4. PRACOVNÍ TRH A NEZAMĚSTNANOST
|
|
- Bohumil Malý
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 4. PRACOVNÍ TRH A NEZAMĚSTNANOST Při komplexněji pojatém rozboru trhu práce se musí věnovat pozornost jak poptávce, tak i nabídce. Poptávka je charakterizována nejvýstižněji nezaměstnaností samozřejmě však v širším pojetí nejen kvantifikovanou jako míra registrované nezaměstnanosti, ale i údaji postihujícími další kritéria, jako je např. věk nezaměstnaných, jejich pohlaví, kvalifikace, délka nezaměstnanosti apod. Nabídkovou stranu trhu práce dobře charakterizují disponibilní volná pracovní místa, která podobně jako u nabídky musí být popsána z více hledisek - např. lokalizace, případně dostupnost pro zájemce, požadovaná kvalifikace a další. Důležitou roli mají také vzájemné vazby mezi nabídkou a poptávkou, zde to je charakterizováno indikátorem počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Tento indikátor je možné pokládat za měřítko nasycenosti trhu práce. Tomuto tématu se věnovala již řada analýz, žádná z nich však nevycházela a nesrovnávala neadministrativní územní celky, patrně proto, že z těchto územních celků je velmi obtížné získat potřebná data. V tabulce 1 jsou zachycena základní srovnávací data u neadministrativních území, u kterých v této práci je dále analyzován trh práce. Tato území byla zvolena na základě posledního návrhu Politiky územního rozvoje. Tab. 1: Vybrané charakteristiky jednotlivých typů území ( = ) Rozloha Bydlící obyv. Zaměstnaní Pracovní příležitosti 1 dojíždějících vyjíždějících Rozvojové oblasti 20,6 49,3 50,4 53,5 48,5 38,5 centrum 2,4 27,2 28,6 34,6 26,0 6,9 zázemí 18,2 22,1 21,8 18,9 22,5 31,6 Rozvojové osy 20,4 22,6 22,2 22,5 25,9 25,9 v tom vlivy rozvojové osy: silnější 8,5 14,2 14,2 15,7 18,1 13,9 slabší 11,9 8,3 8,1 6,7 7,8 11,9 Ostatní území 58,9 28,1 27,4 24,1 25,6 35,6 v tom s polohou vůči dopr. infrastr.: příznivou 13,7 2,6 2,4 9,2 9,5 6,9 průměrnou 27,3 8,8 8,3 7,1 7,8 11,5 zhoršenou 13,6 8,5 8,3 6,0 6,2 13,4 nepříznivou 4,4 8,2 8,4 1,8 2,0 3,9 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících Již tato úvodní tabulka ukazuje, že v centrech rozvojových oblastí je téměř dvojnásobek pracovních příležitostí, než je v jejich zázemí a z toho také mimo jiné vyplývá, že počet vyjíždějících ze zázemí do center vysoce překračuje vyjížďku z center do zázemí. U rozvojových os platí, že počet pracovních příležitostí v místech se silnějším působením osy je víc než dvojnásobný ve srovnání s okrajovým územím rozvojových os. V tzv. ostatním území je úzká souvislost mezi množstvím pracovních příležitostí a příznivostí polohy sledovaného místa, tj. blízkostí komunikační sítě a regionálních center. U příznivě položených území je až pětinásobek pracovních příležitostí než v územích s nepříznivou polohou. Časový průběh míry nezaměstnanosti ve sledovaných typech území mezi léty 2001 až 2007 zachycený na následujících grafech ukazuje, že maximum (tj. nejvyšší zjištěná míra nezaměstnanosti) bylo u všech typů území dosahováno v letech 2003 až 2004 a je také vidět téměř ekvidistantní časový průběh u všech typů území. Pozvolnější vzestup k maximu a také pozvolnější následující pokles, tzn. plošší křivky, lze nalézt u center rozvojových oblastí a v ostatním území u míst s nepříznivou polohou. 53
2 Obr. 1: Míra nezaměstnanosti v rozvojových oblastech a osách 12,00 10,00 8,00 centrum zázemí rozvojové osy ostatní území 6,00 4,00 Poměr míry registrované nezaměstnanosti zázemí k centru má v posledních letech nepatrně rostoucí tendenci a činí 1,4, tzn., že míra registrované nezaměstnanosti je v zázemí center vyšší než v samotných centrech až o 40. V poměru k úrovni celé České republiky je míra nezaměstnanosti v centrech o čtvrtinu nižší, v jejich zázemí o 5 vyšší a v obou případech od roku 2001 se prakticky nemění. Míra nezaměstnanosti v rozvojových osách přesahuje celostátní průměr o sedminu a změna ve sledovaném období byla jen nepatrná. Obr. 2: Míra nezaměstnanosti v území mimo rozvojové oblasti a osy podle dopravní polohy 15,00 13,00 11,00 9,00 příznivou průměrnou zhoršenou nepříznivou 7,00 5,00 Na ostatním území ve srovnání s úrovní míra nezaměstnanosti od roku 2001 lehce stoupala až k nárůstu blízkému 14 v roce Nejvyšší míra nezaměstnanosti po trvalém mírném meziročním nárůstu je v regionech s nepříznivou polohou v rámci ostatního území. Podobný časový průběh, jako má míra registrované nezaměstnanosti, mají i křivky znázorňující počet uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo v různých územích. Maximálních hodnot (tj. minimálního uspokojování požadavků trhu práce) se dosahuje přibližně o rok dřív než 54
