Otázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců

Transkript

1 Otázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců kmen: Žahavci jsou to vodní organismy (většinou mořské) s paprsčitě souměrným tělem mají láčku (slepě končící trávicí soustava), mezogleu (vrstvička rosolovité hmoty mezi ektodermem a entodermem) - má opornou funkci žahavé buňky (knidocity) hruškovitý tvar a uvnitř dutinka se stočeným žahavým vláknem, při podráždění se vlákno vymrští a jako harpuna se zabodne do těla kořisti, přitom dutinkou vlákna proniká do těla kořisti jed hypnotoxin, který ho zpravidla omráčí jsou hermafroditi (některé medúzy i samečci a samičky) mají difuzní (rozptýlenou) nervovou soustavu (nejjednodušší typ nervové soustavy, reakce na podněty z prostředí je všesměrná) a také mají velkou schopnost regenerace rodozměna - střídání stádia nepohyblivého polypa a pohyblivé medúzy třída: Polypovci převládá stádium polypa žijí často v koloniální formě tělo je rozděleno na nožní terč, vlastní tělo s ústním terčem a chapadla např. Nezmar hnědý: o veselý flegmatik :D o žije v sladké stojaté vodě přisedle na vodních rostlinách obvykle blízko vodní hladiny o má pohárovité tělo přisedající stopkovitou nohou k podkladu (vylučováním lepivého sekretu) o na volném konci těla má zpravidla 6 chapadel (v klidu volně rozprostřena) o když jej něco podráždí, smrskne se na zlomek svého původního objemu o na chapadlech má shromážděné žahavé buňky o nezmaři jsou známí svou regenerační schopností o mají difuzní nervovou soustavu o rozmnožují se nepohlavně pučením

2

3 třída: Medúzovci převládá stádium medúzy a jsou téměř výhradně mořské střídají nepohyblivé stádium polypa a pohyblivé stádium medúzy rodozměna metageneze polyp medúzovce je malý, podstatnou část života tvoří skyfomedúzy (dospělá medúza), bývají poměrně velké medúzy mají mnohem pokročilejší tělesné funkce než polyp stavbu těla lze od polypů odvodit zkrácením jejich podélné osy a silným rozvojem mezogley část odpovídající nožnímu terči je vypouklou stranou zvonu, chapadla pohlavní orgány jsou ve spodní části zvonu ze středové části trávicí dutiny vybíhají do stran kanálky, tato soustava plní funkci trávení i rozvádění živin na obvodu zvonu je svalovina vypuzující vodu a 8 výběžků ropálií, v nichž jsou smyslová ústrojí medúzy jsou gonochoristé (oddělené pohlaví) k oplození dochází ve vodě, pohlavní buňky tělo opouštějí ústním otvorem vznikne pohyblivá larva planula, která poté přisedá a mění se v polypa, jenž se po čase množí nepohlavně pučením strobilací (v podstatě je to zaškrcování) viď. obrázek na první stránce polyp ve stádiu strobilace se nazývá strobila řetězově tak vznikají malé medúzky efyry postupně dorůstají, dokončují svůj vývoj a mění se v dospělé skyfomedúzy skyfomedúzy se živí dravě

4 Čtyřhranka smrtelná, Talířovka kompasová třída: Korálnatci potlačení metageneze vytvářejí pouze polypové stádium, chybí rodozměna žijí v moři (mělká a teplá tropická moře) a většinou jsou přisedlí kromě sasanek všichni vytvářejí kosterní útvary z koralinu nebo z CaCO3 výsledkem jejich existence jsou geologické masivy, bradla, ostrovy a útesy pohlavně jsou většinou hermafroditi nejčastěji se rozmnožují nepohlavně pučením (ale nově vznikající jedinci se neoddělují) vytvářejí kolonii, v níž všichni zůstávají propojeni společnou trávicí soustavou Korál rudý

5 kmen: Ploštěnci typické je zploštění těla z hřbetní a břišní strany (dorzoventrální sploštění) je tvořeno pouze dvěma zárodečnými lupeny rozvětvená láčka vnitřní prostor těla tvoří řídké pletivo, omývané tělními tekutinami, v němž jsou i vnitřní orgány hlava s jednoduchými smyslovými orgány a nervovou zauzlinou nervová soustava je centralizovaná (hlavně ganglium) typické jsou i vylučovací orgány- protonefridie (jejich základem jsou plaménkové buňky) jsou skoro vždycky hermafrodité, s vývojem nepřímým, který u parazitických druhů probíhá ve složitých vývojových cyklech rozlišujeme tři druhy: ploštěnky, motolice, tasemnice

