Plán péče o přírodní památku Rasuveň. na období

Transkript

1 Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1448 kategorie ochrany: přírodní památka název území: Rasuveň druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška orgán, který předpis vydal: ONV Žďár nad Sázavou číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Vysočina Žďár nad Sázavou Velké Meziříčí Velké Meziříčí Bory Dolní Bory Příloha M1 (Orientační mapa s vyznačením území) 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Dolní Bory číslo parcely (KN) číslo parcely (PK) druh pozemku dle KN způsob využití pozemku dle KN číslo listu vlastnictví výměra parcely výměra parcely celková dle KN (m 2 ) v ZCHÚ (m 2 ) 1071/1 lesní pozemek /3 lesní pozemek /4 ostatní plocha ostatní komunikace Celkem Ochranné pásmo: Katastrální území: Dolní Bory číslo parcely (KN) číslo parcely (PK) druh pozemku dle KN způsob využití pozemku dle KN číslo listu vlastnictví výměra parcely výměra parcely celková dle v OP (m 2 ) KN (m 2 ) 1071/1 lesní pozemek Celkem

3 Příloha M2 (Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma) 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha lesní pozemky 20,49 8,62 vodní plochy trvalé travní porosty orná půda Způsob využití pozemku zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok ZCHÚ plocha v ha ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 0,05 neplodná půda zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem 20,54 8,62 ostatní způsoby využití 0, Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ne ne nadregionální biocentrum Rasuveň Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Ochrana zbytku lesa s přirozenou skladbou jedlobukového vegetačního stupně Hlavní předmět ochrany současný stav A. ekosystémy název ekosystému L5.1 Květnaté bučiny svazu Fagion sylvaticae ne ne podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) 10 lesy s převahou buku lesního, keřové patro slabě vyvinuto, tvořeno především zmlazujícím bukem, bylinné patro většinou zachováno, jsou v něm zastoupeny svízel vonný, bažanka vytrvalá, strdivka nicí, violka lesní, pryšec mandloňovitý, kapraď samec atd., rostou v jižní části území v okolí vrcholu kopce 3

4 L5.4 Acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion sylvaticae 40 lesní porosty s převahou buku lesního a přimíšeným smrkem ztepilým, keřové patro slabě vyvinuto, tvořeno zmlazujícím bukem a smrkem, bylinné patro většinou chybí, vzácně se v něm vyskytují bukovník kapraďovitý, třtina rákosovitá a brusnice borůvka, především ve střední a severní části území 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť Nejsou předmětem ochrany. B. evropsky významné druhy a ptáci Nejsou předmětem ochrany. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany na tomto zvláště chráněném území je: a) dosažení žádoucí dřevinné a prostorové skladby lesa b) ponechání části území se zachovalými bučinami samovolnému vývoji c) ochrana biodiverzity území na úrovni chráněných a významných rostlinných a živočišných druhů d) vyloučení nevhodných lidských zásahů 4

