platební bilance 2008

Transkript

1 platební bilance 2008

2 OBSAH I. SOUHRNNÁ ČÁST 1 II. PODROBNÁ ČÁST 3 1. BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE OBCHODNÍ BILANCE Směnné relace BILANCE SLUŽEB BILANCE VÝNOSŮ BĚŽNÉ PŘEVODY 7 2. KAPITÁLOVÝ ÚČET 8 3. FINANČNÍ ÚČET PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE České přímé investice v zahraničí Přímé zahraniční investice v ČR Výnosy z přímých zahraničních investic v ČR PORTFOLIOVÉ INVESTICE Vývoj na peněžních a kapitálových trzích Portfoliové investice FINANČNÍ DERIVÁTY OSTATNÍ INVESTICE VÝVOJ DEVIZOVÝCH REZERV V ČNB INVESTIČNÍ POZICE, ZAHRANIČNÍ DLUH, DLUHOVÁ SLUŽBA INVESTIČNÍ POZICE ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST DLUHOVÁ SLUŽBA 12 III. PŘÍLOHY Příloha č. 1 FinančnÍ toky mezi Českou republikou a Evropskou unií v roce Příloha č. 2 Vývoj efektivního kurzu koruny 16 Příloha č. 3 Dluhové indikátory vnější stability 19 Příloha č. 4 Platební bilance (leden až prosinec) 20 Příloha č. 5 Platební bilance (leden až prosinec detail) 22 Příloha č. 6 Investiční pozice vůči zahraničí 26 Příloha č. 7 Zahraniční zadluženost 29 Příloha č. 8 Dluhová služba z dlouhodobé zadluženosti 35 PŘÍLOHA Č. 9 Přímé zahraniční investice 37 PŘÍLOHA Č. 10 Portfoliové investice 42

3 I. SOUHRNNÁ ČÁST 1 HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY Běžný účet a kapitálový účet platební bilance Běžný účet platební bilance skončil schodkem ve výši 113,9 mld. Kč. Aktivní saldo obchodní bilance se zbožím a službami převýšilo deficit bilance výnosů. Výše schodku běžného účtu platební bilance v roce 2008 vztažená k HDP činila 3,1 % a přebytek výkonové bilance (saldo bilance zboží a služeb) dosáhl 5 % HDP. Do meziročního zvýšení schodku bilance výnosů se promítl pokles výnosů z portfoliových investic. Přebytek obchodní bilance se zbožím se v meziročním srovnání snížil v důsledku poklesu poptávky ze zemí nejvýznamnějších obchodních partnerů a zhoršení směnných relací vlivem růstu cen minerálních paliv. V teritoriální struktuře se meziročně zhoršilo saldo obchodní výměny se zeměmi jihovýchodní Asie (zejména s Čínou) a Ruskem, v jeho případě vlivem zvýšeného objemu i cen u dovozu ropy a zemního plynu. Vůči zemím Evropské unie se zvýšil přebytek obchodní bilance, ale při poklesu obchodního obratu v porovnání s předchozím rokem. V roce 2008 došlo ke zhoršení směnných relací o 1,3 procentního bodu při poklesu vývozních cen o 4,6 % a dovozních cen o 3,3 %. Pozitivní směnné relace se udržely jen u strojírenské produkce (index 101,1) a tržních výrobků (index 103). Vývoj cen v zahraničním obchodě byl ovlivněn změnami cen na zahraničních trzích i vývojem kurzu koruny. Na zhoršení směnných relací působil zejména vývoj cen energetických surovin na světovém trhu. Cena ropy v USD na světových trzích zaznamenala koncem prvního pololetí 2008 historická maxima, poté prudce poklesla až pod úroveň z počátku roku. Aktivum bilance služeb meziročně výrazně vzrostlo v důsledku rostoucí zahraniční poptávky po ostatních službách, u kterých skončila obchodní bilance téměř vyrovnaná (zatímco v předchozích letech byla deficitní). Nárůst vývozu byl patrný u poměrně širokého spektra služeb, hlavně u obchodních operací se zbožím, služeb výpočetní techniky a služeb poradenství v podnikání a řízení. Zahraniční poptávka po dopravních službách převyšovala v souhrnu dovoz dopravních služeb, zejména vlivem růstu čistého výnosu ze silniční nákladní dopravy a z poskytování obslužných služeb spojených s leteckou přepravou zboží a po železnici. Aktivum ze zahraničního cestovního ruchu se snížilo vlivem mírného poklesu příjmů při růstu výdajů českých občanů na cesty a pobyt v zahraničí. V bilanci výnosů souvisel meziroční nárůst schodku především se snížením příjmů z dividend a úroků z dluhopisů a ostatních finančních aktiv především u bankovního sektoru, vč. devizových rezerv České národní banky. Na straně pasiv se zvýšily náklady na zaměstnávání zahraničních pracovníků v České republice, dividendy vyplácené zahraničním vlastníkům tuzemských akcií a platby úroků z depozit a úvěrů přijatých bankovním sektorem ze zahraničí. GRAF I.1 Schodek běžného účtu stagnoval (v mld. Kč, v %) BÚ BÚ/HDP (pravá osa) OB+sl. OB+sl./HDP (pravá osa) GRAF I.2 Ceny ropy zaznamenaly koncem prvního pololetí historická maxima, poté ve druhé polovině roku prudce poklesly (USD/barel) /08 04/08 07/08 10/08 Brent Ural GRAF I.3 Vývoj schodku bilance výnosů ovlivnily vyšší mzdy vyplácené zahraničním pracovníkům v ČR a zhoršení bilance výnosů z cenných papírů (salda v mld. Kč) Přímé a portfoliové investice Ostatní sektory Výnosy ze zaměstnávání pracovních sil Saldo bilance výnosů V meziročním snížení schodku bilance běžných transferů se promítly vyšší příjmy u vládních transferů v souvislosti s nárůstem výběru daní a odvodů na sociální pojištění za zahraniční pracovníky zaměstnané v České republice. Meziročně se snížily čisté odvody do rozpočtu Evropské unie zaznamenané v bilanci transferů. Pokles schodku nastal rovněž v bilanci soukromých transferů podniků a domácností ve vztahu k zahraničí (remitence, penze, daně a další transfery). Navýšení přebytku na kapitálovém účtu souviselo s aktivem salda v obchodování s emisními povolenkami a vyššími příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie zahrnutých do kapitálového účtu.

4 2 I. SOUHRNNÁ ČÁST GRAF I.4 V sektorové struktuře čistého přílivu zahraničních zdrojů vzrostl význam podnikového sektoru (v mld. Kč) Finanční účet platební bilance Na finančním účtu platební bilance dosáhl čistý příliv zahraničního kapitálu 151,2 mld. Kč a tento vývoj byl ovlivněn především čerpáním zahraničních zdrojů podnikovou sférou Ostatní sektory Měnově finanční instituce Vládní sektor ČNB Rozsah čistého přílivu zahraničích zdrojů do podnikového sektoru se v porovnání s předchozím rokem zvýšil. Rozhodující vliv na tuto skutečnost mělo inkasování výnosů z prodeje zahraničních cenných papírů tuzemskými společnostmi. Tento vývoj byl korigován mírným poklesem přílivu zahraničních investic formou reinvestovaného zisku a stagnovala výše investic do základního kapitálu dceřiných společností. GRAF I.5 Rozsah aktivních i pasivních operací měnově finančních institucí výrazně poklesl (v mld. Kč) Změna aktiv Poznámka: + pokles aktiv, nárůst pasiv - nárůst aktiv, pokles pasiv Změna pasiv Bilance MFI GRAF I.6 Růst schodku investiční pozice vůči zahraničí pokračoval (v mld. Kč) Význam externího financování potřeb vládního sektoru v roce 2008 poklesl. Hlavním důvodem bylo výrazné snížení držby vládních dluhopisů nerezidenty koncem roku Oproti předchozímu roku se zvýšilo čerpání úvěrů od Evropské investiční banky na výstavbu infrastruktury a na financování regionálních projektů. V bilanci měnových finančních institucí se zvýšilo čisté čerpání zahraničních zdrojů vlivem nárůstu vkladů zahraničních investorů, výše reinvestovaného zisku do tuzemských bank a růstu tržní hodnoty závazků z uzavřených finančních derivátů s nerezidenty. Transakce měnově finančních institucí s cennými papíry nebyly v saldu významné. Devizové rezervy Devizové rezervy České národní banky se bez vlivu kurzových pohybů zvýšily v důsledku inkasování výnosů z investování devizových rezerv a transakcí prováděných pro klienty banky Aktiva Pasiva Saldo Vývoj investiční pozice a dluhu vůči zahraničí Růst schodku investiční pozice České republiky vůči zahraničí v roce 2008 byl důsledkem přílivu přímých zahraničních investic do České republiky. Schodek investiční pozice vůči zahraničí se zvýšil na 43,3 % HDP. Zahraniční dluh České republiky na konci roku představoval 42 % HDP.