3 v předchozím případě a také pokles zejména od roku 2005 je zřetelně strmější. Nasvědčovalo by to existenci tendence k lepšímu uspokojování poptávky trhu práce. Působí zde mimo jiné vliv nových investic a vytváření nových pracovních míst. Ekonomické změny globálního charakteru však od poloviny roku 2008 nepochybně povedou k tomu, že uvedenou příznivou tendenci nebude možné extrapolovat a patrně dojde k její změně. Obr. 3: uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo v rozvojových oblastech a osách 18,0 15,0 12,0 9,0 6,0 centrum zázemí rozvojové osy ostatní území 3,0 0,0 Obr. 4: uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo v území mimo rozvojové oblasti a osy podle jeho expozice vůči dopravní infrastruktuře 24,0 20,0 16,0 12,0 8,0 příznivou průměrnou zhoršenou nepříznivou 4,0 0,0 Hlubšímu poznání stavu a situace analyzovaných neadministrativních území může napomoci výběr z charakteristik majících vysokou vypovídací schopnost a umožňující i vzájemné srovnání podle několika kritérií. 55
4 Tab. 2: Vybrané charakteristiky rozvojových oblastí (kraj = ) Rozloha Bydlící obyv. Zaměstnaní Pracovní příležitosti 1 vyjíždějících dojíždějících Praha+Středočeský 32,1 73,2 74,5 77,6 54,2 67,7 Jihočeský 14,0 29,7 30,7 32,7 27,8 32,8 Plzeňský 19,0 53,7 54,0 57,4 44,3 52,7 Karlovarský 16,7 37,2 37,0 38,2 36,5 39,7 Ústecký 10,9 24,8 25,1 26,5 21,0 24,7 Liberecký 24,6 48,1 48,7 50,4 36,7 40,7 Královéhradecký 22,8 34,3 34,5 36,2 28,8 33,0 Pardubický 19,5 37,2 38,3 40,8 33,1 38,8 Vysočina 14,3 20,1 21,2 23,4 16,3 21,5 Jihomoravský 20,3 49,6 51,2 58,2 34,1 52,4 Olomoucký 18,4 32,9 33,9 36,9 29,2 36,5 Zlínský 14,4 27,3 28,7 32,9 23,2 32,6 Moravskoslezský 34,3 75,0 74,4 77,6 68,0 76,5 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících Tab. 3: Vybrané charakteristiky center rozvojových oblastí (kraj = ) Bydlící Pracovní Rozloha Zaměstnaní obyv. příležitosti 1 vyjíždějících dojíždějících Praha+Středočeský 4,3 50,7 52,5 60,6 9,5 43,4 Jihočeský 0,6 15,5 16,1 22,3 5,6 21,3 Plzeňský 1,8 30,2 30,3 38,1 8,3 27,9 Karlovarský 1,8 17,6 17,8 21,2 8,7 17,2 Ústecký 1,8 11,6 12,1 13,7 4,7 8,3 Liberecký 3,4 23,1 23,8 26,9 8,7 16,8 Královéhradecký 2,2 17,6 18,2 23,6 5,5 19,4 Pardubický 1,8 17,9 18,9 22,9 8,4 17,7 Vysočina 1,3 9,9 10,8 15,3 2,6 13,5 Jihomoravský 3,2 33,0 34,2 44,5 6,8 33,6 Olomoucký 2,0 15,9 16,7 23,5 5,5 22,0 Zlínský 3,0 13,6 14,4 18,5 6,2 15,3 Moravskoslezský 3,9 25,0 24,9 32,1 6,4 24,8 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících 56
5 Tab. 4: Vybrané charakteristiky rozvojových os (kraj = ) Bydlící Pracovní Rozloha Zaměstnaní obyv. příležitosti 1 vyjíždějících dojíždějících Praha+Středočeský 26,1 15,7 15,3 14,8 25,7 22,3 Jihočeský 9,9 15,2 15,4 15,8 16,3 17,4 Plzeňský 12,5 8,8 9,0 9,5 9,5 10,6 Karlovarský 16,8 29,0 29,2 31,1 28,6 33,8 Ústecký 37,2 51,8 51,8 53,1 51,3 55,1 Liberecký 7,4 8,4 8,6 9,2 10,4 12,3 Královéhradecký 10,7 13,1 13,1 13,5 9,9 11,0 Pardubický 34,7 33,6 33,7 34,9 33,3 36,3 Vysočina 19,6 21,1 21,4 23,0 19,9 24,0 Jihomoravský 28,8 26,7 26,4 24,4 33,5 28,4 Olomoucký 24,7 43,9 43,8 46,2 41,3 47,2 Zlínský 19,9 27,6 27,7 29,2 29,3 33,0 Moravskoslezský 15,0 12,1 12,4 11,3 16,3 13,5 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících Tab. 5: Vybrané charakteristiky ostatních území (kraj = ) Bydlící Pracovní Rozloha Zaměstnaní obyv. příležitosti 1 vyjíždějících dojíždějících Praha+Středočeský 41,8 11,0 10,1 7,5 20,1 10,0 Jihočeský 76,0 55,1 53,9 51,5 55,9 49,8 Plzeňský 68,5 37,6 36,9 33,2 46,2 36,7 Karlovarský 66,5 33,8 33,8 30,7 34,9 26,4 Ústecký 51,9 23,4 23,2 20,4 27,6 20,2 Liberecký 68,0 43,5 42,6 40,4 52,9 47,0 Královéhradecký 66,5 52,6 52,4 50,3 61,3 56,0 Pardubický 45,8 29,2 28,0 24,4 33,6 24,9 Vysočina 66,0 58,8 57,4 53,6 63,8 54,5 Jihomoravský 50,9 23,7 22,4 17,4 32,4 19,1 Olomoucký 56,9 23,3 22,4 16,9 29,5 16,2 Zlínský 65,7 45,1 43,6 37,8 47,5 34,3 Moravskoslezský 50,7 12,9 13,2 11,1 15,7 10,0 Pozn.: Data ze SLDB 2001 v územní struktuře k zaměstnaných plus počet dojíždějících mínus počet vyjíždějících V těchto charakteristikách jsou vesměs uváděna relativizovaná data, vztažená vždy k úrovni patřičného kraje. Vzájemné porovnání charakteristik z různých krajů není možné vzhledem k vzájemné rozdílnosti úrovní každého z krajů. Je možné konstatovat, že největší podíl pracovních příležitostí v rámci kraje je v rozvojové oblasti Praha-Středočeský kraj, následované oblastí Ostravskou, Brněnskou a Plzeňskou. Pokud jde o centra rozvojových oblastí, mají nejvyšší podíly pracovních příležitostí podobně jako v předchozím případě centra Praha, Brno, Plzeň a Ostrava - v tomto pořadí a s poměrně výraznými odstupy. Rozvojové osy se na pracovních příležitostech podílí nejvíce v krajích Ústeckém a Olomouckém. Území mimo rozvojové oblasti a osy se víc než polovinou pracovních příležitostí podílí v krajích Vysočina a Jihočeském. Porovnání míry registrované nezaměstnanosti v jednotlivých rozvojových oblastech, osách a krajích znázorňují sloupcové diagramy, stejně jako podíl dlouhodobě (víc než 1 rok) nezaměstnaných a počet uchazečů na 1 volné pracovní místo. 57
