Vážené kolegyně a kolegové, Periodické zkoušky hlavních důlních měřičů a důlních měřičů 2

Transkript

1 SLOVO ÚVODEM Vážené kolegyně a kolegové, redakční rada Bulletinu SDMG se s Vámi setkává v tomto roce již podruhé a to před, pro někoho již netrpělivě očekávanými, dovolenými. Každý si zaslouží nabrat síly po každodenním shonu a vrátit se do pracovního procesu odpočat a se spoustou elánu začít znovu naplno. Co nás po dovolených čeká. V září proběhne v Brisbane v Austrálii XVI. Mezinárodní kongres důlních měřičů. Kongresu se za Českou republiku zúčastní Ing. Martin Vrubel, Ph.D., který představí svého nástupce Ing. Miroslava Novosada, Ph.D. z Institutu geodézie a důlní měřictví VŠB-TU Ostrava. Bližší informace ke kongresu najdete na Pracuje se na přípravách XXIII. konference SDMG, která je opět mezinárodní a bude pořádána pod záštitou významných osobností z Česka, Polska a ze Slovenska. Proběhne i mimořádný sjezd SDMG, kterého by se mělo zúčastnit co největší počet členů, proto Vás prosíme, udělejte si čas a ozvěte se a hlavně přihlaste se. Všechny informace najdete na stránkách v aktualitách. Na mimořádném sjezdu budou mimo jiné předávány i medaile akademika Františka Čechury za významný přínos v důlním měřictví. Pokud znáte někoho, kdo si toto ocenění zaslouží, neváhejte a kontaktujte na dana.vrublova@vsb.cz. Přejeme Vám všem slunečnou dovolenou, užijte si ji plnými doušky a starosti, ty hoďte za hlavu! Za redakční radu Dana Vrublová Členské příspěvky! Prosíme Vás o zaplacení členských příspěvků ve výši 300 Kč za rok číslo účtu: /0100 VS: 2016 poznámka: jméno platícího OBSAH... Periodické zkoušky hlavních důlních měřičů a důlních měřičů 2 Sbírka geodetických přístrojů a pomůcek akademika Čechury vystavena v Moravském kartografickém centru ve Velkých Opatovicích 3 K pětaosmdesátinám prof. Ing. Ivo Černého, CSc. K pětasedmdesátinám prof. Ing. Josefa Nováka, CSc. Letos uplyne 50 let od začátku těžby uhlí v Podbeskydí Společenský koutek Rebarborová limonáda Informace Své příspěvky, náměty a rady zasílejte laskavě na adresu Společnost důlních měřičů a geologů občanské sdružení VŠB-TU Ostrava, HGF Institut geodézie a důlního měřictví doc. Ing. Dana Vrublová, Ph.D. dana.vrublova@vsb.cz

2 Strana 2 PERIODICKÉ ZKOUŠKY HLAVNÍCH DŮL- NÍCH MĚŘIČŮ A DŮLNÍCH MĚŘIČŮ 1. Přehled legislativy Dnem nabyla účinnosti vyhláška č. 378/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. Od uvedeného dne se doplňují do této vyhlášky, z důvodu jednotné úpravy požadavků na odbornou způsobilost, mj. také funkce hlavní důlní měřič (HDM) a důlní měřič (DM). V souvislosti s výše uvedenou právní úpravou byla vydána i vyhláška č. 382/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění Novela se týká pouze 3 a 4 vyhlášky, kde se odkazuje na vyhlášku č. 298/2005 Sb. pokud se týče požadavků na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost k výkonu funkce DM a HDM. Tato novela rovněž nabyla účinnosti dnem Odbornou způsobilostí se rozumí znalost příslušných právních předpisů v rozsahu potřebném pro bezpečný a spolehlivý výkon funkce ve smyslu 3 vyhlášky č. 298/2005 Sb. Z výše uvedeného vyplývá, že od již znalost bezpečnostních předpisů HDM a DM neověřuje zkouškou organizace ve lhůtě 3 let od poslední zkoušky, u níž jsou tyto osoby v pracovním nebo obdobném poměru. Osobám, které jsou držiteli osvědčení o odborné způsobilosti HDM nebo DM, vydaného do , tak začala dnem běžet lhůta k vykonání periodické zkoušky. Nevykonají-li uvedené odborně způsobilé osoby periodickou zkoušku do , pozbývá osvědčení platnosti. Osoby, které získali osvědčení o odborné způsobilosti HDM nebo DM po , musí periodickou zkoušku vykonat do 5 let ode dne vystavení osvědčení. Na základě úspěšně vykonané