Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY

Transkript

1 Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky ANALÝZY VLIVU FIREM PODPOŘENÝCH INVESTIČNÍMI POBÍDKAMI NA VYBRANÉ INDIKÁTORY ČESKÉ EKONOMIKY únor 2004

2 Materiál Analýzy vlivu firem podpořených investičními pobídkami na vybrané indikátory české ekonomiky byl zpracován odborem podpory investování Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 2

3 OBSAH OBSAH DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ÚVOD K ANALÝZÁM INVESTICE V ČR A INVESTIČNÍ POBÍDKY ANALÝZA VLIVU POBÍDKOVÝCH FIREM NA PLATEBNÍ BILANCI ANALÝZA VLIVU POBÍDKOVÝCH FIREM NA HDP ANALÝZA VLIVU POBÍDKOVÝCH FIREM NA NEZAMĚSTNANOST ZÁVĚR K ANALÝZÁM POUŽITÉ PRAMENY

4 V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k

5 1. DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ Investiční pobídka je forma veřejné podpory sloužící k motivaci zahraničních, ale i domácích investorů k investicím do nových výrobních závodů a do rozšíření či modernizace stávajících výrobních závodů. Přímé zahraniční investice jsou definovány podle mezinárodních standardů jako investice z jiné země za účelem získání podílu na kmenových akciích a rozhodovacích pravomocích ve výši alespoň 10%, či takového podílu, který dává zahraničnímu investorovi rozhodovací pravomoci. Platební bilance zachycuje platební vztahy ekonomiky se zahraničím v daném období. Skládá se z následujících částí: 1. Běžný účet, 2. Kapitálový účet, 3. Finanční účet, 4. Saldo chyb a opomenutí, kursové rozdíly, 5. Změny devizových rezerv. Hrubý domácí produkt vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu finální produkce vytvořené výrobními faktory umístěnými v domácí ekonomice v daném období, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem těchto výrobních faktorů. Tento ukazatel je počítán na územním principu. Míra nezaměstnanosti měří nedobrovolnou nezaměstnanost. Tento ukazatel je definován jako podíl počtu nedobrovolně nezaměstnaných, hledajících aktivně práci, k počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Do ekonomicky aktivního obyvatelstva patří zaměstnaní a nedobrovolně nezaměstnaní, nezapočítávají se dlouhodobě nemocní, dobrovolně nezaměstnaní apod. 5

6 2. ÚVOD K ANALÝZÁM Předmětem této studie je analýza vlivu firem podpořených investičními pobídkami na hospodářství České republiky pomocí analýz vybraných ekonomických indikátorů, tj. vlivu na platební bilanci, vlivu na HDP, vlivu na nezaměstnanost atd. Jedním z hlavních cílů investičních pobídek je motivování zahraničních a domácích investorů k investicím ve zpracovatelském průmyslu, a to zejména do vyspělých technologií. Je nutné zdůraznit, že jak pro zahraniční, tak pro domácí investory platí stejné podmínky. Za tímto účelem byly použity údaje za přibližně 70% společností, kterým již byly uděleny investiční pobídky. Souhrnné informace byly získány z Dotazníku Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO) a agentury CzechInvest (dále jen CI), ve kterých dotázané společnosti uvedly údaje za období 1999 až V případě zmíněných ekonomických indikátorů se zpravidla jedná o agregátní veličiny, nikoli poměrové, jako je tomu například v případě finančních poměrových ukazatelů firem. Proto je u analýz vlivu pobídkových firem na tyto indikátory velmi důležité zahrnout údaje za maximální počet pobídkových společností. Vzhledem k zahrnutí pouze výše zmíněných 70% společností, lze očekávat skutečný vliv na platební bilanci, HDP apod. podstatně větší, než vyplývá z výsledků této analýzy. Dále je nutné vzít v úvahu, že v průběhu let 2004 až 2005 přibudou ještě další společnosti podpořené investičními pobídkami, takže se dá předpokládat, že skutečný vliv na zmiňované agregátní ekonomické indikátory se dále výrazně zvýší. Prvním krokem, který proces aktivní podpory zahraničních i domácích investic do vyspělých průmyslových technologií a vyrovnání úrovně investování s okolními transformujícími se ekonomikami odstartoval, bylo přijetí usnesení vlády České republiky č. 298 z roku 1998 k návrhu investičních pobídek pro investory v České republice. Tímto krokem byly stanoveny základní podmínky pro investory. Žadatel o investiční pobídky musel investovat na zelené louce minimálně 25 mil. USD. Tato hranice byla snížena návazným usnesením vlády č. 844/98 na 10 mil. USD pro umožnění udělení investičních pobídek i významným domácím investorům. Ve vládou schváleném systému investičních pobídek byly poskytnuty pobídky celkem 31 investorům, jejichž investice by měly dosáhnout téměř 2,1 mld. USD a vytvořit nových pracovních míst. Určitým vrcholem bylo schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), který nabyl účinnosti dne 1. května Celé koncipování zákona bylo průběžně konzultováno s EU. Evropská komise paragrafovanou podobu zákona hodnotila kladně. Investiční pobídky jsou jednou z forem veřejné podpory, a jako takové podléhají rovněž režimu zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, dle kterého je udělováno povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory ÚOHS. Systém investičních pobídek upravuje zákon č. 453/2001 Sb. ze dne 29. listopadu 2001, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 9/1991 Sb., 6

