Pět P v podnikání. Dvacet let účinnějšího využívání zdrojů a eko-efektivnosti v ČR - příběhy proaktivních podniků. Podniky, které systematicky:

Transkript

1

2

3 Pět P v podnikání Dvacet let účinnějšího využívání zdrojů a eko-efektivnosti v ČR - příběhy proaktivních podniků Podniky, které systematicky: Přemýšlejí Plánují Provádějí Prověřují Prosperují

4 Pět P v podnikání Editoři: Vladimír Dobeš a Zuzana Kozielová (EMPRESS) Autoři: Vladimír Dobeš (EMPRESS), Alena Labodová, Barbora Turečková (VŠB Ostrava), Libor Láznička, Jan Pavlíček (BARUM), Pavel Ondra (P-D REFRACTORIES), Pavel Sitný (ENVIROS), Josef Šlesinger (CPC Brno), Pavel Ženčák (MORAVIA LACTO) Ilustrace: Petr Herold Foto: Pavel Ondra, Jan Pavlíček, Barbora Turečková, Pavel Ženčák Poděkování: CEMC Praha za souhlas s využitím článku Dvacet let systematického předcházení vzniku odpadů v průmyslových podnicích, Odpadové fórum, 9/2011 Grafický design a tisk: Tiskárna Kleinwächter, Frýdek-Místek Vydalo Ministerstvo životního prostředí, Praha 2011

5 Obsah 1. Úvod Trendy Reakce průmyslu a vlád Obsah publikace Dvacet let účinnějšího využívání zdrojů a eko-efektivnosti v ČR Jak to začalo Systematická podpora Nová legislativa Nový potenciál Přichází dekáda eko-efektivních inovací Případové studie KOH-I-NOOR, a. s. Praha Barum Continental, spol. s r. o. Otrokovice Moravia Lacto, a. s. Jihlava Prestar, s. r. o. Opava P-D Refractories CZ, a. s. Velké Opatovice Kde najít další pomoc... 32

6

7 PĚT P V PODNIKÁNÍ 1. Úvod 1.1 Trendy Lidstvo právě překročilo hranici 7 miliard obyvatel Země a do roku 2050 se předpokládá zvýšení celosvětové populace na 9 miliard. Výzkumy Spojených národů zároveň ukazují, že dvě třetiny přírodních zdrojů a ekosystémových služeb, které naší ekonomice poskytují zdroje včetně potravin, paliv, vody, vláken apod., jsou závažně přečerpávány a poškozovány. Komplikuje se přístup k některým surovinám. Nacházíme se ve zlomovém období, kdy končí perioda dostupných a levných přírodních zdrojů a nastává doba, kdy v konkurenci obstojí ti, kdo dovedou účinněji využívat přírodní zdroje, a to nejen ve výrobních procesech, ale v celém životním cyklu výrobků a služeb. Snižování nákladů a negativních dopadů je zároveň i odpovědí na ekonomickou krizi. 1.2 Reakce průmyslu a vlád Průmyslové podniky reagují na tyto trendy tzv. eko-efektivními přístupy, které vycházejí z tlaku na zlepšování efektivnosti využívání vstupů materiálu a energie při současném tlaku na snižování produkce odpadu a znečištění. Odpad a znečištění jsou ve své podstatě draze nakoupené suroviny, které se nepodařilo přeměnit na žádoucí produkt. Jejich vzniku lze předejít důsledným uplatněním preventivního přístupu, kdy účinnější využívání zdrojů vede nejen k menší produkci odpadu a znečištění, ale také k menší potřebě materiálových a energetických vstupů, a tedy i k úsporám nákladů. Tento dvojí přínos je podstatou eko-efektivních přístupů a základní motivací pro jejich zavádění. Mohlo by se zdát, že otázka účinnějšího využívání zdrojů pomocí eko-efektivních opatření je u nás už dávno vyřešena, a to především díky legislativním a konkurenčním tlakům na stálé snižování dopadů na životní prostředí a na všestranné zvyšování produktivity. Podle výsledků systematického vyhledávání příležitostí pro účinnější využívání zdrojů v našich podnicích tomu tak ale stále není. Potenciál úspor je značný a zvyšuje se s rostoucími cenami materiálových a energetických vstupů i s novými prevenčními technikami a nástroji. 5

8 Ti, kdo například na základě auditů zavedli jednorázová zlepšení, zjišťují, že potřebují systém řízení toků v procesech. Ti, kdo sofistikovaně řídí účinnost využívání zdrojů ve výrobních procesech, přicházejí na to, že ještě důležitější je design produktu, že zásadní může být řízení materiálových a energetických toků v celém životním cyklu. Ti, kdo zlepšili výrobek, mohou poznat, že nejlepší konkurenční strategií je zcela jiná koncepce produktu. Ti, kdo zavedli nejlepší dostupný design, mohou najít ještě lepší způsob zajišťování dané potřeby, například částečné nahrazení produktu službou, která znamená nový zdroj tržeb apod. Výše zmiňované trendy se začínají stále více odrážet i v nově koncipovaných politikách. Evropská komise vydala v roce 2011 Plán pro Evropu účinněji využívající zdroje, který vyčísluje potřebné zvýšení účinnosti využívání přírodních zdrojů na desetinásobek do roku 2050 tak, aby byla zachována konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Zároveň konstatuje, že významného zlepšení je nutno dosáhnout už do roku Obsah publikace S konceptem účinnějšího využívání zdrojů se můžete setkat pod různými názvy. Podstatu tohoto přístupu vystihují termíny jako například eko-efektivnost, prevence vzniku odpadu a znečištění, čistší produkce anebo eko-inovace. Postupy pro účinnější využívání zdrojů ilustrují případové studie uvedené v této publikaci, která vznikla u příležitosti konference Kam směřuje účinnější využívání zdrojů a eko efektivnost po dvaceti letech. Úvodní text se snaží stručně shrnout 20 let systematických snah podniků o účinnější využívání zdrojů v ČR a vývoj souvisejících nástrojů a politik. Základem publikace jsou ale příběhy několika podniků, které ve svých procesech zavedly konkrétní preventivní postupy a které mají všech pět P : 6 Přemýšlejí promýšlejí si, co je důležité a proč Plánují věnují přiměřený čas i naplánování konkrétních aktivit Provádějí realizují své plány, jak nejlépe dovedou Prověřují měří výsledky své činnosti Prosperují díky účinnějšímu využívání zdrojů snižují své náklady, předcházejí konkurenci a zvyšují svou hodnotu

