MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV BOTANIKY A ZOOLOGIE VEGETACE RYBÍCH SÁDEK A RYBNÍKŮ V JAROSLAVICÍCH NA ZNOJEMSKU Diplomová práce Kateřina Bubíková Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Šumberová, Ph.D. Brno 2013

2 Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Bc. Kateřina Bubíková Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Ústav botaniky a zoologie Vegetace rybích sádek a rybníků v Jaroslavicích na Znojemsku Biologie Studijní obor: Systematická biologie a ekologie, Botanika Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Šumberová, Ph.D. Akademický rok: 2013 Počet stran: Klíčová slova: Rybí sádka, rybník, chov ryb, flóra, vegetace, půdní semenná banka, Česká republika, Znojemsko

3 Bibliographic Entry Author Title of Thesis: Degree programme: Bc. Kateřina Bubíková Faculty of Science, Masaryk University Department of botany and zoology Vegetation of fish storage ponds and fishponds in Jaroslavice, Znojmo district Biology Field of Study: Systematic Biology and Ecology, Botany Supervisor: Mgr. Kateřina Šumberová, Ph.D. Academic Year: 2013 Number of Pages: Keywords: Fish storage pond, fishpond, fish farming, flora, vegetation, soil seed bank, Czech Republic, Znojmo district

4 Abstrakt Cílem práce bylo studovat vegetaci v kompleu rybích sádek v Jaroslavicích na Znojemsku. Nacházejí se zde vedle rybích sádek také komorové rybníky, příkopové rybníky a manipulační rybníky, což jsou nádrže určené k chovu ryb, na které jsem se zaměřila. Sběr dat na lokalitě jsem provedla zapisováním trvalých ploch v nádržích, inventarizací druhového spektra, odběrem půdní semenné banky, zaznamenáním hospodářských zásahů. Celkem jsem v nádržích zaznamenala 140 druhů, z toho tři druhy mechorostů a dva druhy makroskopických řas. Třináct druhů spadá do některé kategorie ohrožení podle Červeného seznamu České republiky. Rozborem půdní semenné banky odebrané v blízkosti ploch jsem objevila 47 druhů rostlin. Tyto údaje jsem použila pro porovnání s aktuálním druhovým složením trvalé plochy a výsledky ukázaly na nepodobost mezi vzorky z manipulačního a příkopových rybníků, ostatní vzorky semenné banky korespondovaly s druhy z ploch. Rozborem vzorků odebraných při výlovu jsem zjistila, že rybářská vozidla zde mohou sloužit jako vektor přenosu diaspor. Shluková analýza založená na datech o druzích k sobě přiřadila typy nádrží a soubor rozdělila na dvě větší části, kde v jedné byly komorové rybníky a sádky a ve druhé příkopové a manipulační rybníky. Metoda DCA vzorky oddělila do podobných skupin. Metodou CCA jsem otestovala vliv hospodářských zásahů a faktorů prostředí, signifikantní vliv měl typ nádrže a vlhkost substrátu ve snímku. Metodou lineární regrese jsem zjistila, že faktory prostředí nejvíce ovlivňují počet druhů, u pokryvností nebyl vliv tak silný. Změny ve vegetaci trvalých ploch, které jsem zapsala opakovaně v obou letech, jsem porovnávala Shannonovým indeem alfa diverzity a porovnáním celkové pokryvnosti a pokryvnosti bylin pomocí Kruskal-Wallis testu. Žádný výsledek nebyl signifikantní, výrazné změny ve vegetaci a druhovém složení během dvou let tedy nenastaly.

5 Abstract My thesis was focused on investigation of vegetation in comple of fish storage ponds in Jaroslavice (Znojmo district). Besides the fish storage ponds, three other types of special ponds occur on the locality: wintering ponds (used also as fry ponds), ditchlike grassy fry ponds and grassy ponds for short-term fish storage. I collected data in the field by writing phytocenological relevés on permanent plots in ponds, inventory of species in ponds, sampling soil for seed bank analysis and recording data on management practices. I recorded 140 species including two species of macro algae and three moss species. Thirteen species are in some category of threat in the Read list of the Czech Republic. I found 47 species in the soil seed bank. The analysis of soil seed bank and standing vegetation showed dissimilarities for samples from both types of grassy ponds. Species composition of soil seed bank from fish storage pond and wintering ponds was similar to species composition in vegetation. The analysis of soil samples taken during pond harvesting showed that vehicles can be a vector of seed transport. Cluster analysis of relevés split the data set into two major groups, one with fish storage ponds and wintering ponds, another one with the both types of grassy ponds. The DCA method split relevés into similar groups. I tested management practices and environmental characteristics using the CCA method. The analysis detected type of pond and soil moisture as the most important variables. Linear regression detected strong influence of environmental variables on number of species, relationships between variables and coverage of herb layer and total coverage were weak. I compared changes in vegetation by Shannon diversity inde, total coverage and coverage of herb layer using the Kruskal-Wallis test. No results were significant and it means that no changes in vegetation and species composition during two years occurred.

6

7

8 Poděkování Největší dík patří mé vedoucí Katce Šumberové. Ta se mě tehdá v prváku ujala a nadchla mě pro výzkum v biotopu takřka eotickém. Vždy si na mě našla čas a leccos jsem od ní pod jejím trpělivým a ochotným vedením pochytila. Dále bych ráda poděkovala rybářům z jaroslavických sádek (Rybnikářství Pohořelice, a. s., středisko Jaroslavice), že jsem tam mohla provádět terénní výzkum. Další velký dík patří Pavlu Daňkovi, který mi jeden den dělal společnost v terénu a poté mi radil s počítačovými a hlavně erkovými bolístkami při zpracování dat. Rovněž nemohu opomenout naše skvělé vyučující z Ústavu botaniky a zoologie a své spolužáky, od kterých občas vzejdou užitečné podměty a cenné rady. Ondrovi Knápkovi děkuji za zprovoznění binokuláru v diplomárně a Pavlu Dřevojanovi za informace o některých druzích. A samozřejmě nemohu opomenout svou mámu, která mě sice někdy moc nechápe, ale vždy pokyvuje zúčastněně hlavou a podporuje mě ve všem, co dělám. Prohlášení Prohlašuji, že jsem svoji diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány. Brno 5. měsíce 2013 Kateřina Bubíková

9 Obsah 1. Úvod Význam malých vodních biotopů pro ochranu biodiverzity Vývoj rybničního hospodaření a historie výzkumu rybníků a sádek v České republice Semenná banka a šíření diaspor v mokřadech Metodika Charakteristika studovaného území Hospodaření Sběr dat Analýzy Výsledky Flóra sádek a rybníků Semenná banka Vegetace Přehled společenstev doložených fytocenologickými snímky Charakteristika vegetace Výsledky klastrové analýzy Výsledky ordinačních analýz Výsledky regresní analýzy pro údaje ze snímků a proměnných prostředí Vývoj vegetace Diskuse a závěr Seznam použité literatury Přílohy

