Šetření zdravotně postižených osob zaplnilo další bílé místo na mapě české statistiky
|
|
- Peter Marek
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Šetření zdravotně postižených osob zaplnilo další bílé místo na mapě české statistiky Jaroslav Novák, Vladimíra Kalnická Český statistický úřad, Praha Konzultace Úvodem se nemůžeme vyhnout prostému a radostnému konstatování, že se dějí i dobré věci. Proč ta nepřehlédnutelná dávka optimismu v souvislosti se statistikou? Důvodem je úspěšné provedení historicky prvého statistického zjišťování v oblasti zdravotního postižení našich spoluobčanů. A nutno dodat, že význam této události je skutečně nezanedbatelný. V posledních několika desetiletích lze pozorovat minimálně ve vyspělých zemích prohlubující se tendence všestranné demokratizace a humanizace společenského života s rostoucím důrazem na vyrovnávání příležitostí všech členů společnosti. Fenomén rovnosti má více dimenzí, vedle minoritní, genderové či věkové, lze uvést i kvalitativní úroveň života zdravotně postižených osob. Ta těsně souvisí s právem zdravotně postižených na vzdělání, na odpovídající pracovní uplatnění, na soukromý a rodinný život, na zdravotní péči a sociální ochranu. Skutečností je, že vše neznámé v nás vyvolává spíše obavy a negativní pocity. Širší prosazení pozitivních přístupů ke zdravotně postiženým proto předpokládá omezení neznalosti jejich problémů a odlišností, a to nejen mezi odborníky či těmi, kteří přijímají politická rozhodnutí, ale i v široké veřejnosti. Věrohodné informace jsou zcela nezbytné také v případě, když chceme poznat a aktivně ovlivňovat jakoukoli oblast společenského dění. To plně platí i pro přijímání opatření sledujících snížení tíživých důsledků zdravotního postižení. Právě statistické informace mají pro svou obecnost, objektivnost a schopnost postižení podstatných stránek jevů a tendencí jejich vývoje v tomto směru prvořadý význam. V uvedených souvislostech je třeba chápat právě uskutečněné statistické šetření o zdravotně postižených osobách po němž uživatelé odpovídajících informací již delší dobu oprávněně volali jako prvý krok správným směrem. 1. Metodickou přípravu zjišťování provázela účast odborníků i uživatelů dat Nutno říci, že cesta k cíli nebyla krátká. Již v roce 2003 byl poprvé formálně usnesením vlády ČR č. 596 zadán ČSÚ (ve spolupráci s MZ, MŠMT a MPSV) úkol zajistit koordinaci tvorby statistiky o občanech se zdravotním postižením s cílem vytvoření konzistentního systému statistických informací. Následoval vznik meziresortní pracovní skupiny pod vedením ČSÚ a ÚZIS složené nejen z expertů na danou problematiku, ale i ze zástupců organizací zdravotně postižených osob. Jedním z prvých úkolů této skupiny bylo provedení inventarizace dostupných informací, které skončilo zjištěním, že disponibilní informace jsou roztříštěny podle rozdílných hledisek a potřeb do několika stěží porovnatelných zdrojů dat. Ukázalo se, že zcela jasně a jednotně nebylo definováno ani zdravotní postižení jako 6/2OO8 541
2 takové. Každý dílčí systém péče o zdravotně postižené občany (zdravotní péče, nemocenské a důchodové pojištění, sociální péče, vzdělávání, politika zaměstnanosti atd.) používal vlastní definici zdravotního postižení, které odpovídalo jeho specifickému účelu a související právní normě. Je zřejmé, že takto oddělené zdroje dat nebylo možné propojit jednotnou metodikou, že z nich vycházející údaje nebylo možné sčítat a ani porovnávat v čase či v prostoru. Členové meziresortní pracovní skupiny proto s ohledem na nedostatek a nekonzistentnost disponibilních administrativních dat navrhli nové, samostatné statistické zjišťování, které mělo být provedeno s pomocí praktických lékařů pečujících o zdravotně postižené (s pracovním označením VŠPO 07, tj. výběrové šetření postižených osob v roce 2007). Následující pilotní šetření potvrdilo schůdnost navrhovaného postupu, a ten byl proto zahrnut do Koncepce statistiky o občanech se zdravotním postižením, kterou závěrem roku 2005 schválila vláda ČR (usnesením č. 1575). Významným požadavkem kladeným na metodická východiska šetření byla konzistentnost systému dat o zdravotně postižených občanech. Spočívala na těchto přístupech: šetření vycházelo z