6 Obr. 5:Míra registrované nezaměstnanosti v v krajích podle typu území (průměr ) 15 Rozvojová oblast Rozvojová osa Kraj Obr. 6: uchazečů na 1 volné pracovní místo v krajích podle typu území (průměr ) Rozvojová oblast Rozvojová osa Kraj Praha+Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Praha+Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský 58
7 Obr. 6: Podíl uchazečů o zaměstnání v evidenci déle než 1 rok v krajích podle typu území (průměr ) Rozvojová oblast Rozvojová osa Kraj Praha+Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský S úrovní jednotlivých indikátorů z oblasti nezaměstnanosti v rozvojových oblastech a osách do značné míry souvisí i celková úroveň indikátorů v krajích. Například u míry nezaměstnanosti přesahuje Spearmannův koeficient korelace mezi úrovní ukazatele v rozvojových oblastech a jeho velikostí v kraji hodnotu 0,9 a mezi rozvojovými osami a krajem hodnotu 0,8. Koeficient korelace nad 0,8 svědčí o existenci vzájemné souvislosti ukazatelů a koeficient 0,9 a víc napovídá, že tato souvislost je výrazná. U podílu dlouhodobé nezaměstnanosti je koeficient korelace mezi hodnotami v rozvojových oblastech a krajích 0,95, kdežto mezi kraji a rozvojovými osami je korelace dosti slabá. U ukazatele uchazečů o jedno pracovní místo je korelace mezi kraji a rozvojovými oblastmi velmi vysoká (koeficient korelace se blíží 1), kdežto mezi kraji a rozvojovými osami má korelační koeficient hodnotu jen 0,75, což naznačuje jen nízkou korelaci. Kvalifikační struktura indikátoru počet uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo je zachycena pro všechny sledované typy neadministrativních území v tabulce 2. 59
8 Tab. 6: uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo podle kvalifikační struktury v neadministrativních územích (průměr let 2005 až 2007) Uchazeči/pracovní místo celkem. Základní a bez vzdělání bez maturity, bez vyučení Střední bez maturity vyučení Vzdělání Česká republika 4,6 3,7 8,2 4,4 7,7 7,5 3,9 Rozvojové oblasti 3,4 2,4 4,5 3,5 6,0 5,1 3,4 centra oblastí 2,4 1,6 2,2 2,5 4,5 4,0 2,9 zázemí center 5,5 4,4 18,8 5,0 10,1 8,7 5,8 Rozvojové osy 5,6 6,0 17,6 4,2 9,4 13,1 5,1 silný vliv osy 5,0 5,7 17,8 3,6 8,2 10,7 4,5 slabší vliv osy 7,0 6,7 17,2 5,8 13,1 21,9 6,8 Ostatní území 7,3 22,3 24,1 6,6 10,7 11,6 4,5 poloha: příznivá 4,8 4,9 18,3 3,8 7,0 9,7 3,4 průměrná 7,5 6,5 17,9 7,0 12,2 12,0 4,4 zhoršená 10,2 8,6 36,9 9,6 16,1 12,6 7,4 nepříznivá 12,3 9,6 61,4 12,4 19,4 16,5 8,2 s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkový počet uchazečů o jedno pracovní místo v letech 2005 až 2007 v rozvojových oblastech byl o čtvrtinu nižší ve srovnání s úrovní České republiky. Zázemí center rozvojových oblastí má více než dvojnásobnou úroveň tohoto deskriptoru než je v centrech rozvojových oblastí. V rozvojových osách je oproti celostátní úrovni o pětinu horší a v ostatním území je horší dokonce víc než o polovinu. V územích se slabším vlivem rozvojových os ve srovnání s územím se silným vlivem rozvojových os je počet uchazečů o jedno pracovní místo o 40 vyšší. V území mimo rozvojových oblastí a os souvisí tento indikátor úzce s geografickou polohou, vazbou na síť komunikací silničních a železničních a dostupností regionálních a mikroregionálních center. U příznivě položených území je počet uchazečů o jedno pracovní místo jen o málo horší, než je republikový průměr. Zato u nepříznivě situovaných území připadá na jedno pracovní místo téměř trojnásobek uchazečů. Jiným druhem neadministrativních územních celků mohou být specifické oblasti v České republice, které historicky, kulturně, způsobem života obyvatel a nakonec i ekonomicky se odlišují od svého okolí. Až na jednou výjimku (Mostecko) se jedná o pohraniční území ovlivňovaná sousedícími státy. 60