10 1. Úvod V roce 2011 jsem začala pracovat na diplomové práci v rybářském objektu v Jaroslavicích. Jako téma jsem si zvolila studium vegetace nádrží, které se zde používají k chovu či krátkodobému přechovávání ryb. Eutrofním mokřadům a hlavně sádkám nebylo u nás věnováno tolik pozornosti jako jiným vodním biotopům, a proto jsem se rozhodla právě pro jejich studium. Zájmové území je malé, avšak díky odlišnému hospodaření se v nádržích vedle sebe vyskytují typy vegetace, které by se v přirozeném prostředí na jedné a téže lokalitě ztěží objevily. Práce si klade za cíl odpovědět na následující otázky: (i) Jaké rostlinné druhy se nacházejí ve vegetaci a v semenné bance v nádržích? Jsou mezi druhovým složením vegetace a semenné banky výrazné rozdíly?; (ii) Jak vypadá místní vegetace a jak ji ovlivňuje hospodaření?; (iii) Lze zjištěné poznatky aplikovat v ochraně přírody a rybničním hospodaření? Základem práce byl výzkum v terénu, zejména zápis fytocenologických snímků v trvalých plochách a inventarizace rostlinných druhů ve všech studovaných nádržích. Dále jsem zaznamenávala údaje o hospodářských zásazích na lokalitě a odebrala vzorky sedimentu pro analýzu půdní semenné banky, kterou jsem prováděla v laboratoři. Výsledky analýz o druhovém složení a vegetaci jsem porovnala s poznatky o významu rybničního hospodaření a jeho možných důsledcích pro ochranu přírody. 2

11 1.1. Význam malých vodních biotopů pro ochranu biodiverzity Dříve se u vodních biotopů předpokládala platnost známého pravidla, že se vzrůstající plochou roste také počet druhů (ARRHENIUS 1921). Ochrana jejich biodiverzity a s ní spojený výzkum se proto soustředily především na větší mokřady. V posledních letech se však objevily studie (OERTLI et al. 2002, WILLIAMS et al. 2003, SCHEFFER et al. 2006, NICOLET et al. 2007, DAVIES et al. 2008), které ukazují, že tento vztah je velmi generalizující nebo slabý a pravděpodobně platí pouze pro některé skupiny organizmů, např. pro ryby. Ty jsou v menších vodních nádržích náchylné k vymření kvůli nedostatku zdrojů potravy nebo vzájemné predaci (TONN & MAGNUSON 1982, MAGNUSON et al. 1998). Rybí obsádka, která se pravidelně vyskytuje ve větších vodních nádržích, má na vodní makrofyty často negativní dopad. Vodními rostlinami se některé ryby živí, častěji však při vyhledávání potravy ryjí ve dně, a tím jednak poškozují kořeny rostlin, jednak zvyšují zakalení vody (turbiditu) čili snižují její průhlednost (SCHEFFER 2003). Na větších vodních plochách se navíc projevuje disturbance větrem v podobě vlnobití, které pro mnoho rostlinných druhů představuje významný omezující faktor a proto se druhy na těchto vodních plochách často soustřeďují do tišin u břehů. Více menších vodních nádrží nacházejících se vedle sebe představuje heterogennější nabídku útočišť pro různé skupiny druhů oproti větším vodním nádržím, které bývají co do podmínek prostředí poměrně unifikované (BROSE 2001). Hypotéza, že menší vodní nádrž hostí více druhů, v kontetu ochrany biodiverzity obrátila pozornost ke studiu těchto biotopů. V zemědělsky využívané krajině se vedle tekoucích vod často nacházejí menší vodní nádrže, ať už přirozené, nebo uměle vytvořené, které poskytují útočiště pro mokřadní druhy. Podle výsledků studií, které porovnávaly druhové bohatství různých mokřadů (WILLIAMS et al. 2003, DAVIES et al. 2008a, DAVIES et al. 2008b), jsou to právě vodní plochy s rozlohou menší než dva hektary, které hostí nejvíce druhů, na rozdíl třeba od řek. Kromě trvalých vodních nádrží byly studovány i nádrže dočasné (např. různé mělké tůně), které alespoň po nějakou dobu v roce vysychají. Tyto biotopy často hostí řadu vzácných druhů, nacházejí zde vhodné podmínky jak druhy vodní, které po vyschnutí vytvářejí terestrické formy, tak např. druhy obnažených den. Tato stanoviště z krajiny mizí kvůli vysychání nebo jsou postupně zazemňována (NICOLET et al. 2004). 3

12 V oblastech Evropy, kde se chovají ryby, a tudíž tam najdeme chovné rybníky (např. Polsko, Německo, Francie), byly tyto biotopy rovněž zkoumány. Rybníky bývají pravidelně obhospodařovány a na hospodářské zásahy se pohlíží jako na možné hlavní vlivy zvyšující, anebo naopak snižující diverzitu. Ve většině prací se ukázalo, že etenzivní způsob obhospodařování má pozitivní vliv na druhové bohatství jak rostlin (např. FALKOWSKI & NOWICKA-FALKOWSKA 2004, SPAŁEK 2006, WALDON 2012), tak i živočichů (POLAK et al. 2008) Vývoj rybničního hospodaření a historie výzkumu rybníků a sádek v České republice Rybnikářství má u nás velmi dlouhou tradici; rybníky byly v českých zemích budovány již od 11. století (ANDRESKA 1997) a patří tak neodmyslitelně k naší krajině. V současnosti se v České republice nachází kolem rybníků (Ministerstvo zemědělství, www1), takže je můžeme považovat za nejvýznamnější biotop stojatých vod u nás. Rozlohou jsou nádrže využívané v rybářství poměrně různorodé; od desítek čtverečních metrů u speciálních rybníčků či sádek po rybníky o rozloze několika stovek hektarů. Nejfrekventovanější jsou rybníky s rozlohou do několika hektarů. Rybniční hospodaření prošlo třemi odlišnými vývojovými fázemi. Do 19. století byl chov ryb etenzivní, ryby do tržní velikosti rostly dlouho (5 10 let) a po výlovu se na dně rybníka během letnění pěstovaly plodiny. Tento způsob byl nahrazen chovem mírně intenzivním, kdy se ryby začaly přikrmovat a úživnost rybníků se zvyšovala hnojením. Doba chovu od plůdku po tržní rybu se zkrátila na tři až pět let a místo letnění se rybníky převážně zimovaly. V 60. letech dvacátého století se přešlo na chov velmi intenzivní. Zvýšily se dávky hnojiv a krmení, mnohde byla voda obohacována splachy z polí. Nezřídka se rybníky využívaly i pro chov kachen, takže zde byl další přísun živin. Rybníky, s výjimkou plůdkových, se prakticky neletnily, pouze zimovaly a tržní ryba narostla požadovaných rozměrů za dva roky. V současnosti se od velmi intenzivního chovu upustilo. Rybníky už nejsou přehnojovány a kaprokachní chovy už se téměř nevyskytují, ryby jsou jen mírně přikrmovány a optimální hmotnosti dosahují za tři až čtyři roky. Letní se převážně pouze plůdkové rybníky, rybníky na tržní rybu vzácně, např. před odbahněním nebo částečně při nedostatku vody (ANDRESKA 1997). Přesto, že se v České republice setkáme s rybníky kromě horských oblastí téměř všude, pozornost byla věnována především rybníkům ve známých rybničních oblastech 4