5 II. PODROBNÁ ČÁST 3 1. BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE 1.1 OBCHODNÍ BILANCE Obchodní bilance v metodice platební bilance dosáhla v roce 2008 aktiva 103,2 mld. Kč, což je meziroční pokles o 17,4 mld. Kč. Obchodní bilance podle metodiky platební bilance je vyjádřena v hodnotách FOB, tj. bez přímých obchodních nákladů na hranici dovážející země (PONz). V dovozu jsou navíc připočteny nákupy zboží v zahraničí nezahrnuté do statistiky zahraničního obchodu (nákupy pohonných hmot na letištích v zahraničí a hodnota tzv. podlimitních poštovních zásilek nepodléhajících celní deklaraci ze zemí mimo eurozónu 1 ). Celková hodnota dovozu zboží nezahrnutého do statistiky zahraničního obchodu činila 4,2 mld. Kč. Výsledek zahraničního obchodu ČR byl ovlivněn především prudkým poklesem poptávky ze zemí nejvýznamnějších obchodních partnerů zejména ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008, doprovázeným růstem dovozů ze zemí mimo Evropskou unii. Saldo zahraničního obchodu bylo ovlivněno i zhoršením směnných relací. V teritoriální struktuře zahraničního obchodu zaujímá rozhodující podíl obchod se zeměmi EU. Do těchto zemí směřovalo přes 85 % vývozu, pocházelo odtud 67 % dovozu a aktivum bilance vzrostlo meziročně o 75 mld. Kč. Přebytek dosažený ve vzájemném obchodu se zeměmi EU dlouhodobě převyšuje deficit obchodní výměny s ostatními zeměmi. Pasivum zahraničního obchodu vůči ostatním zemím se meziročně prohloubilo o 94 mld. Kč, z toho 85 % připadalo na obchod s Čínou a ostatními zeměmi jihovýchodní Asie v důsledku růstu dovozu zejména kancelářských strojů, elektrických a telekomunikačních zařízení a dovozu spotřebního zboží. Prohloubil se také deficit obchodní výměny s Ruskem vlivem růstu dovozu ropy a zemního plynu (vliv cen i zvýšení objemu importu). Ve zbožové struktuře dosáhl přebytek zahraničního obchodu se stroji a dopravními prostředky 329 mld. Kč. Záporné saldo ve skupině minerálních paliv se zvýšilo na 164 mld. Kč. V komoditní struktuře obchodní výměny nedošlo k výrazným změnám. Podíl strojů a přepravních zařízení na vývozu činí 53,5 %, skupina tržních výrobků má podíl 9,6 %. Na straně dovozu je situace podobná, skupina strojů a dopravních zařízení dosahuje podílu na celkovém dovozu 41,3 %, tržní výrobky 19,8 %. Na straně dovozu mají významné zastoupení komodity ze skupin chemikálie a paliva s podílem 10,3 %. Tab. II.1.1 Přebytek obchodní bilance dle metodiky platební bilance byl vyšší než dle statistiky ČSÚ (v mld. Kč) GRAF II.1.1 Přebytek zahraničního obchodu meziročně poklesl (v mld. Kč) Tab. II Ostatní země EU 27 Saldo obchodní bilance (pravá osa) Podíl strojů a přepravních zařízení na obratu zahraničního obchodu dosahuje téměř jedné poloviny (v %) Skupiny SITC Vývoz zboží (v cenách FOB) 2 479, ,4 Dovoz zboží (v cenách CIF) , ,6 obchodní bilance dle statistiky ZO 87,9 68,8 Vývoz zboží (v cenách FOB) 2 479, ,4 Dovoz zboží (v cenách FOB) , ,0 Dovoz zboží nezahrnutý ve statistice ZO -3,6-4,2 obchodní bilance dle metodiky PB 120,6 103,2 Podíl na celku Vývoz Dovoz Potraviny 2,9 3,2 4,3 4,4 1 Nápoje, tabák 0,6 0,7 0,7 0,5 2 Suroviny 2,6 2,6 2,4 2,6 3 Paliva 2,7 3,5 8,0 10,3 4 Tuky, oleje 0,1 0,1 0,1 0,2 5 Chemikálie 5,8 5,9 10,4 10,3 6 Tržní výrobky 20,2 19,6 20,9 19,8 7 Stroje a přepr. zařízení 54,3 53,5 43,0 41,3 8 Průmyslové výrobky 10,8 10,8 10,1 10,5 9 Nezařazené 0,0 0,1 0,1 0,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 100, Nařízením rady (ES) č. 274/2008, kterým se mění nařízení (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla, se s účinností od 1. prosince 2008 zvyšuje limit na bezcelní zásilky z 22 eur na 150 eur.

6 4 II. PODROBNÁ ČÁST Tab. II.1.3 Celkové směnné relace se zhoršily (meziroční indexy; rok 2008 = 100) Skupiny SITC Cenové indexy Směnná vývozu dovozu relace 0 Potraviny 99,0 100,1 98,9 1 Nápoje, tabák 97,2 97,0 100,2 2 Suroviny 96,6 108,2 89,3 3 Paliva 115,6 117,3 98,6 4 Tuky, oleje 114,2 107,3 106,4 5 Chemikálie 95,2 95,4 99,8 6 Tržní výrobky 98,3 95,4 103,0 7 Stroje a přepr. zařízení 92,8 91,8 101,1 8 Průmyslové výrobky 93,4 93,8 99,6 Celkem 95,4 96,7 98, Směnné relace Snížení vývozních cen v roce 2008 o 4,6 % a zároveň pokles cen dovozu o 3,3 % vedly ke zhoršení celkových směnných relací o 1,3 procentního bodu. Pohyb cen zahraničního obchodu byl ovlivněn zejména vývojem cen na světovém trhu a pohyby kurzu koruny vůči euru a americkému dolaru. Nejvýrazněji z vývozních cen se snížily ceny strojů a dopravních prostředků o 7,2 % (zejména silničních vozidel), průmyslového zboží o 6,6 % a ceny chemikálií o 4,8 %. Zvýšily se pouze vývozní ceny minerálních paliv o 15,6 %. Na straně dovozu klesaly ceny strojů a dopravních prostředků o 8,2 % (především elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů) a průmyslového zboží o 6,2 %. Naopak rostly dovozní ceny minerálních paliv o 17,3 % (zvláště ropy a ropných výrobků) a ceny ostatních surovin o 8,2 %. Zlepšení směnných relací bylo nejvýraznější ve skupinách cen tuků a olejů o 6,4 %, tržních výrobků o 3 % a ve z hlediska obchodní bilance nosné skupině strojů a přepravních zařízení o 1 %. Směnné relace se zhoršily zejména ve skupině surovin, paliv, potravin a průmyslových výrobků. 1.2 BILANCE SLUŽEB Tab. II.1.4 Aktivum bilance služeb tvoří přebytky dopravy a cestovního ruchu (v mld.kč) Změna Saldo bilance služeb 56,6 82,0 25,4 z toho Vývoz 346,6 377,4 30,8 Doprava 101,8 105,5 3,7 Cestovní ruch 134,1 130,8-3,3 Ostatní služby 110,7 141,1 30,4 GRAF II.1.2 Přebytek bilance služeb se dále zvýšil (v mld. Kč) Dovoz 290,0 295,4 5,4 Doprava 73,1 75,3 2,2 Cestovní ruch 73,5 77,5 4,0 Ostatní služby 143,4 142,6-0, Cestovní ruch Ostatní služby Doprava Saldo celkem V roce 2008 skončila bilance služeb přebytkem 82,0 mld. Kč. Meziročně se přebytek služeb výrazně zvýšil v důsledku rychlejšího růstu vývozu než dovozu. Zlepšení salda bilance služeb bylo v rozhodující míře způsobeno příznivým vývojem salda ostatních obchodních a neobchodních služeb. Čistý výnos z mezinárodní přepravy se mírně zvýšil, naopak u cestovního ruchu bylo zaznamenáno mírné snížení příjmů od zahraničních návštěvníků při současném nárůstu výdajů na cesty českých občanů do ciziny. V oblasti mezinárodní přepravy zboží a osob bylo meziroční snížení přebytku osobní a nákladní dopravy kompenzováno nárůstem čistého výnosu z obslužných a dalších s dopravou souvisejících služeb (řízení letového provozu, údržba dopravních prostředků, skladování a manipulace s nákladem aj.). Aktivum dopravy se meziročně zvýšilo o 1,5 mld. Kč na částku 30,2 mld. Kč. Podíl nákladní dopravy na vývozu dopravních služeb se proti roku 2007 nezměnil (70 %), zatímco její podíl na dovozu se mírně zvýšil (na 80 %). Z hlediska výkonů zůstává rozhodující silniční doprava s meziročním nárůstem aktiva o 10 %. Potrubní doprava zaznamenala změnu trendu proti předcházejícím obdobím. Tradiční aktivum bylo nahrazeno mírným pasivem v důsledku poklesu příjmů plynoucích z potrubní dopravy, které bylo současně doprovázeno zvýšenými výdaji na dopravu ropy a plynu pro tuzemskou spotřebu. U ostatních druhů služeb v oblasti přepravy zboží nedošlo k významnějším změnám oproti předchozímu roku. Osobní doprava zůstala v příjmech i výdajích na stejné úrovni jako v roce 2007, rozhodující postavení si zachovala letecká přeprava osob. Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu meziročně poklesly o 2,5 %. Hlavním důvodem byla stagnace počtu zahraničních návštěvníků a zpevnění koruny vůči EUR a USD.