7 o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ). Na základě zákona o investičních pobídkách byly k poskytnuty investiční pobídky 127 firmám. Investice podpořených firem by měly dosáhnout dle předpokladů celkové výše téměř 3,5 mld. USD a předpokládají vytvořit více než 33 tis. pracovních míst. Investičními pobídkami se rozumí: 1. slevy na daních z příjmu právnických osob po dobu 10 let (nově založené společnosti) nebo částečná sleva na dani po dobu 5 let (u již existujících právnických osob), 2. převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, 3. hmotná podpora vytváření nových pracovních míst (až do CZK na zaměstnance), 4. hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců (až do 35 % nákladů na školení), 5. převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny. Podmínky pro udělení investičních pobídek: 1. Investice musí být provedena do odvětví zpracovatelského průmyslu, buď do jednoho z high-tech odvětví, uvedených v zákoně nebo do jiného odvětví zpracovatelského průmyslu za předpokladu, že přinejmenším 50 % ceny výrobní linky budou tvořit náklady na pořízení strojního zařízení uvedeného ve vládou schváleném seznamu vyspělého (high-tech) strojního zařízení. 2. Investice musí být provedena do pořízení nového výrobního závodu nebo rozšíření či modernizace stávajícího závodu za účelem nové výroby nebo rozšíření a modernizace stávající výroby. 3. Investor musí investovat minimálně 350 milionů CZK, v oblastech s vysokou nezaměstnaností je tento požadavek snížen na 100 milionů CZK. 4. Investice nejméně 145 milionů CZK (50 mil. CZK v případě umístění investice v regionu s vysokou nezaměstnaností) musí být kryta z vlastního kapitálu. 5. Navrhovaná výroba musí vyhovovat všem českým legislativním požadavkům na ochranu životního prostředí. Na počátku prosince 2001 byla schválena novela zákona o investičních pobídkách, která nabyla účinnosti dne 30. ledna 2002, jejímž účelem bylo zdokonalení systému investičních pobídek. Druhá novela zákona o investičních pobídkách byla schválena jak Poslaneckou sněmovnou, tak Senátem České republiky, a byla podepsána prezidentem republiky koncem roku Zmíněná novela nabývá účinnosti vstupem České 7

