platební bilance 2009

Transkript

1 platební bilance 2009

2 OBSAH I. SOUHRNNÁ ČÁST 1 II. PODROBNÁ ČÁST 3 1. BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE OBCHODNÍ BILANCE Směnné relace BILANCE SLUŽEB BILANCE VÝNOSŮ BĚŽNÉ PŘEVODY 7 2. KAPITÁLOVÝ ÚČET 8 3. FINANČNÍ ÚČET PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE České přímé investice v zahraničí Přímé zahraniční investice v ČR Výnosy z přímých zahraničních investic v ČR PORTFOLIOVÉ INVESTICE Vývoj na peněžních a kapitálových trzích Portfoliové investice FINANČNÍ DERIVÁTY OSTATNÍ INVESTICE DEVIZOVÉ REZERVY ČNB INVESTIČNÍ POZICE, ZAHRANIČNÍ DLUH, DLUHOVÁ SLUŽBA INVESTIČNÍ POZICE ZAHRANIČNÍ ZADLUŽENOST DLUHOVÁ SLUŽBA 13 Použité zkratky 14 III. PŘÍLOHY 15 Příloha č. 1 FinančnÍ toky mezi Českou republikou a EU v roce Příloha č. 2 Vývoj kurzu koruny 19 Příloha č. 3 Dluhové indikátory vnější stability 22 Příloha č. 4 Platební bilance 24 Příloha č. 5 Platební bilance (detailní členění) 26 Příloha č. 6 Přímé investice 30 Příloha č. 7 Portfoliové investice 36 Příloha č. 8 Investiční pozice vůči zahraničí 40 PŘÍLOHA Č. 9 Zahraniční zadluženost 43 PŘÍLOHA Č. 10 Dluhová služba ČR 49

3 I. SOUHRNNÁ ČÁST 1 Schodek běžného účtu platební bilance dosáhl 37 mld. Kč a představoval 1 % HDP. Přebytek výkonové bilance v rozsahu 5 % HDP byl tak převážen schodkem bilance výnosů a běžných převodů (Graf I.1). Meziroční nárůst schodku bilance výnosů ovlivnil pokles výnosů z tuzemských přímých investic v zahraničí. Meziroční růst přebytku obchodní bilance byl ovlivněn nižším dovozem zboží ze zemí mimo Evropskou unii a kladnými směnnými relacemi. Obrátil se zejména nepříznivý trend růstu schodku zahraničního obchodu v obchodní výměně s Ruskem (nižší dovozy ropy a zemního plynu), Japonskem a Čínou. Ve vztahu k zemím Evropské unie zůstalo meziročně aktivní saldo obchodní bilance stejné i přes zhoršení odbytových možností pro část tuzemské produkce. Meziroční změna směnných relací dosáhla v roce ,8 % při růstu vývozních cen o 0,2 % a poklesu dovozních cen o 3,5 %. Zlepšení směnných relací se soustředilo do skupiny minerálních paliv, kde se směnné relace zvýšily o 20,5 %. K tomuto výsledku přispěla přes patrný růst ceny v průběhu roku nižší průměrná cena ropy v porovnání s předchozím rokem (Graf I.2). Pozvolný růst cen ropy na světových trzích byl korigován zpevňováním kurzu CZK vůči USD. Graf I.1 Schodek běžného účtu se v roce 2009 mírně snížil (v mld. Kč, v %) Graf I.2 3,2-1,3 3,4-2, BÚ OB + bil. služeb 4,8-3,2 4,6-0,6 5,7-1, BÚ/HDP (pravá osa) OB + bil. služeb/hdp (pravá osa) Průměrná cena ropy Brent se v roce 2009 snížila (roční průměr, USD/barel) 150 V bilanci služeb došlo k poklesu aktivního salda především v důsledku nárůstu schodku ostatních obchodních a neobchodních služeb a částečně vlivem nižších čistých výnosů z dopravních služeb. Výrazné zvýšení schodku u ostatních služeb je spojeno především s výdaji na tzv. branding 1 v rámci ostatních obchodních služeb. Naopak u dopravních služeb se projevil vyšší růst výdajů spojených s dovozem obslužných a dalších s dopravou spojených služeb zejména u letecké přepravy. Aktivum čistých příjmů ze zahraničního cestovního ruchu v roce 2009 zůstalo zhruba na úrovni předchozího roku při zachování úrovně příjmů i výdajů , ,55 66,15 72,56 62, Brent V bilanci výnosů se v roce 2009 obnovil nepříznivý trend růstu schodku z předchozích let. Byl spojen především s poklesem výnosů z přímých tuzemských investic v zahraničí (reinvestovaného zisku a dividend) a s nižšími úroky pro tuzemské investory i bankovní sektor včetně ČNB. Naopak příjmy z majetkových investic v České republice náležející zahraničním vlastníkům zůstaly v souhrnu zachovány v nezměněné výši. Výsledné saldo bilance výnosů bylo naopak příznivě ovlivněno poklesem mzdových nákladů na zahraniční pracovníky v souvislosti se snížením jejich počtu v České republice. Meziroční pokles schodku běžných převodů byl důsledkem vyšších čistých příjmů u vládních transferů, především v souvislosti s růstem čistých příjmů z rozpočtu Evropské unie zahrnovaných do běžných převodů a nižších příspěvků mezinárodním institucím. Opačným směrem působila bilance soukromých transferů, v jejímž saldu se promítlo nižší inkaso podniků a domácností ze zahraničí (Graf I.3). Graf I.3 Pokles schodku běžných převodů ovlivnil v roce 2009 příznivější vývoj salda vládních převodů (v mld. Kč) Saldo vládního sektoru Saldo ostatních sektorů Saldo bilance běžných převodů 1 Položka zohledňuje cenové rozdíly v obratu zahraničního obchodu vyplývající z vnitropodnikových přeshraničních operací nadnárodních firem registrovaných na území ČR k platbě DPH.