7 II. PODROBNÁ ČÁST 5 Významnými událostmi z hlediska volného pohybu osob bylo plné začlenění České republiky do schengenského prostoru, které zajistilo volný pohyb osob jak na silničních přechodech, tak i na letištích, a zjednodušení vízového režimu s USA pro naše občany. Podle údajů ČSÚ došlo k meziročnímu poklesu příjezdů do hromadných ubytovacích zařízeních (o 0,4 %) a průměrného počtu přenocování (o 3 %). Největší podíl z celkového počtu zahraničních návštěvníků v hromadných ubytovacích zařízeních tvořili Němci (22 %), Britové (7,2 %), Rusové (6,2 %), Američané (4,5 %), Poláci (5,6 %), Slováci (4,5%) a Holanďané (3 %). Příznivý vývoj se projevil v lázeňských zařízeních, která v průběhu roku využilo o 6 % více zahraničních hostů a počet jejich přenocování vzrostl v průměru o 5,3 %. Tab. II.1.5 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních mírně klesl (mil. osob, noci) Počet osob 6,1 5,7 6,5 6,7 6,6 Průměrná doba přenocování 3,1 2,9 3,1 3,1 3,0 Výdaje našich občanů na cesty a pobyty v zahraničí meziročně stouply o 5,5 % a výjezdy rezidentů do zahraničí vzrostly o 10,5 %. Podíl transakcí platebními kartami na příjmech ze zahraničního cestovního ruchu dosáhl 54,9 %. Podíl plateb prostřednictvím platebních karet, vydanými bankami v České republice, na výdajích zahraničního cestovního ruchu činil 35,1 %. V bilanci ostatních služeb došlo k výraznému meziročnímu zvýšení vývozu při současném mírném poklesu dovozu. Výsledné pasivum ostatních služeb se snížilo na pouhých 1,4 mld. Kč (v roce 2007 schodek 32,7 mld. Kč). GRAF II.1.3 V příjmech zahraničního cestovního ruchu převažují bezhotovostní úhrady (v mld. Kč) Nejpříznivější výsledky byly dosaženy u obchodních operací se zbožím, které se staly přebytkovými. Zvýšila se zahraniční poptávka po službách výpočetní techniky a zároveň klesly výdaje na její dovoz. Obdobně tomu bylo u architektonických, inženýrských a jiných služeb technického charakteru a u služeb poskytovaných tuzemskými právními, účetními a auditorskými firmami i reklamními agenturami. Vyšší inkasa ze zahraničí a zároveň úspora ve výdajích byla zaznamenána u autorských honorářů, licenčních a franšízových poplatků. Zvýšily se převody prostředků od spřízněných společností ze zahraničí na úhradu režijních nákladů a provozních potřeb. Nárůst zisku byl rovněž vykázán u služeb v oblasti zemědělství a těžby Ostatní způsoby úhrady příjmy Operace platebními kartami příjmy Ostatní způsoby úhrady výdaje Operace platebními kartami výdaje U finančních služeb byl pokles na straně inkas doprovázen mnohem větším snížením nákladů na služby přijaté od zahraničních finančních institucí, což se pozitivně odrazilo ve snížení výsledného schodku. Naproti tomu propad vývozu byl zaznamenán u služeb audiovizuálních, v oblasti telekomunikací a odpadového hospodářství. Meziročně se zvýšily částky placené zahraničním dodavatelům stavebních prací, za pronájem strojů a zařízení a při nákupu informačních služeb. U pojišťovacích služeb se tuzemským pojišťovnám zvýšil čistý výnos spojený s pojištěním majetku a osob proti nahodilým událostem (tzv. přímé pojištění) a při poskytování služeb v oblasti zajištění. Zároveň se jim zvýšily náklady na využívání služeb od zahraničních zajišťovatelů. Celková bilance pojištění se proti roku 2007 zlepšila. Služby vládního sektoru se v příjmech ani ve výdajích výrazněji nelišily od předchozího roku.

8 6 II. PODROBNÁ ČÁST Tab. II.1.6 Deficit bilance výnosů se zvýšil (v mld.kč) Změna Saldo bilance výnosů -270,2-288,8-18,6 z toho Výnosy 152,0 135,6-16,4 Příjmy z práce v zahraničí 23,8 20,9-2,9 Investiční výnosy 128,2 114,7-13,5 dividendy 15,8 6,0-9,8 reinvestovaný zisk 20,5 27,6 7,1 úroky 91,9 81,1-10,8 Náklady 422,2 424,4 2,2 Příjmy z práce v zahraničí 43,3 55,7 12,4 Investiční výnosy 378,9 368,7-10,2 dividendy 164,1 169,6 5,5 reinvestovaný zisk 140,6 124,9-15,7 úroky 74,2 74,2 0,0 Poznámka: dividendy a reinvestovaný zisk za rok 2008 jsou odhadnuté a budou zpřesněny 1.3 BILANCE VÝNOSŮ Schodek bilance výnosů se v roce 2008 zvýšil na 288,8 mld. Kč. Proti předcházejícímu roku se významně snížily výnosy z majetkových investic v zahraničí i úroky plynoucí z finančních aktiv. Na straně výdajů vzrostly náklady na zaměstnávání cizinců a dividendy vyplacené zahraničním investorům. Počet cizinců zaměstnaných v České republice se v porovnání s rokem 2007 zvýšil o 20 %; podle zpřesněného odhadu ČSÚ jich zde ke konci roku 2008 pracovalo téměř 217 tisíc. Náklady na jejich zaměstnání (mzdy a odvody na sociální zabezpečení) meziročně vzrostly o téměř 30 %. Celkový příjem českých občanů pracujících v zahraničí poklesl o více než 10 %. Podle informace ČSÚ dosáhl v závěru roku jejich počet 26,7 tisíc, což představuje snížení o cca 4 % proti konci předcházejícího roku. Proti roku 2007 se snížil výnos plynoucí tuzemským investorům z jejich majetkové angažovanosti v zahraničí. Přímým investorům klesl zisk na 3,7 mld. Kč, což představuje cca polovinu částky z předchozího roku. Ještě větší propad zisku byl zaznamenán u portfoliových investorů, kteří se zejména ve druhé polovině roku zbavovali svých majetkových investic v zahraničí. Na dividendách inkasovali 2,3 mld. Kč, tj. necelých 30 % z částky získané rok předtím. Částka dividend převedených ve prospěch zahraničních vlastníků tuzemských firem zůstala na přibližně stejné úrovni jako v roce 2007 (159,9 mld. Kč), zatímco ostatním investorům se příjem z dividend zdvojnásobil (9,7 mld. Kč). S ohledem na očekávané hospodářské výsledky tuzemských firem za uplynulý rok i avizované výplaty dividend lze předpokládat, že se sníží částky věnované zahraničními vlastníky na další rozvoj jejich podniků. Naproti tomu se očekává, že vyšší částky ze zisku reinvestují tuzemští investoři v zahraničí. Údaje o výši dividend a reinvestovaných zisků jsou předběžné a budou zpřesněny podle výsledků výběrového šetření o přímých investicích za rok Výrazně nižší úrokové výnosy proti roku 2007 si připsali portfolioví investoři. Zisk z držby zahraničních dluhopisů se jim snížil téměř na polovinu (10,2 mld. Kč), zatímco úrokové příjmy z tuzemských obligací klesly jen mírně (na 11,8 mld. Kč). V podstatě veškeré úrokové výnosy pocházejí z držby dlouhodobých obligací. Meziroční snížení věřitelské pozice obchodních bank ve vztahu k zahraničí i vývoj úrokových sazeb v závěru roku se odrazil v poklesu jejich čistého úrokového výnosu. Příjmy z devizových rezerv ČNB se rovněž snížily, což vedlo ke zhoršení úrokové bilance celé bankovní soustavy o 3,8 mld. Kč. Růst zadlužení vládního sektoru vůči EIB se promítl do vyšších plateb úroků, proti roku 2007 vzrostly o 0,7 mld. Kč. V souvislosti s přijatými úvěry bylo na úrocích celkem zaplaceno 2,7 mld. Kč, zatímco splátky úroků z dříve poskytnutých vládních úvěrů do zahraničí byly zanedbatelné. I přes snížení částky úroků uhrazených do zahraničí v souvislosti s přijatými úvěry od finančních institucí a obchodních partnerů zůstala úroková bilance ostatních sektorů vysoce pasivní (19,8 mld. Kč).