8 republiky do Evropské unie. Novelou se provádí dílčí změny v systému investičních pobídek, které jsou vyvolány blížícím se vstupem České republiky do Evropské unie a jsou nezbytné s ohledem na přenos kompetencí v oblasti veřejné podpory z Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže na Evropskou komisi. Podstatnou změnou je také snížení minimální investice ze 350 milionů CZK na 200 milionů CZK (viz Podmínky pro udělení investičních pobídek, bod 3). Investiční pobídky se tak stanou přístupné větší skupině investorů. Tyto změny by se měly (pozitivně) projevit v budoucích analýzách investičních pobídek. V další části je stručně popsán obsah jednotlivých kapitol tohoto materiálu. Ve 3. kapitole jsou popisovány některé investice v ČR, tj. celkové investice pobídkových firem do hmotných a nehmotných aktiv a do strojů a zařízení, investice domácích a zahraničních pobídkových firem, podíl investic zahraničních pobídkových firem na přímých zahraničních investicích do zpracovatelského průmyslu apod. Ve 4. kapitole je analyzován vliv pobídkových firem na platební bilanci. Nejprve je definován pojem platební bilance pobídkových firem a dále je analyzována její struktura a jsou srovnávány vybrané položky platební bilance pobídkových firem a ČR apod. V 5. kapitole je zjišťován vliv pobídkových firem na HDP, tj. srovnání přidané hodnoty pobídkových firem s HDP ČR a s přidanou hodnotou zpracovatelského průmyslu ČR v běžných cenách a ve stálých cenách roku V 6. kapitole je sledován vliv pobídkových firem na nezaměstnanost, tj. potenciál ke snížení nezaměstnanosti, který pobídkové firmy vytvářejí a některé další vlivy na trh práce. 8

9 3. INVESTICE V ČR A INVESTIČNÍ POBÍDKY Vzhledem k tomu, že je tato studie věnována analýzám investičních pobídek, jsou investice jedním z klíčových pojmů. Proto je v této kapitole, před diskusí samotných analýz, proveden stručný popis některých významných investic v ČR. Z podmínek pro udělení investičních pobídek zákona 72/2000 Sb. o investičních pobídkách vyplývá, že jedním z hlavních cílů systému investičních pobídek je motivování zahraničních a domácích investorů k investicím do hmotných a nehmotných aktiv ve zpracovatelském průmyslu, a to zejména do strojů a zařízení. V Tabulce 1 a Grafu 1 jsou uvedeny celkové investice pobídkových firem do hmotných a nehmotných aktiv a jejich investice do strojů a zařízení v období 1999 až Uvedené hodnoty vycházejí z finančních výkazů, které byly vyplněny do Dotazníků MPO a CI. Z prezentovaných výsledků je vidět, že jak celkové investice pobídkových firem do hmotných a nehmotných aktiv, tak jejich investice do strojů a zařízení v uvedeném období neustále rostou. Dále je patrno, že investice do strojů a zařízení se pohybují v rozmezí 47% až 71% celkových investic, z toho většina je do vyspělých technologií a nových strojů. Tabulka 1 - Investice pobídkových firem podle pořízených aktiv ( mld. CZK ) Investice pobídkových firem 5,2 16,1 33,3 30,8 44,8 54,2 63,6 - do strojů a zařízení 2,5 10,8 23,7 19,1 29,7 36,0 42,3 - % do strojů a zařízení 47,0% 67,2% 71,0% 62,0% 66,2% 66,3% 66,4% * předpoklad Prameny: Dotazníky MPO a CI, propočty MPO Graf 1 - Investice pobídkových firem podle pořízených aktiv Investice ( mld. CZK ) % 64 67% 66% 66% 66% 62% % Investice pobídkových firem - do strojů a zařízení - % do strojů a zařízení 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 9

