tábor Krásná Hora 2007 Asterix a Obelix

Transkript

1 1

2 Je rok 50 před Kristem. Celá Galie je obsazena Římany Celá? Ne! Jedna vesnice, obývaná nepoddajnými Galy, ještě stále odolává nájezdníkům. Posádky římských legionářů v opevněných táborech Grogarum, Akvarium, Laudanum a Malobonum nemají snadný život. nerozlučný Asterixův přítel, je povoláním dodavatel menhirů a miluje divočáky. Je kdykoli připraven všeho nechat a následovat Asterixe do nových dobrodružství, hlavně když v nich budou divočáci a pořádné rvačky. Malý válečník bystrého rozumu, všemi mastmi mazaný. Bez váhání mu může být svěřeno jakékoli nebezpečné poslání. Asterix čerpá svoji nadlidskou sílu z kouzelného nápoje druida Panoramixe... Ctihodný vesnický druid, sbírá jmelí a vaří kouzelné lektvary. Jeho největším úspěchem je kouzelný nápoj, který dodává nadlidskou sílu. Panoramix má ovšem v zásobě ještě jiné recepty 2

3 náčelník kmene. Je to odvážný ale i rozvážný starý válečník. Jeho lidé si ho váží a nepřátelé se ho obávají. Majestatix se bojí jen jednoho: že mu spadne nebe na hlavu, ale jak sám říká: Tak hned to ještě nebude! Naši přátelé si žijí poklidný vesnický život když z ničeho nic se začínají proslýchat zprávy o tom, že římské tábory okolo vesnice se připravují na velký útok. To by samozřejmě nebyl žádný velký problém, díky Panoramixovi, vesnickému druidovi, který dokáže uvařit kouzelný nápoj, jež vám dodá obrovskou sílu. Jenže to je právě ten problém. Panoramix z ničeho nic mentálně zešílel a zcela zapomněl recept na kouzelný nápoj. Jediné, co si pamatuje je, že kdysi dávno tento recept sepsal a prozřetelně jej zakódoval. Jenže kde je? A jak ho rozšifrovat? To už samozřejmě nevěděl. Proto se vydává Asterix a Obelix se svými velmi početnými skupinami na dlouhou cestu plnou překážek a nevyřešených úkolů. Doufejme, že na konci se jim podaří kouzelný nápoj uvařit a porazit Římany. V průběhu hledání naše skupiny narazily na spousty nevyřešených úkolů. Ať se již jednalo o ukradení caesarova vavřínového věnce, který měl jeden z jeho vysoko postavených otroků, jenže problém byl v tom, že všichni měli hodně podobný. Který byl ten správný? To se mohli dozvědět podle jeho unikátního barevného kódu, který měl na prsou. Další z těžkých úkolů bylo vytvoření otroka, který by se nejlépe prodal na trhu s luxusními otroky. Hned na začátku naše skupinky čekal těžký úkol ve formě získání samotné mapy Galie, která byla na kusy roztroušená po táboře. Další překážkou byla hromada klíčů zavěšená na stromech v lese. Ale jen jeden z nich pasoval do trezoru, ve kterém bylo skryto velké bohatství. I Asterix s Obelixem musí občas něco jíst, proto jsme se společně s nimi jednou vydali na lov divočáků. Nakonec přece jenom jedna ze skupin, konkrétně Srpix, získala celý recept na kouzelný nápoj. Podařilo se jí ho úspěšně rozkódovat. Všechny skupinky uvařili nápoj, ale pouze Srpix ho dokázala udělat kouzelným. Všichni jsme se napili a vydali se v čele s Majestatixem do římských táborů. Bylo vidět, že akorát včas. Římští vojáci se připravovali na masivní invazi, ale my jsme je překvapili ještě 3