13 (např. Třeboňsko, Lednicko-Valtický areál). Ve dvacátém století se o výzkum v rybničním prostředí zasloužili např. Slavomil Hejný (HEJNÝ 1960, HEJNÝ 1967, HEJNÝ et al. 2000), Dagmar Dykyjová (DYKYJOVÁ & KVĚT 1978), Robert Neuhäusl (NEUHÄUSL 1959), Jan Květ (KVĚT 1971, KVĚT & HUDEC 1971), Zdenka Hroudová (HROUDOVÁ & ZÁKRAVSKÝ 1999, HROUDOVÁ et al. 2004), kteří se vedle fytocenologie zabývali také ekologií vybraných rostlinných druhů nebo vegetační dynamikou celých společenstev. Důraz byl často kladen na hospodářsky významné druhy (rákos, orobinec, vysoké ostřice), které nezřídka na rybnících vytvářejí rozsáhlé, z rybářského hlediska nežádoucí porosty. Prací, které se věnovaly rybím sádkám, je mnohem méně (MÍCHAL & KURKA 1991, FILÍPKOVÁ 2001, ŠUMBEROVÁ et al. 2005, ŠUMBEROVÁ et al. 2006, JUŘÍČEK 2009, BUBÍKOVÁ 2011, ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). Vzhledem k hospodářským zásahům se rybniční vegetace odlišuje od té v přirozených stojatých vodách (např. mrtvá ramena, různé tůně). V přirozeném mokřadu by se vodní plocha postupně zazemnila společenstvy rákosin a vysokých ostřic, v rybnících je sukcese zpomalena vlivem hospodářských zásahů, např. sečením nebo postřikem herbicidy. Rybníky obvykle nebývají izolované, nýbrž tvoří soustavy, takže mezi sebou komunikují prostřednictvím vody. Dochází tak i k přenosu diaspor. Díky tomu mohou být jejich společenstva druhově bohatší než třeba u přirozených stojatých vod podobného charakteru (HEJNÝ et al. 1981). K přenosu diaspor dochází i hospodařením, kdy jsou diaspory rozšiřovány např. na rybářských autech nebo nářadí (ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). Také ryby, které jsou přemísťovány mezi rybníky, mohou sloužit jako vektor přenosu diaspor (ŠUMBEROVÁ 2005, ŠUMBEROVÁ & DUCHÁČEK, nepubl.) Semenná banka a šíření diaspor v mokřadech Semenná banka a schopnost šíření diaspor na nová stanoviště je v malých mokřadních biotopech mnohdy klíčová pro přežití rostlinných druhů. Stanovištní podmínky se mohou např. kvůli částečnému vyschnutí a následnému zazemnění nebo naopak déletrvajícímu zaplavení měnit i během vegetační sezóny, takže rostliny buď musí mít adaptace umožňující přečkat nepříznivý stav v semenné bance, nebo být uzpůsobeny ke snadnému šíření a rekolonizaci lokality. Semena, která po uzrání odpadnou z mateřské rostliny a klíčení je u nich na nějakou dobu odloženo, vytvářejí takzvanou půdní semennou banku (FENNER & THOMPSON 5

14 2005). Pro popis semenné banky bylo vytvořeno několik schémat, z nichž je pro temperátní oblast nejpoužívanější práce autorů THOMPSON & GRIME (1979). Autoři odlišují celkem čtyři typy semenné banky. V prvním a druhém typu jsou druhy s přechodnou semennou bankou klíčící na podzim nebo na jaře. Semena bývají poměrně velká (> 0,5 mg) a mezi typické zástupce patří vytrvalé trávy. Do třetího a čtvrtého typu spadají druhy s vytrvávajícími semeny, které buď z větší části hned vyklíčí a menší část uzrálých semen přetrvává v půdě (typ III) nebo naopak (typ IV). Rostliny vytvářející tyto typy semenné banky mají obvykle drobná semena, u kterých klíčení bývá inhibováno temnotou. V sádkách a rybnících se vyskytují druhy s prakticky všemi typy semenné banky. Nejvýznamnější jsou zde druhy s vytrvávajícími semeny, protože zvláště v sádkách a na letněných nádržích dominují jednoleté druhy. Tyto druhy mají často velmi krátký vývojový cyklus, kdy je doba od vyklíčení po vysemenění 5 7 týdnů (HEJNÝ 1969). Díky tomu rostliny stihnou vytvořit semena dříve, než je rybník nebo sádka zaplaven vodou, a po opětovném obnažení dna se společenstvo z těchto semen obnoví. Druhy s přechodnou semennou bankou v letněných nádržích rostou také, avšak kvůli pravidelnému vypouštění a napouštění je jejich výskyt omezen na příbřežní oblast (např. Sonchus arvensis, Epilobium spp., Phalaris arundinacea, Sali spp.). Jejich diaspory na obnažených dnech sice klíčí, ale málokdy zde rostlina absolvuje celý vývojový cyklus. K adaptacím rostlin na přežívání v mokřadech patří také schopnost šíření. Druhy, které v rybnících a podobných mokřadech nevytvářejí semennou banku, se do nádrží většinou šíří z okolní litorální nebo terestrické vegetace, v případě propojených soustav i z ostatních nádrží. Hydrochorie se uplatňuje především v přirozených mokřadech, typicky v říčních systémech, kde druhy osídlují říční náplavy nebo se, pokud se jedná o vodní makrofyty, objevují v klidnějších částech toku. V rybnících a sádkách už hydrochorie pravděpodobně nemá takový vliv jako u přirozených mokřadů. Přestože jsou nádrže často propojeny, bariéry u vpustí/výpustí znesnadňují vnášení rostlinného materiálu do nádrží. Většina diaspor časem klesne ke dnu, avšak i neplovatelné diaspory mohou být transportovány spolu s bahnem, které je unášeno proudem např. po dně rybničních stok (ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). V uměle vybudovaných vodních nádržích jsou proto rostliny patrně více závislé na zoochorii. Mohou se tak šířit i mezi nádržemi, které nejsou propojeny, přenos diaspor je rychlejší 6

15 než po dnech stok. Významný vektor šíření představují vodní ptáci. Ti se přemisťují na větší vzdálenosti, jsou vázáni na vodní biotopy, takže je zde vyšší pravděpodobnost přenesení druhu do stejného prostředí. Epi- i endoornitochorie byla předmětem mnoha studií (např. MUELER & VAN VALK 2002, FIGUEROLA et al. 2005, NEFF & BALDWIN 2005), které prokázaly její významnost při šíření rostlin i živočichů. Velcí savci (např. divoká prasata, spárkatá zvěř) mohou na svých tělech přenášet diaspory, k šíření druhů v mokřadech přispívají také svou činností zde (válení, okus, sešlap), přičemž na takto narušovaných místech vznikají v zapojené vegetaci plochy pro konkurenčně slabé druhy (HEWITT & MIYANISHI 1997). Nezanedbatelnou úlohu při transportu diaspor v rybnících a sádkách zřejmě mají také samotné chované ryby a činnosti spojené s jejich chovem. Semena jsou přenášena např. při výlovech na rybářském nářadí (ŠUMBEROVÁ & DUCHÁČEK, nepubl.) nebo na holínkách rybářů (ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). Kapr, který je u nás nejčastěji chovanou rybou, se sice rostlinami neživí, avšak spolu s živočišnou potravou může ze substrátu dna přijímat také rostlinné diaspory. Takto může být zajištěn transport semen mezi rybníky a sádkami (ŠUMBEROVÁ 2005). Přenos diaspor na větší vzdálenosti může probíhat převážením násady nebo plůdku, protože mnoho rybářství ryby do chovu dováží z jiných specializovaných firem, někdy i ze zahraničí, jak jsem se dozvěděla při výzkumu k bakalářské práci (BUBÍKOVÁ 2011). Druhy se do beden s rybami dostanou použitím nářadí nebo přímo na tělech ryb. Možný způsob šíření na větší vzdálenosti je i agestochorie, neboli přenos diaspor na vozidlech (LHOTSKÁ 1987). Ta je častá při výlovech, kdy rybářská vozidla zajíždějí do rybníků a diaspory se tak spolu s bahnem na jejich kolech a podvozcích mohou přenášet mezi rybníky a sádkami (ŠUMBEROVÁ et al. 2012a, ŠUMBEROVÁ et al. 2012b). Kromě mokřadních druhů se takto mohou šířit i druhy rostoucí kolem cest, jak jsem se sama přesvědčila (viz dále). Metody studia semenné banky Metodika studia semenné banky není nijak obtížná. Je vhodné si stanovit, zda chceme zkoumat druhové spektrum nebo hustotu semenné banky, protože v prvním případě je obvykle postačující menší množství odebraného sedimentu, v druhém je potřebné půdu vzorkovat podrobněji (FENNER & THOMPSON 2005). Ve vzorcích je poté potřeba určit životaschopné diaspory. Nejpoužívanější způsob je prosté vysetí sebrané 7