9 Tab. 7: Charakteristiky pracovního trhu ve specifických oblastech Míra registrované nezaměst. Podíl uchazečů v evidenci 12 měsíců a déle uchazečů na volné prac. místo uchazečů na volné prac. místo - ZŠ a bez vzděl. uchazečů na volné prac. místo - SŠ s maturitou i bez uchazečů na volné prac. místo - VOŠ a VŠ Šumava 7, ,7 66 4,1 90 3, ,4 83 3,8 93 Beskydy 10, , , , , ,9 191 Jeseníky-Kralický Sněžník 11, , , , , ,4 131 Karvinsko 17, , , , , ,1 196 Mostecko 18, , , , , ,0 146 Krušné hory 15, , , , , ,6 209 Krkonoše-Jizerské hory Specif. oblasti celkem 7, ,1 91 3,7 80 7, ,0 57 2, , , , , , , ,3 40,7 4,6 3,7 5,2 4,1 Tab. 8: uchazečů o zaměstnání ne jedno volné pracovní místo podle kvalifikační struktury ve specifických oblastech Uchazeči/pracovní místo celkem. Základní a bez vzdělání bez maturity, bez vyučení Střední bez maturity vyučení Vzdělání Česká republika 4,6 3,7 8,2 4,4 7,7 7,5 3,9 Specif. oblasti celkem, v tom: 10,5 15,4 39,2 7,7 13,1 8,2 4,9 Šumava 4,1 3,8 39,0 3,5 7,2 12,0 3,4 Beskydy 7,7 3,9 *) 8,5 16,1 8,5 7,9 Jeseníky-Kralický Sněžník 14,8 23,1 49,2 10,9 19,4 12,3 4,8 Karvinsko 27,2 26,2 302,0 22,1 31,4 6,2 8,5 Mostecko 18,8 49,4 37,4 10,3 20,9 10,0 5,8 Krušné hory 29,5 70,1 *) 18,2 26,4 5,0 8,8 Krkonoše-Jizerské hory 3,7 7,2 6,9 2,4 4,7 7,3 2,6 Ostatní území 4,2 3,2 7,1 4,1 7,2 7,4 3,8 *) v této kvalifikační kategorii není k dispozici žádné volné pracovní místo s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 61
10 Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi jsou značné. U většiny ukazatelů ve specifických oblastech Šumava a Krkonoše Jizerské hory jsou dosahovány nejpříznivější hodnoty, naopak na Karvinsku, Mostecku a v Krušných horách jsou vidět hodnoty nejméně příznivé. Jiným typem neadministrativních celků jsou regiony se soustředěnou podporou státu. Tab. 9: uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo podle kvalifikační struktury v regionech se soustředěnou podporou státu Uchazeči/pracovní místo celkem. Základní a bez vzdělání bez maturity, bez vyučení Střední bez maturity vyučení Vzdělání Česká republika 4,6 3,7 8,2 4,4 7,7 7,5 3,9 Strukturálně postižené Σ Hospodářsky zaostalé S vysokou nezaměstnaností 11,6 24,2 37,0 7,3 15,1 15,0 4,5 11,0 12,4 32,5 9,0 15,4 15,8 6,2 10,1 11,2 33,1 9,2 10,9 10,0 4,0 Ostatní území 2,9 1,9 4,4 3,0 5,8 6,2 3,5 Podle kvalifikační struktury se dosahuje nejhorší úrovně ve strukturálně postižených regionech a s malým odstupem následují hospodářsky zaostalé regiony. U regionů s vysokou nezaměstnaností má sledovaný ukazatel poněkud příznivější hodnoty zvlášť u výše kvalifikovaných zájemců o práci. Tab. 10: uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo v regionech se soustředěnou podporou státu Regiony Strukturálně postižené SP 34,9 44,0 43,4 34,1 29,7 11,1 6,3 Hospodářsky zaostalé HZ 18,8 24,3 24,1 26,0 22,4 10,4 6,6 S vysokou nezaměstnaností VN 13,3 21,1 21,8 22,0 21,2 9,5 6,3 celkem 8,9 12,7 13,5 10,6 9,8 4,8 2,5 Od roku 2001 do roku 2006 je pořadí regionů ustálené. Nejhorší úroveň (nejvyšší počet uchazečů o pracovní místa) je vždy u strukturálně postižených regionů, naopak nejlepší je situace v regionech s vysokou nezaměstnaností, i tak je zde počet uchazečů ve srovnání s úrovní vyšší o polovinu až víc než dvojnásobné. Časový průběh a tendence jsou u všech tří druhů regionů stejné: po nárůstu k maximu v létech 2002 až 2003 následuje pokles až k roku Problém disproporce nezaměstnanosti žen a mužů popisuje a kvantifikuje tabulka a diagram Míra nezaměstnanosti žen, kde za základ relativních hodnot míry nezaměstnanosti žen je vzata míra nezaměstnanosti mužů v jednotlivých typech území v letech 2001 až Nezaměstnanosti mužů byla přiřazena hodnota. s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské 62
11 Tab. 11: Míra nezaměstnanosti žen (míra nezaměstnanosti mužů = ) Česká republika Rozvojové oblasti centra oblasti zázemí center Rozvojové osy silný vliv osy slabší vliv osy Ostatní území poloha: příznivá průměrná zhoršená nepříznivá U všech typů území (včetně celé ) se ukazuje, že ve sledovaném období míra nezaměstnanosti žen výrazně přesahuje míru nezaměstnanosti mužů v rozsahu 15 až 60. Nejpříznivější je situace v centrech rozvojových oblastí (15 až 30 ). Nejméně příznivá pak u ostatních území v místech s nepříznivou polohou (40 až 60 ). Ve všech případech se projevuje monotónně stoupající tendence. Obr. 7: Míra nezaměstnanosti žen (míra nezaměstnanosti mužů = ) centra oblastí zázemí center rozvojové osy ostatní území poloha nepříznivá
Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2013 činil 7,7 % jde celkem o 551 662 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2018 činil 3,2 % jde celkem o 220 183 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2017 činil 4,4 % jde celkem o 303 834 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceČeská republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2015 činil 6,7 % jde celkem o 473 376 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
VíceČeská republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní
Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.