obecného metodického manuálu vydaného OSN pro rozvoj statistiky zdravotního postižení (2001), byla vymezena a v rámci šetření využita definice zdravotně postižené osoby, byl stanoven práh zdravotního postižení, tj. minimální stupeň postižení od kterého byla postižená osoby zahrnuta do zjišťování, šetření bylo založeno na náhodném výběru respondentů (praktických lékařů pro děti i dospělé) a zdravotně postižených (jejich pacientů) ze základního souboru, který pokrýval všechny zdravotně postižené osoby (včetně těch, které byly v ústavních zařízeních), zjištěná data za výběrový soubor byla odpovídajícími statistickými metodami dopočtena tak, aby výsledky byly reprezentativní za celou ČR, šetření se bude pravidelně vždy po třech letech s využitím stejných metodických přístupů, avšak s obměněným výběrovým souborem opakovat. Nebude na škodu se u některých z uvedených kroků krátce zastavit. Definice zdravotního postižení se nerodila lehce. Po mnoha obměnách a nezbytných kompromisech dospěla zmíněná pracovní skupina k tomu, že Zdravotně postiženou je osoba, jejíž tělesné, smyslové a/nebo duševní schopnosti či duševní zdraví jsou odlišné od typického stavu pro odpovídající věk a lze oprávněně předpokládat, že tento nepříznivý stav potrvá déle než 1 rok. Odlišnost od typického stavu pro odpovídající věk musí být takového druhu či rozsahu, že obvykle způsobuje omezení nebo faktické znemožnění společenského uplatnění dané osoby. Spolu s tímto vymezením zdravotního postižení, lze říci, že z kvalitativního pohledu, bylo nutné stanovit také vymezení kvantitativní, tj. práh či minimální míru postižení odpovídající definici, které by již mělo být do šetření zařazeno. Nutno říci, že na straně jedné nelze obecnou charakteristikou tento práh postihnout, podobně jako na straně druhé není na tomto místě možné uvést taxativně všechny případy prahového (lehkého) postižení. Pro názornost lze za jednotlivé typy postižení (vnitřní, tělesné, duševní, mentální, zrakové, sluchové) uvést ve stanoveném pořadí tyto příklady: anemie (středně těžké projevy), ztráta nejvýše dvou prstů na jedné ruce, schizofrenie apod. (lehká forma), lehká 542
3 mentální retardace (IQ 65 69), střední slabozrakost a oboustranná středně těžká nedoslýchavost (ztráta sluchu v rozsahu 41 až 55 db). Určení výchozí úrovně zdravotního postižení nebylo snadným úkolem. Na jeho řešení spolupracovala pracovní skupina s odborníky, mimo jiné i s pracovištěm MPSV ČR pro posudkové lékařství. Jak je zřejmé, vymezení nejnižší započitatelné úrovně postižení má značný význam, ovlivňuje celkové výsledky šetření, zejména počty osob, které jsou považovány za zdravotně postižené. Co se týče stupně nahodilosti a způsobu provedení výběru respondentů, resp. statistických jednotek, byl v prvém stupni proveden výběr respondentů šetření praktických lékařů pro dospělé, děti a ordinací v ústavech sociální péče. Rozvržení velikosti výběru bylo provedeno proporcionálně podle počtu registrovaných pacientů praktických lékařů, resp. počtu lůžek v sociálních ústavech a odhadovaného podílu osob se zdravotním postižením (nejnižší podíl v případě dětských lékařů a nejvyšší v sociálních zařízeních). Vlastní výběr pacientů se zdravotním postižením prováděli samotní praktičtí lékaři ze svých kartoték pacientů. Každý z nich podle přesných pokynů pro výběr nahodile vybral 20 osob se zdravotním postižením (dle náhodně zadaného počátečního písmena příjmení či v případě dětských lékařů ročníku narození). Šetření se aktivně účastnilo 548 praktických lékařů, kteří v období od května do září r řádně vyplnili a zaslali dotazníků. 