Studium pro ředitele škol a školských zařízení část II.

Transkript

1 Studium pro ředitele škol a školských zařízení část II.

2 Úvod ) Učební cíle ) Použité zkratky ) Zdroje... 3 Pracovní podmínky, povinnosti a odpovědnost zaměstnanců ) Dovolená, náhradní volno, práce přesčas, pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnance... 3 a) Rozvržení pracovní doby... 5 b) Dovolená, dodatková dovolená... 6 c) Náhradní volno... 9 d) Doba odpočinku e) Práce přesčas f) Pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnance ) Pracovní podmínky mladistvých a žen, zejména těhotných a) Převedení na jinou práci b) Pracovní cesty a přeložení c) Rozvázání pracovního poměru d) Úprava pracovní doby ) Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců a) Základní právní úprava (Zákoník práce, Občanský zákoník) b) Práva a povinnosti, odpovědnost z pracovněprávního vztahu c) Obecná odpovědnost vyplývající z občanského zákoníku ) Odpovědnost za škodu z hlediska výkonu funkce, za škodu vzniklou žákům a za škodu způsobenou žáky (zákonné a možné pojištění za škodu) a) Majetkové a nemajetkové újmy b) Prevenční povinnost c) Odpovědnost nezletilého a dozoru d) Způsob a rozsah náhrady škody e) Pojistná smlouva, druhy pojištění f) Rozsah, pojistná událost, zánik pojištění

3 Úvod Studijní text navazuje na část I., provede Vás základními informacemi další oblastí pracovněprávních vztahů. Text je určen především pro účastníky kurzu Studium pro ředitele škol a školských zařízení. Zákonná úprava dané problematiky je mnohem rozsáhlejší, a proto nelze studijní text využívat jako podklad pro řešení konkrétní situace. Informace v něm obsažené jsou aktuální k datu zpracování, tj. k ) Učební cíle Po prostudování tohoto studijního textu budete schopni se orientovat v oblasti pracovní doby, jejím rozvržení, přestávkách v práci, dovolené a věcech s ní souvisejících. Krátce se budeme věnovat i právní úpravě zaměstnanců, kteří vyžadují zvláštní přístup. Závěrem se dotkneme i problematiky odpovědnostních vztahů jak z pohledu občanského, tak z pohledu pracovního práva, tak abyste byli schopni v praxi rozpoznat základní nároky a způsob jejich uspokojení. 2) Použité zkratky ZP zákoník práce zákon č. 262/2006 Sb. NOZ občanský zákoník zákon č. 89/2012 Sb. BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při páci MŠMT Ministerstvo školství a mládeže ČŠI Česká školní inspekce ŠZ školský zákon zákon č. 561/2004 Sb. 3) Zdroje Aktuální znění právních předpisů Portál veřejné správy - Webové stránky MŠMT, apod. Sagit tzv. Úzetka Úplné znění zákonů tématicky řazené, např. č Zákoník práce, č Školství, pedagogičtí pracovníci Pracovní podmínky, povinnosti a odpovědnost zaměstnanců 1) Dovolená, náhradní volno, práce přesčas, pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnance Úprava Pracovní doby a doby odpočinku je obsažena v 78 až 100 ZP, Překážky v práci v 191 až 210 a Dovolená v Doba odpočinku obecně chrání zaměstnance před důsledky déletrvajícího výkonu práce, a zajišťuje tak ochranu jeho zdraví. Pojmy, které později budete potřebovat znát: pracovní doba doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci nebo je na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele doba odpočinku - doba, která není pracovní dobou 3

4 směna - část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat (např. internáty nebo mateřské školky) dvousměnný pracovní režim - režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 2 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích třísměnný pracovní režim - režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích nepřetržitý pracovní režim - režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve směnách v nepřetržitém provozu zaměstnavatele v rámci 24 hodin po sobě jdoucích nepřetržitý provoz - provoz, který vyžaduje výkon práce 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, tzv. 24/7 pracovní pohotovost - doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele, (např. školská zařízení s nepřetržitým provozem) práce přesčas - práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu; těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost noční práce - práce konaná v noční době; noční doba je doba mezi 22. a 6. hodinou zaměstnanec pracující v noci - zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v 94 odst. 1 rovnoměrné rozvržení pracovní doby - rozvržení, při kterém zaměstnavatel rozvrhuje na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu nerovnoměrné rozvržení pracovní doby - rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu, popřípadě kratší pracovní dobu, za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích přestávka na jídlo a oddech - zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout ji v trvání nejméně 30 minut nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce. Tyto přestávky se nezapočítávají do pracovní doby a není možné je poskytnout na začátku a konci pracovní doby. Rozdílně se poskytuje přestávka mladistvému zaměstnanci. Tomu je třeba přestávku poskytnout po 4,5 hodinách nepřetržité práce. U prací, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo (např. učitelky v MŠ). Pokud je nutné rozdělit přestávku, musí alespoň jedna část přestávky trvat 15 minut bezpečnostní přestávka se poskytuje v případech, které stanoví zvláštní zákon, např. řidičům. Započítává se do pracovní doby a zaměstnanci za ni přísluší mzda, pokud má na tuto přestávku nárok. Pokud připadne 4

5 bezpečnostní přestávka na dobu přestávky na jídlo a oddech, pak se přestávka na jídlo a oddech započítává do pracovní doby evidence pracovní doby povinnost zaměstnavatele ji vést smyslem je zajistit kontrolu dodržování pracovněprávních předpisů a BOZP. Ze zákona nevyplývá povinnost evidovat zvlášť přímou pedagogickou činnost a zvlášť práce související s touto činností a) Rozvržení pracovní doby Stanovená délka pracovní doby se tradičně počítá jako týdenní. Činí 40 hodin týdně, práce přesčas nesmí překročit v průměru 8 hodin. Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může být sjednána kratší pracovní doba (též někdy částečný pracovní úvazek), za níž zaměstnanci přísluší mzda nebo plat odpovídající této kratší pracovní době. Zaměstnanec pracující na částečný úvazek má právo na rovné zacházení ve srovnání se zaměstnancem pracujícím po stanovenou týdenní pracovní dobu. Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel, který určuje začátek a konec směn. Zaměstnavatel též rozvrhuje týdenní pracovní dobu, zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace, musí s ní být rozvržení pracovní doby projednáno, popřípadě může být toto rozvržení dohodnuto v kolektivní smlouvě. Výjimkou z určování začátku a konce směn tvoří pružné rozvržení pracovní doby, o kterém se dočtete dále. Zákoník práce stanovuje maximální délku pracovní doby 12 hodin. Zaměstnavatel musí vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby, se kterým musí zaměstnance seznámit nejpozději 2 týdny předem a v případě konta pracovní doby nejpozději 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se může dohodnout na jiné formě seznámení zaměstnanců s rozvrhem pracovní doby. Školství je nepřípustné provádět úpravy v rozvržení pracovní doby se zpětnou platností, tj. až po uplynutí příslušného pracovního týdne. Tuto chybu by dělal ředitel školy v případě, kdy by na konci měsíce prováděl vzájemný zápočet odučených a neodučených hodin v uplynulém období a podle tohoto vzájemného započítání teprve rozhodl o vzniku nároku na příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah (tzv. nadúvazkové hodiny). Je tedy třeba, aby přesun hodin přímé pedagogické činnosti provedl před začátkem pracovního týdne (např. ví-li, že odpadnou z důvodu nepřítomnosti konkrétního vyučujícího), neboť jinak je povinen tyto hodiny (nad stanovený a předem rozvržený rozsah) zaplatit příplatkem. Pružné rozvržení pracovní doby Zaměstnavatel může dát možnost zaměstnancům sladit pracovní a rodinný život, a to pružným rozvržením pracovní doby. U tohoto rozvržení pracovní doby, je zahrnut časový úsek základní pracovní doby a volitelné pracovní doby. Během základní pracovní doby musí být zaměstnanec na pracovišti, během volitelné pracovní doby si může zvolit její začátek a konec, celková délka směny však opět nesmí přesáhnout 12 hodin. Zákoník práce určuje případy, kdy se pružné rozvržení pracovní doby neuplatní: při pracovní cestě zaměstnance při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven, nebo pokud tomu brání provozní důvody, také v době důležitých osobních překážek v práci, po které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu nebo dávky podle předpisů o nemocenském pojištění 5