9 II. PODROBNÁ ČÁST BĚŽNÉ PŘEVODY Bilance běžných převodů skončila v roce 2008 schodkem ve výši 10,3 mld. Kč. V porovnání s předchozím rokem došlo ke snížení schodku o 8,1 mld. Kč. V příjmech i výdajích převažovaly převody vládního sektoru nad převody soukromými. Nejvýznamnější složkou vládních převodů zůstávají převody ve vztahu k rozpočtu Evropské unie. Čistý odliv prostředků z České republiky do rozpočtu Evropské unie vykazovaný v běžných převodech se meziročně snížil na 1,5 mld. Kč. Ostatní převody vládního sektoru ovlivnil zejména meziroční nárůst daní z příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení za zahraniční pracovníky zaměstnané v České republice. Největší podíl na růstu výdajů vlády do zahraničí za rok 2008 byla platba Nomuře na základě výsledku arbitráže ohledně IPB a následných dohod (částka 3,6 mld. Kč). Ostatní výdaje vlády zahrnují vratky DPH nerezidentům, příspěvky mezinárodním organizacím a penze vyplácené do zahraničí. Aktivní saldo bilance vládních převodů se meziročně zlepšilo o 3,9 mld. Kč. Tab. II.1.7 Pasivum bilance běžných převodů se snížilo (v mld.kč) Změna Saldo běžných převodů -18,4-10,3 8,1 z toho Příjmy 69,5 75,2 5,7 vládní 46,6 58,6 12,0 příjmy z rozpočtu EU 28,1 34,7 6,6 ostatní 18,5 23,9 5,4 soukromé 22,9 16,6-6,3 Výdaje 87,9 85,5-2,4 vládní 43,1 51,2 8,1 odvody do rozpočtu EU 32,6 36,2 3,6 ostatní 10,5 15,0 4,5 soukromé 44,8 34,3-10,5 Mírně se snížil schodek bilance soukromých převodů z 21,9 mld. Kč v roce 2007 na 17,7 mld. Kč v roce Příjmová i výdajové strana se přitom meziročně snížila. Největší podíl na soukromých převodech mají remitence. Dále jsou do převodů zahrnuty odvody daní z příjmů a sociálního pojištění českých občanů pracujících v zahraničí, penze vyplacené českým rezidentům ze zahraničí a další transfery domácností.

10 8 II. PODROBNÁ ČÁST Tab. II.2.1 Strukturální fondy EU výrazně ovlivňují vývoj kapitálového účtu (v mld.kč) Změna Kapitálový účet 19,6 31,0 11,4 v tom fondy EU 19,6 24,2 4,6 2. KAPITÁLOVÝ ÚČET Saldo kapitálového účtu v roce 2008 zůstalo nadále aktivní. Meziročně se zvýšilo o 11,4 mld. Kč na 31,0 mld. Kč. Vývoj kapitálového účtu je ovlivňován především příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie (24,2 mld. Kč). Nově se významnou složkou na straně příjmů a výdajů kapitálového účtu stalo obchodování sektoru nefinančních podniků s emisními povolenkami. Kladný dopad do aktiva kapitálového účtu činil 8,3 mld. Kč. V tomto roce byly významné také kapitálové výdaje vlády, které snížily aktivní saldo o 1,5 mld. Kč. Jednalo se především o odpuštění dluhu cizím vládám z dříve poskytnutých vládních úvěrů. Tab. II.3.1 Ve struktuře finančních toků k největší meziroční změně došlo u portfoliových investic (v mld.kč) Změna Finanční účet 125,8 151,2 25,4 Přímé investice 179,0 150,4-28,6 české v zahraničí -32,9-32,4 0,5 zahraniční v ČR 211,9 182,8-29,1 Portfoliové investice -57,2-9,1 48,1 české v zahraničí -98,7-4,4 94,3 zahraniční v ČR 41,4-4,7-46,1 Finanční deriváty 1,3-14,0-15,3 aktiva -15,7 36,0 51,7 pasiva 17,0-50,0-67,0 Ostatní investice 2,7 23,9 21,2 1. Dlouhodobé investice -15,8-32,7-16,9 poskytnuté do zahraničí -46,0-67,7-21,7 přijaté ze zahraničí 30,2 35,0 4,8 2. Krátkodobé investice 18,5 56,6 38,1 poskytnuté do zahraničí -96,2-16,6 79,6 přijaté ze zahraničí 114,7 73,2-41,5 GRAF II.3.1 Aktivní saldo přímých investic se meziročně mírně snížilo (v mld. Kč) PZI do zahraničí PZI do ČR Saldo bilance výnosů 3. FinančnÍ ÚČET Na finančním účtu platební bilance dosáhl v roce 2008 čistý příliv zahraničních zdrojů 151,2 mld. Kč, což v porovnání s rokem 2007 představuje nárůst o 25,4 mld. Kč. Meziročně poklesl čistý příliv přímých zahraničních investic. Salda portfoliových investic a finančních derivátů skončila pasivem, v případě portfoliových investic však menším než v předchozím roce. U ostatních investic došlo meziročně k nárůstu čistého přílivu zdrojů ze zahraničí. 3.1 Přímé zahraniční investice České přímé investice v zahraničí Přímé investice uskutečněné českými subjekty v zahraničí meziročně stagnovaly a dosáhly výše 32,4 mld. Kč. Z toho do základního kapitálu bylo investováno 2,9 mld. Kč a reinvestovaný zisk vzrostl podle předběžných údajů na 27,6 mld. Kč. Úvěry poskytnuté v rámci přímé investice se snížily z 6,5 mld. Kč v roce 2007 na 1,9 mld. Kč roce Největší objem investic směřoval do odvětví nemovitostí a služeb pro podniky (51,5 %), dále do finančního zprostředkování (15,9 %), do obchodu a oprav (14,8 %) a do výroby elektřiny, plynu a vody (10,6 %). Nejvyšší byla dynamika investic ve zpracovatelském průmyslu, které vzrostly meziročně o 39,8 %, zejména v důsledku investic do odvětví výroby strojů a zařízení a elektrických strojů a přístrojů. Z hlediska teritoriálního členění patřily k největším příjemcům investic Nizozemsko, Kypr, Německo a Portugalsko. GRAF II.3.2 Příjem z privatizace státního majetku nebyl v roce 2008 žádný (v mld. Kč, v %) Objem PZI bez privatizace Privatizace státního majetku Přímé zahraniční investice v ČR Přímé zahraniční investice do České republiky meziročně poklesly o 13,8 % a dosáhly 182,8 mld. Kč. Hlavním faktorem byl zejména nižší předpokládaný objem reinvestovaného zisku (125 mld. Kč) a pokles přílivu ostatního kapitálu na 7,1 mld. Kč. Investice do základního kapitálu dosáhly téměř stejného objemu jako v roce 2007 (50,7 mld. Kč). V roce 2008 se neuskutečnily žádné prodeje státních majetkových účastí. Hlavní podíl na přílivu investic měly investice zaměřené na výzkum i vývoj a do strategických služeb, jež jsou finančně méně náročné než výrobní projekty a v celkovém objemu převažovaly. Objem úvěrů přijatých v rámci přímé investice podle předběžných údajů meziročně poklesl