Více(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2007/2008 činil 154 182, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 133 990
VíceČeská republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve
Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické
VíceČeská republika. 1 Se vstupem do EU (pro zajištění srovnatelnosti dat) a se snahou o získání přesnějšího ukazatele celkové
Česká republika Celková míra v dubnu 2007 činila 6,8 % 1, což představuje 372 764 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku 2004 začala klesat.
VíceNEZAMĚSTNANOST V KARLOVARSKÉM KRAJI K
NEZAMĚSTNANOST V KARLOVARSKÉM KRAJI K 31. 1. 2014 Karlovarský kraj dosáhl k 31. 1. 2014 čtvrtý nejvyšší podíl nezaměstnaných v České republice. Podíl nezaměstnaných činil v Karlovarském kraji 9,69 %. Oproti
VíceNEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011
NEZAMĚSTNANOST V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH ČR V LETECH 2000 2011 Markéta Nesrstová Abstrakt Nezaměstnanost vždy byla, je a bude závažným problémem. Míra nezaměstnanosti v České republice se v současné době
Více(Pozor, celkový součet je uveden v poloviční velikosti, skutečný počet je kolem ).
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2006/2007 činil 160 841, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 140 564
VíceJedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů SOU (L0) 4
Česká republika Celková míra v dubnu 2008 činila 5,2 % 1, což představuje 292 465 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku 2004 začala klesat.
VíceJedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).
Česká republika Celková míra v dubnu 2010 činila 9,2 % 1, což představuje 523 591 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.
VíceJedná se o absolventy nástavbového studia po vyučení (L5) a absolventy maturitních oborů, v nichž je součástí výuky odborný výcvik (L0).
Česká republika Celková míra v dubnu 2009 činila 7,9 % 1, což představuje 445 024 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 2004 průměrná celková míra v ČR rostla a od roku 2004 začala postupně klesat.
Více4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR
4. Územní rozdíly v úrovni vzdělanosti obyvatelstva ČR 4.1. Úroveň vzdělání podle krajů a SO ORP Rozdílná úroveň vzdělání v regionech zůstala přibližně ve stejných proporcích jako při sčítání 2001. Velmi
VíceČeská republika. V roce 2005 se počty pohybovaly v rozmezí od 1,6 v Hl. m. Praha do 31,6 v Moravskoslezském kraji.
Česká republika Celková míra v dubnu 2006 činila 8,3 % 1, což představuje 454 493 evidovaných na úřadech práce. V letech 2002 se průměrná celková míra v ČR zvyšovala a od roku začala klesat. V porovnání
VíceNEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K
NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K 31. 10. 2010 Míra registrované nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v říjnu 2010 poklesla a k 31. 10. 2010 činila 7,13%. Oproti září 2010 došlo ke snížení o 0,17
VíceVysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky
Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních
VíceČeská republika. Přehled o nově přijímaných žácích
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2008/2009 činil 150 924, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 131 825
Více2.4. VYJÍŽĎKA MIMO OBEC BYDLIŠTĚ Vyjíždění do zaměstnání, škol a do zahraničí mimo obec bydliště
2.4. VYJÍŽĎKA MIMO OBEC BYDLIŠTĚ 2.4.1 Vyjíždění do zaměstnání, škol a do zahraničí mimo obec bydliště Podle výsledků sčítání v roce 21 vyjíždí 1 mimo obec do práce nebo do školy 2 347 725 osob, z toho
VíceKraje v ukazatelích. Srovnání vývoje základních ukazatelů kvantitativního vývoje vzdělávání na úrovni krajů a ČR
Příloha 2 Kraje v ukazatelích Srovnání vývoje základních ukazatelů kvantitativního vývoje vzdělávání na úrovni krajů a ČR Tabulková část červen 2007 Ukazatel 1: Podíl dětí ve věku 5 let navštěvujících
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia ve školním roce 2009/2010 činil 147 957, z toho do studia po základní škole jich bylo přijato 127 806
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia
VíceAktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí
Aktivita A09101: Klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených krizí Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování dopadů hospodářské krize na finanční
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia
VícePříloha č Tabulky a grafy porovnání výsledků z přezkoumání hospodaření za období let 2008 až 2012, obcí, MČ, DSO
Příloha č. 10 - Tabulky a grafy porovnání výsledků z přezkoumání hospodaření za období let 2008 až 2012, obcí, MČ, DSO Tabulka porovnání výsledků z přezkoumání hospodaření za období let 2008 2012 závěr
VícePŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy
PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Jihomoravský kraj 20 404 121 24 347 144 26 808 158 21 681 126 26 547
VícePŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy
PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE GRANTU- FOND PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Příloha č. 11 Tabulka obvyklé mzdy Tabulka doporučených mezd pro Hlavní město Praha horní hranice horní hranice 27 047 155 27 668 166
VíceStáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU
Stáže ve firmách vzdělávání praxí INFORMACE O PROJEKTU ŠABLONY STÁŽÍ 28. 7. 2014 se uskutečnilo jednání Odborné rady, na kterém bylo schváleno všech 6 předložených šablon a systém revize stávajících šablon.