2. Výsledky nového statistického šetření výrazně nepřekvapily Cíle zjišťování byly založeny na dvou přístupech. V prvé řadě se sledovaly zdravotní charakteristiky, nemalý význam však mělo i šetření údajů sociálně-ekonomického zaměření. Z pohledu věrohodnosti dat je nutné dodat, že dříve uvedená skupina informací má k realitě o poznání blíže s ohledem na skutečnost, že údaje zdravotního charakteru jsou pro praktické lékaře mnohem dostupnější. V rámci informací týkajících se zdravotních charakteristik byly šetřeny základní osobní údaje o zdravotně postižených (pohlaví, věk), typ zdravotního postižení, jeho míra a příčiny, míra soběstačnosti a s ní související zajištění pomoci postiženým osobám. Do skupiny sociálně-ekonomických dat lze zařadit zjištěné údaje o vzdělání zdravotně postižených osob, ekonomické aktivitě, o důchodech a sociálních dávkách, o způsobu bydlení a rodinném stavu. Některé zjištěné údaje o zdravotně postižených zejména ty, které jsou zdravotního charakteru obsahují vypovídající hodnotu samy o sobě, jiné je vhodné porovnat s daty o celé, resp. zbývající populaci. Mezi základní zjištění patří skutečnost, že v souladu s výše stanovenou definicí a prahem zdravotního postižení žije v ČR tis. osob se zdravotním postižením (9,87 % z celkové populace). Mírně vyšší je podíl zdravotně postižených žen (9,98 %) než mužů (9,76 %). Tento rozdíl je způsoben zejména vyšší střední délkou života žen. Jak ukazuje tabulka č. 1, ve které je obyvatelstvo rozděleno do šesti věkových skupin po patnácti letech, podíl zdra- 6/2OO8 543
4 votně postižených je v dětském věku relativně vyšší (zejména u chlapců), na nejnižší hodnotu klesá u mladých lidí do 30 let a od 45 let prudce narůstá a ve věkové skupině od 75 let výše poprvé převyšuje počet zdravotně postižených žen počet postižených mužů (téměř dvojnásobně). Lze říci, že více než 26 % osob v důchodovém věku trpí zdravotním postižením. Tabulka 1 Věková struktura zdravotně postižených osob podle pohlaví Pozn.: * V celku je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. Závislost podílu zdravotně postižených na věku a také biologických faktorech je zřejmá z analýzy příčin zdravotního postižení. Zatímco v souboru žen je 10,5 % zdravotních postižení způsobeno stářím a 10,1 % postižení je vrozených, pak v souboru mužů je stářím způsobeno jen 4,7 % postižení a podíl vrozených postižení dosahuje až 13,3 %. Značný rozdíl mezi pohlavími se ukazuje v případě postižení způsobených úrazem (v souboru mužů 7,8 %, v souboru žen jen 4,4 %). 544
5 Také z pohledu pravděpodobnosti získání zdravotního postižení (vyjma vrozeného) se ukazuje, že nejvyšší hodnota odpovídá věkové skupině od let (až 13,4 % osob v tomto věku získá nějaké zdravotní postižení) a naopak nejnižší (3,9 %) věkové skupině od let. Jak je i výše uvedeno, v rámci šetření lékaři rozeznávali šest typů zdravotního postižení. Z tabulky č. 2 je zřejmé, že nejvíce je zastoupeno vnitřní postižení (37,6 %), dále následuje postižení tělesné, duševní, mentální, zrakové a sluchové. V závislosti na pohlaví lze shledat určité rozdíly. V souboru žen je na prvém místě četnost výskytu tělesného postižení (38,5 %) a vnitřní postižení je až na místě druhém (36,2 %), relativně časté je postižení zrakové (6,0 % oproti 5,5 % v případě mužů). Na druhé straně v souboru mužů je největší podíl osob s vnitřním postižením (39,2 %), poměrně vysoký je podíl mentálně postižených (8,3 % oproti 5,9 % v případě žen). Tabulka 2 Typ zdravotního postižení podle pohlaví a věku Pozn.: * V celku je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. ** Vzhledem k možnosti více odpovědí uvedlo po přepočtu osob celkem různých typů postižení. V daném počtu je zahrnuto pouze jedno postižení vnitřních orgánů. 6/2OO8 545
6 Zdravotně postižení lidé netvoří jednolitou skupinu osob, naopak je třeba si uvědomit, že jsou mezi nimi značné rozdíly v důsledku variability postižení. Základní dělící čára se zřejmě nachází mezi postižením tělesného charakteru na straně jedné a postižením duševním a mentálním na straně druhé. Pro kvalitu života má spolu s typem zásadní význam i míra (závažnost) postižení. Rozlišujeme čtyři stupně závažnosti zdravotního postižení lehké, středně těžké, těžké a velmi těžké. Jak je zřejmé z tabulky č. 3, závažnost postižení se s věkem zvyšuje (kumuluje), nejvyšší je v případě lidí s postižením mentálním a v průměru jsou více postiženi muži než ženy. Tabulka 3 Míra zdravotního postižení podle pohlaví, věku a typu postižení Pozn.: * U osob bráno jejich nejtěžší postižení, u typů všechna postižení daného typu. ** V celku je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. *** Lehké = 1, středně těžké = 2, těžké = 3, velmi těžké = 4. **** Včetně vícenásobných vnitřních V rámci šetření jsme rozeznávali devět různých omezení, která jsou zdravotním postižením způsobena (viz tabulka č. 4), s tím, že na jednoho postiženého může připadat více omezení. 546
