MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie Využití Propriofoot konceptu u poruch funkce nohy Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lucie Vorlíčková Vypracovala: Bc. Jana Švecová Fyzioterapie Brno, 2014

2 Jméno a příjmení autora: Bc. Jana Švecová Název bakalářské práce: Využití Propriofoot konceptu u poruch funkce nohy Pracoviště: Katedra kineziologie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lucie Vorlíčková Rok obhajoby závěrečné práce: 2014 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá použitím Propriofoot konceptu u poruch funkce nohy. Práce je zaměřena na patologické stavy nohy, které vznikly jiným než úrazovým mechanismem. Teoretická část obsahuje poznatky o struktuře, funkci, fylogenetickém a ontogenetickém vývoji nohy s důrazem na klenbu nožní a vyšetření nohy. Je zde popsána klasická a funkční typologie nohy a jednotlivé vady a poruchy funkce nohy. Speciální část shrnuje informace o Propriofoot konceptu. Kazuistika je zaměřena na využití Propriofoot konceptu v terapii konkrétního pacienta s poruchou funkce nohy. Klíčová slova: Propriofoot koncept, funkce nohy, klenba nožní Author s first name and surname: Bc. Jana Švecová Title of the bachelor thesis: Aplication of Propriofoot Concept in Foot Function Disorders Department: Department of kinesiology Supervisor: Mgr. Lucie Vorlíčková The year of presentation: 2014 Abstract: This bachelor thesis deals with using of the Propriofoot concept in cases of foot function disorders. This thesis is focused on pathological foot states, which incurred by other than accident mechanism. The theoretical part includes structure, function, phylogenetic and ontogenetic development of the foot with an emphasis on the foot arch and foot examination. There are described the classic and functional foot typology and each defect and disorders of foot function. The special part summarizes informations about the Propriofoot concept. The case report is focused on using of the Propriofoot concept in therapy of particular patient with foot function disorders. Keywords: Propriofoot concept, foot function, plantar arch

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Lucie Vorlíčkové a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. Souhlasím, aby tato práce byla uložena v knihovně Masarykovy univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne 23. dubna podpis

4 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce Mgr. Lucii Vorlíčkové za veškerou pomoc, ochotu a cenné rady při vedení práce. Mé poděkování patří také pacientce M. B., která se mnou spolupracovala v rámci praktické části. Děkuji za její přístup a snahu při společných terapiích.

5 OBSAH ÚVOD SOUHRN POZNATKŮ STRUKTURA NOHY Kosti nohy Klouby a vazy nohy Svaly pro funkci nohy KLENBA NOŽNÍ FUNKCE NOHY Posturální funkce nohy Dynamická funkce nohy FYLOGENETICKÝ A ONTOGENETICKÝ VÝVOJ NOHY Fylogenetický vývoj nohy Ontogenetický vývoj nohy PATOKINEZIOLOGIE A TYPOLOGIE NOHY KLASICKÁ TYPOLOGIE NOHY FUNKČNÍ TYPOLOGIE NOHY VADY A PORUCHY FUNKCE NOHY Vrozené a získané deformity nohy Plochá noha Neurogenně podmíněné deformity nohy Aseptické nekrózy kostí nohy Bolesti v oblasti paty a Achillovy šlachy Statické deformity předonoží Zánětlivá onemocnění Metabolické poruchy VYŠETŘENÍ NOHY ANAMNÉZA ASPEKCE PALPACE PASIVNÍ POHYBY AKTIVNÍ POHYBY VYŠETŘENÍ ČITÍ VYŠETŘENÍ STOJE A CHŮZE HODNOCENÍ NOŽNÍ KLENBY HODNOCENÍ BOLESTI POMOCÍ VIZUÁLNÍ ANALOGOVÉ ŠKÁLY... 44

6 4 PROPRIOFOOT KONCEPT ZÁKLADNÍ FAKTA O POMŮCCE PROPRIOFOOT AUTOŘI POMŮCKY PROPRIOFOOT CVIČENÍ S POMŮCKOU PROPRIOFOOT ZÁKLADNÍ SOUBOR CVIKŮ Aktivace zadní části chodidla Aktivace přední části chodidla Aktivace zadní a částečně i přední části chodidla Aktivace přední a částečně i zadní části chodidla Aktivace přední i zadní části chodidla Posílení specifické svalové zóny KAZUISTIKA ZÁKLADNÍ ÚDAJE ANAMNÉZA VSTUPNÍ KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR Vyšetření statické Vyšetření dynamické PRŮBĚH TERAPIÍ VÝSTUPNÍ KINEZIOLOGICKÝ ROZBOR CELKOVÉ ZHODNOCENÍ TERAPIE DISKUSE ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM OBRAZOVÉHO MATERIÁLU SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY SOUHRN SUMMARY... 88

7 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ABD - abdukce ADD - addukce art. / artt. - articulatio / articulationes CNS - centrální nervová soustava DF - dorsální flexe DIP - distální interfalangeální kloub DK (DKK) - dolní končetina (dolní končetiny) HK (HKK) - horní končetina (horní končetiny) JP - joint play LDK - levá dolní končetina lig. - ligamentum m. / mm. - musculus / musculi MT - měkké techniky MTT - metatarzotarzální kloub MTP - metatarzofalangeální kloub N - newton n. - nervus PEC - pes equinovarus congenitus PF - plantární flexe PIP - proximální interfalangeální kloub PIR - postizometrická relaxace RA - revmatoidní artritida SI - sakroiliakální SIAS - spina iliaca anterior superior SIPS - spina iliaca posterior superior SMS - senzomotorická stimulace RZ - reflexní změny VAS - vizuální analogová škála bolesti

8 ÚVOD Noha je velice složitý komplex, jehož součástí je mnoho struktur. Plní jak funkci statickou, tak i dynamickou. Pokud spolu nepracují všechny komponenty nohy v souladu, dochází k patologickým odchylkám a bývá porušena i funkce nohy. Porucha vyskytující se v oblasti nohy může negativně ovlivnit, přes svalové řetězce, kolenní a kyčelní klouby, v podstatě celé tělo. A může tomu být i naopak. Patologie z jiných částí těla může mít negativní vliv na funkci nohy. Porucha funkce nohy je často důsledek současného životního stylu a prostředí, ve kterém žijeme. Nosíme pevnou obuv a nedáváme tak noze možnost aktivně pracovat. Noha pracuje neekonomicky, neumí aktivovat harmonicky jednotlivé segmenty a tak dochází k přetěžování určité části nohy, ale i nohy jako celku. Metodou volby v případě této problematiky může být Propriofoot koncept. Původně byl tento koncept cílen hlavně na sportovce. V současné době můžeme pomůcku vidět v mnoha fyzioterapeutických ambulancích a to nejen těch sportovních. Princip působení pomůcky Propriofoot se odlišuje od ostatních balančních pomůcek. Klasické balanční pomůcky působí na nohu i tělo jako celek. Propriofoot působí na jednotlivé části nohy jako na vzájemně propojené segmenty. Je to jediná pomůcka pro segmentální stabilizaci (M. Majerová, osobní komunikace, ). Cílem cvičení s touto pomůckou je působit na jednotlivé segmenty nohy a tím tak pozitivně ovlivnit i struktury ostatní. Práce bude mít část teoretickou a praktickou. První kapitoly teoretické části budou zaměřeny na fylogenetický a ontogenetický vývoj nohy, strukturu a funkci nohy. Bude zde uvedena klasická a funkční typologie nohy, popis jednotlivých vad a poruch funkce nohy a vyšetření nohy. Obsahem čtvrté kapitoly bude souhrn poznatků o Propriofoot konceptu. Problematika, kterou se práce zabývá, zatím nebyla zpracována. Cílem práce je teoretické zpracování a ucelení poznatků o pomůcce Propriofoot se zaměřením na poruchy funkce nohy a jejich následná aplikace v praxi prostřednictvím kazuistické studie. Protože příčin poruch funkce nohy je mnoho, zvolila jsem pro svou práci příčiny pouze netraumatického charakteru. Jsou to stavy buď vrozené, nebo získané v průběhu života, které ale nejsou způsobeny úrazem. 8

9 1 SOUHRN POZNATKŮ 1.1 Struktura nohy Anatomický termín noha označuje část dolní končetiny, která se nachází distálně od hlezenního kloubu. Nohu tvoří komplex anatomických struktur, mezi které patří 26 nepravidelně tvarovaných kostí, 30 kloubů, více než 100 vazů a 30 svalů. Všechny tyto struktury by měly spolupracovat a dosáhnout tak harmonického pohybu (Hamill & Knutzen, 2009; Vařeka & Vařeková, 2003) Kosti nohy Kostra nohy je komplikovaně strukturovaná podobně jako ruka (Véle, 2006). Kostra nohy je složena z 26 kostí (obr. 1). Mezi kosti nohy patří ossa tarsi (kosti zánártní), ossa metatarsi (kosti nártní; metatarzy), ossa digitorum (kosti prstů), také jinak označované jako phalanges (články prstů). Mezi kosti zánártní patří calcaneus (kost patní), talus (kost hlezenní), os naviculare (kost loďkovitá), os cuboideum (kost krychlová) a tři ossa cuneiformia (kosti klínové), (Čihák; 2011). Obr. 1 Kosti nohy (Véle, 2006). S využitím linií Lisfrankova a Chopartova kloubu se noha dělí na tři funkční oddíly (obr. 2). Zánoží (zadní tarzus) je zadní oddíl tvořený dvěma velkými tarzálními kostmi (talus a kalkaneus). Středonoží (střední tarzus) 9

10 je prostřední oddíl, který je tvořen pěti tarzálními kostmi (os cuboideum, os naviculare, ossa cuneiformia mediale, intermedium et laterale). Předonoží je oddíl tvořený nártními kostmi a články prstů. Je možné také využít zjednodušené dělení na dvě části, kde Chopartův kloub rozděluje nohu na zánoží (zadní tarzus) a předonoží (přední tarzus, metatarzus a prsty), (Vařeka & Vařeková, 2003). Obr. 2 Rozdělení nohy na tři funkční oddíly (Chai, 2005, vlastní úprava). L - Lisfrankův kloub, CH Chopartův kloub Klouby a vazy nohy Articulatio talocruralis (kloub hlezenní, horní kloub zánártní) Art. talocruralis je složený kladkový kloub, kde se stýká tibie a fibula s talem. Kloubní pouzdro je tenké a je zesíleno postranními vazy (ligamentum collaterale mediale et laterale). Lig. collaterale mediale je pro svůj trojúhelníkovitý tvar někdy nazývané lig. deltoideum. Tyto vazy se vějířovitě rozbíhají z malleolů na talus a kalkaneus. Vějířovité uspořádání vazů zajišťuje napnutí alespoň jedné části vazu v každé poloze kloubu a tím správné vedení pohybu (Čihák, 2011; Grim, Druga, Fiala, & Páč, 2006). Základní postavení kloub zaujímá při normálním vyváženém stoji, což je zároveň i střední postavení kloubu. Základními pohyby v kloubu jsou plantární flexe v rozsahu cca a dorsální flexe v rozsahu cca Pohyb do krajních poloh neprobíhá pouze v art. talocruralis. Na pohybu do maximální dorsální flexe se podílí i tarzální klouby a dochází k oploštění klenutí nohy. Na pohyb do maximální plantární flexe má vliv prohloubení klenutí nohy (Kapandji, 1987; Kolář & Vařeka, 2009). 10

11 Dolní kloub zánártní Dolní kloub zánártní je spojení mezi talem a dalšími kostmi, které nám umožňuje naklánění kostry nohy šikmo vůči talu. U tohoto kloubu jsou popisovány dva samostatné oddíly: art. subtalaris (zadní oddíl) a art. talocalcaneonavicularis (přední oddíl). Art. subtalaris je kloubní spojení, kde se kloubí zadní plochy talu a kalkaneu. Toto skloubení zesilují vazy: lig. talocalcaneare posterius, mediale et laterale a uvnitř sinus tarsi se nachází lig. talocalcaneare interosseum. Art. talocalcaneonavicularis spojuje kalkaneus s talem a s os naviculare. K dolnímu kloubu zánártnímu řadíme i art. calcaneocuboidea, málo pohyblivé spojení mezi kalkaneem a os cuboideum (Čihák, 2011; Grim et al., 2006). Art. subtalaris je válcový kloub. Jeho osa prochází šikmo od zadní zevní strany mediálně a dopředu a současně zdola zezadu dopředu vzhůru. V tomto kloubu dochází k rotaci ve frontální rovině - inverzi a everzi (resp. supinaci a pronaci) a částečně zde dochází i k addukci a abdukci v rovině transverzální (Vařeka & Vařeková, 2009; Kolář & Vařeka, 2009). Komplex zadní části nohy vytváří horní hlezenní a dolní zánártní kloub. Oba klouby se ve svých funkcích navzájem doplňují. Pohyby probíhají ve třech rovinách a jsou spojeny s funkcí Chopartova kloubu. Spojení hlezenního, subtalárního a Chopartova kloubu vytváří model univerzálního heterokinetického kloubu nohy. V tomto kloubu probíhají pohyby kolem osy horního hlezenního kloubu a osy dolního zánártního kloubu (Henkeho osy), které na sebe nejsou kolmé. Pokud dojde k omezení rozsahu pohybu v jednou kloubu, kompenzačně se zvětší rozsah v druhém kloubu (Kolář & Vařeka, 2009; Vařeka & Vařeková, 2009). Articulatio tarsi transversa (Chopartův kloub) Chopartův kloub je funkční jednotka. Je to kloubní linie tvořená v mediální části talonavikulární štěrbinou a v laterální části art. calcaneocuboidea. Linie je ve tvaru napříč položeného písmene S, kdy mediální část je konvexní distálně a laterální část proximálně. Chopartův kloub hraje významnou roli pro pružnost nohy a je to také klíčové místo 11

12 pro chirurgické zákroky. Na pevnosti Chopartova kloubu se podílejí vazy probíhající na dorsální (lig. talonaviculare a lig. bifurcatum, které se dělí se na dvě části: lig. calcaneonaviculare et calcaneocuboideum) a plantární straně nohy (lig. calcaneonaviculare plantare a lig. calcaneocuboideum plantare). Plantární vazy překrývá povrchově uložené lig. plantare longum. Laterální i mediální část Chopartova skloubení je napříč zpevněna prostřednictvím lig. cuboideonaviculare dorsale et plantare (Čihák, 2011). Pohyby v tomto kloubu jsou popisovány jako rotace kolem dvou os - longitudinální a šikmé. Kolem longitudinální osy probíhají pohyby ve frontální rovině a to supinace a pronace (resp. inverze a everze). Kolem osy šikmé probíhá dorsální flexe s abdukcí a plantární flexe s addukcí. Pohyby jsou doprovázeny a ovlivněny i pohyby v art. talocruralis. (Kolář & Vařeka, 2009; Vařeka & Vařeková, 2009) Lisfrankův kloub Lisfrankův kloub je funkční jednotkou nohy. Je to kloubní linie, do které patří articulationes tarsometatarsales (skloubení ossa cuneiformia, os cubideum a ossa metatarsalia; MTT klouby) a artt. intermetatarsales (vzájemné skloubení hlaviček metatarzů). Je to řada pevných kloubů, která se podílí na pérovacích pohybech nohy (Čihák, 2011). V MTT kloubech probíhají malé pasivní pohyby při změně zátěže nohy. Omezenější pohyb je v důsledku tvaru kloubních ploch a kvůli působení vazů. Laterální metatarzy jsou nejpohyblivější, ale jejich osy flexe a extenze jsou šikmé k dlouhé ose nohy. Metatarzy se nepohybují v rovině sagitální, ale svým pohybem opisují povrch kužele (Vařeka & Vařeková, 2009). Další klouby nohy, které nebyly zmíněny, jsou: art. cuneonavicularis, articulationes metatarsophalangeae (MTP) a articulationes interphalangeae pedis proximales et distales (Čihák, 2011). 12

13 1.1.3 Svaly pro funkci nohy Véle (2006) dělí svaly pro funkci nohy do dvou skupin. Na dlouhé zevní svaly (extrinsic muscles) a krátké vnitřní svaly (intrinsic muscles). Skupina dlouhých svalů nohy se anatomicky dělí do tří skupin: přední, laterální a zadní skupina. Při přechodu dlouhých svalů na hřbet nohy jsou jejich šlachy ukryty pod zesílenými pruhy bércové fascie. Nad kotníky probíhá příčný pruh od tibie k fibule, který se nazývá retinaculum musculorum extensorum superius. Distálněji se nachází retinaculum musculorum extensorum inferius. Skládá se ze dvou pruhů, které jdou od kotníků šikmo přes hřbet nohy na druhou stranu tarzu. Oba pruhy se kříží před talokrurálním kloubem (Čihák, 2011). Přední skupina svalů lýtkových Do této skupiny se řadí tyto svaly: m. tibialis anterior, m. extensor digitorum longus a m. extensor hallucis longus. Tato skupina je inervována z n. fibularis profundus z kořenů L5 a S1 (Vařeka & Vařeková, 2009). Laterální skupina svalů lýtkových Do této skupiny patří tyto svaly: m. peroneus longus, m. peroneus brevis, m. peroneus tertius. Tato skupina je inervována z n. fibularis superficialis z kořenů L4 až S1 (Vařeka & Vařeková, 2009). Zadní skupina svalů lýtkových Do této skupiny řadíme tyto svaly: m. triceps surae, m. plantaris longus, m. tibialis posterior, m. flexor digitorum longus, m. flexor hallucis longus. Zadní skupina svalů je inervována z n. tibialis z kořenů L5 - S2 (Vařeka & Vařeková, 2009). Krátké svaly nohy se nachází v oblasti hřbetu nohy a v plantě (Čihák, 2011). Svaly na hřbetu nohy patří funkčně mezi extenzory palce a prstů a jsou inervovány z n. fibularis profundus v kořenovém rozsahu L4 - S1. Na hřbetu nohy 13

14 se nachází dva svaly: m. extensor hallucis brevis a m. extensor digitorum brevis (Čihák, 2011). Svaly v plantě tvoří několik skupin: svaly palce (uloženy především při mediálním okraji planty = m. abductor hallucis, m. flexor hallucis brevis a m. adductor hallucis), svaly malíku (laterální okraj planty = m. abduktor digiti minimi, m. flexor digiti minimi brevis, m. opponens digiti minimi), střední skupina svalů (m. flexor digitorum brevis, mm. lumbricales, m. quadratus plantae) a mm. interossei. Inervace svalů planty je uskutečňována prostřednictvím n. plantaris medialis a n. plantaris lateralis (dvě hlavní větve n. tibialis), (Čihák, 2011). 1.2 Klenba nožní Klenba nožní chrání měkké tkáně chodidla a je důležitá pro pružnost nohy (Kolář & Vařeka, 2009). Na udržení nožní klenby se podílí tři (resp. čtyři) hlavní složky. Je to uspořádání kostěných struktur nohy, vazivová a svalová složka. Činnost těchto tří složek je řízena centrálním nervovým systémem (Vařeka & Vařeková, 2003). V případě svalů a jejich působení na nožní klenbu, se ale setkáváme u různých autorů s odlišnými názory. Kapandji (1987) uvádí, že integritu klenby dokáží krátkodobě udržet vazy, které ale zvládají zatížení převážně statické. Při dynamickém zatížení přebírají hlavní funkci svaly. Zároveň ale zmiňuje, že pokud selže svalová opora, dojde k přetížení vazů a zhroucení klenby. Vařeka a Vařeková (2009) uvádějí výsledky EMG měření, kde se dospělo k tomu, že u zdravé nohy jsou svaly zapojovány pouze v případě udržování rovnováhy, přizpůsobování se nerovnému terénu a při lokomoci. U nohy oslabené dochází k zapojení svalů již v klidném stoji. Dylevský (2009) udává, že ke kontrakci svalů dochází až při zvýšené zátěži. V oblasti nohy nacházíme podélné a příčné klenutí (obr. 3). Podélné klenutí je ohraničeno mediálním a laterálním obloukem a mezi nimi probíhají další oblouky. Mediální oblouk (dynamický), který tvoří vnitřní a výše položenou kostěnou strukturu nohy je složen z kalkaneu, talu, os naviculare, os cuneiforme mediale a navazuje na něj I. metatarz. Laterální 14

15 oblouk (statický) je tvořen z kalkaneu, os cuboideum a navazuje na něj V. metatarz. Vrcholem mediálního oblouku je os naviculare, která se nachází asi mm nad podložkou. Vrcholem laterálního oblouku je štěrbina kalkaneocuboidního kloubu, která se nachází 3-5 mm nad podložkou. Mediální oblouk je více vyklenutý a pohyblivý a zastupuje významnou roli v tlumení nárazů při kontaktu s podložkou. Laterální oblouk není tak výrazně vyklenutý a má limitovanou pohyblivost, protože je uložen níže než mediální oblouk. Laterální oblouk je v kontaktu s podložkou prostřednictvím měkkých tkání (Adamec, 2005; Čihák, 2011; Grim et al., 2006; Kapandji, 2011; Vařeka & Vařeková, 2009). Na udržování podélné klenby se podílí vazy a svaly. Klenbu udržují vazy plantární strany nohy, které jsou orientované podélně a to především lig. plantare longum. Mezi svaly udržující laterální oblouk podélné klenby nohy patří m. peroneus brevis, m. peroneus longus a m. abduktor digiti minimi. Mezi svaly udržující mediální oblouk podélné klenby nohy patří m. tibialis posterior, m. flexor digitorum longus, m. flexor hallucis longus, m. peroneus longus, m. abduktor hallucis longus a krátké svaly nohy, které probíhají povrchově (Čihák, 2011; Hamill & Knutzen, 2009; Kapandji, 2011). K rozdílným názorům docházíme v případě m. tibialis anterior. Podle většiny anatomických knih se tento sval podílí svým tahem na zvedání mediálního oblouku (Vařeka & Vařeková, 2009; Véle, 2006). Podle Kapandjiho (2011) je funkce tohoto svalu opačná a spíše oplošťuje mediální oblouk nožní klenby společně s m. extensor hallucis longus. Véle (2006) uvádí dvě svalové smyčky, které se podílí na udržování podélné klenby. 1. smyčka m. tibialis anterior - m. peroneus longus: fibula - m. peroneus longus - I. metatarz - os cuneiforme mediale - m. tibialis anterior - tibia 2. smyčka m. tibialis posterior - m. peroneus brevis: fibula - m. peroneus brevis - calcaneus - os cuboideum - m. tibilais posterior - tibia Příčné klenutí se nachází v podstatě po celé délce nohy. Tvoří ho řada příčných oblouků, které se liší svým tvarem a stavbou podle jednotlivých úrovní. 15