6 třída: Ploštěnky (volně žijící) život je vázán na vodu nebo vlhkou půdu protáhlé, zploštělé tělo a velikost od několika desetin mm do několika cm na hřbetě jsou hmatové buňky a párové oči pohyb je možný díky řasinkovým epitelem pokožky a i díky svalům jejího podkožního valového vaku živí se dravě vakovitá trávicí dutina má slepá ramena a kromě trávení plní i funkci rozvádění živin přijímací otvor slouží i ke vyvrhování dýchají celým povrchem těla vyvinuté trávicí ústrojí tvořené plaménkovými buňkami a vylučovacími kanálky nervová soustava má v přední části těla propojené nervové zauzliny, z nichž vedou nervy k čichovým lalokům a k miskovitým očím má i dva hřbetní a dva břišní pruhy nervů jsou z pravidla hermafroditi nakladená vajíčka ukládají do kokonů, které přilepují na kameny ve vodě sladkovodní mají přímý vývoj, mořské se vyvíjejí nepřímo mají velkou regenerační schopnost zástupci: o pod kameny v potocích žije bíla ploštěnka mléčná o kopinatou příď má ploštěnka potoční o větší počet očí na hlavě má ploštěnka černá třída: Motolice (parazitické) jsou cizopasní ploštěnci nečlánkovaného těla dospělí jedinci parazitují na obratlovcích a jejich vývojová stádia na bezobratlých často střídají hostitele a mají složité vývojové cykly parazitický způsob života vedl k potlačení některých orgánu (např. pohybové a smyslové ústrojí) a naopak k vytvoření ochranného ústrojí (např. přísavky) a vysoce výkonného pohlavního ústrojí jsou tvarově velmi rozmanité mají oproti ploštěnkám značně zjednodušenou nervovou soustavu téměř celé tělo motolice vyplňují pohlavní ústroje jsou zpravidla proterandričtí hermafroditi druh se značným hospodářským významem je motolice jaterní: o cizopasí zejména u ovcí o v přední straně má dvě přísavky o má protáhle, lupenovité tělo o pokožka vylučuje kutikulu, která chrání před účinkem trávicích šťáv hostitele o za ústní přísavkou je svalnatý hltan, jímž nasává živiny z těla hostitele o vylučovací funkci plní protonefridie

7 o dýchá anaerobně o oplozená vajíčka jsou vyplavovány žlučovody a s výkaly opouštějí tělo hostitele o pokud se dostanou do vody, mění se v malou larvu, která musí během 24 hodin proniknout do plášťové dutiny plže bahnatky malé o v ní se mění ve vakovitou sporocystu o rýhováním uvnitř sporocysty vzniká larva a v ní se tvoří další larvy (pohyblivé, s přísavkami) o ta opouští hostitele a přichytí a encystuje se na zatopené trávě o po opadnutí vody jsou tyto larvy spásány hostitelem (např. ovce) o v žaludku cysta praská a larva proniká do jater, kde dospívá v motolici třída: Tasemnice (parazitické) zcela přizpůsobeni životu uvnitř těla hostitele v dospělosti žijí ve střevech obratlovců jejich larva se dostává do oběhu a s ním do svalů, kde se proměňuje v klidové stádium zvané boubel hlavička skolex velikosti špendlíkové hlavičky, na konci je věnec příchytných háčků (rostelum), za krčkem následují ploché články proglotydy, které tvoří tělo tasemnice a postupně se rozšiřují a prodlužují tělo tasemnice může dosáhnout až několika metrů jednovsrtevná pokožka vylučuje kutikulu, která chrání před trávicími šťávami hostitele (stejně jako u motolice jaterní) pod pokožkou je redukovaný podkožní svalový vak, díky němuž se pohybuje

8 zralé články se na konci těla odtrhují a s výkaly opouštějí tělo hostitele dýchá anaerobně trávicí dutina ji totálně chybí, potravu přijímá vstřebáváním celým povrchem těla vylučování se děje protonefridiemi po stranách těla prostupují podélné nervové pruhy jsou proterandričtí hermafroditi má v sobě pouze pohlavní orgány (dělohu, varlata, vaječníky) poslední články těla jsou výhradně vyplněny oplozenými vajíčky Tasemnice dlouhočlenná: o v dospělosti žije v tenkém střevě člověka o při dříve obvyklém způsobu chovu prasat byla běžná o po pozření článku těla (proglotidu) se v praseti vytvoří larva onkosféra, je zanesena do svalů a vytvoří boubele o při nedokonalé tepelné úpravě se boubele dostanou do žaludku člověka, vychlípí skolex a po uchycení se sliznici tenkého střeva začnou vytvářet jednotlivé články s vajíčky Tasemnice bezbranná: o bezbranná proto, že nemá příchytné háčky (rostelum) o dosahuje i 10 metrů a má i 2000 článků o do člověka se dostává konzumací syrového hovězího (např. tatarský biftek radši nepapat)

