, která osoba se přibere k vypracování znaleckého posudku, je nutné přihlédnout k moţnosti, ţe tato osoba můţe být z podání znaleckého posudku vyloučena pro podjatost. Znalec se k vypracování znaleckého posudku přibírá tzv. opatřením. Do novely TŘ provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., znalec se přibíral usnesením, tedy byla zde moţnost podat proti přibrání znalce stíţnost, ale od účinnosti uvedené novely jiţ tato moţnost není. Opatření je totiţ rozhodnutí orgánu sui generis, proti němuţ je stíţnost nepřípustná. Lze však dle ust. 105 odst. 3) TŘ vznést námitku proti: - osobě znalce, - odbornému zaměření, - formulaci otázek. Osobě znalce lze namítnou jeho podjatost: - k poměru věci, - k orgánům provádějícím řízení, - k účastníkům nebo jejich zástupcům. Odborné zaměření lze namítnout: - v pochybnostech o jeho erudici z hlediska: příslušného odvětví a oboru, jeho odborné úrovně, specializovaného zaměření, schopnosti řešit odbornou konkrétní problematiku. Proti formulaci otázek lze namítnout, pokud: - nejsou jasné, - nejsou konkrétní, - není zřejmé, na co má znalec odpovědět. Námitky mohou být vzneseny kdykoliv v průběhu řízení, ale v zásadě do právní moci rozhodnutí. Tyto námitky mohou podat osoby, které jsou o přibrání znalce dle ust. 105 odst. 1) TŘ, vyrozuměny. Zda je podání námitek důvodné, posoudí v přípravném řízení státní zástupce, v řízení před soudcem předseda senátu, který 14

14 vede řízení v době podání námitek. Jestliţe se námitkám vyhoví, je vyţádán znalecký posudek od znalce jiného, není-li vyhověno námitkám, je osobě, která podala námitky, sděleno, ţe jsou neodůvodněné. Znalec je přibírán pouze jeden. Dva znalce je nutno vţdy přibrat: a) k prohlídce a pitvě mrtvoly, je-li podezření, ţe smrt byla způsobena trestným činem (115), b) jde-li o objasnění jiné zvlášť důleţité skutečnosti - např. objasnění skutečnosti týkající se technických a technologických okolností zvlášť těţké dopravní nehody na ţeleznici, havárie letadla, jaderného zařízení apod. srov. 105 odst. 4), 4 c) jde-li o vyšetření duševního stavu mladistvého ( 58 odst. 1) zákona č. 218/2003 Sb., zákona o soudnictví ve věcech mládeţe, ve znění pozdějších předpisů), uvedené ustanovení zákona zde přímo stanoví, ţe se přibírají znalci z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie se specializací na dětskou psychiatrii. 5 Přibrání znalce můţeme také označit jako neodkladný a neopakovatelný úkon jak uvádí 160 odst. 4) TŘ. 6 Ten nelze provést před soudem. 7 V těchto případech musí orgány činné v trestním řízení odůvodnit neodkladnost a neopakovatelnost úkonu před zahájením trestního stíhání. Znalce si také mohou přibrat strany samy. Jestliţe znalecký posudek předloţený stranou má všechny zákonem poţadované náleţitosti a obsahuje doloţku znalce o tom, ţe si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyţádaný orgánem činným v trestním řízení. Dle ust. 110a TŘ orgány činné v trestním řízení umoţní tomuto znalci, kterého některá ze stran poţádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umoţní seznámit se 4 Musil, J., Kratochvíl, V., Šámal, P. et al. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 2. přeprac. vyd. Praha : C. H. Beck, s Fryšták, M., Krejčí, Z. Postavení znalce v trestním řízení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s Neodkladný a neopakovatelný úkon je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, neţ bude zahájeno trestní stíhání. 7 Např. pitva mrtvoly v jiţ značném stádiu hnilobného procesu. 15