16 Střední oblouk se skládá z os cuboideum a tří ossa cuneiformia. Nejvíce je zde vyklenuta os cuneiforme intermedium. Zadní oblouk se skládá z os naviculare a os cuboideum. Přední oblouk probíhá od hlavičky I. metatarzu k hlavičce V. metatarzu. Nejvyšším bodem předního oblouku je hlavička II. metatarzu, která se nachází 9 mm nad podložkou. Přední oblouk je relativně plochý a je ve styku s podložkou prostřednictvím měkkých tkání. Kosti nohy se v tomto případě chovají jako trámy, které podporují příčnou klenbu nohy. Klenba se pod zatížením zplošťuje a dokáže nést tří až čtyřnásobek váhy těla. Na udržení příčné klenby se podílí systémy vazů, které probíhají příčně chodidlem. Mezi svaly, které udržují příčnou klenbu, patří m. tibialis posterior, m. peroneus longus a m. adductor hallucis (Čihák, 2011; Grim et al., 2006; Hamill & Knutzen, 2009; Vařeka & Vařeková, 2009; Kapandji, 2011). Obr. 3 Podélná a příčná klenba nohy (Gross, Fetto, & Rosen, 2005). Vařeka a Vařeková (2003, str. 94) uvádí, že:,,klenba je statický útvar s vrcholovým klenákem, oblouky a pilíři. Je vhodné rozlišovat rozdíly mezi pojmy klenba a klenutí (podélné, příčné) a oblouk (linie). Celá klenba je ohraničena třemi hlavními oblouky: vnitřní (B-C), zevní (A-C) a přední oblouk (A-B), (obr. 4). Oblouky se sbíhají do tří pilířů a tvoří elastický systém, který tlumí nárazy. Tyto pilíře se dotýkají podložky ve třech místech: hlavička I. matatarzu, hlavička V. metatarzu a dorsální část patní kosti. Nožní klenba drží váhu celého těla. Při stoji působí polovina váhy na patní kost a druhá polovina na hlavičky metatarzů, z toho celá jedna třetina připadá na první metatarz (Vařeka & Vařeková, 2003; Hamill & Knutzen, 2009). Henning a Millani (1993) 16

17 uvádí výsledek jejich studie, kde zjistili, že vrcholové zatížení ve stoji i při chůzi není pod I. a V. hlavičkou metatarzu, ale pod hlavičkou III. metatarzu. Zmiňují také fakt, že rozložení tlaků ve stoji nemůže napovídat jejich rozložení při chůzi. Obr. 4 Tripoidní model nožní klenby a hlavní oblouky klenby nohy A - hlavička I. matatarzu, B - hlavička V. metatarzu, C - dorsální část patní kosti A-B přední oblouk, A-C zevní oblouk, B-C vnitřní oblouk (Kapandji, 1987). Vařeka a Vařeková (2009) uvádí, že tento tripoidní model nožní klenby (obr. 4) je už některými autory překonán a uvádí se pouze v souvislosti s anatomickým popisem. Z pohledu dynamické funkce klenby je vhodnější přirovnání ke střeše, která je udržována ve svém postavení díky kleštinám. Proto tento model dokáže lépe odolat dynamickým změnám během měnícího se zatížení při chůzi. Larsen (2005) patří mezi ty, kteří teorií tří bodů považují za překonanou. Uvádí, že je správné plošné rozložení hmotnosti, ne opora pouze o tři body. Vycházel z fyzikální rovnice, která udává, že tlak se rovná síle působící na plochu. Pokud dochází k opoře o malou plochu, je na ni vyvíjen velký tlak. Při plošném rozložení zatížení je tlak na plochu nohy menší. 1.3 Funkce nohy V průběhu evoluce se noha přizpůsobila vzpřímenému držení těla a bipedální chůzi. Noha je zásadní součástí systému posturální stabilizace a lokomoce. Má tedy funkci posturální i dynamickou (Gross, Fetto, & Rosen, 2005; Toppischová & Šnoplová, 2008) 17

18 Mašek (2006) uvádí čtyři hlavní funkce nohy: 1. tlumič pro pohlcení energie dopadu 2. stabilizace a koordinace stoje 3. přenášení svalové síly pro odraz 4. noha je považována za periferní srdce pro žilní návrat Posturální funkce nohy Primární funkcí nohy je vytvářet pevnou základnu a rovnoměrně rozkládat zatížení, které na ni působí při stoji i při pohybu (Gross et al., 2005). Noha spojuje tělo s okolním prostředím a prostřednictvím proprioceptorů a exteroreceptorů získává informace pro centrální nervový systém (Vařeka & Vařeková, 2009). Tyto informace a další podněty zrakové a taktilní, společně s informacemi z rovnovážného ústrojí, jsou významné pro udržování průmětu těžiště těla v mezích oporné báze. Celková propriocepce je tedy výsledkem centrálního zpracování údajů ze všech receptorů. Pro udržení těla v prostoru je podstatná rovina chodidel a rovina očí. Mezi těmito rovinami dochází k neustálým změnám polohy zbytku těla (Poděbradský & Poděbradská, 2009; Votava, 2002) Dynamická funkce nohy Základním způsobem lidské lokomoce je bipedální chůze (Vařeka & Vařeková, 2009). Chůze je vlastně opakovaná sekvence pohybů dolních končetin, která se zajištěním stability vede k pohybu těla vpřed. Chůze je komplexní pohybová funkce. V případě poruchy pohybového aparátu nebo nervové soustavy může dojít k jejímu ovlivnění. Noha při chůzi, ale i ve stoji, do jisté míry kopíruje terén a dokáže tak měnit své postavení v závislosti na jeho nerovnostech. Pokud není přítomna patologie, chůze by měla být koordinovaná, efektivní a s minimální spotřebou energie (Dungl et al., 2005; Kolář, 2009; Perry & Burnfield, 2010). Chůze má tři hlavní fáze: zahajovací fáze, cyklická fáze a fáze ukončení. V průběhu cyklické fáze vykonává dolní končetina opakovaně cyklické pohyby, které jsou popisovány v krokovém cyklu. Krokový cyklus (obr. 5) má dvě fáze: 18

19 opornou (stance phase) a švihovou (swing phase), (Valouchová & Kolář, 2009a; Uustal & Baerga, 2004; Vařeka & Vařeková, 2009). Obr. 5 Krokový cyklus (Uustal & Baerga, 2004). Oporná fáze (obr. 6) 1. úder paty (heel strike) 2. kontakt nohy (foot flat) 3. střed stojné fáze (midstance) 4. odvinutí paty (heel off) 5. odraz palce (toe off/push off), (Valouchová & Kolář, 2009a) Švihová fáze 1. počáteční švih (initial swing) + zrychlení (acceleration) 2. střed švihové fáze (midswing) 3. konečný švih (terminal swing) + zpomalení (deceleration), (Valouchová & Kolář, 2009a) Obr. 6 Oporná fáze (Valouchová & Kolář, 2009b). Při chůzi dochází ke střídání fáze dvojí opory a fáze jedné opory. Fáze dvojí opory je okamžik, kdy dochází ke kontaktu obou dolních končetin s podložkou zároveň. Při fázi jedné opory je v kontaktu pouze jedna dolní končetina (Valouchová & Kolář, 2009a; Vařeka & Vařeková, 2009). 19

20 1.4 Fylogenetický a ontogenetický vývoj nohy Fylogenetický vývoj nohy Asi před 350 miliony let se začali objevovat živočichové s prvními primitivními končetinami. Tito živočichové se přesouvali z vody na souš. Zadní končetiny se stávaly většími než končetiny přední. Noha měla prsty a tarzální kosti. Tvar a počet kostí nohy se lišil od nohy současné. Zhruba před 300 miliony let začal být rozpoznatelný kalkaneus a talus u předků současných plazů. Před 230 miliony let se zadní končetiny přesunuly z boku těla pod tělo. Zlepšila se tak opora pro tělo a lokomoce se stala efektivnější. Před 225 miliony let, při vývoji primitivních savců, lze už rozpoznat os naviculare, os cuboideum, ossa cuneiformia a hlezenní kloub. Před miliony let měli primitivní primáti všech pět metatarzálních kostí a pět funkčních prstů. Tím se lišili od ostatních savců, například kopytníků, kterým zůstal jeden metatarz (kůň) nebo dva metatarzy (ovce). U primátů, ze kterých se vyvinul i člověk, mizí zvláštní kost - prehallux (Klenerman, Wood, & Griffin, 2005). První zmínka o noze, která se podobá noze současného člověka, je asi 2 miliony let stará. V tomto období pravděpodobně došlo k vyvinutí bipedální chůze. Dolní končetiny přebraly kompletně lokomoční funkci. V té době už noha měla kompaktní talus, jednoduchou podélnou a příčnou klenbu a středonoží, které tvořilo zámek měnící kloub v tuhou páku. Tato páka mohla přenášet sílu z lýtkových svalů do oblasti palce. Síla byla potřebná pro silný odraz palce od podložky při lokomoci (Klenerman et al., 2005; Dungl, 1987). Během evoluce prodělala noha velké množství změn. Palec měl původně úchopovou funkci a byl více oddálen od ostatních prstů. Postupně ztratil svoji úchopovou funkci a přiblížil se k ostatním prstům. Jednotlivé prsty se zkrátily. Pata se rozšířila a stala se mohutnější. Původně byla noha plochá, ale chůze po nerovném terénu stimulovala vznik podélné i příčné klenby. Pouze lidská noha má vyvinuté obě klenby. Náznak podélné klenby má sice i mnoho primátů. Pouze u člověka je vytvořena i příčná kostěná klenba, která je dána uspořádáním metatarzů. Lidská noha je rigidní struktura s podporou ligament. Noha primátů je více flexibilní a svalnatější (Schejbalová, 2008; Dungl, 1987). 20

21 1.4.2 Ontogenetický vývoj nohy Kolem 4. týdne nitroděložního vývoje jsou utvořeny po obou stranách trupu základy pro končetiny ve formě pupenů. Koncem 6. týdne se vyvíjí distální konec pupenu v digitální ploténku. Během 8. týdne se digitální ploténka začíná štěpit a získává vějířovitý tvar. Původně byla noha vzhledem k bérci v přímém (equinózním) postavení. Postupně přechází noha do postavení v dorsální flexi a začíná být zřetelnější supinační a addukční postavení nohy. Téměř neutrálního postavení dosahuje noha na konci 11. týdne. Ve 12. týdnu dostává noha dospělý tvar. Mezi 10. a 11. týdnem začíná enchondrální osifikace nohy. Jako první osifikuje kalkaneus ( týden) a talus a další tarzální kosti osifikují v 7. měsíci a později. Metatarzy a články prstů osifikují od 9. týdne (Vařeka & Vařeková, 2009; Dungl, 1987). Klouby jsou založeny již ve 4. týdnu, ale k až v druhé polovině těhotenství se přeměňují v definitivní klouby. Během týdne dochází k dotvoření kloubní dutiny talokrurálního kloubu. U většiny tarzálních kloubů dochází k vytvoření kloubní dutiny ve 14. týdnu. Další vývoj kloubů probíhá i po narození při působení aktivovaných svalů během zatěžování při lokomoci (Vařeka & Vařeková, 2009). Na konci embryonálního vývoje by měly být všechny velké svalové, nervové a cévní struktury končetiny ve formě a uspořádání, které je podobné dospělému člověku (Vařeka & Vařeková, 2009). V prvním roce života je zadní část nohy v lehké varozitě a často je přítomno supinované předonoží. Při narození jsou přítomna genua vara. Během 1. a 2. roku života se objevuje pronace předonoží a valgotizace paty z důvodu zatížení nohy ve vzpřímeném stoji a při chůzi. V tomto období jsou fyziologická genua valga. Valgotizace paty by měla být do 15. Až kolem 6. roku ustupuje valgotizace kolen a ustupuje tak i valgotizace pat, která klesá na 5. Kostní základ pro podélnou klenbu nohy je založen již při narození. U kojenců je vyplněn tukovým polštářem. Až kolem 2. roku je zřetelný mediální oblouk (Vařeka & Vařeková, 2009). 21

22 2 Patokineziologie a typologie nohy 2.1 Klasická typologie nohy Vařeka a Vařeková (2003) uvádí, že nejznámější rozdělení typů nohy je dělení na termíny: plochá noha (pes planus), normální noha a vysoce klenutá noha (pes cavus). Právě termín pes planus je jednou z nejčastějších diagnóz, používaných pro označení poruchy funkce chodidla nebo přítomnosti nejasné bolesti v této oblasti. Často se používají termíny polynéská (kvadratická), egyptská a řecká noha. Při tomto rozlišení používáme tzv. prstovou formuli (vzorec nohy), kdy hodnotíme délku palce a jednotlivých prstů a výsledkem je prstová formule (palec = 1, druhý prst = 2, třetí prst = 3, čtvrtý prst = 4, pátý prst = 5), (Müller, 2005; Vařeka & Vařeková, 2009). Polynéská (kvadratická) noha je zhruba obdélníkového tvaru, první tři, někdy dva, prsty jsou stejně dlouhé (1 = 2 = 3 > 4 > 5 nebo 1 = 2 > 3 >4 > 5). Egyptská noha se vyskytuje u většiny evropské populace. Nejdelším prstem je palec a ostatní prsty jsou kratší směrem k pátému (1 > 2 > 3 > 4 > 5). Řecká noha je označení pro případ, kdy je nejdelší druhý prst, často s nejvíce prominujícím metatarzem. Palec a třetí prst jsou zhruba stejně dlouhé. Mezi evropskou populací je to druhý nejvíce se vyskytující typ nohy (2 > 1 = 3 > 4 > 5). Hodnocení pomocí prstové formule je ale velice povrchní a v dnešní době se využívají spíše typologie, které zohledňují anatomii i funkci nohy (Vařeka & Vařeková, 2009). 2.2 Funkční typologie nohy V případě různých funkčních typů nohy může dojít k podobnému klinickému nálezu. Proto je nezbytně nutné rozlišit mezi nálezem na noze při jejím odlehčení a při jejím zatížení ve stoji a při chůzi. Při zatížení se totiž mohou objevit případné kompenzace, které při odlehčení nejsou patrné (Vařeka & Vařeková; 2009). 22

23 Varózní zánoží Je to nejčastější odchylka od neutrálního postavení nohy (obr. 7). Určitá varozita je při neutrálním postavení subtalárního kloubu v normě. Stupeň varozity, která je ještě v normě, se u různých autorů liší, ale je v rozmezí 2-8. Rozlišujeme dva typy: subtalární varozita a tibiální varozita. Kalkaneus se nachází v supinaci a pata je ve varózním postavení. Varózní postavení může zaujímat ale také bérec, což se zvýrazní hlavně při zatížení (Vařeka & Vařeková; 2009). Valgózní zánoží Valgózní zánoží je velice vzácná deformita, která vzniká většinou kongenitálně nebo po úrazu. Mezi možné příčiny se řadí ageneze distální části fibuly, bimaleolární fraktura, revmatické onemocnění, ruptura šlachy m. tibialis posterior a jiné. Kalkaneus je v pronaci a pata je ve valgózním postavení (Vařeka & Vařeková; 2009). Varózní předonoží Varózní předonoží (obr. 7) je vada strukturální. Příčinou tohoto postavení je pravděpodobně nedostatečná pronace krčku talu v průběhu intrauterinního vývoje nebo kostěné abnormality Chopartova kloubu. Při pasivním držení subtalárního kloubu v neutrálním postavení a současném uzamčení transverzotarzálního kloubu se předonoží nachází vzhledem k zánoží v supinaci. Při tomto postavení nohy dochází k přetěžování jejího mediálního okraje. Objevují se otlaky pod hlavičkou I. metatarzu spolu s plantární fascitidou, plantárními ostruhami a mediální entezopatií Achillovy šlachy. Dochází také ke vzniku hallux valgus s addukčně-supinačním postavením pátého prstu (Vařeka & Vařeková, 2005; Vařeka & Vařeková, 2009). Supinované předonoží Klinický nález supinoveného předonoží (obr. 7) je velice podobný nálezu u varózního předonoží. Hlavním rozdílem těchto dvou postavení nohy je v příčině vzniku. Varózní předonoží vzniká na strukturálním podkladě, ale supinované předonoží vzniká jako důsledek kompenzace jiné deformity nohy 23

24 nebo proximálních segmentů dolní končetiny. Supinované předonoží vzniká nejčastěji kompenzačně v transverzotarzálním kloubu, jako důsledek hyperpronace v subtalárním kloubu u varózního předonoží. Je to flexibilní deformita s reverzibilní kontrakturou měkkých tkání, která vymizí po odstranění deformačních sil. Typickým projevem supinoveného předonoží je zevní rotace špiček při chůzi (Vařeka & Vařeková, 2005; Vařeka & Vařeková, 2009). Valgózní předonoží Valgózní předonoží (obr. 7) je nejčastěji se vyskytující deformita předonoží ve frontální rovině. Pokud je subtalární kloub držen v neutrálním postavení a transverzotarzální kloub uzamčen, předonoží se nachází v pronaci vzhledem k zánoží. Rozlišují se dva podtypy: flexibilní a rigidní. Flexibilní varozita předonoží má za následek vznik otlaků pod II. metatarzofalangovým kloubem, Mortonovu neuralgii, deformity prstů, hallux valgus, plantární fascitidu a exostózy na skloubení kosti klínové a prvního metatarzu. Rigidní varozita předonoží je vada strukturální, která se projevuje otlaky pod hlavičkami I. a V. metatarzu a na laterálním okraji paty. Tukový polštář bývá posunut dopředu. Dochází ke změně postavení bérce a kolene a to vede k laterální nestabilitě hlezna a recidivujícím distorzím, plantární fascitidě, bolesti kolene a dalším problémům (Vařeka & Vařeková, 2005; Vařeka & Vařeková, 2009). Plantárně flektovaný první paprsek Plantárně flektovaný první paprsek (obr. 7) je deformita získaná nebo vrozená, ale může se vyskytnout také jako následek nekompenzovaného zánoží nebo předonoží. Pokud je I. paprsek postavený neutrálně, tak leží v rovině ostatních metatarzů. Pokud je subtalární kloub držen pasivně v neutrálním postavení a transverzotarzální kloub uzamčen, nachází se hlavička I. metatarzu v odlehčení. Hlavička je odlehčena více plantárně než ostatní metatarzy. Flexe I. paprsku je patrná i v odlehčení (Vařeka & Vařeková, 2005; Vařeka & Vařeková, 2009). 24

25 Pes equinus Pes equinus je deformita nohy ve frontální rovině. Pokud je subtalární kloub pasivně držen v neutrálním postavení a pasivní pronací předonoží je uzamčený tranverzotarzální kloub, tak je rozsah DF v hlezenním kloubu menší než 10. Příčina deformity je kostní (převážně vrozená), svalová (zkrácení svalů lýtka) nebo v těžších případech kombinace obou (Vařeka & Vařeková, 2009). Obr. 7 Funkční typy nohy (Vařeková & Vařeka, 2009). 2.3 Vady a poruchy funkce nohy Dělení vad a deformit nohou je na vady vrozené a získané. Vady vrozené se dále dělí na polohové a strukturální. Vady získané se dělí na statické deformity a sekundární deformity, které vznikly jako následek nemoci nebo úrazu (Dungl et al., 2005) Vrozené a získané deformity nohy Metatarsus adductus Metatarsus adductus je častá vrozená deformita nohy. Vzniká na základě intrauterinní polohy dítěte. Předonoží je stočeno mediálně v transverzální rovině. Je přítomna varozita malého stupně ve frontální rovině (Dungl et al., 2005). 25

26 Pes calcaneovalgus Pes calcaneovalgus je nejčastější vrozená vada nohy. Noha zaujímá polohu maximální dorsiflexe. Dorzum nohy bývá někdy přiloženo na přední plochu bérce. Noha je v everzi (Dungl et al., 2005). Pes equinovarus congenitus (PEC) PEC je složitá deformita nohy, která má čtyři hlavní složky, z nichž může některá v určité míře převažovat. Mezi tyto složky patří: ekvinozita v hlezenním kloubu, varozita nohy způsobená supinací patní kosti, exkavace (vyklenutí střední části nohy) a addukce předonoží. K deformitě patří i mediální subluxace v Chopartově kloubu a zkrácení Achillovy šlachy. PEC se objevuje samostatně nebo sekundárně při jiném onemocnění. Může se vyskytovat jako polohová deformita nebo jako rigidní vada. Polohová deformita má naději na úspěch při včasně zahájené konzervativní léčbě. V opačném případě může později dojít i ke změnám strukturálním. Vada rigidní (strukturální) vyžaduje operativní léčbu a následně dlouhodobé konzervativní doléčení. Příčina vzniku PEC není přesně známá. Zřejmě se jedná o abnormální vývoj svalů, šlach a kostí během nitroděložního vývoje (Kamínek, Gallo, & Ditmar, 2003; Dungl et al., 2005). Metatarsus varus congenitus Metatarsus varus congeniuts je vrozená deformita nohy. Předonoží směřuje vzhledem k tarzu do varozity. Dochází k mediální subluxaci v tarzometatarzálních kloubech. Všechny metatarzy jsou v addukci a inverzi. Pata je v neutrálním nebo valgózním postavení (Dungl et al., 2005). Talus verticalis Pro talus verticalis je charakteristický kolébkový tvar chodidla, který je způsobený dorsální luxací os naviculare v talonaviculárním kloubu. Talus je v maximální plantární flexi a jeho dlouhá osa je paralelní s dlouhou osou tibie. Vada je rigidní a léčba probíhá operativně (Dungl et al., 2005). 26

27 Koalice tarzálních kostí Při koalici tarzálních kostí dochází k abnormálnímu spojení dvou nebo více tarzálních kostí. Nejčastěji se vyskytuje koalice talokalkaneární a kalkaneonaviculární, ale je možný vznik více variant. Tato vada je bolestivá a omezuje pohyblivost v daném segmentu. Spojení kostí může být v podobě synostózy (kostěné), synchondrózy (chrupavčité) nebo syndezmózy (vazivové). Koalice je přítomná již při narození, ale symptomy se projeví až prepubertálně s maturací skeletu (Dungl et al., 2005). Nadpočetné kůstky nohy Nadpočetné kůstky nohy se vytvářejí od 10. roku věku a jejich vývoj se zcela dokončí do 20. roku. Ve většině případů jde o výběžky kostí nohy, které jsou abnormálně odděleny od hlavních kostí nebo vznikají rozdělením kosti na více částí. V některých případech mají vlastní osifikační jádro (Dungl et al., 2005). Vrozené vady prstů Vrozené varózní postavení prstů je většinou symetrická vada, která se často vyskytuje familiárně. Vada je patrná již po narození a postupem času dochází k její fixaci. Jeden nebo více malých prstů je stočeno plantárně a mediálně. V distálním IP kloubu je distální článek stočen do supinace. Tento článek se může podsunout pod mediálněji uložený prst, který tak ztrácí funkci při přenosu zátěže. Pokud deformita nepůsobí problémy, ponechává se bez léčení (Dungl et al., 2005). Digitus V. superductus je vrozené addukční postavení malíku. Malík je uložen šikmo nebo napříč nad 4. prstem. Toto postavení se vyskytuje většinou oboustranně. Nehet se nachází laterálně, protože je prst rotován zevně kolem dlouhé osy. Tato vada je vrozená, ale může být i získaná. Získaný typ bývá zpravidla jednostranný a může vznikat v důsledku těsné obuvi. V případě obtíží se tato vada řeší operativně (Dungl et al., 2005). 27