9 PĚT P V PODNIKÁNÍ První případová studie ilustruje realizace preventivních přístupů v devadesátých letech minulého století a díky ní si můžeme představit i nevyužitý potenciál úspor finančních prostředků i znečištění, pokud by při zavádění nové legislativy byla od začátku důsledně aplikována strategie prevence. Zdaleka ne všechny podniky postupovaly promyšleně jako KOH-I-NOOR, a. s. Praha. I dnes se v podnicích setkáváme se zbytečně předimenzovanými koncovými technologiemi tam, kde by prevence přinesla okamžité ekonomické i environmentální efekty. Některé podniky, které v devadesátých letech začínaly s projekty čistší produkce a prevence znečištění, rozvíjejí své aktivity v oblasti účinnějšího využívání zdrojů i nadále. Tento proaktivní přístup ilustruje případová studie z podniku Barum Continental, spol. s r. o. Otrokovice. Aby byly nástroje pro účinnější využívání zdrojů efektivní, měl by jejich výběr odpovídat potenciálu přínosů. Pro stanovení tohoto potenciálu a identifikaci vhodných nástrojů a inovací byla vyvinuta metodika vstupního hodnocení inovací udržitelné spotřeby a výroby. Využití této metodiky je ilustrováno na příkladu podniku Moravia Lacto, a. s. Jihlava. Další případová studie je z podniku Prestar, s. r. o. Opava a ukazuje, že u menšího podniku může při zavádění účinnějšího využívání zdrojů hodně pomoci i studentská diplomová práce. Poslední případová studie z podniku P-D Refractories CZ, a. s. Velké Opatovice ilustruje cestu od projektů čistší produkce a prevence znečištění k systematickému řízení účinnosti využívání vstupů výroby. V samotném závěru najdete přehled základních zdrojů dalších informací a informaci o aktuálním programu Ministerstva životního prostředí, který je v současné době nejvýznamnějším programem na podporu systematického přístupu k účinnějšímu využívání zdrojů. 7

10 2. Dvacet let účinnějšího využívání zdrojů a eko-efektivnosti v ČR 2.1 Jak to začalo Na počátku devadesátých let se stala ochrana životního prostředí důležitou prioritou a Česká republika přijímala moderní environmentální zákony. Prevence vzniku znečištění v nich byla deklarována jako prioritní strategie, jejíž naplňování se předpokládalo jaksi automaticky nikdo přece nebude produkovat znečištění, pokud to není technologicky nutné. Zpětný pohled ukazuje, že to ve většině případů vedlo k překotné aplikaci tzv. koncových technologií (technologií určených pro záchyt vzniklého znečištění a zpracování odpadů) bez toho, aby byl nejprve využit ekonomicky efektivní potenciál prevence vzniku znečištění. Důsledkem tohoto vývoje byly významné ztráty, a to jak pro podniky, tak pro životní prostředí a pro společnost. Tuto skutečnost ilustruje první případová studie, která pochází ještě z devadesátých let minulého století. Paralelně s tímto hlavním proudem se k nám postupně dostávaly nástroje pro systematické přístupy účinnějšího využívání zdrojů a eko-efektivnost. Lze říci, že zlomovým byl rok 1992, kdy u nás byly zahájeny hned čtyři iniciativy v oblasti prevence vzniku znečištění. Česko-norský program čistší produkce se soustředil na vytváření domácích odborných kapacit v rámci interaktivních kursů čistší produkce, které se rozběhly na technologické fakultě VUT ve Zlíně a později se rozšířily i na VŠCHT Praha. Kurzy zahrnovaly i systematické zavádění čistší produkce v podnicích a vedli je nejprve odborníci z Norské společnosti diplomovaných inženýrů (Norwegian Society of Chartered Engineers - NSCE). Později je nahradili naši nově vyškolení odborníci, kteří v roce 1993 založili Asociaci manažerů čistší produkce (dnes Asociace manažerů udržitelné spotřeby a výroby se zázemím na Mendlově univerzitě v Brně). Projekt Světového centra pro životní prostředí ze Spojených Států Amerických (WEC) se zaměřil na realizaci demonstračních projektů minimalizace odpadu. Výstupem projektu WEC bylo ustavení Centra prevence znečištění jako programu Českého ekologického manažerského centra (CEMC). CEMC se po svém vzniku v roce 1992 podílel na realizaci obou výše uvedených projektů. 8

11 PĚT P V PODNIKÁNÍ Ve stejném roce realizovali studenti mezinárodního postgraduálního kurzu na Univerzitě v Amsterodamu první demonstrační projekt čistší produkce v ČR v podniku Kovočas Děčín. Při Vysoké škole ekonomické v Praze byl zahájen projekt TEMPUS, jehož výsledkem bylo zavedení čistší produkce do výuky studentů na první české univerzitě. V roce 1994 vzniklo v rámci Česko-norského projektu při CEMC České centrum čistší produkce (CPC), které se podle původní dohody s NSCE v roce 1995 profilovalo jako samostatná organizace a stalo se Národním centrem čistší produkce v rámci sítě Organizace spojených národů pro průmyslový rozvoj (UNIDO) a Programu spojených národů pro životní prostředí (UNEP). V rámci tohoto programu získalo pětiletou finanční podporu, která navázala na podporu Norské vlády, a která byla důležitá pro další rozvoj prevence vzniku znečištění a eko-efektivnosti v ČR. 2.2 Systematická podpora V následujících letech byla mj. i díky podpoře Norské vlády založena regionální centra čistší produkce v Brně a Ostravě a podle norského vzoru bylo realizováno více než 10 dlouhodobých kurzů pro Manažery čistší produkce, jejichž součástí byly i demonstrační projekty v podnicích. Počet projektů prevence vzniku odpadů v průmyslových podnicích začal ve druhé polovině devadesátých let narůstat. Všechny přitom zaskočila neočekávaná výše dosahovaných úspor. V rámci čistší produkce byly vedle environmentálních efektů těchto projektů vyčíslovány také úspory provozních nákladů (roční úspory pouze z neinvestičních opatření se podle statistiky CPC pohybovaly v průměru kolem 1% obratu podniku). Zlepšovaly se i používané postupy, významným krokem byla například integrace čistší produkce a systémů environmentálního managementu (první pilotní projekt v této oblasti byl ve spolupráci s rakouskými odborníky ze STENUM Graz realizován v podniku Znovín Znojmo, který byl v roce 1997 certifikován podle tehdy nového standardu ISO jako první vinařský podnik na světě). Na konci devadesátých let se v České republice aplikoval systematický přístup k účinnějšímu využívání zdrojů a k prevenci vzniku odpadu a znečištění (především ve formě metodiky čistší produkce) v rámci různorodých typů projektů 9