9 Měchožil zhoubný: o je nesmírně nebezpečný pro člověka, i když měří jenom 6 mm a dosahuje jenom 4 článků o v dospělosti žije ve střevech šelem o mezihostitelem je srnčí zvěř, kozy, ovce, skot, příp. i člověk o onkosféra měchožila se usazuje v játrech nebo plicích, kde vytváří boubel až o velikosti kedlubnu o v něm vzniká obrovské množství skolexů kmen: Hlísti jsou dvouvrstevní živočichové s protáhlým nečlánkovaným tělem také vylučují kutikulu, které je chrání před trávicími enzymy hostitele všichni zástupci mají nepravou tělní dutinu pseudocoel, jímž prostupuje trávicí trubice s vyvinutým ústním a řitním otvorem nemají cévní ani dýchací soustavu jsou gonochoristé žijící ve vodním prostředí, ve vlhké půdě nebo paraziticky třída: Hlístice jsou velmi početnou skupinou převážně parazitických živočichů, způsobujících někdy velmi vážná onemocnění ústa hlístic jsou většinou vybavena kutikulárními zuby, jimiž narušují tkáně hostitelů za ústním otvorem mají hltan, jímž nasávají živiny jsou velmi pružní a zároveň pevní škodlivé látky vylučují jednobuněčnými vylučovacími trubicemi vylučují kutikulu jsou to gonochoristé s nápadným pohlavním dimorfizmem samečkové jsou drobnější a při pohlavním ústrojí mají dvě štětinky (spikuly), sloužícímu k rozevírání pohlavního ústrojí samičky při páření samičí pohlavní orgány jsou párové s parazitickým způsobem života souvisí i velká produkce vajíček, která jsou velmi lehká a odolná vůči vyschnutí, mrazu i chemikáliím škrkavka dětská: o cizopasí v tenkém střevě člověka a fyziologicky jej poškozuje (odebírá mu živiny) i mechanicky (narušováním cévní sítě a ucpáváním střev) o příznakem nakažení (ascaridóza) je nechutenství, zvracení a bolesti hlavy nákaza je rozšířena zejména mezi dětmi o oplozená vajíčka škrkavek opouštějí s výkaly tělo o pokud se dostanou do žaludku hostitele, vyvinou se z nich mikroskopické larvy o ty prolezou stěnou tenkého střeva a krví jsou zanášeny do jater a posléze do plic, kde dráždí ke kašli o po opětovném polknutí s hlenem se usazují v tenkém střevě, kde dospívají

10 háďatka: o volně žijící hlísti, kteří parazitují v hospodářských rostlinách o např. kořenový systém řepy narušuje háďatko řepné a v listech pšenice parazituje háďatko pšeničné roup dětský: o žije v tenkém střevě dětí, příp. dospělých, je-li složkou jejich potravy mléko o onemocnění (oxyurióza) se projevuje značnou podrážděností až vyčerpáním, úporným svěděním a kopřivkami o oplození samičky kladou vajíčka do záhybů kůže, zejména u řitního otvoru o jediná samička jich naklade až 10 tisíc o vajíčka se mohou šířit větrem, mouchami ale hlavně nečistým osobním a ložním prádlem

11 vlasovec mízní: o larvy jsou přenášeny bodavým hmyzem o larvy ucpávají mízní cévy hostitele o městnající se lymfa způsobuje ohromné zvětšení (zbytnění) postižených částí těla, provázené horečkami a zimnicemi sloní nemoc vlasovec oční (Loa loa): o žije ve spojivkovém vaku o způsobuje oční záněty a nádory kůže svalovec stočený: o mimořádně nebezpečný parazit, vyskytuje se např. ve svalech potkanů o z původního hostitele se může dostat do prasat nebo šelem o člověk se nakazí trichinelózou požitím nakaženého vepřového masa o larvy rozšiřují svalová vlákna a ve vzniklém váčku se opouzdří v obalu z vápenatých solí o onemocnění má dvě fáze střevní (horečky, bolesti břicha, zvracení, ekzémy, kloubové bolesti, velká žízeň, otoky tato fáze je ještě léčitelná) a svalovou (řezavé bolesti svalstva) o podle intenzity nákazy je až čtvrtina případu smrtelná zdroje: vlastní sešit a kniha Biologie pro gymnázia Jan jelínek, Vladimír Zicháček, obrázky z googlu :)