periodické zkoušky lze platnost osvědčení prodloužit o dalších 5 let. Datum vykonání periodické zkoušky a platnost osvědčení vyznačí příslušný správní orgán do osvědčení. BULLETIN SDMG 2. Průběh ověřování odborné způsobilosti Před komisí Českého báňského úřadu (ČBÚ) se ověřuje, a od i opakovaně ověřuje ve lhůtě 5 let, odborná způsobilost hlavního důlního měřiče. Komise je tříčlenná: vedoucí útvaru ČBÚ (předseda komise) a 2 ústřední báňští inspektoři (resp. předseda místně příslušného OBÚ u zkoušek mimo periodických). Zkoušky vypisuje ČBÚ na základě podané žádosti. Před komisí místně příslušného obvodního báňského úřadu (OBÚ) se ověřuje, a od i opakovaně ověřuje ve lhůtě 5 let, odborná způsobilost důlního měřiče. Komise je tříčlenná (výjimečně může předseda OBÚ stanovit dvoučlennou komisi): předseda místně příslušného OBÚ (předseda komise) a 2 obvodní báňští inspektoři. Zkoušky vypisuje místně příslušný OBÚ na základě podané žádosti (na místě určeném OBÚ). U zkoušky před komisí ČBÚ nebo OBÚ může být přítomen zástupce organizace, jejíž zaměstnanec je zkoušen. Tento zástupce není členem komise. Předseda komise může přizvat ke zkoušce rovněž nezávislého odborníka v daném oboru z vědeckých institucí, soudních znalců, školských institucí apod. Ověřování odborné způsobilosti se skládá z písemné části formou testu, ústní části a v odůvodněných případech i z praktické části. Zkušební test obsahuje 20 otázek, přičemž jedna ze tří navrhovaných odpovědí musí být správná. K vyplnění testu je stanovena doba 30 min. Výsledkem vyhověl se hodnotí min. 18 správných otázek. Opakované ověřování odborné způsobilosti se skládá pouze z ústní části. 3. Seznam předpisů, jejichž znalost se ověřuje periodickou zkouškou HDM Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění Vyhláška č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpis. Vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 51/1989 Sb., o bezpečnosti

3 BULLETIN SDMG Strana 3 a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů, ve znění Vyhláška č. 415/1991 Sb., o konstrukci, vypracování dokumentace a stanovení ochranných pilířů, celíků a pásem pro ochranu důlních a povrchových objektů, ve znění Vyhláška č. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech, ve znění Vyhláška č. 175/1992 Sb., o podmínkách využívání ložisek nevyhrazených nerostů, ve znění Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích. Vyhláška č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 158/1997 Sb., vyhlášky č. 298/2005 Sb. a vyhlášky č. 382/2012 Sb. Vyhláška č. 15/1995 Sb., o oprávnění k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i k projektování objektů a zařízení, které jsou součástí těchto činností, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 52/1997 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při likvidaci hlavních důlních děl, ve znění Vyhláška č. 71/2002 Sb., o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu. Vyhláška č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci. Vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění Vyhláška č. 298/2005 Sb., o požadavcích na odbornou kvalifikaci a odbornou způsobilost při hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých právních předpisů, ve znění vyhlášky č. 240/2006 Sb. a vyhlášky č. 378/2012 Sb. 4. Žádost členům SDMG o vyjádření Ačkoliv výše uvedený seznam předpisů se zdá na první pohled zbytečně rozsáhlý, je nutno si uvědomit, že výkon důlně měřické činnost má bezprostřední vliv na provoz báňské organizace. Ostatně periodické zkoušky např. závodních dolů či závodních lomů již v takovém rozsahu probíhají celou řadu let. Příprava na zkoušku je však plně ponechána na žadatelích, neboť se má za to, že znalost