4 2 I. SOUHRNNÁ ČÁST Graf I.4 V sektorové struktuře čistého přílivu zahraničních zdrojů vzrostl význam vládního a bankovního sektoru (v mld. Kč) V růstu přebytku kapitálového účtu se promítlo navýšení příjmů ze strukturálních fondů Evropské unie zaznamenávaných na kapitálovém účtu. Významnou část obratů na kapitálovém účtu naplňují obchodní operace s emisními povolenkami. Čistý příliv kapitálu na finančním účtu platební bilance dosáhl výše 95,1 mld. Kč. Převážná část zahraničního kapitálu připlynula ve formě nákupů dluhopisů českých subjektů nerezidenty, reinvestovaného zisku z přímých investic a finančních půjček vládnímu sektoru ČNB Vládní sektor Měnově finanční instituce Ostatní sektory Vládní sektor se stal v roce 2009 hlavním příjemcem zahraničního kapitálu, zahraniční subjekty nakupovaly jeho korunové i cizoměnové dluhopisy. Pokračovalo čerpání úvěrů poskytnutých Evropskou investiční bankou na výstavbu infrastruktury a na financování regionálních projektů (Graf I.4). Graf I.5 Rozsah aktivních a pasivních operací měnově finančních institucí se meziročně zvýšil (v mld. Kč) Graf I Změna aktiv Změna pasiv Bilance MFI Růst schodku investiční pozice vůči zahraničí v roce 2009 pokračoval (v mld. Kč, v %) Aktiva Pasiva Saldo Saldo/HDP (pravá osa) Využívání externího financování bylo patrné také u sektoru měnových finančních institucí. Na výsledném přílivu zahraničních zdrojů se podílely nákupy tuzemských bankovních dluhopisů zahraničními investory. Meziročně se navýšil objem reinvestovaného zisku tuzemských bank pod zahraniční kontrolou. V rámci ostatních finančních aktiv a pasiv byl naopak patrný odliv finančních prostředků v důsledku převisu splátek depozit a půjček přijatých od nerezidentů nad inkasovanými splátkami vkladů a úvěrů poskytnutých do zahraničí a vypořádání operací s deriváty (Graf I.5). Finanční prostředky z podnikového sektoru odplývaly do zahraničí. V tomto sektorovém členění finančních toků hlavním faktorem bylo poskytování krátkodobých vývozních úvěrů zahraničním odběratelům a navyšování stavu finančních prostředků tuzemských podniků na účtech v zahraničí. Růst devizových rezerv České národní banky po vyloučení kurzových pohybů byl důsledkem inkasování příjmů z rozpočtu Evropské unie, výnosů vládního sektoru z prodeje emisních povolenek, výnosů z investování devizových rezerv v zahraničí a dalších transakcí prováděných převážně pro klienty banky. ČNB také prováděla odprodej části výnosů z devizových rezerv. V roce 2009 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí zvýšil v důsledku přílivu zahraničních portfoliových a přímých investic (Graf I.6). Schodek investiční pozice vůči zahraničí činí ke konci roku 44,4 % HDP 2. Výše zahraničního dluhu České republiky v roce 2009 narostla na 43,8 % HDP 3. Poměrové ukazatele byly ovlivněny i meziročním poklesem nominální výše HDP. 2 Celkový schodek investiční pozice je nadále spojen výhradně se saldem v oblasti přímých investic. 3 Ten je kryt ze 48 % devizovými rezervami ČNB.

5 II. PODROBNÁ ČÁST 3 1. BĚŽNÝ ÚČET PLATEBNÍ BILANCE 1.1 OBCHODNÍ BILANCE Obchodní bilance v metodice platební bilance dosáhla v roce 2009 přebytku ve výši 180,5 mld. Kč a meziročně se zvýšila o 77,8 mld. Kč. Objem vývozu a dovozu zboží se přitom meziročně snížil. Vývoz zboží klesl meziročně o 14 % a dovoz o 18 %. Dovoz v metodice platební bilance je vyjádřen (na rozdíl od statistiky zahraničního obchodu) v hodnotách FOB, tj. bez přímých obchodních nákladů zahraničních na hranici dovážející země (PONz). V dovozu jsou navíc započteny nákupy zboží v zahraničí nezahrnuté do statistiky zahraničního obchodu (např. nákupy pohonných hmot na letištích v zahraničí) a dále hodnota podlimitních poštovních zásilek nepodléhajících celní deklaraci ze zemí mimo eurozónu. Jeho celková hodnota činila 4,2 mld. Kč (Tab. II.1.1). Výsledek zahraničního obchodu ČR ovlivnila zejména přetrvávající slabá poptávka ze zemí nejvýznamnějších obchodních partnerů, ale i nízká domácí spotřebitelská a investiční poptávka. K meziročnímu navýšení aktiva obchodní bilance významně přispěl příznivý vývoj směnných relací a zavedení šrotovného v některých zemích Evropy. Podle statistiky zahraničního obchodu ČSÚ zaujímá v teritoriální struktuře rozhodující podíl obchod se zeměmi EU. Kladné saldo se státy EU se meziročně snížilo o 14 mld. Kč. Do zemí EU směřovalo přes 86 % vývozu a pocházelo odtud 82 % dovozu. Přebytek dosažený ve vzájemném obchodu se zeměmi EU dlouhodobě převyšuje deficit obchodní výměny s ostatními zeměmi. V roce 2009 se však kladné saldo se státy EU meziročně snížilo o 14 mld. Kč. Oproti tomu pasivum zahraničního obchodu vůči ostatním zemím se meziročně snížilo o 99 mld. Kč, s Ruskem o 34,5 mld. Kč vlivem poklesu dovozu a příznivých směnných relací a s Čínou o 16 mld. Kč v důsledku nižších dovozů ve všech skupinách zboží (Graf II.1.1). Ve zbožové struktuře byl rozhodující přebytek dosažen v obchodu se stroji a dopravními prostředky. Jeho objem dosáhl hodnoty 320 mld. Kč a meziročně poklesl o 15,8 mld. Kč. Naopak se výrazně snížil deficit ve skupině minerálních paliv na 105 mld. Kč. Na celkovém vývozu se meziročně snížil podíl strojů a dopravních prostředků a tržních výrobků, pozice ostatních tříd SITC posílila ve skupinách potraviny, nápoje a tabák, suroviny, minerální paliva a maziva, chemikálie a průmyslové výrobky. Na celkovém dovozu se meziročně snížil podíl strojů a dopravních prostředků, tržních výrobků a surovin a paliv. V celkovém dovozu posílilo zastoupení skupin potraviny, nápoje a tabák, tuky a oleje, chemikálie a průmyslové zboží (Tab. II.1.2). Tab. II.1.1 Porovnání metodiky výpočtu obchodní bilance dle ČSÚ a platební bilance (v mld. Kč) Graf II.1.1 Celkové saldo zahraničního obchodu v roce 2009 meziročně vzrostlo (v mld. Kč) EU27 Ostatní země Vývoz zboží (v cenách FOB) 2 473, ,3 Dovoz zboží (v cenách CIF) , ,3 obchodní bilance dle statistiky ZO 67,2 152,0 Vývoz zboží (v cenách FOB) 2 473, ,3 Dovoz zboží (v cenách FOB) , ,6 Dovoz zboží nezahrnutý ve statistice ZO -4,2-4,2 obchodní bilance dle metodiky PB 102,7 180,5 Tab. II Saldo obchodní bilance (pravá osa) Podíl strojů a přepravních zařízení na obratu zahraničního obchodu dosahuje téměř jedné poloviny (v %) Podíl na celku Skupiny SITC Vývoz Dovoz Potraviny 3,1 3,6 4,4 5,4 1 Nápoje, tabák 0,7 0,8 0,5 0,7 2 Suroviny 2,6 2,7 2,7 2,2 3 Paliva 3,4 3,6 10,4 9,2 4 Tuky, oleje 0,1 0,1 0,2 0,3 5 Chemikálie 6,0 6,3 10,3 11,2 6 Tržní výrobky 19,5 17,7 19,7 17,7 7 Stroje a přepr. zařízení 53,8 53,3 41,3 41,2 8 Průmyslové výrobky 10,7 11,8 10,4 12,0 9 Nezařazené 0,1 0,1 0,1 0,1 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0