15 s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku. V současné době se znalci přibírají pouze v případech, kdy to policejní orgán uzná opravdu za nezbytně nutné. Tím, ţe se jednotlivá krajská ředitelství Policie ČR stala od samostatnými účetními jednotkami státu, došlo i k omezení finančních prostředků na znalecká zkoumání. U případů, které se řešily do roku 2008, se znalci přibírali skoro v kaţdém druhém případě, aby se pouze předešlo zbytečným problémům. Stačilo, aby dozorující státní zástupce pouze po telefonu vydal pokyn policejnímu orgánu, aby ve věci přibral znalce, a znalec se přibral k vypracování posudku. Nehledělo se tak na to, ţe posudek bude stát určitý obnos a trestní řízení potrvá déle. V současné době se znalecké posudky vypracovávají, jak jiţ bylo zmíněno, v nezbytně nutných případech, jejich úlohu převzaly ve větší míře odborná vyjádření. Došlo tím k urychlení trestního řízení, ale také ke zlevnění. Státní zástupci jiţ na znalecké posudky tak nelpí, protoţe kdyby nařídili vypracování posudku oni, museli by jeho vypracování také zaplatit (z rozpočtu Ministerstva spravedlnosti ČR). Zdá se mi, ţe důkazní prostředek znalecký posudek, se čím dál tím více odsouvá do pozadí jen proto, aby trestní řízení vyšlo stát levněji na úkor kvality. Státní zástupci a také soudci polevili v těchto případech na svých poţadavcích. Zákon toto umoţňuje vypracováním pouze odborného vyjádření, tak proč jej nevyuţívat. Jak jsem jiţ řekl, není to sice tak kvalitní, ale je to rychlé a hlavně levné Poučení znalce Znalec musí být před vypracováním znaleckého posudku poučen. Poučením znalce se zabývá 106 TŘ. Znalec musí být v předvolání upozorněn na následky nedostavení ( 66) a na povinnost bez odkladu oznámit skutečnosti, pro které by byl vyloučen nebo které mu jinak brání být ve věci činný jako znalec. Znalec musí být téţ poučen o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku; to se vztahuje i na znalce, který podal posudek na základě ţádosti některé strany podle 89 odst. 2) TŘ. 16

16 Znalec musí být k provedení znaleckého posudku předvolán dle ust. 106 TŘ. Pokud se však nedostaví, je potrestán pořádkovou pokutou (znalce nelze předvést). Ta mu můţe být také uloţena, pokud odmítne bezdůvodně podat znalecký posudek. Následkem bezdůvodného odepření vypracování znaleckého posudku můţe být aţ vyškrtnutí znalce ze seznamu znalců krajským soudem, u kterého je zapsán. Znalec má dále povinnost oznámit skutečnosti vyloučení nebo které mu brání být ve věci činný. Následkem zamlčení těchto skutečností je porušení povinností, které mu ukládá zákon o znalcích a tlumočnících v 11 odst. 2). Poučení o přibrání znalce je buď součástí opatření o jeho přibrání, anebo je uvedeno na samostatném formuláři, který se k opatření přikládá. V zákoně není přímo uvedeno, kdo má znalce poučovat dle ust. 106 TŘ, zda orgán činný v trestním řízení, který ho přibírá k vypracování znaleckého posudku, anebo zda postačuje, aby se poučil sám. Lze však dovodit, ţe poučení, dle ust. 106 TŘ věty prvé, provádí orgán činný v trestním řízení a ţe bude provedeno před vypracováním znaleckého posudku. To je obsaţeno v ust. 211 odst. 5) TŘ. Pokud by tedy znalec nebyl poučen před podáním posudku, bylo by moţno tento nedostatek napravit případným doplňujícím výslechem znalce, v jehoţ rámci by byl teprve poučen a zopakoval by jiţ předtím podaný znalecký posudek. 8 V případě podání znaleckého posudku, který si nechala vypracovat strana odlišná od orgánů činných v trestním řízení, musí být znalec také dle ust. 106 TŘ poučen. Ani zde není konkrétně uvedeno, kdo tohoto znalce poučí, zda je to orgán činný v trestním řízení nebo se znalec poučí sám. Takovýto znalecký posudek musí obsahovat doloţku znalce, ţe si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, aby mohl být proveden jako důkaz. Myslím si ale, ţe poučování znalců při přibírání k vypracování znaleckých posudků, je nadbytečný úkon, kterým se opět pouze orgány činné v trestním řízení jistí. Kaţdý znalec, kdyţ skládá slib a je ustanoven do funkce znalce, je přece poučen o svých právech a povinnostech, které jako znalec má, jakým způsobem má vykonávat znaleckou činnost a co smí a nesmí. Nevidím jediný důvod, proč ještě znalce poučovat dle výše uvedených paragrafů, kdyţ by měl znalec všechno toto znát. Neustále jsou vymýšleny nové protokoly obsahující poučení a nové formuláře o 8 Fryšták, M., Krejčí, Z. Postavení znalce v trestním řízení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s