16 půdy a následné odpočty a určování vyklíčených semenáčků. Vysetí obvykle předchází doba 4 8 týdnů, kdy jsou vzorky uchovány v chladu kolem 4 C. Tento krok naruší dormanci u mnoha semen a metoda je úspěšnější než jen prosté vysetí vzorku (GROSS 1990). Avšak nikdy nedocílíme klíčení u všech semen, proto jsou po skončení klíčního eperimentu ze sedimentu vybrána zbylá semena a otestuje se jejich životaschopnost např. roztokem tetrazolium chloridu (LAKON 1949). Někteří autoři (např. TER HEERDT et al. 1996) považují semeno za životaschopné, pokud je endosperm na příčném řezu světlý a zdravě vypadající. Také je možnost zvolit nejúčinnější (GROSS 1990), avšak časově nejnáročnější metodu prostého vybírání diaspor pod binolupou a určováním jejich životaschopnosti výše zmíněnými metodami. 8

17 2. Metodika 2.1. Charakteristika studovaného území Jaroslavice jsou malou obcí ležící přibližně 18 km JV od Znojma na hranicích s Rakouskem. Podle QUITTA (1974) patří do teplé oblasti a fytogeograficky spadají do Znojemsko-brněnské pahorkatiny (SKALICKÝ in HEJNÝ & SKALICKÝ: ). Nachází se zde dva velké rybníky (Horní a Dolní Jaroslavický), šest menších rybníků, čtrnáct komorových rybníků, sedm rybích sádek, dvanáct příkopových rybníků pro odchov plůdku a dva malé manipulační rybníky. Voda je sem přiváděna Starou Dyjí (Mlýnská strouha, též Dyjsko-mlýnský náhon), což je uměle vybudovaný náhon, který se odděluje od Dyje na úrovni obce Krhovice a do Dyje ústí u města Laa an der Thaya v Rakousku Hospodaření Letnění Princip této metody spočívá v ponechání rybníka přes vegetační sezónu bez vody. Hlavní přínos je v celkovém ozdravění dna, protože kořeny rostlin odčerpají živiny z hlubších vrstev, dochází k mineralizaci a prokysličení substrátu, sluneční světlo likviduje parazity a odumírají porosty vodních makrofytů (ČÍTEK ET AL. 1998). Rybník je možno osít např. pícninami nebo nechat zarůst vegetací. Tu v našich podmínkách tvoří často druhy obnažených den, z nichž některé (např. Care bohemica, Coleanthus subtilis, Elatine triandra) jsou v Evropě na přirozených stanovištích vzácné (Pietsch 1973). Protože letněním rybníka rybáři přicházejí o zisk, kompromisním řešením je letnění rybničních okrajů nebo se rybník takzvaně zimuje, což je ponechání rybníka bez vody přes zimní období (ČÍTEK ET AL. 1998). V Jaroslavicích se letní všechny typy nádrží s výjimkou velkých chovných rybníků a délka ponechání bez vody je od jednoho měsíce až po téměř rok. Vápnění Vápno se v rybničním hospodaření používá jednak k úpravě ph vody (zejména v rybnících na kyselém podloží), jednak k desinfekci. V Jaroslavicích se rybníky nevápní kvůli úpravě ph, vápno zde slouží k druhému účelu. Konkrétně se jedná o aplikaci tzv. vápenného mléka, což je roztok hydroidu vápenatého, v sádkách a příkopových 9

18 rybnících. Účelem je zlikvidovat případné parazity, kteří by mohli napadnout sádkované ryby nebo plůdek. Příkopové rybníky Příkopové rybníky jsou dlouhé nádrže o rozměrech přibližně 2 35 m a v Jaroslavicích se využívají k odchovu štičího a sumčího plůdku. Postup je takový, že do napuštěných příkopů se nasadí váčkový plůdek a nechá se zde přibližně měsíc. Po jeho slovení se příkopy vypustí, posečou, postříkají vápenným mlékem a jsou bez vody až do dalšího roku. Během letnění se vegetace průběžně seče, přibližně každé tři měsíce. Příkopových rybníčků je na studované lokalitě celkem dvanáct, z toho jeden je využíván jako zásobník vody, kterou jsou příkopy napájeny. Orientace příkopů je přibližně východo-západní, takže jejich svahy jsou orientovány severo-jižně. Na dně příkopů se udržuje malé množství vody (např. po dešti ze srážek) a severní svah není tolik vystaven slunečnímu svitu, takže zde nedochází k vysušení substrátu. Vegetace zde vytváří souvislý porost. I když jsou příkopy každoročně téměř 11 měsíců bez vody, vyskytují se v nich vedle dominantních vytrvalých druhů rostlin také jednoleté vlhkomilné druhy. Rybí sádky Sádky jsou využívány ke krátkodobému přechovávání ryb, například v období od podzimních výlovů do Vánoc. Jejich dno je pokryto směsí písku a jílovitého bahna, stěny jsou převážně z betonu. Tvar je obdélník s přibližnými rozměry m. Bývají vypuštěny od Vánoc do začátku podzimních výlovů, některé jsou celoročně využity pro chov menších druhů ryb. Během letnění do sádky proudí voda, která na dně vytváří stružku, takže substrát je po dobu letnění vlhký. Nevytvářejí se zde žádné vytrvalé porosty, typickými a dominantními rostlinami jsou jednoleté druhy obnažených den. Komorové rybníky Jsou určeny k dlouhodobějšímu přechovávání ryb. Například po podzimních výlovech se sem umisťují generační nebo násadové ryby, které jsou po skončení zimního období sloveny a přemístěny zpět do větších chovných rybníků. Nádrže mají obdélníkový tvar a rozměry zhruba m. Jsou vyhloubeny do země jako klasické rybníky, některé břehy jsou zpevněny dřevěnou kulatinou. Substrát dna je tvořen 10

19 vrstvou sapropelového bahna (místy i více než 50 cm hlubokou) Na ní se usazuje tenká vrstva jílovitého bahna, které je přinášeno vodou, a čerstvého odumřelého organického materiálu. Komorové rybníky v Jaroslavicích bývají pravidelně letněny, u některých se vypalují porosty rákosu. Manipulační rybníky Tyto nádrže nemají specifický účel. Bývají krátkodobě napuštěny, když je to třeba (např. pro uskladnění menšího množství ryb), jinak jsou celoročně vypuštěné a pravidelně podle potřeby sečené. Jejich tvar je lichoběžník, rozměry přibližně m. Protože jsou napuštěny minimální dobu, vegetace je zde vytrvalá, zapojená, s minimem jednoletých vlhkomilných druhů, které jsou omezeny na vlhčí terénní prohlubně Sběr dat Od června 2011 do září 2012 jsem během vegetační sezóny prováděla zápis fytocenologických snímků na trvalých plochách, zápis fytocenologických snímků mimo trvalé plochy, inventarizaci druhů v nádržích a jejich nejbližším okolí a odběr sedimentu pro rozbor půdní semenné banky a způsobů šíření diaspor. Trvalé plochy byly vybrány tak, aby zachycovaly vegetaci v nádržích. Protože nebylo možné je vyznačit trvale (např. hřebíky), použila jsem pro jejich lokalizaci odměřování od pevných bodů (např. betonové schody do nádrže). Plánek s umístěním ploch uvádím na obr. 1, podrobný popis lokalizace ploch v příloze 1. Plochy měly rozměr 1 m 2. Zapisovala jsem metodou curyšsko-montpellieérské školy (BRAUN-BLANQUET 1964) s použitím modifikované devítičlenné Braun-Blanquetovy stupnice (van der MAAREL 1979). Vegetaci jsem zapisovala pravidelně každý měsíc. Kromě trvalých ploch jsem zapsala i několik fytocenologických snímků v napuštěných komorových rybnících. Postup zápisu byl stejný jako u trvalých ploch, pouze rozměry byly různé. Snímky jsem pořizovala tak, abych zachytila pokud možno všechny vegetační typy vyskytující se v rybnících. Kromě svých snímků jsem k dispozici dostala několik snímků zapsaných Kateřinou Šumberovou v letech 2010 a 2011, které uvádím v přehledu pozorované vegetace. Protože nebyly zapsány na přesně lokalizované ploše a nebylo možné zápis opakovat a neobsahovaly stejné ekologické charakteristiky, jaké jsem psala do snímků já, do analýz jsem je nezařadila. Typy vegetace zachycené 11