6 4 II. PODROBNÁ ČÁST Tab. II.1.3 Celkové směnné relace byly v roce 2009 kladné (meziroční indexy; rok 2005 = 100) Skupiny SITC Cenové indexy vývozu dovozu Směnná relace 0 Potraviny 91,0 99,1 91,8 1 Nápoje, tabák 104,6 98,9 105,8 2 Suroviny 82,1 96,8 84,8 3 Paliva 89,2 74,0 120,5 4 Tuky, oleje 89,1 100,0 89,1 5 Chemikálie 93,0 96,0 96,9 6 Tržní výrobky 98,3 96,6 101,8 7 Stroje a přepr. zařízení 104,0 102,3 101,7 8 Průmyslové výrobky 104,2 103,8 100,4 Celkem 100,2 96,5 103,8 Tab. II.1.4 V roce 2009 se přebytek bilance služeb snížil (v mld. Kč) Změna Saldo bilance služeb 65,8 27,0-38,8 Vývoz 370,3 385,3 15,0 Doprava 106,0 103,4-2,6 Cestovní ruch 122,0 122,4 0,4 Ostatní služby 142,3 159,5 17,2 Dovoz 304,5 358,3 53,8 Doprava 75,7 76,0 0,3 Cestovní ruch 77,5 77,1-0,4 Ostatní služby 151,3 205,2 53,9 Graf II.1.2 V roce 2009 se přebytek bilance služeb snížil (v mld. Kč) Cestovní ruch Doprava Saldo celkem Ostatní služby Směnné relace V průměru za rok 2009 se vývozní ceny zvýšily o 0,2 % a dovozní ceny se snížily o 3,5 %. Celkové směnné relace tak byly v úhrnu kladné a dosáhly 3,8 %. Příznivý vývoj směnných relací souvisel především se zlepšením směnných relací ve skupinách cen minerálních paliv, kde se vlivem snížení cen o 26 % směnné relace zvýšily o 20,5 procentních bodů (Tab. II.1.3). Dalším příznivým faktorem byl pokles dovozních cen chemikálií o 4 %, polotovarů o 3,4 % a ostatních surovin o 3,2 %. Naopak rostly dovozní ceny průmyslového spotřebního zboží o 3,8 %, ceny strojů a dopravních prostředků o 2,3 %. Na straně vývozu se zvýšily ceny nápojů a tabáku o 4,6 %, průmyslových spotřebních výrobků o 4,2 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 4 %. Z významnějších skupin se naopak snížily vývozní ceny ostatních surovin o 17,9 %, minerálních paliv o 10,8 % a ceny chemikálií o 7 %. 1.2 BILANCE SLUŽEB V roce 2009 skončila bilance služeb přebytkem 27,0 mld. Kč při výrazně rychlejším růstu výdajů než příjmů. Ve srovnání s předcházejícím rokem se přebytek služeb snížil o 38,8 mld. Kč (Tab. II.1.4). Do výsledného salda bilance služeb se nepříznivě promítlo snížení čistého výnosu ze služeb v oblasti mezinárodní přepravy zboží a osob a zejména propad schodku ostatních obchodních a neobchodních služeb. Cestovní ruch v podstatě neovlivnil vývoj salda bilance služeb, a to i přes mírné zvýšení příjmů od zahraničních návštěvníků doprovázené poklesem výdajů na cesty českých občanů do zahraničí (Graf II.1.2). Přebytek dopravních služeb se meziročně snížil o 2,9 mld. Kč na 27,4 mld. Kč. Zvýšení aktiva osobní dopravy a zlepšení výsledků u přepravy potrubím bylo současně doprovázeno nižším výnosem z nákladní dopravy. Rozhodující vliv na výsledné saldo dopravních služeb měl meziroční nárůst výdajů u obslužných a dalších s dopravou souvisejících služeb (zejména u letecké dopravy). U osobní dopravy si rozhodující postavení zachovala letecká přeprava s meziročním zvýšením čistého výnosu o 1,1 mld. Kč v důsledku vyšších inkas při snížených výdajích. Příjmy i výdaje u ostatních druhů přepravy osob zůstaly na stejné úrovni jako v roce předcházejícím. Podíl nákladní dopravy na celkovém vývozu dopravních služeb se proti roku 2008 nezměnil (69 %), snížil se však její podíl na dovozu (pokles z 79 % na 74 %). Z hlediska výkonů zůstává rozhodující silniční doprava, u které dosažený přebytek meziročně poklesl. Nepříznivé výsledky byly dále vykázány u dopravy zboží po železnici, kde pokles příjmů byl doprovázen zvýšenými výdaji (z aktiva propad do schodku), zatímco čistý