10 Je třeba zdůraznit, že zahraniční i domácí investoři mají, podle zmiňovaného zákona o investičních pobídkách, stejné podmínky pro udělení investičních pobídek. Z Tabulky 2 a Grafu 2 je navíc vidět, že domácí investoři tvoří významnou část pobídkových firem, neboť výše jejich investice se v daném období pohybují v rozmezí 17% až 32% investic všech pobídkových firem. Pokles tohoto procenta v roce 2000 je způsoben rychlejším nárůstem investic zahraničních pobídkových firem. Přesto však v období 2000 až 2005 dochází k neustálému nárůstu investic domácích pobídkových firem a jejich podíl na investicích všech pobídkových firem je stabilní, tj. 17% až 18%. Prezentované hodnoty rovněž vycházejí z Dotazníků MPO a CI. Tabulka 2 - Investice pobídkových firem podle původu investora ( mld. CZK ) Investice pobídkových firem 5,2 16,1 33,3 30,8 44,8 54,2 63,6 - zahraniční investoři 3,5 13,1 27,6 25,1 37,1 45,0 52,9 - domácí investoři 1,7 3,0 5,7 5,7 7,7 9,2 10,7 - % domácích investorů 32,1% 18,3% 17,2% 18,5% 17,2% 17,0% 16,8% * předpoklad Prameny: Dotazníky MPO a CI, propočty MPO Graf 2 - Investice pobídkových firem podle původu investora 70 32% 64 35% Investice ( mld. CZK ) % 18% 18% 31 17% 17% 17% % 25% 20% 15% 10% 5% 0% Investice pobídkových firem - zahraniční investoři - domácí investoři - % domácích investorů Pokud jde o investice zahraničních pobídkových firem, v Tabulce 3 a Grafu 3 jsou tyto investice srovnány s celkovými přímými zahraničními investicemi do ČR a s přímými zahraničními investicemi do zpracovatelského průmyslu ČR. Z grafu je patrno, že podíl investic zahraničních pobídkových firem na přímých zahraničních investicích do zpracovatelského průmyslu ČR v období 1999 až 2002 neustále roste, a to z hodnoty 5% až na hodnotu 45%. Hodnoty přímých zahraničních investic do ČR v období 1999 až 2002 vycházejí z údajů ČNB. Za období 2003 až 2005 se tyto hodnoty neuvádějí, neboť přímé zahraniční investice se velmi těžko predikují. Podle 10

11 našeho odhadu bude v tomto období činit příliv přímých zahraničních investic maximálně 5 mld. USD ročně, v závislosti na investičních a podnikatelských podmínkách v ČR a v okolních státech. Tuto hodnotu však může výrazně ovlivnit průběh zbývajících investic do privatizace, která v minulosti hrála významnou roli. Hodnoty za zahraniční pobídkové firmy opět vycházejí z Dotazníků MPO a CI. Tabulka 3 - Srovnání přímých zahraničních investic do ČR a investic zahraničních pobídkových firem ( mld. CZK ) Přímé zahraniční investice do ČR 215,6 190,6 208,4 295,6 x x x - zpracovatelský průmysl 69,5 79,1 62,9 55,5 x x x - zahraniční pobídkové firmy 3,5 13,1 27,6 25,1 37,1 45,0 52,9 - zahraniční pobídkové firmy v % zprac. prům. 5,1% 16,6% 43,9% 45,3% x x x * předpoklad Prameny: ČNB, Dotazníky MPO a CI, propočty MPO Graf 3 - Srovnání přímých zahraničních investic do ČR a investic zahraničních pobídkových firem % 45% % 45% 40% Investice ( mld. CZK) % % Přímé zahraniční investice do ČR - zpracovatelský průmysl - zahraniční pobídkové firmy - zahraniční pobídkové firmy v % zprac. prům. 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Vzhledem k zahrnutí pouze 70% společností do této analýzy lze očekávat skutečné hodnoty investic pobídkových firem v letech 1999 až 2005 podstatně větší, než vyplývá z prezentovaných výsledků. V důsledku toho, že v průběhu let 2004 až 2005 lze očekávat, že investiční pobídky získají další společnosti, bude skutečná výše investic pobídkových firem v tomto období zřejmě dále výrazně větší. 11