20 těmito snímky se na lokalitě vyskytují, avšak v mých plochách nebyly, proto je uvádím v přehledu vegetace pro doplnění. Snímky jsem následně zadala do databázového programu TURBOVEG (HENNEKENS & SCHAMINNÉ 2001). Dále jsem je pomocí programu JUICE (TICHÝ 2002) upravila do tabulky a eportovala do programu Ecel (příloha 2); tuto tabulku jsem používala pro analýzy jako vstupní matici dat obsahující data o druzích ve snímcích. Společenstva jsem určovala porovnáním s formálními definicemi v práci CHYTRÝ 2010 a CHYTRÝ 2011, podle které jsem sjednotila nomenklaturu syntaonů. Inventarizaci druhů jsem provedla v téměř všech nádržích, výjimkou byly sádky, které byly celou vegetační sezónu napuštěné a v nichž se žádné rostliny nevyskytovaly. Zapisovala jsem pouze ty druhy, které rostly na dně nádrže, ve vodě nebo v té části břehu, která ještě komunikovala s vodou. Druhy jsem zapisovala také ve větších rybnících. Zde jsem s výjimkou jednoho krátce letněného rybníka nemohla provést důkladnou inventarizaci kvůli neprostupnosti pobřežního porostu, zapsala jsem alespoň pobřežní dominanty a druhy rostoucí v blízkosti příjezdové cesty. Nomenklaturu jsem sjednotila podle Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002). Podle Katalogu nepůvodních druhů (PYŠEK et al. 2002) jsem určila původ zaznamenaných druhů. Stupeň ohrožení druhů jsem určila podle Červeného seznamu ČR (GRULICH 2012). Druhy, které bylo možné určit pouze do úrovně rodu, s výjimkou Amblystegium sp., jsem kromě analýzy semenné banky v analýzách nepoužila. V příloze 3 uvádím seznam všech zaznamenaných druhů i taonů určených pouze do rodu. 12

21 Obr. 1 Umístění trvalých ploch. Červená tečka označuje místo odběru sedimentu semenné banky. (zdroj www2). 13

22 Pro porovnání aktuální vegetace se semennou bankou a pro posouzení vlivu rybářských vozidel jako možného vektoru přenosu diaspor, jsem odebrala vzorky půdního sedimentu o jednotném objemu 450 ml. Odběr proběhl během výlovu Dolního Jaroslavického rybníka v listopadu 2011, kdy jsem sebrala vzorky z rybníka, kádiště a rybářského auta, a dále v dubnu a květnu 2012 z čerstvě vypuštěných nádrží. Konkrétně se jednalo o sádku č. 4, manipulační rybník č. 2, příkopový rybník č. 1 a 11, komorové rybníky č. 2, 5, 10, 11, 12. Tyto vzorky jsem odebrala v těsné blízkosti trvalých ploch. Následně jsem v laboratoři na půdní prosévačce AS 200 basic (výrobce Retsch, s. r. o.) metodou mokrého prosévání vzorky rozdělila na menší frakce pomocí sít o velikosti oka 1; 0,5; 0,25; 0,05 mm a poté pod binolupou hledala semena. Druhy jsem určovala pomocí atlasů semen a plodů (BOJŇANSKÝ & FARGAŠOVÁ 2007, CAPPER et al. 2006) a srovnávací sbírky semen uložené na oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR v Brně. Životaschopnost semen jsem stanovila podle TER HEERDT et al. (1996), podle kterých je semeno považováno za živé, pokud je na příčném řezu jeho endosperm lesklý, pevný a má přirozenou světlou barvu Analýzy Pro porovnání semenné banky odebrané v blízkosti trvalých ploch a vegetací trvalých ploch jsem použila t-test diverzity v programu PAST (www3), který na základě Shannonova indeu zhodnotí podobnost mezi analyzovanými vzorky. Nulová hypotéza znamenala shodu mezi vzorky a tedy podobné druhové složení, alternativní odlišnost. Hladina významnosti testu byla nastavena na α = 0,05. K porovnání jsem použila všechny zaznamenané druhy ve snímku z trvalé plochy. Snímky pocházející z trvalých ploch jsem podrobila klastrové analýze v programu R (R Development Core Team 2011), konkrétně se jednalo o metodu beta fleible (funkce agnes) z knihovny cluster (MAECHLER et al. 2012), počítanou na Bray-Curtis vzdálenosti a při β = -0.25; tato hodnota byla zvolena proto, že optimálně reprezentuje reálné distance mezi vzorky. Pomocí funkce hclust jsem pro snazší interpretaci odlišila pět větších shluků. Pro srovnání jsem totéž provedla i se záznamy druhů ze všech nádrží, v dendrogramu jsem opět odlišila pět shluků. Pro posouzení toho, zda se nádrže mezi sebou co se týče druhového složení liší, jsem snímky z trvalých ploch rozdělila do čtyř skupin podle typu nádrže a spočítala beta- 14

23 diverzitu Sørensenovým indeem. Výsledky jsem zobrazila v podobě krabicového grafu a rozdíl mezi nádržemi otestovala Kruskal-Wallis testem při α = 0,05. Pro základní orientaci ve struktuře druhového složení jsem zvolila metodu nepřímé gradientové analýzy, konkrétně detrendovanou korespondenčí analýzu (DCA) v programu CANOCO (ter BRAAK & ŠMILAUER 1998). K analýze jsem použila data ze všech fytocenologických snímků. Poté jsem v programu Canodraw (ter BRAAK & ŠMILAUER 1998) zobrazila dva grafy, jeden se všemi snímky a druhý s 30 druhy, které měly v analýze největší váhu. Do obou grafů jsem pasivně promítla proměnné prostředí kvůli lepší interpretaci hlavních gradientů ovlivňujících vegetaci. Protože gradient na hlavní ose byl delší než 4SD, rozhodla jsem se dále pro unimodální techniku, konkrétně kanonickou korespondenční analýzu (CCA), kterou jsem použila k otestování vlivu hospodaření na vegetaci. K tomu jsem data o hospodaření upravila do několika proměnných. Proměnná vlhkost (tab. 1) označuje vlhkost substrátu ve snímku a jedná se o škálu od 1 (nejsušší) po 7 (zaplaveno vodou). Proměnná zaplaveno označuje počet měsíců zaplavení plochy před vypuštěním nádrže. Proměnná bez vody ukazuje kolik měsíců je plocha na suchu. Proměnná seč představuje dobu v měsících od posledního sečení plochy. Dalšími proměnnými byly typy nádrže (sádka, komorový, manipulační a příkopový rybník). Tab. 1 Proměnná vlhkost škála slovní charakteristika substrátu 1 suchý 2 suchý až vlhký 3 vlhký 4 vlhký až mokrý 5 mokrý, vodou nasycený 6 vodou nasycený, místy prohlubně s vodou 7 plocha celá pod vodou Při metodě postupného výběru (forward selection) jsem otestovala jejich statistickou významnost Monte Carlo permutačním testem (499 permutací). 15

