Plán péče o přírodní památku Čertův hrádek. na období

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Čertův hrádek na období

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 826 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Čertův hrádek druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: Okresní národní výbor v Jihlavě číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Vysočina Jihlava Jihlava Jihlava Rohozná Rohozná u Jihlavy Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Katastrální území: Rohozná u Jihlavy číslo parcely (KN) číslo parcely (PK) druh pozemku dle KN způsob využití pozemku dle KN číslo listu vlastnictví výměra parcely výměra parcely celková dle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 2727/1 lesní pozemek Celkem Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma) Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha lesní pozemky 14,69 vodní plochy OP plocha v ha Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok ZCHÚ plocha v ha 2

3 trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 14,69 neplodná půda ostatní způsoby využití 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ne ne přírodní park Čeřínek Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana význačného geologického a geomorfologického útvaru a zbytků přirozených jedlobukových porostů Hlavní předmět ochrany současný stav A. ekosystémy název ekosystému L5.4 Acidofilní bučiny svazu Luzulo- Fagion B. útvary neživé přírody ne ne podíl plochy v popis ekosystému ZCHÚ (%) 80 lesy s převahou buku lesního a smrku ztepilého ve stromovém patře, vtroušena jedle bělokorá a javor klen, keřové patro slabě vyvinuto, tvořeno zmlazujícím bukem a smrkem, bylinné patro místy zachováno útvar zbytky žulové skalní hradby geologická charakteristika popis útvaru porfyrická biotitmuskovitická dvojslídná odlučností žuly s četnými geomorfologickými skalní útvary nápadné výraznou lavicovitou žula jevy, jako jsou torza skalních mís, pozoruhodný skalní hřib, četné skalní převisy a skalní komín 3

4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) dosažení žádoucí dřevinné a prostorové skladby lesa b) ochrana biodiverzity území na úrovni chráněných a významných rostlinných a živočišných druhů c) vyloučení nevhodných lidských zásahů 4

5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Čertův hrádek leží na jihozápadním svahu a vrcholu kóty Čertův hrádek (714,0 m n. m.) přibližně 2 km severně od obce Rohozná v nadmořské výšce m. V severovýchodní části území se nachází žulové skalní hradby, na okolních sutích se zachovala přírodě blízká lesní společenstva acidofilních bučin. Geologické podloží je budováno kyselými horninami moldanubického plutonu. Vrcholovou partii Čertova hrádku tvoří porfyrická biotit-muskovitická dvojslídná žula typu Čeřínek. Půdním typem na skalním podloží jsou mělké litozemě, na sutích jsou vyvinuty rankery (ranker litický a kambický), přecházející do podzolů kambizemních a kambizemí dystrických. Většinu území přírodní památky pokrývají acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion sylvaticae s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a smrkem ztepilým (Picea abies), vtroušenou jedlí bělokorou (Abies alba) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), keřové patro je většinou slabě vyvinuto, tvoří je zmlazující dřeviny, především buk, bylinné patro je místy zachováno, z typických druhů se v něm vyskytují kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), metlička křivolaká (Avenella flexulosa) atd. Podrobné zoologické průzkumy nebyly na lokalitě doposud provedeny. Z ptáků byl zjištěn výskyt jestřába lesního (Accipiter gentilis), holuba doupňáka (Columba oenas), lejska malého (Ficedula parva), lejska černohlavého (Ficedula hypoleuca), ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes) a krkavce velkého (Corvus corax), ve skalách nepravidelně hnízdí výr velký (Bubo bubo). Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu holub doupňák (Columba oenas) lejsek malý (Ficedula parva) jestřáb lesní (Accipiter gentilis) výr velký (Bubo bubo) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ lokalita a její okolí je významným hnízdištěm kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO popis biotopu druhu, další poznámky světlé listnaté lesy, především bučiny, hnízdí v dutinách starých stromů vzácně SO staré bukové lesy s dostatkem pahýlů a odumřelých stromů vzácně O jehličnaté i listnaté lesy nepravidelně hnízdí O lesy s volným výletem do zemědělské krajiny, skalnatá území, hnízdí především na skálách vzácně O lesnaté oblasti hornatin a vrchovin krkavec velký (Corvus corax) ořešník kropenatý vzácně O jehličnaté lesy, především smrčiny (Nucifraga caryocatactes) Stupeň ohrožení: SO, O - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategorii silně ohrožené a ohrožené. Informace o výskytu a početnosti jednotlivých druhů jsou uvedeny na základě monografie 5