12 a iniciativ. Vedle podnikových projektů čistší produkce a minimalizace odpadu se šířily regionální projekty, ve kterých zaváděly čistší produkci podniky s podporou místních municipalit, realizovaly se i rozsáhlé celopodnikové projekty (například Mora Moravia). Česká republika vyvinula v oblasti čistší produkce vlastní know-how, které šířila i do dalších zemí (díky mezinárodní pomoci ČR například do Chorvatska a do Makedonie). Čistší produkce byla integrována do výuky na Mendlově univerzitě v Brně, VŠB Ostrava, VŠE Praha a na Západočeské univerzitě v Plzni. I v oblasti energetických úspor došlo v devadesátých letech k radikálnímu obratu, a to jak u průmyslových podniků, tak i u jiných organizací a obyvatelstva. Navázalo se na studie proveditelnosti energeticky úsporných projektů, které nejprve zajišťovaly odborné útvary samotných průmyslových a jiných podniků a Státní energetické inspekce. Již počátkem devadesátých let však vznikly poradenské organizace, které na zakázku prováděly první energetické audity. Organizace využívaly zkušeností ze zahraničí. Byly to SRC International CS, March, SEVEn, Tebodin a další, včetně České energetické agentury, která se zasloužila o metodické vedení. První energetické audity byly poněkud zjednodušeny, zpravidla se věnovala pozornost technické stránce dosahovaných úspor, později i ekonomické a nakonec i ocenění vlivu na životní prostředí. 2.3 Nová legislativa Koncem devadesátých let vyvrcholila snaha o legislativní zakotvení nejen energetických auditů, ale celé struktury opatření na snížení energetické náročnosti. Přijatý Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a jeho novely i prováděcí předpisy k němu se staly účinným nástrojem k dosahování energetických úspor. Dnes jsou energetické úspory a to, co s nimi souvisí, nedílnou součástí státní energetické politiky. Začátek nového milénia byl zlomový i pro další šíření postupů prevence vzniku odpadu a znečištění. Česká republika se v roce 1999 připojila k Mezinárodní deklaraci čistší produkce a česká vláda přijala svým usnesením ze dne č. 165 Národní program čistší produkce, který deklaroval jasnou podporu systematické prevenci vzniku znečištění. Připravovala se nová legislativa v oblasti odpadového hospodářství (plány odpadového hospodářství (POH) ) a v oblasti integrované prevence a omezování znečištění (IPPC). Do těchto 10

13 PĚT P V PODNIKÁNÍ opatření se právem vkládaly velké naděje, že podpoří plošné šíření postupů systematické prevence vzniku znečištění. Tyto naděje se nakonec bohužel nenaplnily. Potenciál pro podporu prevence odpadů v rámci POH nebyl díky jejich formální aplikaci ve většině podniků využit, stejně jako se IPPC v domácí praxi nakonec stala spíše integrací klasických složkových povolovacích řízení v oblasti odpadů, vod a ovzduší, než identifikací příčin vzniku odpadu a znečištění v procesech a přednostním vyhledáváním optimálních prevenčních technik. Tato situace byla dána kombinací mnoha faktorů. Z překážek pro zavádění systematické prevence vzniku odpadů u nás bylo zvlášť důležité především přesvědčení podniků, že důležitá úsporná opatření již realizovaly a zbývající odpadní toky jsou technologicky nutné, nedostatek informací o skutečných nákladech na odpady a znečištění, přetíženost pracovníků podniků jinými úkoly (především jako důsledek zeštíhlování zaměřeného na lidské zdroje) a nakonec i relativně nízké ceny vstupů výroby. K výše uvedeným překážkám se podle zkušeností z podniků postupně připojuje i uspokojení ze zavádění moderních postupů řízení (jako je například metoda Six Sigma, koncept štíhlého podniku anebo model EFQM), které by mohly být využity i pro prevenci znečištění. Podle zkušeností z posledních projektů v této oblasti tomu tak ale stále většinou není. 2.4 Nový potenciál Potenciál pro účinnější využívání zdrojů dnes získává na významu nejen díky konkurenčním tlakům na další zvyšování produktivity a rostoucím cenám vstupů výroby ale i díky stále dostupnějším inovacím v této oblasti. Řada podniků přeměňuje dříve formální procesy (například v rámci zavedeného systému řízení podle ISO 14001) na činnosti, které budou přispívat k dlouhodobému zvyšování hodnoty podniku a systematický přístup k účinnějšímu využívání zdrojů je přitom vítanou strategií. Postupy předcházení vzniku znečištění se v poslední dekádě diverzifikovaly a modernizovaly, využívají například více statistických metod, moderní informační systémy umožňují řízení reálné účinnosti využívání materiálových a energetických 11

14 toků ve výrobních procesech. V podnicích se začíná aplikovat metodika vstupního hodnocení inovací udržitelné spotřeby a výroby (VH USV), kterou v roce 2008 vyvinula společnost ENVIROS, s. r. o. a pomáhala šířit CENIA, česká informační agentura životního prostředí. V době, kdy především malé a střední podniky bojují s přeregulovaností (vysoké množství zákonných požadavků a jejich příliš časté změny), je velice vítána současná programová podpora VH USV ze strany MŽP, která je základní iniciativou v oblasti podpory eko-efektivnosti a prevence vzniku znečištění v průmyslu. V rámci programu financovaného z Revolvingového fondu MŽP mohou podniky získat dotaci na realizaci VH USV, které jim mj. vyčíslí celkové náklady na odpady, kvantifikuje potenciál pro zlepšení a navrhne vhodná zlepšení a inovace (více viz závěrečná sekce Kde najít další pomoc). A nezaměřuje se pouze na procesy, ale reflektuje důležitý trend, kdy se hlavní negativní dopady na životní prostředí přesunuly z výrobní části životního cyklu produktů do jeho ostatních fází. Proaktivní podniky, kterým se daří systematicky optimalizovat výrobní procesy, přesouvají svůj zájem k předcházení vzniku ztrát a znečištění v celém životním cyklu svých produktů. Tím také přirozeně dochází k rozšiřování portfolia nástrojů, které lze pro prevenci znečištění využívat. Tyto nástroje se často označují jako dobrovolné nástroje anebo dobrovolné přístupy. 2.5 Přichází dekáda eko-efektivních inovací Po dvaceti letech snah o účinnější využívání zdrojů můžeme konstatovat, že jsme vlastně znovu na začátku. Podniky si uvědomují význam účinnějšího využívání zdrojů pro svoji konkurenceschopnost a stát je nucen nejen převádět omezení dané omezenými přírodními zdroji do stále se zpřísňující legislativy, ale hlavně hledat nové přístupy, jak podporovat eko-efektivnost. Nová situace vyžaduje nová inovativní řešení, preventivní opatření integrovaná do výrobních procesů, výrobků i služeb. Tvůrčí přístup lidí si nelze vynutit příkazy. Klasická regulace zákazů a příkazů bude i nadále tvořit mantinely podnikatelského hřiště, ale vlády na všech úrovních (evropské, státní, regionální i místní) se stále více snaží podporovat právě dobrovolné přístupy, které vycházejí z dvojího přínosu eko-efektivních řešení, které jsou dobré pro konkurenceschopnost podniků i pro společnost, a které se stávají základem dekády ekoinovací, na jejímž počátku stojíme. 12

