euro.cz str. 00 Politika

Transkript

1 Volební tahák? ČSSD navrhuje bankovní daň euro.cz str. 00 Politika ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv bank. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Premiér a předseda ČSSD Sobotka upozornil na to, že speciální daň pro banky má 15 zemí Evropské unie, včetně Německa, Francie, Švédska nebo Británie. Speciální daň pro finanční sektor mají podle něj i všechny sousední země Česka. Sobotka: Zisky bank plynuly do zahraničí Chceme, aby se banky podílely na financování veřejného sektoru, tedy například na školství, dopravní infrastrukturu nebo důchody. Ukázalo se v minulosti, že tady nejsou účinné prostředky, jak zabránit, aby zisky bank neplynuly do zahraničí, uvedl Sobotka. Upozornil, že od roku 2000 odplynulo z bank do zahraničí 460 miliard korun ve formě dividend. Dalších minimálně 20 miliard korun banky navíc ušetřily na daních po snížení daně pro právnické osoby, dodal. Daň pro firmy v roce 2007 činila 24 procent a od roku 2010 je 19 procent. První sazbu daně navrhuje ČSSD 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Od 50 do 100 miliard korun aktiv by daň byla 0,1 procenta, od 100 do 300 miliard korun pak 0,2 procenta a od 300 miliard korun daň ČSSD navrhuje na 0,3 procenta. URL ČSSD půjde do voleb s návrhem na zavedení bankovní daně investicniweb.cz str. 00 ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Nejvyšší sazba 0,3% by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05% pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Sobotka upozornil na to, že speciální daň pro banky má 15 zemí Evropské unie, včetně Německa, Francie, Švédska nebo Británie. Speciální daň pro finanční sektor mají podle něj i všechny sousední země Česka. "Chceme, aby se banky podílely na financování veřejného sektoru, tedy například na školství, dopravní infrastrukturu nebo důchody. Ukázalo se v minulosti, že tady nejsou účinné prostředky, jak zabránit, aby zisky bank neplynuly do zahraničí," uvedl Sobotka. Podle něj od roku 2000 odplynulo z bankovních firem do zahraničí 460 miliard korun ve formě dividend. "Dalších minimálně 20 miliard korun banky

2 navíc ušetřily na daních po snížení daně pro právnické osoby," dodal. Daň pro firmy v roce 2007 činila 24 % a od roku 2010 je 19 %. První sazbu daně navrhuje ČSSD 0,05 % pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Od 50 do 100 miliard korun aktiv by daň byla 0,1 %, od 100 do 300 miliard korun pak 0,2 % a od 300 miliard korun ČSSD navrhuje daň 0,3 %. "Zavedení progresivní bankovní daně by se přitom občanů nemělo nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Cílem zdanění finančního sektoru není pokřivení, ale naopak narovnání trhu," uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Příští týden chce ČSSD podle Sobotky představit další část návrhů na změnu daňového systému ČR. "Jsme pro radikální změnu daňového systému, která podpoří občany s průměrnými příjmy, a naopak velkou část daňového břímě převede na ty bohatší," uvedl. Zdroj: ČTK URL ČSSD jde do voleb s návrhem na sektorovou bankovní daň. Banky by se měly podílet na financování škol a důchodů, míní Sobotka ihned.cz str. 00 ČTK, mmi Ve svém volebním programu navrhuje ČSSD zavedení sektorové daně pro banky. Počítá se čtyřmi sazbami, nejvyšší 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Sobotka se odkázal na sousední země i další země EU, které podle něj také mají speciální daň pro finanční sektor. ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Sobotka upozornil na to, že speciální daň pro banky má 15 zemí Evropské unie, včetně Německa, Francie, Švédska nebo Británie. Speciální daň pro finanční sektor mají podle něj i všechny sousední země Česka. "Chceme, aby se banky podílely na financování veřejného sektoru, tedy například na školství, dopravní infrastruktuře nebo důchodech. Ukázalo se v minulosti, že tady nejsou účinné prostředky, jak zabránit, aby zisky bank neplynuly do zahraničí," uvedl Sobotka. Podle něj od roku 2000 odplynulo z bankovních