6 Chráněná území ČR, Jihlavsko (Čech, Šumpich, Zabloudil 2002). 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1984, kdy byl vyhláškou Okresního národního výboru v Jihlavě zřízen chráněný přírodní výtvor Čertův hrádek a vymezeny základní podmínky jeho ochrany. V roce 1992 bylo území převedeno na základě 90 odst. 7, zákona č. 114/1992 Sb. do kategorie přírodní památka. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. b) lesní hospodářství Lesní porosty byly před zřízením přírodní památky běžně lesnicky obhospodařovány, což se do dnešní doby projevuje hojným zastoupením smrku. Po vyhlášení chráněného území byla snaha o zachování nebo zlepšení dřevinné skladby lesa a jeho postupnou obnovu převážně s využitím přirozeného zmlazení původních dřevin, především buku a jedle. Negativní vlivy: výsadba nevhodných dřevin v minulosti hojná výsadba smrku na lokalitě a v jejím blízkém okolí. V důsledku nadměrného zavlékání jehličnatých dřevin dochází v lesích ke změnám světelných a půdních poměrů a postupné degradaci jejich bylinného podrostu. Potenciální ohrožující vlivy: těžba a odstraňování dřevní hmoty odvoz dřeva listnatých dřevin, které může v letním období obsahovat snůšky a larvy xylofágního hmyzu, může negativně ovlivnit jeho populace. Těžbou v jarním a letním období může docházet k rušení hnízdícího ptactva. c) myslivost Přírodní památka je součástí souvislého lesního celku, který je vhodným útočištěm jak pro spárkatou zvěř, tak pro drobnou zvěř. Lokalita spadá do honitby Čertův hrádek Rohozná. Potenciální ohrožující vlivy: přemnožení spárkaté zvěře důsledkem přemnožení spárkaté zvěře bývá značné narušení bylinného patra, což má negativní vliv na přirozenou obnovu lesa. d) rekreace a sport Území je hojně navštěvováno turisty, při severním okraji přírodní památky vede naučná stezka Čertův hrádek. Skály v severovýchodní části byly využívány k lezení. V letech zde byla povolena horolezecká činnost, která je však v současnosti zakázána. Potenciální ohrožující vlivy: horolezecká činnost skály mohou být poškozovány horolezeckou činností způsobující jejich narušování a zvýšenou erozi. Ve skalní stěně bylo zjištěno nepravidelné hnízdění výra velkého a v důsledku pohybu horolezců po skálách by mohlo docházet k jeho rušení. turistika v důsledku turistické návštěvnosti a táboření může docházet ke znečišťování lokality odpadky, poškozování některých míst zvýšeným sešlapem a erozí a budování nových ohnišť a tábořišť. 6

7 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Vyhláška Okresního národního výboru v Jihlavě ze dne o vyhlášení chráněného přírodního výtvoru Čertův hrádek Plán péče o PP Čertův hrádek na období , Červenka M LHC ML Pelhřimov , Forest servis Záruba a synové 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 16 Českomoravská vrchovina Lesní hospodářský celek / ML Pelhřimov (205404) zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 14,69 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Městská správa lesů Pelhřimov, s.r.o. Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast: 16 Českomoravská vrchovina Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba Výměra Podíl (%) typů (SLT) SLT (ha) 6A 6K 6N 6S 6Y Klenosmrková bučina Kyselá smrková bučina Kamenitá kyselá smrková bučina Svěží smrková bučina Skeletová smrková bučina BK 5 JD 3 SM 1 KL 1 SM 4 BK 4 JD 2 JR SM 4 BK 4 JD 2 KL SM 3 BK 4 JD 3 SM 4 BK 4 JD 1 BŘ 1 JR 1,45 1,57 9,96 1,18 0, Celkem 14, Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany DG douglaska tisolistá 0,06 0,5 JD jedle bělokorá 0,41 3,0 3,15 21,5 SM smrk ztepilý 7,21 49,0 5,31 36,0 Listnáče BK buk lesní 6,79 46,0 6,04 41,0 BR bříza bělokorá 0,05 0,5 KL javor klen 0,22 1,5 0,14 1 Celkem 14, , Pozn.: Přirozená druhová skladba byla odvozena dle Plívy 1971, současná druhová skladba byla stanovena kvalifikovaným odhadem dle aktuálního stavu lesa. V přírodní památce jsou vymezeny tyto lesní dílčí plochy: Plocha 1 acidofilní bučiny stará bučina s převahou buku lesního a smrku ztepilého, vtroušeny jsou jedle bělokorá a javor klen, keřové patro je místy vyvinuto, tvoří jej zmlazující dřeviny, především buk lesní, bylinné patro je většinou zachováno, hojněji jsou v něm zastoupeny především kapraď rozložená, kapraď samec, kostřava lesní, brusnice borůvka a šťavel kyselý. 7