7 Tabulka 4 Důsledky zdravotního postižení podle pohlaví, věku a typu postižení (absolutní hodnoty) Pozn.: * Možnost více odpovědí ** Pouze osoby s jediným typem postižení *** V celku je zahrnuto i 1627 osob, u kterých nebyl uveden věk. 6/2OO8 547
8 Nejčastější je omezení mobility (26,1 %), dále omezení při vedení domácnosti (16,8 %) a omezení sebeobsluhy (16,1 %). Více pociťují omezení ženy (přesto, že míra jejich postižení je obecně nižší), které jsou omezeny relativně častěji než muži zejména při vedení domácnosti a v sebeobsluze, muži jsou naopak poměrně více omezeni v právní způsobilosti a v komunikačních schopnostech. V souvislosti s vyšší délkou života vykazuje soubor žen nižší míru soběstačnosti, více žen než mužů je zcela nesoběstačných či vyžaduje celodenní pomoc (viz graf č. 1). V přepočtu na postižené osoby se ukazuje, že téměř 63 % postižených má omezenou mobilitu, více než 40 % je omezeno při vedení domácnosti a necelých 39 % v sebeobsluze. Při porovnávání či hodnocení výše uvedených údajů nelze zapomínat na částečný vliv subjektivního faktoru. Graf 1 Průměrná míra soběstačnosti postižených osob Vzhledem k důsledkům zdravotního postižení je téměř 90 % postižených odkázáno v různém rozsahu v závislosti na věku a míře postižení na pomoc jiných osob. Nejčastěji vypomáhají nejbližší příbuzní (téměř 73 % případů výpomoci), častá je pomoc i vzdálenějších členů rodiny (7,5 %), pečovatelské služby (7,3 %), v menším počtu případu vypomáhají přátelé a sousedé (5,7 %). Zajímavé je, že jen asi 1,7 % postižených využívá asistentskou výpomoc. 3. Sociálně-ekonomické ukazatele života zdravotně postižených zaostávají Zatímco výsledky v prvé skupině zjišťovaných ukazatelů odráží zdravotní a s nimi související předpoklady kvality života zdravotně postižených spoluobčanů, pak ve skupině druhé charakterizují i když s menší přesností úroveň jejich naplnění. 548
9 Výchozím bodem společenského uplatnění v naší době je bezesporu vzdělání. Rovný přístup ke vzdělání je základním předpokladem plného sociálního začlenění každého člena společnosti. Jak je známo, význam vzdělávání postupně narůstá. Navíc jednorázově získané školní poznatky přestávají postačovat pro celý produktivní život člověka a vzdělávání získává celoživotní rozměr. Úroveň dosaženého vzdělání v souboru zdravotně postižených je v porovnání se stejným ukazatelem za celou populaci nižší. Ve věku nad 15 let mělo základní vzdělání 41 %, střední vzdělání s maturitou téměř 21 % a vysokoškolské 7,1 % zdravotně postižených osob. V celé populaci to v daném pořadí bylo v roce 2007 zhruba 19 %, 33 % a 11 %. Není nezajímavé, že úroveň výše uvedené vzdělanostní struktury (tj. 41 % : 21 % : 7,1 %), platné pro zdravotně postižené osoby v roce 2007, splňovala celá populace již koncem 80. let, tj. zhruba před dvaceti lety. Zdravotně postižení spoluobčané mají i přes legislativní podporu jejich zaměstnávání ztížené uplatnění také na trhu práce. Zatímco jich ve věku nad 15 let provádí závislou či samostatnou výdělečnou činnost (jsou zaměstnanci či OSVČ v poměru 4 :1, srovnatelně jako v celé populaci) necelých 13 % a 71 % z nich je nepracujících důchodců, v celé populaci činí tyto podíly 45 % a 22 %. Podle údajů MPSV ČR bylo v České republice ke konci roku 2007 evidováno 354,9 tis. uchazečů o práci. Téměř pětinu z nich (65,2 tis.) představovaly osoby se zdravotním postižením (z toho bylo 56,0 tis. částečně invalidních, 8,9 tis. zdravotně znevýhodněných a 0,3 tis. plně invalidních osob). Ekonomicky aktivní jsou spíše zdravotně postižení muži než ženy (v relaci 6 : 4). Bližší údaje ukazuje tabulka č. 5. Tabulka 5 Porovnání ekonomické aktivity (neaktivity) osob se zdravotním postižením a celé populace podle věku a pohlaví 6/2OO8 549