3 firem do zahraničí 460 miliard korun ve formě dividend. "Dalších minimálně 20 miliard korun banky navíc ušetřily na daních po snížení daně pro právnické osoby," dodal. Daň pro firmy v roce 2007 činila 24 procent a od roku 2010 je 19 procent. První sazbu daně navrhuje ČSSD 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Od 50 do 100 miliard korun aktiv by daň byla 0,1 procenta, od 100 do 300 miliard korun pak 0,2 procenta a od 300 miliard korun daň ČSSD navrhuje na 0,3 procenta. "Zavedení progresivní bankovní daně by se přitom občanů nemělo nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Cílem zdanění finančního sektoru není pokřivení, ale naopak narovnání trhu," uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Například Polsko zavedlo bankovní daň loni. Sazba daně je 0,44 procenta pro banky s aktivy nad 25 miliard korun. Slovensko má daň 0,2 procenta z bankovních vkladů. Německo má šest sazeb daně, nulová je pro finanční instituce do 300 milionů eur aktiv. Nejvyšší je 0,06 procenta pro instituce s aktivy nad 300 miliard eur. V Česku bylo ke konci loňského září podle statistik České národní banky 45 bank a poboček zahraničních bank. Aktiva nad 300 miliard korun mají podle dostupných údajů Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit Bank a Raiffeisenbank. Celková aktiva bankovního sektoru ke konci září byla podle údajů ČNB 5,9 bilionu korun. Bankovní tituly na pražské burze reagovaly na oznámení plánů ČSSD poklesem. Akcie Erste bank před 12:00 byly slabší o 0,51 procenta, akcie Komerční banky o 1,26 procenta a akcie Moneta Bank o 2,55 procenta. Příští týden chce ČSSD podle Sobotky představit další část návrhů na změnu daňového systému ČR. "Jsme pro radikální změnu daňového systému, která podpoří občany s průměrnými příjmy, a naopak velkou část daňového břemene převede na ty bohatší," uvedl. URL ČSSD: Zisky bank nesmí mizet v zahraničí, užitek z nich musí mít v první řadě naši občané. Pomůže k tomu bankovní daň parlamentnilisty.cz str. 00 Politici voličům Banky z České republiky v posledních 14 letech vyplatily na ziscích do zahraničí přes 460 miliard korun, aniž by z nich profitovali čeští občané. Sociální demokracie proto navrhuje zavedení zvláštní bankovní daně, která umožní část těchto zisků udržet v českém státním rozpočtu a použít pro financování veřejných služeb pro naše občany. Svou vizi daňového systému ČSSD představí i na zvláštních webových stránkách spravedlive-dane.cz. Zavedením zdanění bank by se Česko přiřadilo k většině zemí západní Evropy, které už k podobnému kroku přistoupily. Celkem už finanční sektor zdaňuje 15 členských států Evropské unie, včetně Německa, Francie, Švédska nebo Velké Británie. Zisky bank jsou v České republice v porovnání s

4 evropským průměrem více než dvojnásobné. Nemůžeme zavírat oči nad tím, že v posledních letech odtekla více než polovina zisků do zahraničí. Nutně pak chyběly ve státním rozpočtu, potažmo našim lidem v peněženkách To chceme změnit. zdůvodňuje potřebu zavedení bankovní daně předseda strany Bohuslav Sobotka. Když jsme navrhovali vyšší zdanění bank do koaliční smlouvy po volbách v roce 2013, zabránilo tomu bohužel hnutí ANO, které za nízké zdanění bank výrazně lobbovalo. Tohle téma proto chceme znovu otevřít ve volbách do Poslanecké sněmovny a věříme, že pro vyšší zdanění bank získáme silnou podporu od voličů, dodává Bohuslav Sobotka. Bankovní daň bude součástí připravovaného volebního programu ČSSD. Podle propočtů ČSSD banky od roku 2007, kdy firmy ještě platily 24procentní daň, která byla následně snížena na 19%, ušetřily zhruba 20 miliard korun. ČSSD navrhuje, aby se výše odvodu vypočítávala podobně jako v sousedním Rakousku z aktiv bank. Návrh bankovní daně spočívá v zavedení čtyř sazeb progresivní daně vystupňované dle výše aktiv. Odhadujeme, že do rozpočtu by tímto opatřením přiteklo přes 11 miliard korun ročně. Tyto prostředky by pak stát mohl přímo použít například na výstavbu dopravní infrastruktury, financování veřejných služeb nebo řešení důchodů, dodává ekonomický expert ČSSD Michal Pícl. Zavedení progresivní bankovní daně by se přitom občanů nemělo nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Cílem zdanění finančního sektoru není pokřivení, ale naopak narovnání trhu, podotýká předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava. Například bankovní poplatky již dnes podléhají velkému konkurenčnímu prostředí a trend je spíše jejich snižování. Banky by tak šly jejich případným zvyšováním samy proti sobě. Kompletní návrh změny daňového systému, který budou chtít sociální demokraté prosazovat po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny, ČSSD postupně představí na webových stránkách spravedlive-dane.cz. Na nich mohou lidé už ode dneška najít podrobné informace o tom, jak přesně by bankovní daň fungovala, ale také co by jim zavedení spravedlivé bankovní daně mohlo přinést. URL ČSSD zbrojí na volby. Chystá zvláštní daň pro banky info.cz str. 00 Česko

