Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová.

Transkript

1 Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová

2 Zdroj dat Životní podmínky česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union- Statistics on Income and Living Conditions) v ČR se uskutečňuje od roku 2005 probíhá ve všech členských zemích EU (28) a dále v Norsku, ve Švýcarsku, v Turecku a na Islandu šetření, které zjišťuje údaje o sociální a ekonomické situaci domácností a jejich členů způsob, kvalita a finanční náročnost bydlení, vybavenost domácnosti pracovní, hmotné a zdravotní podmínky dospělých osob tato data slouží jako podklady pro směřování sociální politiky, resp. hodnocení jejích dopadů 1

3 Metodika Kódy nejvyššího dosaženého vzdělání používané v šetření Životní podmínky 0 neukončený 1. st. ZŠ 1 první stupeň ZŠ 2 druhý stupeň ZŠ 3 vyučen(a), nižší střední bez maturity 4 úplné střední s maturitou 5 nástavbové studium, absolvování dvou nebo více SŠ 6 vyšší odborné 7 vysokoškolské bakalářské 8 vysokoškolské magisterské či inženýrské 9 vysokoškolské doktorské 2

4 Struktura domácností nejspecifičtější skupinou jsou osoby se základním vzděláním vysoký podíl domácností jednotlivců žen (20,2 %) nižší průměrná velikost domácnosti (2,5 členů vs. 2,8 členů u ostatních vzdělanostních skupin) vysoký podíl žen v populaci osob se ZŠ vzděláním (73,0 %) vyšší podíl starších osob nejvyšší průměrný (60,9 let) i mediánový (62,0 let) věk vyšší podíl ovdovělých osob (29,5 %) vyšší podíl neúplných rodin s dětmi (15,4 %) ve srovnání s ostatními vzdělanostními skupinami osob nižší podíl úplných rodin (58,6%) u ostatních vzdělanostních skupin byl v letech podíl úplných domácností vyšší než 3/4 3

5 Struktura domácností vysokoškoláci se vyznačovali vyšším podílem domácností jednotlivců mužů (7,0 %) nejmladší věková struktura nejnižší průměrný (45,1 let) i mediánový (42,0 let) věk nejvyšší podíl svobodných osob (24,7 %) nižším podílem neúplných rodin s dětmi (7,4 %) nejnižší podíl rozvedených osob (8,0 %) Úplná rodina Neúplná rodina Nerodinná domácnost Jednotlivec muž Jednotlivec žena ZŠ 58,6 15,4 1,7 4,1 20,2 SŠ bez mat. 76,6 10,0 0,8 5,9 6,6 SŠ s mat. 76,1 9,7 0,7 5,2 8,3 VOŠ, VŠ 78,8 7,4 0,6 7,0 6,2 4

6 Bydlení trend nárůstu bytu v osobním vlastnictví, pokles družstevních bytů a pokles nájemního bydlení mezi lety 2005 a 2013 přiblížení struktury osob s VOŠ, VŠ vzděláním a SS s maturitou nejvyšší rozdíly mezi osobami se ZŠ vzděláním a ostatními vzdělanostními skupinami Vlastníci Nájemci Ostatní formy Vlastníci Nájemci Ostatní formy ZŠ 68,8 26,3 4,8 70,8 23,0 6,2 SŠ bez mat. 75,5 21,1 3,4 80,5 16,6 3,0 SŠ s mat. 75,6 21,4 3,0 83,6 13,4 2,9 VOŠ, VŠ 76,0 23,0 1,1 84,4 13,4 2,2 5

7 Bydlení vysokoškoláci žijí v průměru v největších bytech (90,6 m 2, průměrný počet místností 3,8), naopak osoby se základním vzděláním v nejmenších (73,3 m 2, průměrný počet místností 3,3) čím vyšší vzdělání, tím nižší podíl materiálně deprivovaných osob nejčastěji si domácnosti nemohly z finančních důvodů dovolit zaplatit neočekávaný výdaj a týdenní dovolenou náklady na bydlení se na příjmech domácnosti podílely nejvíce u osob se základním vzděláním (28,4 %), s rostoucím vzděláním se podíl snižoval, u vysokoškoláků dosáhl 21,3 % pro osoby se základním vzděláním náklady na bydlení také představovaly subjektivně nejvyšší zátěž 6

8 Bydlení Podíly osob podle nejvyššího dosaženého vzdělání a zátěže, jakou představují náklady na bydlení pro rodinný rozpočet, VOŠ, VŠ 15,4 70,4 14,2 SŠ s maturitou 22,9 68,4 8,7 SŠ bez maturity 31,1 63,1 5,7 ZŠ 42,6 52,4 5,1 0% 20% 40% 60% 80% 100% velkou určitou žádnou 7

9 Ekonomická aktivita Podíl osob (25letých a starších) podle ekonomické aktivity a nejvyššího dosaženého vzdělání, ČR, 2013 VOŠ, VŠ 72,2 2,9 17,0 6,1 pracující SŠ s mat. 64,1 4,0 26,2 4,9 nezaměstnaní žáci, učni, studenti SŠ bez mat. 55,8 5,6 35,7 2,8 v důchodu ZŠ 19,0 13,9 64,3 2,8 na RD, v domácnosti a ostatní ekonomicky neaktivní 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8

10 Čistý peněžní příjem na osobu a měsíc (v tis. Kč) Příjmy Průměrný čistý měsíční příjem na osobu podle nejvyššího dosaženého vzdělání, ČR, , , ,4 11,5 5 0 ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. VOŠ, VŠ 9

11 Příjmy Podíl osob (25letých a starších podle nejvyššího dosaženého vzdělání) podle toho, jak vycházela jejich domácnost s příjmy, ČR, 2013 VOŠ, VŠ 13,6 67,9 18,5 SŠ s mat. 24,8 65,7 9,5 SŠ bez mat. 36,7 58,5 4,8 ZŠ 49,6 46,0 4,4 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% s velkými obtížemi, s obtížemi snadno, velmi snadno s menšími obtížemi, docela snadno 10

12 Podíl osob ohrožených chudobou (v %) Příjmová chudoba Míra ohrožení příjmovou chudobou osob (25letých a starších) podle nejvyššího dosaženého vzdělání, ČR, 2005 až ZŠ SŠ bez mat. SŠ s mat. VOŠ, VŠ 11

13 Závěr vysokoškoláci žijí nejčastěji ve vlastních bytech nebo domech jejich byty jsou největší co do velikosti i počtu místností vysokoškoláci prakticky netrpí materiálním nedostatkem podíl nákladů na bydlení na příjmu domácnosti je u vysokoškoláků nejnižší, což souvisí spíše s výší jejich příjmu i subjektivně pro ně náklady na bydlení představují nejmenší zátěž s rostoucí úrovní vzdělání se podíl pracujících osob zvyšuje a naopak se snižuje podíl osob nezaměstnaných nejvyšší příjem na osobu připadal na vysokoškolsky vzdělané osoby a s klesající úrovní vzdělání se postupně snižoval vysokoškoláci vycházejí se svými příjmy subjektivně nejsnáze s rostoucím vzděláním úroveň příjmové chudoby klesala 12

14 Děkuji za pozornost!