7 II. PODROBNÁ ČÁST 5 výnos u námořní a letecké nákladní dopravy meziročně vzrostl. Nárůst příjmů plynoucích z potrubní přepravy a přenosu elektrické energie při současném poklesu výdajů na dopravu ropy a plynu pro tuzemskou spotřebu vedl k dosažení aktiva ve výši 1,5 mld. Kč (v roce 2008 schodek 0,7 mld. Kč). Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu v meziročním srovnání vzrostly o 0,4 %. Ekonomická krize ovlivnila nejen počty zahraničních turistů ale i rozsah a strukturu využívaných služeb především ubytovacích. Podle údajů ČSÚ došlo k meziročnímu poklesu počtu zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (o 7,6 %) a průměrného počtu jejich přenocování (Tab. II.1.5). Čtvrtina zahraničních turistů preferovala ubytování mimo hromadná ubytovací zařízení (ostatní privátní sféra, příbuzní) a jejich počet meziročně stoupl o 2 procentní body. Česká republika je také vyhledávanou destinací pro nákup služeb v oblasti léčebně-zdravotních a relaxačních pobytů. Vynaložené náklady našich občanů na zahraniční cesty meziročně poklesly o 0,4 %. Tab. II.1.5 Pokles hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (mil. osob, nocí) Počet osob 5,7 6,5 6,7 6,6 6,1 Průměrná doba přenocování Graf II.1.3 2,9 3,1 3,1 3,0 2,9 Ve struktuře příjmů a výdajů u zahraničního cestovního ruchu převažují hotovostní úhrady (v mld. Kč) Ve struktuře platebních prostředků v rámci zahraničního cestovního ruchu u rezidentů převažoval podíl plateb v hotovosti. Podíl plateb prostřednictvím platebních karet vydaných bankami v České republice činil 40,3 % na výdajích zahraničního cestovního ruchu. Podíl transakcí platebními kartami na celkových příjmech ze zahraničního cestovního ruchu dosáhl 61 % (Graf II.1.3). V bilanci ostatních služeb byl zaznamenán meziroční nárůst dovozu o 36 % při současném zvýšení inkas za poskytnuté služby o 12 %; výsledný deficit ostatních služeb obchodní a neobchodní povahy se zvýšil na 45,7 mld. Kč (v roce 2008 schodek 9,0 mld. Kč). Rozhodující podíl na tomto vývoji měla položka ostatní obchodní služby, u níž nárůst plateb zahraničním obchodním partnerům trojnásobně převýšil zvýšení inkas. Příznivé výsledky byly dosaženy u stavebních prací, kde zároveň se zvýšenými příjmy poklesly výdaje, a to jak u stavebních a montážních prací prováděných v zahraničí tak v tuzemsku. Nárůst příjmů doprovázený poklesem výdajů byl zaznamenán u zprostředkovatelských provizí, dále se zvýšily příjmy plynoucí z obchodních (ziskových) operací spojených se zbožím. Zlepšila se bilance služeb v oblasti zdravotnictví, kultury a vzdělávání i bilance převodů prostředků na úhradu režijních nákladů a provozních potřeb mezi spřízněnými tuzemskými a zahraničními firmami. Přes pokles čistého vývozu zůstává bilance architektonických, inženýrských a jiných služeb technického charakteru i služeb v oblasti reklamy a propagace přebytková Ostatní způsoby úhrady příjmy Operace platebními kartami příjmy Ostatní způsoby úhrady výdaje Operace platebními kartami výdaje Snížení nákladů na služby čerpané od zahraničních finančních institucí a v menší míře pokles inkas za služby poskytnuté se odrazil v meziročním snížení schodku finančních služeb. U autorských honorářů a licenčních poplatků převýšil nárůst inkas zvýšení plateb, v případě franšízových poplatků významně vzrostly úhrady do zahraničí. U audiovizuálních služeb bylo aktivum z minulých let

8 6 II. PODROBNÁ ČÁST nahrazeno mírným deficitem. Zvýšený zájem o dovoz služeb v oblasti výpočetní techniky se odrazil v růstu nákladů, zatímco výdaje na ostatní služby spojené s poskytováním informací se snížily na polovinu. Bilance právních, účetních a auditorských služeb zůstala přebytková, schodek bilance poradenských služeb se v roce 2009 prohloubil. Při stejné úrovni vývozu se zvýšily náklady na poštovní, kurýrní a telekomunikační služby i na služby v oblasti výzkumu a vývoje. Meziročně se snížily částky vydané za pronájem strojů a zařízení, ve větší míře však klesla i inkasa. Výrazně nižší zisk byl vykázán u služeb v oblasti zemědělství a těžby. V oblasti pojištění se tuzemským pojišťovnám snížila inkasa a zároveň vzrostly platby spojené s pojištěním majetku a osob proti nahodilým událostem (tzv. přímé pojištění). Zároveň se jim snížily náklady na využívání služeb od zahraničních zajišťovatelů a vzrostly částky inkasované za poskytnuté zajišťovací služby. Celková bilance pojištění se proti roku 2008 zlepšila. Saldo služeb institucí vládního sektoru zůstalo na stejné úrovni jako v předcházejícím roce. Tab. II.1.6 Pokles investičních výnosů zvýšil v roce 2009 schodek bilance výnosů (v mld. Kč) Změna Saldo bilance výnosů -174,3-230,9-56,6 Výnosy 171,8 94,1-77,7 Příjmy z práce v zahraničí 20,9 20,7-0,2 Investiční výnosy 150,9 73,4-77,5 dividendy 11,7 8,0-3,7 reinvestovaný zisk 58,0 8,3-49,7 úroky 81,2 57,1-24,1 Náklady 346,1 325,0-21,1 Příjmy z práce v zahraničí 40,1 34,3-5,8 Investiční výnosy 306,0 290,7-15,3 Poznámka: dividendy 192,8 157,0-35,8 reinvestovaný zisk 41,2 75,5 34,3 úroky 72,0 58,2-13,8 dividendy a reinvestovaný zisk za rok 2009 jsou odhadnuté a budou zpřesněny 1.3. BILANCE VÝNOSŮ Schodek bilance výnosů se v roce 2009 zvýšil na 230,9 mld. Kč. Na straně inkas se významně snížily výnosy z majetkových investic v zahraničí i úroky plynoucí z finančních aktiv. Ve výdajích poklesly vyplacené úroky i náklady na zaměstnávání cizinců, zatímco celkový zisk plynoucí zahraničním investorům zůstal v podstatě na stejné úrovni jako v roce 2008 (Tab. II.1.6). Tuzemským subjektům investujícím v zahraničí poklesly příjmy na čtvrtinu částky z předcházejícího roku. Zatímco výplata dividend pro portfoliové investory se mírně zvýšila (2,7 mld. Kč), zisk přímých investorů ve formě dividend poklesl o 56 % na 5,3 mld. Kč. Podle předběžných údajů ponechali na další rozvoj svých podniků v zahraničí pouze necelých 15 % částky vykázané jako reinvestovaný zisk za rok Přibližně třetinu z celkových výnosů z přímých investic v tuzemsku jejich zahraniční vlastníci reinvestovali (75,5 mld. Kč) a zbývající část připadla na výplatu dividend (150,7 mld. Kč). Ostatním investorům poklesl příjem z držby akcií tuzemských podniků a bank na 6,2 mld. Kč, tj. necelých 65 % částky z roku Přibližně stejné úrokové výnosy jako v roce 2008 získali tuzemští portfolioví investoři, jejich zisk z držby zahraničních dluhopisů dosáhl 10,0 mld. Kč. Zahraničním investorům vzrostly příjmy z tuzemských obligací o 3,0 mld. Kč na 14,8 mld. Kč. Rozhodujícím faktorem ovlivňujícím úrokovou bilanci bank byl vývoj úrokových sazeb na finančních trzích v zahraničí a v tuzemsku. Na zhor-