8 Plocha 2 smrčiny porosty s dominancí smrku ztepilého a vzácně vtroušeným bukem lesním, na jednom místě skupinka douglasky tisolisté, keřové patro většinou chybí, bylinné patro je slabě vyvinuto s výskytem kapradě rozložené, kostřavy lesní, brusnice borůvky, šťavele kyselého a třtiny rákosovité. Plocha 3 mlaziny světliny s náletem s převahou buku lesního, méně se uplatňují jedle bělokorá, javor klen a smrk ztepilý, místy ponechány výstavky jedle, javoru a buku, v bylinném patře se zejména na otevřených plochách bez náletu rozrůstá ostružiník žláznatý. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže a toky nejsou součástí přírodní památky Základní údaje o útvarech neživé přírody Významnou součástí neživé přírody jsou zbytky žulové skalní hradby. Skaliska jsou obklopena kryoplanační plošinou, která je pokryta kamenným mořem. Skalní útvary jsou nápadné výraznou lavicovitou odlučností žuly, vyvinuty jsou zde četné geomorfologické jevy vzniklé tropickým zvětráváním v třetihorách a mrazovým zvětráváním v periglaciálních podmínkách pleistocénu. Na vrcholových partiích jsou patrná torza skalních mís, na severním skalisku se nachází pozoruhodný skalní hřib, v této oblasti ojedinělý, dále se zde vytvořily četné skalní převisy a skalní komín. Tyto skalní útvary jsou na mapě dílčích ploch vymezeny jako bod tvořící plochu 4. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozím plánu péče na období byla navržena vhodná opatření k zachování nebo zlepšení stavu hodnotného lesního společenstva. Jedná se především o postupnou obnovu staré bučiny s využitím přirozeného zmlazení původních dřevin a ponecháním části dřevní hmoty samovolnému rozpadu. Ve smrkových monokulturách bylo doporučeno dopěstovat tyto porosty do mýtního věku a při jejich obnově přiblížit dřevinnou skladbu přirozenému složení. Plánované zásahy byly místy provedeny a došlo tak k částečnému prosvětlení starého porostu, což podpořilo přirozené zmlazení především buku. Ve východní části území je snaha o obnovu jedle bělokoré kotlíkovou sečí. V těchto opatřeních je třeba nadále pokračovat a při obnově staré bučiny uplatňovat podrostní hospodářský způsob s maximálním využitím přirozeného zmlazení buku a jedle. Zejména mladé nálety jedle je důležité chránit proti okusu zvěře. 8

9 Smrkové monokultury je po dosažení jejich mýtní zralosti zapotřebí skácet a nahradit původními dřevinami, jimiž jsou především buk lesní a jedle bělokorá, smrk by měl být přimíšen jen v malém množství. Při obnově těchto porostů bude nutné použít násečný nebo i holosečný způsob hospodaření a umělou obnovu lesa. Vzhledem k tomu, že ve stromovém patře dominuje smrk ztepilý, nezle předpokládat přirozenou obnovu jiných dřevin než právě smrku. Proto zde podrostní způsob hospodaření, tak jak je navrženo v předchozím plánu péče, nemá význam. Pro obnovu jedle, která je v mládí stínomilnou dřevinou, bude třeba využít menších obnovních prvků, jako jsou např. kotlíky. V minulém plánu péče bylo vhodně navrženo načasování těžebních prací v lesních porostech na zimní období, zachování odumřelé hmoty listnáčů k samovolnému rozpadu a ponechání některých starých buků na dožití. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu geologického útvaru žulové skalní hradby a společenstva acidofilních bučin, na které jsou vázány druhy rostlin a živočichů vyskytující se v přírodní památce. 9