Více1. Vnitřní stěhování v České republice
1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.
Vícez toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci
4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia
VíceINFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI
INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI Rok 217 Obsah Počet bodovaných řidičů, počet dvanáctibodových řidičů 3 Přírůstky bodů za poslední rok, složení udělených bodů. 4 Srovnání
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2013
oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické
Více4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL
4. ÚHRNNÁ BILANCE DOJÍŽĎKY ZA PRACÍ A DO ŠKOL Dojížďka za prací je významnou formou prostorové mobility obyvatel. Z analýzy dat o dojížďce za prací vyplynulo: Z celkového počtu 4 735 tis. zaměstnaných
VíceSportovní hala 31. ZŠ Plzeň - dívky Pondělí 15. 6. 2015 číslo čas utkání soupeři skupina výsledek
Sportovní hala 31. ZŠ Plzeň - dívky Pondělí 15. 6. 2015 DB01 09:00 DB1 Zlínsky kraj - DB2 Jihočeský kraj B DB02 09:40 DB3 Liberecký kraj - DB4 Středočeský kraj B DB03 10:20 DB5 Ústecký kraj - DB6 Plzeňský
VíceDeterminanty regionáln. lní konkurenceschopnosti a regionáln
Determinanty regionáln lní konkurenceschopnosti a regionáln lních disparit v ČR Přednáška Studentského ekonomického klubu Marta Šlehoferová 20.5.2010 Struktura přednášky pojem konkurenceschopnost regionů
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia
VíceSISP - charakteristika výběrového souboru
SISP - charakteristika výběrového souboru Výběr osob ve Studii individuální spotřeby potravin reprezentuje populaci České republiky dle Výsledků sčítání lidu, domů a bytů, 21. Šetření se zúčastnilo 259
VíceInterakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky
Interakce úrovně vzdělání a faktoru nezaměstnanosti v hospodářsky slabých a silných obcích České republiky Vladimíra Hovorková Valentová Iva Nedomlelová 17. 6. 2010 Cíl příspěvku provedení analýz a dalších
VíceRegionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků
Projekt KOMPAS Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Řídící výbor Teritoriálního paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje
Více5. Úroveň bydlení. 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení
5. Úroveň bydlení 5.1 Charakteristiky úrovně bydlení Úroveň bydlení se mj. charakterizuje ukazateli, jako je počet osob na byt, počet osob na obytnou místnost či obytná plocha připadající na 1 osobu. Vzhledem
Více3. Využití pracovní síly
3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a
VíceRozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)
tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13
Více4. Regionální odlišnosti dopravní nehodovosti
4. Regionální odlišnosti dopravní nehodovosti Nejvíce nehod v Praze a Středočeském kraji, na Liberecku a Plzeňsku Ve Středočeském kraji nehodovost po roce 2000 stagnovala Během poslední dekády se pokud
VíceVýsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení
Výsledky zmapování regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení Martina Mikeszová Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení DC001 Cíl: Kvantifikace a deskripce vývoje finanční
VíceINFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI
INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI Rok 216 Obsah Počet bodovaných řidičů, počet dvanáctibodových řidičů 3 Přírůstky bodů za poslední rok, složení udělených bodů. 4 Srovnání
VíceINFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI
INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI Rok 218 Obsah Počet bodovaných řidičů, počet dvanáctibodových řidičů 3 Přírůstky bodů za poslední rok, složení udělených bodů. 4 Srovnání
VíceKrajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva
Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva duben 2018 Zpracovali: Mgr. Tomáš Řepa, Ph.D. RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti
Více4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK)
4. Rozdíly mezi kraji v tvorbě hrubého fixního kapitálu (THFK) V období 1995 2007 dosáhla v České republice tvorba hrubého fixního kapitálu objemu 7 963,4 mld. Kč. Na tomto objemu se hlavní měrou podílelo
VíceINFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI. Rok 2017 (1. pololetí)
INFORMACE o stavu bodového systému v České republice BODOVANÍ ŘIDIČI Rok 217 (1. pololetí) Obsah Počet bodovaných řidičů, počet dvanáctibodových řidičů 3 Přírůstky bodů za poslední rok, složení udělených
VícePřehled průběhu pozemních komunikací v jednotlivých krajích ČR
Přehled průběhu pozemních komunikací v jednotlivých ích ČR probíhá v ích Plzeňský Ústecký Zlínský Dálnice D1 X X X X X X X Dálnice D11 X X X X Dálnice D2 X Dálnice D3 X X Dálnice D5 X X Dálnice D8 X X
VíceStruktura uváděných informací: Krajské statistické výstupy:
Informace obsažené v tomto dokumentu souvisejí s bodovanými řidiči (tzn. že se dopustili přestupku / trestného činu započítávaného do bodového hodnocení), podklady ohledně bodovaných přestupků a trestných
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2018/2019 činil 109 783, z toho do studia
VíceStrategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK
Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)
VíceVýnosy z kmenových včelstev v kg Sektor Počet Počet včelstev. k 1.5. k 31.10. a 1 2 3 4 5 6 7. 44 62 9,68 0,097 600,0 6,00 Ostatní 0,00
0 sumární sestava kraj: Hlavní město Praha.0.0 Sektor včelstev k.. k.0. a, 0,0 00,0,00 0 0 0 0,00 0,000 0,0,00 0, 0,,0,00 0 0, 0, 0,0,00, 0,,0,00 včelstev 0 včelstev včelstev 0 0 0 Vykoupeno medu v kg
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2016/2017 činil 111 044, z toho do studia
VíceJihomoravský 32, , Karlovarský 22, , Královéhradecký 29, , Liberecký 26, ,
Příprava Olomouckého a Zlínského kraje na kohezní politiku EU 2014+ Analýza dopadů politiky soudržnosti v území NUTS2 Střední Morava A) Analýza využívání strukturálních fondů 2007 2011 Kohezní politika
VíceDIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e
DIVÁCI TV ÓČKO O b ch o d n í p r e z e n t a c e CELKOVÁ SLEDOVANOST TV ÓČKO Televize Óčko vysílá už od roku 2002 a je to tak první česká tematická televize se zaměřením na hudbu a moderní lifestyle.
