Makroekonomie I. Otevřená ekonomika - Vnější ekonomické vztahy. Téma přednášky. Výchozí filozofie otevřené ekonomiky dělba práce

Transkript

1 Téma přednášky Makroekonomie I Otevřená ekonomika - Vnější ekonomické vztahy Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zahraniční obchod Platební bilance Výchozí filozofie otevřené ekonomiky dělba práce Lidé se specializují na různé činnosti. Specializace zvyšuje výkonnost výroby To již zaznamenali antičtí Řekové Dělba práce - východiska Vysoký stupeň dělby práce vede ke vzniku trhu hlavní příčinou vzniku trhu je dělba práce. Trhem se rozumí oblast ekonomiky, ve které dochází ke směně výrobků a služeb. Na trhu dochází ke vzájemnému působení prodávajících a kupujících, při kterém se stanoví ceny a množství směňovaného zboží. Trh je nutný. Je to nejdokonalejší dosud poznaný regulátor a stimulátor ekonomického rozvoje. Dělba práce a výměna S dělbou práce vznikl problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Pokud šlo o prvotní formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (naturální směna) - barter. Se složitější dělbou práce se naturální směna stává obtížnou a dochází k zavedení peněz jako prostředku směny. Základ i pro pochopení podstaty existence peněz. Čtyři skupiny dělby práce 1. Přirozená 2. Společenská 3. V pracovních operacích 4. Mezinárodní 1

2 Přirozená dělba práce Historicky první forma spočívající v rozdělení pracovních činností podle osobních přirozených dispozic. Cílem je efektivnější práce. (Muži loví, ženy dělají ostatní méně náročné práce, které již muži po lovu nemuseli vykonávat). Společenská dělba práce Funguje na stejném principu jako přirozená dělba. Došlo k ní později rozdělením na zemědělce a pastevce. Oddělení řemesel, obchodu od výroby. Zvyšuje se efektivnost tím, že každý výrobce se může specializovat v souladu se svými individuálními schopnostmi. Dělba práce v pracovních operacích Další vývoj založený na technickém rozvoji. Vznikla s manufakturní výrobou. Spočívá v tom, že jeden dělník se specializuje pouze na jednu činnost. Kde probíhá? Uvnitř rodiny Uvnitř firmy Dělba práce - shrnutí V zemi národní ekonomie Mezi zeměmi mezi národními ekonomikami Dělba práce jako předmět zkoumání ekonomie Mikroekonomie mikroekonomické subjekty (domácnosti, firmy) Makroekonomie (národní ekonomika, vztahy mezi národními ekonomikami) Jednoduché pochopení dělby práce V domácnosti je otec obchodní podnikatel, pomáhají mu dva synové Petr a Pavel. Petr je vynikající na angličtinu skvěle sestavuje obchodní dopisy, ale dlouho mu trvá psaní na počítači. Pavel problémy s angličtinou (pracuje se slovníkem) výborný na psaní s počítačem. Jaký plyne závěr: Každý se bude specializovat na to v čem je výkonnější. 2

3 Mikroekonomické pojetí dělby práce v makroekonomickém pojetí Teorie: Absolutní výhody Komparativní výhody Absolutní výhoda teoretická východiska Absolutní výhoda představuje v ekonomii schopnost strany (jednotlivce, firmy či státu) produkovat více zboží či služeb za použití stejného množství zdrojů jako strana konkurenční. Jde tedy o schopnost produkovat zboží či služby efektivněji. To však automaticky neznamená větší tržní úspěšnost. Duchovní otec teorie absolutních výhod Duchovním otcem teorie absolutní výhody je Adam Smith v rámci mezinárodního obchodu s užitím pouze pracovní síly jako vstupu. Absolutní výhoda - shrnutí Má-li každý účastník dělby práce svou absolutní výhodu v určité výrobě, pak specializací dělba práce nejvyšší efektivnosti. Komparativní výhoda - východiska Ekonomická teorie o komparativní výhodě vysvětluje výhodnost mezinárodního obchodu za určitých podmínek i v situaci, kdy jedna země je schopná vyrábět všechny druhy zboží s nižšími náklady než země druhá. Princip komparativních výhod se neváže pouze k mezinárodnímu obchodu, popisuje obecně situace, kdy je jeden ze subjektů ekonomického vztahu v některé činnosti produktivnější než všichni ostatní. Komparativní výhoda - podstata Komparativní výhoda při výrobě určitého zboží znamená, že subjekt při výrobě tohoto zboží musí obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt. 3