právních předpisů je jedním z předpokladů k výkonu uvedených funkcí. Z uvedeného seznamu předpisů zkušební komise zpravidla klade otázky s přihlédnutím např. k praxi zkoušeného při daném druhu dobývání nerostů (hlubinné nebo povrchové dobývání nerostů, těžba ropy či plynu apod.), k výkonu důlně měřické činnosti při činnostech mimo těžbu nerostů (ražby tunelů, zajišťování starých důlních děl) apod. Nicméně provedení periodických zkoušek před komisemi státní báňské správy je pro HDM a DM novou záležitostí. Proto Rada SDMG zvažuje zorganizování školení v průběhu roku 2017 před jejich provedením. Obracíme se z toho důvodu na členy SDMG se žádostí o vyjádření se k tomuto návrhu. Svá sdělení zasílejte na adresu, uvedenou na titulní straně Bulletinu SDMG do konce října Vložné bude upřesněno podle případného zájmu. Ing. Jan Blín, Ph.D., MBA Ing. Martin Malíř, ČBÚ SBÍRKA GEODETICKÝCH PŘÍSTROJŮ A POMŮCEK AKADEMIKA ČECHURY VY- STAVENA V MORAVSKÉM KARTOGRA- FICKÉM CENTRU VE VELKÝCH OPATO- VICÍCH Dne 20. května 2016 byla v Moravském kartografickém centru ve Velkých Opatovicích slavnostně otevřena nová expozice. Tvoří ji unikátní, v celé Evropě svým obsahem i rozsahem ojedinělá, Sbírka geodetických přístrojů a pomůcek akademika Čechury z Institutu geodézie a důlního měřictví Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava. Slavnostní vernisáže se zúčastnili jak významní představitelé Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava, v čele s proděkanem pro legislativu JUDr. Alexanderem Királym, Ph.D., který je v současné době pověřen vedením fakulty, s doc. Ing. Hanou Staňkovou, Ph.D., proděkankou fakulty pro rozvoj a s doc. Ing. Pavlem Černotou, Ph.D., vedoucím Institutu geodézie a důlního měřictví, tak starostka města Velké Opatovice Ing. Kateřina Gerbrichová, zástupce Mezinárodní kartografické asociace (ICA) a České kartografické společnosti (ČKS) prof. RNDr. Milan Konečný, CSc. z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Mgr. Radko Martínek, člen Senátu Parlamentu České republiky.

4 Strana 4 BULLETIN SDMG Obr. 3: Doc. Ing. Pavel Černota, Ph.D. (vlevo) se spolutvůrcem výstavy Ing. Petrem Fenclem. Obr. 1: JUDr. Alexander Király, Ph.D. (vpravo) se senátorem Pardubického kraje Mgr. Radko Martínkem (vlevo). Unikátní historickou sbírku důlně-měřických, geodetických a geofyzikálních přístrojů, založil na Ústavu důlního měřictví a geodézie prof. Ing. František Čechura, Dr. DrSc. Už za svého působení v Příbrami. V jejím doplňování pak pokračoval i po dislokaci Vysoké školy báňské do Ostravy. Sbírka obsahuje jak vyloženě historické, tak na dobu Čechurovy důlně měřické i pedagogické praxe i moderní přístroje, a to nejen pro geodézii (tachymetry, teodolity, nivelační přístroje, hornické kompasy a další přístroje a pomůcky pro měření), ale i pro geofyziku, např. přístroje pro magnetická, geoelektrická, radiometrická a tíhová měření. V současnosti sbírka zahrnuje cca 398 historických přístrojů a pomůcek. Po postupném doplňování o moderní přístrojovou techniku představuje prezentovaný soubor geodetických a geofyzikálních přístrojů a pomůcek evropský a světový unikát. Obr. 2: RNDr. Tomáš Grim, Ph.D.(vlevo), RNDr. Ladislav Plánka, CSc. (uprostřed), prof. RNDr. Milan Konečný, CSc. (vpravo). Čechurova sbírka se několikrát stěhovala. První stěhování se konalo v rámci přesunu Vysoké školy báňské z Příbrami do Ostravy v roce Ústav důlního měřictví a geodézie byl tehdy umístěn v budovách bývalého učitelského ústavu ve Slezské Ostravě Hladnově. V těchto prostorách zůstala sbírka do roku 1964, kdy si rozvoj školy vynutil výstavbu nové budovy na Chittussiho ulici ve Slezské Ostravě, kam se tehdejší katedra důlního měřictví i se sbírkou přestěhovala. V roce 1972 