ROTIFERA (VÍŘNÍCI) Charakteristika, celkový vzhled

Transkript

1 ROTIFERA (VÍŘNÍCI) Charakteristika, celkový vzhled parafyletická skupina (Monogononta-točivky, Bdelloideapijavenky, Seisonida - žábrovci ) převážně sladkovodní, i půdní a mořští, volně pohybliví i přisedlí většinou menší než 1 mm tělo nečlánkované, váčkovité nebo trubicovitě protáhlé tělo kryté syncytiální epidermis zpevněnou bílkovinnými vlákny - útvar podobný kutikule (intracelulární kutikula) mesenchym je zatlačen na obvod těla současně se vznikem souvislé tělní dutiny - pseudocoelu kožněsvalový vak není vytvořen, svalovina se rozpadá na jednotlivé skupiny svalů stálý počet buněk 1 2

2 Tělo je obvykle členěné na hlavu, trup a nohu. Na hlavě je obrvený vířivý orgán corona: tvořený dvěma obrvenými políčky majícími běžně tvar obrvených prstenců (přední - trochus, zadní - cingulum) tento vířivý orgán přihání potravu a také umožňuje plavání Na trupu mohou být u planktonních vířníků další pohybové orgány, ploutvičky ovládané svaly. Trupový oddíl bývá pokrytý pevnými destičkami (lorica). Keratella sp. - lorica Noha, pokud je vytvořena, je zakončena prstovitými výběžky s lepivými žlázami. U přisedlých druhů bývá z trupu a nohy vylučována rosolovitá nebo kutikulární trubičkovitá schránka. Trávicí soustava - charakteristický je žvýkací hltan (mastax). V mastaxu je soustava pohyblivých kutikulárních destiček a tyčinek - vlastní žvýkací orgán.

3 5 Mnoho planktonních druhů žije pouze ve volné vodě a pohybují se pomocí vířivého aparátu. Pohyb Pohyb se děje po šroubovici, tomu je u některých druhů (r. Trichocerca) uzpůsoben i tvar těla. Jiné druhy např. rodu Polyarthra mohou provádět náhlé skoky rychlým mávnutím ploutvičkovitých výrůstků nebo ostnů. 6

4 Druhy lezoucí po podkladu využívají kromě vířivého aparátu také nohy a prstů. Pohyb Přisedlé formy např. Colotheca) mají schopnost aktivního pohybu zachovánu pouze krátce po vylíhnutí, než vyhledají vhodný podklad. Kulovité kolonie r. Conochilus se pomalu pohybují ve volné vodě a celá kolonie se přitom otáčí. 7 Potrava Způsoby získávání potravy jsou značně rozdílné. Planktonní druhy např. r. Keratella, Brachionus se živí drobnými částečkami (cca do 10 µm) obvykle jednobuněčnými řasami, které jsou do obústního pole přinášeny proudem vody, vytvářeným brvami vířivého aparátu. Zástupci r. Polyarthra se živí bičíkovci Cryptomonadidae. Zástupci r. Asplanchna jednotlivě chytanými planktonními organismy Cyclotella, Asterionella, jinými vířníky r. Keratella, nedospělými jedinci perlooček rodu Bosmina. 8

5 Potrava Některé skupiny jsou potravně specializované: Druh Dicranophorus forcipatus se živí drobnými vířníky. Po podkladu lezoucí druhy r. Cephalodella prudkým roztažením mastaxu nasává jednobuněčnéřasy. Přisedlá Collotheca má brvy vířivého aparátu dlouhé, nepohyblivé a rozprostřené v širokou síť. Jestliže se do ní dostane drobný bičíkovec, síť se zatáhne a bičíkovec je pohlcen. 9 Dýchání Dýchání se děje povrchem těla. 10

6 Rozmnožování a vývoj Pohlavní žlázy jsou liché nebo párovité, jejich vývody vyúsťují do kloaky. Vířníci jsou gonochoristé. U některých se vyskytují pouze partenogenetické samice. Pokud jsou přítomni samci, jsou mnohem menší, nemají trávicí soustavu a žijí jen několik dní. U amfigonických (oboupohlavních) druhů bývá častá heterogonie. Miktický stimul (přechod na haploidní vajíčka) - např. změna chemismu vody, délky dne, druhu a množství potravy Miktický stimul nemusí být pouze jeden během roku, takže některé druhy jsou i vícecyklické. 11 Rozmnožování a vývoj Partenogeneticky se rozmnožující samice - amiktické produkují diploidní amiktická vajíčka s tenkou blanou, vyvíjející se hned po snesení. Vlivem tzv. miktického stimulu působícího v době vzniku vajíčka se líhne miktická samička - produkuje haploidní vajíčka. Z neoplozeného haploidního vajíčka - haploidní samec. Tito samci kopulují s miktickými samičkami - vznikají diploidní dormantní vajíčka Na jaře se z nich opět líhnou partenogenetické amiktické samice. 12

7 Dormantní vajíčka Dormantní vajíčka jsou krytá silnou blánou charakteristické struktury, rezistentní vůči nepříznivým podmínkám prostředí, přezimují. 13 Rozmnožování a vývoj Partenogeneze a produkce dvou typů vajíček je zřejmě adaptací na život ve sladkých, především periodických vodách. Vegetativní rozmnožování se u vířníků nevyskytuje. Vzhledem k relativně malému a stálému počtu buněk, ze kterých se skládá tělo (několik set až asi tisíc) není možná regenerace. cysta U některých sladkovodních druhů je vytvořena schopnost anabiózy která bývá nastartována vysycháním prostředí. Během tohoto procesu vyloučí tělo želatinózní obal, který ztuhne v cystu. V tomto obalu vydrží dehydrované tělo až několik let a krátkodobě snese i extrémní teplotní rozdíly. Díky schopnosti anabiózy a malé velikosti těla jsou vířníci kosmopolité. 14

8 Zástupci V naší fauně bylo zjištěno asi 600 druhů. Vířníci jsou převážně sladkovodní, nejrůznější biotopy: planktonu rybníků a tůní, v oligotrofních jezerech v silně znečištěných vodách (bioindikace -ČOV) Největší druhová rozmanitost je v měkkých vodách s nízkým ph. Monogononta (točivky) Bdelloidea (pijavenky) 15 Monogononta (točivky) Pouze sladkovodní druhy, žijící přisedle i planktonicky. Samice mají jen jedno ovarium. Běžná je zde partenogeneze i heterogonie (střídání pohl. fází). Corona může být různého tvaru. U mnoha druhů je vytvořena lorika. Brachionus (obrněnka) 16

9 Monogononta (točivky) Keratella quadrata (hrotenka), eurytermní druh, v planktonu po celý rok Keratella hiemalis zimní planktonní druh. 17 Monogononta (točivky) Floscularia (laločenka) žije přisedle na vodních rostlinách, v úkrytové trubičce. 18

10 Monogononta (točivky) Polyarthra euryptera letní planktonní druh 19 Monogononta (točivky) Lecane luna druh s širokou ekologickou valencí 20

11 Asplanchna (vakovenka) - běžné planktonní druhy. 21 Bdelloidea (pijavenky) Sladkovodní i půdní vířníci. Tělo pijavenek je cylindrické, teleskopicky stažitelné. Trochus je rozdělen ve dvojici věnců brv. Bez samců, pouze partenogenetické samice. Výrazná schopnost anabiózy. Běžné rody: Rotaria Philodina 22