4 zalezlé ve stanech. Díky kouzelnému nápoji jsme prolítli jejich táborem a žádný z vojáků nezůstal na nohou. Tak jsme znovu těm Římanům ukázali, co to znamená si proti sobě poštvat Galy. Celou dobu skupinky Bernix, Plexus, Antanikus, Srpix a Octopus doprovázeli naši věrní přátelé. Ať to byl Asterix v podání Dráčka, Obelix alias Lessi, bláznivý Panoramix - v bílém plášti pohybující se Madla, nebo Majestatix a ostatní Galové, které ztvárnila Pampeliška. Samozřejmě nesmíme zapomenout protistranu a to římské vojáky, kteří byly všichni ztvárněni Georgem. Každý z nás dostal své speciální jméno ať to byl Pampelix, Martibax, Kryštofix nebo Majax. Dozvěděli jsme se spousty věcí z dobrodružství Asterixe a Obelixe. Z časopisů Asterix a Obelix a Caesarův vavřínový věnec, Asterix a kotlík a Asterix a slavný štít. Jak již bylo napsáno. Kouzelný lektvar se podařilo uvařit, vesnice byla zachráněna, římani dostali znovu na frak. Myslím, že jsme všichni odjeli s pocitem dobře vykonané práce a ještě jsme si každý dovezli malý suvenýr ve formě malé lahvičky s kouzelným nápojem pro případ největší nouze -George- 4

5 Stejně jako Asterix s Obelixem a svými přáteli pořádali často oslavné hostiny, tak i my jsem za celý tábor měli několik hostin. Bar nabízel mnohé dobroty a falešné kouzelné nápoje, o zábavu bylo také postaráno. Nejzajímavější a nejvíce navštěvovanou hrou byly Obelixovy nervy. Zde se ostatní spolubojovníci snažili vyzrát na Obelixe, ale mnohdy se jim to nevyplatilo a přišli tak o svoje těžce vydělané peníze. Pro příště je potřeba více trénovat! Pamatujete si ještě na některá pravidla, která jsme na táboře měli? Protože se mi moc líbily jejich obrázky, následují zde na připomenutí Vzpomenete si ještě na věty, které je provázely??? 5

6 budíček chození do lesa klíšťata třídění odpadků stožár, sekera, vlajky Košanda je hra, něco jako košíková, ale nedribluje se. (převzato z kroniky. pzn.red.). Kolem koše jsou vyznačena dvě území, přičemž prohození koše z každého území je ohodnoceno jiným počtem bodů. Pokud míč spadne za vnější čáru, je to aut. Po prohození koše se rozehrává z vnější čáry. S míčem v ruce je možné udělat jen 2 kroky + nákrok a hodit. Hrací doba je 2x 8minut a hraje se na 2 vítězné zápasy. Důležité upozornění pro všechny: rozhodčí má vždycky pravdu! -Lessi- 6

7 Přinášíme vám rozdělení do skupin, tzv. Najdi si svou skupinu. Úkol pro náročné hlavičky: spoj čárou, kdo s kým byl ve skupině: Áňa Žabka Koník Klárka Maki Mája Katka Jojo BERNIX PLEXUS ANTANIKUS SRPIX OCTOPUS embéčko Vojta H. Jirka Martin J. Tadeáš John Pavel Vašek Tom Jožin Kuba Lumťa Mim Jeník Vojta V. Kryštof Každá skupina měla svůj vlastní etapkový plán. Ten získala při jedné z prvních her, kdy musela najít tu správnou mapu. Na louce bylo poházeno velké množství kousků stejných map odlišených barevně. Každá skupina si zvolila jednu barvu a od této barvy se snažila vyhledat a donést všechny částečky. Sestavení rozstříhané mapy nebylo jednoduché, nakonec se ale všem zdárně povedlo. Slepená mapka pak byla pro každou skupinu jejich plánem, na který si lepily vybojované kódy. 7

8 Mapka s kódy skupiny Srpix Sardelix Guarix Mašinex 60 bodů 39 bodů 45 bodů Octopus Srpix Antanikus Bernix Plexus 40 bodů 39 bodů 32 bodů 18 bodů 14 bodů 8