4 Komparativní výhoda v ekonomických teoriích Myšlenku komparativní výhody poprvé popsal Robert Torrens v roce 1815, ale o obecné rozšíření a rozpracování se postaral David Ricardo v knize Principy politické ekonomie a zdanění. Komparativní výhoda kontext náklady obětované příležitosti V roce 1930 Gottfried Haberler ukázal, že Ricardovu teorii lze také vysvětlit pomocí neoklasického pojmu náklady ušlé (obětované) příležitosti. Náklady obětované příležitosti V ekonomické teorii odpovídají hodnotě nejhodnotnější činnosti (statku), které se musí ekonomický subjekt vzdát ve prospěch jiné činnosti (jiného statku). Náklady obětované příležitosti jsou základní ekonomický koncept. Pozn.: Nehledejme pouze u firmy, podnikatelských aktivitách, ale i v běžném reálném životě. Náklady obětované příležitosti (pro zajímavost) Koncept nákladů obětovaných příležitostí poprvé popsal francouzský ekonom Frédéric Bastiat, v polovině 19. století. Náklady obětované příležitosti (pro zajímavost) Počátkem 20. století je potom podrobně popsal a rozvinul rakouský ekonom Friedrich von Wieser. Proč otevřená ekonomika Protože existuje globální ekonomika a je ve vývoji. 4

5 Otevřená ekonomika Otevřená ekonomika - základem je existence vnějších ekonomických vztahů, žijeme v době globalizoavané ekonomiky, kde jednotlivé státy jsou vzájemně propojeny. Pojetí globální ekonomiky Globální ekonomika nebo světové hospodářství obvykle značí ekonomiku, která je založena na ekonomikách všech zemí světa, národních hospodářstvích. Též globální ekonomiku možno vidět jak ekonomiku globální společnosti a národních ekonomik - tak ekonomiky lokálních společností, které tvoří jednu globální. Složky vnějších ekonomických vztahů 1. Pohyb komodit 2. Pohyb pracovních sil 3. Pohyb kapitálu 4. Pohyb transferů Mezinárodní obchod pohyb komodit Výchozí filozofie: Každý stát stejně jako každý jedinec je univerzální spotřebitel, ale ne univerzální producent. Teoreticky si lze představit, že si každá země může vyrobit jakékoliv produkty, které potřebuje. Otázkou však je, kolik ji to bude stát a zda pro ni někdy není někdy méně nákladné raději určité množství dovézt. V tom je podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na produkci určitých komodit. Složky zahraničního obchodu Export Import Export Výsledky ekonomických aktivit, které byly uskutečněny v tuzemsku jsou používány v zahraničí: export statku export služeb export kapitálových aktiv (prodej aktiv do ciziny, příjmy z fin. aktiv v cizině, úvěry od zahraničí) 5

6 Import Výsledky ekonomických aktiv, skutečněných v zahraničí, jsou využívány v tuzemsku. Import statku Import služeb Import kapitálových aktiv (platby za nákup aktiv v zahraničí, výplata dividend cizincům, splácení úvěru poskytnutých ze zahraničí) Co je mezinárodní zahraniční obchod? Zahraniční obchod je směna komodit - výrobků a služeb, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice. Podstata zahraničního obchodu Země, která má nízké výrobní náklady u určité komodity, kdežto u jiné vysoké, se může na zboží s nízkými náklady specializovat a vyvážet jej. Naopak zboží, u kterého má vysoké výrobní náklady, může přestat vyrábět a raději jej importovat. Proč se země liší ve výrobních nákladech? Několik aspektů: Rozdílné přírodní a klimatické podmínky Rozdílné vybavení surovinovými zdroji Rozdílné kvalifikační struktury obavatelstva Historické aspekty Obecné ekonomické pohnutky k mezinárodnímu obchodu některé země mají monopol přírodních a klimatických podmínek (banány nerostou všude, nafta, zlato a drahé kamení taktéž nejsou rovnoměrně rozděleny apod.), odlišné preference domácností různých zemí (např. české sklo, skotská whisky nebo ruský kaviár jsou proslulé značkou, kterou mohou spotřebitelé řady zemí světa preferovat), absolutní a komparativní výhody - ekonomické výhody, které vedou k mezinárodnímu obchodu. Vysvětlení ekonomických výhod mezinárodního obchodu absolutní výhoda - nižší náklady, vyšší produktivita práce vedou k výrobě určitého výrobku za nižší cenu než v ostatních státech. Pro ostatní státy je ekonomičtější zboží dovézt než ho doma vyrábět dráž (s větší spotřebou domácích zdrojů - výrobních faktorů); komparativní výhoda - komparativní můžeme přeložit jako poměrná, srovnávací výhoda. Souvisí s omezeností zdrojů (viz hranice produkčních možností) každé země. Pro zemi, která dosahuje absolutní výhodu u všech vyráběných výrobků (rozvinutou zemi) je výhodné vyrábět produkci, u které dosahuje ve srovnání s ostatními zeměmi co největší absolutní výhodou a ostatní výrobky (i když zde také dosahuje absolutní výhodu) dovážet, protože tím si na jedné straně uvolní zdroje pro nejlukrativnější a nejefektivnější výrobek a zároveň umožní druhé zemi také něco vyvážet a získávat tak devizy, protože jinak by jí nemohla za její export platit. Tato země tak dosáhne komparativní (srovnávací) výhodu a spokojená i druhá země (méně rozvinutá), která si mezinárodním obchodem taktéž ekonomicky pomohla. 6