6 Konto pracovní doby Jedná se o další způsob rozvržení pracovní doby, smí jej zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis (nepůsobí-li odbory). NESMÍ BÝT u zaměstnanců ve státní správě. b) Dovolená, dodatková dovolená Právo na dovolenou je individuálním právem zaměstnance, není možné jej převést na někoho jiného. ZP uvádí tyto druhy dovolené: dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část dovolenou za odpracované dny dodatkovou dovolenou Zaměstnanci v pracovním poměru vzniká za podmínek stanovených ZP právo na dovolenou. Zaměstnanci vzniká právo na dovolenou, pokud jeho pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval nepřetržitě alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Jestliže pracovní poměr trval celý kalendářní rok, vzniká zaměstnanci právo na dovolenou za kalendářní rok. Trval-li pracovní poměr pouze část roku, přísluší mu poměrná část této dovolené. Přičemž je nutno podotknout, že za odpracovaný den se považuje takový den, ve kterém zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny. Části směn odpracovaných v různých dnech se nesčítají. Poměrná část dovolené činí za každý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok, pokud nevyjde celý den, zaokrouhlí se na půlden. Netrvá-li pracovní poměr celý kalendářní měsíc, zaměstnanci za tento měsíc poměrná část dovolené nenáleží. Jiný případ ale je, pokud zaměstnanec během kalendářního měsíce změnil zaměstnání a začátek nového pracovního poměru bezprostředně navazuje na konec pracovního poměru u předchozího zaměstnavatele, v tomto případě přísluší zaměstnanci poměrná část dovolené v délce 1/12 dovolené za kalendářní rok rovněž za kalendářní měsíc, v němž takto změnil zaměstnání, i zde platí zaokrouhlení na půlden. Nesmí však v době mezi oběma pracovními poměr existovat žádná doba, musí na sebe bezprostředně navazovat. Zaměstnanci, který byl uvolněn pro výkon veřejné funkce, poskytuje dovolenou právnická nebo fyzická osoba pro kterou je zaměstnanec činný. Zákonná délka dovolené činí 4 týdny. Dovolená zaměstnanců, které zaměstnává stát nebo další osoby specifikované v ZP, činí 5 týdnů a dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. Pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje: doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci Pro účely dovolené se za výkon práce považuje: doba čerpání mateřské dovolené doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání 6

7 Čerpání dovolené Pro čerpání dovolené platí obecné výkladové pravidlo vyplývající ze základních zásad pracovněprávních vztahů, že zaměstnavatel má při určování doby čerpání dovolené postupovat tak, aby bylo postupováno v souladu s dobrými mravy a aby byla respektována zásada rovného zacházení a zákaz diskriminace. Dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené, který vydává s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců. Zaměstnavatel by měl určit dovolenou tak, by ji mohl zaměstnanec vyčerpat zpravidla vcelku, a to do konce roku, ve kterém mu na dovolenou právo vzniklo. Výjimkou by mělo být čerpání dovolené v částech, právní úprava však neurčuje nejvyšší počet částí, ale stanovuje, že alespoň jedna část by měla činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne jinak. Zaměstnavatel je zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené povinen písemně oznámit, alespoň 14 dní před nástupem na dovolenou, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodne na kratší době. Zaměstnavatel by měl dbát na době čerpání dovolené v souladu s pravidly stanovenými ZP. Právní úpravou je vyloučena možnost poskytnout zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu za nevyčerpanou dovolenou, tzv. proplácet nevyčerpanou dovolenou. Tuto náhradu zaměstnavatel může poskytnout pouze v jednom případě, a tím je případ, kdy pracovní poměr skončí. Zaměstnavatel by měl určit dovolenou zaměstnanci tak, aby ji zaměstnanec vyčerpal v celém rozsahu v kalendářním roce, ve kterém mu právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnanci brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Zaměstnavatel je potom povinen určit zaměstnanci dovolenou tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího roku. Pokud je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným nebo čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, určí zaměstnavatel čerpání dovolenou po skončení těchto překážek. Stane-li se, že zaměstnavatel neurčí čerpání dovolené do 30. června následujícího roku, má zaměstnanec právo určit si čerpání dovolené, to musí zaměstnavateli oznámit nejméně 14 dní předem, pokud se nedohodnou na jiném termínu. V praxi jde o to, která ze dvou smluvních stran určí čerpání dovolené dříve. Termín, který si takto určí zaměstnanec, nemůže zaměstnavatel jednostranně změnit. Zaměstnavatel může určit čerpání dovolené i zaměstnanci, který ještě nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, ale lze předpokládat, že tyto podmínky zaměstnanec do konce kalendářního roku splní (typicky u učitelů). Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu: kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené kdy je zaměstnanec na rodičovské dovolené Na dobu čerpání ostatních překážek v práci na straně zaměstnance může zaměstnavatel na žádost zaměstnance určit čerpání dovolené. Pokud zaměstnankyně požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, 7

8 je zaměstnavatel povinen této žádosti vyhovět. Vyhovět zaměstnavatel musí též žádosti zaměstnance o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Důvody přerušení dovolené zaměstnance: nástup na vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení v ozbrojených silách, to neplatí, pokud zaměstnanec z tohoto důvodu dovolenou čerpá byl-li uznán dočasně práce neschopným, to neplatí, pokud z tohoto důvodu zaměstnanec dovolenou čerpá ošetřuje-li člena rodiny nástupem zaměstnankyně na mateřskou a rodičovskou dovolenou nástupem zaměstnance na rodičovskou dovolenou Do dovolené se nezapočítává den, který je jinak obvykle pracovním dnem a v době čerpání dovolené na tento den připadne státní svátek. Při změně zaměstnání se stává, že si zaměstnanec nevyčerpá dovolenou u původního zaměstnavatele a potřebuje si ji vyčerpat u nového zaměstnavatele. Takový postup je možný v případě, jestliže o to zaměstnanec požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a zúčastnění zaměstnavatelé se dohodnout na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na kterou zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího tuto dovolenou nebo její část právo nevzniklo a ani nevznikne. Pokud jsme výše mluvili o změně zaměstnání, pak je to případ, kdy skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele bezprostředně navazuje na vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele. Za čerpání dovolené zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku. Za nevyčerpanou dovolenou zaměstnanci přísluší náhrada mzdy pouze v případě skončení pracovního poměru, a to ve výši průměrného výdělku. Jaký je postup při přečerpání dovolené? V tomto případě je zaměstnanec povinen zaměstnavateli vyplacenou náhradu mzdy nebo platu vrátit. Krácení dovolené Dovolenou zaměstnavatel krátí ze dvou důvodů: z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci důvodem krácení jsou překážky v práci, které se neposuzují jako výkon práce za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. z důvodu neomluvené nepřítomnosti v práci zákonem není stanovena povinnost zaměstnavateli krátit v tomto případě dovolenou. Rozhodne-li se za neomluvenou absenci krátit dovolenou, pak může krátit za každý neomluvený pracovní den dovolenou o 1 až 3 dny. Neomluvená zameškání kratších části se mohou sčítat. Při krácení dovolené zaměstnavatel musí zaměstnanci, který byl v pracovním poměru po celý kalendářní rok, umožnit čerpání dovolené alespoň v délce 2 týdnů. Právo na dovolenou 8