VíceVývoj cen nájmů bytů v České republice
Vývoj cen nájmů bytů v České republice Radka Vašíčková Shromažďování dat zajistil software EVAL, který ukládá, zpracovává a hodnotí cenové nabídky pronájmů starších bytů. Počet nabídek nájmů starších bytů
VíceČeská republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR
Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2017/2018 činil 109 980, z toho do studia
VíceKraj dojížďky. Královéhradecký. Karlovarský Ústecký Liberecký
1. Frekvence dojížďky do zaměstnání a školy Území: Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký 23 332 x 16 989 703 975 150 957 564 641 411 263 957 310 167 245 x 6 642 Středočeský kraj
VíceDlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji
Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem
Více2. Výstavba nebytových budov (komerčních nemovitostí)
2. Výstavba nebytových budov (komerčních nemovitostí) Komerční nemovitosti podle statistiky výstavby nebytových budov Hmotná fixní aktiva v podobě obydlí (dále uváděno jako domy a byty) a budov a staveb
VíceINDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ
INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná
VícePraha - bytové prostory
Praha - bytové prostory Praha 1 Praha 2 Garsonka 3 750 000 13 000 2 770 000 12 000 Byt 2+1 6 900 000 19 000 4 100 000 15 000 Byt 3+1 10 100 000 21 000 5 200 000 16 000 Byt 4+1 11 500 000 35 000 7 000 000
VíceVyužití pracovní síly
Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice
VícePodnikatelské nemovitosti
Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest v roce 2018 www.czechinvest.org Databáze podnikatelských nemovitostí Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest spravuje databázi podnikatelských
VíceSrovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR
Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v a ČR Ostrava, 2.12.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava,
VíceMEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC
MEZIREGIONÁLNÍ PŘEPRAVA NA ŽELEZNICI V ČR INTERREGINAL RAILWAY TRANSPORT IN CZECH REPUBLIC Kateřina Pojkarová 1 Anotace:Článek se věnuje železniční přepravě mezi kraji v České republice, se zaměřením na
VíceRegionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení
Regionální disparity ve finanční dostupnosti nájemního bydlení Martina Mikeszová Jilská 1 110 00 Praha 1 martina.mikeszova@soc.cas.cz Oddělení ekonomické sociologie, tým socioekonomie bydlení Struktura
VíceCENOVÉ MAPY ČESKÉ REPUBLIKY
str. 60 CENOVÉ MAPY ČESKÉ REPUBLIKY Ústecký Liberecký Královéhradecký Karlovarský Praha Plzeňský Středočeský Jihočeský Pardubický Jihomoravský Zlínský BYTOVÉ PROSTORY Praha 1 Praha 2 PRODEJ PRONÁJEM PRODEJ
VíceKonkurenceschopnost krajů České republiky. Jana Kouřilová Karolína Pelantová Katedra regionálních studií, NF VŠE, Praha
Konkurenceschopnost krajů České republiky Jana Kouřilová Karolína Pelantová Katedra regionálních studií, NF VŠE, Praha Cílem příspěvku je zhodnotit konkurenceschopnost krajů České republiky pomocí britské
VíceJSOU REGIONY ČR Z HLEDISKA
XVII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách 18. 20. 6. 2014 - Hustopeče JSOU REGIONY ČR Z HLEDISKA MEZD A PLATŮ HOMOGENNÍ? PROF. ING. JIŘÍ KRAFT, CSC. TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI, EF, KEK DOC.
VíceDIVÁCI TV ÓČKO. O b ch o d n í p r e z e n t a c e
DIVÁCI TV ÓČKO O b ch o d n í p r e z e n t a c e CELKOVÁ SLEDOVANOST TV ÓČKO Televize Óčko vysílá už od roku 2002 a je to tak první česká tematická televize se zaměřením na hudbu a moderní lifestyle.
