EVROPSKÁ UNIE. Výbor regionů. Konzultace Váš názor na strategii Evropa Hlavní závěry, vyhodnocení a politický dopad květen 2010

Transkript

1 EVROPSKÁ UNIE Výbor regionů Konzultace Váš názor na strategii Evropa 2020 Hlavní závěry, vyhodnocení a politický dopad květen 2010

2 HLAVNÍ ZÁVĚRY, VYHODNOCENÍ A POLITICKÝ DOPAD Průzkum VR Váš názor na strategii Evropa 2020 MĚSTA A REGIONY EU: PROBLEMATIKA STRATEGIE EVROPA 2020 Průzkumu Výboru regionů se zúčastnilo 90 evropských regionů a měst z 21 členských států EU. Předložily velmi kvalitní dokumenty, které jsou důkazem jejich závazku k nové strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, a poskytly velké množství komentářů a návrhů a také konkrétní příklady, jak by mohly přispět k provádění této strategie. Respondenti ocenili vyvážený přístup návrhu strategie Evropa 2020, což se odráží v jeho prioritách a ambiciózním závazku k cílům na úrovni celé EU. Rovněž považovali stěžejní iniciativy za konkrétní nástroje, které přiblíží strategii Evropa 2020 občanům EU. Zpochybnili však některé klíčové aspekty obsahu návrhu strategie a zdůraznili, že v této strategii nejsou dostatečně zohledněny a řešeny územní odlišnosti a nerovnosti; HDP není doplněn novými ukazateli, které by sloužily jako nástroje na formování politických opatření; nedaří se překonat současné roztříštění politických programů a souvisejících zdrojů financování; zjednodušení administrativy se nestalo prioritou; není uplatňováno provádění zásady partnerství mezi národními, regionálními a místními orgány a nečelí se komunikační výzvě, jak přiblížit novou strategii životům běžných občanů. Z těchto důvodů a kvůli velmi těsnému časovému plánu na přijetí nové strategie má mnoho respondentů obavy, že hlavní chyby a nedostatky Lisabonské strategie se mohou zopakovat. Proto předložili široké spektrum konkrétních návrhů, jak zlepšit současný plán strategie Evropa 2020 a zajistit její úspěšné provádění. VYTVOŘENÍ A PROVÁDĚNÍ NOVÉ STRATEGIE: VÝZVY A PŘÍLEŽITOSTI 1) Strategie Evropa 2020 nezohledňuje stávající socioekonomické rozdíly a nerovnoměrné rozdělení příležitostí mezi regiony a městy a v rámci nich. Tyto rozdíly, které se v minulém desetiletí ještě zvýšily, jsou nejen odrazem tradiční propasti mezi rozvinutými a zaostávajícími regiony, ale jsou rovněž patrné v některých nejrozvinutějších oblastech, např. v chudých předměstích některých měst EU. Stanovením cílů pouze na vnitrostátní a evropské úrovni a prostřednictvím přístupu seshora dolů neumožňuje strategie Evropa 2020 upravit úkoly, ukazatele a cíle tak, aby braly tyto místní a regionální odlišnosti v potaz. CS

3 - 2 - Díky přizpůsobení úkolů, ukazatelů a cílů různým místním a regionálním podmínkám se strategie Evropa 2020 stane realističtější, a tedy důležitější pro životy běžných občanů v rámci EU. 2) Strategie Evropa 2020 nepodporuje šíření ukazatelů udržitelného rozvoje, které by doplnily HDP. Přijetí takovýchto ukazatelů, v souvislosti s flexibilním prováděním nové strategie sdílené příslušnými úrovněmi správy a dalšími zúčastněnými stranami, je nezbytným aspektem pro stanovení cílů na místní a regionální úrovni a pro formování nejvhodnějších způsobů, jak provádět strategii na místní úrovni. Bylo předloženo několik příkladů možných ukazatelů. 3) Politické nástroje a související zdroje financování strategie Evropa 2020 jsou nadále velmi roztříštěné, tak jako tomu bylo v případě Lisabonské strategie. Mohou se proto stát neúčinnými. Kromě toho si strategie Evropa 2020 nestanovila zjednodušení administrativy za prioritu. Politické nástroje by měly být koordinovány a jejich použití zjednodušeno, aby se strategie uceleným a efektivním způsobem zaměřila na omezený počet cílů. Tím by byla také zajištěna nezbytná integrace mezi jednotlivými politikami EU včetně politiky soudržnosti a dalších příslušných odvětvových politik. 4) Účinné splnění cílů strategie Evropa 2020 bude záviset nejen na tom, co všechny příslušné vlády udělají, ale především na tom, zda budou postupovat koordinovaným a synchronizovaným způsobem. Pokud jde o provádění některých aspektů sedmi plánovaných stěžejních iniciativ, místní a regionální orgány budou v přední linii. Navzdory deklarované vůli však v praxi nedochází k žádným krokům, které by podpořily partnerství mezi všemi příslušnými úrovněmi správy při provádění této nové strategie. Naopak, některá klíčová rozhodnutí (stanovení cílů na úrovni EU a členských států) byla doposud přijata ukvapeně, s přístupem seshora dolů. Má-li strategie dostát svým slibům, mělo by již od počátku docházet k trvalé koordinaci mezi všemi příslušnými úrovněmi správy. V roce 2010 by místní a regionální orgány, vlády členských států a EU měly především spolupracovat, aby si v prvé řadě stanovily cíle (rovněž na regionální úrovni) a v druhé řadě sestavily a zahájily stěžejní iniciativy a programy národních reforem. V tomto procesu by měly být pečlivě zohledněny zásady subsidiarity a proporcionality. 5) Zatímco návrh správně uvádí, že nástroje politiky soudržnosti přispívají k cílům strategie Evropa 2020, zjevně nedostatečně zohledňuje rozsah regionálních a územních odlišností v EU a neobjasňuje potenciální příspěvek strategie Evropa 2020 k posilování soudržnosti v rámci EU. V důsledku nedostatku flexibility a přístupu seshora dolů může strategie promarnit příležitost, aby vycházela z místních lidských zdrojů a dalších kladů s cílem podpořit inteligentní