9 je spjato vždy s příslušným kalendářním rokem, proto lze dovolenou krátit vždy jen z důvodů, které v tomto roce vznikly. Krátit z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené nelze dovolenou, o kterou požádá zaměstnankyně tak, aby navazovala bezprostředně po její mateřské dovolené (zaměstnanec, pokud dovolená navazuje na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou). Dodatková dovolená Pro zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné těžba nerostů, vězeňská služba, potápěči, zdravotníci, zdravotnická záchranná služba, vychovatelé provádějící výchovu mládeže za ztížených podmínek, apod. náleží dle ZP dodatková dovolená v rozsahu jednoho týdne. c) Náhradní volno ZP nabízí dvě možnosti kompenzace za práci přesčas a práci ve svátek, buď peněžité plnění, nebo pracovní volno. V případě práce ve svátek náleží zaměstnanci prioritně náhradní volno, kdežto v případě práce přesčas upřednostňuje ZP peněžité plnění. Ustanovení o kompenzaci práce přesčas v žádném případě nelze použít pro odměňování tzv. nadúvazkových hodin, tedy přímé pedagogické činnosti vykonávané pedagogickým pracovníkem nad stanovený rozsah. K tomuto účelu slouží příplatek podle 132 ZP. V případě pedagogických pracovníků připadá v úvahu práce přesčas např. v rámci pracovní cesty (výlet, exkurze), ale také při mimořádných směnách mimo rozvrh týdenní pracovní doby. Plat nebo náhradní volno za práci přesčas Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek podle výše uvedeného. Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas. Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce 3 kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se 9

10 plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. d) Doba odpočinku Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami - zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 11 hodin, zaměstnanec mladší 18 let po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let za podmínky, že následující odpočinek mu bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku: v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas v zemědělství při poskytování služeb obyvatelstvu, zejména: 1. ve veřejném stravování 2. v kulturních zařízeních 3. v telekomunikacích a poštovních službách 4. ve zdravotnických zařízeních 5. v zařízeních sociálních služeb u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech Dny pracovního klidu Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky (vyjmenovány v zákoně o státních svátcích). Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně. V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech: naléhavé opravné práce nakládací a vykládací práce inventurní a závěrkové práce práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva práce v dopravě krmení a ošetřování zvířat Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele. ZP dále stanovuje podmínky, kolikrát může být práce ve dnech pracovního klidu nařízena. 10

11 U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Ustanovení věty první je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohody a pro zjišťování průměrného výdělku. Nepřetržitý odpočinek v týdnu Zaměstnavatel je povinen rozvrhnout pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu v trvání alespoň 35 hodin. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. Jestliže to umožňuje provoz zaměstnavatele, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu všem zaměstnancům na stejný den a tak, aby do něho spadala neděle. ZP stanoví případy, kdy se lze odchýlit od výše uvedeného. e) Práce přesčas Práce přesčas je výjimečnou prací, kterou zaměstnavatel může nařídit pouze z vážných provozních důvodů. Jedná se o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Je třeba si uvědomit, že práce přesčas ale nemůže v žádném případě být systémovou součástí plánování a rozvrhování pracovní doby. Rozlišujeme práci přesčas nařízenou a dohodnutou. Nařízená práce může činit maximálně 150 hodin ročně a 8 hodin týdně. Dohodnutá práce přesčas, jak vyplývá již ze samotného názvu, vznikne jako dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, obě strany tedy souhlasí. Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodne na práci přesčas většinou v případě, kdy z nějakého důvodu má větší potřebu práce přesčas, tzn. rozsah hodin je vyšší než 150 hodin. Písemná forma této dohody nutná není, přesto se doporučuje stručnou dohodu sepsat. Pracovní pohotovost Doba, která není pracovní dobou, je dobou odpočinku. Zaměstnanec s ní může libovolně nakládat a není nijak omezován zaměstnavatelem. Specifickou dobou odpočinku je pak pracovní pohotovost. Specifickou je proto, že právě v této době je zaměstnanec připraven na pokyn zaměstnavatele k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy. Tato práce musí v případě potřeby být provedena nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Z uvedeného můžeme konstatovat, že zaměstnanec je tímto částečně omezován ve svém volném čase, přesto je tato doba považována za volný čas. Proto mějte prosím na paměti, že pracovní pohotovost musí zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout. Nedojde-li během pracovní pohotovosti k výkonu práce, přísluší zaměstnanci odměna podle 14 ZP a tato doba se do pracovní doby nezapočítává. Jestliže během pracovní pohotovosti zaměstnanec vykonává práci, přísluší mu za to mzda nebo plat, nepřísluší mu však odměna za pracovní pohotovost. f) Pracovní volno při překážkách v práci na straně zaměstnance ZP rozlišuje důležité osobní překážky, jiné důležité osobní překážky a překážky v práci z důvodu obecného zájmu. Důležité osobní překážky Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci: po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů (o nemocenském pojištění) po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu (o ochraně veřejného zdraví) po dobu mateřské nebo rodičovské dovolené 11

12 po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat. Mateřská a rodičovská dovolená Zjednodušeně řečeno: základní rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou, mateřskou může čerpat pouze žena a rodičovskou oba. Mateřská dovolená V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. ZP počítá i s případy kdy, zaměstnankyně vyčerpá z mateřské dovolené méně než 6 týdnů, k tomu více 195 ZP. Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Rodičovská dovolená K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. ZP pamatuje i na případy adopce a pěstounství, k tomu blíže viz 197 ZP. Společné ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené Mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou zaměstnankyně a zaměstnanec oprávněni čerpat současně. Jestliže dítě bylo ze zdravotních důvodů převzato do péče kojeneckého nebo jiného léčebného ústavu a zaměstnanec nebo zaměstnankyně zatím nastoupí do práce, přeruší se tímto nástupem mateřská nebo rodičovská dovolená; její nevyčerpaná část přísluší ode dne opětovného převzetí dítěte z ústavu do své péče, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Jestliže se zaměstnankyně nebo zaměstnanec přestane starat o dítě, a dítě bylo z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, jakož i zaměstnankyni nebo zaměstnanci, jejichž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných než zdravotních důvodů, nepřísluší mateřská nebo rodičovská dovolená po dobu, po kterou o dítě nepečují. Jestliže dítě zemře v době, kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené nebo zaměstnanec na rodičovské dovolené, přísluší mateřská nebo rodičovská dovolená ještě po dobu 2 týdnů ode dne úmrtí dítěte, nejdéle do dne, kdy by dítě dosáhlo věku 1 roku. Jiné důležité osobní překážky v práci Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v 191 (viz níže), je zaměstnavatel povinen poskytnout mu 12