9 tábor Krásná Hora 2007 Asterix a Obelix Během tábora jsme měli jednu úžasnou možnost a to zahrát si na rybáře!! Asi vás zajímá, kde jsme rybařili, překvapivě to nebylo u potoka, ale uprostřed táborového náměstíčka. Na budoucím špalku práce bylo dané dlouhé prkno a něm stálo cca 12 ryb v podobně skleniček od marmelád. Každá ryba (sklenička) měla jinou hodnotu, ta však byla napsána na dně skleničky, aby nebyla vidět. Jeden z vedoucích představoval tak zvaného zuřivého rybáře. Měl k dispozici dvě pánvičky. Děti byli jiní rybáři. A protože záviděli rybáři tolik ryb, tak se je snažili ukořistit. Jako pruty měli papírové koule. Těmi se na daný povel strefovali do ryb tak, aby spadly. Děti soutěžily podle etapových skupinek. A rybaření nebylo vůbec jednoduché, rybář byl totiž opravdu zuřivý a nenechal si nic líbit! Odrážel pánvičkami papírové koule a zároveň si někdy hájil i vlastní život. Rybáři se však velice snažili a vždy se jim povedlo získat nějakou rybu. Aby byla hra ještě akčnější tak v jednu chvíli hráli najednou všichni rybáři, ale to by přeci jen bylo moc jednoduché a tak se z druhé strany špalku objevil druhý zuřivý rybář. Kolo to bylo náročné, ale ryby byly získány a zuřiví rybáři se natolik vyzuřili, že hra mohla skončit. Každý sesbíral koule a spadlé ryby a zapsaly se body. Super akční a záživná hra byla u konce, ale to nevadí, protože v nejlepším se má skončit. A třeba si ji ještě někdy zahrajeme, teda jen pokud bude vhodná doba na rybaření -Dráček- 9

10 Příbram je nádherné město se spoustou zajímavostí. Proto jsme se rozhodli tam stejně jako minulý rok znovu vyrazit. Vše nemohlo začít jinak, než podobně jako minulý rok. Ranním brzkým budíčkem v 6:00. Sbaleno jsme měli z minulého večera, tak stačilo načepovat pití, vzít si jídlo na celý den a hurá do Krásné Hory nad Vltavou na bus. V 7:51 jsme již všichni spokojeně seděli v busu, který jsme tentokrát stihli úplně přesně (a to jel dokonce o chvilinku dřív). Podstatná část z nás ještě během hodinové jízdy dospávala brzké vstávání. V Příbrami jsme po 1,5 km chůze dorazili do tamějšího Aquaparku, kde jsme strávili celé dvě hodiny. Rozmočení, umytí v teplé vodě, odpočinutí z páry či vířivky, jsme si před aquaparkem dali oběd a někteří se okamžitě zbláznili a začali zkupovat obchod se sladkostmi. Chudák slečna za pultem byla trochu nešťastná z takového počtu dětí, ale zároveň radostí bez sebe z následné tržby. Poté, co se konečně podařilo všechny odtrhnout od olizování výloh, jsme po dalším 1,5 km dorazili do Příbramských štol, kde jsme měli již zarezervovanou prohlídku v dolu Drkolnov. To jsme ještě netušili, že k samotnému dolu budeme muset asi půl hodiny jít, ale to, co nás poté čekalo, to vše vynahradilo. Úpadnice dlouhá 51 metrů, která vedla dolů do dolu. Dnes trochu upravená, aby se po ní dalo klouzat. Někteří si ji sjeli vícekrát, někteří méněkrát. V každém případě ten, co to moc rozjel, měl většinou po celý den naražený zadek kvůli konci (věřte mi, vím o čem mluvím ). Po pár jízdách po této atrakci nás čekala unikátní technická památka vodní kolo o průměru 12,4 metrů. V dobách, kdy důl byl ještě funkční, tak toto kolo vyrábělo elektrickou energii k pohonu např. důlního vláčku. Po půl hodinové prohlídce a husí kůži (v dole bylo jen 8 C), jsme se dostali zpět na povrch, kde nás čekal šok ve formě 30 C :-D No a co teď? Šupky dupky na bus a odjíždíme směr Krásná Hora a poté pěšky zpátky do tábořiště. V 19:00 jsme přišli akorát na večeři, najedli se a pak totálně mrtví padli do postelí. Další z namáhavých táborových dní je za námi. Tak dobrou noc a co nás čeká zítra? Tak o tom si můžete nechat zdát. -George- 10