28 Vrozený hallux varus je vzácná vrozená vada. Dochází k mediálnímu uchýlení palce v MTP kloubu. Ve třetině případů se deformita objevuje oboustranně. Terapie tohoto stavu je možná pouze operačně (Dungl et al., 2005). Makrodaktylie je případ výrazného růstu prstů nebo části nohy. Tato vada není tak častá na noze, jako v oblasti ruky. Ke zvětšení prstu dochází po nahromadění vazivově tukové tkáně nebo je to následek neurofibromatózy. Funkce může zůstat zachována. Při větších hypertrofiích je funkce vždy porušena. Léčba probíhá operačně s cílem zmenšení délky i objemu prstu bez ztráty funkce (Dungl et al., 2005). Mikrodaktylie je deformita, u které nacházíme velice malé prsty. Mohou se vyskytovat izolovaně nebo současně s hypoplazií příslušného metatarzu. Léčba vady není nutná, protože nezpůsobuje obtíže (Dungl et al., 2005). Syndaktylie je vrozená vada, u které dochází ke srůstu prstů nohy bez funkčního deficitu. Pouze při srůstech více prstů se přikračuje k operačnímu řešení. Při izolovaných srůstech se operační léčba provádí z kosmetických důvodů (Dungl et al., 2005). Vrozené kladívkové prsty se u starších dětí mohou projevovat stejně, jako klasické kladívkové prsty u dospělých. V případě obtěžující vady se přikračuje k operačnímu řešení (Dungl et al., 2005). Polydaktylie je vada, kdy je přítomen nadpočetný prst nebo prsty na noze. Prst může být celý nebo pouze jeho část. Mohou se objevit ze strany palce, malíku nebo centrálně, jako duplikáty středních prstů. Je to dědičná vada a přenáší se autozomálně dominantním způsobem. Vada se řeší operačně v případech funkčních nebo kosmetických (Dungl et al., 2005). Vrozený rozštěp nohy (parciální adaktylie) je vada, při které chybí dva až tři střední prstové paprsky. Noha má tvar klepeta, jehož ramena se sbíhají proximálně. Vada se léčí chirurgicky, kdy je v popředí hlavně funkce a až na druhém místě kosmetický efekt (Dungl et al., 2005). Vrozené zkrácení metatarzů se vyskytuje poměrně často. Zkrácen může být jeden metatarz nebo více. Léčba operační je využívána výjimečně (Dungl et al., 2005). 28

29 2.3.2 Plochá noha Termín plochá noha označuje stav, kdy dochází ke snížení klenby nohy nebo k jejímu vymizení. Nejčastější rozdělení ploché nohy je na dětskou plochou nohu a na získanou plochou nohu dospělých (Dungl et al., 2005). Dětská plochá noha pes planovalgus Pes planovalgus je vada nohy, která se objevuje v růstovém věku. Vlivem zvýšené laxicity vaziva dochází k oploštění mediální části podélné klenby nohy a ke zvýšené valgozitě patní kosti. Přesná příčina ale není známá. Ke vzniku ploché nohy může přispívat obezita, oslabení při celkových onemocněních, dlouhodobé nošení nevhodné obuvi nebo malnutrice. Dětské plochonoží se skládá z pěti komponent: valgózní postavení paty, vnitřní rotace osy hlezenního kloubu, poklesnutí talu plantárně a mediálně, abdukce předonoží, v počáteční fázi supinace a později pronace prvního paprsku. Těžiště se přesouvá na zadní část nohy, která je přetížená. Nejprve je plochá noha nebolestivá, ale u starších a zejména obézních dětí může způsobovat bolesti na vnitřní straně nohy. Podélná klenba je založená už u novorozenců. Kolem druhého roku přibývá mediální klenutí. Pokud toto klenutí chybí nebo je přítomna konvexita vnitřního okraje chodidla u tříletých dětí, označuje se nález za patologický (Adamec, 2005; Dungl et al., 2005). Obr. 8 Plantogramy při jednotlivých stupních dětské ploché nohy (Adamec, 2005). Rozlišují se tři stupně ploché nohy (obr. 8). U zdravého chodidla je klenba dobře viditelná (N). U prvního stupně je klenba vykrojená méně, ale stále 29

30 je patrná (B1). U druhého stupně mizí vykrojení při zátěži (B2). U třetího stupně je mediální okraj nohy konvexní a hlavice talu prominuje plantárně a mediálně (B3), (Adamec, 2005; Dungl et al., 2005). Léčba je většinou konzervativní a měla by být zahájena kolem 3. roku dítěte. Do té doby je klenba vyplněna tukovým polštářem (tzv. plná noha), (Janíček et al., 2012). Většina dětských plochonoží se s růstem a dozráváním skeletu spontánně upraví. Plochonoží 1. a 2. stupně se neléčí a ani se nepoužívají ortopedické vložky. Doporučuje se chodit co nejvíce naboso, aby docházelo ke kontrakci všech svalů kontrolujících pohyb a postavení nohy. Při třetím stupni plochonoží už se používají ortotické pomůcky. Především ortopedické vložky do bot, které by měly být vyráběny na míru. K operační léčbě se přistupuje pouze v případě velkých bolestí a značné únavy nohy, které znemožňují běžnou aktivitu (Adamec, 2005; Dungl et al., 2005). Aktivní terapie vychází z toho, že je dětské plochonoží nejčastěji spojeno s vadným držením těla. Terapie je vedena formou hry a zaměřuje se jednak na oblast nohy, ale i na ovlivnění celé postury dítěte. Využívají se prvky senzomotorického cvičení, které je zaměřeno především na trénink opory chodidla ve spojení s centrovaným postavením kloubů dolních končetin a správným postavením pánve a trupu (Dobeš, Kolář, & Dyrhonová, 2009). Získaná plochá noha dospělých Získaná plochá noha dospělých je deformita nohy, která vzniká v kterémkoliv věku po ukončení kostního růstu. Některé dětské ploché nohy mohou přejít až do dospělého věku. Dochází ke snížení podélné klenby, příčné klenby nebo k jejich kombinaci. Příčinou vzniku ploché nohy v dospělosti je kombinace různých zevních a vnitřních faktorů, z nichž je nejvýraznější dlouhodobé přetížení nohy. Mezi další významné zevní faktory patří nevhodná obuv, nadváha a nošení těžkých břemen. K vnitřním faktorům řadíme vliv hormonální změny v těhotenství a klimakteriu a osteoporózu. Pacienti si stěžují na bolesti při vnitřním okraji nohy. Objevují se i křeče v lýtku a bolestivé otoky (Dungl et al., 2005; Medek, 2003). 30

31 Získaná plochá noha se dělí do čtyř stupňů. U prvního stupně je noha přetížená a unavená, ale její tvar je zachován. Při delší námaze dochází k pocitu únavy a objeví se bolesti. U druhého stupně klesá podélná klenba v zatížení. V odlehčení ale dojde k obnovení klenby. Bolesti nebývají tak intenzivní jako u prvního stupně. U třetího stupně je noha trvale plochá a lze ji pasivně zformovat do normálního tvaru. Bolesti nejsou příliš velké. Ve čtvrtém stupni už dochází k fixaci deformity. Pata je valgózní, předonoží v pronaci, je přetížen mediální paprsek, vnitřní okraj nohy je konvexní a hlavice talu prominuje madioplantárně (Dungl et al., 2005; Gallo et al., 2011; Medek, 2003). Izolovaně se může vyskytovat pouze příčně plochá noha (pes transversoplanus). Je to stav, při němž dochází k chronickému přetížení metatarzů z důvodu narušení jejich způsobu přenosu sil. Tento stav se vyskytuje buď samostatně, nebo společně s poklesem podélné klenby. Objevují se bolestivé otlaky pod hlavičkami metatarzů, někdy dochází k únavovým zlomeninám II. a III. metatarzu. Často dochází k rozvoji kladívkové deformity prstů. (Gallo et al., 2011) Dnes se přistupuje v naprosté většině případů k léčbě konzervativní. Nutná je správná obuv, dostatečně pevná a s dobrým vedením paty. Do bot se vkládají vložky, nejlépe vyrobené individuálně. Případně se zhotovuje speciální ortopedická obuv. Aktivní terapie využívá prvky senzomotorického cvičení, při kterém se zaměřujeme i na centrované postavení kloubů dolních končetin. Zaměřuje se na facilitaci chodidla, trénink rozložení tlaků na chodidle a nácvik opory tří bodů (patní kost, hlavičky I. a V. metatarzu). Aktivní terapií se také zvyšuje celková kondice nohou a zlepšuje se žilní návrat. Důležité je zabránit vzniku kontraktur hlavně peroneálního svalstva, ale i ostatních svalů bérce. Proto v terapii využíváme relaxaci a protažení svalů v hypertonu a ve zkrácení. K operační léčbě se dnes přistupuje výjimečně (Dungl et al., 2005; Medek, 2003; Dobeš et al., 2009) Neurogenně podmíněné deformity nohy Deformity nohy se objevují jako následek neuromuskulárních poruch v různých úrovních nervového systému nebo při svalových chorobách. Konečná 31

32 podoba deformity nohy je závislá na věku, kdy nastoupilo neuromuskulární onemocnění (Dungl et al., 2005). Deformity nohou u chabých obrn Nejčastější příčinou těchto deformit byla v minulosti dětská obrna. Mezi další příčiny řadíme poškození periferních nervů, míšní léze a periferní neuropatie. Deformita nohy se vyvíjí jako následek kombinace svalové dysbalance, myostatických kontraktur, vadného postoje, velikosti zátěže a růstu (Dungl et al., 2005). Specifické deformity nohy a hlezna u chabých obrn V případě krátkodobé deformity je možné ji pasivně korigovat do původního postavení. S přibývající dobou se deformita fixuje kontrakturou měkkých tkání a změnou tvaru kostí (Dungl et al., 2005). Pes varus vzniká při poruše mm. peronei. Převažuje funkce m. tibialis anterior a m. tibialis posterior. Noha se stáčí dovnitř (Dungl et al., 2005). Pes valgus vzniká při poruše m.tibilalis posterior nebo krátkých svalů nohy. Převažuje funkce peroneálních svalů a noha se stáčí ven (Dungl et al., 2005). Pes calcaneus vzniká při porušení m. triceps surae. Váha spočívá na patní kosti, protože není možné se postavit na špičku. Klenba je prohloubená (Dungl et al., 2005). Pes equinus vzniká při poruše m. tibialis anterior a extenzorů prstů. Je přítomna kontraktura m. triceps surae. Pata se zvedá a váha spočívá na špičce (Dungl et al., 2005). Pes cavus (vysoce klenutá noha) je deformita, při které je přítomna elevace podélné klenby. Je přítomna převaha flexorů prstů s následkem drápovitých kontraktur prstů. Tato vada se může vyskytovat u různých neurologických postižení, ale i jako vada idiopatická s normálním neurologickým nálezem (Dungl et al., 2005; Vařeka & Vařeková, 2003; Véle, 2006). 32

33 Mortonova neuralgie Mortonova neuralgie vzniká kompresí digitální větve n. plantaris medialis. Projevuje se bolestí předonoží, lokalizovanou převážně do oblasti III. a IV. MTP kloubu odkud se může šířit i do okolí. Bolest vzniká při chůzi v těsné obuvi. Úleva vzniká po vyzutí boty. Léčba je zpočátku konzervativní. Pokud není úspěšná konzervativní léčba, je indikována léčba operační (Dungl et al., 2005) Aseptické nekrózy kostí nohy Morbus Köhler I Morbus Köhler I je aseptická nekróza os naviculare. Pacienti drží nohu v pronaci a při chůzi se objevuje kulhání (Dungl et al., 2005). Morbus Köhler II Jedná se o avaskulární nekrózu hlavičky II. metatarzu. Vzácněji může být zasažen i jiný metatarz. Bolesti se objevují při chůzi a odrazu a jsou lokalizovány pod hlavičkou postiženého metatarzu (Dungl et al., 2005). Osteochondropatie sezamských kůstek Projevem osteochondropatie sezamských kůstek jsou bolesti pod hlavicí I. metatarzu. Její příčinou je dlouhodobé přetížení nohy (Dungl et al., 2005) Bolesti v oblasti paty a Achillovy šlachy Bolesti paty Bolesti paty se objevují od 8 let do pozdního věku, nejčastěji ale ve středním věku. Zhoršují se při chůzi. Příčinou těchto bolestí není úraz. Dělí se podle etiologie a lokalizace. Mezi velmi častou příčinu bolesti paty řadíme přítomnost kostního výrůstku na mediálním výběžku hrbolu patní kosti, který je jinak nazývaný jako ostruha patní kosti. Bolest se objevuje přesně nad místem ostruhy. V případě bolestivosti lokalizované na zadním a plantárním okraji patní kosti při úponu Achillovy šlachy se jedná o Haglundovu-Severovu 33

34 chorobu. Tato choroba se vyskytuje většinou u chlapců od 8-13 let a po ukončení kostního růstu už se neobjevuje (Dungl et al., 2005). Bolesti v oblasti Achillovy šlachy Bolesti v oblasti Achillovy šlachy se označují jako achillodynie. Mohou být způsobovány různými příčinami. Jednou z nich je peritendinitida Achillovy šlachy. Projevuje se jako bolest zvětšující se se zátěží. Příčinou je přetěžování vedoucí k mikrorupturám šlachových vláken (Dungl et al., 2005) Statické deformity předonoží Hallux valgus Je statická deformita předonoží, kdy se palec nohy nachází ve valgózním postavení. Je zvýšená varozita I. metatarzu a jeho hlavička prominuje. Celý palec je rotován mediálně. Palec nohy je nejčastěji odchýlen v MTP kloubu. Jedná se o komplexní deformitu, ke které se může řadit více změn podle etiologie, délky trvání a závažnosti dislokace. Laterálně uchýlený palec tlačí na 2. prst a ten zase na sousední. Tak dochází postupně k laterálnímu uchýlení všech prstů. U lehčích vad probíhá terapie konzervativně. Doporučuje se pohodlná obuv, vkládání gumových korektorů, masáže, koupele a pravidelná gymnastika nohou. Tato konzervativní léčba ale nemá většinou trvalý úspěch a progresi vady dokáže pouze zpomalit. Při bolestivých stavech se indikuje operační léčba (Dungl et al., 2005). Hallux rigidus Hallux rigidus je stav, kterému předchází artritida I. MTP kloubu následovaná bolestivou artrózou a ztuhlostí v dané oblasti. Postupně dochází k omezení DF v I. MTP kloubu. Palec není vychýlen do valgozity. Největší obtíže pacientům činí chůze naboso nebo v měkké obuvi. Pokud nosí obuv s pevnou podrážkou, bolest není tak výrazná. Konzervativní léčba nemusí vždy odstranit všechny obtíže. Někdy se přistupuje k operační léčbě, zvláště u mladších pacientů (Dungl et al., 2005). 34

35 Metatarsalgie Metatarsalgie označuje všechny bolestivé afekce přední části nohy distálně od Lisfrankova kloubu. Bolesti může způsobovat postižení jednotlivých anatomických struktur předonoží (např. Mortonova neuralgie, morbus Köhler II, zlomeniny z přetížení, poúrazové stavy, jizvy, nádory a další). Příčinou bolestí může být i revmatoidní artritida (RA), psoriáza, arterioskleróza nebo akrocyanóza. Do oblasti předonoží může vystřelovat bolest při afekcích míchy a jejich obalů a při protruzích disků. Terapie nejprve probíhá konzervativně. Doporučuje se nošení ortopedických vložek, pohodlné obuvi, elevace dolních končetin a bandážování. Dále jsou vhodné masáže, manipulace předonoží, přikládání obkladů a systematické cvičení. U těžších deformit, které způsobují velké obtíže, se přistupuje k operační léčbě. (Dungl et al., 2005; Koudela, 2004). Při zvýšené fyzické zátěži působící na oblast předonoží, společně s nevhodnou obuví, může dojít až ke zlomenině z přetížení (stress fracture). Pro takové zlomeniny je typická bolestivost při zátěži a její ústup s nástupem klidu (Matějovský & Matějíček; 2002). Statické deformity prstů Kladívkovitý prst (digitus hammatus) je v proximálním IP kloubu ohnut do pravého úhlu. V distálním IP kloubu je v některých případech také lehká flexe nebo až mírná hyperextenze. Proximální článek je v hyperextenzi v MTP kloubu. Z kladívkovitého prstu se může vyvinout prst drápovitý, který má výraznou DF v MTP kloubu. Léčba probíhá konzervativně i operačně (Dungl et al., 2005). Paličkový prst (digitus malleus) je charakteristický flexí DIP kloubu. Ke vzniku paličkovitého prstu dochází při abnormálním tahu m. flexor digitorum longus. Léčba probíhá většinou operačně (Dungl et al., 2005). Digitus V. varus je vybočený malíček. Dochází k mediální subluxaci báze proximálního článku prstu a hlavička V. metatarzu laterálně prominuje. Pokud vada působí obtížně, řeší se operačně (Dungl et al., 2005). 35

36 2.3.7 Zánětlivá onemocnění Revmatoidní artritida (RA) RA je chronické zánětlivé onemocnění. Projevuje se zasažením kloubního prostředí zánětlivými buňkami, hypertrofií synoviální membrány. Dochází i k poškození kostí a chrupavky. Funkce kloubů se zhoršuje a může dojít až k invalidizaci nemocného. Postiženy jsou převážně končetinové klouby (malé ruční klouby, zápěstí a klouby nohy). Prsty dolních končetin se mohou měnit v kladívkovité prsty. Palec často přechází do valgozity (Suchý, 2003) Metabolické poruchy Dna Dna je metabolické onemocnění. U nemocných je přítomna zvýšená hladina kyseliny močové v séru. Dochází k trvalým změnám na kloubech. Akutní stádium se projeví náhle v ranních hodinách, kdy se nemocný budí krutou bolestí. Ve většině případů je bolest lokalizovaná v jednom kloubu (v 70 % v MTP kloubu palce nohy). Pokud k atakám dochází vícekrát, bolest zasahuje více kloubů (koleno, hlezno, drobné klouby nohy). V oblasti kloubu se objevuje otok, zarudnutí, zvýšená teplota a dochází ke zvýšené palpační citlivosti. Po první dnavé artritidě se v průběhu deseti let začnou ukládat takzvané tofy. Usazenina kyseliny močové se vyskytuje nejčastěji v oblasti MTP kloubu palce nohy, na ušních boltcích, loktech a jiných místech (Růžička, 2003). Diabetes Mellitus S tímto onemocněním je spojený syndrom diabetické nohy. Je to postižení dolních končetin diabetiků. Dochází ke vzniku ulcerací a gangrén distálně od kotníků. Syndrom je spojený s infekcí, neuropatií a s různým stupněm ischemické choroby dolních končetin. Tento stav může skončit až amputací určité části dolní končetiny. Diabetici mají poruchy vnímání teploty, dotyku, tlaku, bolesti a vibrací. Právě porucha citlivosti je rizikovým faktorem vzniku otlaků a poškození kožního krytu. Porucha funkce motorických nervů vede k oslabení drobných svalů nohy. Vznikají kladívkovité prsty (Dungl et al., 2005; Piťhová & Kvapil, 2005). 36

37 3 Vyšetření nohy Vyšetření začíná od okamžiku vstupu pacienta do ordinace. Fyzioterapeut provádí komplexní kineziologický rozbor. Ten se skládá z globální a lokální složky. Globální vyšetření probíhá jako první a je následováno cíleným vyšetřením určité oblasti. Z pohledu fyzioterapeuta se zaměřujeme hlavně na vyšetření funkce pohybové soustavy. Základem správného vyšetření a následné diagnostiky je odebrání kvalitní anamnézy. Poté by měla následovat aspekce, palpace, vyšetření pohyblivosti, funkce a další konkrétní vyšetření dle vyšetřované oblasti (Kolář, Lewit, & Dyrhonová, 2009; Gross et al., 2005). Klinické vyšetření nohy provádíme oboustranně a nález porovnáváme. Při vyšetření je nutné počítat s rozdíly v pohyblivosti nohy a fyziologické variace u jednotlivých věkových skupin. U dětí je noha více flexibilní a má velký rozsah pasivních pohybů. U starších osob je tomu naopak. U vrozených vad je nutné rozlišovat vady polohové od strukturálních. Vyšetření by mělo probíhat opakovaně v určitých intervalech, aby se mohla zhodnotit účinnost terapie (Dungl et al., 2005; Kolář & Vařeka, 2009). 3.1 Anamnéza Anamnéza by měla být součástí každého vyšetření. Rozhovor mezi vyšetřujícím a vyšetřovaným by měl být prováděn v diskrétním prostředí, aby se pacient cítil příjemně. Anamnestické údaje získáváme prostřednictvím rozhovoru přímo s vyšetřovaným. V některých případech, kdy není možná komunikace s vyšetřovaným, se odebírá anamnéza od nejbližších příbuzných. Otázky by měl vyšetřující klást cíleně a měly by mít řád. Doptávat se může vyšetřující i v průběhu terapie nebo při dalších vyšetřeních. Získaná data vyšetřující vyhodnocuje a dále s nimi pracuje (Gross et al., 2005; Kolář, Lewit, & Dyrhonová, 2009). V rámci osobní anamnézy zjišťujeme informace o nemocech, které pacient prodělal nebo se s nimi v současné době léčí. Při bolestech klidových se může jednat o celkové onemocnění. Proto se v případě patologických stavů hlezna a nohy přikládá důležitost osobní anamnéze. Ta je zaměřena na onemocnění jako diabetes mellitus, ischemická choroba dolních končetin nebo neurologická 37

38 onemocnění jako polyneuropatie. Pokud se bolesti objevují při zátěži, může se jednat o statické deformity předonoží nebo úponové bolesti. Zaměříme se také na bolesti a úrazy v oblasti hlezna a nohy a na jejich léčbu. V případě úrazu se ptáme na jeho mechanismus. V rámci pracovní, sociální a sportovní anamnézy se ptáme na běžné denní činnosti, na práci a pracovní polohu a na sportovní činnost. Dále se ptáme na alergie, farmaka, návykové látky a fyziologické funkce. U žen odebíráme gynekologickou anamnézu (Gross et al., 2005; Kolář, Lewit, & Dyrhonová, 2009; Kolář & Vařeka, 2009). V neposlední řadě je podstatná nynější problematika pacienta. Na tuto oblast bychom se měli zaměřit a zjistit charakter obtíží, dobu vzniku, intenzitu, typ bolesti a další spojitosti, které s pacientovým současným stavem mohou souviset (Gross et al., 2005; Kolář & Vařeka, 2009). 3.2 Aspekce Aspekční vyšetření nám může podat během krátké doby velké množství užitečných informací. S aspekcí začínáme již při prvním pohledu na pacienta v čekárně. Pozorujeme to, jak se pohybuje, jaké má držení těla, jeho mimiku a další aspekty. Porovnáváme rozdíly mezi přirozeným chováním a chováním během vyšetřování (Kolář & Vařeka, 2009). Oblast nohy vyšetřujeme ve stoji a při chůzi. Při vyšetření ve stoji sledujeme obrysy kotníků, linii dalších kostí a měkkých tkání, stav nehtů a nehtových lůžek a celkové postavení nohy. Pozorujeme také barvu kůže, jizvy, otlaky, otoky. Všímáme si svalových atrofií v oblasti bérce a nohy. Pozornost bychom měli věnovat také trofice kůže, chybění ochlupení, zvýšené lesklosti kůže a ztluštění nehtů. Ve stoji pozorujeme zatížení jednotlivých částí nohy a sledujeme obě klenby nožní. Všímáme si postavení prstů, zejména palce. Při pohledu zezadu pozorujeme postavení patních kosti a také Achillovu šlachu. Velice důležité je porovnávat jednotlivá vyšetření oboustranně (Gross et al., 2005; Kolář & Vařeka, 2009). 38