10 Co se způsobu získávání existenčních prostředků týče, pobíralo více než 88 % zdravotně postižených některou ze sociálních dávek. Zbylých 12 % osob bylo buď ekonomicky zcela soběstačných či naopak závislých na jiném příjemci (děti). Četnost pobírání dávek se s věkem příjemců zvyšuje. Jen necelá třetina z celkového počtu dávek měla formu plného invalidního důchodu (v roce 2007 bylo takto vyplaceno 40,4 mld. Kč), více než desetina byla částečných invalidních důchodů (vyplaceno 13,3 mld. Kč) a téměř polovina z dávek představovala jiné důchody (starobní, vdovské, vdovecké a sirotčí, na nichž bylo vyplaceno zhruba 57 mld. Kč). Šetřením byl zjišťován také způsob bydlení a rodinný stav zdravotně postižených. Úroveň bydlení má pro tuto skupinu občanů zvláštní význam, už proto, že mnozí tráví doma většinu svého času. Vhodný byt by měl mít optimální velikost (aby péče o domácnost nebyla nadměrně zatěžující), měl by být bezbariérový, bezpečný, dostatečně osvětlený a teplý, umožňující v případě potřeby dovolat se pomoci atd. Lze říci, že s kvalitou a vybaveností bytu souvisí i míra soběstačnosti zdravotně postižených. Je-li odpovídající, může v mnoha případech oddálit či zcela eliminovat nákladnou ústavní péči. Velká většina zdravotně postižených osob (více než 90 %) bydlí ve standardním bytě (domku) s tím, že v 5 % případů je tento příbytek bezbariérový. Více než 5 % zdravotně postižených žije v ústavním zařízení (v případě mentálního postižení je takto ubytována pětina osob) a jen 1,5 % v bytě s pečovatelskou službou. Způsob bydlení je ve velké míře závislý na stáří rezidenta, tak např. 48 % osob v zařízeních sociální péče je ve věku od 75 let, v domech s pečovatelskou službou je v tomto stáří až 58 % bydlících. Pro kvalitu života každého z nás má značný význam rodinné zázemí. Ukazuje se, že také v tomto směru ovlivňuje zdravotní postižení nepříznivě strukturu rodinného stavu šetřeného souboru osob. V porovnání s celou populací lze rodinný stav zdravotně postižených osob charakterizovat nižším podílem vdaných a ženatých. Nejvýraznější rozdíl v případě mužů je zřejmý ve věku let, v případě žen, ve věku let. Zatímco v celé populaci činí podíl svobodných ve středním věku zhruba 7 %, mezi zdravotně postiženými je svobodný každý druhý muž a každá třetí žena mezi 30 a 44 lety. Až v pozdějším věku se rozdíly více vyrovnávají. Podíl rozvedených je v souboru zdravotně postižených, zejména v mladších věkových kategoriích v porovnání s celou populací nižší, relativně více je rozvedených žen. Muži zřejmě uzavírají po rozvodu častěji nový sňatek. Podobně jako v celé populaci, tak i v souboru zdravotně postižených podíl ovdovělých s věkem postupně narůstá. S ohledem na nižší střední délku života mužů, je podíl ovdovělých žen ve věku let až pětinásobně vyšší než podíl ovdovělých mužů (31,3 % a 6,3 %), ve vyšší věkové kategorii (od 75 let výše) se tato relace snižuje na dva a půl násobek (74,6 % a 29,5 %). 4. Závěr Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách (VŠPO 07) mají značný význam zejména proto, že nám poprvé umožnily nahlédnout do tíživých zdravotních a sociálně- 550
11 ekonomických podmínek života našich postižených spoluobčanů. Poskytly výchozí informace a argumenty jak orgánům rozhodování pro řešení tíživých důsledků zdravotního postižení, tak i sdružením zdravotně postižených občanů k prosazování jejich zájmů ve směru všestranného vyrovnávání životních příležitostí svých členů. Nemalou informační hodnotu mají dosažená zjištění i pro ostatní uživatele statistických dat pro vědecká pracoviště, vysoké školy, investory, sponzory a další. Cíl snažení v této, možno říci věcně zaměřené oblasti řešení široké problematiky zdravotního postižení je poměrně zřetelný. Jde o to rozlišit, které bariéry zejména v přeneseném smyslu slova jsou objektivně dané a neměnné a které lze, ve prospěch zlepšení kvality života postižených a postupného vyrovnávání příležitostí s ostatními členy společnosti, postupně odstraňovat. V této souvislosti je pozitivní, že vzestupný rozvoj lidských možností postupně napomáhá omezovat prostor materiálně daného a naopak stále více rozšiřuje oblast pro uplatnění společenských řešení. Spolu se zmíněným věcným pohledem jsou pro nás významné i statistické souvislosti. Statistická šetření v oblasti zdravotního postižení mají poměrně dlouhou tradici začínající na počátku minulého století. Již v roce 1905 se začala zjišťovat data o zdravotně postižených osobách v Nizozemsku. Výchozím zdrojem byly administrativní údaje, ty však v průběhu času přestaly postačovat vyvíjejícím se potřebám informací, a proto bylo šetření rozšířeno o