17 poučení. Zanedlouho se stane, ţe trestní spis bude obsahovat více protokolů o poučení, neţ důkazních materiálů, které jsou samozřejmě potřebnější Oprávnění znalce Znalci přibranému k vypracování znaleckého posudku je umoţněno, aby nahlíţel do spisového materiálu, kterého se posudek týká. Ten mu orgán vyţadující posudek buď zapůjčí, nebo mu umoţní pořízení jeho kopie. V případě, ţe vyjdou další skutečnosti důleţité pro vypracování znaleckého posudku najevo později, pokud není ještě posudek zpracován, vyţadující orgán poskytne doplňující informace nebo materiály znalci. Důleţité je, aby orgány mezi sebou spolupracovaly. Odmítneli vyţadující orgán spolupráci se znalcem, můţe znalec vypracování posudku odmítnout. Znalec můţe být při výslechu obviněného, svědků a můţe jim klást otázky, pokud jsou nezbytné. Můţe se zúčastnit také jiného úkonu, který je důleţitý k vyhotovení znaleckého posudku. Je nutné vytyčit znalci jeho úkoly. To se provádí vymezením okolností potřebných k objasnění nebo jsou mu přímo v opatření poloţeny otázky. Znalci nepřísluší hodnotit důkazy, které získal orgán vyţadující posudek, ani řešit právní otázky. Znalec můţe řešit jen úkoly, které souvisejí s jeho odborností. Pokud by řešil otázky z jiného oboru nebo odvětví, mohly by být vzneseny námitky proti jeho způsobilosti nebo otázkám, které poloţil vyţadující orgán. Znalec v trestním řízení tedy vykonává činnost, která není v rozporu s právními předpisy na základě jeho odborných znalostí. Jestliţe vyvstanou pochybnosti o podjatosti znalce dle ust. 105 odst. 2) TŘ, znalecký posudek nesmí podat. Tímto je zajištěna důvěra nestrannosti stranám i veřejnosti v řízení. Znalec oznámí odepření podání posudku orgánu vyţadujícímu posudek, jakmile se dozví o okolnostech, pro které by mohl být posouzen jako podjatý. Vyţadující orgán rozhodne o vyloučení znalce z posudku nebo jej ponechá posudek dokončit. Znalcům nepřísluší řešit právní otázky, avšak pokud znalec zaujme stanovisko k otázce, která přísluší soudu, nečiní to znalecký posudek nepouţitelným, obsahuje-li odborné poznatky, zjištění, z nichţ znalec dospěl k určitému právnímu závěru. Znalec dále nesmí zaujímat stanoviska k správnosti nebo nesprávnosti určitých důkazů nebo skutkovým variantám. Znalecký posudek 18

18 zpracuje s přihlédnutím k různým moţnostem důkazní situace. Jestliţe je však nějaká varianta podle vědního oboru nepřijatelná, musí toto být poznamenané ve znaleckém posudku. Znalec je dále v případech uvedených v ust. 107 odst. 2) TŘ (o příčině smrti nebo o zdravotním stavu) oprávněn vyţadovat zdravotnickou dokumentaci zemřelé osoby. V ostatních případech můţe zdravotnickou dokumentaci vyţadovat za podmínek stanovených 67b odst. 10 písm. d) zákona o péči a zdraví lidu. 9 Do té však můţe pouze nahlíţet v nezbytně nutném rozsahu pro vypracování posudku. Zpravidla je znalci uloţen úkol zpracovat posudek písemnou formou, i kdyţ není vyloučena jeho mluvená varianta Odvolání znalce a zánik jeho činnosti Znalce odvolává a zařídí jeho vyškrtnutí ze seznamu znalců ten, kdo jej jmenoval. Znalec je odvolán ze své funkce okamţikem, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí o odvolání. Od tohoto okamţiku jiţ není znalcem a nemůţe tak ani dokončit posudky, které měl vypracovat. Musí vrátit spisy od nedokončených posudků, uzavřít a navrátit deník i s pečetí krajskému soudu, u kterého byl zapsán v seznamu znalců nebo Ministerstvu spravedlnosti ČR. Proti odvolání ani jmenování není opravných prostředků. Dle ust. 20 zákona o znalcích a tlumočnících je znalec odvolán, jestliţe: - se dodatečně ukáţe, ţe nebyly splněny podmínky pro jeho jmenování, anebo jestliţe tyto podmínky odpadly, - po jmenování nastaly skutečnosti, pro které znalec (tlumočník) nemůţe svou činnost trvale vykonávat, - znalec (tlumočník) přes výstrahu neplní nebo porušuje své povinnosti, - organizace, u níţ je znalec (tlumočník) zaměstnán, prokáţe, ţe mu znalecká činnost brání v řádném výkonu povinností vyplývajících z pracovního poměru, - znalec (tlumočník) poţádá o své odvolání Fryšták, M., Krejčí, Z. Postavení znalce v trestním řízení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 19