12 4. ANALÝZA VLIVU POBÍDKOVÝCH FIREM NA PLATEBNÍ BILANCI Platební bilance pobídkových firem je pro účely této analýzy definována jako příspěvek k jednotlivým částem platební bilance ČR. Platební bilance pobídkových firem se tedy skládá z následujících položek (uvedeny jsou pochopitelně jen ty položky platební bilance, na které mají pobídkové firmy vliv): 1. Běžný účet a. Obchodní bilance = vývoz zboží - dovoz zboží b. Bilance služeb = příjmy ze služeb - výdaje za služby c. Bilance výnosů = placené úroky do zahraničí - repatriovaný zisk do zahraničí - reinvestovaný zisk zahraničních investorů - náklady na práci cizinců 2. Finanční účet a. Přímé zahraniční investice = (investice do základního kapitálu ze zahraničí + reinvestovaný zisk zahraničních investorů + úvěry ze zahraničí) - splátky jistiny úvěrů ze zahraničí b. Ostatní investice = - úvěry ze zahraničí + splátky jistiny úvěrů ze zahraničí 3. Změna devizových rezerv = výsledek platební bilance V Tabulce 4 a Grafech 4 a 5 je uvedena platební bilance pobídkových firem podle výše uvedené definice. Hodnoty vycházejí z Dotazníků MPO a CI. V Grafu 4 jsou srovnány přímé zahraniční investice pobídkových firem se saldem běžného účtu pobídkových firem. Pokud přímé zahraniční investice v jednotlivých letech převyšují případný deficit běžného účtu, je to určitý signál, že daná ekonomika by měla být ekonomicky zdravá. V případě pobídkových firem je však saldo běžného účtu pozitivní, takže pobídkové firmy přispívají, jak přímými zahraničními investicemi, tak saldem běžného účtu k financování deficitu běžného účtu ČR. Z Grafu 5 je patrno, že hlavní část salda běžného účtu pobídkových firem tvoří obchodní bilance, která je pozitivní. Bilance služeb a bilance výnosů je sice záporná, ale jejich deficit je ve srovnání s výší obchodní bilance zanedbatelný. Tabulka 4 - Přehled účtů platební bilance pobídkových firem ( mld. CZK ) Účet platební bilance Obchodní bilance 63,1 72,2 99,3 114,5 121,1 137,7 150,6 Bilance služeb -0,7-1,2-1,3-2,3-1,6-1,3-0,4 Bilance výnosů -0,9-1,2-1,2-1,8-2,7-2,4-2,6 Bilance převodů x x x x x x x Běžný účet 61,5 69,8 96,8 110,5 116,9 134,0 147,7 Přímé zahraniční investice 8,5 11,3 35,0 35,6 42,6 47,5 52,4 Portfoliové investice x x x x x x x Ostatní investice -4,9 1,8-7,4-10,5-5,5-2,4 0,5 Finanční účet 3,5 13,1 27,6 25,1 37,1 45,0 52,9 Změna devizových rezerv 65,1 82,9 124,4 135,6 154,1 179,0 200,6 * předpoklad Prameny: Dotazníky MPO a CI, propočty MPO 12

13 Graf 4 - Vybrané položky platební bilance pobídkových firem Vybrané položky platební bilance ( mld. CZK ) Běžný účet Přímé zahraniční investice Graf 5 - Položky běžného účtu pobídkových firem Položky běžného účtu ( mld. CZK ) ,7-0,9-1,2-1,2-1,3-1,2-2,3-1,8-1,6-2,7-1,3-2,4-0,4-2,6 Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Běžný účet V Tabulce 5 a Grafech 6 a 7 uvádíme pro srovnání hlavní položky platební bilance ČR. Zdrojem těchto hodnot je ČNB. V Grafu 8 je srovnání běžného účtu ČR a pobídkových firem. 13