proběhlo přestěhování sbírek měřických přístrojů, skladu měřických strojů a pomůcek do budovy bývalé hutnické fakulty v centru Ostravy. Až v roce 1976 se uskutečnilo poslední stěhování již do nového objektu areálu VŠB v Ostravě-Porubě. A nyní se celá sbírka na čas znovu přestěhovala a stala se novou expozicí v Moravském kartografickém centru ve Velkých Opatovicích. Sbírku pro přesun do nových výstavních prostor připravovala celá řada zaměstnanců a studentů Institutu geodézie a důlního měřictví Hornicko-geologické fakulty VŠB-TU Ostrava. Nesmím opomenout jmenovat alespoň ty nejdůležitější, kterými byli Ing. Jitka Mučková, Ph.D., Radim Chalupa, Ing. Kristína Hreusová, Ing. Jiří Dorda a Ludevít Moravec. Celou práci, jakož i komunikaci mezi Moravským kartografickým centrem a VŠB-TU Ostrava a vlastní přesun přístrojů a pomůcek koordinovali a zprostředkovávali RNDr. Ladislav Plánka, CSc. a Ing. Gabriela Ovesná a Ing. Petr Fencl se svým týmem. Velké poděkování patří i správci expozic v Moravském kartografickém centru ve Velkých Opatovicích, Mgr. Milanu Vykydalovi, a všem zaměstnancům této kulturní instituce, bez jejichž zápalu a technické pomoci by se instalace Čechurovy sbírky v důstojných prostorách Moravského kartografického centra neobešla. V Moravském kartografickém centru (MKC) ve Velkých Opatovicích na Blanensku se nachází také historická obří plastická mapa Moravy a Slezska (Obrázek 5), která je dominantou celé expozice MKC. V jednom z předešlých čísel

5 BULLETIN SDMG Strana 5 Bulletinu byla tato mapa nesprávně označena, jako Müllerova mapa. Za tuto chybu bych se ráda všem čtenářům i pracovníkům MKC omluvila. báňsko-inženýrským pracovníkem na dolech a ředitelství OKR. Odborně se zaměřoval na problematiku důlně měřické, geologické a investiční oblasti v OKR. Je čestným členem Společnosti důlních měřičů a geologů. Významně se podílel na činnosti Mezinárodní důlně měřické organizace ISM (lnternational Society for Obr. 4: Ukázka vystavených exponátů ve finální podobě Foto: DENÍK/ Martin Dlouhý. Obr. 5: Plastická mapa Moravy a Slezska v Moravském kartografickém centru. Ing. Gabriela Ovesná K PĚTAOSMDESÁTINÁM PROF. ING. IVO ČERNÉHO, CSC. Na červen letošního roku připadá výročí pětaosmdesátých narozenin význačného báňského odborníka, vysokoškolského pedagoga Ing. Ivo Černého, CSc., emeritního profesora, který pracoval jako pedagog na VŠB a byl dlouhá leta Mine Surveying). Narodil se v Plzni , kde v letech vychodil osmileté reálné gymnázium. V letech absolvoval báňské inženýrství na Vysoké škole báňské (VŠB) v Ostravě. Jako studující působil od r jako asistent na Ústavu (později Katedře) matematiky a deskriptivy a od r jako odborný asistent na )na Ústavu geodezie a důlního měřictví na VŠB, přitom externě studoval vědeckou aspiranturu v oboru důlního měřictví. V roce 1958 odešel do důlní praxe v OKR na Důl Gottwald (později František) v Horní Suché, kde působil ve funkci vedoucího oddělení důlního měřictví a geologie. V roce 1960 ukončil externí aspiranturu a byla mu udělena vědecká hodnost kandidát věd (CSc.) v oboru důlní měřictví. Roku 1962 byl přeložen na ředitelství OKD v Ostravě a stal se vedoucím Odboru důlního měřictví a geologie. V této funkci se mimo jiné zasloužil o zlepšení personálního obsazení oddělení důlního měřictví na důlních závodech (podle jim navržené personální normy, tzv., klíče,která vycházela z ukazatelů důlních parametrů jednotlivých dolů). Staral se také o jejich materielní zabezpečení a modernizaci přístrojového vybavení, např. zajistil zřízení Gyrokompasové stanice OKD pro zpřesnění měření v dolech. Zasloužil se o zavedení Jednotného souřadnicového systému pro důlní mapován, tím odstranění dosavadního různého vedení důlních map v OKR.