11 Hornické muzeum v Příbrami důlní vláček Nedělní odpoledne, kdy krásně svítilo sluníčko, jsme se naučili několik důležitých věcí. Připomenuli jsme si telefonní čísla pro případ nouze (150, 155, 158, 112) nebo jak správně zavolat na záchranou službu. Naučili jsme se dát člověka do stabilizované polohy a vyndat malá ošklivá klíšťata. Teď už to víme a doufám, že budeme umět pomoci sobě i druhým. -Madla- Vojta s Martinem zkouší stabilizovanou polohu 11

12 Letošní dopoledne návštěváku bylo na téma tragédie. Den před tím měly děti čas na nacvičení scének o délce asi 10 minut s velkýma (skauti a skautky). Tak bylo zaplněno dopoledne. Názvy jednotlivých scének si moc nepamatuji, ale docela si vzpomínám o čem scénky byly. Nejdelší byla o tom, jak se mladí skauti dostali do party a moc se jim to nevyplatilo :o). Další o muži, který měl kouzelné jablko, ale když ho chtěl rozdělit svým dětem, všichni zemřeli. Velmi propletené vztahy byly mezi dvěma rody, které se nakonec vzájemně otrávili ve scénce o supermanovi. Čtvrtá scénka s vypravěčem měla název Sněhulka a 6 trpaslíků, které všechny otrávila zlá královna svými chleby a princ zemřel žalem. Poté měli rodiče hlasováním rozhodnout o nejlepší scénce. Pak následovala mše doprovázena kytarou se zpěvem a po ní oběd. Poté si mohli rodiče odvézt své děti třeba do bazénu či do restaurace a zase je umyté vrátit do tábora nejpozději do 20 hodin. -Pampeliška- Byla temná a studená noc a všechna tee-pee klidně spala. Na obloze spousta hvězd a v lese podél potoka už byly rozestavěné odrazky a v určitých místech čekali vedoucí. A na co čekali?? No na děti, které k nim po jednotlivcích měli přijít a bedlivě sledovat, co jim vedoucí ukáže za písmeno a jaký pohyb předvede. Chvíli trvalo, než vyšel první odvážlivec. Přeci jen není až tak příjemné, když vás někdo uprostřed noci vzbudí a řekne vám, ať si oblečete něco teplého na sebe, vezmete pracák, baterku a jdete ke svíčce, od které se vydáte do tmy a jediné, co vám bude ukazovat cestu, budou odrazky. Jdete pomalu, snažíte se nezakopnout a z rozespalosti je vám zima. Přijde vám, že baterka svítí nějak méně než obvykle, ale přesto to nevzdáváte a jdete dál! Cesta se stáčí někam do 12