15 PĚT P V PODNIKÁNÍ 3. Případové studie 3.1 KOH-I-NOOR, a. s. Praha Příklad zavedení čistší produkce z devadesátých let Případová studie z podniku KOH-I-NOOR, a. s. Praha ilustruje systematickou aplikaci postupů pro účinnější využívání zdrojů v devadesátých letech minulého století. Případová studie je unikátní tím, že podnik pod tlakem nové environmentální legislativy nechal vypracovat kompletní projekt nové neutralizační stanice pro čištění svých odpadních vod. Realizaci této investice původně plánované ve výši 20,6 milionů Kč ale odložil, a před výstavbou koncové technologie pro čistění odpadních vod se rozhodl jít nejprve cestou systematického předcházení vzniku odpadů v rámci projektu čistší produkce. Podnik identifikoval a zavedl všechna výhodná preventivní opatření postavená na účinnějším využívání zdrojů. Ukázalo se, že investice do koncové technologie, produkce znečištění i provozní náklady, mohou být podstatně menší, a že systematické uplatnění prevence napomáhá dlouhodobé prosperitě podniku. Zavedení čistší produkce Akciová společnost KOH-I-NOOR Praha je dlouhodobě známa díky své produkci galanterního zboží, které vyváží do celého světa. KOH-I-NOOR se zúčastnil kurzu čistší produkce pořádaného Českým centrem čistší produkce v období 1994/95. Součástí interaktivního kurzu byla i praktická aplikace metodiky čistší produkce pro optimalizaci provozu povrchových úprav drobného galanterního zboží, kde bylo v tomto případě hlavní operací galvanické niklování. Cílem podniku bylo snížit spotřebu vody a chemikálií při niklování a prověřit správnost zadání parametrů v již navrženém projektu nové neutralizační stanice. Podnik pokračoval v zavádění čistší produkce v dalším roce 1995/96 již vlastními silami. Realizovaná opatření zahrnovala v prvním roce projektu sadu menších inovací neinvestičního charakteru u galvanického pokovování a ve druhém roce projektu pak opatření na zamezení úniků vody s celkovými náklady 300 tisíc Kč a dále pak instalaci jednotky na zpětné získávání niklu z části odpadních vod z dílny povrchových úprav s investičními náklady 1,2 milionu Kč. 13

16 Výsledky Během dvou let aplikace metodiky čistší produkce podnik dosáhl roční úspory na provozních nákladech 7,3 milionů. Kč (úspory vznikly především snížením potřeby vstupů výroby včetně chemikálií, energie a vody, většina opatření čistší produkce měla neinvestiční charakter). Efektivnější využívání vstupů výroby vedlo ke snížení odpadních toků, především odpadních vod (z původního množství odpadních vod 17,8 m 3 /hod. podle kterého byl připraven první projekt neutralizační stanice, se při zachování objemu výroby jejich množství snížilo na 4,8 m 3 /hod.). To vedlo i k postupnému snížení nutné investice do koncové technologie, které ukazuje tabulka 1. Neutralizační stanice byla nakonec postavena pouze za 6,2 milionů Kč (o 14,4 milionů Kč méně než bylo původně projektováno). Na provozních nákladech této koncové technologie (i čištění odpadních vod vyžaduje další zdroje - chemikálie, energii a práci) podnik ušetřil dalších cca 1,5 milionu Kč/rok. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD před projektem čistší produkce (1994) po projektu čistší produkce (1995) pokračování v aplikaci metody (1996) nátok odpadních vod v m 3 /h na čistírnu nutná investice do nové čistírny v mil. Kč 17,8 7,7 4,8 20,6 14 6,2 Tabulka 1. Výsledkem aplikace čistší produkce ve výrobním procesu bylo postupné zmenšování navržené koncové technologie a související úspory investičních i provozních nákladů a zároveň i snížení celkové zátěže životního prostředí. Zdroj: Archiv Českého centra čistší produkce 14

17 PĚT P V PODNIKÁNÍ 3.2 Barum Continental, spol. s r. o. Otrokovice Společnost Barum Continental je největším českým výrobcem pneumatik a od roku 1999 také největším závodem na výrobu pneumatik v Evropě. Těžiště úspěchu společnosti spočívá ve využívání moderních vývojových trendů, technologií, obchodních strategií a zkušeností vycházejících z dlouhé tradice výroby pneumatik ve zlínském kraji (první pneumatiky vyráběla již ve čtyřicátých letech firma Baťa). V roce 2010 činila roční produkce 21,2 milionů kusů osobních, 616 tisíc kusů nákladních a 108 tisíc kusů industriálních pneumatik. V současné době společnost zaměstnává cca 4500 zaměstnanců. V roce 2010 společnost dosáhla čistého zisku před zdaněním ve výši 367 milionů Eur. Závod na výrobu pneumatik v Otrokovicích (foto Barum Continental, spol. s r.o. Otrokovice) 15

18 Filozofie společnosti Společnost Barum Continental se plně orientuje na požadavky zákazníků, zejména kvalitu, bezpečnost a šetrnost výrobků k životnímu prostředí. V rámci výrobního cyklu věnuje neustále pozornost veškerým procesům s cílem jejich maximální optimalizace a minimalizace možných ztrát ve formě vstupních surovin, energií a neúčelně vynaložené lidské práce. Cílem společnosti je být nejen největším a nejspolehlivějším výrobcem pneumatik, ale rovněž dobrým sousedem. Environmentální nástroje Aktivní přístup společnosti Barum Continental k tvorbě a ochraně životního prostředí má dlouholetou tradici. V rámci systematického přístupu k ochraně životního prostředí v roce 1993 provedla společnost první systematický nezávislý ekologický audit. Následně se aktivně zapojila do projektu Čistší produkce, v rámci kterého ukončila používání chlorovaných uhlovodíků. Uvedené aktivity byly základem dnešního vysoce efektivního environmentálního systému řízení, který byl poprvé v roce 1997 certifikován dle standardů ISO a EMAS. V rámci zavedeného systému EMS společnost úspěšně realizovala řadu environmentálních programů, jež vedly k dosažení stanovených cílů. Spotřeba tepelné energie k výrobě na tunu produkce 16