13 nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši průměrného výdělku. Vláda stanoví nařízením č. 590/2006 Sb. okruh překážek v práci, rozsah pracovního volna, případy, ve kterých přísluší náhrada mzdy nebo platu (např. vyšetření u lékaře, svatba, stěhování, pohřeb, apod.). Překážky v práci z důvodu obecného zájmu Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zvláštní právní předpisy upravující překážky v práci z důvodu obecného zájmu tím nejsou dotčeny. Výkonem veřejné funkce je například výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího. Výkon občanské povinnosti O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout. Jiné úkony v obecném zájmu Např. výkon jiné odborové činnosti, činnost dárce při odběru krve, činnost dárce dalších biologických materiálů, činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, apod. Pracovní volno související s brannou povinností Viz 204 ZP. Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia Účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu. 1. Jaké je specifikum pružné pracovní doby? 2. Kdo určuje primárně čerpání dovolené? 3. Co upřednostňuje ZP v případě práce přesčas a co v případě práce ve státní svátek? 4. K čemu jsou dny pracovního klidu? 5. Co je pracovní pohotovost? 6. Jaké překážek v práci na straně zaměstnance rozlišuje ZP? 13

14 2) Pracovní podmínky mladistvých a žen, zejména těhotných Mladistvým a ženám, zejména pak ženám těhotným je věnována v zákoníku práce zvláštní pozornost, a to zejména s ohledem na jejich fyziologické zvláštnosti a u žen pak z důvodů plnění společenských funkcí (role matky). Není proto možné, aby tyto skupiny zaměstnanců vykonávaly všechny práce a pracovaly na všech pracovištích. Ve školství přicházejí mladiství zaměstnanci v úvahu jen na pozicích provozních a správních zaměstnanců. Pracovní podmínky zaměstnankyň Zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou č. 180/2015 Sb., práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankynímmatkám do konce devátého měsíce po porodu. Je zakázáno zaměstnávat těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni, která kojí, a zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu pracemi, pro které nejsou podle lékařského posudku zdravotně způsobilé. Přestávky ke kojení Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení. Zaměstnankyni, která pracuje po stanovenou týdenní pracovní dobu, přísluší na každé dítě do konce 1 roku jeho věku 2 půlhodinové přestávky a v dalších 3 měsících 1 půlhodinová přestávka za směnu. Pracuje-li po kratší pracovní dobu, avšak alespoň polovinu týdenní pracovní doby, přísluší jí pouze 1 půlhodinová přestávka, a to na každé dítě do konce 1 roku jeho věku. Přestávky ke kojení se započítávají do pracovní doby a přísluší za ně náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek. Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči. Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší než 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu. Jestliže je zakázáno zaměstnávat mladistvého zaměstnance prací, pro kterou se mu dostalo výchovy k povolání, protože je její výkon mladistvým zaměstnancům zakázán nebo protože podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb ohrožuje jeho zdraví, je zaměstnavatel povinen do doby, než bude mladistvý zaměstnanec moci tuto práci konat, poskytnout mu jinou přiměřenou práci odpovídající pokud možno jeho kvalifikaci. Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně 14

15 nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou č. 180/2015 Sb., pracoviště, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a podmínky, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání. Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance také pracemi, při nichž jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu nebo při jejichž výkonu by mohli vážně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných fyzických osob. Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou i na zaměstnance ve věku do 21 let. Zaměstnavatel je povinen vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni; seznam obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a druh práce, který tento zaměstnanec vykonává. Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských služeb: před vznikem pracovního poměru a před převedením na jinou práci, pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně. Mladiství zaměstnanci jsou povinni podrobit se stanoveným lékařským vyšetřením. Při ukládání pracovních úkolů mladistvému zaměstnanci je zaměstnavatel povinen řídit se lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb. a) Převedení na jinou práci Koná-li těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství, je zaměstnavatel povinen převést ji dočasně na práci, která je pro ni vhodná a při níž může dosahovat stejného výdělku jako na dosavadní práci. Požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Citované platí obdobně pro zaměstnankyni-matku do konce devátého měsíce po porodu a zaměstnankyni, která kojí. Dosahuje-li zaměstnankyně při práci, na niž byla převedena, bez svého zavinění nižšího výdělku než na dosavadní práci, poskytuje se jí na vyrovnání tohoto rozdílu vyrovnávací příspěvek podle zvláštního právního předpisu (nemocenské pojištění). b) Pracovní cesty a přeložení Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do věku 8 let smějí být vysíláni na pracovní cestu mimo obvod obce svého pracoviště nebo bydliště jen se svým souhlasem; přeložit je může zaměstnavatel jen na jejich žádost. Uvedené platí i pro osamělou zaměstnankyni a osamělého zaměstnance, kteří pečují o dítě, dokud dítě nedosáhlo věku 15 let, jakož i pro zaměstnance, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost). c) Rozvázání pracovního poměru Pracovní poměr může být rozvázán jen: dohodou výpovědí 15

16 okamžitým zrušením zrušením ve zkušební době Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby. Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době (co je ochranná doba definuje ZP v 53, pro nás je podstatné, že je to mimo jiné v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou). Okamžité zrušení pracovního poměru Zaměstnavatel nesmí okamžitě zrušit pracovní poměr s těhotnou zaměstnankyní, zaměstnankyní na mateřské dovolené, zaměstnancem nebo zaměstnankyní, kteří čerpají rodičovskou dovolenou. d) Úprava pracovní doby Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně nebo zaměstnanec, který prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Zakazuje se zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas. Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas. 1. Jaký nárok má kojící žena? 2. Smí mladiství zaměstnanci konat práci v noci? 3. Jakou jim (mladiství, apod.) ZP poskytuje ochranu při skončení pracovního poměru? 3) Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců a) Základní právní úprava (Zákoník práce, Občanský zákoník) Nejprve si vysvětlíme základní pojmy, které budeme pro další výklad potřebovat. Právní osobnost - způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Člověk má právní osobnost od narození až do smrti. Svéprávnost - způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Plně svéprávným se člověk stává zletilostí. 16