19 Činnost znalce zaniká také samozřejmě smrtí znalce. Současná právní úprava neupravuje maximální věkovou hranici znalců. Činnost znalce je tedy doţivotní. Znalci jsou sice odborníci nejlepší z nejlepších, kteří získávají své znalosti a dovednosti po celý svůj ţivot, ale musíme si uvědomit, ţe kdyby byla stanovena maximální věková hranice znalců, která by korespondovala např. s věkem, kdy se odchází do starobního důchodu, došlo by zde k nástupu nových generací, které ovládají nové technologie a znalecké zkoumání by dostalo jiný spád. Po této věkové hranici by jiţ tyto osoby nebyly oprávněny vykonávat znaleckou činnost, ale jejich vyuţití by bylo ke konzultativní činnosti. Samozřejmě ţe jejich znalosti jsou neocenitelné, a proto by měly tyto znalosti předávat novým generacím a učit nové a nové osoby, které by poté vykonávaly znaleckou činnost Odměňování znalců Odměna znalcům za odvedenou práci se nazývá tzv. znalečné. Znalečné je právně zakotveno v: - zákoně o znalcích a tlumočnících, - vyhlášce k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, odst. 2, 3) TŘ, - zákoně č. 65/1965 Sb., o odměňování znalecké činnosti vykonávané mimo řízení před státními orgány, občanského zákoníku. Podle 16 vyhlášky k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, má znalec právo na odměnu. Výše odměny je závislá na náročnosti posudku a na míře odborných znalostí, které musel znalec k vypracování posudku vynaloţit. Sazba za hodinu práce znalce i znaleckého ústavu se pohybuje v rozmezí 100,- Kč aţ 350,- Kč. Dle náročnosti prováděných úkonů při znaleckém zkoumání je moţné odměnu znalce zvýšit dle ust. 20 vyhlášky k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ale také sníţit dle ust. 21 a 27 zmiňované vyhlášky. Sníţení odměny je moţné provést v případech, kdy se opakují jednoduché znalecké posudky, které spočívají v odborném zjišťování, jeţ mají v podstatě stejné skutečnosti. V případě, ţe znalecký posudek je vypracován v neodpovídající kvalitě, je dodán opoţděně anebo úkon, 20

20 který měl znalec provést, provedl nekvalitně, můţe přibírající orgán odměnu za takovýto posudek sníţit anebo zcela odepřít. Pro vypracování posudku přibere znalce nového. Jestliţe znalec poţaduje za vypracování znaleckého posudku nepřiměřeně vysokou částku, vydá vyţadující orgán dle ust. 111 odst. 2) TŘ usnesení o rozhodnutí výše znalečného s moţností podání stíţnosti proti tomuto usnesení. Znalcovi také náleţí dle ust. 28 odst. 1) vyhlášky k provedení zákona o znalcích a tlumočnících náhrada nákladů: - na cestovní a jiné výdaje, a to podle obecných předpisů o náhradě cestovních, stěhovacích a jiných výdajů při pracovních cestách. Mezi hotové výdaje náleţí i částky, které znalec zaplatil za pouţití zařízení nebo pomůcek organizaci při provádění znaleckého úkonu a za pomocné práce, - na mzdy za dobu strávenou podáním ústního znaleckého posudku (provedením ústního tlumočnického úkonu) při jednání před státním orgánem, včetně čekací doby a doby strávené na cestě k jednání a zpět, jestliţe jde o dobu, která se kryje s jeho pracovní dobou. Mezi další náklady, na jejichţ náhradu má znalec právo, jsou náklady: - které musel znalec vynaloţit při přibrání pomocných pracovníků, - na přibrání konzultanta. Znalci mohou být také poskytnuty zálohy na úhradu hotových výdajů potřebných k provedení úkonu. Tyto zálohy jsou poskytovány po předloţení potřebných účetních dokladů. Tento postup je zakotven jako ochrana před přeplácením. Tímto způsobem je také moţné účtovat odměnu za provedení pomocných prací. Při stanovení výše odměny znalce se postupuje dvěma způsoby: - v případě vyţádání znaleckého posudku státním orgánem se stanovuje výše přiznané odměny dle počtu hodin, které jsou nutné k vypracování znaleckého posudku a náročnosti na posudek, - v ostatních případech jsou stanoveny dle dohody mezi vyţadující stranou a znalcem. Znalec musí náhradu nákladů a svojí odměnu za posudek zúčtovat společně s podaným znaleckým posudkem. Výše znalečného je však určena dle 111 odst. 2) TŘ tím, kdo přibral znalce k vypracování znaleckého posudku, nejdéle však do dvou měsíců od doby, kdy došlo k vyúčtování odměny znalce. Soud rozhodne, které ze 21