14 Tabulka 5 - Přehled hlavních účtů platební bilance ČR ( mld. CZK ) Účet platební bilance Obchodní bilance -65,8-120,8-116,7-74,8-70,0-74,0-71,7 Bilance služeb 41,5 54,6 58,0 21,9 21,0 28,0 17,1 Bilance výnosů -46,7-53,0-83,5-123,8-127,0-143,0-170,5 Bilance převodů 20,4 14,4 17,8 28,7 17,0 20,0 21,4 Běžný účet -50,6-104,8-124,4-148,0-159,0-169,0-203,8 Přímé zahraniční investice 215,6 190,6 208,4 295,6 x x x Portfoliové investice -48,4-68,3 35,0-46,8 x x x Ostatní investice -60,9 25,5-70,4 117,8 x x x Finanční účet 106,2 147,8 173,1 366,6 x x x Změna devizových rezerv 55,6 43,0 48,7 218,6 x x x * předpoklad Prameny: ČNB, propočty MPO Graf 6 - Vybrané položky platební bilance ČR Vybrané položky platební bilance ( mld. CZK ) * 2004* 2005* Běžný účet Přímé zahraniční investice Hlavní závěry jsou následující: 1. Saldo běžného účtu pobídkových firem je pozitivní. Jeho nejvýznamnější částí je pozitivní obchodní bilance. 2. Pozitivní saldo běžného účtu pobídkových firem je v takové výši, že je schopno z velké části financovat deficit běžného účtu ČR. Zahrnutí pouze 70% společností do této analýzy je významné pouze v případě položky přímých zahraničních investic, kdy lze očekávat skutečný vliv pobídkových firem na platební bilanci ČR v letech 1999 až 2005 podstatně větší, než vyplývá z prezentovaných výsledků. Podobně očekávaný nárůst společností podpořených investičními pobídkami v průběhu let 2004 až 2005, bude mít za následek, že skutečný vliv pobídkových firem na platební bilanci ČR v tomto období bude dále výrazně větší pouze v případě položky přímých zahraničních investic. Tato skutečnost je však 14

15 Graf 7 - Hlavní položky běžného účtu ČR 250 Hlavní položky běžného účtu ( mld. CZK ) Obchodní bilance Bilance služeb Bilance výnosů Běžný účet Graf 8 - Srovnání běžného účtu ČR a pobídkových firem 200 Běžný účet ( mld CZK ) Běžný účet IP Běžný účet ČR diskutována již v předchozí kapitole. Vliv ostatních položek platební bilance pobídkových firem, např. obchodní bilance apod., a to jak v případě zahrnutí zbývajících 30% pobídkových firem v letech 1999 až 2005, tak očekávaný nárůst společností podpořených investičními pobídkami v průběhu let 2004 až 2005, nelze obecně zhodnotit. 15

16 5. ANALÝZA VLIVU POBÍDKOVÝCH FIREM NA HDP V Tabulce 6 a Grafu 9 je srovnání HDP ČR a přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu ČR s přidanou hodnotou pobídkových firem v běžných cenách. Podíl přidané hodnoty pobídkových firem na HDP ČR v běžných cenách v období 1999 až 2005 neustále roste a pohybuje se v rozmezí 2,2% až 3,3%. Podíl přidané hodnoty pobídkových firem na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu ČR v běžných cenách v období 1999 až 2005 rovněž neustále roste a dosahuje hodnot v rozmezí 10,5% až 14,8%. Tabulka 6 - Vliv pobídkových firem na HDP v běžných ( mld. CZK ) HDP b.c , , , , , , ,0 Přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu b.c. 399,0 455,2 493,9 485,2 532,7 562,4 592,1 Přidaná hodnota pobídkových firem b.c. 41,9 51,5 63,3 66,2 74,3 82,5 87,8 Přidaná hodnota pobídkových firem b.c. v % Přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu b.c. 10,5% 11,3% 12,8% 13,6% 13,9% 14,7% 14,8% Přidaná hodnota pobídkových firem b.c. v % HDP b.c. 2,2% 2,6% 2,9% 2,9% 3,1% 3,3% 3,3% * předpoklad Prameny: ČSÚ, Dotazníky MPO a CI, propočty MPO Graf 9 - Vliv pobídkových firem na HDP v běžných cenách HDP resp. Přidaná hodnota v b.c. ( mld. CZK ) % 14% 13% 12% 11% 10% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% 0% HDP b.c. Přidaná hodnota pobídkových firem b.c. Přidaná hodnota zpracovatelského průmyslu b.c. Přidaná hodnota pobídkových firem b.c. v % HDP b.c. Přidaná hodnota pobídkových firem b.c. v % Přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu b.c. Je zřejmé, že vliv pobídkových firem na HDP ČR a zejména na přidanou hodnotu zpracovatelského průmyslu ČR je významný. Vzhledem k zahrnutí pouze 70% společností do této analýzy, lze očekávat skutečný vliv pobídkových firem na HDP ČR a na přidanou hodnotu zpracovatelského průmyslu ČR v letech 1999 až 2005 podstatně větší. V důsledku toho, že v průběhu let 2004 až 2005 lze očekávat příliv dalších společností podpořených investičními pobídkami, bude skutečný vliv pobídkových firem na HDP ČR a na přidanou hodnotu zpracovatelského průmyslu ČR v tomto období zřejmě dále výrazně větší. 16