39 3.3 Palpace Palpační vyšetření je prováděné rukou terapeuta a je přístroji nenahraditelné. Jedná se ale o velmi subjektivní techniku vyšetřování. Palpací zjišťujeme teplotu a hladkost kůže, její pocení a napětí. Palpačně rozlišujeme kůži, podkoží, svalstvo, periost, bříško svalu i svalový úpon. Vyšetřujeme vzájemnou pohyblivost tkání vůči sobě (kůže, podkoží, fascie, sval) a vyhledáváme bariéry mezi jednotlivými vrstvami. Rozlišujeme fyziologickou a patologickou bariéru. U fyziologické bariéry je odpor tkáně elastický a posuvný. Patologická bariéra je charakteristická náhlým a ostrým odporem tkáně. Směr a tlak palpačního vyšetření by měl odpovídat hloubce vyšetřované struktury, ale zároveň by měl být přizpůsoben pacientově reakci. Při palpačním vyšetření kostí si všímáme hrbolů (zpravidla úpony svalů), změn na okostici a palpujeme kloubní štěrbiny. Je důležité si uvědomit, že jakmile terapeut položí ruku nebo prsty na pacienta, pacient na to určitým způsobem zareaguje. Vyšetřující tuto reakci registruje. Vzniká tak zpětná vazba, která je nereprodukovatelná, protože každý terapeut palpuje odlišně a každý pacient jinak reaguje (Dobeš & Michková, 1997; Kolář & Vařeka, 2009). Palpační vyšetření zahajujeme vleže na zádech. Nejprve vyloučíme generalizovaný nebo lokalizovaný otok v oblasti nohy. Dále si všímáme kožní teploty, potivosti a prosáknutí v oblasti kotníku a nohy. Palpačně vyšetříme kůži, podkoží, fascie, svaly a šlachy kolem kotníku a na dorzu nohy a v plantě. Dále palpujeme patní polštář, plantární aponeurózu, Achillovu šlachu a měkké tkáně kolem ní. Palpujeme také kostěné struktury (oba kotníky, tarzální, metatarzální kůstky a kůstky prstů), (Gross et al., 2005; Kolář & Vařeka, 2009). 3.4 Pasivní pohyby Při vyšetření pasivních pohybů je nutné vyřadit složku svalovou. Pasivně provádíme vyšetření funkčních pohybů a kloubní vůle (joint play, JP). Vyšetřujeme rozsah pohybu v jednotlivých kloubech nohy a nohy jako celku. Vyšetření pasivních funkčních pohybů provádíme s cílem zjistit omezení hybnosti nebo naopak hypermobility v daném kloubu. Srovnáváme s aktivním pohybem 39

40 a můžeme vyvozovat určité diagnostické závěry. Pokud je omezen aktivní pohyb, ale pasivní pohyb je volný a nebolestivý, jedná se pravděpodobně o extraartikulární poruchu. Pokud je omezen pasivní pohyb, je pravděpodobná přítomnost intraartikulární poruchy. Joint play lze vyšetřit v jakémkoliv kloubu, ale je závislá na anatomickém tvaru. Tento pohyb lze provést pouze pasivně, ale pro normální funkci kloubu je joint play nezbytně nutná. Vyšetřuje se pohyb jedné kostěné části kloubu proti druhé části kloubu, kterou fixujeme (Dobeš & Michková, 1997; Kolář & Vařeka, 2009). 3.5 Aktivní pohyby Aktivní pohyb provádí vyšetřovaný sám v plném možném rozsahu. Zaměřujeme se na rozsah hybnosti ve smyslu omezení pohybu, ale i ve smyslu hypermobility. Vyšetřujeme dorzální a plantární flexi nohy (DF a PF), inverzi s přidruženou PF, addukcí (ADD) a supinací nohy a everzi s přidruženou DF, abdukcí (ABD) a pronací nohy. Dále vyšetřujeme cirkumdukci a potom pohyby prstů (flexe, extenze, ABD, ADD). Sledujeme rozsah pohybu, svalovou sílu, koordinaci a bolest. Všímáme si, zda je možné provést pohyb v daném segmentu s minimální aktivitou v ostatních segmentech. Důležité je porovnávat nález na obou končetinách (Dobeš & Michková, 1997; Gross et al., 2005; Kolář & Vařeka, 2009). Aktivní pohyby hodnotíme i při pohybu proti odporu. Využívá se většinou izometrické kontrakce. Pokud je vyvolána bolest, vychází buď ze svalové tkáně, ze šlachy příslušného svalu nebo jeho úponu. Při vyšetřování nepoužíváme maximální sílu odporu, ani pacient nevyužívá svoji maximální sílu (Dobeš & Michková, 1997). 3.6 Vyšetření čití Vyšetření čití je také důležitou součástí vyšetření hybného systému. Čití je subjektivní vjem a tak je nezbytně nutná spolupráce pacienta. Důležité je pacientovi předem vysvětlit, co budeme vyšetřovat a jak bude vyšetření probíhat. Vlastní vyšetření provádíme s vyloučením pacientovi zrakové kontroly. 40

41 Vždy provádíme ověření pacientova tvrzení na různých místech daného segmentu a vyšetření provádíme oboustranně. Cílem je co nejpřesněji určit lokalizaci, typ a stupeň poruchy. Vyšetřujeme čití povrchové (exteroreceptivní) a hluboké (proprioceptivní) a stereognozii (Haladová & Nechvátalová, 2005; Kobesová, 2009). Povrchové čití Taktilní čití vyšetřujeme prostřednictvím dotyku nebo s využitím Semmesova - Weinsteinova filamenta. Vyšetřovaného místa se dotýkáme filamentem a pacient, který má zavřené oči hlásí, zda dotyk cítí nebo ne. Dále vyšetřujeme algické čití. Na vyšetření používáme ostrý předmět, ale nesmí dojít k poranění pacienta. Dotyk ostrým předmětem střídáme s tupým dotykem a zjišťujeme, zda pacient dokáže podněty odlišit. Můžeme také vyšetřovat termické čití. V dnešní době se vyšetřuje spíš orientačně. Dále vyšetřujeme dvoubodovou diskriminaci. Testujeme schopnost rozeznat dva současné taktilní podněty do jednoho. Využívá se k tomu Weberovo kružítko se dvěma tupými hroty. Vyšetřujeme také topognozii (schopnost rozeznat taktilní/bolestivé stimuly na kůži). Nejčastěji se vyšetřuje prostřednictvím grafestezie. Pacient se snaží rozeznat číslice, písmena nebo obrazce psané na kůži (Haladová & Nechvátalová, 2005; Kobesová, 2009). Hluboké čití U hlubokého čití vyšetřujeme polohocit. Při vyšetření má pacient zavřené oči. Uvedeme určitý segment pasivně do nějaké polohy a pacient si ji zapamatuje. Vrátíme segment do polohy původní a pacient se snaží nastavit segment do předchozí polohy nebo se snaží udělat totéž na druhé končetině. Dále vyšetřujeme pohybocit. Ten vyšetřujeme většinou na akrech končetin. Vyšetřující pomalu mění polohu segmentu v určitém směru a pacient tento směr popisuje. Vyšetřujeme vibrační čití. K povrchově uloženým kostěným strukturám přikládáme ladičku. Zjišťujeme, zda a jak dlouho pacient vnímá vibraci (Haladová & Nechvátalová, 2005; Kobesová, 2009). 41

42 Stereognozie Stereognozie jevyšetření, při kterém testujeme schopnost rozpoznávání určitého objektu. Na objektu se poznává jeho velikost, teplota, tvrdost, tvar nebo hmotnost. Jeho vlastnosti poznává pacient se zavřenýma očima po přiložení objektu na kůži nebo jeho vložení do ruky (Haladová & Nechvátalová, 2005; Kobesová, 2009). 3.7 Vyšetření stoje a chůze Stoj Ve stoji hodnotíme rozložení sil na chodidle a sledujeme, zda není více zatížena pata, zevní, vnitřní nebo přední strana nohy. Zaměřujeme se také na to, jestli jsou prsty v kontaktu s podložkou. Pod distální články prstů má být možno podsunout list papíru. Stabilita je hodnocena podle spontánních titubací ve stoji. Pokud ještě nejsou patrny, hodnotí se stabilita podle chování prstů nohy. Provádíme jednoduchý test dle Véleho. Pacient zaujímá polohu ve vzpřímeném stoji. Vyšetřující aspekčně hodnotí aktivitu prstů nohy. Při patologii dochází k přitisknutí prstů k podložce, změně jejich konfigurace do drápovitého postavení nebo až ke,,hře šlach a pohybům nohy. Tento test je možno doplnit o další varianty, které mohou zvýšit jeho citlivost. Pacienta můžeme vyzvat k zavření očí nebo můžeme provést lehkým postrkem do zad jeho destabilizaci. V takovém případě hodnotíme všechny předchozí modality a také rychlost reakce na destabilizaci. Další zkouškou prováděnou ve stoji je Rombergova zkouška. Rombergův stoj I je stoj, kdy jsou chodidla na vzdálenost šířky ramen. Stoj II je stoj spojný a stoj III je stoj spojný se zavřenýma očima. Stabilitu můžeme hodnotit ještě v jedné náročnější poloze. Je to stoj na jedné dolní končetině se zavřenýma očima. Během stoje hodnotíme stabilitu podle,,hry šlach extenzorů na přechodu bérce a chodidla a podle oscilací trupu. Statiku si ověříme vyšetřením na dvou vahách. Podle Véleho (2006) by rozdíl v zatížení dolních končetin neměl přesáhnout % celkové hmotnosti. Gúth et al. (1995) uvádí, že by rozdíl neměl přesáhnout 4 kilogramy u dospělých a 5 kilogramů u dětí (Kolář, 2009; Opavský, 2003; Véle, 2012). 42

43 Chůze Při vyšetření chůze je pacient bos a ve spodním prádle. Chůzi pozorujeme ze všech stran. Všímáme si našlapování, zatěžování a odvíjení nohy při chůzi. Sledujeme stereotyp chůze a postavení kotníku a nohy. Hodnotíme symetrii, délku, šířku kroku a směrové úchylky chůze. Dále vyšetřujeme modifikovanou chůzi: po špičkách, patách, zevní a vnitřní hraně chodidla, po měkkém povrchu, o zúžené bázi a další. Vyšetříme tak orientačně svalovou sílu a pohyblivost hlezna a subtalárního kloubu. Pozornost bychom měli věnovat i pacientově obuvi a způsobu sešlapání podrážky. Zaznamenáváme také používání pomůcek (berle, chodítko, dlaha, ortéza a další), (Haladová & Nechvátalová, 2005; Valouchová & Kolář, 2009b; Véle, 2012). 3.8 Hodnocení nožní klenby Při hodnocení nožní klenby se jedná většinou o měření antropometrických parametrů nohy. Noha se hodnotí v zatížení - stoj nebo chůze (Riegerová, Přidalová, & Ulbrichová, 2006). Antropometrická měření (podometrie) Antropometrickým měřením se získávají standardizované antropometrické rozměry: délkové, šířkové a obvodové parametry (Riegerová et al., 2006). Rentgenologické metody Prostřednictvím rentgenové zobrazovací metody se hodnotí výško-délkový index nohy, úhel inklinace kalkaneu, kalkaneometatarzálního úhlu, úhlu předonoží-zánoží a další (Riegerová et al., 2006). Hodnocení otisku nohy (plantografie) Plantografická metoda je založená na různém způsobu snímání otisku nohy. Výsledkem je plantogram, u kterého hodnotíme tvar obrysu a jeho rozměry. Hodnocení je buď vizuální, nebo matematické = indexové metody (Riegerová et al., 2006). 43

44 K získání plantogramu můžeme využít i razítkové barvy, otisk na fotopapír, daktyloskopický papír a daktyloskopický vosk, který naneseme na chodidlo. Dříve se využívaly i chemické metody získávání plantogramů. Dnes už se nejčastěji setkáváme s přístrojovou technikou (Dungl et al., 2005; Klementa, 1987). Přístrojová technika měřící rozložení tlakových sil na chodidle Tyto přístroje snímají statické i dynamické tlakové poměry na plosce nohy. Existuje široká nabídka přístrojů různých firem (Riegerová et al., 2006). K často využívaným přístrojům patří podoskop, plantoskop a podometr. Jde o velice podobné přístroje, které slouží k vyšetření nohy. S jejich použitím posuzujeme tvar nohy, postavení kalkaneu, měříme rozdíly mezi pravou a levou nohou a hodnotíme případné vady a deformace nohou. K vyšetření využíváme přímé pozorování. K plantoskopu se může přidat i přístroj PodoCam s programem. Součástí PodoCamu jsou dvě webkamery, které jsou připevněny ke konstrukci plantoskopu. Program slouží k zobrazení chodidla zespodu a nohy zezadu. Hodnotíme zatížení nohy ve stoji a je možné pořídit i videozáznam dynamického zatížení. Vše lze uložit do počítače a s materiály dále pracovat (Burrow, 2010; M. Dvořáčková, osobní komunikace, ). 3.9 Hodnocení bolesti pomocí Vizuální analogové škály Vizuální analogová škála (VAS) pomáhá alespoň částečně určit intenzitu bolesti, která patří mezi její nejvíce subjektivní aspekty. Její výhodou je jednoduchost, rychlost použití a ověření, zda byla terapie úspěšná a pacientovi se intenzita bolesti snížila. VAS je horizontální čára s popisky na svých koncích, která měří 10 cm (obr. 9). Pacient označí místo na čáře, které vyjadřuje intenzitu bolesti (Munden, Eggenberger, Goldberg, Howard, Mayer, & Munson, 2006). Obr. 9 Vizuální analogová škála bolesti (Fricová, 2011). 44

45 4 Propriofoot koncept 4.1 Základní fakta o pomůcce Propriofoot Pomůcka Propriofoot je sada 4 destiček (obr. 10), které mají rozměry 10 x 10 cm. Každá destička má jinou barvu a liší se také svojí základnou. Pouze jedna destička je stabilní (zelená) a další tři jsou různě nestabilní (modrá a žlutá podél své středové osy a červená je nestabilní do všech stran). Destičky se používají vždy dvě zároveň a umístí se pod jedno chodidlo. Nosnost jedné destičky je 245 kilogramů. Nabízí se nám tak mnoho variant použití této pomůcky, které mohou být následně cíleny na určitou oblast. Výhodou této pomůcky je její skladnost a z toho vyplývající nenáročnost na přenos a manipulaci (M. Majerová, osobní komunikace, ). Obr. 10 Pomůcka Propriofoot (vlastní zdroj) Hlavní přednosti pomůcky Propriofoot - Využívá se jako prevence vzniku instability kloubů nohy a hlezenního kloubu. - Používá se k reedukaci stabilizace kloubů nohy a hlezenního kloubu. - Slouží k posílení a aktivaci svalů v oblasti nohy, kotníku a celé dolní končetiny. - Zvyšuje pohyblivost jednotlivých kloubů nohy. - Stabilizuje podélnou i příčnou klenbu nožní, celou dolní končetinu a trup. - Nabízí velkou variabilitu náročnosti cvičení s použitím různých kombinací cviků a destiček (Palaščáková Špringrová & Majerová, 2013). 45

46 4.2 Autoři pomůcky Propriofoot Pomůcka Propriofoot pochází z Francie. Vymysleli ji dva francouzští sportovní fyzioterapeuti Jerome Baicry a Loïc Paris. Oba autoři pomůcky působí už více než deset let u vrcholových sportovců (Palaščáková Špringrová & Majerová, 2013). Jerome Baicry v roce 1992 úspěšně ukončil studium Sportovní fyzioterapie v Paříži. První tři roky praxe se věnoval terapii hráčů rugby a spolupracoval také s Francouzskou federací amerického fotbalu. V roce 1995 začal působit jako fyzioterapeut u profesionálního týmu házené v 1. divizi. O rok později se stal fyzioterapeutem u volejbalistů hrajících druhou ligu. V roce 1998 se přidal k francouzskému národnímu týmu basketbalistek. Jako fyzioterapeut se zúčastnil čtyř mistrovství Evropy, mistrovství světa a zažil si i atmosféru olympijských her. Od roku 2000 do roku 2008 působil u ženského basketbalového týmu Bourges. Po osmi letech spolupráci ukončil a začal pracovat jako hlavní fyzioterapeut u prvoligového fotbalového týmu. Jerome Baicry je autorem knihy Le gainage pour tous, která se zabývá body core tréninkem (Palaščáková Špringrová & Majerová, 2013). Loïc Paris v roce 1996 graduoval z manuální terapie a o dva roky později ze sportovní fyzioterapie. Od roku 1990 vedl vlastní praxi v blízkosti Paříže. Od roku 1999 začal spolupracovat s francouzskou fotbalovou federací. V roce 2001 se stal hlavním fyzioterapeutem u prvoligového fotbalového týmu Bastia. V roce 2006 založil svoji další pobočku na Korsice. Je autorem mnoha odborných článků o sportovní rehabilitaci. Vydal i publikaci Premiers soins sportifs, která se zabývá přístupem k terapii u akutních zranění sportovců (Palaščáková Špringrová & Majerová, 2013). Autoři této pomůcky začali spolupracovat v roce Oba v tu dobu pracovali ve francouzské Sportovní Fyzioterapeutické Asociaci. Pomůcka Propriofoot byla vytvořena v roce Vznikl i koncept cvičení, který se jako Propriofoot koncept šíří od roku 1998 mezi další fyzioterapeuty (Palaščáková Špringrová & Majerová, 2013). Do České a Slovenské republiky tuto pomůcku i koncept přivedla a vyučuje PhDr. Ingrid Palaščáková Špringrová, Ph.D. spolu s dalšími lektory. 46

47 Jejich pracoviště je v akreditovaném Rehabilitačním centru REHASPRING v Čelákovicích. Toto centrum je také výhradním distributorem pomůcky Propriofoot pro Českou a Slovenskou republiku (M. Majerová, osobní komunikace, ). 4.3 Cvičení s pomůckou Propriofoot Pro cvičení používáme vždy určitou kombinaci dvou destiček. Destičky můžeme umístit vodorovně nebo je možné je pootočit o 45. Cvičí se ve stoji na jedné dolní končetině, která je chodidlem umístěna na vybraných destičkách. Jedna destička je umístěná pod patou a její střed by měl být pod středem patní kosti. Druhá destička je pod přední částí chodidla tak, aby docházelo k opoře v oblasti hlavičky 1. a 5. metatarzu. Z toho vyplývá, že je nutné zvolit správné nastavení destiček, především jejich vzájemnou vzdálenost. Důležité je i dobře zvolit povrch, na kterém budeme s touto pomůckou cvičit. Povrch by neměl být příliš tvrdý a kluzký, ale ani naopak moc měkký (M. Majerová, osobní komunikace, ). V rámci konceptu Propriofoot se udává, že by se na destičkách měla držet rovnováha po dobu deseti sekund. Každá cvičební figura by se měla opakovat dvakrát až třikrát a měl by být zachován následující postup: 1. stoj na jedné noze, ruce upaženy 2. stoj na jedné noze, ruce připaženy 3. stoj na jedné noze, ruce upaženy, oči zavřené 4. stoj na jedné noze, ruce připaženy, oči zavřené (M. Majerová, osobní komunikace, ). Až potom, co cvičící zvládne daný cvik ve všech těchto pozicích, může postoupit k dalším cviku. V praxi je ale vhodné připravit soubor cviků přesně na míru pacientovi nebo klientovi. S touto pomůckou mohou cvičit i vrcholoví sportovci, takže můžeme upravit celkovou dobu výdrže ve stoji, počet opakování a výběr cviků, přesně podle jeho možností a našeho společného cíle při terapii. Na základě vyšetření bychom měli vybrat cviky cíleně a funkčně pro aktivaci chodidla. Před cvičením můžeme provést jednoduché vyšetření statické nebo dynamické. Můžeme u cvičícího vyšetřit stoj, stoj na jedné dolní končetině 47

48 (DK), chůzi a její modifikace. Dále můžeme testovat pohyby do podřepu, výpadu nebo výskoku a další. Výběr cviků by měl být zacílen na tu část chodidla, která je funkčně málo zapojená (M. Majerová, osobní komunikace, ). Pomůcka Propriofoot pracuje v rámci jednotlivých segmentů (zánoží a předonoží). Aktivuje tyto segmenty v různých polohách a pozicích. Propriofoot využívá segmentální senzomotorickou stabilizaci nohy. Tím se liší od ostatních pomůcek, které se používají pro senzomotorickou stimulaci. Tyto pomůcky pracují globálně. To znamená, že noha na nich pracuje jako celek. Mezi tyto pomůcky patří například kulové a válcové úseče, vzduchové úseče a podložky, velké míče, balanční sandály, minitrampolína, Posturomed a jiné (M. Majerová, osobní komunikace, ; Palaščáková Špringrová, 2011). 4.4 Základní soubor cviků Pro cvičení využíváme vždy dvě destičky. První, pro zadní část chodidla, je umístěna pod patou (pod středem patní kosti). Druhá, pro přední část chodidla, je umístěna tak, aby docházelo k opoře v oblasti hlavičky 1. a 5. metatarzu. Propriofoot nabízí možnost segmentální aktivace a to v několika variantách: - pouze přední nebo zadní část chodidla - zadní část chodidla spolu s aktivací některých segmentů přední části - přední část chodidla spolu s aktivací některých segmentů zadní části - zadní i přední část chodidla zároveň - posílení specifické svalové oblasti (Palaščáková Špringrová & Majerová, 2013). 48

49 4.4.1 Aktivace zadní části chodidla 1. Aktivace zadní části chodidla I (obr. 11a) Přední část chodidla: zelená destička Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla) 2. Aktivace zadní části chodidla II (obr. 11b) Přední část chodidla: zelená destička Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla - opačná diagonála) 3. Aktivace zadní části chodidla III (obr. 11c) Přední část chodidla: zelená destička Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) 4. Aktivace zadní části chodidla IV (obr. 11d) Přední část chodidla: zelená destička Zadní část chodidla: červená destička a b c d Obr. 11 Aktivace zadní části chodidla I - a, II - b, III - c, IV - d (vlastní zdroj) 49

50 4.4.2 Aktivace přední části chodidla 1. Aktivace přední části chodidla I (obr. 12a) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla) Zadní část chodidla: zelená destička 2. Aktivace přední části chodidla II (obr. 12b) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla - opačná diagonála) Zadní část chodidla: zelená destička 3. Aktivace přední části chodidla III (obr. 12c) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) Zadní část chodidla: zelená destička 4. Aktivace přední části chodidla IV (obr. 12d) Přední část chodidla: červená destička Zadní část chodidla: zelená destička a b c d Obr. 12 Aktivace přední části chodidla I - a, II - b, III - c, IV - d (vlastní zdroj) 50

51 4.4.3 Aktivace zadní a částečně i přední části chodidla 1. Aktivace zadní a částečně i přední části chodidla I (obr. 13a) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla) Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) 2. Aktivace zadní a částečně i přední části chodidla II (obr. 13b) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla - opačná diagonála) Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) a b Obr. 13 Aktivace zadní a částečně i přední části chodidla I a, II - b (vlastní zdroj) Aktivace přední a částečně i zadní části chodidla 1. Aktivace přední a částečně i zadní části chodidla I (obr. 14a) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla) 2. Aktivace přední a částečně i zadní části chodidla II (obr. 14b) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla - opačná diagonála) 51

52 3. Aktivace přední a částečně i zadní části chodidla III (obr. 14c) Přední část chodidla: červená destička Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla) 4. Aktivace přední a částečně i zadní části chodidla IV (obr. 14d) Přední část chodidla: červená destička Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce natočeny v úhlu 45 k ose chodidla - opačná diagonála) a b c d Obr. 14 Aktivace přední a částečně i zadní části chodidla I - a, II - b, III - c, IV - d (vlastní zdroj) Aktivace přední i zadní části chodidla 1. Aktivace přední i zadní části chodidla I (obr. 15a) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) 2. Aktivace přední i zadní části chodidla II (obr. 15b) Přední část chodidla: červená destička Zadní část chodidla: žlutá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) 3. Aktivace přední i zadní části chodidla III (obr. 15c) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla) Zadní část chodidla: červená destička 52