5 abe,čtk ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavedení sektorové daně pro banky. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Nejvyšší sazba 0,3 procenta by byla pro banky s aktivy nad 300 miliard korun, nejnižší 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Na tiskové konferenci o tom dnes informoval premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Sobotka upozornil na to, že speciální daň pro banky má 15 zemí Evropské unie, včetně Německa, Francie, Švédska nebo Británie. Speciální daň pro finanční sektor mají podle něj i všechny sousední země Česka. Chceme, aby se banky podílely na financování veřejného sektoru, tedy například na školství, dopravní infrastrukturu nebo důchody. Ukázalo se v minulosti, že tady nejsou účinné prostředky, jak zabránit, aby zisky bank neplynuly do zahraničí," uvedl Sobotka. Podle něj od roku 2000 odplynulo z bankovních firem do zahraničí 460 miliard korun ve formě dividend. Dalších minimálně 20 miliard korun banky navíc ušetřily na daních po snížení daně pro právnické osoby," dodal. Daň pro firmy v roce 2007 činila 24 procent a od roku 2010 je 19 procent. První sazbu daně navrhuje ČSSD 0,05 procenta pro banky s aktivy do 50 miliard korun. Od 50 do 100 miliard korun aktiv by daň byla 0,1 procenta, od 100 do 300 miliard korun pak 0,2 procenta a od 300 miliard korun daň ČSSD navrhuje na 0,3 procenta. Zavedení progresivní bankovní daně by se přitom občanů nemělo nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Cílem zdanění finančního sektoru není pokřivení, ale naopak narovnání trhu," uvedl předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD). Příští týden chce ČSSD podle Sobotky představit další část návrhů na změnu daňového systému ČR. "Jsme pro radikální změnu daňového systému, která podpoří občany s průměrnými příjmy, a naopak velkou část daňového břímě převede na ty bohatší," uvedl. URL ČSSD půjde do voleb s návrhem na zavedení zvláštní bankovní daně ČRo Plus 17:10 Den podle ČSSD půjde do voleb s návrhem na zavedení zvláštní bankovní daně. Dnes to oznámil premiér Bohuslav Sobotka. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky. A nebyla by závislá na výši zisku banky. Rozpočet by tak měl podle propočtů sociální demokracie získat plus jedenáct miliard korun ročně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb této zvláštní bankovní daně. Nejnižší sazba pro banky s aktivy do padesáti miliard korun ve výši pět setin procenta a nejvyšší sazba tři desetiny procenta by byla pro banky s aktivy nad tři sta miliard korun. Bankovní tituly na pražské burze reagovaly na oznámení těchto plánů ČSSD poklesem. A Bohuslav Sobotka upozornil na to, že speciální daň pro banky má patnáct zemí Evropské unie včetně Německa, Francie nebo Británie. Návrh na speciální bankovní daň podle ODS a TOP 09 odradí investory a promítne se do konečných cen pro klienty bank. Návrh kritizují na Twitteru

6 i koaliční partneři sociálních demokratů. Zdravím teď Michala Pícla, ekonomického experta ČSSD a předsedu odborné Komise pro evropské záležitosti a fondy Evropské unie. Dobrý den, pane Pícle. Dobrý den. Tak, jen tak mimochodem, když jsem pročítala dnes na internetu reakce na návrh té vaší daně, tak mně z toho vyšlo, že jediný, kdo by s váma byl ochoten ji prohlasovat v Poslanecké sněmovně, by byli komunisté. Jinak jsou všichni proti. Co vy na to? No, tak ono to vlastně ukazuje i trošku na to programové zakotvení jednotlivých stran. To znamená to rozdělení toho klasického pravo - levého rozmezí politiky, nebo toho politického prostředí, takže je naprosto logické, že strany, které chtějí snižovat daně malým a středním a zvyšovat daně těm nejbohatším skupinám, tak to jsou právě strany na levici. Takže je naprosto přirozené, že například komunisté jsou v tomto návrhu pro. A je taky naprosto přirozené, že otevřete jim tu možnost, že to zaplatí klienti to vaše zvýšení daní pro banky? No, podle nás to klienti nezaplatí. Protože vlastně i když dnes ten bankovní sektor podléhá velkému konkurenčnímu prostředí a trend je spíše snižování nákladů pro klienty, ačkoliv i v těch mezinárodních srovnáních my jsme jedni z nejdražších zemí vlastně v rámci poskytování bankovních služeb, čili to je obrovský prostor. A já bych ještě zmínil... No, jestli mohu vám zrovna v tomhle okamžiku vám do toho, s dovolením, vstoupím. Protože naše banky tady žijí v tom konkurenčním prostředí už řadu let. A přesto je to nedonutilo snižovat sazby za mnoho služeb, které jsou tady dražší, než jsou služby v Evropě. Tak kde berete tu jistotu, že tady zapůsobí, zafunguje ten, to konkurenční prostředí zrovna na to, aby se nepřenesla vaše nová daň na klienty.