10 3. Plán zásahů a opatření Plán péče o přírodní památku Čertův hrádek na období Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 les zvláštního 6A, 6K, 6N, 6S, 6Y určení Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 6A, 6K, 6N, 6S, 6Y BK 6, JD 2, SM 1, KL, BR, JR Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C bukový smrkový Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) podrostní násečný nebo holosečný Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Podpora přirozené druhové skladby a prostorové struktury porostů. Redukce SM a DG, změna dřevinné skladby, podpora BK a JD. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Kombinovaný - přirozená obnova, v případě nedostatečného přirozeného zmlazení možná umělá obnova. Umělou obnovu lesa provádět vhodným sadebním materiálem, nejlépe místního původu. Umělý - obnovu lesa provádět vhodným sadebním materiálem, nejlépe místního původu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu V maximální možné míře využít Jamková sadba BK, JD, KL a JR, přirozeného zmlazení BK a JD, meliorační a zpevňující dřeviny v případě potřeby možné doplnit 70%. jamkovou sadbou BK, JD, KL a JR, meliorační a zpevňující dřeviny 80%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 6A, 6K, 6N, 6S, 6Y BK 6, JD 3, KL + JR 1 Výsadba pouze v případě nedostatečného přirozeného zmlazení cílových dřevin. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií 10

11 Dle potřeby ochrana proti okusu zvěří, oplocenkami nebo nátěry, u umělé sadby též individuální ochrana plasty nebo oplůtky, ochranu je třeba uplatňovat především u JD. Ochrana proti buřeni vyžínáním. Při výchovných zásazích podporovat původní dřeviny, především BK a JD. Ochrana proti okusu zvěří natěry, oplocenkami, plasty nebo oplůtky, ochranu je třeba uplatňovat především u JD. Ochrana proti buřeni vyžínáním. Při výchově mladých porostů je třeba se zaměřit na redukci SM a podporovat BK a JD. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ponechávat doupné stromy a částečně i odumřelou dřevní hmotu. Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění těžké techniky do porostů. Zvolit šetrnou přibližovací technologii, aby nedocházelo k nadměrné erozi půdy a odírání stromů. Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Dodržovat normované stavy zvěře. Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění těžké techniky do porostů. Zvolit šetrnou přibližovací technologii, aby nedocházelo k nadměrné erozi půdy a odírání stromů. Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Dodržovat normované stavy zvěře. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat neškodící souše, zlomy i Bez omezení. vývraty s výjimkou SM. Poznámka b) péče o rostliny - většina autochtonních druhů rostlin je vázána na společenstvo acidofilních bučin, proto je pro jejich další existenci nezbytné udržení tohoto lesního společenstva v dobrém stavu. Zejména je důležité zlepšení dřevinné skladby, které by mělo být dosaženo redukcí smrku a zvýšením podílu jedle a buku ve stromovém patře. Smrk vytváří jiné prostředí než jedlobukové porosty (např. odlišné zastínění, odlišné složení a ph opadu), což většině původních druhů bylin v jeho podrostu nevyhovuje. - nežádoucí bylo zavlečení nepůvodní douglasky tisolisté, kterou je třeba z přírodní památky postupně odstranit. - do porostů je naopak vhodné cíleně vnášet vtroušené dřeviny přirozené dřevinné skladby, jako jsou javor klen a jeřáb ptačí, které zvyšují pestrost stromového patra. - je třeba udržovat přiměřené stavy spárkaté zvěře, v případě jejího přemnožení hrozí v důsledku okusu narušení přirozené obnovy lesních společenstev. c) péče o živočichy - pro většinu živočichů vyskytujících se na lokalitě je nutné zachovat společenstvo acidofilních bučin, které je jejich vhodným biotopem. - žádoucí je na lokalitě ponechávat alespoň částečně odumřelou dřevní hmotu listnatých dřevin a jedle, ta je důležitá pro vývoj xylofágního hmyzu a zároveň je jeho vhodným 11