17 6. ANALÝZA VLIVU POBÍDKOVÝCH FIREM NA NEZAMĚSTNANOST V Tabulce 7 a Grafu 10 je srovnán počet nově vytvořených pracovních míst pobídkovými firmami s počtem zaměstnaných v ČR a ve zpracovatelském průmyslu ČR. Počet nově vytvořených pracovních míst by měl dosáhnout kumulovaně za období let 1999 až 2005 hodnoty více než 49 tisíc přímých pracovních míst. Tato nová pracovní místa vytvářejí určitý potenciál pro snížení nezaměstnanosti ČR. Za předpokladu, že veškerá nová pracovní místa by byla zaplněna z řad nezaměstnaných, je možné vypočítat alternativní nezaměstnanost ČR, která by byla v případě, že by neexistovaly pobídkové firmy. Skutečná míra nezaměstnanosti ČR a alternativní míra nezaměstnanosti jsou uvedeny v Tabulce 8 a Grafu 11. Z prezentovaných hodnot vyplývá, že pobídkové firmy vytvářejí nezanedbatelný potenciál pro snížení nezaměstnanosti ČR. Skutečný vliv pobídkových firem na nezaměstnanost ČR by však potřeboval podrobnější analýzu. Tabulka 7 - Počet nově vytvořených pracovních míst pobídkovými firmami Počet nových míst pobídkových firem Počet nových míst kumulovaně Počet zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu x Počet zaměstnaných ČR x Počet nezaměstnaných ČR x Počet práceschopných osob ČR x * předpoklad Prameny: ČSÚ, MPSV, Dotazníky MPO a CI, propočty MPO Graf 10 - Počet nově vytvořených pracovních míst pobídkovými firmami Počet osob Počet zaměstnaných ČR Počet zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu Počet nových míst kumulovaně Významný vliv na trh práce má také vytváření nepřímých pracovních míst v důsledku investičních pobídek. Tento pojem znamená vytváření pracovních míst u subdodavatelů pobídkových firem z důvodu zvýšené poptávky pobídkových firem 17