4 - 3 - a udržitelný růst podporující začlenění. Hrozí tedy, že podobně jako Lisabonská strategie bude strategie Evropa 2020 vnímána jako nedůležitá pro životy mnoha občanů EU. Přispěvatelé jednomyslně zdůrazňují, že strategie Evropa 2020 a politika soudržnosti musí být vnímány jako vzájemně se posilující nástroje politik, aby stimulovaly udržitelný růst a zároveň zvýšily sociální, hospodářskou a územní soudržnost. Kvůli rostoucím obavám o územní soudržnost, a to i v bohatších regionech EU, by měla politika soudržnosti i nadále pokrývat všechny regiony a zároveň plnit své přerozdělovací cíle. Financování strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti by se nemělo snižovat a mělo by se naopak pokud možno zvyšovat. Ještě důležitější však je, aby byly výdaje odůvodněny, zjednodušeny a zefektivněny prostřednictvím lepšího procesu monitorování a hodnocení. Bylo by rovněž vhodné přezkoumat případné možnosti ocenění regionů a měst, které jsou schopny vynaložit prostředky efektivním způsobem, podporovat ty, které jsou ochotny se zlepšit, a sankcionovat ty, které nejsou dostatečně výkonné. Správy měst by měly být klíčovými partnery pro úspěch strategie Evropa 2020, protože mohou být hnací silou růstu, ale jsou zasaženy vážnými problémy v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti. Venkovské oblasti by měly být podporovány v úsilí o vyšší růst na novém a pevném základě. Více úsilí o případné zlepšení základní infrastruktury, o čemž se uvažuje ve strategii Evropa 2020, by zvýšilo růst v EU a zajistilo soudržnost. Mnoho přispěvatelů také zdůraznilo, že koalice regionů s politickými pravomocemi, včetně přeshraničních koalicí (jako jsou ESÚS a makroregiony), by také měly být považovány za partnery. 6) Informovat občany o Evropské unii bylo vždy nelehkým úkolem a prezentace strategie Evropa 2020 v její současné podobě nebude o nic jednodušší. Aby byly snahy o informovaní o strategii Evropa 2020 úspěšné, měla by se hlavní myšlenka zaměřit na skutečný příspěvek strategie k místnímu či regionálnímu kontextu pro všechny obyvatele a odvětvové skupiny, a to s využitím moderních nástrojů a s aktivním zapojením místních a regionálních orgánů. VYHODNOCENÍ A POLITICKÝ DOPAD Výše zájmu respondentů o strategii Evropa 2020 není překvapující vzhledem k tomu, že: nová strategie je zaváděna ve stejné době, kdy byly členské státy a jejich regiony a města nevyváženým způsobem zasaženy nejhorší recesí za několik posledních desetiletí, čímž se rozšířily existující socioekonomické rozdíly a byl negativně ovlivněn potenciál růstu v EU jako celku;

5 - 4 - současné obavy, pokud jde o měnovou stabilitu eurozóny, pouze přispívají k potřebě spojit přísnější fiskální disciplínu s lepšími dlouhodobými potenciály růstu v EU s cílem učinit rozpočtovou politiku členských států udržitelnou, a zabránit tak prodlužování recese. Z důvodu znepokojujícího hospodářského výhledu je ještě důležitější nahradit Lisabonskou strategii novou, efektivnější strategií na zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a vytvoření prostoru pro růst. Z obdržených příspěvků vyplývá, že místní a regionální orgány EU si jsou vědomy toho, co je v sázce. Zavázaly se ke splnění příslušných cílů a jsou připraveny plnit své odpovědnosti, aby byly tyto cíle úspěšně realizovány (viz např. iniciativa Pakt starostů a primátorů). Nicméně zástupci orgánů, kteří odpověděli na dotazník, měli pochyby, zda nová strategie Evropa 2020 bude ve stávající podobě schopna dostát svých slibů. Aby se co nejlépe využila tato velice potřebná příležitost k překonání hospodářské krize a podpoře dlouhodobě udržitelného rozvoje a aby byly zároveň sníženy nerovnosti a zlepšena kvalita života občanů EU, měla by strategie Evropa 2020 poskytnout všem úrovním správy, včetně místních a regionálních orgánů, příležitost přispět k jejímu vytvoření a provádění jako stálí partneři. V roce 2010 by se mělo jednat o stanovení cílů a vytvoření stěžejních iniciativ a národních programů reforem. Bylo by tedy vhodné, aby Evropská komise a Evropská rada změnily plán strategie Evropa 2020 pro tento rok, čímž by vznikl dostatečný časový prostor na projednání nadcházejících rozhodnutí se všemi relevantními partnery. Členské státy by měly zároveň spolupracovat s regiony a městy na aktivním využití stávajících institucionálních nástrojů. Výbor regionů bude prostřednictvím své platformy pro monitorování strategie Evropa 2020 i nadále monitorovat nový pokrok strategie Evropa 2020 v praxi a bude pravidelně informovat Radu, Evropskou komisi a Evropský parlament. F/CDR 4695/2010 EN-DS/MF/ss