21 stran znalecký posudek zaplatí a v jaké částce. Od nabytí právní moci rozhodnutí je lhůta pro úhradu znaleckého posudku znalci dle ust. 111 odst. 3) TŘ stanovena na 30 dní. Tuto lhůtu si však musí znalec ohlídat, aby nedošlo k promlčení znalečného. Zvláštním případem odměn jsou náklady na provedení pitvy. Za takovýto úkon je přílohou vyhlášky k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, paušálně stanovena částka 6.500,- Kč včetně histologického vyšetření do 10 preparátů. Ostatní náklady jsou také stanoveny paušálně. Jakmile znalec odpoví na další otázky týkající se např. mechanismu vzniku poranění, pouţitého předmětu útoku atd., jsou tyto úkony hodnoceny mimo paušál, jako u znaleckého posudku. Je zde ale několik podstatných rozdílů. Znalec jmenovaný do této funkce je hodinově za svůj výkon ohodnocen dle náročnosti provedeného úkonu a to v rozmezí od 100,- Kč do 350,- Kč, jak říká vyhláška k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, nebo paušální částkou. Osobě, která je pouze přibrána na slib, je přiznána částka dle vyhlášky, kterou se stanoví výše odměny za odborné vyjádření, v rozmezí od 75,- Kč do 125,- Kč. Je to docela nepoměr, kdyţ vezmeme v úvahu, ţe tyto osoby vykonávají vlastně stejnou funkci, ale za rozdílný finanční obnos. Další nevýhodou pro osobu přibranou na slib je, ţe tato osoba často neví, protoţe ji příslušný orgán nepoučí, ţe na svoji odměnu má nárok. Za dobu, kterou pracuji u Policie České republiky, jsem se nesetkal s osobou přibranou pouze na slib, která by ţádala o proplacení tlumočnického úkonu nebo by jí byl tento úkon vyúčtován. Mnohdy ani sami policisté neví, ţe osoba přibraná na slib má také nárok na proplacení odměny za vykonanou práci, a proto jí o tom ani nepoučí. Tyto osoby vlastně vypomáhají státním orgánům pouze ze své dobré vůle, protoţe neuplatní nárok na proplacení tohoto úkonu. Jak jiţ bylo výše uvedeno, znalci jsou ohodnoceni dle vyhlášky k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Znalcům se částky, které tato vyhláška stanoví, zdají ale neustále nízké. Dalo by se polemizovat, zda jsou tyto částky dostatečně vysoké, protoţe znalci vykonávají velice odbornou a odpovědnou činnost proti jiným profesím, které jsou lépe ohodnoceny. 22

22 4 Odborné vyjádření a jeho právní úprava Jiţ v úvodu své práce jsem se zmínil o tzv. odborném vyjádření. Co to vlastně je odborné vyjádření? Odborné vyjádření je v praxi povaţováno za listinný důkaz. 11 Ten si orgány činné v trestním řízení opatřují od osob nebo orgánů s potřebnými znalostmi a vědomostmi, jestliţe potřebují zodpovědět určité otázky. V méně sloţitých případech je pouţíván místo znaleckého posudku. V současné právní úpravě se hovoří v ust. 105 odst. 1) TŘ, kdy je moţné vypracovat odborné vyjádření a kdy znalecký posudek. 12 Pokud to tedy okolnosti případu dovolují, je moţné dát přednost odbornému vyjádření před vypracováním znaleckého posudku. Institut odborného vyjádření byl zaveden do TŘ jeho novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb.. Měl sníţit počet znaleckých posudků, které se často vypracovávaly v případech, ve kterých postačovalo odborné vyjádření. K vypracování odborného vyjádření se přibere osoba, jak fyzická, právnická nebo znalec s potřebnými znalostmi, které získala vzděláním, výchovou nebo praktickými zkušenostmi. Orgánu, který odborné vyjádření vypracoval, se poskytne odměna jako osobě, která vypracovala znalecký posudek. To neplatí u státních orgánů, které odborná vyjádření vypracovávají bez odměny. V současné době jsou odborná vyjádření upřednostňována před znaleckými posudky, co se týká rychlosti i ekonomičnosti. Forma odborného vyjádření není pevně stanovena. Při vyţadování odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení zváţí, zda osoba, od níţ odborné vyjádření vyţaduje, s ohledem na svůj poměr k obviněnému, jiným osobám zúčastněným na trestním řízení nebo poměr k věci není podjatá. 13 Odborné vyjádření se vyţaduje, stejně tak, jako znalecký posudek, opatřením, které je rozhodnutím sui generis, anebo tzv. doţádáním. V případě vyţádání odborného vyjádření formou opatření bude samotné opatření a vypracované odborné vyjádření formálnější, neţ tomu bude u doţádání. Opatření bude obsahovat název Opatření, trestní věc, které se 11 Musil, J., Kratochvíl, V., Šámal, P. et al. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. 2. přeprac. vyd. Praha : C. H. Beck, s Je-li k objasnění skutečnosti důleţité pro trestní řízení odborných znalostí, vyţádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření a teprve, není-li pro sloţitost posuzované otázky takový postup postačující, je třeba přibrat znalce. 13 Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 23