VíceLokální a regionální rozvoj ČR. Aktuální problémy a výzvy
Lokální a regionální rozvoj ČR Aktuální problémy a výzvy Zdroj: Eurostat 2 Regionální struktura ČR 3 přirozené makroregiony Čechy (monocentrické, Praha praţský metropolitní region) Morava (polycentrická,
Více5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina
5. Nejčastější státní občanství (TOP 5) 5.1 Ukrajina Počet příslušníků ukrajinského státního občanství se v roce 2012 vyšplhal na 112 549 osob, z čehož 61 649 bylo mužů a 50 900 žen. V populaci Ukrajinců
VíceVývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod
Vývoj cen bytů v ČR Ing. Jiří Aron 1. Úvod Tento příspěvek se zabývá cenami bytů a jejich dostupností, tedy dostupností vlastnictví bytů (vlastnického bydlení). Dostupnost bydlení je primárně závislá na
Více7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ
7. NÁBOŽENSKÉ VYZNÁNÍ Zjišťování náboženského vyznání bylo součástí sčítání lidu již v letech 1921, 1930 a v roce 1950. Definováno bylo jako církevní příslušnost, kterou nelze měnit pouhým zápisem do sčítacího
VíceGraf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji
PŘÍLOHA - GRAFY počet obyvatel počet osob počet osob 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním
VícePráva homosexuálů Zpracováno exkluzivně pro:
Práva homosexuálů 29. 6. 2016 VÝZKUM TRHU, MÉDIÍ A VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ, VÝVOJ SOFTWARE Národních hrdinů 73, 190 12 Praha 9, tel.: 225 301 111, fax: 225 301 101 e-mail: median@median.cz www.median.cz Zpracováno
VícePraha - bytové prostory
Praha - bytové prostory Praha 1 Praha 2 Garsonka 3 690 000 13 500 2 630 000 12 500 Byt 2+1 6 700 000 20 000 3 900 000 17 000 Byt 3+1 9 900 000 22 000 5 600 000 18 000 Byt 4+1 10 110 000 30 000 7 000 000
VícePříloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů 2015
Příloha 1 Plnění strategických cílů, plnění dílčích cílů OBSAH 1 PLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ... 3 1.1 Dálnice a silnice I. třídy... 3 1.2 Silnice II. a III. třídy... 5 1.3 Místní komunikace... 11 1.4 Síť
VíceNárodní strategie bezpečnosti silničního provozu leden - červen Informace o plnění základních strategických a dílčích cílů
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 Informace o plnění základních strategických a dílčích cílů 12.7.2018 Obsah 1. Úvod... 5 1.1 Národní databáze... 5 2. Strategické cíle... 6 2.1
Více4. Věda, výzkum a inovace v krajích ČR
4. Věda, výzkum a inovace v krajích ČR 4.1 Lidské zdroje Lidské zdroje jsou jednou z nejdůležitějších skupin faktorů ovlivňujících stav a perspektivy výzkumu a inovací. Tab 10: Podíl zaměstnanců VaV z
Víceprůměrná obytná plocha trvale obydleného bytu průměrná obytná plocha dokončeného bytu (m 2 )
2.5. Bydlení, bytová výstavba Pro zjištění rozdílů mezi venkovským a městským prostorem v oblasti bydlení byly využity především výsledky sčítání lidu, domů a bytů v letech 1991 a 2001, které umožňují
VíceČTENÁŘI BEZPLATNÝCH TITULŮ MEDIÁLNÍ SKUPINY MAFRA
ČTENÁŘI BEZPLATNÝCH TITULŮ MEDIÁLNÍ SKUPINY MAFRA CELKOVÁ ČTENOST A NÁKLAD Deník Metro 1 277 000 ČTENÁŘŮ V DELŠÍM OBDOBÍ Týdeník 5plus2 1 813 000 ČTENÁŘŮ V DELŠÍM OBDOBÍ Inzertní kombinace XXL Kombi 2
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2014
oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické
VíceÚřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni
Úřad práce České republiky krajská pobočka v Plzni Zpráva o situaci na trhu práce Plzeňský kraj Červen 2017 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky V tomto měsíci celkový
VíceSociodemografické údaje auditorů
Sociodemografické údaje auditorů Pohlaví Údaje v tabulce Pohlaví Absolutní Relativní f 1793 54,09 % m 1522 45,91 % Údaje v grafech 26. 10. 2015 3 z 20 2014 RA Copyright reklamni-auditor.cz Věk Údaje v
VíceGraf 2: Saldo migrace v Plzeňském kraji
PŘÍLOHY - GRAFY 12 Graf 1: Pohyb obyvatel Plzeňského kraje 1 počet osob 8 6 4 2 Živě narození Zemřelí celkem Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek -2 Zdroj
VíceInformace. o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY I. Q 2010 A TRESTNÉ ČINY
Informace o stavu bodového systému v České republice PŘESTUPKY I. Q 2010 A TRESTNÉ ČINY Obsah Návod Ministerstva dopravy Jak nedostat body...2 Bodované přestupky a trestné činy podle jednotlivých zákonů...3
VíceCENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH DOMŮ. ZÁVISLOST CENY A NÁJEMNÉHO m 2 BYTU NA JEHO VELIKOSTI
Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit WD - VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT - BYDLENÍ CENY A NÁJEMNÉ RODINNÝCH
VícePočet obytných místností Number of rooms
Tab. 5.2.6 Trvale obydlené byty podle období výstavby nebo a podle počtu obytných místností v krajích k 1. 3. 2001 /v %/ Permanently occupied dwellings: by period of construction or and number of rooms
VíceVýsledky CR. Jaké jsou výsledky CR v TO Beskydy Valašsko? Co nám říkají? Ing. Miroslav Konvičný. člen správní rady
Výsledky CR Jaké jsou výsledky CR v TO Beskydy Valašsko? Co nám říkají? Ing. Miroslav Konvičný člen správní rady Smysl Jaký obraz o vývoji cestovního ruchu nám dávají statistické údaje, které jsou k dispozici?
VíceCelopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika
VíceOšetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic
VíceFinancování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019
Financování a hospodaření obcí, krajů, zadluženost, inkaso sdílených daní a rozpočet 2019 Miroslav MATEJ ředitel odboru Financování územních rozpočtů březen 2019 1 Obsah prezentace Hospodaření obcí a krajů
Více