11 II. PODROBNÁ ČÁST 9 o 65,1 % především v důsledku nižších splátek úvěrů ze strany zahraničních mateřských společností. Poměr přílivu přímých zahraničních investic k HDP poklesl ze 6 % v roce 2007 na 5 % v roce Největší objem přímých zahraničních investic směřoval do sektoru služeb (66,3 %). Do zpracovatelského průmyslu mířilo 33,5 % investic a pouze 0,2 % do prvovýroby. Z hlediska odvětvového členění bylo 24,9 % investic orientováno do finančního zprostředkování, 17,5 % do nemovitostí a služeb pro podniky, 11,6 % do odvětví obchodu a oprav a 7,7 % do výroby pryžových a plastových výrobků. V teritoriálním členění podle země původu bezprostředního zahraničního investora připlynulo nejvíce investic z Německa (32,2 %), z Rakouska (19,5 %), z Nizozemska (13,7 %) a z Kypru (9,7 %). Investice ze zemí Evropské unie dosáhly 86,1 % z celkového objemu investic v ČR Výnosy z přímých zahraničních investic v ČR Podle předběžných údajů dosáhl objem dividend a úroků z ostatního kapitálu placených do zahraničí téměř stejné výše jako v roce Oproti předchozím letům došlo k nižší tvorbě reinvestovaného zisku. To se odrazilo v meziročním mírném poklesu objemu výnosů z přímých investic, který dosáhl 294,1 mld. Kč. Objem vyplacených dividend přesáhl objem reinvestovaných zisků a na celkových výnosech se podílel 54,4 %. Výnosnost investic (poměr výnosu ke stavu přímých zahraničních investic) meziročně poklesla z 15,2 % na 13,3 %. Dividendy vyplacené zahraničním investorům v roce 2008 činily podle předběžných údajů 159,9 mld. Kč. Z toho polovinu dividend vyplatilo 11 největších společností se zahraniční majetkovou účastí. Téměř 60 % z celkové částky bylo vyplaceno v oblasti služeb a zbývající suma připadá na zpracovatelský průmysl. Reinvestované zisky podle předběžných údajů dosáhly 125 mld. Kč, tj. meziročně poklesly o 11,1 %. Z toho více než tři čtvrtiny byly vyprodukovány v oblasti služeb, a to zejména v odvětvích finančního zprostředkování, obchodu a oprav. Příjmy z úroků zahraničních mateřských společností, které poskytly úvěry dceřiným společnostem v ČR, dosáhly podle předběžných údajů 9,3 mld. Kč. Jejich podíl na celkovém výnosu činil 3,2 %. 3.2 PORTFOLIOVÉ INVESTICE Vývoj na peněžních a kapitálových trzích Český peněžní a kapitálový trh byl v roce 2008 ovlivněn světovou finanční krizí, prudkým poklesem světové ekonomiky a následným zpomalením temp růstu HDP ve všech rozvinutých ekonomikách. Krize na trhu amerických hypoték negativně ovlivnila nejen finančnictví, ale následně i ostatní sektory ekonomiky. Po celém světě byla prováděna opatření ke stabilizaci bankovního systému a ve druhé polovině roku docházelo k rychlému snižování úrokových sazeb. Úrokový diferenciál CZK vůči hlavním světovým měnám se postupně posunul do kladných hodnot vlivem výraznějšího poklesu zahraničních úrokových sazeb v porovnání s domácími. Nejvýznamnější světové akciové trhy v průběhu roku výrazně klesaly a vykázaly dvouciferné ztráty. Index pražské burzy kopíroval vývoj cen na burzách v zahraničí. Hlavní index PX meziročně poklesl o 52,7 %. Finanční krize se projevila v poklesu zájmu zahraničních investorů o akcie českých podniků a ve snížení držby korunových dluhopisů. Tab. II.3.2 Výnosnost přímých zahraničních investic v ČR meziročně poklesla (v mld.kč) a) Výnos 156,6 159,9 206,2 309,1 294,1 Stav PZI 1 280, , , , ,6 Výnosnost (%) 12,2 10,7 12,4 15,2 13,3 a) předběžná data GRAF II.3.3 Dividendy v posledních dvou letech vzrostly rychleji než reinvestované zisky (v mld. Kč) GRAF II.3.4 Indexy burz klesaly (v %; = 100) Reinvestované zisky Dividendy Úroky 40 01/ Dow Jones BUX FTSE 100 DJ Stoxx 50 PX WIG

12 10 II. PODROBNÁ ČÁST Portfoliové investice GRAF II.3.5 Investice nerezidentů směřovaly do českých dluhopisů emitovaných v zahraničí (v mld. Kč) Dluhové CP emitované v ČR Dluhové CP emitované v zahraničí Majetkové CP U portfoliových investic meziročně poklesl čistý odliv zdrojů z 57,2 mld. Kč na 9,1 mld. Kč. V důsledku krize na kapitálových trzích se značně snížil zájem českých investorů o zahraniční cenné papíry. Rovněž zahraniční investoři snižovali objem tuzemských akcií a korunových dluhopisů ve svém portfoliu, zejména ve čtvrtém čtvrtletí. U aktiv došlo k celkovému čistému odlivu zdrojů do zahraničí ve výši 4,4 mld. Kč. Čisté saldo investic do zahraničních majetkových cenných papírů dosáhlo 11,1 mld. Kč, naopak u dluhových instrumentů došlo k převisu odprodejů ve výši 6,7 mld. Kč. Na straně pasiv nastal čistý odliv zahraničního kapitálu ve výši 4,7 mld. Kč. Zájem zahraničních investorů směřoval zejména do tuzemských dluhopisů emitovaných rezidenty na zahraničních trzích (69,8 mld. Kč). Naopak pokles vykázaly investice do českých majetkových cenných papírů (o 21,3 mld. Kč) a do korunových dluhopisů emitovaných v ČR (o 53,2 mld. Kč). 3.3 Finanční deriváty GRAF II.3.6 Vývoj stavů reálných hodnot derivátů bank vůči nerezidentům byl ovlivněn pohybem kurzu koruny (v mld. Kč) / Kladná reálná hodnota Záporná reálná hodnota Vývoj derivátů v platební bilanci byl spojen především s pohybem kurzu koruny v průběhu roku. V první polovině roku kurz posiloval a docházelo ke sjednávání měnových derivátů mezi českými exportéry a českými bankami (fixování měnového kurzu budoucích cizoměnových inkas). Otevřené pozice vzniklé obchodováním na českém trhu vyrovnávaly tuzemské banky opačnou pozicí vůči zahraničním bankám. Od srpna 2008 začala česká koruna depreciovat, což mělo za následek tržní přecenění uzavřených a dosud neukončených derivátových smluv. Přecenění se promítlo do dynamického růstu stavů čistých reálných hodnot finančních derivátů vůči nerezidentům v rozvahách českých bank a koncem roku přešla čistá pozice reálných hodnot s finančními deriváty z aktiva do pasiva. GRAF II.3.7 Výsledné saldo ostatních investic ovlivnil zejména bankovní sektor (v mld. Kč) OSTATNÍ INVESTICE V položce ostatní investice nastal čistý příliv kapitálu ze zahraničí ve výši 23,9 mld. Kč (meziroční nárůst o 21,2 mld. Kč). Největší příliv zdrojů (ve výši 31,5 mld. Kč) vykázal bankovní sektor (údaje nezahrnují portfoliové investice). Na straně pasiv došlo zejména k navýšení krátkodobých korunových, ale i devizových vkladů zahraničních bank a klientů Aktiva banky Aktiva vláda Aktiva ostatní Saldo Pasiva banky Pasiva vláda Pasiva ostatní Vládní sektor čerpal v saldu ze zahraničí 8,2 mld. Kč. V aktivních operacích se promítlo především navýšení vkladů České republiky v mezinárodních institucích. Strana pasiv byla ovlivněna především čerpáním dlouhodobých úvěrů od EIB na centrální a regionální úrovni na rozvoj infrastruktury. Čistý odliv kapitálu ve výši 16,1 mld. Kč vykázal podnikový sektor. Na straně aktiv došlo zejména k nárůstu krátkodobých vývozních pohledávek a vkladů u zahraničních bank. Pasivní stranu nejvíce ovlivnil nárůst čerpaných krátkodobých finančních úvěrů.