13 neznáma a vy máte pocit, že za každým rohem číhá nějaké strašidlo. Než však vymyslíte co budete dělat až na vás vyskočí, tak už vidíte svit baterky! Trochu zrychlíte, a plni naděje, že už se nemusíte bát, přijdete k světlu. Tam je osoba nějaká velká, chvíli na ní mžouráte a pak vám dojde, že ji moc dobře znáte. Je to můj vedoucí - proběhne vám hlavou. Ten místo toho, aby vás vzal za ruku a odvedl do spacáku, vám ukáže nějaké písmeno a udělá nějaký pohyb. Např. Písmeno K a udělá kotrmelec. Vy zprvu nechápete, ale pak si písmeno zapíšete do pracáku a jdete dál. Cesta je tajemná, ale docela rychle uběhne. A je tu cíl!!! Hurá, zvládl sem to!!! Když už jste prošli celou trasu, šli jste pokračovat ve svém spaní a snění snů. Jediné, co vám hlodalo v hlavičce, bylo, co ty písmena znamenají. Pokaď jste na to do rána nepřišli, což asi nikdo, protože by se moc nevypsal, tak jste se to časem dozvěděli. Ale víc o tom ani muk! Každé dítě tuhle trasu dokázalo projít. Je vidět, že Guará a Sardinky nejsou žádný padavky!!! -Dráček- Letošní tábor byl ve znamení velmi rozmanitého počasí. Zažili jsem teplo, mokro, sucho, zimu, den, noc, úplněk, parno, pařák, buřinu, přeháňky, koupání, cachtání, namáčení se, vodní bitky, vyschlo, potopa, hromy, blesky, vítr, déšť, nevlídno, hezky, a určitě vás napadnou i další varianty. Jednou bylo takový teplo, že jsem se vydali k rybníku, byli jsme tam celý den, dokonce nám Marek přivezl pro všechny oběd co vařila Běla s ostatními a měli jsme se dobře. Mohli jsme se koupat, dovádět, vozit se na matračkách, stříkat po sobě vodu, a na co jsem si museli dávat obzvlášť pozor, bylo hlídání svého kámoše z dvojice. Bez toho to nejde. Vedoucí nás dokonce zkoušeli, jestli víme o svém parťáku, že jsme museli vědět kde je nebo ho i ukázat. A kdo to nevěděl, to měl pěkně blbý Jenže my jsem šikovný, a vždycky jsme o něm věděli, takže jsme dostali pochvalu! A pamatujete na velikou bouřku, co přišla takhle ve čtvrtek před večeří? Byli jsme všichni v bahně a povídali jsme si. Hrozně pršelo, pak se ochladilo, dokonce začaly padat i kroupy. Na táboře u velkých to způsobilo drobné škody no jedno týpko se pak muselo zbourat protože by do něj pršelo. Důležité je, že se nám nikomu nic nestalo, že jsme byli všichni spolu, mohli jsme si vyzkoušet jak se máme chovat v takovýchto situacích a modlit se k našemu Pánu a prosit ho o naši ochranu. -Lessi s využitím podkladů od Míly- 13

14 Pro zajímavost přikládám informace a obrázek bouřky z radaru, která se nám ten den přehnala nad našimi hlavami. čtvrtek :01 INFORMACE ČHMÚ O VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH JEVŮ NA ÚZEMÍ ČR Vydaná: čtvrtek (16:53 UTC) Na jevy: Silné bouřky s velmi nebezpečnými doprovodnými jevy (extrémní stupeň nebezpečí) Od jihu proudí na naše území velmi teplý vzduch, v něm se vytvořily V západních Čechách intenzivní bouřky. Přes Plzeňský kraj postupuje k v 40 mm za hodinu a ojediněle i krupobitím. Nejsilnější bouřky doprovázené kroupami se aktuálně vyskytují na Plzeňsku a také na Klatovsku. Pás bouřek míří dále k východu a v nejbližší době zasáhne Středočeský, Jihočeský kraj, částečně také Prahu a pravděpodobně i kraj Vysočina. Intenzita bouřek by měla v nejbližších hodinách zvolna slábnout. Další vývoj situace doporučujeme sledovat na internetových stránkách ČHMÚ: Vydalo: Centrální předpovědní pracoviště ČHMÚ - Praha/Jan Šrámek 14