5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní památka Rasuveň se nachází na severozápadním svahu kóty Bukovec (579,5 m n. m.), asi 2,5 km severozápadně od obce Bory v nadmořské výšce m. Tvoří ji staré bučiny s typickým bylinným podrostem. Geologické podloží je tvořeno proterozoickými hornimami moldanubika, zastoupeny jsou především migmatitické biotitické ruly s kyanitem. Vrchol kopce je budován čočkou z tmavých granulitů, cordieritických rohovců a cordierit-biotitických pararul. Půdní pokryv je tvořen kyselou varietou kambizemě typické v četných kombinacích s pseudoglejem typickým. Přibližně polovina území je pokryta bučinami svazů Fagion sylvaticae a Luzulo- Fagion sylvaticae, v jejichž stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica), místy je přimíšen smrk ztepilý (Picea abies), vzácněji jsou vtroušeny javor klen (Acer pseudoplatanus), borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), ojediněle se vyskytují bříza bělokorá (Betula pendula), jedle bělokorá (Abies alba), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípa srdčitá (Tilia cordata). Keřové patro je obvykle slabě vyvinuto, tvoří jej zmlazující dřeviny stromového patra, především buk lesní a smrk ztepilý. Bylinné patro acidofilních bučin je obvykle sporadické, jsou v něm zastoupeny druhy bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus). Okolí vrcholu Bukovce v jižní části území je tvořeno květnatými bučinami s pestřejším bylinným podrostem, z typických druhů se vyskytují svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), strdivka nicí (Melica nutans), violka lesní (Viola reichenbachiana), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) a kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Floristicky významný je především nález zvláště chráněné plavuně pučivé (Lycopodium annotinum) viz. (Čech, Šumpich, Zabloudil 2002), která však v roce 2016 nebyla na lokalitě ověřena. Na území byl proveden mykologický průzkum (Antonín, Ševčíková 2015), ze vzácnějších druhů makromycetů zařazených do červeného seznamu hub byl zjištěn výskyt kotrče Němcova (Sparassis nemecii), z dalších významných druhů jsou zastoupeny např. helmovka tuhá (Mycena dura) a kornateček olivovobílý (Confertobasidium olivaceoalbum). Lokalita představuje vhodný biotop pro mnohé druhy ptáků, z významnějších byly zaznamenány čáp černý (Ciconia nigra), holub doupňák (Columba oenas), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sluka lesní (Scolopax rusticola), sýc rousný (Aegolius funereus), datel černý (Dryocopus martius) a žluna šedá (Picus canus). Entomologické průzkumy nebyly na území doposud provedeny. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácně, v poslední době nenalezena kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. O popis biotopu druhu, další poznámky acidofilní podhorské a horské lesy, často na trouchnivějícím odumřelém dřevě 5

6 Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu sýc rousný (Aegolius funereus) čáp černý (Ciconia nigra) holub doupňák (Columba oenas) kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vzácný výskyt, 1 volající samec 1 hnízdící pár, nepravidelné hnízdění hnízdění v dutině buku, volající samci kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. SO SO SO popis biotopu druhu, další poznámky listnaté i jehličnaté lesy vyšších poloh se složitější prostorovou skladbou, k hnízdění využívá dutiny po datlu černém především rozsáhlejší listnaté i jehličnaté lesy, hnízdí jednotlivě na stromech, potravu získává v tůních a malých potocích světlé listnaté lesy, především bučiny, hnízdí v dutinách starých stromů vzácně hnízdí SO starší jehličnaté i smíšené lesní celky, hnízdí v dutinách stromů po datlech a strakapoudech sluka lesní (Scolopax rusticola) vzácný výskyt, 1 volající samec O vlhčí listnaté nebo smíšené lesy, hnízdí na zemi Stupeň ohrožení: SO, O - druhy zvláště chráněné dle vyhl. 395/1992 Sb. v kategorii silně ohrožené a ohrožené. Informace o výskytu a početnosti jednotlivých druhů jsou uvedeny na základě ornitologického průzkumu (Kodet, Kodetová 2015), monografie Chráněná území ČR, Jihlavsko (Čech, Šumpich, Zabloudil 2002) a vlastního pozorování. 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Počátky ochrany přírody na území dnešní přírodní památky jsou datovány do roku 1989, kdy byl vyhláškou Okresního národního výboru ve Žďáru nad Sázavou zřízen chráněný přírodní výtvor Rasuveň a vymezeno jeho vyhlášené ochranné pásmo. Zároveň byly stanoveny základní podmínky jeho ochrany. V roce 1992 bylo území převedeno na základě 90 odst. 7, zákona č. 114/1992 Sb. do kategorie přírodní památka. Tato ochrana platí na lokalitě až dodnes. O velkém významu lokality svědčí i to, že se na počátku 21. století stala součástí nadregionálního biocentra územního systému ekologické stability. b) lesní hospodářství Na lesních porostech nacházejících se v přírodní památce i v jejím blízkém okolí jsou patrné známky intenzivního lesnického hospodaření. V minulosti byly na více než polovině území a v jeho ochranném pásmu vysazeny kultury nepůvodních jehličnanů. Jen v okolí vrcholu Bukovce zůstaly zachovány hodnotné bučiny, které pravděpodobně vznikly z přirozeného zmlazení a byly obhospodařovány převážně výběrnou sečí. Negativní vlivy: výsadba nevhodných dřevin v minulosti hojná výsadba smrku, v menší míře též modřínu, borovice a douglasky. V důsledku nadměrného zavlékání jehličnatých dřevin dochází v lesích ke změnám světelných a půdních poměrů a postupné degradaci jejich bylinného podrostu. likvidace odumřelého dřeva odstraňování starých, suchých a padlých stromů způsobuje úbytek dutin pro hnízdění ptactva a nedostatek vhodného biotopu pro vývoj xylofágního hmyzu. Rozkládající se dřevní hmota je také důležitá pro udržení přirozené úrodnosti lesních půd. 6