13 II. PODROBNÁ ČÁST VÝVOJ DEVIZOVÝCH REZERV ČNB Aktivní saldo transakcí s devizovými rezervami (po vyloučení kurzových vlivů) dosáhlo 40,1 mld. Kč. Promítly se do něj výnosy z jejich investování a výsledek operací prováděných pro klienty ČNB. Stav devizových rezerv ČNB ke konci roku 2008 dosáhl v korunovém vyjádření částky 715,8 mld. Kč, což je ekvivalent více než 3 měsíčního objemu dovozu zboží a služeb. Tab. II.4.1 Stav devizových rezerv ČNB pokrývá více než tříměsíční dovoz zboží a služeb (v mld. Kč, v měsících) Změna Devizové rezervy ČNB 631,0 715,8 84,8 Krytí dovozu zboží a služeb 2,9 3,2 0,3 5. INVESTIČNÍ POZICE, ZAHRANIČNÍ DLUH, DLUHOVÁ SLUŽBA 5.1 INVESTIČNÍ POZICE Investiční pozice České republiky vůči zahraničí byla ke konci roku 2008 pasivní ve výši 1603,3 mld. Kč, což znamená meziroční prohloubení čisté dlužnické pozice o 188 mld. Kč. Výsledné saldo bylo ovlivněno zejména meziročním nárůstem stavu pasiv o 357,8 mld. Kč na částku 3891,7 mld. Kč. Nejvyšší nárůst závazků vykázaly podniky se zahraniční majetkovou účastí. Meziroční nárůst aktiv o 169,8 mld. Kč byl ovlivněn zejména položkou ostatní investice. Čistá dlužnická pozice u položky přímých investic meziročně vzrostla o 143,4 mld. Kč na částku 2020,8 mld. Kč. Závazky z přímých investic se v důsledku navyšování vlastního jmění zahraničních investorů v tuzemských společnostech včetně reinvestovaného zisku zvýšily na 2212,6 mld. Kč. Stav přímých investic rezidentů v zahraničí (aktiva) meziročně vzrostl o 37,1 mld. Kč na částku 191,8 mld. Kč. U položky portfoliových investic (bez ČNB) meziročně došlo v důsledku krize na kapitálových trzích k zásadním změnám. Aktivní saldo z koce roku 2007 (62,3 mld. Kč) přešlo ke konci roku 2008 do pasiva ve výši 3 mld. Kč. Investice českých subjektů do zahraničních cenných papírů meziročně klesly o 113,5 mld. Kč. Rovněž stav investic nerezidentů do českých cenných papírů celkově poklesl o 48,2 mld. Kč, a to především vlivem jak snížení cen, tak i poklesu zájmu o investice do majetkových cenných papírů (propad o 82,7 mld. Kč). Během roku se naopak podařilo úspěšně umístit na zahraničním trhu emise (převážně vládních) dluhopisů. Tab. II.5.1 Dlužnická pozice ČR meziročně vzrostla (v mld. Kč) Změna Aktiva 2 118, ,4 169,8 Pasiva 3 533, ,7 357,8 Saldo investiční pozice celkem , ,3-188,0 Poznámka: V pasivech jsou na rozdíl od hrubé zadluženosti v přímých investicích kromě úvěrových operací zahrnuty i majetkové podíly a v portfoliových investicích kromě dluhových cenných papírů i majetkové cenné papíry. Tab. II.5.2 Vývoj investiční pozice nejvíce ovlivnily přímé investice (v mld. Kč) Změna Přímé investice , ,8-143,4 Portfoliové investice 62,3-3,0-65,3 Finanční deriváty 15,3-14,2-29,5 ČNB 632,7 717,6 84,9 Obchodní banky 77,3 42,8-34,5 Vláda -38,5-42,0-3,5 Podniky -286,9-283,8 3,1 Souhrnná invest. pozice celkem , ,4-188,2 Poznámka: V pasivech jsou na rozdíl od hrubé zadluženosti v přímých investicích kromě úvěrových operací zahrnuty i majetkové podíly a v portfoliových investicích kromě dluhových cenných papírů i majetkové cenné papíry. Saldo stavů reálných hodnot finančních derivátů přešlo z aktiva 15,3 mld. Kč do pasiva ve výši 14,2 mld. Kč. Nejvyšší věřitelskou pozici vůči zahraničí (717,6 mld. Kč) má ČNB v důsledku držby devizových rezerv. Čistá věřitelská pozice obchodních bank z vkladů a úvěrů vůči zahraničí meziročně poklesla o 34,5 mld. Kč na 42,8mld. Kč ke konci roku Pozice vlády se na celkovém saldu investiční pozice podílela pasivem 42,0 mld. Kč. Meziročně došlo k prohloubení dlužnické pozice vlády pouze o 3,5 mld. Kč. Objem vládních aktiv vzrostl v důsledku navýšení účasti České republiky na kapitálu mezinárodních organizací. Na straně pasiv došlo k nárůstu čerpání dlouhodobých půjček přijatých od Evropské investiční banky. U podnikového sektoru došlo zejména vlivem navýšení krátkodobých vývozních pohledávek k mírnému meziročnímu poklesu čisté dlužnické pozice na 283,8 mld. Kč.

14 12 II. PODROBNÁ ČÁST Tab. II.5.3 Podíl krátkodobé zadluženosti mírně vzrostl (v mld.kč) Změna Zahraniční zadluženost celkem 1 374, ,9 181,2 krátkodobá 407,8 499,1 91,3 dlouhodobá 966, ,8 89,9 Podíl krátkodobé zadluženosti 29,7% 32,1% 2,4% Tab. II.5.4 V členění podle instrumentů největší nárůst zadluženosti vykázaly půjčky (v mld.kč) Změna Nástroje peněžního trhu 9,8 5,3-4,5 Dluhopisy a směnky 284,0 322,8 38,8 Půjčky 509,5 599,1 89,6 Vklady 249,2 295,6 46,4 Obchodní úvěry 111,6 108,4-3,2 Ostatní pasiva 20,9 24,1 3,2 Mezipodnikové půjčky v rámci PZI 189,7 200,7 11,0 Celková zadluženost 1 374, ,0 181,3 5.2 Zahraniční zadluženost Zadluženost České republiky vůči zahraničí ke konci roku 2008 dosáhla 1 555,9 mld. Kč. Podle dostupných dat a dopočtů se dluh denominovaný v korunách na této částce podílel cca 36 %. Meziročně narostl zahraniční dluh České republiky o 181,2 mld. Kč. Krátkodobé závazky se splatností do jednoho roku dosahují 32,1 % celkového dluhu. Na celkové zadluženosti se podílí podniková sféra 58,4 %. Zastoupení komerčních bank činí 13,9 % a vládní sektor (ústřední vláda a obce) zaujímal na celkové zadluženosti 27,7 %. Na celkovém zahraničním dluhu v členění podle instrumentů se nejvýrazněji podílely půjčky (38,5 %), dluhopisy a vklady po 20 %. Podíl půjček čerpaných v rámci přímých investic dosáhl 12,9 %. 5.3 Dluhová služba Dluhová služba z dlouhodobých závazků vůči zahraničí za rok 2008 představovala náklady ve výši 116,2 mld. Kč. Splátky jistiny činily 71,2 mld. Kč a na úrocích bylo zaplaceno 45 mld. Kč. Rozložení dluhové služby v následujících třech letech je rovnoměrné a dosahuje zhruba 170 mld. Kč ročně. GRAF II.5.1 Dluhová služba je rovnoměrně rozložena v následujících letech (v mld. Kč) Splátky jistiny Splátky úroků Největší podíl dluhové služby ve výši 70,8 % uhradil podnikový sektor. Podniky splácely zejména úvěry přijaté od zahraničních bank a investorů. Obchodní banky se na dluhové službě podílely cca 14 %. Splátky vládního sektoru, včetně obcí a měst, představovaly 15,4 % z dluhové služby. Financování dluhové služby představovalo cca 4,1 % vývozu zboží a služeb za rok 2008.