6 Strana 6 Potom přešel v r na Důl Jan Šverma v Ostravě, kde taktéž vykonával funkci vedoucího odboru důlního měřictví a geologie. Později se vrátil na Důl President Gottwald a v roce 1970 zde byl jmenován náměstkem pro investice. Mezitím roce 1987 obhájil titul docenta. V letech pracoval na částečný úvazek jako vědecký pracovník v tehdejším Hornickém ústavu ČSAV. V r byl mu přiznám CSAV kvalifikační vědecký stupeň II. a pak v r I. stupeň. V roce 1987 nastoupil jako vědecký pracovník na Hornicko-geologickou fakultu. V letech vykonával funkci ředitele Báňské měřické základny HGP VŠB v Ostravě. Profesorem oboru geodézie a důlního měřictví byl jmenován v roce Na VŠB v Ostravě pracoval až do odchodu do emeritury v roce byl členem vědecké rady HGF VŠB- TU a dosud je členem Státní zkušební komise pro obhajoby kandidátských a doktorských disertačních prací. Byl členem Komise pro zkoušky závodních hlubinných dolů při Českém báňského úřadu v Praze a Poradního sboru při Obvodním báňském úřadu v Ostravě pro otázky ochrany povrchu a dobývání ochranných pilířů. Odborná a vědecká činnost prof. Černého je soustředěna mimo jiné v oblasti vlivů dobývání, v níž publikoval přes 120 odborných a vědeckých prací, některé z nich v zahraničí (býv. NDR, NSR, Polsko, SSSR a USA). Od roku 1959 působí jako soudní znalec v oboru těžba, odvětví hlubinné dobývání ložisek se specializací pro důlní měřictví a mechaniku hornin. Je členem redakční rady odborného časopisu Uhlí Rudy Geologický průzkum. Od roku 1991 zastává funkci předsedy Moravskoslezské hornické společnosti České vědeckotechnické společnosti. Je nositelem četných státních a resortních vyznamenání, např. v r obdržel pamětní medaili VŠB a v r zlatou medaili Georgie Agricoly za celoživotní pedagogickou a vědeckou práci v oboru geodézie a důlního měřictví a zásluhy o rozvoj Vysoké školy báňské- Technické univerzity Ostrava. Přes poměrně vysoký věk stále vystupuje v odborných záležitostech a věnuje se hornické problematice. Dovolujeme si mu přát do dalších let hodně zdraví, duševní pohody a neutuchajícího zájmu o vědeckou a odbornou činnost. doc. Ing. Pavel Černota, Ph.D. BULLETIN SDMG K PĚTASEDMDESÁTINÁM PROF. ING. JOSEFA NOVÁKA, CSC. Prof. Ing. Josef Novák, CSc. (1941) absolvoval obor Důlní měřictví na Hornicko-geologické fakultě v roce 1963 a do roku 1996 pracoval jako důlní měřič u Uranových dolů Příbram. V roce 1966 nastoupil jako pracovník pro vědu a výzkum na Katedru důlního měřictví, od roku 1974 pracoval jako odborný asistent, v roce 1988 byl jmenován docentem pro obor Důlní měřictví a v roce 2001 profesorem pro obor Geodézie a důlní měřictví. Jako pracovník pro vědu a výzkum se podílel na projektu dobývání pod centrem města Ostravy, pracoval na vytvoření monografie Vzory důlních map pro povrchové nerudné doly. Jako pedagog vyučoval v základních předmětech katedry a oborových předmětech Geometrie ložisek, Vlivy poddolování. Po akreditaci oboru Inženýrská geodézie zavedl předmět Katastr nemovitostí, Legislativa v důlním měřictví a geodézii a Vlivy hornické činnosti na krajinu. Od roku 1975 jako vědecký tajemník katedry zajišťoval studentskou vědeckou odbornou