Základní pojmy makroekonomie a mikroekonomie. Mezinárodní obchod a vztahy. Podnikatelské prostředí v EU. Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

Transkript

1 Základní pojmy makroekonomie a mikroekonomie. Mezinárodní obchod a vztahy. Podnikatelské prostředí v EU Ing. N. Kulišťáková Cahlíková, Ph.D.

2 Makroekonomie Je část ekonomie zabývající se fungováním ekonomiky jako celku na úrovni národního hospodářstvím. Odpovídá na otázky týkající se peněz (jejich funkce, historie, ), bankovnictví, výkonu národního hospodářství, nezaměstnanosti, inflací Popisuje, jakými mechanismy se tyto veličiny utvářejí, jaké faktory je ovlivňují a jakým způsobem je dosahováno ekonomické rovnováhy. Sleduje vztahy mezi agregátními veličinami jako například hrubý domácí produkt, agregátní nabídka, agregátní poptávka, inflace, platební bilance, nezaměstnanost, úroková míra a měnový kurz.

3 Agregátní veličiny AGREGÁTNÍ NABÍDKA Označuje celkovou nabídku všech statků a služeb v národním hospodářství, které jsou nabízené firmami. Souhrn peněžních hodnot všech nabízených statků a služeb poskytovaných ekonomikou. AGREGÁTNÍ POPTÁVKA Je to souhrn všech poptávaných statků a služeb v národním hospodářství, s rostoucí cenovou hladinou klesá. Představuje celkové výdaje v ekonomice za dané období, vyjádřené v peněžní hodnotě.

4 Makroekonomické ukazatele jsou makroekonomické agregáty, pomocí nichž se vyjadřuje stav národního hospodářství. Mez hlavní ukazatele se řadí: HDP, HNP míra nezaměstnanosti míra inflace (stabilita cenové hladiny) platební bilance

5 HDP hrubý domácí produkt je celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vyrobených za dané období na území daného státu. Počítají se zde všechny služby a statky vyrobené na daném území, bez ohledu na to, kdo je jejich vlastník. Tento ukazatel se používá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Jde o ukazatel shrnující nově vytvořené hodnoty Časovým obdobím - obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také používá HDP na obyvatele (HDP na hlavu). Různé metody výpočtu.

6 HNP hrubý národní produkt představuje celkovou peněžní hodnotu finálních statků a služeb vyrobených za určité období (zpravidla 1 rok) výrobními faktory ve vlastnictví občanů daného státu. V tomto ukazateli se započítávají i výrobky vyrobené mimo území daného státu, které jsou ale v držení občanů tohoto státu.

7 HDP vývoj

8 Míra nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných ke všem osobám schopným pracovat (tedy i zaměstnaným a nezaměstnaným) Má úzkou souvislost s reálným HDP méně nezaměstnaných znamená vyšší reálný HDP a opačně Obecná míra nezaměstnanosti - ukazatel míry nezaměstnanosti zjišťovaný Českým statistickým úřadem, vypočítána se na základě výběrového šetření pracovních sil (vychází z reprezentativního vzorku společnosti). Registrovaná míra nezaměstnanosti - vypočítáván na základě údajů úřadů práce, v kompetenci Ministerstva práce a sociálních věci

9 Míra nezaměstnanosti

10 Míra inflace Inflace nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období. Ekvivalentně lze inflaci definovat jako snížení kupní síly peněz Míra inflace - změna cenové hladiny za určité období, vypočítává se jako poměr vybraného cenového indexu na konci a na začátku období

11 Míra inflace Nejpoužívanější indexy: index spotřebitelských cen (vyjadřuje cenovou hladinu jako průměrnou úroveň cen souboru výrobků a služeb (spotřebního koše - tvořen několika sty položek), spotřebovávaných průměrnou domácností index cen výrobků (bývá specifikován pro různá odvětví a obory jako index cen průmyslových, zemědělských výrobců, stavebních prací apod. Spotřební koše obsahují příslušné výrobky a služby (např. též suroviny, polotovary apod.) deflátor HDP (není založen na spotřebním koši, jako jiné cenové indexy, ale zahrnuje v sobě změnu cen všech statků v ekonomice). Je počítán na základě množství zboží v běžném období.