15 PŘÍLOHA Č FinančnÍ toky mezi Českou republikou a Evropskou unií v roce mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč PŘÍJMY Předvstupní pomoc 255, ,7 4,5 124,1-10,5-268,7 PHARE 172, ,7-0,1-3,4-10,5-268,7 ISPA 35, ,8 SAPARD 47, ,1 4,6 127,5 Zemědělství 1 022, ,0 704, ,7 582, ,3 tržní opatření 138, ,6 5,5 154,5 27,8 673,0 přímé platby 467, ,6 392, ,4 338, ,4 rozvoj venkova 408, ,7 304, ,3 212, ,9 veterinární opatření 8,1 227,0 1,8 48,6 3,3 85,0 Strukturální operace 913, , , , , ,1 strukturální fondy 548, ,9 762, , , ,8 Fond soudržnosti 365, ,2 247, ,1 630, ,3 Vnitřní politiky 66, ,3 35,3 975,2 32,2 817,0 přechodná opatření 14,5 420,4 10,9 296,0 1,5 38,4 vnitřní politiky - komunitární programy 51, ,9 24,4 679,1 30,7 778,6 Kompenzace 833, ,6 Celkové příjmy z rozpočtu EU 3 091, , , , , ,7 Finanční nástroj EHP/Norsko 3,3 91,6 2,8 77,0 18,7 468,7 Bilaterální pomoc Švýcarska Celkové příjmy 3 094, , , , , ,4 ODVODY Tradiční vlastní zdroje (cla,...) 357, ,9 182, ,1 206, ,0 Zdroj DPH 404, ,4 198, ,6 222, ,3 Zdroj HNP 1 695, ,0 704, ,9 858, ,7 Kompenzace Velké Británii 212, ,2 77, ,0 124, ,6 Celkové odvody vlastních zdrojů EU 2 669, , , , , ,7 Čistá pozice vůči rozpočtu EU 421, ,2 590, ,9 909, ,0 Platby Evropské investiční bance 83, ,3 55, ,2 55, ,0 podíl na základním kapitálu 23,6 708,0 15,7 439,2 15,7 394,9 podíl na rezervách 59, ,3 39, ,0 39,8 998,1 Platba Evropské centrální bance 5,7 184,9-0,1-2,3 podíl na základním kapitálu 5,7 184,9-0,1-2,3 Výzkumný fond pro uhlí a ocel 6,0 173,8 8,0 220,4 12,0 320,1 Celkové odvody vůči institucím EU 2 764, , , , , ,8 Čistá pozice vůči institucím EU 330, ,8 530, ,6 860, ,6 Pramen: MF, propočet ČNB Statistika platební bilance sleduje transakce spojené s převody prostředků mezi institucemi EU, rozpočtem Komise a institucemi v České republice. Prostředky z evropských fondů jsou převáděny ve prospěch Národního fondu Ministerstva financí, který je platební agenturou pro provádění strukturálních operací. Platby na zemědělskou politiku jsou příjmem speciálně zřízeného účtu Ministerstva zemědělství. Příjmy jsou realizovány v eurech a do platební bilance jsou přepočteny kurzem použitým pro danou transakci. Hodnoty uvedené v přehledu v jednotlivých letech jsou platby do ČR na účty centrálních institucí, nikoliv

16 14 Příloha č. 1 objem konečného čerpání prostředků ekonomickými subjekty na našem území. Odvody vlastních zdrojů jsou realizovány v korunách z účtu Ministerstva financí a přepočet do eur je proveden kurzem deviza střed platným v den transakce. 1. Příjmy z rozpočtu EU Programy předvstupní pomoci jsou pro Českou republiku od roku 2007 pro nové žádosti uzavřeny. Realizovány jsou pouze závěrečné platby po úplném dokončení projektů nebo vrácené nevyužité prostředky. Vrácené prostředky z programu PHARE činily v roce 2008 celkem 268,7 mil. Kč. Nástroj ISPA byl ukončen pro nové žadatele již k 30. dubnu 2004 a nahrazen čerpáním z Fondu soudržnosti v rámci kapitoly strukturálních operací 2. Dotace zemědělcům přijaté z Evropské unie dosáhly v roce 2008 celkové výše 14,7 mld. Kč. Na tržní opatření z kapitoly zemědělství obdržela Česká republika 0,7 mld. Kč. Na přímé platby zemědělcům bylo v roce 2008 přijato celkem 8,6 mld. Kč. Na projekty z programu rozvoje venkova získala Česká republika z Evropské unie v roce 2008 platby v celkové výši 5,3 mld. Kč. Na veterinární opatření bylo přijato v roce 2008 celkem 85 mil. Kč. Dotace určené pro zemědělství jsou příjmem účtu kapitoly Ministerstva zemědělství a následně budou převedeny ve prospěch Státního zemědělského intervenčního fondu, který je platební agenturou pro správu dotací a výplaty zemědělcům. Z kapitoly strukturálních operací získala Česká republika v roce 2008 celkem 43,2 mld. Kč. Ze strukturálních fondů byly přijaty průběžné a zálohové platby v celkové výši 27,3 mld. Kč, z toho z rozpočtového období bylo přijato 11,5 mld. Kč. Přijaté prostředky z rozpočtu Komise v eurech jsou příjmem Národního fondu Ministerstva financí a dále jsou v korunách po částech převáděny na účty platebních jednotek, ze kterých jsou propláceny konečným příjemcům. Přijaté zálohové platby z období dosáhly v roce 2008 celkové výše 15,8 mld. Kč. Zálohové platby jsou pouze převodem části alokace pro dané období a nejsou vázány na uskutečnění konkrétních projektů. Z Fondu soudržnosti přijala Česká republika v roce 2008 celkem 15,9 mld. Kč, z toho 4,3 mld. Kč z období a zálohové platby ve výši 11,6 mld. Kč z období Žádosti o čerpání z Fondu soudržnosti jsou propláceny subjektům na základě konkrétních projektů v oblasti infrastruktury nebo životního prostředí. V rámci kapitoly vnitřní politiky získala Česká republika v roce 2008 celkem 0,8 mld. Kč. Česká republika jako členský stát Evropské unie je příjemcem pomoci z programu Evropských společenství tzv. přechodového nástroje. V roce 2008 byly přijaty prostředky na tento nástroj v celkové výši 38 mil. Kč. Vnitřní politiky jsou dále prováděny s využitím komunitárních programů, které jsou zaměřeny na podporu menších projektů v oblastech: vzdělání, věda a výzkum, podnikatelské a výzkumné kapacity, kultura, informační společnost, ochrana spotřebitele a mnohé další. V přehledu finančních toků jsou v roce 2008 zahrnuty platby na komunitární programy v celkové výši téměř 0,8 mld. Kč. Platby na programy zabezpečované největšími národními agenturami (Česká národní agentura Mládež, Eurodesk a Dům zahraničních služeb MŠMT) byly do přehledu zahrnuty na základě přímého statistického šetření. Součástí příjmů jsou také prostředky pomoci z mimorozpočtových zdrojů finanční nástroj EHP a bilaterální pomoc Norska. Na základě obou uvedených finančních mechanismů se státy EHP/Norsko zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí a další. V roce 2008 přijala Česká republika v rámci pomoci států Evropského hospodářského prostoru prostředky ve výši 0,5 mld. Kč. 2 Platby z Fondu soudržnosti přijaté ve prospěch dříve schválených projektů ISPA jsou zachyceny v přehledu pod položkou Strukturální operace Fond soudržnosti.