9 II. PODROBNÁ ČÁST 7 šení jejího salda o 8,2 mld. Kč mělo vliv snížení příjmů z devizových rezerv ČNB i pokles čistého úrokového výnosu obchodních bank. Vládní sektor uhradil do zahraničí úroky ve výši 2,2 mld. Kč zejména v souvislosti s úvěry přijatými od EIB. Splátky úroků z dříve poskytnutých vládních úvěrů do zahraničí byly zanedbatelné. U ostatních sektorů se částky úroků uhrazených do zahraničí v souvislosti s přijatými úvěry snížily více než poklesly úroky z poskytnutých obchodních a finančních úvěrů a z vkladů uložených v zahraničních bankách. Pasivum úrokové bilance ostatních sektorů se mírně snížilo (na 17,6 mld. Kč). Průměrný počet cizinců zaměstnaných v České republice se podle zpřesněného odhadu ČSÚ v porovnání s rokem 2008 snížil o 5,8 tisíc na 89,5 tisíce ke konci roku Náklady spojené se zaměstnáním cizinců (na hrubé bázi) meziročně klesly o 5,8 mld. Kč. Oproti tomu celkový příjem českých občanů pracujících v zahraničí klesl pouze o 0,2 mld. Kč. V roce 2009 v zahraničí pracovalo průměrně 25,8 tisíc občanů ČR, což představuje snížení o 1 tisíc proti průměru předcházejícího roku. 1.4 BĚŽNÉ PŘEVODY Bilance běžných převodů skončila v roce 2009 schodkem ve výši 13,6 mld. Kč a meziročně došlo k jeho snížení. V příjmech a výdajích převažovaly převody vládního sektoru nad převody soukromými, jejich převaha však nebyla tak výrazná jako v předchozích letech (Tab. II.1.7). Ve vládních převodech zůstávají nejvýznamnější složkou převody s rozpočtem Evropské unie. Mezi lety 2008 a 2009 došlo ke stagnaci odlivu prostředků z České republiky do rozpočtu Evropské unie vykazovaných v rámci běžných převodů, ale zvýšil se příjem z rozpočtu EU. V roce 2009 se uskutečnil čistý příliv těchto prostředků ve výši 6,9 mld. Kč. Ostatní převody vládního sektoru jsou nadále ovlivňovány hlavně počtem cizinců zaměstnaných v České republice. Podle odhadů ČSÚ v souhrnu odvedli nižší částku na daních z příjmů a příspěvcích na sociální zabezpečení (meziroční pokles příjmů o 2,3 mld. Kč). Mezi ostatními výdaji vlády setrvává mírný růst částky DPH vrácené nerezidentům a penzí vyplacených do zahraničí, avšak došlo k proporcionálně většímu poklesu příspěvků mezinárodním organizacím a ostatních výdajů vlády. Tab. II.1.7 Růst příjmů z rozpočtu EU snížil v roce 2009 schodek běžných převodů (v mld. Kč) Změna Saldo běžných převodů -17,2-13,6 3,6 Příjmy 67,4 65,7-1,7 vládní 51,9 57,2 5,3 příjmy z rozpočtu EU 35,1 43,2 8,1 ostatní 16,8 14,0-2,8 soukromé 15,5 8,5-7,0 Výdaje 84,6 79,3-5,3 vládní 51,7 45,8-5,9 odvody do rozpočtu EU 36,2 36,3 0,1 ostatní 15,5 9,5-6,0 soukromé 32,9 33,5 0,6 Nastalo zhoršení schodku bilance soukromých převodů ze 17,4 mld. Kč v roce 2008 na 25,0 mld. Kč v roce Příjmy se meziročně snížily při nezměněné úrovni výdajů. Největší podíl na snížení příjmů soukromých převodů měly položky ostatní transfery domácností a převody úspor zahraničních pracovníků (tzv. workers remittances).

10 8 II. PODROBNÁ ČÁST Tab. II.2.1 Strukturální fondy EU a emisní povolenky ovlivňují vývoj kapitálového účtu (v mld. Kč) Změna Saldo kapitálového účtu 30,4 40,9 10,5 Příjmy 45,5 73,3 27,8 příjmy z rozpočtu EU 24,2 35,8 11,6 pořízení a úbytky nevyráběných nef. aktiv 21,1 37,3 16,2 ostatní 0,2 0,2 0,0 Výdaje 15,1 32,4 17,3 odvody do rozpočtu EU 0,0 0,0 0,0 pořízení a úbytky nevyráběných nef. aktiv 13,3 31,6 18,3 ostatní 1,8 0,8-1,0 2. KAPITÁLOVÝ ÚČET Aktivní saldo kapitálového účtu v roce 2009 se meziročně zvýšilo o 10,5 mld. Kč, tj. na 40,9 mld. Kč. Vývoj kapitálového účtu významně ovlivňují příjmy ze strukturálních fondů Evropské unie. Oproti předchozímu roku vzrostly na 35,8 mld. Kč (Tab. II.2.1). Kapitálové výdaje vlády zahrnovaly technickou pomoc poskytovanou třetím zemím ve výši 0,3 mld. Kč a odpuštění části dluhů z dříve poskytnutých vládních úvěrů ve výši 0,2 mld. Kč. Dalším významným faktorem kapitálového účtu se stává položka pořízení a úbytky nevyráběných nefinančních aktiv. Jedná se o prodej a nákup emisních povolenek sektorem nefinančních podniků. Při rostoucích objemech transakcí činil jejich příspěvek k saldu kapitálového účtu 5,7 mld. Kč. Tab. II.3.1 Rozhodující vliv na vývoj finančních toků měl příliv portfoliových investic (v mld. Kč) Změna Finanční účet 59,0 95,2 36,2 Přímé investice 36,3 26,4-9,9 české v zahraničí -73,8-25,5 48,3 zahraniční v ČR 110,1 51,9-58,2 Portfoliové investice -9,2 113,8 123,0 české v zahraničí -4,5 19,7 24,2 zahraniční v ČR -4,7 94,1 98,8 Finanční deriváty -14,0-7,7 6,3 aktiva 36,0 48,6 12,6 pasiva -50,0-56,3-6,3 Ostatní investice 45,9-37,3-83,2 1. Dlouhodobé investice -29,3 24,7 54,0 poskytnuté do zahraničí -68,8 27,6 96,4 přijaté ze zahraničí 39,5-2,9-42,4 2. Krátkodobé investice 75,2-62,0-137,2 Graf II.3.1 poskytnuté do zahraničí -5,4-5,4 0,0 přijaté ze zahraničí 80,6-56,6-137,2 Aktivní saldo přímých investic se v roce 2009 meziročně mírně snížilo (v mld. Kč) PZI do ČR PZI do zahraničí Saldo 3. FINANČNÍ ÚČET Saldo finančního účtu platební bilance bylo v roce 2009 charakterizováno čistým přílivem zahraničních zdrojů ve výši 95,2 mld. Kč, což v porovnání s rokem 2008 představuje nárůst o 36,2 mld. Kč. Na tomto výsledku se podílel zejména příliv portfoliových a přímých investic. U ostatních položek finančního účtu byl vykázán odliv zdrojů do zahraničí (Tab. II.3.1). 3.1 Přímé zahraniční investice České přímé investice v zahraničí V roce 2009 poklesly meziročně přímé investice do zahraničí o 65,4 % a jejich objem dosáhl celkem 25,5 mld. Kč. K tomu přispěl zejména vývoj reinvestovaných zisků, které se podle předběžných údajů snížily z 58 mld. Kč na 8,3 mld. Kč. Investice do základního kapitálu ve výši 16,5 mld. Kč byly objemově přibližně stejné jako v předchozím roce a úvěry poskytnuté v rámci přímé investice mírně vzrostly z -1,3 mld. Kč na 0,7 mld. Kč (Graf II.3.1). Největší investice byly vykázány v odvětví výroby elektřiny, plynu a vody a v odvětví dobývání nerostů, kam bylo umístěno 23,4 % tuzemských investic, a do oblasti nemovitostí a služeb pro podniky (13,4 % investic). Největší propad zaznamenaly investice do finančního zprostředkování a do zpracovatelského průmyslu. Z hlediska teritoriálního patřily k největším příjemcům investic Rumunsko ( 45,9 %), Nizozemsko (41,5 %) a Turecko (38,5 %) Přímé zahraniční investice v ČR Příliv přímých zahraničních investic do České republiky meziročně poklesl o 52,8 % a dosáhl 52,0 mld. Kč, zejména v důsledku snížení ostatního kapitálu z 49,3 mld. Kč na -49,4 mld. Kč. Meziroční pokles úvěrů přijatých v rámci přímé investice byl způsoben podle předběžných údajů především vyššími splátkami úvěrů ze strany dceřiných společností svým