17 Zletilost nabývá se dovršením osmnáctého roku věku. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti, nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství, ani prohlášením manželství za neplatné. Nezletilí - má se za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Deliktní způsobilost - každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná. Vztah NOZ a ZP NOZ se použije na pracovněprávní vztahy tehdy, pokud to ZP výslovně nevylučuje, nebo nemá-li ZP vlastní použitelnou úpravu. Způsob použití obecné právní úpravy NOZ přitom nesmí být v rozporu s účelem pracovněprávních vztahů a jejich zásadami. ZP tak vylučuje použití právní úpravy NOZ v podstatě tam, kde dochází k rozporu s obsahem a účelem základního pracovněprávního vztahu, ke snížení míry ochrany zaměstnance, či k ingerenci třetích osob do základního pracovněprávního vztahu. Na práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele se nepoužijí ustanovení NOZ o ochraně spotřebitele. Právní jednání Na pracovněprávní vztahy se plně aplikuje i právní úprava NOZ o právních jednáních. Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se vždy výklad pro zaměstnance nejpříznivější. Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců Základní úprava je obsažena v 301 až 304 ZP. Zaměstnanci jsou povinni: pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele Vedoucími zaměstnanci se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Povinnosti vedoucích zaměstnanců: řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky co nejlépe organizovat práci 17

18 vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci zabezpečovat odměňování zaměstnanců podle ZP vytvářet podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů zabezpečovat přijetí opatření k ochraně majetku zaměstnavatele ZP práce zohledňuje i zvláštní postavení zaměstnanců ve státní správě (PČR, Vězeňská služba, apod.) např. povinnost jednat nestranně, nepřijímat dary, apod. Týká se např. i zaměstnanců škol zřizovaných ministerstvem vnitra a zaměstnanců Policejní akademie. Další povinnosti Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů. Omezení se nevztahuje na výkon vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké činnosti. b) Práva a povinnosti, odpovědnost z pracovněprávního vztahu Pracovněprávní odpovědnost je zvláštní kvalifikovaný druh pracovněprávní povinnosti, jejíž vznik jako sekundární povinnosti předpokládá porušení primární právní odpovědnosti. Porušení pracovněprávní odpovědnosti nemusí vždy vyvolat jen pracovněprávní odpovědnost, ale může dojít i k jiným druhům odpovědnosti - trestněprávní, občanskoprávní, apod. Právní teorie rozlišuje dělení na - hmotná odpovědnost a jiná než hmotná odpovědnost; odpovědnost objektivní a subjektivní, Individuální x kolektivní. Z výše uvedeného členění jsou podstatné pojmy subjektivní a objektivní odpovědnost. Subjektivní odpovědnost znamená odpovědnost za zavinění, kdežto u objektivní odpovědnosti se zavinění nevyžaduje, často se proto označuje jako odpovědnost za výsledek. Pro účely kurzu však přeskočíme právní teorii a budeme se zabývat konkrétními případy: Odpovědnost za škodu zaměstnanec zaměstnavateli odpovědnost subjektivní možnost exculpace (vyvinění) Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v ZP (schodek na svěřených hodnotách a ztráta svěřených věcí). Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno 18

19 bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak. Zaměstnanec není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. Schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat Hmotka Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda (písemně) o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. ZP dává možnost zaměstnanci od uzavřené dohody odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Jsou-li hodnoty svěřeny k vyúčtování společně více zaměstnancům, může zaměstnanec od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty také odstoupit, jestliže je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec nebo ustanoven jiný vedoucí nebo jeho zástupce. Odstoupení od dohody o odpovědnosti musí mít písemnou formu. Závazek z dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější. Inventuru je zaměstnavatel povinen provést: při uzavření dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty při zániku závazku z této dohody při výkonu jiné práce při převedení zaměstnance na jinou práci nebo na jiné pracoviště při jeho přeložení při skončení pracovního poměru Na pracovištích, kde pracují zaměstnanci společně zavázaní k vyúčtování svěřených hodnot, je zaměstnavatel povinen inventuru provést: při uzavření dohod o odpovědnosti za svěřené hodnoty se všemi společně zavázanými zaměstnanci při zániku závazku ze všech těchto dohod při výkonu jiné práce při převedení na jinou práci nebo na jiné pracoviště nebo přeložení všech společně zavázaných zaměstnanců při změně na pracovním místě vedoucího zaměstnance nebo jeho zástupce na žádost kteréhokoliv ze společně zavázaných zaměstnanců při změně v jejich kolektivu 19

20 při odstoupení některého z nich od dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty Ve zbytku pak odkazuji na příslušná ustanovení ZP. Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Věc, jejíž cena přesahuje Kč, smí být zaměstnanci svěřena jen na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí. Dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit ztrátu zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě. Odstoupení musí provést písemně. Závazek z dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější. Rozsah a způsob náhrady škody v pracovněprávním vztahu Povinnost nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnavatel požadovat, kromě částky uvedené výše, i náhradu ušlého zisku. Způsobil-li škodu také zaměstnavatel, je zaměstnanec povinen nahradit jen poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Je-li k náhradě škody společně zavázáno více zaměstnanců, je povinen každý z nich nahradit poměrnou část škody podle míry svého zavinění. Při určení výše náhrady škody se přihlédne zejména k okolnostem, které bránily splnění povinnosti, a k významu škody pro zaměstnavatele. Výše náhrady škody však nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši. Další podmínky stanoví ZP v 260 a násl. ZP. Závěrem jen upozorním, že v případě zaměstnance, který se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není schopen ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, je povinen nahradit škodu v tomto stavu způsobenou. Škodu je povinen nahradit i zaměstnanec, který ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo jeho zástupce, sám nebo společně s 20

21 podřízeným zaměstnancem, určí výši náhrady škody ten, kdo statutární orgán nebo jeho zástupce na pracovní místo ustanovil. Postup zaměstnavatele při uplatňování náhrady škody Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla, a že je zaměstnanec povinen ji nahradit. Uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu (písemně) o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její náhrady, s výjimkou náhrady nepřesahující Kč, je zaměstnavatel povinen projednat s odborovou organizací. Moderační právo soudu - z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit. Odpovědnost za škodu zaměstnavatel zaměstnanci odpovědnost objektivní možnost liberace (zproštění se odpovědnosti) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. Zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu, ani škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu. Odvracení škody Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Uvedené se vztahuje i na účelně vynaložené náklady. Právo na náhradu škody podle má i zaměstnanec, který takto odvracel nebezpečí hrozící životu nebo zdraví, jestliže by byl povinen škodu nahradit zaměstnavatel. Odložené věci Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém. Právo na náhradu škody se promlčí, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Rozsah a způsob náhrady škody Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat rovněž náhradu ušlého zisku. Škodu na věcech, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel zaměstnanci povinen nahradit do částky Kč. Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, je zaměstnavatel povinen 21

22 nahradit zaměstnanci škodu v plné výši. Právo na náhradu škody se promlčí, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl. Pracovní úrazy a nemoci z povolání Touto oblastí se budeme zabývat jen stručně, neboť se jedná o problematiku velmi složitou a pro účely kurzu není třeba jít více do hloubky. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Existuje seznam nemocí z povolání a specializovaná pracoviště, která se zabývají nemocemi z povolání. Byť se jedná o objektivní odpovědnost, je dána zaměstnavateli možnost liberace, a to za následujících podmínek. Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla: tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla: v důsledku skutečností uvedených výše, a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec utrpěl pracovní úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozící životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav úmyslně nevyvolal. ZP stanoví druhy náhrad, které může zaměstnanec požadovat (podrobněji 271a až 271u ZP). 22