přímé a telefonické interview. Podobná šetření se provádějí i v některých jiných vyspělých zemích. Co se týče postupu v členských zemích EU, v rámci tzv. Programme of Community action in the field of Health ( ) vznikl Evropský projekt měření zdravotního postižení, který předpokládá šetření otázek zdravotního postižení a sociální integrace. V současné době se připravuje společný dotazník, který bude zaměřen zejména na postavení postiženého ve společnosti (fyzická mobilita, přístup k internetu, využití volného času, vztahy ke společenskému okolí) a na jeho postavení na trhu práce. Předpokládá se, že šetření bude prováděno formou interview s postiženými osobami, a to buď jako samostatné či v rámci širšího zjišťování nejdříve v roce V této souvislosti se do budoucna ukazuje jako potřebné koordinovat a metodicky patřičně vymezit ukazatele našeho národního šetření (VŠPO), které by se ve tříleté periodicitě mělo i nadále provádět, a připravovaného společného šetření organizovaného Eurostatem. Jak je již výše uvedeno, respondenty národního šetření jsou praktičtí lékaři, kteří poskytují informace obsažené v kartotéce pacientů, a proto mají odborně nejblíže k údajům zdravotního charakteru. Na druhé straně společné evropské šetření bude více zdůrazňovat sociálně-ekonomické ukazatele a údaje. V tomto lze vidět reálnou možnost vhodného doplňování informací z obou šetření, aniž by došlo k narušení srovnatelnosti časové řady šetření národního, jejíž pevné základy byly v minulém roce formou VŠPO 07 již položeny. Zdroje informací [1] Výsledky statistického šetření provedeného ČSÚ a ÚZIS v roce 2007 (VŠPO 07). [2] Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok Praha: ČSÚ, /2OO8 551
12 [3] Novák. J. Zmizí další bílé místo naší statistiky?, Statistika, 2005, č. 1, s Jaroslav Novák, Český statistický úřad, Na padesátém 81, Praha 10, Vladimíra Kalnická, Český statistický úřad, Na padesátém 81, Praha 10, Abstract The article informs on methodological approaches and results of the first statistical survey on people with disabilities carried out in 2007 by the CZSO in cooperation with the Institute of Health Information and Statistics. The point of departure was the definitions of disability and minimal disability which should be covered by the survey. Survey results concerning health characteristics show the numbers of people with disabilities by age and gender, types, causes, level and implications of disabilities. Also socio-economic information such as educational level of people with disabilities, their position in the labour market, social benefits, housing and marital status. The conclusion is devoted to the future of the people with disabilities survey in the light of the common EU survey which is being prepared. Key words: Disability, definition of disability and disability threshold, type, cause and level of disability, degree of self-help, education of people with disabilities, their position in the labour market, housing and marital status. 552
Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.
Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,
Více5. Sociální zabezpečení
5. Sociální zabezpečení Další z genderově citlivých oblastí je sociální zabezpečení. Je třeba si uvědomit, že sociální zabezpečení zahrnuje mj. vyplácení ů a že podíl ců v populaci se neustále zvyšuje.
VíceVýsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007
PRÁCE, SOCIÁLNÍ STATISTIKY Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007 Ročník 2008 Školství, kultura, zdravotnictví V Praze dne 30. dubna 2008 Kód publikace: 3309-08
Více3. Výběrové šetření zdravotně postižených VŠPO 07
3. Výběrové šetření zdravotně postižených VŠPO 07 3.1. Základní identifikace osob se zdravotním postižením v porovnání s celkovou populací ČR V rámci projektu zaměřeného na získání informací o osobách
VíceVýběrové šetření o zdravotně postižených osobách VŠPO 07
Výběrov rové šetření o zdravotně postižených osobách VŠPO 07 Mgr. Jiří Holub, Mgr. Šárka Kovačkov ková ÚZIS ČR Potřeba informací o občanech se ZP Je pociťov ován n nedostatek informací o občanech se zdravotním
VíceCelopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika
VíceJak se žije lidem se zdravotním postižením?