7 Potenciální ohrožující vlivy: těžba a odstraňování dřevní hmoty odvoz dřeva listnatých dřevin, které může ve vegetačním období obsahovat snůšky a larvy xylofágního hmyzu, může negativně ovlivnit jeho populace. Těžbou v jarním a letním období může docházet k rušení hnízdícího ptactva. c) myslivost Přírodní památka je součástí souvislého lesního celku, který je vhodným útočištěm jak pro spárkatou zvěř, tak pro drobnou zvěř. Lokalita spadá do honitby Zahradiště - Bory. Potenciální ohrožující vlivy: přemnožení spárkaté zvěře důsledkem přemnožení spárkaté zvěře bývá značné narušení bylinného patra, což má negativní vliv na přirozenou obnovu lesa. budování zařízení pro přikrmování zvěře - způsobují obohacování blízkého okolí živinami a mohou být také zdrojem semen zavlečených ruderálních druhů například v dováženém seně nebo krmivu. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Vyhláška Okresního národního výboru ve Žďáře nad Sázavou ze dne , kterou se určuje chráněný přírodní výtvor Rasuveň Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období , Kodet V. & Moravec J Dodatek k plánu péče o PP Rasuveň na období , Červenka M LHC Lesy Velkostatku Velké Meziříčí na období , Lesprojekt Brno, a.s. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 16 Českomoravská vrchovina Lesní hospodářský celek / Lesy Velkostatku Velké Meziříčí (606701) zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího 20,54 ha obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Lesní a rybochovné hospodářství, s.r.o. Nižší organizační jednotka Přírodní lesní oblast: 16 Českomoravská vrchovina Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT Výměra Podíl (%) typů (SLT) (ha) 5A 5B 5K 5S Klenová bučina Bohatá jedlová bučina Kyselá jedlová bučina Svěží jedlová bučina BK 3-5 JD 2-3 KL 2 LP+1 JS+1 JL+1 BK 5-6 JD 3-4 KL 1 JS BK 5-9 JD 1-5 SM+1 BK 4-5 JD 3-5 KL+2 LP+1 1,26 4,80 12,10 2, Celkem 20,

8 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany BO borovice lesní 0,35 1,7 DG douglaska tisolistá 0,27 1,3 JD jedle bělokorá 0,12 0,6 4,82 23,5 MD modřín opadavý 1,00 4,9 SM smrk ztepilý 9,97 48,5 1,21 5,9 BK buk lesní 8,72 42,4 12,67 61,7 BR bříza bělokorá 0,04 0,2 JL jilm habrolistý 0,13 0,6 JS jasan ztepilý 0,01 0,1 0,13 0,6 KL javor klen 0,05 0,2 1,21 5,9 LP lípa srdčitá 0,01 0,1 0,37 1,8 Celkem 20, , Pozn.: Přirozená druhová skladba byla odvozena dle Průši 1971, současná druhová skladba byla stanovena kvalifikovaným odhadem dle aktuálního stavu lesa. V přírodní památce jsou vymezeny tyto lesní dílčí plochy: Plocha 1 stará bučina starý vícepatrový les s dominancí buku lesního, vzácně jsou vtroušeny smrk ztepilý, borovice lesní, douglaska tisolistá a javor klen, ojediněle bříza bělokorá, modřín opadavý, jasan ztepilý, lípa srdčitá a jedle bělokorá, keřové patro místy vyvinuto, tvoří jej především zmlazující buk, bylinné patro je většinou slabě vyvinuto, vyskytují se v něm např. bažanka vytrvalá, bukovník kapraďovitý, svízel vonný, kapraď samec, violka lesní, strdivka nicí, ostřice kulkonosná a pryšec mandloňovitý. Plocha 2 smíšený les horní stromové patro je tvořeno především bukem lesním, v nižším stromovém patře převládá smrk ztepilý, vtroušen je modřín opadavý, jedle bělokorá a borovice lesní, v keřovém patře se uplatňují zmlazující buk a smrk, bylinné patro je sporadické s třtinou rákosovitou, brusnicí borůvkou a violkou lesní. Plocha 3 smrčiny porosty s dominancí smrku ztepilého, přimíšen je modřín opadavý, vtroušeny jsou buk lesní, borovice lesní, douglaska tisolistá, jedle bělokorá a bříza bělokorá, keřové patro místy vyvinuto, tvoří jej především zmlazující buk, bylinné patro většinou chybí, vzácně jsou v něm zastoupeny šťavel kyselý, třtina rákosovitá, kapraď osténkatá, brusnice borůvka, ostřice kulkonosná, violka lesní, netýkavka nedůtklivá atd. Plocha 4 mlaziny mladé porosty při severním okraji území s převahou smrku ztepilého, v menší míře je zastoupen buk lesní a borovice lesní, bylinné patro většinou chybí. Příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) Příloha M4 (Lesnická mapa typologická) Příloha M5 (Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) 8