23 Náhrada za ztrátu výdělku po dobu pracovní neschopnosti Náhrada za ztrátu výdělku po skončení pracovní neschopnosti Náhrada za bolest a snížení společenského uplatnění Účelně vynaložené náklady spojené s léčením Náhrada věcné škody Náhrady při úmrtí zaměstnance náklady spojené s léčením a pohřbem, náhrada nákladů na výživu pozůstalých, jednorázové odškodnění pozůstalých, náhrada věcné škody c) Obecná odpovědnost vyplývající z občanského zákoníku Obecná odpovědnost vychází z NOZ Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Pokud někdo porušením svých povinností způsobí jinému majetkovou škodu či jinou újmu (např. poškození dobré pověsti, ublížení na zdraví apod.), měl by ji pochopitelně také napravit. Úkolem NOZ je pro tyto případy nastavit jasná pravidla, podle kterých bude možné určit zejména, jakým způsobem, popř. v jaké výši má k této nápravě dojít. Výsledkem by přitom mělo být co nejúplnější uspokojení poškozeného, tedy vyvolání takového stavu, jako by ke vzniku újmy vůbec nedošlo. Bezdůvodné obohacení Ustanovení o bezdůvodném obohacení mají do jisté míry podobný účel jako ustanovení o náhradě újmy, tedy napravit protiprávní stav. Přesto dopadají na jiný okruh případů. O bezdůvodném obohacení můžeme hovořit pouze v případě, že se někdo bez spravedlivého důvodu obohatí na úkor druhého, přičemž k tomu nemusí dojít vlivem protiprávního jednání jako u odpovědnosti za škodu. Typicky se jedná o situace, kdy někdo omylem poskytne druhému určité plnění (např. mu omylem pošle na účet peníze) nebo mu plní z důvodu, který odpadl apod. NOZ se této problematice věnuje v části Obecné předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti: a) protiprávní úkon, protiprávní stav b) újma, ať v majetkové či nemajetkové sféře postiženého c) příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi a) a b) d) zpravidla zavinění ve formě úmyslu či nedbalosti Troška právní teorie - druhy občanskoprávní odpovědnost dle různých třídění: odpovědnost za škodu odpovědnost za vady odpovědnost za prodlení odpovědnost za majetkovou újmu odpovědnost za nemajetkovou újmu objektivní bez zavinění subjektivní - se zaviněním 23

24 1. Kde najdeme základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců? 2. Je třeba zavinění v případě odpovědnosti zaměstnavatele? 3. Co je základní povinností každého? 4) Odpovědnost za škodu z hlediska výkonu funkce, za škodu vzniklou žákům a za škodu způsobenou žáky (zákonné a možné pojištění za škodu) V čele právnické osoby, příspěvkové organizace stojí statutární orgán, který jedná jménem této právnické osoby navenek. Podle ŠZ se statutární orgán nazývá ředitel. V případě ředitele je třeba rozlišovat, v jaké pozici jedná, podle toho pak posuzujeme, z jakých právních předpisů vychází jeho odpovědnost (často se však prolínají): statutární zástupce organizace - NOZ zástupce zaměstnavatele - ZP vzdělávací instituce - ŠZ Škoda na převzaté věci Každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem jeho závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li, že by ke škodě došlo i jinak. Škoda na odložené věci Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci. Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství. Neuplatní-li se právo na náhradu škody u provozovatele bez zbytečného odkladu, soud je nepřizná, pokud provozovatel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Nejpozději lze právo na náhradu škody uplatnit do patnácti dnů po dni, kdy se poškozený o škodě musel dozvědět. a) Majetkové a nemajetkové újmy Majetková újma (škoda) Škoda představuje jakoukoli ztrátu na majetku. Nejedná se přitom pouze o škodu skutečnou (výše, o kterou se hodnota majetku snížila), ale i o ušlý zisk (výše, o kterou se hodnota majetku nezvýšila, ačkoliv měla). Příklad: Pokud někdo jinému poškodí vozidlo, se kterým dotyčný podniká, uhradí mu nejenom náklady na jeho opravu, ale i ztrátu na zisku, o který v důsledku nepojízdnosti vozidla přišel. Za vzniklou škodu je zpravidla odpovědný ten, kdo ji způsobil tzv. škůdce. NOZ nově důsledně rozlišuje podmínky náhrady škody s ohledem na to, kterou ze svých povinností škůdce porušil, tedy zda porušil povinnosti vyplývající ze zákona, smlouvy, či dobrých mravů. 24

25 Příklad: Pokud někdo vlivem nepřiměřené rychlosti poškodí cizí vozidlo, jde o škodu způsobenou porušením zákona. Naproti tomu, pokud někdo včas nedodá svému obchodnímu partnerovi zboží a ten kvůli tomu přijde o zakázku, škoda není způsobená přímým porušením zákona, nýbrž porušením smluvní povinnosti. Zatímco při porušení zákona je škůdce za škodu odpovědný zpravidla pouze v případě, že ji skutečně zavinil, při porušení smluvní povinnosti není zavinění vždy třeba. Příklad: Pokud by ve výše naznačeném případě řidič (který není provozovatel vozidla) prokázal, že poškodil cizí vozidlo v důsledku selhání brzd, které mu v servisu špatně opravili, nemusel by škodu hradit. Naproti tomu, dodavatel, který by svému obchodnímu partnerovi vlivem poruchy na svém vozidle nedodal včas zboží, bude povinen hradit škodu i tak. Jednou z mála možností, jak se při porušení smluvní povinnosti vyhnout hrazení škody, je odvolání se na tzv. vyšší moc (například živelné katastrofy apod.). Pokud by dodavatel prokázal, že mu ve včasném dodání zabránila povodeň, nemusel by svému obchodnímu partnerovi škodu hradit. Způsoby náhrady Je-li někomu způsobena škoda na věci (např. poničen motocykl), připadají v úvahu dva způsoby náhrady buď v penězích, anebo uvedením do předešlého stavu (škůdce motocykl opraví, resp. nechá opravit, či koupí nový). NOZ preferuje náhradu škody uvedením do původního stavu. Zároveň však umožňuje, aby si poškozený místo této formy zvolil náhradu peněžitou. Soud jeho volbu přitom nebude nijak posuzovat a zasáhne proti ní pouze ve zcela výjimečných případech. Například pokud by poškozený svou volbou sledoval šikanu škůdce. Nemajetková újma Za nemajetkovou újmu je v obecném pojetí možné považovat jakoukoli újmu, která pro poškozeného neznamená přímou ztrátu na majetku. Typicky se jedná o zásah do zdraví, cti, soukromí osoby apod. Následky této újmy bývají zpravidla velice závažné a v konečném důsledku se mohou projevit i v majetkových poměrech poškozeného. Příklad: Pokud je obchodní společnost neprávem obviněna ze šizení zákazníků, nemusí přijít pouze o svou dobrou pověst, ale v konečném důsledku i o své zákazníky, a tedy i zisk. Zadostiučinění Náhrada nemajetkové újmy se poskytuje formou tzv. zadostiučinění, které může mít celou řadu podob. NOZ zdůrazňuje, že má být zvoleno takové řešení, které má potenciál způsobenou újmu dostatečně účinně odčinit. Jestliže takové zadostiučinění není možné zvolit, má být poskytnuto v penězích. Příklad: Pokud noviny zveřejní na titulní straně lživé informace způsobilé přivodit dotčené osobě nemajetkovou újmu, neměla by být zadostiučiněním pouhá omluva na posledních stranách novin, nýbrž kupříkladu omluva zveřejněná též na titulní straně. 25