24 Metodou lineární regrese jsem v programu R testovala vztah mezi údaji z fytocenologických snímků (celková pokryvnost, pokryvnost bylinného patra, počet druhů ve snímku) a proměnnými seč, délka letnění, délka zaplavení, vlhkost substrátu. Závislé proměnné jsem před analýzou otestovala na normalitu Shapiro-Wilk testem. Hladina významnosti byla nastavena při α = 0,05. Pro srovnání změn ve vegetaci jsem ve snímcích z trvalých ploch, které jsem zapsala v obou letech, porovnala alfa-diverzitu spočítanou Shannonovým indeem, pokryvnosti jednotlivých pater a celkovou pokryvnost. Významnost rozdílů jsem testovala Kruskal- Wallis testem při α = 0,05. 16

25 3. Výsledky 3.1. Flóra sádek a rybníků Celkem jsem ve 32 nádržích zaznamenala 140 rostlinných druhů, které uvádím v tabulce 2. Na úrovni rodu jsem zaznamenala dvanáct taonů. Nejfrekventovanější druh byl Echinochloa crus-galli, která se vyskytovala v 23 nádržích. Výskyt v nadpolovičním počtu nádrží jsem zaznamenala také u Phragmites australis, Rorippa palustris, Veronica anagallis-aquatica, Persicaria hydropiper, Bidens frondosa a Lythrum salicaria. Tyto druhy se s výjimkou Phragmites australis a Persicaria hydropiper vyskytovaly ve všech typech nádrží. Přibližně polovinu druhů (celkem 65) jsem zaznamenala pouze jedenkrát. V komorových rybnících rostlo celkem 74 druhů, v příkopových rybnících 75, v manipulačních rybnících 81, v sádkách 35. Pouze v komorách rostlo celkem 25 druhů (např. Alisma gramineum, Ceratophyllum demersum, Elatine triandra), v příkopech 12 (např. Agrostis gigantea, Veronica peregrina, Galium palustre), v manipulačních rybnících 24 (např. Festuca pratensis, Humulus lupulus, Juncus articulatus) a v sádkách čtyři druhy (Galium aparine, Bryum argenteum, Peplis portula, Nostoc commune). Celkem 13 druhů spadá do některé kategorie ohrožení podle Červeného seznamu České republiky. Na obr. 2 výsečový graf zobrazuje zastoupení druhů podle jejich původu. Nejpočetnější jsou zde druhy původní, kterých je celkem 109, archeofytů 19, neofytů 8 a nezařazených druhů (mechorosty a řasy) 4. Podle Katalogu nepůvodních rostlin (PYŠEK ET AL. 2002) patří sedm druhů mezi invazní (Acer negundo, Arrhenatherum elatius, Bidens frondosa, Cirsium arvense, Conyza canadensis, Galingsoga quadriradiata, Plantago major). 17

26 Obr. 2 Zastoupení druhů podle původu. Vysvětlivky: Nat původní, arp archeofyt zavlečený mezi 5300 př. Kr n. l., arn archeofyt zavlečený v neolitu a eneolitu, arm archeofyt zavlečený ve středověku, ar archeofyt bez evidence doby nejranějšího výskytu, nez původ neurčen, neo - neofyt 18

27 Tab. 2 Soupis zaznamenaných druhů. Vysvětlivky: původ - Nat původní, arp archeofyt zavlečený mezi 5300 př. Kr n. l., arn archeofyt zavlečený v neolitu a eneolitu, arm archeofyt zavlečený ve středověku, ar archeofyt bez evidence doby nejranějšího výskytu, nez původ neurčen, neo neofyt; nádrž pr příkopový rybník, mr manipulační rybník, kr komorový rybník, s sádka; výskyt počet výskytů na lokalitě. druh původ nádrž výskyt Acer negundo juv. neo pr 1 Agropyron repens nat pr 2 Agrostis gigantea neo pr 4 Agrostis stolonifera nat pr 1 Achillea millefolium nat mr, s, kr 4 Alisma gramineum nat kr 3 Alisma lanceolatum nat kr, pr 10 Alisma plantago-aquatica nat kr, mr, s 11 Alnus glutinosa nat pr, mr 2 Alopecurus aequalis nat kr, pr, mr, s 12 Alopecurus pratensis nat pr, mr 4 Amblystegium sp. pr, mr 3 Armoracia rusticana ar pr 1 Arrhenatherum elatius neo mr 1 Bidens frondosa neo kr, pr, mr, s 19 Bidens tripartita nat kr, pr, mr 5 Bolboschoenus planiculmis nat kr 8 Bromus hordeaceus nat mr 1 Bryum argenteum s 1 Butomus umbellatus nat kr, pr, mr 15 Calamagrostis epigejos nat pr, mr 2 Callitriche palustris nat kr, s 12 Calystegia sepium nat kr, pr, mr, s 6 Care bohemica nat kr, mr, pr 5 Care gracilis nat mr 1 Care hirta nat kr, mr, pr, s 12 Care muricata nat kr 1 Care otrubae nat kr, mr, pr 11 Care riparia nat kr, mr 9 Ceratophyllum demersum nat kr 5 Cichorium intybus nat mr 1 Cirsium arvense arp mr 1 Cirsium canum nat kr, mr, pr 5 Convolvulus arvensis arn pr, mr 2 Cornus sanguinea juv. nat pr 1 Crataegus sp. juv nat pr 1 Crepis biennis ar mr 1 Conyza canadensis neo kr, pr, mr 3 Cyperus fuscus nat kr, pr, mr, s 14 Dactylis glomerata nat pr 2 19

28 Tab. 2 Soupis zaznamenaných druhů (pokračování) Echinochloa crus-galli arm kr, pr, mr, s 23 Elatine hydropiper nat kr 1 Elatine triandra nat kr 1 Eleocharis acicularis nat kr 11 Eleocharis ovata nat kr, s 2 Eleocharis palustris nat kr, mr, s 8 Epilobium roseum nat mr 1 Epilobium tetragonum nat kr, pr 2 Equisetum arvense nat pr, mr 13 Equisetum fluviatile nat kr 1 Equisetum palustre nat kr 6 Festuca pratensis nat mr 1 Festuca rubra nat pr, mr 3 Galinsoga quadriradiata neo mr 1 Galium album nat pr, mr 3 Galium aparine nat s 1 Galium elongatum nat pr, mr 9 Galium palustre nat pr 1 Glechoma hederacea nat kr, pr, mr 13 Gnaphalium uliginosum nat kr 6 Humulus lupulus nat mr 1 Chara braunii kr 1 Chenopodium album nat kr 1 Chenopodium glaucum arm kr, s 2 Chenopodium polyspermum arn kr 1 Chenopodium rubrum nat kr 1 Iris pseudacorus nat kr 1 Juncus articulatus nat mr 2 Juncus bufonius nat kr, s 2 Juncus compressus nat pr, mr, s 12 Juncus effusus nat kr, pr, mr 13 Juncus infleus nat kr, mr 2 Laburnum anagyroides juv. nat kr, mr 2 Lactuca serriola arm mr 1 Lathyrus pratensis nat mr 1 Leersia oryzoides nat kr, pr, mr, s 5 Lemna gibba nat kr, pr, s 13 Lemna cf. turionifera neo kr 1 20