9 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Rybníky, vodní nádrže a toky nejsou součástí přírodní památky Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany v přírodní památce a z ochranářského hlediska nejsou významné Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky nejsou součástí přírodní památky. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V předchozím plánu péče na období byla navržena některá vhodná opatření k zachování nebo zlepšení stavu hodnotného lesního společenstva. Jedná se především o redukci nepůvodních jehličnatých dřevin, zejména smrku a jejich přeměnu na smíšené porosty s převahou buku a jedle, podporu přirozeného zmlazení buku a snahu o vnášení chybějících nebo málo zastoupených dřevin přirozené dřevinné skladby, jako jsou např. jedle bělokorá, javor klen a lípa srdčitá. Žádoucí je také doporučené ponechávání odumřelé dřevní hmoty, načasování těžeb na období vegetačního klidu a ochrana doupných stromů. Staré bučiny v jižní části území (por. 810E17/6/2a a 810D17/5) by bylo vhodné ponechat jejich samovolnému rozpadu a následné přirozené obnově. Dlouhodobým cílem péče by v nich mělo být ponechání lesa samovolnému vývoji se snahou o vznik lesa pralesovitého charakteru, což je v předchozím plánu péče popíráno z důvodu expanze smrku a přemnožení spárkaté zvěře. Šíření smrku z okolních porostů není ale zdaleka tak významné, jak je v minulém plánu péče uvedeno. V současné době smrk v těchto porostech téměř nezmlazuje a nežádoucí vliv zvěře na přirozené zmlazení lesa lze vyloučit v případě oplocení jeho nehodnotnějších částí. Z těchto porostů je třeba nejprve odstranit vtroušené nepůvodní jehličnany, jako jsou smrk, douglaska, borovice a modřín, následně by bylo vhodné provést jejich oplocení a ponechat je bez dalších zásahů samovolnému rozpadu a obnově. Vhodným opatřením by zde mohlo být pouze vnášení jedle na prosvětlená místa, jejíž podíl by měl být v přirozené druhové skladbě podstatně vyšší, než je tomu v současnosti. Při obnově smrčin je navrženo uplatnění podrostního hospodářského způsobu. Ten je však možné využít pouze v okrajových částech porostů, které jsou v kontaktu s bučinami a na místech kde hojně zmlazuje buk či jedle. Doporučené využití malých obnovních prvků, jako jsou předsunuté kotlíkové seče, je vhodné především pro jedli, která je v mládí výrazně stínomilnou dřevinou. Ve zbytku porostů s dominancí smrku bez přirozeného zmlazení původních dřevin, především buku a jedle, bude zapotřebí uplatnit násečný nebo i holosečný hospodářský způsob a umělou obnovu lesa. V tomto případě je třeba vždy preferovat maloplošné holé seče před velkoplošnými. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Na lokalitě se nepředpokládá žádný významný konflikt zájmů mezi jednotlivými předměty ochrany. V případě, že by ke konfliktu zájmů přece jen došlo, je třeba upřednostnit ochranu společenstva acidofilních a květnatých bučin, na které jsou vázány druhy rostlin a živočichů vyskytující se v přírodní památce. 9