26 V této souvislosti NOZ dále uvádí, že při určování způsobu a výše zadostiučinění musí být brán zřetel i na další okolnosti, např. zda byla újma způsobena použitím lsti či pohrůžky, zda byly účinky újmy násobeny uváděním ve veřejnou známost, zda byl poškozený diskriminován z důvodu svého pohlaví, etnického původu apod. V těchto případech musí být výše zadostiučinění úměrně zvýšena. Výslovně je též ustanoveno, že náhradu nemajetkové újmy mohou za určitých okolností požadovat nejenom přímo dotčené osoby, ale i osoby, které újmu důvodně pociťují jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. V uvedeném případě pomluvy by tak mohli náhradu nemajetkové újmy požadovat například i příbuzní poškozeného. b) Prevenční povinnost Již zmíněno částečně výše. Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, má povinnost zakročit na ochranu jiného každý, kdo vytvořil nebezpečnou situaci nebo kdo nad ní má kontrolu, anebo odůvodňuje-li to povaha poměru mezi osobami. Stejnou povinnost má ten, kdo může podle svých možností a schopností snadno odvrátit újmu, o níž ví nebo musí vědět, že hrozící závažností zjevně převyšuje, co je třeba k zákroku vynaložit. Kdo porušil právní povinnost, nebo kdo může a má vědět, že ji poruší, oznámí to bez zbytečného odkladu osobě, které z toho může újma vzniknout, a upozorní ji na možné následky. Splní-li oznamovací povinnost, nemá poškozený právo na náhradu té újmy, které mohl po oznámení zabránit. Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Náhoda Újmu způsobenou náhodou nahradí ten, kdo dal ze své viny k náhodě podnět, zejména tím, že poruší příkaz nebo poškodí zařízení, které má nahodilé újmě zabránit. Nutná obrana Kdo odvrací od sebe nebo od jiného bezprostředně hrozící nebo trvající protiprávní útok a způsobí přitom útočníkovi újmu, není povinen k její náhradě. To neplatí, je-li zjevné, že napadenému hrozí vzhledem k jeho poměrům újma jen nepatrná nebo obrana je zcela zjevně nepřiměřená, zejména vzhledem k závažnosti újmy útočníka způsobené odvracením útoku. Krajní nouze Kdo odvrací od sebe nebo od jiného přímo hrozící nebezpečí újmy, není povinen k náhradě újmy tím způsobené, nebylo-li za daných okolností možné odvrátit nebezpečí jinak nebo nezpůsobí-li následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než újma, která hrozila, ledaže by majetek i bez jednání v nouzi podlehl zkáze. To neplatí, vyvolal-li nebezpečí vlastní vinou sám jednající. 26

27 Při posouzení, zda někdo jednal v nutné obraně, anebo v krajní nouzi, se přihlédne i k omluvitelnému vzrušení mysli toho, kdo odvracel útok nebo jiné nebezpečí. Kdo odvracel hrozící újmu, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů a na náhradu újmy, kterou přitom utrpěl, i proti tomu, v jehož zájmu jednal, nanejvýš však v rozsahu přiměřeném tomu, co odvrátil. c) Odpovědnost nezletilého a dozoru Bezpečnost a ochrana zdraví ve školách a školských zařízeních ŠZ - školy a školská zařízení jsou při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb povinny přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Školy a školská zařízení zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytují žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Ministerstvo stanoví vyhláškou opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání ve školách a školských zařízeních a při činnostech s ním souvisejících. Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti (např. nezajištění dohledu nad dětmi), má se za to že škodu zavinil z nedbalosti. Nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, nahradí způsobenou škodu, pokud byl způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky; poškozenému náleží náhrada škody i tehdy, nebránil-li se škůdci ze šetrnosti k němu. Nebylli nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, nebo ten, kdo je stižen duševní poruchou, způsobilý ovládnout své jednání a posoudit jeho následky, má poškozený právo na náhradu, je-li to spravedlivé se zřetelem k majetkovým poměrům škůdce a poškozeného. Společně a nerozdílně se škůdcem nahradí škodu i ten, kdo nad ním zanedbal náležitý dohled. Není-li škůdce povinen k náhradě, nahradí poškozenému škodu ten, kdo nad škůdcem zanedbal dohled. Kdo se uvede vlastní vinou do takového stavu, že není s to ovládnout své jednání nebo posoudit jeho následky, nahradí škodu v tomto stavu způsobenou. Společně a nerozdílně s ním nahradí škodu ti, kteří jej vlastní vinou do tohoto stavu přivedli. d) Způsob a rozsah náhrady škody Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Snížení náhrady Z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, 27

28 byla-li škoda způsobena úmyslně. Uvedené se nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče. Nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud. NOZ stanoví zvláštní případy a způsoby výpočtu náhrady škody: náhrada při újmě na přirozených právech člověka náhrady při ublížení na zdraví a při usmrcení náklady spojené s péčí o zdraví náklady pohřbu peněžité dávky odbytné náhrada při poškození věci náhrada při poranění zvířete Náhrada nemajetkové újmy Odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit. e) Pojistná smlouva, druhy pojištění Pojištění je upraveno v NOZ jedná se o tzv. závazky z odvážných smluv, neboť ujednání stran závisí na nejisté události, což pojištění nepochybně je. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. Pojmy: pojištěný - osoba, na jejíž život, zdraví, majetek nebo odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje pojistné podmínky - vymezují zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy. pojistné právo pojistitele na úhradu povinné pojištění zákonem stanovená povinnost uzavřít určitý typ pojištění např. povinné ručení u aut pojistka potvrzení o uzavření pojistné smlouvy pojistná událost situace, pro které je uzavřena pojistná smlouva je možné žádat pojistné plnění výluky z pojištění situace, na které se nevztahuje pojištění limit pojistného plnění výše plnění, které hradí pojišťovna spoluúčast část pojistného plnění, na které se podílí pojištění 28