12 Míra inflace

13 Platební bilance platební bilance (zahraničního obchodu) peněžní vyjádření ekonomických transakcí mezi určitou zemí a jejími zahraničními partnery za určité období (běžně za účetní rok). Platební bilance zahrnuje export a import služeb a zboží, příchozí i odchozí zahraniční investice, dary a přesuny finančních prostředků.

14 Mikroekonomie zkoumá chování a rozhodování jednotlivých ekonomických subjektů (jednotlivců/domácností, firem a státu). Zaměřuje se na optimální rozdělování zdrojů (statků) v celém procesu tvorby produktů a dále poptávkou po nich ze strany zákazníků.

15 Mikroekonomie Domácnosti jsou vlastníky (domácích) výrobních faktorů a nakupují na trhu výrobky a služby pro uspokojení svých potřeb. Firmy vyrábějí a nabízejí na trhu statky a služby, hlavním cílem firem je dlouhodobé dosahování jejich zisků. Stát může být v pozici prodávajícího i kupujícího, vstupuje na trh jako specifický subjekt,.

16 Oblasti zkoumání mikroekonomie Teorie spotřebitele (zkoumá, jakým způsobem rozhoduje spotřebitel o umístění svého omezeného důchodu mezi různé statky). Teorie firmy (zabývá se zkoumáním, jakým způsobem se rozhoduje obchodní společnost o velikosti výstupu, nákupu služeb výrobních faktorů a zkoumá tržní struktury a formování strany nabídky). Trh výrobních faktorů (střetává se zde nabídka výrobních faktorů (práce, půda, kapitál) s ppoptávkou po těchto faktorech) Ekonomická rovnováha (stav, ve kterém jsou ekonomické síly vyrovnané a bez vnějších vlivů se základní ekonomické proměnné (nabídka a poptávka) nezmění. Je to bod, ve kterém jsou si rovny množství nabízeného a poptávaného zboží/služby. Ekonomická efektivnost (je abstraktní pojem, který popisuje stav ekonomiky (resp. Ekonomického modelu). Z hlediska vstupů a výstupů je to snaha o minimalizaci nákladů nebo maximalizaci užitku).

17 Zahraniční obchod základní formou propojení mezinárodních ekonomik Obchodovat se začalo už ve starověku, nejslavnějšími obchodníky a mořeplavci byli Féničané (od roku 350 př. n. l.) rychle rostl od konce 20. století v souvislosti s integračními procesy v ekonomice.

18 Zahraniční obchod Je směna výrobků a služeb, kterou provádějí právnické a fyzické osoby přes hranice určitého státu s právnickými a fyzickými osobami jiných států.

19 Význam zahraničního obchodu Ekonomický úsporu výrobních faktorů (práce, půdy, kapitálu), díky které dojde k úspoře nákladů. Politický Vzájemným obchodem dojde k navázání přátelských vztahů mezi jednotlivými zeměmi. Kulturní Vzájemné poznání kultury a zvyků jednotlivých zemí.

20 Příčiny rozvoje zahraničního obchodu Odlišnost přírodních a klimatických podmínek (Zemědělství, cestovní ruch, těžba nerostných surovin atd.) Odlišný spotřebitelský vkus a preference (Některá zboží mohou mít preference jen v zahraničí). Snaha o zvyšování efektivity výroby Rostoucí míra dělby práce na mezinárodní úrovni, efektivní využití technologií, nutnost vyrábět určité množství, aby byl realizován zisk, Výroba se specializuje, spotřeba se diferencuje Dovoz některých druhů zboží umožní domácím výrobcům potřebnou specializaci.

21 Předmět zahraničního obchodu Statky, Služby, Práva (licence, autorská práva) Cílem je dovézt to, co se v daném státě nevyskytuje nebo by bylo vyrobeno s příliš velkými náklady. Vyvézt to, co se v daném státě vyrábí relativně efektivněji než v jiných zemích.

22 Standardní mezinárodní klasifikace zboží dle tříd SITC Třídy SITC (Standard International Trade Classification): 0 Potraviny a živá zvířata 1 Nápoje a tabák 2 Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv 3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené 6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 7 Stroje a dopravní prostředky 8 Průmyslové spotřební zboží 9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné Sestavuje ji ČNB dle metodiky mezinárodního měnového fondu. Zachycuje peněžní příjmy ze zahraničí a peněžní výdaje do zahraničí.