15 Šlo o hlínu keramickou, ze které děti i vedoucí vyráběli různé výtvory někdo originální pantoflíček, gauč, sluníčko, žábu někdo typický - džbánek, mističku, svícen či hrníček z proužků. Technika byla jednoduchá: prohníst hlínu, aby byla měkká a dobře se tvarovala, z ní udělat nějakou část výrobku, potřít trochou vody (aby z toho nevznikla kaše což se také někomu povedlo :o) a dvě části spojit k sobě a pak zamáznout spoje. Ještě chybí výrobek podepsat, aby někdo neměl stejný což se asi nestalo :o) a dát ho sušit na podsadu na sluníčko. Pak jsem výrobky vypalovali v milíři a ty, co to přežily, jsme si odvezli domů. -Pampa- Ráno nás vzbudila trubzna a všichni jsme utíkali na rozcvičku. Pořádně se protáhnout a alou čistit zuby a umýt ospalý očka. Tak a teďka můžeme začít den modlitbou. Před jídlem zpívnem a můžeme se pustit do výborné snídaně. Když máme plný bříška, zapíská se najednou příprava na bodování. Všichni utíkají přes lávku, pozor - nespadnout do potoka a rychle, rychle ať to stihneme. Sardinky si navzájem pomáhají ať to mají nejlepší. Guará zase mají co dělat, ale když se zapíská bodování, všichni už stojí před svými tee-pee a čekají na verdikt vedoucích. Každé tee-pee dostalo tolik bodů, kolik si zasloužilo. Vedoucí jsou přeci spravedlivý!! Po bodování je nástup, vlajka letí nahoru. Za chvíli nástup končí a trubznou se svolává na sraz. Na co?? Co budeme dělat?? Jupííí, rozdávání vojáčků za etapku a lepení kódů! Každá skupinka si nalepí své panáčky a kódy. Tak a co dál? Teď se budou psát kroniky. Každé tee-pee píše události předchozích dnů. Kdo nechce psát, zdobí stránku obrázky. To zabere čas až do oběda. Oběd je výborný jako vždy a po obědě si hezky umyjeme ešusy a je zasloužený poledňák. Ten ale netrvá nijak dlouho a troubí se sraz, ale proč tak brzo?? ČTENÍ ETAPKY- čte se o tom, jak se Asterix a Obelix vydávají hledat 15

16 Majestatixův štít. A co my? No my jdeme přece s nimi!!!! Jupííí, jdeme ho hledat taky! První se musí vyluštit zpráva, aby se vědělo, kam se vydat, kdo ji bude mít, může se svojí etapovou družinkou a jedním vedoucím vyrazit tam, kam ho zpráva odkázala. Pomalu odešly všechny skupinky a tábor ztichnul. Trasa nebyla nijak přehnaně dlouhá, vedla příjemnou cestou a ubíhalo to velice rychle, už jen pro to, že u každé zprávy byla část příběhu, jak Asterix a Obelix hledali štít a nějaký úkol. Jednou si přendávat krabičku pomocí nosu, jindy luštit křížovku, prostě pokaždé něco. Jak se cesta chýlila ke konci a příběh byl stále napínavější tak se zrychlovalo i tempo chůze. V cestě však stála nějaká osoba. Kdo to byl?? Majestatix!!!! On ten štít prý měl celou tu dobu u sebe, popleta jeden. Ale prý si zasloužíme odměnu. Se zavázanýma očima, se hledalo v kýblech s nějakým slizem klíč k truhle. Když se našel, vyrazilo se podle určeného azimutu za pokladem. Kopec byl čím dál tím víc prudší, ale přeci jen nakonec se poklad našel. To bylo super!! Sladkej, slanej, prostě mňam mňam poklad. A tak skončila pokladovka. VÍTĚZSTVÍM nad tím, že jsme to zvládli a nad bolavýma nohama!!! -Dráček- 16

17 a jeho přátelé Acta est fabula! Hra skončila! Děkujeme rodičům, bývalým i současným Protěžákům, paní Kubíčkové, mamce Dobrovolné, Běle, Hokaidovi a Fantomovi. Poděkování také všem, kteří se podíleli na sestavení tohoto časopisu. 17

18 Vydáno 9.listopadu 2007 v nákladu 40 výtisků. šéfredaktor: Lessi foto: všichni 18