11 II. PODROBNÁ ČÁST 9 mateřským společnostem než čerpáním nových úvěrů. Tento pokles byl do jisté míry kompenzován meziročním zvýšením investic do základního kapitálu (o 31,4 %) a očekávaným vyšším objemem reinvestovaných zisků. Hlavní podíl na přílivu investic měly investice zaměřené na výzkum a vývoj. Stejně jako v předchozím roce se na objemu přímých investic nepodílely žádné prodeje státních majetkových účastí (Graf II.3.2). Poměr přílivu přímých zahraničních investic k HDP se v posledních 3 letech snížil ze 6 % v roce 2007 na 1,4 % v roce Z hlediska sektorového členění převažovaly investice do služeb na úkor zpracovatelského průmyslu, ve kterém jsou vykázány záporné hodnoty vlivem reverzního pohybu kapitálu u jednotlivých skupin investorů. Pouze 5,2 % investic absorbovala prvovýroba. Podle odvětvového členění bylo nejvíce investic orientováno do finančního zprostředkování, do nemovitostí a služeb pro podniky a do odvětví obchodu a oprav. Většina zbylých odvětví vykázala pokles investic. Z teritoriálního pohledu patřily k největším zahraničním investorům Rakousko, Belgie, Spojené státy americké a Kypr Výnosy z přímých zahraničních investic v ČR Výnosy z přímých investic podle předběžných údajů dosáhly 235,6 mld. Kč, tj. přibližně stejné úrovně jako v roce Meziročně vyšší je předpokládaný objem reinvestovaného zisku. Naopak poklesl objem dividend a úroků (z ostatního kapitálu) placených do zahraničí. Objem vyplacených dividend přesahuje objem reinvestovaných zisků a na celkových výnosech se podílel 64 % (Graf II.3.3). Výnosnost investic (poměr výnosu ke stavu přímých zahraničních investic) meziročně mírně poklesla z 10,7 % na 10,5 % (Tab. II.3.2). Podle předběžných údajů byly vyplaceny zahraničním investorům dividendy ve výši 150,7 mld. Kč. Z toho 90 mld. Kč vyplatilo největších 15 společností. Téměř ¾ z celkového objemu dividend byly vyplaceny třem největším investorským zemím (Nizozemsko, Rakousko a Německo). Z hlediska sektorového členění nejvíce dividend obdrželi investoři podnikající v oblasti služeb. Reinvestované zisky podle předběžných údajů dosáhly 75,5 mld. Kč a koncentrují se do oblasti služeb. Úrokové příjmy zahraničních mateřských společností z úvěrů poskytnutých dceřiným společnostem v České republice dosáhly objemu 9,3 mld. Kč. Graf II.3.2 Příjem z privatizace státního majetku se v posledních letech neuskutečnil (v mld. Kč, v %) Graf II.3.3 Vyplacené dividendy jsou v posledních letech vyšší než reinvestované zisky (v mld. Kč) Tab. II Objem PZI bez privatizace Privatizace státního majetku Dividendy Reinvestované zisky Úroky Výnosnost přímých zahraničních investic v ČR v roce 2009 meziročně mírně poklesla (v mld. Kč) Výnos 159,9 218,6 309,1 234,0 235,6 Stav PZI 1 491, , , , ,3 Výnosnost (%) 10,7 13,1 15,2 10,7 10,5 Graf II.3.4 Burzovní indexy v roce 2009 rostly (v %; = 100) PORTFOLIOVÉ INVESTICE Vývoj na peněžních a kapitálových trzích Vývoj na českém finančním a kapitálovém trhu se v roce 2009 stabilizoval. ČNB postupně snižovala dvoutýdenní repo sazbu až na historicky nejnižší úroveň ve výši 1 % dne 17. prosince Úrokový diferenciál CZK vůči euru i dolaru se po krátkodobém poklesu na počátku roku postupně stabilizoval / DJ Stoxx 50 PX BUX Dow Jones WIG ATX

12 10 II. PODROBNÁ ČÁST Celosvětově doznívala finanční krize, kterou spustila v červenci 2007 krize na trhu amerických hypoték a jež akcelerovala v září 2008 krachem americké banky Lehman Brothers. Ve většině zemí se začalo v roce 2009 projevovat pozvolné oživování hospodářství podporované vládními stimuly poptávky a akcemi ke stabilizaci finančního sektoru. Graf II.3.5 Investice nerezidentů směřovaly v roce 2009 do českých dluhopisů emitovaných v zahraničí (v mld. Kč) Graf II Dluhové CP emitované v zahraničí Dluhové CP emitované v ČR Majetkové CP Vývoj stavů reálných hodnot finančních derivátů bank vůči nerezidentům byl ovlivněn pohybem kurzu koruny (v mld. Kč) Nejvýznamnější světové akciové trhy vykázaly v roce 2009 dvouciferné zhodnocení (Graf II.3.4). Po počátečním poklesu souvisejícím s překonáváním ekonomických problémů spojených s hospodářskou recesí došlo v březnu k obratu. Následoval vlnovitý nárůst daný cyklickými výkyvy a ve druhém pololetí došlo k výraznému růstu na světových kapitálových trzích. Indexy pražské burzy kopírovaly vývoj cen na burzách v zahraničí. Hlavní index PX uzavřel na hodnotě 1 117,3 bodu a meziročně tak vzrostl o 30,19 %. Nižší zájem zahraničních investorů o akcie českých podniků se projevil v odlivu majetkových portfoliových investic o 4,8 mld. Kč. Opačný trend byl zaznamenán v držbě korunových dluhopisů Portfoliové investice Saldo portfoliových investic meziročně vzrostlo o 123 mld. Kč a za rok 2009 byl vykázán čistý příliv zahraničních zdrojů ve výši 113,8 mld. Kč. V důsledku krize na kapitálových trzích ztráceli domácí investoři důvěru k investicím do zahraničních cenných papírů, což se projevilo na straně aktiv v převisu jejich odprodejů ve výši 19,7 mld. Kč. Na straně pasiv došlo k čistému přílivu zahraničního kapitálu do portfoliových investic ve výši 94,1 mld. Kč. Zahraniční investice do dluhopisů emitovaných rezidenty na zahraničních trzích dosáhly v saldu 81,1 mld. Kč, do korunových dluhopisů pak 17,8 mld. Kč. Naopak k odlivu zdrojů ve výši 4,8 mld. Kč došlo u majetkových cenných papírů (Graf II.3.5). 3.3 Finanční deriváty Saldo vypořádání kontraktů s devizovými deriváty v roce 2009 dosáhlo schodku 7,7 mld. Kč. Vývoj stavů finančních derivátů v portfoliích českých bank v průběhu roku byl spojen s pohybem kurzu koruny 4. V prvních třech čtvrtletích roku docházelo k posilování české koruny vůči euru, v posledním čtvrtletí došlo k určité korekci (Graf II.3.6) /08 2/09 Kladná reálná hodnota Záporná reálná hodnota 4/09 6/09 8/09 10/09 12/09 Čistá reálná hodnota 4 Smluvené měnové deriváty vůči českým exportérům (kteří si fixují korunovou cenu budoucích cizoměnových inkas a vystupují vůči bankám do krátkých pozic) jsou v bankách zajištěny opačnou pozicí vůči mateřským bankám v zahraničí. Tržní přecenění (vzniklé pohybem měnového kurzu) uzavřených a dosud neukončených derivátových smluv českých bank se odráží ve změně reálné hodnoty derivátů vůči nerezidentům a tím i salda čisté pozice vůči nerezidentům.