23 Světové organizace s významem pro zahraniční obchod WTO - Světová obchodní organizace - tvoří pravidla mezinárodního obchodu prostřednictvím dohody mezi jeho členskými státy a řeší mezinárodní obchodní spory vznikla v roce 1995, má přes 160 členů, sídlo v Ženevě základním úkolem je liberalizace mezinárodního obchodu prostřednictvím odbourávání obchodních bariér Hlavní cíle: sledovat dodržování pravidel mezinárodního obchodu organizovat obchodní jednání sledovat národní obchodní politiky urovnávat spory mezi vládami omezení protekcionismu spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi

24 Světové organizace s významem pro zahraniční obchod Zásady obchodního systému podle WTO odstraňování diskriminace svobodnější obchod (díky stále menším obchodním bariérám) předvídatelný obchodní systém bez svévolně vytvářených obchodních bariér podpora konkurence zvláštních ujednání ve vztahu k méně rozvinutým zemím

25 Světové organizace s významem pro Evropská unie zahraniční obchod Hospodářská a měnová unie - volný obchod v rámci EU. Zavádění jednotné měny EURO. Spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí. Společná bezpečnostní a zahraniční politika.

26 Organizace zahraničního obchodu v ČR Parlament ČR - vydává devizový zákon a zákon o celní správě. Uděluje povolení k dovozu či vývozu zboží. ČNB - sestavuje platební bilanci, zajišťuje platební styk se zahraničím, určuje kurz k cizím měnám. Při svém rozhodování respektují nařízení Evropské komise, která je hlavním orgánem zahraničního obchodu. Národní předpisy musí být v souladu s předpisy EU.

27 Formy zahraničního obchodu EXPORT (vývoz) - prodej výrobků a služeb do ostatních zemí. Přímý: výrobce zahraniční zákazník Nepřímý: výrobce zprostředkovatel zahraniční zákazník IMPORT (dovoz) - nákup výrobků a služeb z ostatních zemí Přímý: zahraniční prodejce importér (dovozce) Nepřímý: zahraniční prodejce zprostředkovatel (importér) tuzemský prodejce

28 Formy zahraničního obchodu REEXPORT (vývoz dovozu) - nákup výrobku v určité zemi a jeho prodej v nezměněné podobě do jiné země. Přímý: zboží nejde přes zemi reexportéra. Nepřímý: zboží jde přes zemi reexportéra. Důvody reexportu: Obchodně politické překážky (např. vysoká cla, množstevní omezení, zákazy dovozů a vývozů) Ekonomické překážky (nákupy ve velkém, nákup levnějšího zboží umožňuje reexportérovi dosáhnout nižších cen a prodávat do dalších zemí za vyšší ceny) doplnění vývozů reexportéra (možná kompletace sortimentu svých výrobků s výrobky, které byly dovezeny z jiného státu - rozšíření své vlastní nabídky).

29 Členění zahraničního obchodu Vnitrounijní obchod: Obchod mezi jednotlivými členskými státy EU. Obchod probíhá bez celního řízení, bez cel a poplatků. Mezi plátci DPH je zboží dodáváno bez DPH, jinak s DPH i spotřební daní.

30 Vnitrounijní obchod Povinnost podávat hlášení celním orgánům vzniká podnikatelům při pořízení zboží z členských států EU nad 2 miliony Kč nebo při dodání zboží do členských států EU nad 4 miliony Kč v následujícím měsíci po dosažení uvedených hodnot.

31 Mimounijní obchod Obchod členských zemí EU se třetími zeměmi (nečleny EU). EU vystupuje při mimounijním obchodu jako celek a pro všechny členské státy platí jednotné právní normy EU. Tento obchod podléhá celnímu dohledu. Při dovozu se vybírá clo, poplatky, DPH i spotřební daně. Vývoz je od DPH i spotřebních daní osvobozen, ale může na něj být uvaleno vývozní clo a poplatky.

32 Podnikatelské prostředí v EU Zrušení cel, celní kontroly přístup na trhy členských zemí, včetně možnosti ucházet se o veřejné zakázky Volný pohyb kapitálu Volný pohyb zboží Omezení konkurence dotovaných dovozů např. zemědělských výrobků Čerpání ze strukturálních fondů (podpora regionálního rozvoje a zlepšování infrastruktury)

33 Literatura SYNEK Miroslav, KISLINGEROVÁ Eva a kol. Podniková ekonomika. Praha : C. H. BECK, ISBN hodn%c3%ad_organizace