10 3. Plán zásahů a opatření Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů 1 les zvláštního 5A, 5B, 5K, 5S určení Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 5A, 5B, 5K, 5S BK 7, JD 2, KL 1, LP, JL, JS, SM Porostní typ A Porostní typ B Porostní typ C bukový smíšený smrkový Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) Hospodářský způsob (forma) převážně bezzásahový režim podrostní podrostní, násečný, holosečný Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Ponechání porostů samovolnému rozpadu a přirozené obnově. Redukce SM, MD, BO, podpora BK a JD, zlepšení dřevinné skladby. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Přirozená obnova. Pro zvýšení podílu JD možná její výsadba. Změna dřevinné skladby a obnova bučin. Kombinovaný převážně Kombinovaný převážně umělá přirozená obnova, umělá obnova obnova, přirozená jen v případě jen v případě nedostatečného zmlazení původních dřevin, přirozeného zmlazení. především BK a JD. Umělou obnovu lesa provádět Umělou obnovu lesa provádět vhodným sadebním materiálem, vhodným sadebním materiálem, nejlépe místního původu. nejlépe místního původu. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Přirozené zmlazení. Na prosvětlených místech možná jamková sadba JD. V maximální možné míře využít přirozeného zmlazení BK a JD, v případě potřeby možné doplnit jamkovou sadbou BK, JD a KL, meliorační a zpevňující dřeviny minimálně 30%. Jamková sadba BK, JD, KL, LP, JL, využít přirozeného zmlazení BK a JD, meliorační a zpevňující dřeviny minimálně 30%. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 5A, 5B, 5K, 5S BK 6, JD 3, KL 1, LP, JL Výsadba pouze v případě nedostatečného přirozeného zmlazení cílových dřevin. Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií 10

11 Vhodné oplotit, jinak ponechat bez zásahů. Dle potřeby ochrana proti okusu zvěří oplocenkami nebo nátěry, u umělé sadby též individuální ochrana plasty nebo oplůtky, ochranu je třeba uplatňovat především u JD. Při výchovných zásazích podporovat původní dřeviny, především BK a JD. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ponechávat doupné stromy a všechnu odumřelou dřevní hmotu. Vyřezat vtroušené nepůvodní jehličnany, jako jsou SM, BO, DG a MD. Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění těžké techniky do porostů. Zvolit šetrnou přibližovací technologii, aby nedocházelo k nadměrné erozi půdy a odírání stromů. Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Ponechávat doupné stromy a částečně i odumřelou dřevní hmotu. Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění těžké techniky do porostů. Zvolit šetrnou přibližovací technologii, aby nedocházelo k nadměrné erozi půdy a odírání stromů. Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Dodržovat normované stavy zvěře. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Ponechávat souše, zlomy i vývraty. Ponechávat neškodící souše, zlomy i vývraty s výjimkou SM. Poznámka Ochrana proti okusu zvěří oplocenkami, nátěry, plasty nebo oplůtky, ochranu je třeba uplatňovat především u JD. Ochrana proti buřeni vyžínáním. Při výchovných zásazích podporovat původní dřeviny, především BK a JD. Těžbu a vyklizování vytěžené dřevní hmoty je třeba provádět za vhodných klimatických podmínek (sucho, namrzlo) a zabránit vjíždění těžké techniky do porostů. Zvolit šetrnou přibližovací technologii, aby nedocházelo k nadměrné erozi půdy a odírání stromů. Případné odřené stromy po těžbě a přibližování je nutné okamžitě zatřít prostředkem proti houbovému onemocnění. Dodržovat normované stavy zvěře. Ponechávat neškodící souše, zlomy i vývraty s výjimkou SM. b) péče o rostliny - základním předpokladem pro zachování většiny původních druhů rostlin na lokalitě je ochrana lesních společenstev, v nichž se vyskytují. Hlavním cílem ochrany by mělo být udržení či zlepšení dřevinné skladby lesa, zejména redukce nepůvodních jehličnanů, jako jsou smrk ztepilý, modřín opadavý, douglaska tisolistá a borovice lesní, které vytváří jiné prostředí než původní jedlobukové porosty (např. odlišné zastínění, odlišné složení a ph opadu), což většině autochtonních druhů rostlin nevyhovuje. - dalším důležitým kritériem pro zachování a obnovu původních lesních společenstev je udržování přiměřených stavů spárkaté zvěře, která svým okusem způsobuje narušování bylinného patra a znemožňuje zdárnou přirozenou obnovu lesa. - v porostech je vhodné ponechávat rozpadající se odumřelou dřevní hmotu, která napomáhá ke zlepšení přirozené úrodnosti lesních půd a představuje vhodný substrát pro případný výskyt plavuně pučivé. - z hlediska makroskopických hub se doporučuje ponechat alespoň část lesa samovolnému vývoji včetně ponechání padlého dřeva v porostu. c) péče o živočichy - pro většinu živočichů vyskytujících se na lokalitě je třeba zachovat společenstva bučin, 11