29 Tab. 2 Soupis zaznamenaných druhů (pokračování) druh původ nádrž výskyt Limosella aquatica nat kr, s 8 Linaria vulgaris ar mr 1 Lindernia procumbens nat kr 1 Lolium perenne nat mr 1 Lotus corniculatus nat pr, mr 2 Lycopus europaeus nat kr, pr, mr, 10 Lysimachia nummularia nat pr, mr 8 Lysimachia vulgaris nat mr 1 Lythrum salicaria nat kr, pr, mr, 21 Medicago lupulina ar pr, mr 3 Nostoc commune s 3 Pastinaca sativa ar mr 2 Peplis portula nat s 3 Persicaria amphibia nat kr, pr, s 11 Persicaria hydropiper nat kr, pr, mr, 18 Persicaria lapathifolia nat kr, pr, s 21 Persicaria mitis nat pr, mr, s 6 Phalaris arundinacea nat kr, pr 8 Phragmites australis nat kr, pr 17 Plantago lanceolata nat pr, mr 4 Plantago major agg. ar kr, pr, mr 6 Poa compressa nat mr 1 Poa palustris nat kr 2 Poa pratensis nat pr 1 Poa trivialis nat pr, mr 3 Polygonum aviculare ar kr, pr, mr, 8 Potamogeton crispus nat kr 1 Potamogeton pusillus nat kr 8 Potentilla reptans nat pr, mr, s 14 Prunella vulgaris nat pr, mr, s 9 Ranunculus repens nat kr, pr, mr 10 Ranunculus sceleratus nat kr, pr, s 7 Rorippa palustris nat kr, pr, mr, 17 Rubus caesius nat pr, mr 12 Rume crispus nat kr, pr, mr, 12 Rume maritimus nat kr, s 3 Rume obtusifolius nat kr, pr 3 Sali caprea nat mr 1 Scutellaria galericulata nat kr 1 Setaria pumila arn mr 1 21

30 Tab. 2 Soupis zaznamenaných druhů (dokončení) druh původ nádrž výskyt Setaria pumila arn mr 1 Setaria viridis arn pr, mr 4 Solanum dulcamara nat kr 4 Sonchus asper arm mr 1 Sonchus oleraceus arm mr 1 Spirodella polyrhiza nat kr, pr 12 Stachys palustris nat kr 3 Stuckenia pectinata nat kr 6 Symphytum officinale nat kr, pr, mr 9 Taraacum sect. Ruderalia nat kr, pr, mr 5 Trifolium repens nat pr, mr 3 Tripleurospermum inodorum nat kr 2 Trisetum flavescens nat pr 1 Typha latifolia nat kr, pr, mr 6 Urtica dioica nat kr, pr, mr 5 Veronica anagallis-aquatica nat kr, pr, mr, s 17 Veronica peregrina neo pr 1 Vicia craca nat pr, mr 2 Vicia sepium nat mr 1 Vicia tetrasperma nat pr, mr 2 Komentáře k ohroženým a fytogeograficky zajímavým druhům Alisma gramineum C2 Žabník trávolistý může růst až do hloubky jednoho metru. V hluboké vodě vytváří ponořené páskovité listy, v mělké vodě a na obnaženém dně listy vynořené, řapíkaté. Jeho rozšíření je ostrůvkovité, hojnější je např. jihočeských pánvích, ve východním Polabí na Břeclavsku a Lednicku), z fytochorionu je znám např. z Mikulovic nebo Troubska (HROUDA in ŠTĚPÁNKOVÁ 2010: ), na jediné lokalitě v NP Podyjí patrně vyhynul (BRAVENCOVÁ et al. 2007b). V Jaroslavicích jsem A. gramineum pozorovala pouze jako několik sterilních růžic listů na obnaženém dně komorových rybníků č. 11, 13 a 14. V roce 2010 byl druh pozorován i v komorách č. 4 a 5 (ŠUMBEROVÁ, nepubl.). 22

31 Bolboschoenus planiculmis C4a Kamyšník polní osídluje stanoviště s kolísavou vodní hladinou, dočasně zaplavovaná nebo podmáčená terestrická stanoviště, někdy také pobřežní zónu stojatých vod (DUCHÁČEK et al. 2006). Údaje o rozšíření v regionu pocházejí např. z Derflic nebo Strachotic (DRLÍK 1951 in MZ). Pozorován byl i v Jaroslavicích v komorových rybnících (ŠUMBEROVÁ, nepubl.). Já jsem jej zaznamenala celkem osmkrát v mělce zaplaveném litorálu komorových rybníků. Zde vytvářel vždy několik řídkých trsů a rostliny byly plodné, takže nemohlo dojít k záměně s jiným druhem. Butomus umbellatus C4a Šmel v oblasti roste roztroušeně na březích rybníků (DVOŘÁKOVÁ 2004 in MZ, DRLÍK et al. 2005, JUŘÍČEK 2009) a na potoce Daníž od Strachotic po Jaroslavice (DŘEVOJAN in verb). V Jaroslavicích tvoří porosty na březích a dnech komorových rybníků, přechodně se vyskytl také v rybníce manipulačním. Pozorován zde byl také v roce 2010 (ŠUMBEROVÁ, nepubl.). Care bohemica C4a Ostřice šáchorovitá patří mezi druhy obnažených den. V regionu je v případě vhodných podmínek (např. při letnění nádrží) častá (REITEROVÁ in MZ 2004, DRLÍK et al. 2005, BRAVENCOVÁ et al. 2007a). Já jsem ji zaznamenala v celkem pěti nádržích s výjimkou sádek. Samostatné rostliny v počtu několika jednotek až desítek rostly v rozvolněném porostu mezi ostatními druhy. Care riparia C4a Tato vysoká ostřice tvoří hustě zapojené porosty v říčních aluviích, a to na březích řek, v příkopech a prohlubních v nivních loukách. Na březích rybníků se vyskytuje vzácně, neboť je zde vytlačována porosty rákosu. Ostřice pobřežní dobře snáší jarní zaplavení, které u rybníků obvykle chybí (ŠUMBEROVÁ in CHYTRÝ 2011: ). V Jaroslavicích rostla na březích některých komorových rybníků (1, 5, 6, 9, 11, 12, 13), podle nepublikovaných údajů z roku 2010 rostla také na břehu komory č. 8 (ŠUMBEROVÁ, nepubl.) V oblasti je udávána z práce DRLÍK et al. (2005) jako řídce se vyskytující, JUŘÍČEK (2009) ji nalezl u Šafova. 23