činnost v oboru důlní měřictví a ochrana životního prostředí. V roce 1979 obhájil kandidátskou disertační práci na téma Vlivy dobývání na železniční tratě a zařízení na nich. V roce 1996 obhájil habilitační disertační práci Historický vývoj katastru nemovitostí na území ÈR. Vliv směru postupu a časového sledu dobývání na železniční tratě. Je autorem nebo spoluautorem desítek odborných, jubilejních a životopisných článků a referátů na domácích i mezinárodních konferencích a kongresech. V roce 1991 na základě konkurzního řízení byl jmenován vedoucím Katedry geodézie a důlního měřictví. V nelehké době útlumu hornictví a nedostatku studentů na klasické hornické obory prosadil vytvoření oboru Inženýrská geodézie. S rozvojem oboru souvisí i jeho angažovanost nejen v akademické sféře člen Vědecké rady Hornicko-geologické fakulty a Fakulty stavební VŠB-TU, školitel a předseda oborové rady doktorského studia oboru Důlní měřictví, člen stát-

7 BULLETIN SDMG Strana 7 ních zkušebních komisí inženýrského studia na HGF, stavebních fakultách ČVUT Praha, VUT Brno a Fakultě BERG na TU v Košicích, člen zkušební komise pro ověřování odborné způsobilosti hlavních důlních měřičů na ČBÚ v Praze, ale i v profesních organizacích dlouholetý předseda Rady Společnosti důlních měřičů a geologů, Člen českého svazu geodetů a kartografů, člen výboru České matice technické a na mezinárodním poli Člen presidia ISM (Mezinárodní společnosti důlních měřičů) za ČR, člen pracovní komise č.1 a 4 ISM. Profesor Novák je uznávaný odborník v důlním měřictví, což bylo oceněno na 10. kongresu ISM 2000 v Krakově udělením Śpady górniczej, v roce 2005 získal Pamětní medaili akademika Františka Čechury Společnosti důlních měřičů a geologů a v roce 2006 resortní medaili Jiřího Agricoly za zásluhy o české hornictví. Do dalších let mu přejeme hodně zdraví a pohody. LETOS UPLYNE 50 LET OD ZAČÁTKU TĚŽBY UHLÍ V PODBESKYDÍ 1. Úvod S ohledem na blížící se 50. historické výročí započetí těžby černého uhlí v Podbeskydí v Ostravsko karvinského revíru (OKR) je vhodné připomenout toto významné jubileum. První těžba začala na Dole Paskov dne Důl se nacházel v těžebně nejmladší části OKR, zv. Pobedskydský revír, provozně označovaný jako Jižní dílčí pánev (JDP). Vstupem těžby uhlí do nové oblasti šlo o mimořádně významný milník v historii dolování v OKR. Jeho těžba nahrazovala tehdy zastavované doly ve starší severní oblasti OKR, jež byly těžebně vyčerpané, případně ekonomicky nákladné. 2. Územní poměry Důl Paskov byl budován v obci Paskov na Frýdecko-místecku na začátku šedesátých let minulého století. Nacházel se v krajině zvané Podbeskydí, která se rozprostírá severozápadně podél Beskyd (obr. 1).. Na pozadí Beskyd ojediněle vyrostly nepřehlédnutelné dominanty štíhlých těžních věži, které představují symboly hornické činnosti. K tomu lze uvést, že jde o aglomeraci hustě zastavěnou městskými a obecními sídly a výrobními objekty, takže vybudováním dolů v některých místech nedošlo k narušení rázu krajiny. V Podbeskydí po 2. světové válce vznikla na nová těžební oblast v tamním uhelném ložisku, která dostala výše uvedený název "Podbeskydská" či "Jižní dílčí