7 Teorie absolutních výhod Absolutní výhoda - nižší náklady, vyšší produktivita práce vedou k výrobě určitého výrobku za nižší cenu než v ostatních státech. Typický příklad: Existují dvě země: A, B Předpokládá se, že práce je jediným výrobním faktorem Každá ze zemí vyrábí dva produkty: víno, pšenici V zemi A je potřeba na 1 litr vína 12 hodin práce, v zemi B 16 hodin. Země A potřebuje 8 hodin k výrobě 1 kilogramu pšenice, kdežto země B pouze 4 hodiny. Řešení příkladu Země Víno Pšenice A 12 8 B 16 4 Průběh mezinárodního obchodu (podle absolutní výhody) Mezinárodní obchod bude probíhat na základě absolutních výhod: země A má absolutně nižší náklady na výrobu vína a země B má absolutně nižší náklady u pšenice. Ukázkový příklad Jak musíme změnit údaje v tabulce, aby mezinárodní obchod na základě absolutních výhod mezi zeměmi A a B neprobíhal? Řešení U země B dáme stejná čísla (zachycující množství práce potřebné k výrobě jedné jednotky komodity), jako jsou u země A. Mezinárodní obchod neprobíhá (na základě absolutní výhody) Země Víno Pšenice A B

8 Teorie komparativních výhod V případě komparativních výhod se exportují komodity, u kterých jsou relativně nižší náklady. Interpretace komparativní metody Země Víno Pšenice A 16 8 B 12 4 Závěry z tabulky komparativní výhoda Platební bilance Země B potřebuje na výrobu 1 litru vína 12 hodin práce oproti zemi A, která potřebuje 16 hodin práce, lze tedy říci, že země B je u vína 1,3 krát produktivnější (16/12). U pšenice potřebuje na 1 kg země B 4 hodiny práce, kdežto země A 8 hodin. Země B je tedy u pšenice 2 krát produktivnější (8/4) Země B s bude specializovat na pšenici, neboť tam je produktivnější. Země A na víno, neboť má relativně menší nevýhodu. Země A komparativní výhodu na víno, země B na pšenici. Obecná definice: Je systematický zápis veškerých ekonomických transakcí mezi rezidenty a nerezidenty dané země za určité časové období. Struktura platební bilance Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Saldo chyb a opomenutí Změna devizových rezerv Běžný účet - struktura Obchodní bilance export a import statků Bilance služeb export a import služeb Bilance výnosů jde o převod důchodů z vlastnictví: mzdy, dividendy, úroky, atd. Běžné převody příspěvky mezinárodním organizacím 8

9 Kapitálový účet Jedná se o kapitálové transfery, např. odpuštění dluhů. Finanční účet Přímé zahraniční investice jestliže vzniká podíl na řízení společnosti Portfoliové investice Ostatní investice Saldo chyb a opomenutí, změna devizových rezerv Saldo chyb a opomenutí - vzniká z důvodu metodických a statistických nedokonalostí. Změna devizových rezerv zahraniční měny, zlato, apod. v držení zejména centrální banky. 9