32 Care otrubae C4a Ostřice Otrubova roste roztroušeně od nížin do pahorkatin. V oblasti byla nalezena JUŘÍČKEM (2009) na Pohořelicku. V Jaroslavicích jsem ji zaznamenala jedenáctkrát ve všech typech nádrží s výjimkou sádek. Vždy se jednalo o roztroušeně rostoucí trsy na březích komorových rybníků nebo na vlhkých dnech příkopových rybníků a ve vlhčích terénních prohlubních rybníka manipulačního. Rostla zde i v roce 2010 (ŠUMBEROVÁ, nepubl.) Cyperus fuscus C3 Šáchor hnědý patří mezi typické druhy obnažených den. Z jižní Moravy je udáván několika autory z různých lokalit (např. Drlík et al. 2005, Bravencová et al , Bravencová et al. 2007a, Juříček 2009). Nacházen byl vždy na obnaženém dně. Já jsem jej zaznamenala celkem čtrnáctkrát, a to ve všech typech nádrží, kde tvořil rozvolněné porosty. Byl zde pozorován i v roce 2010 (ŠUMBEROVÁ, nepubl.). Elatine hydropiper C3, E. triandra C3 Jednoleté druhy, rostou na vlhkých až zbahnělých rybničních okrajích nebo obnažených dnech. Údaje o výskytu z fytochorionu chybí (KŘÍSA in HEJNÝ 2003: ), E. hydropiper je udávána z Kyjova a Třebíčska (KŘÍSA in HEJNÝ 2003: ). Z Třebíčska pocházejí údaje o výskytu obou taonů od JUŘÍČKA (2009). V Jaroslavicích jsem druhy rodu Elatine zaznamenala v komoře 5 (E. hydropiper) a 11 (E. triandra), a také na dně krátce letněného rybníka, který se nachází hned za komorami (E. triandra). Oba druhy se vyskytovaly v počtu menším než dvacet jedinců. Podle nepublikovaných údajů E. triandra rostla v roce 2010 také v komorách 1, 4, 5 (ŠUMBEROVÁ, nepubl.). Eleocharis ovata C4a, E. acicularis Bahnička vejčitá je společně s Eleocharis acicularis v regionu řídce se vyskytující (DRLÍK et al. 2005, BRAVENCOVÁ et al. 2007b). Nalezeny byly např. v NP Podyjí (GRULICH 1997), Čížovském rybníce (REITEROVÁ in MZ 2004), Vranovské přehradě (BRAVENCOVÁ et al. 2007a). Samostatně rostoucí trsy E. ovata jsem pozorovala celkem dvakrát v sádce a komorovém rybníku, E. acicularis jedenáctkrát na dnech komorových 24

33 rybníků, kde vytvářela hustý souvislý porost. V roce 2010 byla E. ovata pozorována celkem v šesti komorách a jedné sádce (ŠUMBEROVÁ, nepubl.). Limosella aquatica C4a Blatěnka vodní patří mezi druhy obnažených den. V regionu není příliš vzácná (BRAVENCOVÁ et al. 2007b). Já jsem ji zaznamenala celkem v osmi sádkách a komorových rybnících, vytvářela zde rozvolněný porost. Podle údajů z roku 2010 zde rostla v pěti nádržích (ŠUMBEROVÁ, nepubl.). Lindernia procumbens C1 Puštička pouzdernatá patří mezi kriticky ohrožené druhy. Je to jednoletý druh, který má těžiště rozšíření v temperátní Asii. U nás je nejhojnější v Třeboňské pánvi (KŘÍSA in SLAVÍK 2000: ), na Znojemsku je známá z několika málo lokalit v místech nivy Dyje (NĚMEC et al. 2012), konkrétní lokality zatím nebyly zveřejněny (DŘEVOJAN, in verb). Zaznamenala jsem pouze dvě rostliny v letněném komorovém rybníku. Leersia oryzoides C3 Tajnička rýžovitá je z regionu udávána jako velmi roztroušená (DRLÍK et al. 2005), v rámci České republiky roste roztroušeně až vzácně na březích eutrofních vod (KUBÁT in KUBÁT 2002: p. 870). Podle nepublikovaných údajů z roku 2010 (ŠUMBEROVÁ, nepubl.) rostla v manipulačních a komorových rybnících, já jsem ji celkem pětkrát zaznamenala ve všech typech nádrží. Veronica peregrina Jednoletý druh zřídka zavlékaný na břehy vod, obnažená dna, do zahrad, polí, rumišť, na okraje cest. Vyskytuje se ojediněle od nížin do suprakolinního stupně, na jižní Moravě doposud nebyl zjištěn (Hrouda in Slavík 2000: ). Na lokalitě byl zaznamenám pouze jednou v roce 2012, a to na dně příkopového rybníka č Semenná banka Rozborem sedimentu odebraného poblíž trvalých ploch v nádržích a z kádiště, rybářského vozidla a Dolního Jaroslavického rybníka při výlovu jsem objevila celkem 25

34 47 druhů rostlin (tab. 3). Pouze ve vzorku z komorového rybníka 11 a z rybníka při výlovu nebyla žádná semena. Semena šáchoru a rdesna ptačího měla v součtu všech vzorků nejvyšší počet semen, blatěnka vodní a blíže neurčený merlík byly též početně zastoupeny (Polygonum aviculare 192, Cyperus fuscus 191, Chenopodium sp. 68, Limosella aquatica 67). Většina druhů, které jsem zaznamenala pouze jedenkrát, nepatří mezi typické druhy obnažených den, většinou se jedná o vytrvalé byliny nebo dřeviny, např. Frainus ecelsior, Medicago lupulina, Lysimachia nummularia, Glechoma hederacea. Naopak druhy, které se běžně na obnažených dnech vyskytují, dosahovaly vyšších počtů semen, např. Eleocharis acicularis, Juncus spp., Persicaria spp., Alisma plantago-aquatica. Druhy Arctium lappa, Sambucus nigra, Glyceria sp. a Frainus ecelsior se nevyskytovaly v žádné trvalé ploše ani nádrži, Laburnum anagyroides, Linaria vulgaris a Urtica dioica jsem na trvalé ploše nezaznamenala, ale v rámci nádrže ano. Na vozidle bylo nejvíce zastoupeno Polygonum aviculare (176 semen). Kromě něj se ve větším počtu vyskytovalo také Plantago major a Chenopodium sp. Chenopodium jsem také objevila při rozboru vzorku z kádiště. Protože Dolní Jaroslavický rybník nebývá letněn a ani při rozboru sedimentu z rybníka jsem nezaznamenala žádná semena, druh se do kádiště pravděpodobně dostal buď na vozidle, nebo na holínkách rybářů. Srovnáním semenné banky a aktuální vegetace pomocí t- testu (tab. 4) jsem vyvrátila nulovou hypotézu o shodnosti druhového složení vegetace a semenné banky u obou příkopových rybníků a u rybníka manipulačního. U ostatních nádrží nulová hypotéza platí, semenná banka koresponduje s vegetací z trvalých ploch. Tab. 4 Výsledky porovnání druhového složení v aktuální vegetaci a semenné bance (t-test diverzity, kurzívou jsou vyznačeny signifikantní výsledky při p < 0,05). nádrž t p KR2 0, ,77056 KR5 1,1074 0,27916 KR10-1,2855 0,23147 KR11-0, ,3863 PR1 3,7074 0, PR11 3,41 0, MR2 5,3747 < 0,00001 S4 1,2621 0,

35 Tab. 3 Výsledky rozboru semenné banky. Vysvětlivky: k kádiště, a rybářské auto, r Dolní Jaroslavický rybník, S sádka, M manipulační rybník, P příkopový rybník, K komorový rybník. Čísla znamenají počet semen. druh S4 M2 P1 P11 K2 K5 K10 K11 K12 k a r Alisma plantago-aquatica Alnus glutinosa Arctium lappa Atriple sp Bidens tripartita Callitriche palustris Care bohemica Care riparia Cyperus fuscus Echinochloa crus-galli Elatine triandra Eleocharis acicularis Eleocharis ovata Glechoma hederacea Glyceria sp Frainus ecelsior Chara sp Chenopodium sp Juncus buffonius Juncus effusus Juncus tenuis Laburnum anagyroides Lactuca serriola Leersia oryzoides Limosella aquatica Linaria vulgaris Lycopus europaeus Lysimachia nummularia Medicago lupulina Myosoton aquaticum Persicaria hydropiper Persicaria lapathifolia Persicaria maculosa Persicaria mitis Plantago major Polygonum aviculare Rorippa palustris Rubus caesius Rume maritimus Rume sp Sambucus nigra Setaria pumila Setaria viridis Sonchus sp Trifolium repens Typha sp Urtica dioica