pánev" (JDP). Prvním budovaným dolem byl od roku 1960 Důl Obr. 1: Panoráma Beskyd a Podbeskydí. radegast.cz Paskov, který v Podbeskydském revíru se nacházel v jeho severní oblasti. Název dostal podle obce svého založení. Následujícím dolem ve střední oblasti byl od roku 1962 skupinový Důl Staříč a v nejižnější oblasti od roku 1981 skupinový Důl Frenštát. Ten je udržován v otvírce bez těžby. Vlastní samostatná Jižní část OKR se nachází směrem na jih od klasické (severní) části OKR, kterou tvoří dlouhodobě těžená Ostravskokarvinská část, viz mapka na obr. 2, která ukazuje hranice dobývacích prostorů dolů. Vlastní oblast JDP se rozprostírá na území, ohraničeném na severu okrajem města Ostravy a na jihu obci Trojanovice. Dobývací prostor se nachází převážně na území okresu Frýdek-Místek a okrajově města Ostravy. Obr. 2: Hranice dolů (dobývacích prostorů) v OKR. Starší doly se nacházejí na severu v tzv. Ostravsko-karvinské části (těžba započala v Karviné r. 1776) a mladší doly v tzv. Jižní částí (těžba započala v 1966 v Paskově) První vůz uhlí z Dolu Frenštát byl vytěžen Pokračování příště Ing. Jaroslav Klát

8 Strana 8 SPOLEČENSKÝ KOUTEK REBARBOROVÁ LIMONÁDA BULLETIN SDMG prof. Ing. Ivo Černý, CSc. důchodce prof. Ing. Josef Novák, CSc. důchodce 60 doc. Ing. Milan Mikoláš, Ph.D. VŠB-TU Ostrava 55 doc. Ing. Dana Vrublová, Ph.D. VŠB - TU Ostrava 50 Ing. Radim Gabrysz OKD a.s. 45 Ing. Daniel Šantora GEFOS a.s. Praha Ing. Tereza Dražilová GEFOS a.s. Praha 40 Luboš Soušek SD a.s. Doly Nástup Tušimice 30 Ing. Rostislav Dandoš, Ph.D. VŠB-TU Ostrava Léto se blíží, s ním i čas limonád a nejlepší jsou ty domácí! Za vyzkoušení rozhodně stojí právě rebarborová. Rebarbora je jednou z mála léčivých rostlin, u kterých musíte dodržet způsob přípravy. Používají se pouze řapíky, listy se vyhazují. Z čerstvé rebarbory, cukrového sirupu a jablečného moštu si připravíte skvělou osvěžující limonádu. Tento skvělý recept jsem získal od sous chefa restaurace Větruše pana Zdeňka Kubíčka. Ingredience: 150g řapíky rebarbory 15cl jablečného moštu 1dcl cukrového sirupu (třtinový, vanilkový cukr) 4dcl vody 10ks jahod meduňka k ozdobení pár plátků citronů Příprava: Řapíky rebarbory umyjeme, oloupeme a nakrájíme na malé kousky. Do hrnce nalijeme vodu, cukrový sirup a nasypeme nakrájenou rebarboru. Za stálého míchání vaříme na mírném plameni asi 10 minut, až rebarbora změkne. Pak přidáme polovinu nakrájených jahod a pár lístků meduňky. Vaříme ještě dvě minuty, odstavíme a necháme úplně vychladnout. Vychladlou směs nalijeme do džbánu, do kterého přidáme ještě pár jahod, jablečný mošt a vše rozmixujeme do hladka. Podáváme dobře vychlazené, s kostkami ledu, jahodou a snítkou meduňky. Ať Vám chutná! Vladimír Tichý Vydal: Společnost důlních měřičů a geologů, občanské sdružení, VŠB-TU Ostrava, HGF, 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba Tel.: , Fax: , dana.vrublova@vsb.cz, internet: Redakční rada: doc. Ing. Dana Vrublová, Ph.D., Bc. Vendula Sládková Redakce a grafická úprava: Bc. Vendula Sládková Uzávěrka čísla: Toto číslo vyšlo dne: v nákladu 90 ks Neprodejné pouze pro členy SDMG a pracovníky v oblasti důlního měřictví a důlní geologie