29 Druhy pojištění Pojištění odpovědnosti za škody Pojištění majetku Pojištění osob Pojištění odpovědnosti zákonná úprava Z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon. Pojištěný oznámí bez zbytečného odkladu pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že proti němu poškozený uplatnil právo na náhradu a vyjádří se ke své povinnosti nahradit vzniklou škodu, popřípadě újmu, k požadované náhradě a k její výši. Pojištěný oznámí pojistiteli bez zbytečného odkladu i to, že proti němu bylo v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před orgánem veřejné moci nebo rozhodčí řízení; zároveň mu sdělí, kdo je jeho právním zástupcem a zpraví pojistitele o průběhu i výsledcích řízení. V řízení o náhradě postupuje pojištěný v souladu s pokyny pojistitele; náklady řízení hradí pojištěnému pojistitel. Nebyl-li ujednán limit pojistného plnění, hradí pojistitel poškozenému škodu, popřípadě jinou újmu, v plné výši. Nahradil-li pojištěný škodu nebo újmu, na niž se vztahuje pojištění, má proti pojistiteli právo na náhradu až do výše, do které by jinak byl povinen plnit poškozenému pojistitel. Ujedná-li pojistitel s poškozeným, že mu poskytne, jde-li o práva s povahou opakovaného plnění, jako jsou zejména právo na náhradu ztráty na výdělku nebo nákladů na výživu pozůstalých, jednorázovou náhradu ve výši určené s použitím pojistně matematických metod, vyrovnají se jednorázovou výplatou tato veškerá již vzniklá i budoucí práva. K takovému ujednání je zapotřebí souhlasu pojištěného. Nemůže-li jej pojištěný udělit, není tohoto souhlasu zapotřebí. Způsobil-li pojištěný škodnou událost pod vlivem požití alkoholu nebo použití návykové látky nebo přípravku takovou látku obsahujícího, má pojistitel proti němu právo na náhradu toho, co za něho plnil. Právo podle výše uvedeného pojistitel nemá, obsahoval-li alkohol nebo návykovou látku lék, který pojištěný užil způsobem, který pojištěnému předepsal lékař, a neupozornil-li lékař nebo výrobce léku poškozeného, že v době působení léku nelze vykonávat činnost, v jejímž důsledku škodnou událost způsobil. f) Rozsah, pojistná událost, zánik pojištění Pojištění může krýt: škodu nebo jinou nemajetkovou újmu způsobenou ublížením na zdraví, zvlášť závažným ublížením na zdraví, usmrcením škodu na hmotné movité věci nebo objektu následnou finanční škodu náklady právního zastoupení čistě finanční škodu Pojistná událost Pojistitel zahájí bez zbytečného odkladu šetření nutné ke zjištění existence a rozsahu jeho povinnosti plnit. Šetření je skončeno sdělením jeho výsledků osobě, která uplatnila právo na 29

30 pojistné plnění; na žádost této osoby jí pojistitel v písemné formě zdůvodní výši pojistného plnění, popřípadě důvod jeho zamítnutí. Obsahuje-li oznámení vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené podstatné údaje týkající se rozsahu oznámené události, anebo zamlčí-li se v něm vědomě údaje týkající se této události, má pojistitel právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na šetření skutečností, o nichž mu byly tyto údaje sděleny nebo zamlčeny. Má se za to, že pojistitel vynaložil náklady v prokázané výši účelně. Vyvolá-li pojistník, pojištěný nebo jiná osoba, která uplatňuje na pojistné plnění právo, náklady šetření nebo jejich zvýšení porušením povinnosti, má pojistitel vůči němu právo na přiměřenou náhradu. Není-li splatnost pojistného plnění ujednána, je splatné do patnácti dnů ode dne skončení šetření. Nelze-li ukončit šetření nutná k zjištění pojistné události, rozsahu pojistného plnění nebo k zjištění osoby oprávněné přijmout pojistné plnění do tří měsíců ode dne oznámení, pojistitel oznamovateli sdělí, proč nelze šetření ukončit; požádá-li o to oznamovatel, sdělí mu pojistitel důvody v písemné formě. Pojistitel poskytne osobě, která uplatňuje právo na pojistné plnění, na její žádost na pojistné plnění přiměřenou zálohu; to neplatí, je-li rozumný důvod poskytnutí zálohy odepřít. Způsobila-li úmyslně pojistnou událost buď osoba, která uplatňuje právo na pojistné plnění, anebo z jejího podnětu osoba třetí, vzniká právo na pojistné plnění jen tehdy, bylo-li to výslovně ujednáno, anebo stanoví-li tak tento nebo jiný zákon. Zánik pojištění zákonné důvody: Dohoda K platnosti dohody o zániku pojištění se vyžaduje, aby v ní strany ujednaly, jak se vyrovnají. Není-li ujednán okamžik zániku pojištění, platí, že pojištění zaniklo dnem, kdy dohoda nabyla účinnosti. Uplynutí pojistné doby Bylo-li pojištění ujednáno na dobu určitou, lze ujednat, že uplynutím této doby pojištění nezanikne, pokud pojistitel nebo pojistník nejméně šest týdnů před uplynutím pojistné doby druhé straně nesdělí, že nemá zájem na dalším trvání pojištění. Nezanikne-li pojištění a nejsou-li ujednány podmínky a doba prodloužení, prodlužuje se pojištění za týchž podmínek o tutéž dobu, na kterou bylo ujednáno. Nezaplacení pojistného Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Výpověď Pojistitel nebo pojistník může pojištění vypovědět: s osmidenní výpovědní dobou do dvou měsíců ode dne uzavření smlouvy, nebo s měsíční výpovědní dobou do tří měsíců ode dne oznámení vzniku pojistné události; vypoví-li však pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k tomu Pojistník může pojištění vypovědět s osmidenní výpovědní dobou: 30

31 do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl, že pojistitel použil při určení výše pojistného nebo pro výpočet pojistného plnění hledisko zakázané (např. národnost, etnický původ, apod.) do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o převodu pojistného kmene nebo jeho části nebo o přeměně pojistitele, nebo do jednoho měsíce ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení, že pojistiteli bylo odňato povolení k provozování pojišťovací činnosti Je-li pojištění ujednáno s běžným pojistným, zaniká pojištění na základě výpovědi pojistitele nebo pojistníka ke konci pojistného období; je-li však výpověď doručena druhé straně později než šest týdnů přede dnem, ve kterém uplyne pojistné období, zaniká pojištění ke konci následujícího pojistného období. Vypoví-li pojistitel životní pojištění, nepřihlíží se k výpovědi. Odstoupení Porušil-li pojistník nebo pojištěný úmyslně nebo z nedbalosti povinnost stanovenou v 2788 (nepravdivé sdělení), má pojistitel právo od smlouvy odstoupit, prokáže-li, že by po pravdivém a úplném zodpovězení dotazů smlouvu neuzavřel. Pojistník má právo od smlouvy odstoupit, porušil-li pojistitel povinnost stanovenou v 2789 (nesrovnalost mezi nabízeným pojištěním a zájemcovými požadavky). Právo odstoupit od smlouvy zaniká, nevyužije-li je strana do dvou měsíců ode dne, kdy zjistila nebo musela zjistit porušení povinnosti stanovené v Byla-li smlouva uzavřena formou obchodu na dálku, má pojistník právo bez udání důvodu odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne jejího uzavření nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření smlouvy. Jedná-li se o pojištění spadající do odvětví životních pojištění podle jiného zákona, je pojistník oprávněn odstoupit od smlouvy ve lhůtě třiceti dnů ode dne, kdy obdržel sdělení o uzavření obchodu na dálku, nebo ode dne, kdy mu byly sděleny pojistné podmínky, pokud k tomuto sdělení dojde na jeho žádost po uzavření smlouvy; to platí i v případě, kdy byla smlouva uzavřena jinak než formou obchodu na dálku. Zánik pojistného zájmu Pojištění zaniká zánikem pojistného zájmu, zánikem pojistného nebezpečí, dnem smrti pojištěné osoby, dnem zániku pojištěné právnické osoby bez právního nástupce nebo dnem odmítnutí pojistného plnění. 1. Rozdíl mezi majetkovou a nemajetkovou újmou? 2. Co znamená prevenční povinnost? 3. Odpovídá nezletilý za škodu? 4. Co preferuje NOZ za způsob náhrady škody? 5. K čemu je pojištění odpovědnosti? 6. Jmenujte alespoň 2 druhy zániku pojištění? 31