53 a b c Obr. 15 Aktivace přední i zadní části chodidla I - a, II - b, III - c (vlastní zdroj) Posílení specifické svalové zóny Posílení specifické svalové zóny (např. laterální svaly dolní končetiny), (obr. 16) Přední část chodidla: modrá destička (půlválce jsou rovnoběžně s osou chodidla, destička je posunuta mediálně) Zadní část chodidla: zelená destička Obr. 16 Posílení specifické svalové zóny (vlastní zdroj) Toto je základní seznam cviků, které se provádí ve stoji na jedné noze. Jak už bylo uvedeno výše, je možné cviky upravovat přesně na míru daného klienta nebo pacienta. Množství cviků je velké a záleží na zkušenostech a fantazii fyzioterapeuta nebo samotného cvičícího. Další možnosti cvičení s touto pomůckou jsou uvedeny v příloze 1. 53

54 5 Kazuistika 5.1 Základní údaje Pacient: M. B. Pohlaví: žena Věk: 23 let Výška (cm)/ váha (kg): 163 / 51 Aktuálně řešený problém: Pacientka udává bolesti v oblasti předonoží levé nohy, které se u ní vyskytují od roku 2010, kdy prodělala úraz (fraktura II. metatarzu levé nohy) a následnou operaci osteosyntézou. Bolesti se vyskytují při zátěži i po ní. Délka terapie: března Anamnéza Osobní anamnéza: Pacientka prodělala běžné dětské nemoci. V roce 2003 začala navštěvovat ortopeda, pro opakované bolesti a krepitace pod hlavičkami metatarzů obou předonoží. Lékařem bylo diagnostikováno oboustranné příčné plochonoží. Pacientce byly doporučeny individuální ortopedické vložky s retrokapitálním vyvýšením metatarzů (metatarzálním srdíčkem). Ortopedické vložky zlepšily subjektivní pocity pacientky a její stav byl označen jako kompenzovaný. Ortopedické vložky pacientka stále používá, protože jí přináší subjektivní úlevu i při zatížení nohy. V roce 2010 si pacientka poranila předonoží levé nohy (fraktura II. metatarzu levé nohy se subluxací v II. MTT kloubu). Stav byl řešen operačně osteosyntézou a následným použitím rigidní ortézy. Rodinná anamnéza: Matka má varixy a anémii a dříve se léčila s nefrolitiázou a cholelitiázou. Otec má dnu a sestra anémii. 54

55 Pracovní anamnéza: Pacientka je studentkou vysoké školy, studium ale nyní přerušila. V současné době pracuje třikrát až čtyřikrát týdně jako servírka v kavárně. Osmihodinovou pracovní dobu tráví většinou ve stoje nebo chůzí. Právě v pracovní době a po práci se bolesti nohou zvyšují. Sportovní anamnéza: Pacientka hraje florbal v 1. lize žen. Absolvuje třikrát týdně tréninky, které trvají hodinu a půl. Tréninky jsou herního a taktického charakteru s kondičními prvky. Florbalu se věnuje od roku Předtím se závodně věnovala atletice (sprinty a skok do dálky). Při zátěži tréninkové nebo zápasové se bolesti nohou zvyšují. Alergologická anamnéza: Penicilin Farmakologická anamnéza: Pacientka dlouhodobě užívala hormonální antikoncepci ( s roční pauzou). Nyní užívá Biosil Plus (1 x denně), Chrom (1 x denně), Lecitin (1 x denně), Hořčík 25mg (1 x denně), Ginkgo Biloba 40 mg (1 x denně), Lactomax (1x denně). Fyziologické funkce: Bez patologií. Chuť k jídlu má pacientka dobrou, ale příjem stravy je nepravidelný. Váhu si udržuje stabilní. Délka spánku je nepravidelná, usíná dobře, ale ráno se po probuzení necítí odpočatá. Abúsus: Pacientka je kuřačka, vykouří asi 7 cigaret denně. Spotřeba kávy a alkoholu je příležitostní. 55

56 Rehabilitační anamnéza: Pacientka absolvovala měsíční rehabilitaci po operaci předonoží v roce Rehabilitace měla charakter spíše instruktážní a pacientka prováděla doporučené cvičení sama doma. Aktivity a participace Pacientka udává subjektivní omezení při její sportovní činnosti a v její současné práci. Ve všech ostatních činnostech je bez omezení. Subjektivní očekávání pacienta Pacientka očekává omezení bolestivosti a zlepšení stability. Nynější onemocnění: úraz levého předonoží, léčený v Úrazové nemocnici Brno - fraktura II. metatarzu levé nohy se subluxací v II. MTT kloubu. Pacientka dostala rigidní ortézu. Využívala francouzské hole a končetinu odlehčovala provedena osteosyntéza s repozicí v art. MTT II., zpevněno šroubem. Pacientka nosila pevnou ortézu pacientka udávala subjektivní zmírnění bolestivosti, otok vymizel. Byla sejmuta ortéza a povolena zátěž po RTG vyšetření lékař potvrdil, že je vše v pořádku zhojeno, šroub in situ, neprominuje. Nyní pacientka udává přítomnost bolesti v oblasti předonoží levé nohy (oblast mezi prvním a druhým metatarzem a pod hlavičkami metatarzů). Bolest je ostrá a bodavá, bez iradiace. Bolest je mírná i v klidu a zvyšuje se při zátěží a po ní. Pacientka poté levou nohu více odlehčuje, lehce kulhá a zatěžuje více pravou nohu. Noha po zátěži lehce otéká. 56

57 5.3 Vstupní kineziologický rozbor Vyšetření statické Aspekce Pohled zezadu: - asymetrické Achillovy šlachy, pravá je užší a delší, levá je širší a kratší; - valgózní postavení hlezenních kloubů (10 ); - valgozita paty; - levá popliteální rýha níž; - lehké valgózní postavení kolen; - levá subgluteální rýha níž; - lehké skoliotické držení Th-L konvex vpravo; - prominující paravertebrální svaly v oblasti Th-L přechodu; - prominuje spodní úhel a mediální hrana levé lopatky; - pravé rameno v mírné elevaci; - výrazné kontura horních fixátorů lopatek vpravo; - mírná rotace hlavy doleva. Pohled zepředu: - hallux valgus oboustranně (vlevo - 20 stupňů, vpravo - 15 stupňů); - dvě jizvy po operaci (2010) - mezi prvním a druhým metatarzem (4 cm) a dorsální strana nohy v oblasti MTT kloubu (skloubení os cuneiforme mediale a I. metatarzu); - mírný rozestup I. a II. metatarzu vlevo; - levá patela je tažena více kraniálně a mediálně; - lehké valgózní postavení kolen; - postavení ramen asymetrické, pravé rameno je v mírné elevaci; - postavení klíčků asymetrické, pravý klíček více prominuje; - oboustranně výrazný m. sternocleidomastoideus. 57

58 Pohled z boku: - ostrý Th-L přechod; - patrná rotace pánve vpravo (viz vyšetření pánve); - protrakce ramen. Status localis: - řecký typ nohy (nejdelší druhý prst); - přítomný otlak červené barvy v horní části nártu oboustranně (objevuje se po nošení uzavřené obuvi, při volné obuvi otlak není přítomen), keratózy pod hlavičkou V. metatarzu oboustranně, keratóza na distální části II. prstu levé nohy, karatózy pod hlavičkou I. metatarzu oboustranně; - levá Achillova šlacha širší a kratší, pravá Achillova šlacha užší a delší, paty; - valgózní postavení hlezenních kloubů (10 ), valgozita paty; - ve stoji zatěžuje více přední část chodidla, snížená příčná klenba (viz vyšetření na podoskopu); - patrný rozestup I. a II. metatarzu levé nohy (objevilo se až po operaci z roku 2010), dvě jizvy mezi I. a II. metatarzem a nad kloubní štěrbinou MTT palce levé nohy po operaci (2010), oboustranný hallux valgus (vlevo - 20 stupňů, vpravo - 15 stupňů); - nezatížená noha je v supinačním postavení s viditelným zkrácením měkkých tkání v oblasti chodidla, prsty jsou v mírném flekčním postavení. Palpace (status localis) - patní polštář palpačně nebolestivý, bolestivá vnitřní hrana chodidla (oblast m. abduktor hallucis) - více vlevo, bolestivé interdigitální řasy oboustranně (mm. interossei dorsales plantares); - Joint play (JP) vyšetřena u IP kloubů, MTP kloubů, Lisfrankova a Chopartova kloubu, dolního a horního hlezenního kloubu a u hlavičky fibuly - JP omezena v Lisfrankově kloubu levé nohy směrem dorso-plantárním, JP omezena v MTP kloubech - vlevo I., II. a III. MTP kloub - omezen pohyb laterolaterálně a rotace; vpravo I. MTP kloub - JP omezena do všech směrů - dorsoplantární, latero-laterální i rotace; 58

59 - přítomen tender point v oblasti m. abduktor hallucis levé nohy a tender point v m. extensor digitorum brevis levé nohy; - dvě jizvy, dobře zhojené (mezi I. a II. metatarzem a nad kloubní štěrbinou MTT palce levé nohy) - jizvy jsou dobře zhojené, světlejší barvy, posunlivost vázne uprostřed jizvy mezi I. a II. metatarzem ve všech vrstvách, jizvy jsou nebolestivé. Vyšetření pánve - sešikmená pánev vlevo níž - L SIPS, L SIAS a L crista níž; - rotace pánve vpravo Vyšetření dynamické Páteř - anteflexe a retroflexe - v bederní oblasti je pohyb minimální, k výraznému kompenzačnímu pohybu dochází v Th-L přechodu, hrudní i krční páteř se rozvíjí symetricky v obou směrech; - lateroflexe - vpravo je úklon hlubší, rotační synkinéza pánve bez patologie; - rotace - doprava o 1/3 omezenější rozsah než doleva; - Thomayer Pánev - Trendelenburg - negativní; - spine sign - pozitivní nález vpravo; - fenomén předbíhání - pozitivní vpravo - SI blokáda vpravo. Hrudník - rozvoj hrudníku - rozvíjí se spíše horní hrudní dýchání, břišní minimálně. Stoj - test dle Véleho - aktivace prstů oboustranně, více vlevo; - Rombergův stoj I bez patologií, Rombergův stoj II - aktivace prstů oboustranně a viditelná hra šlach, Romberg III - přítomna hra šlach oboustranně a lehké titubace všemi směry; 59

60 - stoj na 1 DK - oboustranná nejistota, hra šlacha, více vlevo; - tandemový stoj - zvládá, ale se zavřenýma očima se objevují viditelné titubace; - stoj na dvou vahách - v normě (rozdíl 2 kg). Chůze - chůze bez pomůcek, pravidelná, hlasitý dopad na patu; - mírná valgozita kolen, více vlevo; - zatěžuje více mediální hranu nohy; - chůzi po špičkách a patách zvládá bez obtíží; - je přítomna synkinéza HKK. Čití - povrchové taktilní (oblast nártů, chodidel i bérců a lýtek cítí oboustranně stejně), termické (orientačně 4/4), diskriminační čití (orientačně 5/8), grafestezie (oblast chodidel 8/8); - hluboké polohocit i pohybocit 4/4 jsou neporušeny. Z antropometrického vyšetření jsem zaznamenala obvodové míry (tab. 1) a délkové rozměry (tab. 2). Goniometrické vyšetření jsem prováděla v oblasti hlezenního kloubu v rovině sagitální (tab. 3). Tab. 1 - Obvody DKK Obvodové míry DKK (cm) PDK LDK Kotníky Hlavičky metatarzů Tab. 2 Délkové rozměry DKK Délka DKK (cm) PDK LDK Anatomická (trochanter major malleolus lateralis) Umbiliquální (umbilicus malleolus medialis) Funkční (SIAS malleolus medialis)

61 Tab. 3 Aktivní a pasivní rozsahy v hlezenním kloubu Rovina Pravý hlezenní kloub Levý hlezenní kloub Aktivní pohyb Pasivní pohyb Aktivní pohyb Pasivní pohyb Sagitální VAS Pacientka označila na VAS dvě hodnoty. Pokud je noha v klidu, bez zatížení bolest je na stupni 2. V zatížení a po zátěži bolest narůstá až k hodnotě 6. Vyšetření na podoskopu (obr. 17) - asymetrické Achillovy šlachy, pravá je užší a delší, levá je širší a kratší; - valgózní postavení hlezenních kloubů (10 ); - valgozita paty; - příčně plochá noha se zatížením, které je přenesené na přední část nohy, hlavně na oblast hlavičku I. a II. metatarzu, více vlevo, zatížení je výrazné i v oblasti distální části prstů; - vysoce klenutá noha (pes cavus) - plantogram oblasti paty a přední a necelé střední části chodidla není viditelný, noha zde není v kontaktu s podložkou, výrazněji vpravo; a b Obr. 17 Vyšetření na podoskopu pacientky M. B. I.: a - pohled zezadu, b pohled zespodu - ve stoji na 1DK (obr. 18) na levé noze je maximální tlak v oblasti hlaviček I. a II. metatarzu a mizí obraz vysoké nohy; ne pravé noze je maximální tlak 61

62 v oblasti hlaviček I. až III. metatarzu, mizí obraz vysoké nohy a zatížení v oblasti střední části chodidla se přesouvá mediálně. a b Obr. 18 Vyšetření na podoskopu pacientky M. B. II.: a - stoj na LDK, b - stoj na PDK 5.4 Průběh terapií 1. terapie Při prvním setkání byla pacientce odebrána anamnéza a proveden celkový vstupní kineziologický rozbor. Cílem první terapie bylo, kromě vyšetření, také seznámit pacientku s pomůckou Propriofoot, popsat její význam, výhody a její působení. Následoval nácvik 1. a 2. stupně korigovaného stoje, zatím bez využití pomůcky. Pacientka stojí, nohy má postavené na šířku kyčelních kloubů a prsty míří vpřed. Následuje přenesení váhy na předonoží, které je prováděno pohybem v hlezenních kloubech. Paty zůstávají na podložce a celé tělo je v jedné rovině. Druhý stupeň se liší postavením kolenních kloubů, které jsou v lehké semiflexi a kyčelní klouby jsou zevně rotovány. Osa kolenních kloubů se tak dostává nad zevní okraj chodidla (Veverková & Vávrová, 2009). Vsedě potom proběhla instruktáž a nácvik tříbodové opory (I. MTP kloub, V. MTP kloub a pata). Pacientka byla poučena a instruována o důležitosti nácviku korigovaného stoje (nejlépe u zrcadla) a tříbodové opory doma. 2. terapie Cílem druhé terapie je spojení korigovaného stoje s tříbodovou oporou a nácvik korigovaného stoje na jedné DK. Před terapií jsem si vyšetřila JP, 62

63 posunlivost a protažlivost měkkých tkání nohy, reflexní změny (RZ) a stav jizev v oblasti nohy. K ošetření nalezených patologií jsem využila měkké techniky (MT) a mobilizace. Provedla jsem postizometrickou relaxaci (PIR) na m. abduktor hallucis, m. extensor digitorum brevis a mm. interossei dorsales plantares z důvodu přítomnosti RZ charakteru tender point. Poté jsem repetitivní mobilizací ošetřila omezenou JP v Lisfrankově kloubu levé nohy směrem dorso-plantárním, v MTP kloubech - vlevo I., II. a III. MTP kloub - směrem latero-laterálně a do rotace; vpravo I. MTP kloub - do všech směrů - dorso-plantární, laterolaterální i do rotace. Měkkými technikami jsem ošetřila jizvy v oblasti levé nohy. Po ošetření měkkých tkání a kloubních blokád jsme se vrátily k nácviku tříbodové opory a korigovaného stoje. Protože zvládla pacientka provést tříbodovou oporu vsedě správně, přestoupily jsme na její nácvik ve stoji. Pacientka zvládala bez problému i tříbodovou oporu ve stoji. Začaly jsme nacvičovat 3. stupeň korigovaného stoje. Výchozí postavení je jako u 2. stupně (viz 1. terapie). Pacientka v tomto postavení provede tříbodovou oporu. Měla by zatlačit nohy do podložky, vytáhnout se z pasu a protáhnout tělo v podélné ose páteře. Hlava je napřímena, ramena jsou uvolněná a rozložená do šířky (Veverková & Vávrová, 2009). Po úspěšném zvládnutí korigovaného stoje jsme začaly nacvičovat i korigovaný stoj na jedné DK. Výchozí postavení je stejné jako u korigovaného stoje. Pacientka přenese váhu na jednu DK, druhou odlehčí a mírně flektuje v kolenním i kyčelním kloubu. Na stojné DK je udržována tříbodová opora. Po terapii byla pacientka instruována o domácím cvičení. Bude si nacvičovat 3. stupeň korigovaného stoje a korigovaný stoj na jedné DK. Pacientka byla také instruovaná, jak si má pečovat o jizvy v oblasti nohy. 3. terapie Cílem třetí terapie je nácvik prvních jednodušších cviků s pomůckou Propriofoot. Před terapií jsem si vyšetřila JP, posunlivost a protažlivost měkkých tkání nohy, RZ a stav jizev. Na začátku terapie jsem využila MT a mobilizace pro oblast nohy. Na levé noze byla omezena JP v I. a II. MTP kloubu ve směru latero-laterálním a do rotace. JP byla omezena i v Lisfrankově kloubu, ve směru dorso-plantárním. Jizvy v oblasti nohy jsou volné. V m. abduktor hallucis 63

64 a m. extensor digitorum brevis byly přítomny RZ charakteru tender point, které jsem ošetřila prostřednictvím PIR. Po ošetření měkkých tkání a kloubních blokád jsme přešly k aktivní terapii. Nejprve jsme se zaměřily na korigovaný stoj s tříbodovou oporou a potom na korigovaný stoj na jedné DK s tříbodovou oporou. Poté jsme přešly na cvičení s pomůckou Propriofoot. Protože má pacientka přetíženou přední část nohy vybrala jsem první tři cviky ze základního souboru cviků, které jsou zaměřeny na aktivaci zadní části chodidla (kap , obr. 11a, obr. 11b, obr. 11c). Všechny cviky pacientka prováděla ve čtyřech sériích s výdrží 10 sekund. Pacientka zaujímala korigovaný stoj na jedné DK. Nejprve měla horní končetiny (HKK) upaženy, poté připaženy a v dalších dvou sériích měla zavřené oči a polohy končetiny se opět vystřídaly. 4. terapie Cílem čtvrté terapie je korekce již nacvičených cviků s Propriofootem a nácvik dalších nových a náročnějších cviků. Před terapií jsem provedla vyšetření JP, posunlivosti a protažlivosti měkkých tkání nohy, RZ a stav jizev. Na začátku terapie jsem využila MT a mobilizace pro oblast nohy. Na levé noze byla omezena JP v I. a II. MTP kloubu do rotace. JP byla omezena i v Lisfrankově kloubu, ve směru dorso-plantárním. Na pravé noze byla omezena JP v II., III. a IV. MTP kloubu ve směru dorsálním. Jizvy v oblasti nohy jsou volné. Nalezla jsem RZ charakteru tender point v m. abduktor hallucis levé nohy. Tyto RZ byly ošetřeny technikou PIR. Pacientka si nestěžovala na žádné problémy spojené se cvičením. Neudává únavu, ani zvýšenou bolest během ani po cvičení. Při opakování cviků s pomůckou Propriofoot (první tři cviky ze základního souboru cviků: kap , obr. 11a, obr. 11b, obr. 11c) bylo potřeba jen lehce upravit korigovaný stoj na jedné DK. Ve stoji na LDK měla pacientka problém udržet kolenní kloub v ose tak, aby jeho střed směřoval nad druhý prst nohy. Po korekci dokázala pacientka provést cvičení bez větších chyb. Tyto tři cviky jsme zopakovaly opět ve čtyřech sériích, s výdrží 10 sekund, se změnami polohy HKK a změnami zrakové kontroly. Poté jsme přestoupily k nácviku dalších cviků. Vybrala jsem opět cviky, 64

65 které jsou zaměřeny hlavně na aktivaci zadní části nohy. Přidaly jsme cvik na aktivaci pouze zadní části chodidla (kap , obr. 11d), potom dva cviky, které jsou zaměřeny na aktivaci zadní část nohy a částečně i na přední část nohy (kap , obr. 13a, obr. 13b). Pacientka cvičila opět čtyři série s výdrží 10 sekund. Docházelo ke změnám polohy HKK a změnám zrakové kontroly. Pacientka zvládala cvičení dobře. Po terapii udávala lehký pocit únavy a mírnou bolest v oblasti levé nohy. Pacientka byla instruovaná o domácím cvičení. Bude cvičit sestavu nacvičených cviků každý den po dobu 20 minut. 5. terapie Cílem páté terapie je korekce již nacvičených cviků s Propriofootem a nácvik dalších nových cviků. Před terapií jsem opět vyšetřila JP, posunlivost a protažlivost měkkých tkání nohy, RZ a stav jizev. Na levé noze byla omezena JP v I. MTP kloubu do rotace. Na pravé noze byla omezena JP v II. MTP kloubu ve směru dorsálním. Omezenou JP jsem ošetřila mobilizacemi. Jizvy v oblasti nohy jsou volné. Pacientka udávala lehké zvýšení bolesti obou DKK po domácím cvičení. Zopakovaly jsme cviky (kap. 4.4, obr. 11a, obr. 11b, obr. 11c, obr. 11d, obr. 13a, obr. 13b). Každý cvik pacientka prováděla ve dvou sériích, s výdrží 10 sekund, HKK byly připaženy a měnila se zraková kontrola. Poté jsme zařadily dva nové cviky (kap 4.4.5, obr. 15b, obr. 15c). Jde o cviky k aktivaci přední i zadní části chodidla. Kvůli kombinaci destiček patří cviky mezi náročnější. Tyto cviky pacientka cvičila ve čtyřech sériích s výdrží 10 sekund. Opět měnila polohu HKK a cvičení prováděla se zrakovou kontrolou a bez ní. Zvláště cvičení bez zrakové kontroly činilo pacientce problémy. Ostatní polohy zvládla dobře. Po terapii udávala lehký pocit únavy nohou. Pacientka byla instruovaná o domácím cvičení. Bude opět cvičit každý den po dobu 20 minut. 6. terapie Cílem šesté terapie je zkorigování cviků s Propriofootem a nácvik nových cviků. Před terapií jsem využila MT, mobilizace a PIR na oblast nohy. Na levé 65