7 No, podívejte se, tady se na českém trhu objevilo taky několik těch menších bank, nebo poboček zahraničních bank, které právě nabízejí ty své služby klientům zadarmo. Čili konkurenční prostředí je tady veliké a rozrůstá se. Máme tady zhruba padesát bank a poboček bank. Takže já si myslím... /souzvuk hlasů/. Ne, já mluvím o bankách velkých samozřejmě.... a ty velké, a samozřejmě, pokud se bavíme o těch velkých, tak tam je důležité zmínit, že oni mají své velké matky právě v zahraničí. A zisk, který se odlil za posledních čtrnáct let, je zhruba čtyři sta šedesát miliard korun, které odtekly z Česka do zahraničí. A to je právě to místo, na které my přímo míříme. Není to, není to shodou okolností tak, že ty mome..., ten moment, kdy byly banky privatizovány, nebo prodány směrem do zahraničí, a tedy umožnil se ten systém odlivu zisků, tak byla u vlády Česká sociální demokracie? No, podívejte se, my se musíme reálně podívat na to, jak to v minulosti vypadalo. Ty banky byly před krachem, ten bankovní sektor byl hodně rizikový. A Česká strana sociálně demokratická, jí vlastně nic jiného nezbývalo, než za prvé sanovat jednotlivé rizikové obchody, které, nebo rizikové úvěry, které tam byly z těch minulých vlád. A právě potom se poohlídnout i po zahraničním kapitálu, protože stát nebyl schopen už v takové situaci bankovní sektor bez problému provozovat. Dobře, ale věděli jste v ten okamžik, že otevíráte brány na odliv zisků do zahraničí? Jenom jestli jste to věděli. No, tak samozřejmě. Ale my si musíme také uvědomit to, že ten svět se za těch několik let výrazně změnil. A v těch prvotních momentech, když se podíváte třeba na příliv zahraničního kapitálu, pokud sem jde investor, tak vlastně odliv kapitálu není v těch prvotních fázích tak velký. My jsme se ale dostali v současné době do situace, kdy ten odliv kapitálu, a to se netýká jenom bank, pokud se podíváte například analýzu Úřadu vlády o odlivu zisků do zahraničí, je zhruba více než dvojnásobný oproti normálu. A my vlastně na to tímto návrhem také reagujeme. A směřujeme přímo k tomu, aby ty peníze, které tady ve velkém odtékají do zahraničí, aby zůstaly v České republice a mohly být použity ve prospěch českých občanů.

8 Tak, a už, už... Tak. To zní moc hezky. Ale už jste na to měli teď tři roky a kousek, tuším. Takže, ne, ne, víte co, já konstatuji jenom tu, ten, ten časový úsek, který jste zatím k tomu měli k dispozici. Ano, ale, ano, ale jenom, ano, jenom mi ale dovolte krátce na to reagovat. My jsme v nějaké koaliční vládě a máme tady další koaliční strany. Máme nějakou koaliční smlouvu. My jsme při sepisování koaliční smlouvy chtěli vlastně směřovat i do prostoru sektorových daní, koaliční partneři byli proti. A abychom mohli složit vládu a nějakým způsobem vládnout a abychom mohli prosadit naše sociálně demokratické návrhy, které jsme slíbili voličům, museli jsme na toto přistoupit. Michal Pícl, ekonomický expert sociální demokracie a šéf Komise pro evropské záležitosti a fondy EU byl mým hostem. Já vám děkuju, pane Pícle. Děkuju pěkně, na shledanou.