12 úkrytem a zimovištěm, dutiny v suchých stromech a pahýlech jsou mimo to vhodným místem k hnízdění mnohých druhů ptáků. - ve vegetačním období je třeba udržovat v lese klid, aby nedocházelo k rušení ptactva nebo jiných obratlovců při jejich reprodukci, vyvarovat se odvozu dřeva jedle a buku, jehož důsledkem může být likvidace vývojových stádií dřevokazného hmyzu, těžební zásahy je tedy vhodné načasovat na zimní období. - nadále se doporučuje pokračovat ve vyvěšování budek pro ptáky a netopýry, ty jsou vhodnou kompenzací úbytku přirozených dutin ve starých stromech v důsledku lesní těžby. Budky je třeba pravidelně čistit a průběžně obnovovat. d) péče o útvary neživé přírody - žulové skalní útvary není třeba udržovat žádnými managementovými zásahy Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Na dílčích plochách 1-3 definovaných v kapitole jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o lesní společenstva. Podrobný výčet a formulování doporučených a plánovaných zásahů v lesních porostech obsahuje příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich). Příloha T1 ((Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich)) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) b) útvary neživé přírody Žulové skalní útvary vymezené jako dílčí plocha 7 není třeba udržovat. Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo vymezené jako 50 metrů široké území podél hranice přírodní památky je tvořeno převážně smrčinami, pouze v jeho severovýchodní části se nacházejí bukové porosty. V mýtním věku je vhodná přeměna lesa s dominantním smrkem na bučiny. V tomto území je tedy třeba výrazně redukovat smrk a podporovat buk a jedli Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky je vyznačena pruhovým značením a čtyřmi hraničními tabulemi, které jsou umístěny u cesty ve všech rozích území. Hraniční tabule i pruhové značení jsou v současné době v pořádku. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, které vymezují v terénu hranici území, jejich údržba a doplnění - údržba hraničních tabulí vyznačujících přírodní památku 12

13 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V současné době se projednává žádost Českého horolezeckého svazu o povolení horolezecké činnosti na lokalitě. Vzhledem k tomu, že v důsledku této činnosti může docházet ke zvýšené erozi skal a rušení výra velkého při hnízdění, je vhodné horolezecké aktivity zakázat nebo stanovit takové podmínky, aby k těmto negativním vlivům nedocházelo. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Lokalita je v současnosti hojně turisticky navštěvována, v důsledku čehož může docházet ke znečišťování lokality odpadky, poškozování některých míst zvýšeným sešlapem a erozí a budování nových ohnišť a tábořišť. V případě, že bude v důsledku turistické návštěvnosti docházet k poškozování přírodní památky, je třeba tuto činnost omezit nebo zakázat. Horolezecká činnost na lokalitě v současnosti neprobíhá, protože není povolena. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Severovýchodně od lokality byla Městskou správou lesů Pelhřimov, s.r.o. v roce 2008 zbudována naučná stezka Čertův hrádek, kterou tvoří čtyři naučné cedule a dvě posezení. Jsou na nich popsány přírodní hodnoty území, historie a současnost lesnického hospodaření, funkce lesa atd. Naučnou stezku je třeba udržovat v dobrém stavu. Jiná opatření pro vzdělávací využití území se v současnosti nenavrhují, je možné je však doplnit dle aktuální potřeby v průběhu období platnosti plánu péče. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní památky je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - inventarizace flóry a vegetace - inventarizace klíčových skupin hmyzu (především řády Coleoptera, Lepidoptera) - inventarizační průzkum obratlovců (především ptáků a netopýrů) 13

14 4. Závěrečné údaje Plán péče o přírodní památku Čertův hrádek na období Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany 3 IP údržba a doplnění pruhového značení, hraničníků a hraničních tabulí údržba naučné stezky vyvěšování budek pro ptáky a netopýry a jejich údržba Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) Použité podklady a zdroje informací Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. a kol., 2002: Jihlavsko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha Červenka M., 2005: Plán péče o PP Čertův hrádek na období Ms. [Depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina.] Grulich V., 2012: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání Preslia 84: Chytrý M., 2013: Vegetace České republiky. 4, Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Ministerstvo životního prostředí, 2006: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Planeta XIV, 9/2006, Praha. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad Kraj Vysočina WMS - Ortofoto Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 Český úřad zeměměřický a katastrální. 4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka obsah zkratky předpis definující zkratku AOPK agentura ochrany přírody a krajiny EVL evropsky významná lokalita 14

15 IP inventarizační průzkum IUCN mezinárodní unie na ochranu přírody KN katastr nemovitostí LHC lesní hospodářský celek LHP lesní hospodářský plán O ohrožený druh Vyhláška č. 395/1992 Sb. OP ochranné pásmo PK pozemkový katastr PO ptačí oblast SLT soubory lesních typů SO silně ohrožený druh Vyhláška č. 395/1992 Sb. ZCHÚ zvláště chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice Moravská Třebová V Moravské Třebové dne

16 5. Obsah Plán péče o přírodní památku Čertův hrádek na období Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany 4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské 6 činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území 8 a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 9 3. Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma 12 včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody 14 podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval 15 16

17 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 17