23 vypracování odborného vyjádření týká, včetně příslušného paragrafového znění, na jehoţ základě byl znalec nebo odborník přibrán. Dále bude obsahovat jméno příslušného odborníka nebo znalce, který je k věci přibírán a dále otázky, které jsou potřeba zodpovědět, včetně moţnosti podat dle ust. 105 odst. 3) TŘ námitku. 14 Samotné odborné vyjádření bude v podstatě vypadat jako znalecký posudek, pouze se bude lišit v názvu a nebudou zde uvedeny pouţité metody, prostředky, ani výsledky zkoumání. Oproti tomu Doţádání o podání odborného vyjádření je napsáno volnou formou, ve kterém se pouze vyţádá poskytnutí odborného vyjádření, na které se zpravidla pouze příslušný odborník vyjádří, aniţ by sám něco vypracovával. 15 Zavedení institutu odborného vyjádření má však něco do sebe. Ve své profesi se setkávám nejvíce s trestnými činy majetkového charakteru. Skladba pachatelů, kteří se této trestné činnosti dopouštějí, je stejnorodá. Buď se jedná o osoby, které jsou závislé na uţívání omamných a psychotropních látek nebo o osoby, které jsou bez pracovního poměru a zajišťují si tímto způsobem obţivu. Kdyby orgány činné v trestním řízení měly však na kaţdý případ krádeţe přibírat znalce, který by určil hodnotu odcizené věci, trestní řízení by se zbytečně protáhlo a náklady na toto řízení by narůstaly do astronomických výšek. Odborné vyjádření by ale mělo být vyuţíváno pouze u skutkově jednoduchých případů a ne, jak je v dnešní době trend, pomalu u všech případů. 14 Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodů, které stanoví zvláštní zákon. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek poloţených znalci. 15 Např. prodejna mobilních telefonů stanoví hodnotu odcizeného telefonu dle popisu poškozeného na doţádání. 24

24 5 Konzultant a konzultace Konzultativní činností se rozumí poradní činnost pro orgány činné v trestním řízení. Je upravena v ustanovení 157 odst. 3) TŘ, ve kterém umoţňuje policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci přibrání odborníka se speciálními znalostmi v oboru. Nemusí se jednat, ale také můţe, o znalce. Konzultant nevypracovává ţádný posudek nebo odborné vyjádření, ale jeho činnost je: - poskytnut odbornou pomoc, - radu, - orientaci, - upřesnit činnost orgánu činného v trestním řízení. Konzultant se dále můţe v souvislosti s výkonem své činnosti ve stanoveném rozsahu účastnit úkonů trestního řízení nebo nahlíţet do vyšetřovacích spisů orgánů. Nesmí však do ničeho zasahovat. Je moţné přibrání konzultanta dle ust. 183 odst. 2) TŘ, předsedou senátu, pokud to vyţadují závaţné a skutkově sloţité věci. Institut odborné pomoci konzultanta byl zaveden do TŘ jeho novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb.. Jedná se o poskytnutí pomoci orgánu činnému v trestním řízení, která je okamţitá a důleţitá pro jeho správný postup. Stává se, ţe dochází k záměně konzultanta s odborným vyjádření dle ust. 105 odst. 1) TŘ, ale jedná se o různé prostředky. Konzultant působí v oblasti, ve které je nutné řešit nějakou odbornou problematiku od základu věci aţ po stádium, jaký znalec a z jakého oboru a odvětví má být přibrán a popř. jaké mu mají být poloţeny otázky. Konzultativní činnost nenahrazuje činnost znaleckou, a proto je jí nutné odlišit. Je také nutné i odlišení od konzultanta, kterého si přibírá znalec dle ust. 10 odst. 2) zákona o znalcích a tlumočnících. Pokud bude od konzultanta vyţádána orgánem činným v trestním řízení konzultace v oboru, ve kterém bude zapsaný v seznamu znalců, nemůţe v této věci vystoupit v postavení znalec a tedy nebude moci vypracovat znalecký posudek. Můţe vykonávat pouze činnost konzultanta, který byl navrţen jiným orgánem. Konzultantovi nebude za jeho činnost od vyţadujícího orgánu vyplacena odměna za práci, pokud bude vykonávat svojí funkci jako zaměstnanec nějakého úřadu nebo orgánu. Odměna za práci mu bude vyplacena, 25