18 Tabulka 8 - Vliv pobídkových firem na nezaměstnanost ČR * 2004* Skutečná míra nezaměstnanosti ČR 8,51% 9,03% 8,58% 9,11% 9,89% 10,20% Alternativní míra nezaměstnanosti 8,55% 9,13% 8,75% 9,31% 10,05% 10,34% Rozdíl 0,04% 0,10% 0,17% 0,20% 0,15% 0,14% * předpoklad Prameny: ČSÚ, MPSV, Dotazníky MPO a CI, propočty MPO Graf 11 - Vliv pobídkových firem na nezaměstnanost ČR 10% 8,5% 8,5% 9,0% 9,1% 8,6% 8,8% 9,1% 9,3% 9,9% 10,0% 10,2% 10,3% 0,3% Míra nezaměstnanosti % 8% 6% 4% 0,2% 0,1% 2% 0% * 2004* 0,0% Skutečná míra nezaměstnanosti ČR Alternativní míra nezaměstnanosti Rozdíl po materiálech, komponentách, službách a podobně. Zmíněné zvýšení poptávky je způsobeno vznikem nových pobídkových výrobních závodů nebo rozšířením či modernizací stávajících výrobních závodů. Vytváření nepřímých pracovních míst z pohledu celé ekonomiky ČR zatím není možné přesně kvantifikovat, jako hrubý odhad však lze předpokládat, že na 1 přímé pracovní místo se vytvoří 1 nepřímé pracovní místo. To znamená, že za období let 1999 až 2005 by se mělo vytvořit kumulovaně dalších 49 tisíc nepřímých pracovních míst Vzhledem k zahrnutí pouze 70% společností do této analýzy, lze očekávat skutečný vliv na trh práce ČR v letech 1999 až 2005 podstatně větší, než vyplývá z prezentovaných výsledků. V důsledku toho, že v průběhu let 2004 až 2005 přibudou ještě další společnosti podpořené investičními pobídkami, lze očekávat skutečný vliv pobídkových firem na trh práce ČR v tomto období dále výrazně větší. 18

19 7. ZÁVĚR K ANALÝZÁM Předkládaný materiál shrnuje analýzy investičních pobídek v České republice z hlediska vybraných indikátorů vývoje ekonomiky, v žádném případě však není komplexní analýzou dopadu investičních pobídek na českou ekonomiku. Investice v režimu investičních pobídek patří mezi velmi významné investice v ČR. Celkové investice pobídkových firem do hmotných a nehmotných aktiv a investice do strojů a zařízení v období let 1999 až 2005 neustále rostou, v roce 2005 by měly dosáhnout téměř 64 mld. CZK a 42 mld. CZK. Domácí investoři tvoří nezanedbatelnou část pobídkových firem. V období let 2000 až 2005 by se podíl domácích investorů na celkových investicích pobídkových firem měl pohybovat mezi 17% až 18%. Velmi významní pro českou ekonomiku jsou pochopitelně zahraniční investoři, neboť podíl investic zahraničních pobídkových firem na přímých zahraničních investicích do zpracovatelského průmyslu ČR v období 1999 až 2005 neustále roste, v roce 2002 dosáhnul přibližně 45%. Velmi pozitivní je vliv pobídkových firem na platební bilanci ČR. Saldo běžného účtu pobídkových firem je v období 1999 až 2005 pozitivní, a navíc v takové výši, že je schopno z velké části financovat deficit běžného účtu ČR. V roce 2005 by saldo běžného účtu pobídkových firem mělo dosáhnout téměř 148 mld. CZK. Pobídkové firmy v období 1999 až 2005 významně přispívají k tvorbě hrubého domácího produktu ČR a tudíž napomáhají stabilizaci ekonomiky a zajištění dlouhodobého hospodářského růstu. V roce 2005 by se měly pobídkové firmy podílet na HDP ČR více než 3% a na přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu ČR téměř 15%. V neposlední řadě pobídkové firmy vytváří potenciál ke snižování nezaměstnanosti ČR a působí tak pozitivně na trh práce. Počet nově vytvořených pracovních míst by měl za období let 1999 až 2005 dosáhnout kumulovaně více než 49 tisíc přímých pracovních míst a přibližně stejný počet nepřímých pracovních míst. Do budoucna jsou připravovány podrobnější a komplexnější analýzy vlivu firem podpořených investičními pobídkami na českou ekonomiku, např. regionální analýzy investičních pobídek, podrobnější analýza vlivu investičních pobídek na trh práce, podrobnější analýza multiplikačních efektů apod. 19

20 8. POUŽITÉ PRAMENY 1. MPO, CI: Dotazníky MPO a CI, MPO: Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO, různá období V. Liška a kol.: Makroekonomie 7. A. Kadeřábková: Základy makroekonomické analýzy 8. P. A. Samuelson, W. D. Nordhaus: Ekonomie 20