13 II. PODROBNÁ ČÁST OSTATNÍ INVESTICE U položky ostatních investic byl za rok 2009 dosažen čistý odliv kapitálu do zahraničí ve výši 37,3 mld. Kč. Největší odliv zdrojů do zahraničí ve výši 30,5 mld. Kč vykázal bankovní sektor (bez portfoliových investic). Na straně pasiv došlo ke splácení krátkodobých (58,9 mld. Kč) i dlouhodobých (14,8 mld. Kč) závazků vůči zahraničí. Splácení závazků bylo částečně kompenzováno na straně aktiv (43,2 mld. Kč) snížením vkladů u zahraničních bank (Graf II.3.7). Rovněž podnikový sektor zaznamenal čistý odliv kapitálu ve výši 20,1 mld. Kč. Na tomto výsledku se podílel nárůst aktiv (21 mld. Kč) ve formě krátkodobých vývozních pohledávek a vkladů u zahraničních bank. Graf II.3.7 Saldo ostatních investic ovlivnil zejména bankovní sektor (v mld. Kč) Aktiva banky Aktiva vláda Aktiva ostatní Pasiva banky Pasiva vláda Pasiva ostatní Saldo Čistým příjemcem zahraničního kapitálu se stal vládní sektor (10,9 mld. Kč). Centrální vláda a regiony čerpaly úvěry od Evropské investiční banky na rozvoj infrastruktury. Kladné saldo pohybu kapitálu u ČNB představují krátkodobé vklady Evropské komise. 4. DEVIZOVÉ REZERVY ČNB Aktivní saldo transakcí 5 s devizovými rezervami (po vyloučení kurzových vlivů) se promítlo v nárůstu rezerv o 60,6 mld. Kč. K navýšení devizových rezerv došlo inkasováním výnosů z jejich investování, vlivem přílivu finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie a z transakcí prováděných pro klienty ČNB (např. výnos z prodeje emisních povolenek vlády). V srpnu 2009 rozhodla rada guvernérů Mezinárodního měnového fondu o alokaci SDR pro členské země (celkem 186 zemí světa). Byla uskutečněna tzv. všeobecná alokace SDR v ekvivalentu 250 mld. USD a speciální jednorázová alokace v ekvivalentu 33 mld. USD. Obě alokace SDR jsou spojeny se záměrem MMF dodat likviditu do světového ekonomického systému všem členským zemím MMF formou dodatku k devizovým rezervám. V návaznosti na rozhodnutí MMF obdržela Česká republika (podle výše členské kvóty) z všeobecné alokace SDR dne 28. srpna 2009 a ze speciální jednorázové alokace SDR Česká republika obdržela SDR dne 9. září V souladu se statistickými standardy Mezinárodního měnového fondu byly alokované prostředky zahrnuty do stavu devizových rezerv České národní banky do položky SDR. Stav devizových rezerv ČNB ke konci roku 2009 dosáhl v korunovém vyjádření částky 764,3 mld. Kč. Výše devizových rezerv pokrývá čtyřměsíční objem dovozu zboží a služeb (Tab. II.4.1). Tab. II.4.1 Stav devizových rezerv ČNB pokrývá čtyřměsíční dovoz zboží a služeb (v mld. Kč, v měsících) Změna Devizové rezervy ČNB 716,0 764,3 48,3 Krytí dovozu zboží a služeb 3,7 4,0 0,3 5 Pro potřeby sestavení platební bilance v položce devizových rezerv se sledují transakce na účtech ČNB.