19 PĚT P V PODNIKÁNÍ Spotřeba vody na tunu produkce Proaktivní přístup společnosti v oblasti životního prostředí byl oceněn Cenou zdraví a životního prostředí, kterou uděluje britská nadace The Business Leaders Forum a cenou EMAS udělenou Evropskou komisí v Bruselu. V návaznosti na vývoj společnosti a identifikované environmentální aspekty byl v roce 2000 proveden nezávislý energetický audit společnosti, na jehož základě byla realizována řada technických opatření ke snížení energetické náročnosti výroby. Významným krokem byla modernizace energo velínu a zavedení monitorovacího systému pro jednotlivé části výroby. Ve snaze o neustálé zlepšování environmentálního profilu se společnost zapojila v roce 2011 ve spolupráci se společnostmi EMPRESS, o. s. a SITA CZ, a. s. do projektu Udržitelné spotřeby a výroby. V rámci uvedeného projektu byly na základě jednoduché analýzy vstupů a výstupů definovány oblasti pro další zlepšování. Tyto oblasti se v současné době rozpracovávají do podoby konkrétních technických a organizačních opatření. Mimo výše uvedené aktivity připravuje společnost na základě energetického auditu zateplení hlavní administrativní budovy, což bude mít pozitivní dopad na energetickou náročnost provozu objektu a zlepšení pracovních podmínek. Návratnost této investice je spočítána na 6 let. Dalším významným plánovaným opatřením v oblasti energetiky je obměna dvou stávajících kompresorů pro výrobu tlakového vzduchu za nové. Plánovaná změna bude mít pozitivní vliv na snížení spotřeby elektrické energie a úsporu ročních nákladů ve výši cca 10 17

20 milionů Kč. Významným krokem ke snížení spotřeby elektrické energie je také modernizace osvětlení výrobních objektů. V rámci uvedeného projektu byla vyměněna původní výbojková osvětlovací tělesa za úsporná světla s regulací intenzity osvětlení v závislosti na okolních podmínkách. Projekt si doposud vyžádal náklady ve výši 6,2 milionů Kč s návratností jednoho roku. Přínosy Proaktivní přístup společnosti v oblasti účelného využívání přírodních, finančních a lidských zdrojů se pozitivně projevuje v řadě oblastí, které souvisí s podnikáním společnosti. Snižování energetické náročnosti výroby a efektivní využívání veškerých zdrojů má velmi pozitivní vliv na snižování výrobních nákladů, zvyšování konkurenceschopnosti a zajištění prosperity v dalších letech. Významným a neopomenutelným přínosem je rovněž posilování dobrého jména společnosti. Kontaktní osoby Ing. Libor Láznička jednatel společnosti libor.laznicka@barum.cz Ing. Jan Pavlíček ředitel divize ESH jan.pavlicek@barum.cz 18

21 PĚT P V PODNIKÁNÍ 3.3 Moravia Lacto, a. s. Společnost Moravia Lacto, a. s. sídlí v Jihlavě a vyrábí mléčné výrobky včetně sušeného mléka, sýrů a zahuštěné syrovátky. Roční objem stovek milionů litrů vykoupeného kravského mléka řadí mlékárnu mezi šest největších zpracovatelů v České republice. Roční obrat společnosti přesahuje miliardu Kč a podnik má cca 200 zaměstnanců. Podnik dlouhodobě uplatňuje proaktivní přístup k ochraně životního prostředí. Podnik měl z dřívější doby špatné zkušenosti s některými dodavateli a konzultačními firmami, které jednostranně propagovaly své produkty bez ohledu na optimální přínos pro podnik. V jednom případě se dokonce jednalo o podvodný návrh na investici do zvýšení účinnosti spalovacího procesu nefunkčními metodami s tím, že by dosažené efekty bylo obtížné prokazovat. Závod Moravia Lacto v Jihlavě (foto Moravia Lacto) 19

22 Podnik uvítal nabídku, aby se v letech zúčastnil pilotního projektu na ověření metodiky vstupního hodnocení inovací udržitelné spotřeby a výroby (VH USV). Hlavním důvodem pro realizaci VH USV bylo vedle nezávislého a komplexního pohledu to, že cíle tohoto vstupního hodnocení odpovídaly cílům podniku, jehož prioritou bylo účinnější využívání zdrojů, především energie. Výsledky VH USV a následné aktivity podniku v oblasti účinnějšího využívání zdrojů byly vyhodnoceny s odstupem v roce Vstupní hodnocení VH USV se nejprve zaměřilo na určení těch oblastí v podniku, kde by preventivní postupy mohly přinést největší efekty. Byly analyzovány produkty a jejich životní cyklus, výrobní procesy a materiálové a energetické toky, systémy řízení a zainteresované strany. V oblastech, ve kterých byl nalezen potenciál úspor a inovací, byla navržena konkrétní opatření, a to včetně návrhu jejich financování. Byla navržena sada inovací, které se zaměřovaly především na účinnější využívání zdrojů ve výrobním procesu. Z navržených opatření bylo jako nevhodné nakonec vyhodnoceno použití regionálního značení produktu, a to z důvodu pravidel daného schématu. Jedním z problémů, jehož řešení je ale mimo samotný podnik, zůstávají velké dopravní vzdálenosti, které jsou u mléčných produktů standardem. V oblasti životního cyklu produktu je další potenciál pro snižování zátěže životního prostředí a nákladů. Realizace navržených opatření Na základě VH USV byla realizována sada neinvestičních opatření, která vedla především k úspoře spotřeby vody realizace neinvestičních opatření přinesla roční úsporu 140 tisíc Kč a snížení spotřeby vody. Hlavním opatřením realizovaným na základě VH USV bylo zavedení systému energetického řízení s využitím informačního systému o reálné účinnosti využívání energie tzv. monitoringu a targetingu (M&T) s celkovým nákladem 1,7 milionu Kč. Podnik zavedl M&T ve spolupráci s firmou Enviros, s. r. o. s využitím dotace z programu Ministerstva průmyslu a obchodu EFEKT 2008 a ve formě dotace získal 50 % potřebné investice. V podniku probíhá měření spotřeby energie u všech důležitých zúčtovacích středisek včetně sledování faktorů, které jednotlivé spotřeby ovlivňují (byla instalována podružná měřidla s dálkovým 20