25 pokud byl přibrán dle ust. 10 odst. 2) zákona o znalcích a tlumočnících znalcem, který vypracovává znalecký posudek. Tu mu však vyplatí znalec, kterým byl přizván k činnosti konzultanta, ze svých mzdových prostředků. Znalec, který si přibral konzultanta, má dle ust. 18 odst. 2) věty druhé zákona o znalcích a tlumočnících nárok na náhradu nákladů spojených s přibráním konzultanta, pokud s tím vysloví souhlas orgán, který znalce přibral. Konzultativní činnost je podpůrná oproti znaleckému posudku a odbornému vyjádření, které jsou důkazními prostředky a slouţí orgánům činným v trestním řízení jako podklad k rozhodnutí. Konzultant se přibírá úředním záznamem, jeţ vypracuje orgán, který konzultanta přibírá, s uvedením nacionálů konzultanta, zařazení nebo funkce v oboru, ve kterém je odborník. Následně se uvede stručně důvod přibrání a jeho činnost. Konzultant nesmí být, stejně jako znalec, ve věci podjatý. V případě zjištění podjatosti konzultanta by byly výsledky jeho činnosti i orgánů činných v trestním řízení zpochybnitelné. Policejní orgán ani státní zástupce nejsou zbaveni odpovědnosti za správný průběh trestního řízení, kterého se konzultant účastní. 26

26 6 Expertiza a expert Proces vydělování informací z kriminalistických stop, jejich zpřístupnění a vyuţití v kriminalistické i soudní praxi pomocí odborných znalostí a metod, uskutečňující se v procesní formě znaleckého důkazu, nazýváme Expertiza. 16 Expertízy se zabývají odbornými otázkami, k jejichţ odhalení jsou nutné odborné znalosti a dovednosti. Je to tzv. vytváření znaleckých důkazů začínajících tím, ţe k objasnění důleţitých skutečností jsou potřeba odborné znalosti z vědy, techniky, řemesel nebo umění. Expertizy se provádějí z oboru: o kriminalistické techniky (daktyloskopická expertiza, mechanoskopická expertiza, trasologická expertiza, balistická expertiza, expertiza ručního písma a písma psacích strojů, genetická expertiza, atd.), o soudního lékařství, o soudní psychiatrie, o zboţíznalství, o ekonomiky. Tyto expertizy jsou prováděny buď jedním, dvěma, anebo více neţ dvěma znalci a mohou být z jednoho oboru nebo z více neţ jednoho oboru. Tuto činnost vykonávají pro orgány činné v trestním řízení technici Sluţby kriminální policie a vyšetřování, dále Odbory kriminalistické techniky a expertízy příslušných krajských ředitelství Policie České republiky a v neposlední řadě Kriminalistický ústav Praha. Jak jsem jiţ dříve uváděl, tato pracoviště jsou zapsána v seznamu ústavů s kvalifikací pro znaleckou činnost. Osoby, které vykonávají znaleckou činnost v těchto pracovištích, nejsou znalci, o kterých bylo hovořeno výše a o kterých pojednává zákon o znalcích a tlumočnících, ale jsou to tzv. experti, jelikoţ se jedná o pracoviště orgánů činných v trestním řízení. O problematice expertíz jsem se jiţ zmínil v předcházejících kapitolách. Je ale škoda, ţe policejní funkcionáři tato pracoviště nerozšíří o nové experty. Jsou to zaměstnanci policie, kteří jsou placeni z prostředků policie, a kdyby byla tato pracoviště rozšířena ještě o další obory (alespoň o ty, které jsou nejpouţívanější ve 16 Musil, J., Konrád, Z., Suchánek, J. Kriminalistika. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, s

27 znalecké činnosti), nemusely by se utrácet milionové částky za vypracované znalecké posudky. 28