12 které jsou jejich vhodným biotopem. - optimální jsou různověké porosty s rozmanitou výškovou i prostorovou skladbou, častými světlinami, vzrostlými doupnými stromy a ponechanou odumírající i odumřelou dřevní hmotou, tedy lesy pralesovitého charakteru. - na lokalitě je nezbytné alespoň částečně ponechávat odumřelou dřevní hmotu listnatých dřevin a jedle, ta je důležitá pro vývoj xylofágního hmyzu a zároveň je jeho vhodným úkrytem a zimovištěm, dutiny v suchých stromech a pahýlech jsou mimo to vhodným místem k hnízdění mnohých druhů ptáků. - v období od února do srpna je třeba udržovat v lese klid, aby nedocházelo k rušení ptactva nebo jiných obratlovců při jejich reprodukci, lesnické práce je proto vhodné provádět zejména na podzim či v zimě. - ve vegetačním období, především od poloviny dubna do konce července, je zapotřebí se vyvarovat odvozu dřeva jedle a buku, jehož důsledkem může být likvidace vývojových stádií dřevokazného hmyzu. - jako kompenzaci úbytku přirozených dutin ve starých stromech v důsledku lesní těžby je možné na lokalitě vyvěšovat budky pro ptáky a netopýry Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Na dílčích plochách 1-4 definovaných v kapitole jsou uvedeny všechny způsoby hospodaření vhodné pro péči o lesní společenstva. Podrobný výčet a formulování doporučených a plánovaných zásahů v lesních porostech obsahuje příloha T1 (Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich). Příloha T1 ((Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich)) Příloha M3 (Mapa dílčích ploch a objektů) 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ve vyhlášeném ochranném pásmu je třeba výrazně redukovat nepůvodní jehličnaté dřeviny smrk, modřín, borovici a douglasku. Porosty s dominantním smrkem je po dosažení mýtního věku vhodné postupně skácet a nahradit je výsadbami původních dřevin, především buku a jedle. Na místech s častým zastoupením buku ve stromovém patře, kde lze předpokládat jeho hojné zmlazení, je žádoucí upřednostnit podrostní způsob hospodaření, na ostatních plochách bude zapotřebí využít násečného nebo holosečného hospodaření a umělé obnovy lesa Zaměření a vyznačení území v terénu Hranice přírodní památky je vyznačena pruhovým značením a třemi hraničními tabulemi, které jsou umístěny při severním, jižním a západním okraji území. Hraniční tabule i pruhové značení jsou v současné době v pořádku. Pro období platnosti plánu péče se navrhuje: - průběžná kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení, které vymezují v terénu hranici území, jejich údržba a doplnění - údržba hraničních tabulí vyznačujících přírodní památku 12