23 PĚT P V PODNIKÁNÍ odečtem, rozšířen systém vodoměrů a jejich pravidelných odečtů a zadávání dat do PC, instalován software Montage pro vyhodnocení denních spotřeb a reálné účinnosti). Účinnost využívání energie sledují nejen pracovníci, kteří ji mohou přímo ovlivnit, ale i vedení podniku. Vedle úspor energie je důležitým přínosem možnost daleko pružněji reagovat na výkyvy spotřeby. Stálé zlepšování Při hodnocení výsledků VH USV s odstupem tří let se ukazuje, že zavedení M&T se v podniku stalo základem pro stálé zlepšování účinnosti významných vstupů výroby. Informační systém M&T například umožnil detailněji stanovit náklady na výrobu ledové vody (voda zchlazená asi na +1 C využívaná v technologiích ke chlazení mléka a dalších tekutých surovin a produktů, rovněž se využívá pro klimatizaci výrobních prostor). A díky takto získaným informacím zde podnik přešel na jinou filozofii pořadí zapínání čpavkových kompresorů - začaly se více využívat větší a účinnější kompresory, čímž došlo k prokazatelným úsporám v řádu stovek tisíc Kč ročně. Výstupy z M&T vedly k identifikaci, zavedení a sledování reálných efektů dalších menších opatření jako například optimalizace vytápění a zavedení tohoto systému se tak podniku zaplatilo v době kratší než jeden rok. Jako ekonomicky nejpřínosnější se nakonec ukázala následná investiční opatření v sušárně mléka. Podnik identifikoval dvě opatření, z nichž každé mělo samo o sobě přinést úsporu cca 20%: zbavit se oleje, který se plynem nejprve ohříval na 300 stupňů, aby mohl dostatečně ohřát sušící vzduch (zavedené opatření spočívá v přímém ohřevu vzduchu plynem) získávat odpadní teplo na předehřev vzduchu Úspory těchto dvou zavedených opatření jsou podle prvních měření překvapivě vysoké, cca 40% (což představuje roční úsporu více než 1,5 milionu Kč). Je to dáno tím, že se při hodnocení opatření nepočítalo s úsporou na počáteční nahřívání oleje. Dalším realizovaným opatřením byla optimalizace výroby stlačeného vzduchu a využití odpadního tepla z kompresorů pro ohřev teplé užitkové vody. Dosažená 21

24 roční úspora je cca 180 tisíc Kč. Tím, že se realizací opatření také snížilo vyzařování tepla a potřeba jeho odvětrání v kompresorovně, podnik nemusel investovat cca 100 tisíc Kč do klimatizace kompresorovny. Postupy systematického zlepšování účinnosti využívání zdrojů jsou součástí hodnot podniku Moravia Lacto, a. s. a pomáhají zajistit jeho dlouhodobou prosperitu. Podnik využívá systém energetického řízení pro další snižování energetické náročnosti výroby a pro úspory vody. Autor a kontaktní osoba RNDr. Pavel Ženčák technický náměstek zencak@moravialacto.cz tel.: mobil:

25 PĚT P V PODNIKÁNÍ 3.4 Prestar, s. r. o. Strojírenská firma Prestar, s. r. o. se zaměřuje na produkci zařízení pro automatizovanou výrobu a zpracování trubek a na výrobu zvedací techniky. Firma byla založena v roce 1991, sídlí v Opavě a má celkem 135 zaměstnanců. V roce 2007 byla dokončena nová montážní hala a celková výrobní plocha činí 6,4 tisíc m 2. Firma chce být uznávána pro svou kvalitu, vysokou technickou úroveň při ohleduplném chování k životnímu prostředí a lidskému zdraví. Tato případová studie se zaměřuje na projekt čistší produkce, který podnik realizoval v letech v rámci magisterské diplomové práce vypracované na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava, Hornicko geologické fakultě, Institutu environmentálního inženýrství. Dopravník (foto Barbora Turečková) 23

26 Stanovení priorit Pro stanovení priorit projektu čistší produkce byla použita analýza vstupů a výstupů metodou TOP 20, při které se vyčíslují celkové finanční ztráty podniku spojené s produkcí odpadu a znečištění. Pro tuto vstupní analýzu byla použita data za rok Hlavní příležitost pro účinnější využívání zdrojů byla vyčíslena u produkce kovového odpadu, který se umístil na prvním místě žebříčku ztrát, a to jak po stránce množstevní, tak po stránce finanční. Využití vstupního materiálu činilo pouze 82% a roční ztráta spojená s odpadním tokem byla po odečtení platby za železný šrot vyčíslena na více než 6 milionů Kč. Nižší finanční ztráta, ale zároveň podstatně vyšší procento ztrát, byla spojena se spotřebou laku a ředidla, kdy využití těchto surovin ve výrobku bylo pouhých 21%. V žebříčku příležitostí pro úspory se jako další umístil plyn. Účinnější využití nakupovaných kovových materiálů, laků, ředidel a plynu se stalo prioritami pro podrobnější hodnocení příležitostí pro preventivní opatření čistší produkce. Vstupní analýza ukázala, že ke zlepšení by mohlo dojít i u spotřeby vody a elektrické energie a byly stanoveny cíle projektu čistší produkce, které jsou uvedeny v souhrnné tabulce 2 Realizace cílů a dosažené přínosy. Detailní hodnocení a návrh úsporných opatření Pro prioritní toky byly provedeny materiálové bilance, které umožnily stanovit, kde jsou hlavní zdroje a následně i příčiny ztrát ve výrobě. Například u kovového odpadu byly jako největší zdroj ztrát identifikovány operace stříhání a řezání potahovaných tvarů. Navržená opatření čistší produkce spočívala v efektivnějším rozvržení tvarů před stříháním a řezáním. Ukázalo se, že větší zbytky kovových desek lze vracet zpět do skladu k pozdějšímu zpracování pro výrobu menších tvarů. Ztrátovost u ostatního kovového materiálu byla způsobena zejména velkým podílem nekvalitních výrobků a opatření čistší produkce spočívalo v návrhu na změnu dodavatele. Vyšší cenu nakupovaného materiálu vyvažovala vyšší kvalita a snížení ztrát ve výrobě spojených s produkcí kovového odpadu. Bilance provedené v lakovně kvantifikovaly jednotlivé zdroje ztrát a vedly k návrhu opatření dobrého hospodaření, především vyplachování zbytků barev v obalech a jejich vracení do výroby, ale například i efektivnější organizace práce v lakovně spočívající především v současném zpracování většího množství výrobků tak, aby nedocházelo k delším prostojům, při kterých je nutno čistit stříkací pistole. Projekt čistší produkce také doporučil přejít na barvy, 24