17 Příloha č Odvody do rozpočtu EU Odvody České republiky do rozpočtu Evropské unie jsou placeny v korunách v pravidelných měsíčních splátkách a jejich celková výše v roce 2008 činila 35,4 mld. Kč. Jedná se o zálohové platby a konečné vyúčtování bude provedeno vždy po ukončení období zpětně podle příslušných definitivních statistických údajů a s ohledem na vývoj kurzu Kč/EUR v daném období. Objemově nejvýznamnější položkou je zdroj založený na hrubém národním produktu, dále zdroj podle DPH, kompenzace Velké Británii a nejmenší podíl připadá na tradiční zdroje EU jako cla a cukerné dávky. 3. Splátky základního kapitálu EIB, ECB a poplatek do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel V březnu a v září 2008 byly uhrazeny další splátky kapitálu a rezerv Evropské investiční banky v celkové výši 1,4 mld. Kč. V lednu 2008 byl uhrazen příspěvek České republiky do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel ve výši 320,1 mil. Kč. 4. Shrnutí Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie, propočtená jako rozdíl celkových příjmů z rozpočtu a odvodů do rozpočtu Evropské unie, dosáhla v roce 2008 aktivního salda ve výši 23 mld. Kč. Po zahrnutí plateb mimo rozpočet Komise bylo aktivní saldo s Evropskou unií nižší na úrovni 21,7 mld. Kč. V platební bilanci jsou vzájemné převody zaznamenávány na běžném účtu v rámci položky vládní transfery, kde pasivní saldo běžných převodů z Evropské unie v roce 2008 dosáhlo 1,1 mld. Kč. Na kapitálovém účtu platební bilance jsou zaznamenány převody z Fondu soudržnosti Evropské unie a převod části zálohových a průběžných plateb v rámci strukturálních operací. Aktivní saldo kapitálových převodů spojených se strukturálními operacemi Evropské unie činilo 24,2 mld. Kč. Splátka kapitálu a rezerv Evropské investiční banky je zahrnuta na finančním účtu platební bilance a představuje pasivní saldo ve výši 1,4 mld. Kč.

18 16 Příloha č. 2 VÝVOJ EFEKTIVNÍHO KURZU KORUNY 1. Nominální efektivní kurz koruny Nominální efektivní kurz (NEER) vyjádřený bazickým indexem uvádí zhodnocení (index nad 100) či znehodnocení (index pod 100) národní měny vůči koši vybraných měn za určité období oproti základnímu období (rok 2005). Index NEER je propočten ve dvou variantách metodou váženého geometrického průměru nominálních měnových kurzů, se zohledněním váhových podílů 26 zemí, jejichž celkový podíl na zahraničním obchodu ČR činí cca 90 %. NEER je počítán v časové řadě jako měsíční a jako roční průměr na bázi roku 2005 za 11 měnových oblastí. Exporty a importy zemí eurozóny jsou ve výpočtu zohledněny jedním váhovým podílem s použitím kurzu koruny vůči euru. Časová řada nominálního efektivního kurzu aktuálně zohledňuje zařazení obratu zahraničního obchodu se Slovenskem do jedné měnové oblasti eurozóny. Tabulka 1: Nominální efektivní kurz koruny v % (měsíční údaje, rok 2005 = 100) Váhy: obrat zahraničního obchodu 115,5 118,5 119,6 120,4 120,0 123,7 127,6 123,2 122,0 120,1 118,3 115,8 Váhy: obrat zahr. obchodu skupin 5-8 SITC 115,6 118,7 119,8 120,6 120,2 124,0 127,9 123,5 122,2 120,2 118,4 115,7 apreciace > 100; depreciace < Hodnota indexu nominálního efektivního kurzu koruny posílila v roce 2008 v průměru meziročně o 11,6 %. Shodný vývoj vykazuje také index nominálního efektivního kurzu koruny, kde váhy jsou založeny na obratu zahraničního obchodu ve skupinách 5-8 SITC. Trend posilování hodnoty indexu nominálního efektivního kurzu koruny patrný již z předchozích let vyvrcholil v červenci Index nominálního efektivního kurzu koruny v roce 2008 meziročně nejvíce posílil ve třetím čtvrtletí téměř o 16 % a ve čtvrtém čtvrtletí již jen o 5,3 %. Vývoj nominálního efektivního kurzu ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 byl ovlivněn postupující finanční krizí a negativními zprávami ze středoevropského regionu. K oslabení nominálního efektivního kurzu koruny v závěru roku přispělo také posílení měn hlavních obchodních partnerů, a to eura a amerického dolaru. Graf 1: Vývoj kurzu koruny vůči EUR a USD v roce /08 2/08 3/08 4/08 5/08 6/08 7/08 8/08 9/08 10/08 11/08 12/08 CZK / EUR CZK / USD

19 Příloha č Reálný efektivní kurz koruny Ukazatele reálného efektivního kurzu (REER) vycházejí z výpočtu nominálního efektivního kurzu, přičemž jsou dále upraveny o relativní změny cenových hladin jednotlivých obchodních partnerů ČR vůči změnám domácí cenové hladiny. Tyto změny jsou vyjádřeny příslušnými cenovými indexy, resp. deflátory. Publikované časové řady již zahrnují Slovensko jako součást eurozóny. V roce 2008 se index reálného efektivního kurzu koruny deflovaný indexem spotřebitelských cen (CPI) meziročně zvýšil v průměru o 15,7 procentního bodu, deflovaný indexem cen průmyslových výrobců (PPI) pak o 10,1 procentního bodu (při použití vah celkového obratu zahraničního obchodu). Výrazný růst v prvním pololetí roku 2008 byl způsoben především apreciací nominálního kurzu koruny. Nejvyšších hodnot bylo dosaženo v červenci. Poté došlo ke změně trendu vývoje nominálního kurzu a rovněž ke zpomalení růstu domácí cenové hladiny, což vedlo k postupnému poklesu hodnot REER v závěru roku. Tabulka 2: Reálný efektivní kurz koruny v % deflovaný cenovými indexy Váhy: obrat zahraničního obchodu 2008 (měsíční údaje, rok 2005 = 100) Ceny průmyslových výrobců 111,5 114,0 114,5 114,5 114,1 117,6 120,7 117,6 116,8 114,7 112,6 109,9 Spotřebitelské ceny 118,9 121,9 122,6 123,4 122,7 126,0 130,1 125,6 124,6 122,7 120,5 118,1 Pramen: Propočty ČNB z cenových indexů ECB Graf 2: Reálný efektivní kurz koruny deflovaný cenovými indexy a nominální efektivní kurz koruny (měsíční údaje v %, rok 2005 = 100) REER PPI REER CPI NEER Pramen: Propočty ČNB podle statistik ECB

20 18 Příloha č. 2 Průběh vývoje reálných efektivních kurzů deflovaných jednotkovými náklady práce (ULCT), resp. deflátory hrubých domácích produktů (HDP) prakticky kopíroval vývoj indexů z předchozího odstavce, tj. výrazný růst v první části roku 2008 a následný pokles v dalších měsících. Za hlavní faktor, který v roce 2008 ovlivňoval indexy reálného efektivního kurzu, lze tedy označit vývoj nominálního kurzu koruny. Tabulka 3: Nominální efektivní kurz koruny a reálný efektivní kurz koruny v % deflovaný jednotkovými náklady práce a deflátorem HDP Váhy: obrat zahraničního obchodu 2008 (čtvrtletní údaje v %, rok 2005 = 100) I. II. III. IV. ULCT 119,7 122,3 125,1 119,1 HDP 117,9 120,2 122,9 116,7 NEER 117,9 121,4 124,3 118,1 Pramen: Propočty ČNB z cenových indexů ECB Graf 3: NEER a REER deflovaný jednotkovými náklady práce a deflátorem HDP (čtvrtletní údaje v %, rok 2005 = 100) REER ULCT REER HDP NEER Pramen: Propočty ČNB podle statistik ECB