13 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V průběhu platnosti tohoto plánu péče se doporučuje provést změny ve vymezení přírodní památky, tak aby do ní byl zahrnut celý dílec 810E a jižní hranici území tvořil okraj lesního dílce 810D dle současného prostorového rozdělení lesa. Výměra přírodní památky se změní na 20,21 ha. Z důvodu lepší ochrany nejcennějších částí území se navrhuje nové vymezení ochranného pásma, do kterého bude zařazen celý dílec 810C, část porostní skupiny 810B2a, 810B7 a 810G8 dle současného prostorového rozdělení lesa. Výměra vyhlášeného ochranného pásma bude činit 8,98 ha. Vzhledem k tomu, že bude v lesních porostech spadajících do ochranného pásma vyžadováno jiné hospodaření než v okolních hospodářských lesích, je vhodné porostní skupiny zasahující do ochranného pásma jen z části vymezit v novém lesním hospodářském plánu jako samostatné jednotky prostorového rozdělení lesa. Příloha M6 (Návrh nového vymezení ZCHÚ a OP) 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Přírodní památka není v současnosti rekreačně ani sportovně využívána, proto nejsou uvedeny žádné návrhy ani omezení k regulaci této činnosti. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území V blízkosti cesty při východním okraji území se nachází naučná tabule se základními informacemi o přírodní památce a popisem předmětů její ochrany. Tabuli je zapotřebí udržovat v dobrém stavu. Jiná opatření pro vzdělávací využití území se v současnosti nenavrhují, je možné je však doplnit dle aktuální potřeby v průběhu období platnosti plánu péče. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Na území přírodní památky byl v nedávné době zpracován mykologický a ornitologický inventarizační průzkum. V následujícím období je vhodné zabezpečit průzkum, výzkum a monitoring v následujících oblastech: - inventarizace flóry a vegetace - inventarizace klíčových skupin hmyzu (především řády Coleoptera, Lepidoptera) 13

14 4. Závěrečné údaje Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Orientační náklady za rok (Kč) Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy inventarizace hlavních předmětů ochrany 2 IP údržba a doplnění pruhového značení, hraničníků a hraničních tabulí údržba naučné tabule oplocení nejcennějších částí 1,5 km výsadba jedle vyvěšování budek pro ptáky a netopýry a jejich údržba Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč) Použité podklady a zdroje informací Antonín V., Ševčíková H., 2015: Mykologický průzkum PP Rasuveň. Ms. [Depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina.] Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. a kol., 2002: Jihlavsko. In: Mackovčin P., Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha Červenka M., 2007: Dodatek plánu péče o PP Rasuveň na období Ms. [Depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina.] Chytrý M., 2013: Vegetace České republiky. 4, Lesní a křovinná vegetace. Academia, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., 2001: Katalog biotopů České republiky. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Kodet V. & Kodetová D., 2015: Ornitologický průzkum Rasuvně. Ms. [Depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina.] Kodet M. & Moravec J., 2004: Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období Ms. [Depon. in: Krajský úřad Kraje Vysočina.] Ministerstvo životního prostředí, 2006: Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000, Planeta XIV, 9/2006, Praha. Vyhláška č. 395/1992 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Mapové podklady Katastrální mapa - Mapový podklad Kraj Vysočina WMS - Ortofoto Český úřad zeměměřický a katastrální. WMS - ZM25 Český úřad zeměměřický a katastrální. 14

15 4.3 Seznam používaných zkratek V textu plánu péče jsou použity následující zkratky: zkratka obsah zkratky předpis definující zkratku AOPK agentura ochrany přírody a krajiny EVL evropsky významná lokalita IP inventarizační průzkum IUCN mezinárodní unie na ochranu přírody KN katastr nemovitostí LHC lesní hospodářský celek LHP lesní hospodářský plán MZD meliorační a zpevňující dřeviny O ohrožený druh Vyhláška č. 395/1992 Sb. OP ochranné pásmo ONV okresní národní výbor PK pozemkový katastr PO ptačí oblast SLT soubory lesních typů SO silně ohrožený druh Vyhláška č. 395/1992 Sb. ZCHÚ zvláště chráněné území 4.4 Plán péče zpracoval RNDr. Vojtěch Sedláček Sušice Moravská Třebová V Moravské Třebové dne

16 5. Obsah Plán péče o přírodní památku Rasuveň na období Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, se kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany 4 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské 6 činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o útvarech neživé přírody Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území 9 a závěry pro další postup 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize 9 3. Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma 12 včetně návrhu zásahů a přehledu činností 3.3. Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody 14 podle jednotlivých zásahů (druhů prací) 4.2 Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval 15 16

17 Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu a k bodu 3.1.2). Mapy: Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Lesnická mapa typologická Příloha M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6 - Návrh nového vymezení ZCHÚ a OP 17