66 noze byla omezena JP v I. MTP kloubu ve směru latero-laterálním. Na pravé noze byla omezena JP v Lisfrankově kloubu ve směru dorso-plantárním. RZ charakteru tender point v m. abduktor hallucis byla ošetřen PIR. Pacientka udávala lehké zvýšení bolesti obou DKK po domácím cvičení. Zopakovaly jsme cviky (kap. 4.4, obr. 11a, obr. 11b, obr. 11c, obr. 11d, obr. 13a, obr. 13b, obr. 15b, obr. 15c). Každý cvik jsme zopakovaly ve dvou sériích, s výdrží 10 sekund, HKK byly připaženy a měnila se zraková kontrola. Poté jsme zařadily dva nové cviky se zapojením nácviku florbalových dovedností (příloha 1, obr. 27a, obr. 27b). Zvolily jsme kombinaci destiček pro aktivaci zadní části chodidla (obr. 12d). Pacientka pracovala s florbalovým míčkem před tělem. Každý cvik prováděla 15 sekund, ve třech sériích. Po terapii udávala opět pocit více unavených nohou. Pacientka byla instruovaná o domácím cvičení. Bude opět cvičit každý den po dobu 20 minut. 7. terapie Cílem sedmé terapie je zkorigování cviků s Propriofootem, nácvik nových cviků a provedení celkového výstupního kineziologického rozboru. Při vyšetření byla nalezena omezená JP v I. a II. MTP kloubu ve směru latero-laterálním. Na pravé noze byla omezena JP v II. a III. MTP kloubu ve směru dorsoplantárním. Omezená JP byla ošetřena mobilizací. Pacientka udávala lehkou bolest po cvičení pouze v oblasti levé nohy. Zopakovaly jsme cviky (kap. 4.4, obr. 11a, obr. 11b, obr. 11c, obr. 11d, obr. 13a, obr. 13b, obr. 15b, obr. 15c). Každý cvik pacientka prováděla ve dvou sériích, s výdrží 10 sekund, HKK byly připaženy a měnila se zraková kontrola. Následovalo opakování cviků se zapojením florbalových dovedností (viz příloha 1, obr. 27a, obr. 27b). Zvolily jsme opět kombinaci destiček pro aktivaci zadní části nohy (obr. 11d). Pacientka pracovala s florbalovým míčkem před tělem. Každý cvik prováděla 15 sekund, ve třech sériích. Po absolvování celé terapie udávala subjektivně lehce zvýšenou bolest levé nohy. Po cvičení byl proveden výstupní kineziologický rozbor a vyšetření na podoskopu. 66

67 5.5 Výstupní kineziologický rozbor Součástí poslední terapie bylo i výstupní vyšetření. Níže uvedu pouze údaje, které byly rozdílné v porovnání se vstupním vyšetřením. Z aspekčního vyšetření ve stoji došlo celkově k minimálním změnám. Došlo k vyrovnání popliteálních a subgluteálních rýh, které byly na levé straně níž. K těmto změnám nejspíš přispělo lehkého snížení podélné klenby pravé nohy, kde byl nález nohy vysoké. V oblasti pánve je stále patrné sešikmení vlevo níž, ale není tak výrazné jako před zahájením terapií. Také už není přítomna blokáda SI vpravo, vyšetření spine sign i fenomén předbíhání vyšly negativní. Další změny jsou patrné z palpačního vyšetření status localis. Byly odstraněny reflexní změny z m. abduktor hallucis a z m. extensor digitorum brevis levé nohy. Dále došlo k obnovení JP v Lisfankově kloubu a III. MTP kloubu levé nohy a I. MTP kloubu pravé nohy. U jizvy mezi I. a II. metatarzem na dorzální straně nohy došlo ke zlepšení posunlivosti ve všech vrstvách. K největším změnám došlo u vyšetření na podoskopu (obr. 19, obr. 20). Bohužel nedošlo ke zlepšení obrazu příčně ploché nohy. Obě nohy zůstávají v předních částech ve stoji přetížené. U pacientky byl přítomen typ vysoce klenuté nohy vpravo a mírně i vlevo. Ve stoji nedocházelo ke kontaktu střední části nohy s podložkou na pravé noze a lehce to bylo patrné i na levé noze. Byla tedy snížena plocha oporné báze nohy. Po měsíční terapii, zaměřené především na aktivaci zadní části nohy a na segmentální aktivaci přední a zadní části nohy, došlo ke zvětšení oporné báze a k oboustranné změně rozložení tlaků na chodidlech. Výsledkem zvětšení oporné báze obou chodidel byly pozitivní výsledky vyšetření ve stoji. Největší rozdíl byl ve stoji na jedné DK. Stoj na jedné DK byl viditelně stabilnější s občasným projevem hry šlach, která nebyla tak výrazná jako před zahájením terapií. K velké změně došlo také u testování Rombergova stoje II i III. U Rombergova stoje II byla nyní viditelná lehká aktivace prstů pouze vlevo a hra šlach nebyla přítomna. U Rombergova stoje III už nebyly přítomny titubace všemi směry, ale byla stále viditelná hra šlach. Tandemový stoj je i se zavřenýma očima stabilní. U vyšetření testu dle Véleho docházelo stále k oboustranné aktivaci prstů. Ve stereotypu chůze nedošlo k výraznějším změnám. 67

68 U vyšetření na dvou vahách, došlo jen k mírné změně. Původní rozdíl zatížení byl 2 kg a na konci terapie to byl jen 1 kg. Pozitivním výsledkem terapie je změna v subjektivním vnímání bolesti. Pacientka již neudává klidovou bolestivost, kterou před terapií označovala na stupnici VAS číslem 2. V zatížení a po něm hodnotila bolest stupněm 6. Nyní udává stupeň 3. a b Obr. 19 Plantogram pacientky M. B. - stoj: a - před zahájením terapií, b po terapiích a Obr. 20 Plantogram pacientky M. B. - stoj na 1 DK: a - před zahájením terapií, b - po terapiích b 5.6 Celkové zhodnocení terapie Cílem terapií bylo zmírnit subjektivní bolestivost v oblasti nohy a zlepšit funkční zapojení jednotlivých části nohy. Cíle se podařilo splnit pouze částečně. Došlo ke zmírnění bolesti nohy, ale ke zlepšení rozložení zatížení nohy došlo pouze částečně. Obraz příčně ploché nohy bohužel zůstal přítomný. Došlo ale ke zvětšení opěrné báze pravé nohy, kde byl vysoký typ nohy. Terapie tak pozitivně ovlivnila pacientčinu stabilitu. Celkově tedy hodnotím terapii jako úspěšnou. 68

69 Spolupráce s pacientkou byla naprosto bezproblémová. Při terapiích vynakládala maximální úsilí a byla velice ochotná. Pacientka je aktivní sportovkyně, je fyzicky zdatná a dokáže dobře vnímat své tělo. Dokázala korigovat svoje postavení dle mých pokynů a během terapií udělala velký pokrok. V každé následující terapii bylo znát, že pacientka pravidelně cvičila i doma. Doufám, že ve cvičení bude i nadále pokračovat a její stav se jí podaří ještě zlepšit nebo minimálně udržet. 69

70 6 DISKUSE Pro správnou funkci nohy je nezbytné postavení nožní klenby. Pokud bychom chtěli využívat pomůcku Propriofoot při stavu ploché nohy, je třeba zjistit, zda lze skutečně aktivní terapií klenbu nohy ovlivnit. Byla provedena řada studií, které se zabývaly vlivem aktivní (svaly) i pasivní (kosti a vazy) složky, která se podílí na udržení klenby nohy. Pasivní složkou se zabývaly například následující dvě studie. Kitaoka, Ahn, Luo a An (1997) zkoumali, jaký mají vliv vazy nohy na udržení nožní klenby. Využili k tomu nohy z mrtvých těl. Vložili je do speciálního přístroje, který simuloval zatížení nohy ve stoji (použily sílu 445 N). Pokud přerušili pouze jeden z vazů (plantární aponeuróza, lig. calcaneonaviculare plantare, lig. talocalcaneare mediale, lig. talocalcaneare interosseum a lig. deltoideum pars tibionaviculare), klenba nohy držela stále svůj tvar. Došlo pouze k mírné změně postavení tarzálních kostí. K největší změně došlo po porušení lig. calcaneonaviculare plantare. K úplnému zhroucení klenby došlo po přerušení všech výše uvedených vazů. Podobná studie byla provedena se zaměřením pouze na podélnou klenbu nohy. Huang, Kitaoka, Ahn a Chao (1993) ve své studii také využili nohy z mrtvých těl. Zatěžovali je 230, 460 a 690 N. Zaměřili se na plantární fascii, plantární ligamenta a na lig. calcaneonaviculare plantare. K největšímu ovlivnění podélné klenby došlo po přetětí plantární fascie. Watkins (2010) ale zdůrazňuje fakt, že takové studie přináší informace pouze o pasivní složce klenby nohy, protože v těchto studiích je aktivní složka, ve formě svalů, vyřazena z funkce. Tyto studie potvrzují důležitost vazivové složky. Podstatnou roli zde ale mají i svaly. Právě aktivní složku, ve formě svalů, považuje Dylevský (2009) za podstatnou k udržení klenby (podélné i příčné). Zároveň ale potvrzuje důležitost uspořádání kostěných struktur a jejich vzájemné zajištění vazy, protože nožní klenbu by samotné svaly nedokázaly udržet. Vařeka a Vařeková (2009) uvádí výsledky EMG studií, které prokázaly, že k zapojení svalů dochází pouze v případě udržování rovnováhy, přizpůsobování se nerovnému terénu a při lokomoci. Pokud je ale noha nějakým způsobem oslabena, jejich aktivita se projeví již v klidném stoji. Dylevský (2009) uvádí výsledky dalších EMG studií. Ty potvrzují, že svaly nejsou aktivovány ve stoji, ani při běžné chůzi, ale představují určitou dynamickou rezervu, která 70

71 se aktivuje až při vyšším zatížení. Také Lewit a Lepšíková (2008) upozorňují na to, že ke stabilizaci nohy je nutná automatická svalová činnost. Mueller (2005) popisuje aktivitu krátkých svalů nohy už při samotném stoji, kdy jsou tyto svaly střídavě kontrahovány a relaxovány tak, aby podporovaly vazy nohy v udržení klenby. Zmiňuje také aktivaci dlouhých svalů pro funkci nohy, ke které dochází až při chůzi. Dylevský (2009) vychází ze svých poznatků a EMG studií a zdůrazňuje důležitost aktivního posilování všech svalových složek, které se podílí na udržení nožní klenby. Dobeš, Kolář a Dyrhonová (2009) doporučují aktivní terapii u dětské ploché nohy. Zmiňují zde využití prvků senzomotorického cvičení se zaměřením na trénink opory chodidla ve spojení s centrovaným postavením kloubů dolních končetin a správným postavením pánve a trupu. Právě v terapii dětské ploché nohy byla ve studii Vorlíčkové a Korvase (2013) využita pomůcka Propriofoot. Studie se zúčastnili tři chlapci ve věku šesti až osmi let s plochou nohou druhého stupně. Každý absolvoval deset terapií, které probíhaly dvakrát týdně. Jedna terapie trvala 45 minut. U všech účastníků došlo ke zvýšení průměrných měřených tlaků na chodidle a zmenšení kontaktní plochy v oblasti středonoží. Výsledky naznačují, že přes aktivaci svalů došlo k pozitivnímu ovlivnění výšky klenby. Podle výsledků studie je Propriofoot koncept možným přístupem pro aktivaci klenby nohy v dětském věku. Pro přesnější informace musí být ještě výzkumná skupina rozšířena. Dobeš et al. (2009) zmiňuje využití prvků senzomotorického cvičení v terapii nohy. Metodiku senzomotorické stimulace (SMS) popsali Janda a Vávrová. Cílem SMS je automatická aktivace určitých svalů, která probíhá bez výraznější volní kontroly. SMS klade důraz na provázanost aferentních i eferentních informací, které ovlivňují řízení pohybu. Dříve se využívala u nestabilních kotníků a kolen, ale dnes se používá i u funkčních poruch pohybového aparátu. Největší důraz se u této metodiky klade na cvičení ve vertikále. Cvičí se na boso, aby docházelo k facilitaci i kožních exteroreceptorů (Janda & Vávrová, 1992; Veverková & Vávrová, 2009). Cílem cvičení na balančních pomůckách je udržet rovnováhu v dané pozici, popřípadě měnit pozice bez známek vychýlení z rovnováhy. Cvičením tak dochází k ovlivnění celého těla. Na první pohled je pomůcka Propriofoot podobná ostatním balančním 71

72 pomůckám. Cvičí se na ní také na boso a pacient je ve vertikální poloze. Klasické balanční pomůcky působí na globálním principu. Ovlivňují nohu jako celek. V tom se Propriofoot podstatně liší od ostatních balančních pomůcek. Působí na jednotlivé segmenty nohy (přední a zadní část) s cílem jejich funkčního propojení. Propriofoot koncept obsahuje několik základních cviků. Terapeut se jich může držet, ale na základě vyšetření může vybrat cviky cíleně a případně je dále modifikovat. Záleží na jeho fantazii a možnostech, ale i na schopnostech a problémech pacienta (M. Majerová, osobní komunikace, ). Dále bych chtěla uvést několik studií zabývajících se vlivem balančního tréninku na propriocepci, protože propriocepce je jednou z důležitých funkcí nejen nohy. Poprvé termín propriocepce použil Sherrington v roce Původně tento termín zahrnoval pouze vnímání polohy a pohybu. V současné době zahrnuje v podstatě celý aferentní systém (Janda & Vávrová, 1992). V posledním desetiletí se stal trénink propriocepce velice oblíbeným. V mnoha tréninkových zařízeních je nabízen takový typ tréninku jako nejnovější a nejefektivnější způsob nácviku rovnováhy, který slouží především jako prevence úrazů. Mylnou představou je to, že při tréninku propriocepce dojde vždy ke zlepšení rovnováhy za každé situace. Udržení rovnováhy je totiž komplexní proces. Informace přichází jak z proprioceptorů a exteroreceptorů, tak i ze zrakového a vestibulárního systému a v CNS (centrální nervová soustava) jsou dále zpracovány. Pokud dojde například k distorzi hlezna, je z celkové aferenatace porušena právě propriocepce, protože při běžném úrazu nedochází k poškození CNS, zraku nebo vestibulárního systému. Pokud dojde k poškození vazů, dochází k ovlivnění posturální stability, protože právě vazy, ale i další struktury, jsou bohaté na proprioceptory. Jelikož dochází ke zlepšení posturální stability při balančním cvičení a neovlivňujeme tak jiné aferentní složky, musí logicky docházet ke zlepšení propriocepce (Kim, Van Ryssegem, & Hong, 2011). Rozzi, Lephart, Sterner a Kuligowski (1999) prováděli studii, která se se zabývala vlivem balančního tréninku na pacienty po opakovaných distorzích hlezenního kloubu. Tréninky probíhaly na systému Biodex, což je přístroj s balanční deskou, která je propojená s monitorem. Prostřednictvím naklápění desky probandi plnili zadané úkoly. Tréninky probíhaly třikrát týdně, po dobu čtyř týdnů. Po absolvování tréninků došlo 72

73 k výraznému zlepšení stability ve stoji a stoji na jedné dolní končetině. Ke zlepšení došlo u pacientů po opakovaných distorzích hlezenních kloubů, ale i u pacientů s nepoškozeným kotníkem z kontrolní skupiny. Přístroj Biodex využívali i v další studii. Autoři de Bruin, Swanenburg, Betschon a Murer (2009) prováděli studii vlivu balančního tréninku na dovednosti ve starším věku. Studie probíhala pět týdnů. Zúčastnilo se jí 26 osob ve věku let. Tréninky na přístroji biodex pobíhaly dvakrát týdně po dobu třiceti minut. Osoby stály na desce a naklápěním desky sledovali trasu bodu na monitoru. Progresi zlepšení hodnotil test TUG (Timed Up and Go - měření času přechodu ze sedu do stoje, vzdálenost 3 metry překonaná chůzí a posazení zpět), testem pěti po sobě jdoucích zvednutí a sednutí na židli (bez pomoci rukou) a vyplněním dotazníků týkajících se obav z pádů. U všech probandů došlo ke zlepšení všech sledovaných motorických dovedností. Mattacola a Lloyd (1997) zkoumali vliv balančních pomůcek na propriocepci u sportovců po opakovaných distorzích hlezna. U probandů došlo k výraznému zlepšení posturální stability. Ljubojević, Bijelić, Zagorc, Radisavljević, Uzunović a Pantelić (2012) prováděli studii o vlivu cvičení na balančních pomůckách na zlepšení rovnovážných schopností u sportovních tanečníků. Tanečníci byli rozděleni do dvou skupin. Do tanečních tréninků zařadili cviky na nestabilních plošinách, jako je například bosu nebo měkká matrace. Cvičili třikrát týdně, po dobu 12 týdnů. Po dvanácti týdnech cvičení na balančních pomůckách, prokazovala skupina zlepšení u rovnovážných testů oproti skupině, která trénovala tanec bez využití balančních pomůcek. Bohužel nejsou k dispozici studie zaměřené na využití Propriofoot konceptu, pouze jedna už výše zmíněná. Je sice prováděna na malém vzorku probandů, ale dává nám informaci o pozitivním vlivu na dětskou plochou nohu. V mé praktické části jsem spolupracovala s pacientkou, která měla příčně plochou nohu a nohu spíše vysokou. Měsíční terapie s pomůckou Propriofoot neovlivnila příčné plochonoží pacientky. Došlo ale k funkčnímu propojení přední a zadní části nohy a ke zvětšení opěrné báze nohy. Pozitivní na terapii byl také subjektivní ústup bolesti nohou, která se nyní objevuje až při výrazně vyšším zatížení a po jeho delším trvání. Abychom mohli dospět k nějakým závěrům, bylo by nutné provést studie na větším vzorku probandů. 73

74 7 ZÁVĚR Cílem práce bylo shrnout poznatky týkající se poruch funkce nohy a informace o pomůcce Propriofoot. Následně tyto poznatky ověřit v praxi prostřednictvím kazuistické studie. První kapitola teoretické části je věnována struktuře nohy s důrazem na klenbu nožní. Funkce nohy vychází právě z její struktury a anatomického uspořádání a je pro ni podstatná. V první kapitole je popsána i posturální a dynamická funkce nohy. Protože funkce nohy se určitým způsobem vyvíjela v průběhu několika milionů let a neměla funkci vždy takovou, jako v současně době, je zde zařazena i kapitola o fylogenetickém vývoji nohy. Noha prodělává svůj vývoj i v prenatálním období a ten je zmíněn v části o ontogenetickém vývoji nohy. Tuto část je důležité zmínit, protože mnoho deformit nohy vzniká právě v tomto období. Ve druhé kapitole teoretické části jsou uvedeny vady a poruchy funkce nohy, ať už jsou vrozené nebo získané. Součástí kapitoly je také klasická a funkční typologie nohy. Třetí teoretická kapitola je zaměřena na vyšetření nohy. Pokud dokážeme nohu dobře vyšetřit, je to základ pro vytvoření kvalitního plánu terapie. V poslední teoretické části jsou uvedeny informace o pomůcce Propriofoot a konceptu cvičení s touto pomůckou. Práce bude sloužit jako ucelený souhrn informací o Propriofoot konceptu a poruchách funkce nohy, které nebyly způsobeny úrazem. Je určená jak pro odborné pracovníky, jako jsou fyzioterapeuti, ale také pro trenéry, ale i samotné sportovce a širší veřejnost, zajímající se o tuto problematiku. Součástí práce je nejen základní soubor cviků s pomůckou Propriofoot, ale jsou v ní uvedeny i další cviky s touto pomůckou, které mohou sloužit jako inspirace v terapii. 74

75 Seznam použitých zdrojů Adamec, O. (2005). Plochá noha v dětském věku diagnostika a terapie. Pediatrie pro praxi, (4), Burrow, G. (2010). Examination and diagnosis in clinical management. In Frowen, P. et al. Neale's disorders of the foot. (8th ed.) Edinburgh; New York: Churchill Livingstone/Elsevier. Čihák, R. (2011). Anatomie 1. (2nd ed.) Praha: Grada. de Bruin, E. D., Swanenburg, J., Betschon, E., & Murer, K. (2009). A randomised controlled trial investigating motor skill training as a function of attentional focus in old age. BMC Geriatrics. 9 (15). doi: / Dobeš, M. & Michková, M. (1997). Učební text k základnímu kurzu diagnostiky a terapie funkčních poruch pohybového aparátu (měkké a mobilizační techniky). Havířov-Město: DOMIGA. Dobeš, M., Kolář, P., & Dyrhonová, O. (2009) Hlezno a noha In Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Dungl, P. (1989) Ortopedie a traumatologie nohy. Praha: Avicenum. Dungl, P., Chomiak, J., Kofránek, I., Kubeš, R., Malkus, T., Matějovský, Z. Žižkovská, K. (2005). Ortopedie. Praha: Grada. Dylevský, I. (2009). Funkční anatomie. Praha: Grada. Fricová, J. (2011). Akutní a chronická bolest [Online]: Postgraduální medicína. Retrieved 28. března 2014 from Gallo, J., Holibka, R., Kalina, R., Kamínek, P., Šos, Z., Špička, J. Tüdös, Z. (2011). Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Grim, M., Druga, R., Fiala, P., & Páč, L. (2006). Základy anatomie: 1. obecná anatomie a pohybový systém. Praha: Galén. 75

76 Gross, J. M., Fetto, J., & Rosen, E. (2005). Vyšetření pohybového aparátu. Praha: Triton. Gúth, A., Lesayová, H., Klenková, M., Fratričová, A., Germanová, Z., Hornáček, K. Gúth, A. ml. (1995). Vyšetrovacie metodiky v rehabilitácii pre fyzioterapeutov: učebnica určená pre fyzioterapeutov, rehabilitačných pracovníkov, rehabilitačných asistentov a iných študujúcich v oblasti rehabilitácie. Bratislava: LIEČREH GÚTH. Haladová, E. & Nechvátalová L. (2005). Vyšetřovací metody hybného systému (2.vyd.). Brno: NCONZO. Hamill, J. & Knutzen, K. M. (2009). Biomechanical basis of human movement. (3rd ed.) Philadelphia: Wolters Kluwer Health/Lippincott Williams and Wilkins. Henning, E. M. & Milany, T. L. (1993). The tripod support of the foot. An analysis of pressure distribution under static and dynamic loading. Zeitschrift für Orthopädie und ihre Grenzgebiete, 131 (3), Huang, C. K., Kitaoka, H. B., An, K-N., & Chao, E. Y. (1993). Biomechanical evaluation of longitudinal arch stability. Foot Ankle. 14 (6), Chai, H-M. (2005). Ankle and Foot Region [Online]: Welcome to human metro. Retrieved 12. prosince 2013 from Uustal, H. & Baerga, E. (2004). Gait Analysis. In: Cuccurullo, S. (Ed.), Physical Medicine and Rehabilitation Board Review: New York: Demos Medical Publishing. Retrieved 20. března 2014 from Janda, V. & Vávrová, M. (1992). Senzomotorická stimulace - Základy metodiky proprioceptivního cvičení. Rehabilitácia, 25 (3), Janíček, P., Dufek, P., Chaloupka, R., Kůra, V., Krbec, M., Novotný, M. Rozkydal, Z. (2012) Ortopedie. (3., přeprac. vyd.) Brno: Masarykova univerzita. 76