Jak se žije lidem se zdravotním postižením? Helena Chodounská, Markéta Pištorová Tisková konference, 19. června 2019, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Osoby se
VíceVýsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice za rok 2007
PRÁCE, SOCIÁLNÍ STATISTIKY Ročník 2008 Školství, kultura, zdravotnictví V Praze dne 30. dubna 2008 Kód publikace: 3309-08 Č.j.: 341/2008-63 Výsledky šetření o zdravotně postižených osobách v České republice
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků
Více4. Porovnání výsledků šetření VŠPO 13 a VŠPO 07
4. Porovnání výsledků šetření VŠPO 13 a VŠPO 07 4.1. Podíl počtu osob se zdravotním postižením v porovnání s celkovou populací ČR Podíly počtu osob se zdravotním postižením na celkové populaci ČR, členěný
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25. 6. 2009 25 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Charakteristika souboru respondentů European
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této
VíceNezaměstnanost a míra nezaměstnanosti
Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 211 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících í seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy,
VíceGenderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života. Daniel Chytil ČSÚ
Genderové statistiky a slaďování pracovního a rodinného života Daniel Chytil ČSÚ Genderové statistiky Od roku 2003, spolupráce s Úřadem vlády ČR/MPSV Průřezové statistiky - shromažďuji již existující data,
VíceZměny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001
1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Důchodci, důchody Z podkladů České správy sociálního zabezpečení se stavem ke konci roku 214 vyplývá, že v Moravskoslezském kraji pobíralo jen starobní důchod (bez souběhu
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším
Více5. Osoby bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení)
5. bydlící mimo byty a zařízení (nouzové bydlení) Skupina osob bydlících mimo byty a zařízení byla složena z typově různých skupin osob, které měly odlišné charakteristiky. Byly to: osoby bydlící v rekreační
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru
VíceInformace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje
Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 2 12.9.2002 Sebevraždy v Moravskoslezském kraji v roce 2001 Údaje v těchto informacích
VíceZpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,
Tisková zpráva Priority ve financování jednotlivých oblastí sociální politiky listopad 2016 Z deseti sociálních oblastí nejvyšší prioritu získala zdravotní péče, kterou polovina dotázaných uvedla na prvním
Více3. Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče
Vybrané údaje o sociálním zabezpečení za rok 3. Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče Systém státní sociální podpory (upraven zákonem č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
VíceSpokojenost se životem červen 2019
Tisková zpráva Spokojenost se životem červen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku
VíceANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB
ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních
Více3. Výběrové šetření osob se zdravotním postižením VŠPO 13
3. Výběrové šetření osob se zdravotním postižením VŠPO 13 3.1. Základní charakteristiky osob se zdravotním postižením v porovnání s celkovou populací ČR Cílem tohoto šetření bylo zjistit, a následně i
VíceInformace ze zdravotnictví Ústeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 9 26. 9. 2012 Souhrn Surgical Service - Activity in the Ústecký Region in 2011 Informace
VíceInformace ze zdravotnictví Ústeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 9 26. 9. 2011 Souhrn Surgical Service - Activity in the Ústecký Region in 2010 Informace
Víceeu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O
eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
Více5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,
5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství
Více4. Osoby bydlící v zařízeních
4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
VíceNázor na zadlužení obyvatel a státu březen 2017
Tisková zpráva Názor na zadlužení obyvatel a státu březen 0 Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva i státu za vysokou. Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení
Více3.3. Výdaje na dlouhodobou péči
3 3% 2 2% 1 1% % Výsledky zdravotnických účtů ČR 21 215 3.3. Výdaje na dlouhodobou péči Zdravotnické účty v minulosti zahrnovaly pouze výdaje na dlouhodobou zdravotní péči, která byla financována z veřejných
VíceInformace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 9 26. 9. 2012 Souhrn Surgical Service - Activity in the Královéhradecký Region
VíceZpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR,, v.v.i. Tel.: ;
Tisková zpráva Hodnocení některých sociálních podmínek říjen 16 Nejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání ( % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (kladné
VíceŽivotní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová. www.kredo.reformy-msmt.cz
Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová www.kredo.reformy-msmt.cz Zdroj dat Životní podmínky česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union- Statistics on Income and Living
VíceObavy a příprava na důchod listopad 2016
Tisková zpráva Obavy a příprava na důchod listopad 20 Více než polovina českých občanů (52 %), kteří dosud nejsou důchodci, v současnosti spoří či investuje, aby se zajistila na stáří. Lidé se špatnou
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Počet obyvatel České republiky se v průběhu roku 214, po úbytku v předchozím roce, opět zvýšil. Ve věkovém složení přibylo dětí a zejména seniorů. Populace dále
VíceSpokojenost se životem březen 2018
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2018 Dvě třetiny (66 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od května 2013 spokojenost se životem měla většinou vzestupnou tendenci, v průběhu minulého
VíceSpokojenost se životem březen 2019
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku
VíceIV. PORODNOST. Tab. IV.1 Narození,
IV. PORODNOST V průběhu roku 2008 se v České republice živě narodilo 119 570 dětí 7, o 4,9 tisíce více než v roce předcházejícím. Počet živě narozených dětí roste nepřetržitě od roku 2002, avšak meziroční
Více4. Ekonomická aktivita obyvatelstva
4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo
Vícepo /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:
po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství
Více2015 Dostupný z
Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 21.12.2016 Průměrný věk pracujících se za dvacet let zvýšil o téměř čtyři roky Mejstřík, Bohuslav ; Petráňová, Marta
VíceGraf 3.1 Vývoj sezónně očištěné registrované a obecné míry nezaměstnanosti (v%) I.03 I.04 VII.04 VII.03
3. Nezaměstnanost Česká statistika definuje nezaměstnaného dvojím způsobem. První definice, vycházející z evidence uchazečů o zaměstnání úřadů práce, vymezuje tzv. registrovanou nezaměstnanost. Druhé pojetí
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba
Více3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání
3.2 Obyvatelstvo podle věku, rodinného stavu a vzdělání průměrný věk v Jihomoravském kraji se zvyšuje, převyšuje republikový průměr 56 % obyvatel starších 15 let žije v manželství podíl vysokoškolsky vzdělaných
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v lednu 2016
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2016 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2019 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v u 2019 Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceZlínský kraj - statistické údaje
Zlínský kraj - statistické údaje Počet obyvatel ve Zlínském kraji v letech 2007-2017 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Počet obyvatel celkem (k 31. 12.) 590 780 591 412 591 042 590
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby 5.1 Důchodci, důchody Důchodový systém České republiky je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důchod ze
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2018 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2018 Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2018 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2015
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
Více2. Kvalita pracovní síly
2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem
Více100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% nemáte obavy. má obavy I.04 II.02 II.05 III.03
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Obavy veřejnosti, pocit bezpečí a spokojenost s činností
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v dubnu 2016
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2016 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 216 se počet obyvatel České republiky zvýšil o 25, tisíce osob. Přibylo zejména seniorů, ale také dětí mladších 15 let. Nejvíce obyvatel se řadilo
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v březnu 2016
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2016 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2018 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2018 Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu 2015
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v březnu Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceRychlý růst vzdělanosti žen
3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2019 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2019 Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,
VíceVyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín
Vyhodnocení dotazníkového průzkumu pro osoby se zdravotním postižením v regionu Zlín Zjišťování názorů a postojů osob se zdravotním postižením ohledně zaměstnávání a hledání zaměstnání. Zjištění potřeb
Více5. Důchody a sociální služby
5. Důchody a sociální služby Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.18/26 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 27.
VíceVliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)
Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě
VíceŽivotní podmínky 2015
Životní podmínky 2015 Šetření Životní podmínky Šetření s názvem Životní podmínky probíhá v České republice od roku 2005 jako národní verze evropského šetření EU-SILC (European Union Statistics on Income
VíceParlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě
Parlament České republiky Poslanecká sněmovna 24. května 2011 Posudkové lékařství v sociální reformě MUDr. Bc. Rostislav Čevela ředitel Odboru posudkové služby MPSV Obsah prezentace 1. Posudkové lékařství
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v červenci 2016
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2016 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné
VíceTab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi prostřednictvím vyčerpávajícího
VíceInformace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje
Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 7 3. 9. 21 Souhrn Chirurgická péče - činnost v Královéhradeckém kraji v roce
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2018 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2018 Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceHealth care about patients with eating disorders in the Czech Republic in
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 10. 2017 6 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2010 2016 Health care about patients with eating
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2019 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2019 Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v únoru 2017 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v u Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu 2017 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v říjnu Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v květnu 2015 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné
VíceŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ
ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ Jaromír Kalmus a kol. Tisková konference, ČSÚ Praha, 26. června 2013 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/19 ÚVOD Výběrové šetření ČSÚ odráží
VíceS jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?
VíceInformace ze zdravotnictví Libereckého kraje
Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 7 30. 9. 2010 Souhrn Chirurgická péče - činnost v Libereckém kraji v roce 2009 Surgical
Více3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,
3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2017 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2017 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v září 2017 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby
VíceNĚKOLIK POZNÁMEK K EFEKTIVNOSTI SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SOME COMMENTS TO SYSTEM EFFECTIVITY OF FINANCING OF SOCIAL SERVICES
NĚKOLIK POZNÁMEK K EFEKTIVNOSTI SYSTÉMU FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB SOME COMMENTS TO SYSTEM EFFECTIVITY OF FINANCING OF SOCIAL SERVICES Ladislav Průša Anotace Zákon o sociálních službách m.j. výrazně
VíceVÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL
VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL Labour Force Sample Survey Stanislav Mazouch Abstract Výběrové šetření pracovních sil se provádí v České republice již od prosince 1992. Je prováděno Českým statistickým
VíceIII. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,
III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2017 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
Více2 Sňatečnost. Tab. 2.1 Sňatky podle pořadí,
2 Sňatečnost Obyvatelé ČR v roce 2012 uzavřeli 45,2 tisíce manželství, o 69 více než v roce předchozím. Intenzita sňatečnosti svobodných dále poklesla, průměrný věk při prvním sňatku se u žen nezměnil,
VíceInformace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu 2018 Obsah:
Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v lednu Obsah: 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky
VíceMAS Havlíčkův kraj, o. p. s.
Vyhodnocení dotazníku MAS Havlíčkův kraj, o. p. s. Listopad 2010 Zpracovala: Hana Půžová 1 Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření je jedním z nástrojů, jak lze zajistit názory nejenom členů Místní
Více