27 PĚT P V PODNIKÁNÍ které obsahují základní i vrchní barvu v jednom balení, novější typy stříkacích pistolí a zaměřit se na barvy s vyšším obsahem sušiny. Další úsporná opatření byla navržena v oblasti účinnějšího využití zemního plynu, elektrické energie a vody. Jeden z návrhů spočíval například v přesunutí hlavní výroby v zimních měsících do nové haly, která je zateplena a má nová těsnící okna. Realizace opatření Na základě vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých úsporných opatření rozhodlo vedení podniku o jejich realizaci. Vedle výše zmíněných opatření pro minimalizaci kovového odpadu, ztrát barev a laků a přesunu výroby do nové haly, došlo například i k namontování termostatů do kanceláří pro lepší regulaci tepla v místnostech. V umývárnách staré haly byly vyměněny vodovodní baterie za pákové a v prostorách haly postupně došlo k výměně žárovek za úsporné zářivky. Během roku 2010 proběhlo několik školení připravených na základě výstupů projektu čistší produkce, kde byli zaměstnanci instruováni, jak a kde je potřeba šetřit vstupy výroby. Zaměstnanci dostali od vedení podniku zároveň příslib finančního ohodnocení, které se bude odvíjet od skutečně dosažených výsledků na konci roku. Bylo přitom zdůrazněno, že toto šetření neprobíhá jen z ekonomických důvodů, ale že jde o šetření životního prostředí nás všech. Vyhodnocení výsledků a pokračování Pro vyhodnocení skutečně dosažených výsledků bylo použito srovnání tabulek TOP 20 pro roky 2009 a 2010, výsledky jsou uvedeny v tabulce 2. PRIORITA Cíl pro rok 2010 % Dosažení cíle 2010 % Dosažená úspora Kč 1 Snížit produkci kovového odpadu Snížit spotřebu barev a ředidel Zvýšit účinnost využití plynu Snížit spotřebu vody Snížit spotřebu elektrické energie Tabulka 2. Realizace cílů a dosažené přínosy projektu čistší produkce v roce

28 Z tabulky je vidět, že ne vždy byly předem stanovené cíle dosaženy. To ale nevadí, protože cíl představuje konkrétní prioritu a udává směr, a ve většině případů se v těchto oblastech podařilo docílit konkrétních efektů, některé z nich dokonce předčily očekávání. Celková úspora v prvním roce projektu byla vyčíslena na cca 1,2 milionu Kč, což podnik považoval za velmi dobrý výsledek. Většina úspor byla dosažena bez nákladů a s okamžitou návratností. Vedení podniku konstatovalo, že k úsporám došlo z velké části díky podpoře zaměstnanců, kterým proto byla vyplacena jednorázová ekologická odměna 3 tisíce Kč. Zástupci vedení firmy Prestar, s. r. o. na závěr projektu konstatovali, že jsou spokojeni s jeho výsledky a že budou v zavádění čistší produkce pokračovat i nadále. Podnik se v dalším období mimo jiné zaměří na úspory energie včetně realizace investičně náročnějších opatření. Autoři a kontaktní osoba Autorka diplomové práce: Barbora Turečková, obhájeno v červnu 2011 Studijní program: N2102 Nerostné suroviny Studijní obor: 6208T031 Environmentální management Hornicko-geologická fakulta, VŠB Technická univerzita Ostrava Vedoucí diplomové práce: RNDr. Alena Labodová, Ph.D. VŠB - TU Ostrava, Institut environmentálního inženýrství alena.labodova@vsb.cz Kontaktní osoba v podniku Prestar, s. r. o.: Josef Matušovský 26

29 PĚT P V PODNIKÁNÍ OD 3.5 P-D Refractories CZ, a. s. Velké Opatovice Podnik se zabývá těžbou žárovzdorných jílovců a jejich zpracováním na žárovzdorné šamotové kameny, pálené lupky, komínové vložky, žárovzdorné jíly, žárobetony, malty a tmely. Celkový objem výroby žárovzdorných materiálů je 90 tisíc t/rok. Podnik má 640 zaměstnanců a celkový obrat cca 1 miliardu Kč. Roční spotřeba zemního plynu se pohybuje kolem 12 milionů m3 při nákladech cca 90 milionů Kč a roční spotřeba elektrické energie cca MWh, tj. 48 milionů Kč. Závod Velké Opatovice (foto P-D Refractories) 27

30 Filozofie podniku Podnik se dlouhodobě orientuje na zákazníka, jakost a zavádění environmentálně šetrných procesů. Zaměřuje se přitom především na rozvíjení svého know-how a na odpovědnost vůči zainteresovaným stranám. Základním cílem podniku je zvyšování konkurenceschopnosti, a to jednak v rámci projektu CMS (Content Management System) zaměřeného na zvyšování produktivity, a jednak v rámci programu účinnějšího využívání zdrojů, který je stručně popsán v této případové studii. První etapa zahájení programu čistší produkce Systematická aplikace eko-efektivních opatření začala v PD Refractories programem čistší produkce v letech , který podnik realizoval za technické asistence Centra čistší produkce Brno. Realizace programu čistší produkce souvisela s integrovaným povolením podniku a s jeho vlastní snahou dodržet nejen předepsané limity, ale zavádět skutečně nejlepší dostupné techniky a minimalizovat tak rizika pro podnikání. Podnik si byl vědom toho, že ve výrobním procesu dochází ke ztrátám, které negativně ovlivňují prosperitu a image podniku. Nebyl ale znám jejich přesný objem a jejich finanční hodnoty. V rámci projektu čistší produkce byly na základě jednoduché analýzy vstupů a výstupů (metodou TOP 20 ) vytipovány prioritní toky materiálu a energie, se kterými byly spojeny největší ztráty. Pro tyto toky byly provedeny podrobnější bilance vedoucí k identifikaci míst a příčin vzniku odpadu a znečištění. Detailní zmapování příčin vzniku odpadu a znečištění umožnilo generovat sadu možných preventivních opatření. Následně byl po podrobném vyhodnocení přínosů jednotlivých opatření realizován balík neinvestičních i investičních opatření čistší produkce. Realizace celkem 6 preventivních opatření vedla ke snížení odpadních toků lepším využitím vstupů výroby. Při zachování stejného objemu výroby byla snížena spotřeba: žárovzdorných jílů o 3,015 tisíce tun/rok vody o 4,200 tisíce m 3 /rok zemního plynu o 870 tisíc m 3 /rok 28