77 Kamínek, P., Gallo, J., & Ditmar, R. (2003). Pes equinovarus congenitus část I: klinický obraz, diagnostika. Pediatrie pro praxi. (2), Kapandji, I. A. (1987). The physiology of the joints: Volume Two Lower Limb (5.vyd) New York: Churchill Livingstone. Kapandji, I. A. (2011). The physiology of the joints: annotated diagrams of the mechanics of the human joints, Lower Limb vol. 2. (6th ed.) New York: Churchill Livingstone. Kim, D., Van Ryssegem, G., & Hong, J. (2011). Overcoming the Myth of Proprioceptive Training. Clinical Kinesiology. 65 (1) Kitaoka, H. B., Ahn, T-K., Luo, Z. P., & An, K-N. (1997) Stability of the Arch of the Foot. Foot And Ankle International. 18 (10), Klementa, J. (1987) Somatometrie nohy: frekvence některých ortopedických vad z hlediska praktického využití v lékařství, školství a ergonomii. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Klenerman, L., Wood, B., & Griffin, N. L. (2005). The Human Foot: A Companion to Clinical Studies. Kindle Edition. Springer. Kobesová, A. (2009) Vyšetření senzitivních funkcí. In Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Kolář, P. (2009). Vyšetření posturálních funkcí. In Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Kolář, P., Lewit, K., & Dyrhonová, O. (2009) Základy klinického vyšetření. In Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Kolář, P. & Vařeka, I. (2009). Kineziologie hlezna a nohy. In Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Koudela, K. (2004). Ortopedie. Praha: Karolinum. Larsen, Ch. (2005). Zdravá chůze po celý život. Olomouc: Poznání. Lewit, K. & Lepšíková, M. (2008). Chodidlo - významná část stabilizačního systému. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 15 (3),

78 Ljubojević, A., Bijelić, S., Zagorc, M., Radisavljević, L., Uzunović, S., & Pantelić, K. (2012). Effects of proprioceptive training on balance skills among sport dance dancers. Physical Education and Sport, 10 (3), Mašek, K. (2006). Podiatrie, obor hodný pozornosti. Sanquis, 43, 22. Retrieved 9. listopadu 2013 from Mattacola, C. G. & Lloyd, J. W. (1997). Effects of a 6-Week Strength and Proprioception Training Program on Measures of Dynamic Balance: A Single- Case Design. Journal of Athletic Training, 32 (2), Matějovský, Z. & Matějíček, M. (2002). Doporučené postupy pro praktické lékaře: Statické deformity přednoží. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. Medek, V. (2003). Plochá noha dospělých. Interní medicína pro praxi, (6), Mueller, J. M. (2005) The Ankle and Foot Complex. In Levangie et al. Joint Structure and Function: A Comprehensive Analysis. (4th ed.) Philadelphia: F. A. Davis Company. Munden, J., Eggenberger, T., Goldberg, K. E., Howard, J., Mayer, B. H., & Munson, C. (2006) Vše o léčbě bolesti. Praha: Grada Publishing. Müller, I. (2005) Bolestivé syndromy pohybového ústrojí v ordinaci praktického lékaře. (Vyd. 2., přeprac.) Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů. Opavský, J. (2003) Neurologické vyšetření v rehabilitaci pro fyzioterapeuty. Olomouc: Univerzita Palackého. Palaščáková Špringrová, I. & Majerová, M. (2012) Studijní materiál pro kurz Propriofoot concept. Čelákovice: REHASPRING. Perry, J. & Burnfield, J. M. (2010) Gait analysis : normal and pathological function. (2nd ed.) Thorofare, NJ: SLACK Incorporated. Piťhová, P. & Kvapil, M. (2005). Syndrom diabetické nohy závažná komplikace u pacientů s Diabetes mellitus. Interní medicína pro praxi, (11),

79 Poděbradský, J. & Poděbradská R. (2009). Fyzikální terapie: manuál a algoritmy. Praha: Grada. Riegerová, J., Přidalová, M., & Ulbrichová, M. (2006). Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu: (příručka funkční antropologie). 3. vyd. Olomouc: Hanex. Rozzi, S. L., Lephart, S. M., Sterner, R., & Kuligowski, L. (1999). Balance training for persons with functionally unstable ankles. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy, 29 (8), Růžička, V. (2003). Dna. Interní medicína pro praxi, (4), Suchý, D. (2003). Revmatoidní artritida diagnóza a léčba. Interní medicína pro praxi, (7), Schejbalová, A. (2008). Ortopedické vady nohy a možnosti terapie. [Online]: Postgraduální medicína. Retrieved 10. února 2014 from Špringrová, I. (2011). Akrální koaktivační terapie (ACT): vycházející ze základních principů metody Roswithy Brunkow. Čelákovice: Rehaspring. Toppischová, M. & Šnoplová, A. (2008). Funkce nohy. Bolest, (2), Uustal, H., & Baerga, E. (2004). Gait Analysis. In: Cuccurullo, S. (Ed.), Physical Medicine and Rehabilitation Board Review: New York: Demos Medical Publishing. Retrieved 20. března 2014 from Valouchová, P. & Kolář, P. (2009a) Fáze krokového cyklu. In Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Valouchová, P. & Kolář, P. (2009b) Vyšetření chůze v klinické praxi. In Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Vařeka, I. & Vařeková, R. (2003). Klinická typologie nohy. Rehabilitace a fyzikální lékařství, (3),

80 Vařeka, I. & Vařeková, R. (2005). Patokineziologie nohy a funkční ortézování. Rehabilitace a fyzikální lékařství, (4), Vařeka, I. & Vařeková, R. (2009). Kineziologie nohy. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Veverková, M. & Vávrová, M., (2009). Senzomotorická stimulace. In Kolář, P. et al. Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Véle, F. (2006). Kineziologie: přehled klinické kineziologie a patokineziologie pro diagnostiku a terapii poruch pohybové soustavy. (2., rozš. a přeprac. vyd.) Praha: Triton. Véle, F. (2012). Vyšetření hybných funkcí z pohledu neurofyziologie: příručka pro terapeuty pracující v neurorehabilitaci. Praha: Triton. Vorlíčková, L. & Korvas, P. (2013). Evaluation of Rehabilitation Influence on Flat Foot in Children by Plantar Pressure Analysis. In sborník absraktů The 8th INSHS International Christmas Sport Scientific Conference. Votava, J. (2002). Chodidlo a jeho vztahy. Pohled kineziologický, rehabilitační, myoskeletální a jiné. Pohybové ústrojí, 9 (1+2), Watkins, J. (2010). Structure and function of the foot. In Frowen, P. et al. Neale s disorders of the foot. (8th ed.) Edinburgh; New York: Churchill Livingstone/Elsevier. 80

81 Seznam obrazového materiálu Obr. 1 Kosti nohy... 9 Obr. 2 Rozdělení nohy na tři funkční oddíly Obr. 3 Podélná a příčná klenba nohy Obr. 4 Tripoidní model nožní klenby a hlavní oblouky klenby nohy Obr. 5 Krokový cyklus Obr. 6 Oporná fáze Obr. 7 Funkční typy nohy Obr. 8 Plantogramy při jednotlivých stupních dětské ploché nohy Obr. 9 Vizuální analogová škála bolesti Obr. 10 Pomůcka Propriofoot Obr. 11 Aktivace zadní části chodidla Obr. 12 Aktivace přední části chodidla Obr. 13 Aktivace zadní a částečně i přední části chodidla Obr. 14 Aktivace přední a částečně i zadní části chodidla Obr. 15 Aktivace přední i zadní části chodidla Obr. 16 Posílení specifické svalové zóny Obr. 17 Vyšetření na podoskopu pacientky M. B. I Obr. 18 Vyšetření na podoskopu pacientky M. B. II Obr. 19 Plantogram pacientky M. B. - stoj Obr. 20 Plantogram pacientky M. B. - stoj na 1 DK Obr. 21 Přenášení váhy na jednu DK vsedě na židli Obr. 22 Přechod ze sedu na židli do stoje na jedné dolní končetině Obr. 23 Stoj s rotací trupu Obr. 24 Stoj s rotací trupu s využitím overballu Obr. 25 Výpad vpřed na bosu Obr. 26 Výpad do strany na bosu Obr. 27 Nácvik práce s florbalovou holí

82 Seznam tabulek Tab. 1 Obvody DKK Tab. 2 Délkové rozměry DKK Tab. 3 Aktivní a pasivní rozsahy v hlezenním kloubu Seznam příloh Příloha 1 Soubor cviků s pomůckou Propriofoot 83 82

83 Přílohy Příloha 1 Soubor cviků s pomůckou Propriofoot Následující soubor cviků slouží pro inspiraci. Neobsahuje všechny cviky, které lze použít. Cviků je velké množství a dají se různě modifikovat, ať už změnou kombinace destiček Propriofoot nebo třeba použitím jiných pomůcek. Samozřejmě záleží na fyzioterapeutovi, jeho fantazii a možnostech, ale také na pacientových schopnostech. SED Pomůcka Propriofoot je sice určena především pro cvičení ve stoji, protože ve stoji plní noha svoji hlavní funkci a to je funkce oporná. V případě horší stability pacienta může být zvoleno cvičení vsedě na židli nebo fitballu. Pod nohu se umístí libovolná kombinace destiček. Přenášení váhy na jednu DK vsedě na židli (obr. 21) Pacient zaujímá korigovaný sed (v kyčelních, kolenních i hlezenních kloubech je úhel 90 ). Horní končetiny jsou kořenem dlaní opřené o stehna. Pod jedno chodidlo (případně pod obě chodidla - v tomto případě je vhodnější mít dvě sady destiček Propriofoot) je umístěná libovolně zvolená kombinace dvou destiček Propriofoot. Přeneseme váhu na dolní končetinu. Obr. 21 Přenášení váhy na jednu DK vsedě na židli

84 Přechod ze sedu na židli do stoje na jedné dolní končetině (obr. 22) Pacient zaujímá korigovaný sed (v kyčelních, kolenních i hlezenních kloubech je úhel 90 ). Horní končetiny jsou kořenem dlaní opřené o stehna. Pod obě chodidla umístíme libovolnou kombinaci destiček (v tomto případě je vhodnější mít dvě sady destiček Propriofoot a volit stejné kombinace). Přeneseme váhu na dolní končetiny a pomalu přejdeme ze sedu do stoje. Hlídáme postavení páteře, hlava je v prodloužení páteře. Po ustálení a stabilizaci v poloze ve stoji, můžeme jednu nohu odlehčit a přejít tak do stoje na jedné dolní končetině. Obr. 22 Přechod ze sedu na židli do stoje na jedné dolní končetině STOJ Ve stoji můžeme využít pouze dvě nebo všechny čtyři destičky. Vhodnější je vlastnit dvě sady destiček a volit jejich stejné kombinace, ale není to nutností. Cviky se mohou provádět buď ve stoji, nebo ve stoji na jedné dolní končetině. Cvičení ve stoji může být doplněno o využití jiných pomůcek (overball, theraband, činky a jiné). Mohou se využívat rotace hlavy, horních končetin nebo celého trupu. Další variantou jsou například mírné podřepy.

85 Stoj s rotací trupu (obr. 23) Pod chodidla umístíme libovolnou kombinaci destiček Propriofoot. Horní končetiny jsou pokrčené a složené na hrudníku. V této pozici rotujeme celý trup do strany. Obr. 23 Stoj s rotací trupu Stoj s rotací trupu s využitím overballu (obr. 24) Pod chodidla umístíme libovolnou kombinaci destiček Propriofoot. Overball je držený v natažených horních končetinách, které jsou předpaženy. V této pozici rotujeme celý trup do strany. Obr. 24 Stoj s rotací trupu s využitím overballu

86 PROPRIOFOOT + BOSU Výpad vpřed na bosu (obr. 25) Pod jedno chodidlo umístíme libovolnou kombinaci dvou destiček Propriofoot. Bosu postavíme před pacienta tak, aby střed bosu byl ve vzdálenosti 2/3 délky kroku. Výchozí pozice je stoj na jedné DK. Druhá DK přechází z přinožení dopředu a chodidlo se umístí doprostřed na vrchol bosu. Přenášíme váhu na bosu a zpět na destičky. Kolena směřují v ose druhého prstu nohy. Obr. 25 Výpad vpřed na bosu Výpad do strany na bosu (obr. 26) Pod jedno chodidlo umístíme libovolnou kombinaci destiček Propriofoot. Bosu postavíme vedle pacienta, asi ve vzdálenosti necelého kroku. Jedna dolní končetina je postavená na destičkách. Druhá noha je pokrčená. Provedeme výpad unožením do strany. Chodidlo umístíme na vrchol bosu. Chvíli v pozici zůstaneme. S odrazem od bosu následuje návrat do stoje na jedné dolní končetině. Obr. 26 Výpad do strany na bosu

87 PROPRIOFOOT + FLOORBALL Cvičení s pomůckou Propriofoot lze zkombinovat i s některými sportovními dovednostmi. Jako příklad je zde uveden nácvik práce s florbalovou holí před tělem. Můžeme opět zvolit další modifikace, jako práce s míčkem vedle těla, střídání pozic a další. Nácvik práce s florbalovou holí ve stoji a ve stoji na jedné dolní končetině (obr. 27) Zvolíme libovolnou kombinaci destiček Propriofoot. Cvičíme buď ve stoji na obou dolních končetinách (obr. 27a), nebo na jedné (obr. 27b). V případě stoje na dvou končetinách volíme, pokud je možno, stejné kombinace destiček pod oběma chodidly. Stoupneme si na destičky s lehce pokrčenými koleny. V rukou držíme florbalovou hůl a driblujeme s míčkem před tělem nebo vedle těla. a b Obr. 27 Nácvik práce s florbalovou holí ve stoji (a) a ve stoji na jedné dolní končetině (b)

FUNKCE NOHY. STATICKÉ nosné (absorbovat energii dopadu) DYNAMICKÉ lokomoční (provedení odrazu)

FUNKCE NOHY. STATICKÉ nosné (absorbovat energii dopadu) DYNAMICKÉ lokomoční (provedení odrazu) BIOMECHANIKA NOHA FUNKCE NOHY Pro zcela specifickou lokomoční funkci lidské dolní končetiny je nezbytné, aby noha, která je terminálním článkem končetiny, plnila funkce: STATICKÉ nosné (absorbovat energii

Více

TERAPIE PLOCHÉ NOHY. Bakalářská práce (2012) Vypracovala: Vedoucí práce: Kristýna Kačerová Mgr. Michaela Němečková

TERAPIE PLOCHÉ NOHY. Bakalářská práce (2012) Vypracovala: Vedoucí práce: Kristýna Kačerová Mgr. Michaela Němečková Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Hradci Králové OBOR FYZIOTERAPIE TERAPIE PLOCHÉ NOHY Bakalářská práce (2012) Vypracovala: Vedoucí práce: Kristýna Kačerová Mgr. Michaela Němečková Charles

Více

Svaly dolní končetiny

Svaly dolní končetiny Svaly dolní končetiny Mm. coxae Musculus iliopsoas ZAČÁTEK:disci intervertebrales a vazivové snopce po straně bederní páteře, fossa iliaca ÚPON: trochanter minor femoris INERVACE: plexus lumbalis FUNKCE:

Více

Cuneiforme mediale. Cuneiforme laterale. Cuboideum. Naviculare. Talus Calcaneus. Cuneiforme intermedium

Cuneiforme mediale. Cuneiforme laterale. Cuboideum. Naviculare. Talus Calcaneus. Cuneiforme intermedium Cuneiforme mediale Cuneiforme intermedium Cuneiforme laterale Cuboideum Naviculare Talus Calcaneus Talus kost hlezenní Spojuje se s bércovými kostmi a patní a loďkovitou kostí. Tvarem připomíná nepravidelný,

Více

ORTOPEDICKÉ VADY NOHOU

ORTOPEDICKÉ VADY NOHOU ORTOPEDICKÉ VADY NOHOU - dělíme na získané a vrozené Vrozené vady nohou Kososvislá noha (pes equinovarus) : noha vtočená dovnitř měkké tkáně a hlavně vazy jsou zkráceny na vnitřní straně a v plosce chůze

Více

Jeden z pohledů na příčiny vzniku a terapii ploché nohy

Jeden z pohledů na příčiny vzniku a terapii ploché nohy UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitačního lékařství FNKV Eva Hujová Jeden z pohledů na příčiny vzniku a terapii ploché nohy One of the Views of Flat Foot Causes and Therapy

Více

TĚLESNÁ VÝCHOVA NABOSO JAKO PREVENCE PLOCHÝCH NOHOU U DĚTÍ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH.

TĚLESNÁ VÝCHOVA NABOSO JAKO PREVENCE PLOCHÝCH NOHOU U DĚTÍ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH. TĚLESNÁ VÝCHOVA NABOSO JAKO PREVENCE PLOCHÝCH NOHOU U DĚTÍ NA ZÁKLADNÍCH ŠKOLÁCH. Bakalářská práce Studijní program: Studijní obory: Autor práce: Vedoucí práce: B7401 Tělesná výchova a sport 7401R014 Tělesná

Více

www.rehabilitacenj.wz.cz

www.rehabilitacenj.wz.cz Co mohou mít společné bolesti hlavy, šíje, bederní páteře, bolesti kolen nebo kyčlí, křeče lýtek a chodidel, otoky nohou, deformity chodidel jako vbočený palec či kladívkové prsty? Špatně zvolená obuv,

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Eliška Tatíčková FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Eliška Tatíčková

Více

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury KOREKCE VAD NOHY POMOCÍ INDIVIDUÁLNÍCH ORTOPEDICKÝCH VLOŽEK Diplomová práce (bakalářská) Autor: Lenka Němcová Fyzioterapie Vedoucí práce: Mgr. Dagmar

Více

Masarykova universita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U PACIENTA S PLOCHONOŽÍM. Bakalářská práce v oboru fyzioterapie

Masarykova universita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U PACIENTA S PLOCHONOŽÍM. Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Masarykova universita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP U PACIENTA S PLOCHONOŽÍM Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí práce: Mgr. Pavla Pivovarčíková Autor: Markéta Mynaříková

Více

Přednáška Klinická kineziologie II Kinetika kloubů ruky

Přednáška Klinická kineziologie II Kinetika kloubů ruky Přednáška Klinická kineziologie II 25. 3. 2013 Kinetika kloubů ruky - pohyblivost ruky patří z největší části do oblasti jemné motoriky = větší roli zde hraje pohybová koordinace, než svalová síla - pro

Více

MOŽNOSTI KINEZIOTERAPIE U PORUCH FUNKCE NOHY

MOŽNOSTI KINEZIOTERAPIE U PORUCH FUNKCE NOHY Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury MOŽNOSTI KINEZIOTERAPIE U PORUCH FUNKCE NOHY Diplomová práce (bakalářská) Autor: Kateřina Korhoňová Studijní obor: Fyzioterapie Vedoucí práce: Mgr.

Více

ONTOGENETICKÉ TRENDY VE VÝVOJI NOHY U CHLAPCŮ ŠKOLNÍHO VĚKU

ONTOGENETICKÉ TRENDY VE VÝVOJI NOHY U CHLAPCŮ ŠKOLNÍHO VĚKU Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury ONTOGENETICKÉ TRENDY VE VÝVOJI NOHY U CHLAPCŮ ŠKOLNÍHO VĚKU Diplomová práce (magisterská) Autor: Kateřina Matějů, učitelství pro střední školy, tělesná

Více

11 Přílohy. Příloha 1 Vyjádření etické komise UK FTVS

11 Přílohy. Příloha 1 Vyjádření etické komise UK FTVS 11 Přílohy Příloha 1 Vyjádření etické komise UK FTVS 69 Příloha 2 Informovaný souhlas Informovaný souhlas V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských

Více

Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta. Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Fyzioterapie

Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta. Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Fyzioterapie Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Fyzioterapie Pavlína Štipčáková Specifika fyzioterapie u pedes plani Specifics of physiotherapy

Více

Vařeka, I., Vařeková, R. (2009). Kineziologie nohy. Olomouc: Vydavatelství UP. 1.2 Terminologie

Vařeka, I., Vařeková, R. (2009). Kineziologie nohy. Olomouc: Vydavatelství UP. 1.2 Terminologie 1.2 Terminologie Terminologie pohybů a vzájemného postavení segmentů nohy má řadu úskalí a nedostatků. Některé jsou obecné a lze se s nimi setkat i při popisu pohybů a postavení v jiných částech těla,

Více

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál

Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Kostra končetin EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.3 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová Datum

Více

Protokol ke státní závěrečné zkoušce

Protokol ke státní závěrečné zkoušce Protokol ke státní závěrečné zkoušce Autor: Obor: XXXX Fyzioterapie Ústí nad Labem, květen 2015 ZÁKLADNÍ ÚDAJE: Jméno: H. Š. Věk: Pohlaví: Výška: Váha: 66 let žena 166 cm 69 kg Dg. + rehabilitace: stav

Více

Příloha II Speciální vyšetřovací testy kolenního kloubu. Příloha IV Příklady aplikace tejpů a kinezio-tejpů na kolenní kloub

Příloha II Speciální vyšetřovací testy kolenního kloubu. Příloha IV Příklady aplikace tejpů a kinezio-tejpů na kolenní kloub 5 PŘÍLOHY Příloha I/A Vazy v oblasti kolenního kloubu Příloha I/B Svaly v oblasti kolenního kloubu Příloha I/C Přehled svalů v okolí kolenního kloubu Příloha II Speciální vyšetřovací testy kolenního kloubu

Více

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta. Prevence a rehabilitace distorze hlezenního kloubu u basketbalistů

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta. Prevence a rehabilitace distorze hlezenního kloubu u basketbalistů Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Prevence a rehabilitace distorze hlezenního kloubu u basketbalistů bakalářská práce Autor práce: Studijní program: Studijní obor:

Více

HANDOUT ZÁKLADNÍ KINEZIOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ NOHY. Kineziologie

HANDOUT ZÁKLADNÍ KINEZIOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ NOHY. Kineziologie HANDOUT ZÁKLADNÍ KINEZIOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ NOHY Kineziologie Noha má dvě významné funkce, a to nese hmotnost těla a zajišťuje lokomoci. Noha tak musí být pevná, ale zároveň flexibilní (Dylevský, 2009).

Více

6 Přílohy Seznam příloh

6 Přílohy Seznam příloh 6 Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Příloha č. 2 Návrh informovaného souhlasu pacienta Příloha č. 3 Seznam použitých zkratek Příloha č. 4 Seznam vložených obrázků

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta tělesné výchovy a sportu

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Fakulta tělesné výchovy a sportu UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Vrozené a získané vady nohou a jejich moţné řešení v oblasti ortopedické protetiky - kalceotiky Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing.

Více

9. Seznam příloh. Příloha č.1 Vyjádření etické komise

9. Seznam příloh. Příloha č.1 Vyjádření etické komise 9. Seznam příloh Příloha č.1 Vyjádření etické komise Příloha č.2 Informovaný souhlas Informovaný souhlas a poučení probanda Souhlasím s provedením diagnostického vyšetření a měření v laboratoři BEZ (biomechaniky

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. HODNOCENÍ KINEMATICKÝCH PARAMETRŮ CHŮZE U DĚTÍ RŮZNÉHO VĚKU Diplomová práce (bakalářská)

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. HODNOCENÍ KINEMATICKÝCH PARAMETRŮ CHŮZE U DĚTÍ RŮZNÉHO VĚKU Diplomová práce (bakalářská) Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury HODNOCENÍ KINEMATICKÝCH PARAMETRŮ CHŮZE U DĚTÍ RŮZNÉHO VĚKU Diplomová práce (bakalářská) Autor: Michal Němec Studijní obor: Tělesná výchova - Geografie

Více

Anatomie kolenního kloubu

Anatomie kolenního kloubu Anatomie kolenního kloubu Kolenní kloub kloub superlativů Největší Nejsložitější Dvě nejdelší páky (kosti) těla Nejmohutnější vazivový aparát Nejmohutnější svalový aparát Velmi frekventní závažná poranění

Více

Vařeková, I., Vařeka, R. (2009). Kineziologie nohy. Olomouc: Vydavatelství UP.