28 7 Znalecký posudek a jeho zakotvení v právní úpravě Je mnoho definicí o tom, co to je vlastně znalecký posudek. Jedná se jak o definice z odborné literatury, tak o definice vykládané orgány činnými v trestním řízení nebo o definice běţné populace, ale za nejvýstiţnější bych povaţoval tuto. Znalecký posudek je samostatným důkazním prostředkem, kterým si orgány činné v trestním řízení nebo strany opatřují od osob nebo orgánů k tomu zvláště odborně způsobilých znalců, odborné skutkové poznatky. 17 Znalecký posudek je tedy přímo vymezen v ust. 89 odst. 2) TŘ, kde se řadí mezi výpověď obviněného a svědka, věci a listiny důleţité pro trestní řízení a ohledání, jako rovnocenný důkazní prostředek. Význam znaleckého posudku však nebyl od prvopočátku takový, jaký je v současné době. Znalecká činnost byla uzákoněna zákonem č. 119/1873 ř. z., trestní řád soudní, ve znění pozdějších předpisů, platným aţ do roku 1950 (byl pětkrát novelizován). Ten byl v roce 1950 nahrazen novým zákonem č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. Problematika znalecké činnosti byla v tomto zákoně upravena , 129 a Znalec byl podle této právní úpravy přibírán soudem, který řídil vyšetřování a on vybíral otázky znalci, které byly ve znaleckém posudku zodpovídány. O vyhotovení znaleckého posudku mohl být poţádán nejen znalec, jako fyzická osoba, ale také veřejný úřad nebo ústav, který k tomu byl povolán. 18 Přibírali se většinou dva znalci, jeden znalec postačil v případě, ţe druhého nebylo moţné sehnat, hrozilo-li nebezpečí z prodlení nebo se nejednalo o tak důleţitý případ. O přibrání znalce byl vyrozuměn, stejně jako v současné době, obviněný i ţalobce. Záleţelo pouze na soudu, zda přibere znalce jednoho či dva. Podmínkou pro přibrání jednoho znalce bylo, ţe se nesmí jednat o hlavní nebo jediný důkazní prostředek. 19 Znalec se také nemohl přímo v posudku vyjadřovat k vině, či nevině pachatele, ani ke stupni zavinění. Toto příslušelo výhradně soudu. Jak jiţ bylo zmíněno, v roce 1950 vzniká 17 Císařová, D., Fenyk, J., Kloučková, S. et al. Trestní právo procesní. 3. aktualiz. a rozšíř. vyd. Praha: Linde, s Zákon č.119/1873 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. 19 Fenyk, J., Havlík, T., Růţička, M. Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu vyd. Praha: C. H. Beck, s

29 zákon č. 87/1950 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, který navazuje na zákon předcházející. V tomto zákoně je jiţ zavedeno poučení znalce v 119. Není však zde zakotveno odborné vyjádření ani přibrání ústavu k vypracování znaleckého posudku. Dokazování, přibírání znalce a pokládání otázek, které mají být zodpovězeny znaleckým posudkem, řídí prokurátor. Nový zákon č. 1/1953 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, nepřinesl ţádnou změnu. Zavedení znaleckého posudku do důkazních prostředků bylo aţ vypracováním zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů. Dokazování je zde rozděleno na obecnou a zvláštní část, která obsahuje výčet jednotlivých důkazních prostředků, mezi které patří i znalecký posudek. Znalecká činnost zde zaujímá místo v Novelou TŘ provedenou zákonem č. 48/1973 Sb., dochází k zavedení odborného vyjádření nebo potvrzení, které je moţné pouţít v jednoduchých případech. Toto je také potvrzeno rozhodnutím Nejvyššího státního zastupitelství. 20 Znalecký posudek však má přednost před odborným vyjádřením. Jestliţe trestní řád vyţaduje přibrání znalce anebo jeho přibrání vyţaduje ustanovení jiného zákona. 21 Nejrozsáhlejší novelou TŘ provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., došlo k doplnění 105 odst. 1), který uvádí, ţe je-li k objasnění skutečnosti důleţité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyţádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. 22 Tímto dochází ke snaze sníţit zbytečné přibrání znalce k jednodušším případům, a tím urychlit přípravné řízení trestní. Vzhledem k tomu byl zaveden nový institut, který má slouţit k zjednodušení práce znalcům, a tím je odborná pomoc konzultanta. Toho je moţné vyuţít v závaţných a skutkově sloţitých věcech, jestliţe má znalosti ze speciálního oboru, jak je uvedeno v ust. 157 odst. 3) TŘ. O jeho přibrání sepíše státní zástupce nebo policejní orgán úřední záznam a dají li souhlas, můţe následně nahlíţet do spisu a být přítomen při provádění úkonů trestního řízení. Nepřísluší mu však do nich zasahovat. O skutečnostech, které vyjdou najevo při řízení, kterých se zúčastnil, musí zachovat mlčenlivost. Konzultanta lze vyloučit ve 20 Fenyk, J., Havlík, T., Růţička, M. Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu vyd. Praha: C. H. Beck, s Fenyk, J., Havlík, T., Růţička, M. Rozhodnutí a stanoviska k trestnímu řádu vyd. Praha: C. H. Beck, s Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. 30