31 PĚT P V PODNIKÁNÍ V roce 2005 byl realizován energetický audit, který doporučil zavedení systému energetického řízení a výstavbu nové tunelové pece. Tato opatření byla zahrnuta do programu čistší produkce. Celková úspora dosažená účinnějším využíváním zdrojů byla 36,3 milionů Kč/rok při celkové investici 146,6 milionů Kč. Delší celková návratnost opatření byla dána realizací investic do nejlepších dostupných technik v oblasti lisování a výpalu, jejichž prostá doba návratnosti se přibližovala pěti rokům. Vedle toho podnik realizoval i neinvestiční opatření s rychlou dobou návratnosti jako například opatření na recyklaci odpadních materiálů na místě. Zavedení úpravy původně odpadních materiálů stálo pouze 30 tisíc Kč a jejich recyklace na místě přinesla roční úsporu 4,7 milionů Kč. Druhá etapa sledování reálné účinnosti využívání zdrojů Projekt čistší produkce je podobně jako energetický audit založen na jednorázovém snímku toků materiálu a energie v podniku. Podnik si uvědomil, že pro jejich efektivní řízení je potřeba zavést informační systém o účinnosti využívání důležitých toků. Takový systém umožňuje sledovat odchylky od normálního provozu a průběžně zjišťovat příčiny vzniku ztrát i úspor a generovat úsporná opatření. A co je velice důležité, takový systém umožňuje i sledování reálné účinnosti využívání zdrojů na úrovni jednotlivých důležitých spotřeb. Pro jeho zavedení se používá nástroj monitoring a targeting (M&T). Tento informační systém o tocích je základem systému energetického řízení. Podnik P-D Refractories zavedl ve svém závodě ve Velkých Opatovicích systém energetického řízení v letech v rámci projektu EMPRESS. V rámci tohoto projektu vytvořil ENVIROS, s. r. o. a skupina nejsilnějších podniků energetických služeb ESCO model zavádění systému monitoringu a targetingu a splácení potřebné investice až z prokázaných úspor (tzv. M&T/ESCO). Úkolem této etapy bylo upravit a doplnit systém sběru dat, dodat a nastavit software pro zpracování dat o tocích a faktorech, které určují jejich spotřebu a sestavit tým pro účinnější využívání zdrojů. Třetí etapa provozování systému energetického řízení Délka etapy na provozování systému M&T byla smluvně dohodnuta s MVV Energie, a. s., poskytovatelem investice pro zavedení a provozování systému 29

32 M&T, na 3 roky. Byla zaměřena na pravidelnou práci v oblasti identifikace a realizace úsporných opatření, která jsou zdrojem pro krytí veškerých prostředků vynaložených na realizaci projektu. Projekt se zaměřil na závod ve Velkých Opatovicích. Postupně bylo díky systému M&T identifikováno více než 50 úsporných opatření. První zavedená opatření přinesla splacení počáteční investice ESCO již v průběhu prvního roku provozování systému, další úspory již jsou plně příjmem podniku. Úsporná opatření se primárně zaměřila na opatření provozního charakteru, která nevyžadují větší investice. Významné možnosti úspor byly díky systému využity v oblasti výroby a rozvodu stlačeného vzduchu, využívání osvětlení, optimalizaci systémů prostorového vytápění, ale především pak v optimalizaci provozování jednotlivých technologických celků (mj. sušení zboží před výpalem, provozování tlakové stanice strojního vytváření, provozování systémů odprašování lupkárny a strojního vytváření, sušení magnetitu, provozování tunelových pecí a chlazení lisů). V řadě případů byla v rámci technické asistence použita další diagnostická technika a kombinací zkušeností poskytovatelů technické asistence z firmy ENVIROS, s. r. o. a znalostí technologů se společně podařilo objevit významný prostor ke zlepšení. Celková úspora dosažená účinnějším využíváním zdrojů byla 16 milionů Kč/ projekt při celkové investici 0,5 milionu Kč. Čtvrtá etapa investice s využitím dotací Vedení P-D Refractories se rozhodlo využít možnosti a ve spolupráci s poskytovateli technické asistence podalo žádost o dotaci na realizaci investičně náročných úsporných opatření v rámci Operačního programu podnikání a inovace. Zásadními projekty byly modernizace tunelových pecí TP2 a TP4, které přinesly významné zvýšení účinnosti využití energie. V současné době připravuje podnik rekonstrukci tunelové pece TP1. I v tomto případě se počítá s využitím dotace. Celková úspora dosažená účinnějším využíváním zdrojů představuje 13 milionů Kč/rok při celkové investici 69 milionů Kč. 30

33 PĚT P V PODNIKÁNÍ Pokračování a prosperita Závod Velké Opatovice obdržel v roce 2007 od Ministerstva životního prostředí Certifikát čistší produkce. Ing. Ladislav Kašpar, generální ředitel podniku P-D Refractories, řekl v roce 2011, že podnik P-D Refractories by bez projektů účinnějšího využívání zdrojů nejspíše nepřečkal těžké období propadu výroby v důsledku světové krize. Postupy energetického řízení, které se tak osvědčily v závodě ve Velkých Opatovicích jsou zaváděny i v závodě ve Svitavách. Autoři a kontaktní osoba Autoři případové studie: Ing. Pavel Sitný ENVIROS, s. r. o., Praha pavel.sitny@enviros.cz Josef Šlesinger Centrum čistší produkce Brno cpcbr@volny.cz Kontaktní osoba v podniku P-D Refractories CZ, a. s.: Ing. Pavel Ondra ondra@mslz.cz 31

34 4. Kde najít další pomoc Zdroje informací na internetu Internetová adresa Zdroj informací Ministerstvo životního prostředí CENIA, česká informační agentura životního prostředí Ministerstvo průmyslu a obchodu Portál pro účinnější využívání zdrojů a udržitelnou spotřebu a výrobu Portál odborných informací v životním prostředí Portál pro nejlepší dostupné techniky Portál pro financování z fondů Evropské unie Portál pro podnikatele a životní prostředí Aktuální programová nabídka MŽP Ministerstvo životního prostředí realizuje prostřednictvím Revolvingového fondu MŽP ČR projekt: Programová podpora vstupního hodnocení udržitelné spotřeby a výroby v ČR Cílem projektu je podpora aplikace metodiky vstupního hodnocení inovací udržitelné spotřeby a výroby ve výrobních podnicích a dalších organizacích za použití dotačního schématu pro podniky. Agenturní činnost programu zajišťuje EMPRESS, o. s. - platforma pro účinnější využívání zdrojů a udržitelnou spotřebu a výrobu (office@empress.cz). 32

35

36