Vařeková, I., Vařeka, R. (2009). Kineziologie nohy. Olomouc: Vydavatelství UP. 4.3.7 Výskyt funkčních typů a subtypů nohy u mužů a žen V rámci výše uvedeného výzkumu výšky nožní klenby u funkčních typů nohy bylo provedeno také srovnání výskytu funkčních typů a subtypů u mužů a žen

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2017 VERONIKA JUZLOVÁ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra zdravotnických

Více

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková

KINEZIOLOGIE seminář. Martina Bernaciková KINEZIOLOGIE seminář Martina Bernaciková KH po domluvě mailem: bernacikova@fsps.muni.cz Podmínky ukončení možné 3 absence aktivní práce v hodině seminární práce závěrečný písemný test (ZK) OBSAH SEMINÁŘŮ

Více

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc.

PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY. Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. PROTETIKA DOLNÍ KONČETINY Materiály pro prezentaci poskytli: Mgr. G. Birgusová, Ing. J. Rosický, CSc. TRANSTIBÁLNÍ AMPUTACE Amputace dolní končetiny provedená mezi hlezenním kloubem a kolenním kloubem.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA BALAKÁŘSKÁ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA BALAKÁŘSKÁ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA BALAKÁŘSKÁ PRÁCE Praha 2017 Aneta Koukalová 1. lékařská fakulta Studijní program: Specializace ve zdravotnictví Studijní obor: Fyzioterapie Autor: Aneta Koukalová

Více

Masarykova universita v Brně Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ÚRAZECH KOTNÍKŮ

Masarykova universita v Brně Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ÚRAZECH KOTNÍKŮ Masarykova universita v Brně Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO ÚRAZECH KOTNÍKŮ Bakalářská práce v oboru fyzioterapie a léčebné rehabilitace Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jitka Tomíčková

Více

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta

Příloha č. 1. Informovaný souhlas pacienta 6. PŘÍLOHY Příloha č. 1 Informovaný souhlas pacienta V souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č.20/1966 Sb.) a Úmluvou o lidských právech a biomedicíně č. 96/2001, Vás žádám o souhlas

Více

Obsah. Předmluva...13

Obsah. Předmluva...13 Obsah Předmluva...13 1 Pohyb jako základní projev života...17 1.1 Pohyb obecně...17 1.2 Pohybové chování...17 1.3 Vliv pohybu na životní pochody...18 1.4 Vztah pohybu k funkci CNS...19 1.5 Psychomotorické

Více

Vliv plochonoží na posturu u dětí školního věku

Vliv plochonoží na posturu u dětí školního věku Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Vliv plochonoží na posturu u dětí školního věku Bakalářská práce Autor práce: Studijní program: Studijní obor: Jana Ťupová Specializace

Více

Produktová řada WalkOn

Produktová řada WalkOn Produktová řada Dynamické AFO ortézy NOVINKA Flex Ortéza Flex zvedá chodidlo a umožňuje vysoký stupeň mobility. švihové fáze a snižuje kompenzační pohyby, jako např. prohlubování bederní lordózy při chůzi.

Více

Noha (chodidlo) Materiál. Pevná páska o šířce 2-4 cm. 1. Tejp příčné klenby

Noha (chodidlo) Materiál. Pevná páska o šířce 2-4 cm. 1. Tejp příčné klenby Noha (chodidlo) Noha (chodidlo) je běžně zatěžována tím, že přenáší váhu celého těla. Tato zátěž se zvyšuje při provozování dynamických sportů a bývá narušena pružnost konstrukce této části dolní končetiny

Více

LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ

LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ LÉČEBNÁ REHABILITACE U DĚTÍ S DĚTSKOU MOZKOVOU OBRNOU V POOPERAČNÍM OBDOBÍ Klára Svobodová, Dis. PaedDr. Irena Zounková, Ph.D. Předmět: Fyzioterapie v klinických oborech, ZS, 2NMgr Téma: metodické postupy

Více

ANATOMIE DOLNÍCH KONČETIN

ANATOMIE DOLNÍCH KONČETIN ANATOMIE DOLNÍCH KONČETIN KOSTRA DOLNÍ KONČETINY "Noha je umělecký výtvor složený ze 26 kostí, 107 vazů a 19 svalů" skládá se ze dvou částí pletenec dolní končetiny (spojení končetiny s trupem) kostry

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury PES PLANOVALGUS U DĚTÍ ŠKOLNÍHO VĚKU DIAGNOSTIKA A TERAPIE. Diplomová práce.

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury PES PLANOVALGUS U DĚTÍ ŠKOLNÍHO VĚKU DIAGNOSTIKA A TERAPIE. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury PES PLANOVALGUS U DĚTÍ ŠKOLNÍHO VĚKU DIAGNOSTIKA A TERAPIE Diplomová práce (bakalářská) Autor: Eva Juráková Fyzioterapie Vedoucí práce: Mgr. Marika

Více

Klenba nožní v dětském věku

Klenba nožní v dětském věku UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Klenba nožní v dětském věku Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Tereza Nováková, Ph.D. Vypracovala: Bc. Kateřina Kellerová Praha 2011 Evidenční

Více

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky

6 PŘÍLOHY. Č. 1 Souhlas etické komise. Č. 2 Vzor informovaného souhlasu. Č. 3 Seznam tabulek. Č. 4 Seznam zkratek. Č. 5 Obrázky 6 PŘÍLOHY Č. 1 Souhlas etické komise Č. 2 Vzor informovaného souhlasu Č. 3 Seznam tabulek Č. 4 Seznam zkratek Č. 5 Obrázky Příloha č. 2 - Vzor informovaného souhlasu INFORMOVANÝ SOUHLAS Vážená paní, vážený

Více

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové

Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Příloha č. 1 Ukázka cvičení dle Ludmily Mojžíšové Výchozí poloha: leh pokrčmo, kolena a chodidla asi 20 cm od sebe, paže volně podél těla Průběh: přitisknout bederní páteř, aktivace přímého břišního svalů

Více

Možnosti ovlivnění poruch chůze u RS. Klára Novotná MS centrum, Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze

Možnosti ovlivnění poruch chůze u RS. Klára Novotná MS centrum, Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze Možnosti ovlivnění poruch chůze u RS Klára Novotná MS centrum, Neurologická klinika 1.LF UK a VFN v Praze Chůze - charakteristika Lidská bipedální lokomoce -vliv ontogeneze Cyklické střídání opěrné-stojné

Více

SPECIFIKA FYZIOTERAPIE TRIMALLEOLÁRNÍCH FRAKTUR

SPECIFIKA FYZIOTERAPIE TRIMALLEOLÁRNÍCH FRAKTUR Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta zdravotnických věd Klinika rehabilitačního a TV lékařství FN a LF SPECIFIKA FYZIOTERAPIE TRIMALLEOLÁRNÍCH FRAKTUR Bakalářská práce Autor: Veronika Janků Obor: Fyzioterapie

Více

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury DIPLOMOVÁ PRÁCE. (magisterská) 2010 Lada NOVÁKOVÁ

Univerzita Palackého v Olomouci. Fakulta tělesné kultury DIPLOMOVÁ PRÁCE. (magisterská) 2010 Lada NOVÁKOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury DIPLOMOVÁ PRÁCE (magisterská) 2010 Lada NOVÁKOVÁ Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury HODNOCENÍ MORFOLOGIE NOHY U ADOLESCENTNÍ

Více

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby.

Anatomie I přednáška 3. Spojení kostí. Klouby. Anatomie I přednáška 3 Spojení kostí. Klouby. Obsah přednášek Úvod. Přehled studijní literatury. Tkáně. Epitely. Pojiva. Stavba kostí. Typy kostí. Růst a vývoj kostí. Spojení kostí. Klouby. Páteř, spojení

Více

Svaly a osteofasciální prostory DK, hlavní kmeny cév a nervů

Svaly a osteofasciální prostory DK, hlavní kmeny cév a nervů Svaly a osteofasciální prostory DK, hlavní kmeny cév a nervů Svaly dolní končetiny - musculi membri inferioris 1. Svaly kyčelní - musculi coxae 2. Svaly stehna - musculi femoris 3. Svaly bérce - musculi

Více

Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK

Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK 6 PŘÍLOHY Příloha č. 1 - Žádost o vyjádření etické komise FTVS UK Příloha č. 2 - Návrh informovaného souhlasu Příloha č. 3 - Seznam použitých zkratek Příloha č. 4 - Seznam tabulek Příloha č. 5 - Seznam

Více

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ BIOMECHANIKA KLOUBY TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ SYNARTRÓZA VAZIVO (syndesmóza) sutury ligamenta KOST (synostóza) křížové obratle CHRUPAVKA (synchondróza) symfýza SYNOVIÁLNÍ (diartróza) 1-5 mm hyalinní chrupavka

Více

Svaly dolní končetiny

Svaly dolní končetiny Svaly dolní končetiny SVALY DOLNÍ KONČETINY (musculi membri inferioris) pocházejí z hypaxiální svaloviny bederní a křížové oblasti inervovány nervy bederní pleteně (přední skupina svalů pletence a přední

Více

Kvantifikace distribuce plantárních tlaků a geometrie přednoží v závislosti na charakteru obuvi

Kvantifikace distribuce plantárních tlaků a geometrie přednoží v závislosti na charakteru obuvi UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Kvantifikace distribuce plantárních tlaků a geometrie přednoží v závislosti na charakteru obuvi Diplomová práce Vedoucí práce: doc. PaedDr. Karel

Více

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky

Seznam příloh. Vyjádření etické komise. Znění informovaného souhlasu pacienta. Výstupní vyšetření z tabulky Seznam příloh Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Vyjádření etické komise Znění informovaného souhlasu pacienta Vstupní vyšetření z 14. 1. 2013 - tabulky

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Karolina Špinková

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Karolina Špinková ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2016 Karolina Špinková FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B5345 Karolina Špinková

Více

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po tříštivé zlomenině os calcaneus

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po tříštivé zlomenině os calcaneus UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Katedra fyzioterapie Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po tříštivé zlomenině os calcaneus Bakalářská práce Vedoucí diplomové práce:

Více

Objektivní hodnocení efektivity terapie plochonoží u dětí. Objective Evaluation of Flat Foot Therapy Effectiveness in Children

Objektivní hodnocení efektivity terapie plochonoží u dětí. Objective Evaluation of Flat Foot Therapy Effectiveness in Children ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Objektivní hodnocení efektivity terapie plochonoží u dětí Objective Evaluation

Více

MOŽNOSTI TERAPIE PŘI LÉČBĚ PES EQUINOVARUS CONGENITUS

MOŽNOSTI TERAPIE PŘI LÉČBĚ PES EQUINOVARUS CONGENITUS UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2.LÉKAŘASKÁ FAKULTA OBOR FYZIOTERAPIE MOŽNOSTI TERAPIE PŘI LÉČBĚ PES EQUINOVARUS CONGENITUS Bakalářská práce Praha 2006 vedoucí práce: MUDr. Miloš Barna vypracovala: Anna Šafářová

Více

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná

Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná 11. PŘÍLOHY Příloha 1 Svaly kyčelního kloubu Příloha 2 Pohybový režim po TEP kyčelního kloubu Příloha 3 Vybrané prvky Bobath konceptu 3 a) Bridging 3 b) Plná extenze/ flexe v kyčli 3 c) Protažení zkráceného

Více

Poranění a zlomeniny dolní končetiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Poranění a zlomeniny dolní končetiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Poranění a zlomeniny dolní končetiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Luxace kyčelního kloubu Méně časté poranění Nejčastěji dorzální luxace mechanismem je síla v podélné ose femuru se současnou

Více

6 Přílohy. Příloha č. 1. (na následující straně)

6 Přílohy. Příloha č. 1. (na následující straně) 6 Přílohy Příloha č. 1. (na následující straně) Příloha č. 2. Informovaný souhlas Vážená paní, vážený pane, v souladu se Zákonem o péči o zdraví lidu ( 23 odst. 2 zákona č. 20/1996 Sb.) a Úmluvou o lidských

Více

Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS

Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS Možnosti využití systému Lokomat v terapii chůze u pacientů s RS Crhonková, R. 1,2, Coufalová, R. 1, Kubová, M. 2, 1 Oddělení rehabilitace, FN Olomouc 2 Ústav fyzioterapie, FZV UP v Olomouci Úvod poruchy

Více

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý)

Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Dysfunkce kloubu a kinematika pohybu (Miroslav Tichý) Toto sdělení se zamýšlí nad základní otázkou: Co ovlivňuje provedení sportovního výkonu, obecněni řečeno pohybového stereotypu? V zásadě možno odpovědět,

Více

Masarykova univerzita Lékařská fakulta

Masarykova univerzita Lékařská fakulta Masarykova univerzita Lékařská fakulta LÉČEBNĚ-REHABILITAČNÍ PLÁN A POSTUP PO PORANĚNÍ BÉRCE, HLEZNA A NOHY Bakalářská práce v oboru fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petra Kosečková Autor: Zuzana

Více

Hodnocení efektu fyzioterapie u traumatu hlezenního kloubu s využitím stabilometrické plošiny

Hodnocení efektu fyzioterapie u traumatu hlezenního kloubu s využitím stabilometrické plošiny ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva Hodnocení efektu fyzioterapie u traumatu hlezenního kloubu s využitím stabilometrické

Více

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava:

Otázka: Opěrná soustava. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kostra. Kosterní (opěrná) soustava: Otázka: Opěrná soustava Předmět: Biologie Přidal(a): Kostra Kosterní (opěrná) soustava: základem je kost, soubor kostí v těle = kostra 206 230 kostí (novorozenec 300) tvoří pouze 14% tělesné hmotnosti

Více

PROBLEMATIKA FUNKČNÍHO PLOCHONOŢÍ

PROBLEMATIKA FUNKČNÍHO PLOCHONOŢÍ UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU PROBLEMATIKA FUNKČNÍHO PLOCHONOŢÍ Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Agnieszka Kaczmarská, Ph.D. Vypracoval: Bc. Radim Michalec Praha,

Více

PŘÍLOHY. Seznam příloh

PŘÍLOHY. Seznam příloh PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha I. Příloha II. Příloha III. Příloha IV. Příloha V. Informovaný souhlas Vyjádření etické komise Seznam použitých zkratek Seznam ilustrací Seznam tabulek PŘÍLOHA I. INFORMOVANÝ

Více

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o.

Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie. Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénink a kompenzační cvičení z pohledu fyzioterapie Mgr. Michal Peroutka, CKTI FACE CZECH s.r.o. Funkční trénik Kompenzační cvičení Integrace fyzioterapie do hokejového tréninku Doporučení pro

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jakub Nosek

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Jakub Nosek UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Jakub Nosek UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury DIPLOMOVÁ PRÁCE. (magisterská) 2012 Zuzana Belžíková

Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury DIPLOMOVÁ PRÁCE. (magisterská) 2012 Zuzana Belžíková Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury DIPLOMOVÁ PRÁCE (magisterská) 2012 Zuzana Belžíková Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury VLIV TAPU NA DYNAMICKÉ A KINEMATICKÉ

Více

Obuv a její vliv na plosku a posturu

Obuv a její vliv na plosku a posturu Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra klinických a preklinickýchoborů Bakalářská práce Obuv a její vliv na plosku a posturu Vypracoval: Bc. Jana Krásná Vedoucí

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 2. LÉKAŘSKÁ FAKULTA Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství Eliška Hladíková Bakalářská práce Praha 2012 Autor práce: Eliška Hladíková Vedoucí práce: Mgr. Magdaléna Lepšíková

Více

Studijní opora Ergoterapie v klinických oborech / Techniky v ergoterapii. Marcela Dabrowská

Studijní opora Ergoterapie v klinických oborech / Techniky v ergoterapii. Marcela Dabrowská Studijní opora Ergoterapie v klinických oborech / Techniky v ergoterapii Marcela Dabrowská OSTRAVA 2014 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Více

Ortopedie. Neuroortopedie. Jiří Jochymek, KDCHOT FN a LF MU Brno

Ortopedie. Neuroortopedie. Jiří Jochymek, KDCHOT FN a LF MU Brno Ortopedie Neuroortopedie Jiří Jochymek, KDCHOT FN a LF MU Brno Neuroortopedie.. zabývá se chirurgickým řešením neurogenně podmíněných postižení pohybového aparátu Dětská mozková obrna ( DMO ) Poporodní

Více

Zapojení nohy v průběhu krokového cyklu

Zapojení nohy v průběhu krokového cyklu Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury Zapojení nohy v průběhu krokového cyklu Diplomová práce (bakalářská) Autor: Hana Hájková, Fyzioterapie Vedoucí práce: Mgr. Jitka Kozáková Olomouc

Více

Ultrazvuk hlezna. Andrea Šprláková Puková Jana Procházková Miloš Keřkovský LF MU a RDG FN Brno. Přednosta : prof.mudr.v.

Ultrazvuk hlezna. Andrea Šprláková Puková Jana Procházková Miloš Keřkovský LF MU a RDG FN Brno. Přednosta : prof.mudr.v. Ultrazvuk hlezna Andrea Šprláková Puková Jana Procházková Miloš Keřkovský LF MU a RDG FN Brno Přednosta : prof.mudr.v.válek CSc MBA Anatomie Articulatio talocruralis kloub složený kladkovitý Kloubní pouzdro

Více

Anatomie a funkce hlezenního kloubu

Anatomie a funkce hlezenního kloubu MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie Anatomie a funkce hlezenního kloubu Vedoucí bakalářské práce: doc. MUDr. Jitka Hanzlová, CSc. Autor bakalářské práce: Jan Pekáč ASAK

Více

6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh

6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh 6. PŘÍLOHY 6.1 Seznam příloh Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4 Příloha č.5 Příloha č.6 Žádost o vyjádření etické komise UK FTVS Informovaného souhlasu pacienta, vzor Seznam použitých zkratek

Více

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla

PÁTEŘ. Komponenty nosná hydrodynamická kinetická. Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla BIOMECHANIKA PÁTEŘ PÁTEŘ Komponenty nosná hydrodynamická kinetická Columna vertebralis 24 pohybových segmentů, 40 % délky těla PÁTEŘ STRUKTURA Funkce: stabilizace, flexibilita, podpora, absorpce nárazu,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Analýza chůze pomocí 3D videografícké metody Application of a 3D videography in the analysis of gait

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Analýza chůze pomocí 3D videografícké metody Application of a 3D videography in the analysis of gait UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LEKARSKA FAKULTA Klinika rehabilitace Bakalářská práce Analýza chůze pomocí 3D videografícké metody Application of a 3D videography in the analysis of gait Bakalářská práce

Více

LIGAMENTUM TALOFIBULARE ANTERIUS A JEHO VLIV NA STABILITU HLEZNA

LIGAMENTUM TALOFIBULARE ANTERIUS A JEHO VLIV NA STABILITU HLEZNA Univerzita Karlova Fakulta tělovýchovy a sportu Katedra fyzioterapie LIGAMENTUM TALOFIBULARE ANTERIUS A JEHO VLIV NA STABILITU HLEZNA DIZERTAČNÍ PRÁCE Autor: Mgr. Eva Kalvasová Školitel: doc. PaedDr. Dagmar

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2013 Mirka Hejčová UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA FYZIOTERAPIE PO FRAKTUŘE

Více

Vliv ploché nohy na stabilitu hlezna u hráčů florbalu

Vliv ploché nohy na stabilitu hlezna u hráčů florbalu UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU KATEDRA FYZIOTERAPIE Vliv ploché nohy na stabilitu hlezna u hráčů florbalu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Lenka Satrapová, PhD.

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2015 Romana Caldrová UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE LÉKAŘSKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ REHABILITAČNÍ KLINIKA VYUŽITÍ KINESIOTAPU

Více

Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu

Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Diagnóza ploché nohy u výkonnostních a vrcholových sportovců DIPLOMOVÁ PRÁCE Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Blanka Hošková, CSc. Zpracoval:

Více

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Možnosti fyzioterapie a problematika plochonoží u dětí staršího školního věku

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Možnosti fyzioterapie a problematika plochonoží u dětí staršího školního věku Možnosti fyzioterapie a problematika plochonoží u dětí staršího školního věku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Studijní program: SPECIALIZACE VE ZDRAVOTNICTVÍ/ FYZIOTERAPIE Autor: Veronika Podracká Vedoucí práce: Mgr.

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2017 KRISTÝNA DOŠKOVÁ ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství Katedra zdravotnických

Více

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Kosti pánevního pletence a pánve. Roviny a směry pánevní. Kosti horní a dolní končetiny. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Pánev - PELVIS Je složena: 2 kosti pánevní OSSA COXAE Kost křížová OS SACRUM

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 HANA TOPOLČANOVÁ FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Hana Topolčanová

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2014 Barbora Kadaňová FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví b 5345 Barbora Kadaňová

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Hana Rousková FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ Studijní program: Specializace ve zdravotnictví B 5345 Hana Rousková Studijní

Více

Úrazy hlezenního kloubu ve fotbale a jejich prevence

Úrazy hlezenního kloubu ve fotbale a jejich prevence MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie Úrazy hlezenního kloubu ve fotbale a jejich prevence Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Martina Bernaciková, Ph.D. Vypracoval:

Více

6. Přílohy. Příloha č. 1 Etická komise. Příloha č. 2 Informovaný souhlas. Příloha č. 3 Seznam zkratek a použitých symbolů. Příloha č.

6. Přílohy. Příloha č. 1 Etická komise. Příloha č. 2 Informovaný souhlas. Příloha č. 3 Seznam zkratek a použitých symbolů. Příloha č. 6. Přílohy Příloha č. 1 Etická komise Příloha č. 2 Informovaný souhlas Příloha č. 3 Seznam zkratek a použitých symbolů Příloha č. 4 Seznam tabulek Příloha č. 5 Seznam obrázků Příloha č. 6 Fotodokumentace

Více

Aplikace ortopedických vložek v dětském věku

Aplikace ortopedických vložek v dětském věku UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Aplikace ortopedických vložek v dětském věku Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Tereza Nováková, PhD. Vypracovala: Bc. Julie Svobodová

Více

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza

Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza DEFORMITY PÁTERE Obsah prednášky Charakteristiky vybraných deformit pátere Detská kyfóza Scheuermanova nemoc Hyperlordóza Plochá záda Skoliotické držení - skolióza Detská kyfóza (školní kulatá záda) Prícina:

Více

Vliv použité běžecké obuvi na kinematiku dolních končetin a pánve v průběhu oporové fáze běhu

Vliv použité běžecké obuvi na kinematiku dolních končetin a pánve v průběhu oporové fáze běhu UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Vliv použité běžecké obuvi na kinematiku dolních končetin a pánve v průběhu oporové fáze běhu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr.

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta sportovních studií

MASARYKOVA UNIVERZITA. Fakulta sportovních studií MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií DIAGNOSTIKA A TERAPIE DĚTSKÉ PLOCHÉ NOHY Disertační práce Vedoucí disertační práce: Vypracovala: doc. PaedDr. Pavel Korvas, CSc. Mgr. Lucie Kinclová Brno

Více

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (http://www.lf2.cuni.cz)

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (http://www.lf2.cuni.cz) Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (http://www.lf2.cuni.cz) Kosti končetin Průběh zkoušení Student dostane od vyučujícího několik kostí z horní a z dolní končetiny. Student kosti správně

Více

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1

Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Příloha č. 1- Kazuistika č. 1 Průběh terapie Pacientka celkem absolvovala 10 fyzioterapií, kdy při první návštěvě bylo provedeno vstupní kineziologické vyšetření na jehož základě byla stanovena terapie.

Více