14 12 II. PODROBNÁ ČÁST 5. INVESTIČNÍ POZICE, ZAHRANIČNÍ DLUH, DLUHOVÁ SLUŽBA Tab. II.5.1 Saldo dlužnické pozice ČR meziročně vzrostlo (v mld. Kč) Změna Aktiva 2 374, ,6-18,1 Pasiva 3 897, ,6 68,0 Saldo investiční pozice celkem , ,0-86,1 Poznámka: Tab. II.5.2 V pasivech jsou na rozdíl od hrubé zadluženosti v přímých investicích kromě úvěrových operací zahrnuty i majetkové podíly a v portfoliových investicích kromě dluhových cenných papírů i majetkové cenné papíry. Vývoj salda investiční pozice nejvíce ovlivnily portfoliové investice (v mld. Kč) Změna Přímé investice , ,8-28,7 Portfoliové investice -3,0-161,5-158,5 Finanční deriváty -1,5 4,5 6,0 ČNB 717,6 763,9 46,3 Obchodní banky 42,6 75,7 33,1 Vláda -42,4-54,0-11,6 Podniky -289,1-261,8 27,3 Souhrnná invest. pozice celkem , ,0-86,1 5.1 INVESTIČNÍ POZICE Investiční pozice České republiky vůči zahraničí byla ke konci roku 2009 pasivní ve výši mld. Kč. Meziročně se čistá dlužnická pozice zvýšila o 86,1 mld. Kč. Výsledné saldo bylo ovlivněno zejména meziročním nárůstem stavu pasiv (Tab. II.5.1). Pasivní saldo u položky přímých investic meziročně vzrostlo o 28,7 mld. Kč na částku 1975,8 mld. Kč. Přímé investice zahraničních investorů do tuzemských společností (včetně reinvestovaného zisku) se meziročně zvýšily o 49,9 mld. Kč. Stav přímých investic rezidentů v zahraničí (aktiva) meziročně vzrostl o 21,1 mld. Kč. Pasivní saldo u položky portfoliových investic (bez ČNB) ve výši 161,5 mld. Kč se meziročně prohloubilo o 158,5 mld. Kč. Tento stav byl do značné míry ovlivněn zvýšenou cenovou volatilitou na zahraničních akciových trzích. Investice českých subjektů do zahraničních cenných papírů se meziročně snížily o 13,1 mld. Kč a ke konci roku vykázaly stav 492 mld. Kč. Na straně pasiv naopak meziročně vzrostly investice nerezidentů do tuzemských cenných papírů o 145,3 mld. Kč na částku 653,4 mld. Kč (Tab. II.5.2). Nerezidenti investovali zejména do českých dluhopisů emitovaných na zahraničních trzích, které ke konci roku 2009 dosáhly částky 306,2 mld. Kč. Poznámka: V pasivech jsou na rozdíl od hrubé zadluženosti v přímých investicích kromě úvěrových operací zahrnuty i majetkové podíly a v portfoliových investicích kromě dluhových cenných papírů i majetkové cenné papíry. Stav reálné hodnoty finančních derivátů meziročně vzrostl o 6 mld. Kč a ke konci roku 2009 skončil aktivním saldem ve výši 4,5 mld. Kč. Nejvyšší meziroční nárůst věřitelské pozice vůči zahraničí (46,3 mld. Kč) vykázala ČNB, vlivem výnosů z vlastních i klientských transakcí (podrobně kapitola 4.). Rovněž meziročně vzrostla o 33,1 mld. Kč čistá věřitelská pozice obchodních bank (bez portfoliových investic) vůči zahraničí. Komerční banky vykázaly ke konci roku 2009 čisté aktivum ve výši 75,7 mld. Kč. Dlužnická pozice vládního sektoru (bez portfoliových investic) se ve srovnání s předešlým rokem prohloubila o 11,6 mld. Kč. Čisté pasivní saldo vlády ve výši 54 mld. Kč je tvořeno zejména čerpáním dlouhodobých půjček od Evropské investiční banky. U podnikového sektoru došlo zejména v důsledku navýšení krátkodobých pohledávek vůči zahraničním partnerům k meziročnímu poklesu čisté dlužnické pozice o 27,3 mld. Kč na 261,8 mld. Kč.

15 II. PODROBNÁ ČÁST Zahraniční zadluženost Zadluženost České republiky vůči zahraničí ke konci roku 2009 dosáhla 1 589,7 mld. Kč. Podle odhadů se dluh z instrumentů znějících na české koruny na této částce podílel cca 39,2 %. Zahraniční dluh České republiky meziročně poklesl o 17,7 mld. Kč. Na tomto výsledku se podílel zejména pokles krátkodobých závazků o 88,1 mld. Kč, zatímco dlouhodobé závazky vzrostly o 70,4 mld. Kč. Podíl krátkodobé zadluženosti na celkovém zahraničním dluhu dosáhl 26,2 %, což znamená meziroční pokles o 5,2 procentního bodu (Tab. II.5.3). Nejvyšší podíl ve výši 39,3 % na celkové zadluženosti zaujímá podniková sféra (bez PZI). Dluh bankovního sektoru představuje 26 %, vládní sektor (ústřední vláda a obce) se podílel na celkové zadluženosti 22,9 %. Mezipodnikové půjčky v rámci přímých investic dosáhly 11,7 %. Z hlediska instrumentů se na celkovém zahraničním dluhu nejvýrazněji podílely půjčky (36,1 %). Zadluženost ve formě dluhopisů dosáhla 27,6 %. Vklady nerezidentů u tuzemských bank mají 15,8 % podíl na celkovém dluhu. Podíl půjček čerpaných v rámci přímých investic činí 11,7 % a obchodních úvěrů 7,3 % (Tab. II.5.4). 5.3 Dluhová služba Náklady na dluhovou službu z dlouhodobých závazků vůči zahraničí za rok 2009 představovaly celkovou částku 168,8 mld. Kč. Splátky jistiny činily 118,5 mld. Kč a na úrocích bylo zaplaceno 50,3 mld. Kč (Graf II.5.1). Podnikový sektor se podílel 75,4 % na splátkách celkového objemu dluhové služby. Obchodní banky se na dluhové službě podílely 15,8 %. Splátky vládního sektoru, včetně obcí a měst, představovaly 8,8 % z dluhové služby. Financování dluhové služby představovalo cca 6,7 % objemu vývozu zboží a služeb za rok Tab. II.5.3 Podíl krátkodobé zadluženosti mírně klesl (v mld. Kč) Změna Zahraniční zadluženost celkem 1 607, ,7-17,7 krátkodobá 504,6 416,5-88,1 dlouhodobá 1 102, ,2 70,4 Podíl krátkodobé zadluženosti 31,4% 26,2% -5,2% Tab. II.5.4 V členění podle instrumentů největší nárůst zadluženosti vykázaly dluhopisy (v mld. Kč) Změna Nástroje peněžního trhu 5,5 5,6 0,1 Dluhopisy a směnky 322,9 438,1 115,2 Půjčky 606,8 573,4-33,4 Vklady 295,8 250,6-45,2 Obchodní úvěry 114,6 115,4 0,8 Ostatní pasiva 22,8 20,1-2,7 Mezipodnikové půjčky v rámci PZI 239,0 186,5-52,5 Celková zadluženost 1 607, ,7-17,7 Graf II.5.1 Dluhová služba je rovnoměrně rozložena v jednotlivých letech (v mld. Kč) Splátky jistiny Splátky úroků

16 14 POUŽITÉ ZKRATKY ATX BÚ BUX CIF CP CPI CZK, Kč ČEZ ČNB ČR ČSÚ index burzy Vídeň běžný účet index burzy Budapešť (Budapest SE Index) označení cen v zahraničním obchodě podle podacích podmínek; vyjadřuje vlastní hodnotu zboží a přímé obchod. náklady spojené s dopravou (Cost, Insurance, Freight) cenné papíry spotřebitelské ceny česká koruna České energetické závody Česká národní banka Česká republika Český statistický úřad DJ STOXX 50 celoevropský akciový index (Dow Jones Euro Stoxx 50) Dow Jones DPH ECB EIB EHP EU EUR EUROSTAT FOB HDP ISPA MMF MŠMT NEER PHARE PONz PPI PX PZI REER SITC SAPARD SDR S&P ULCT USD WIG index burzy New York (Dow Jones Industrial Average) daň z přidané hodnoty Evropská centrální banka Evropská investiční banka Evropský hospodářský prostor Evropská unie euro Evropský statistický úřad označení cen v zahr. obchodě podle podacích podmínek; vyjadřuje hodnotu samotného zboží nezahrnující přímé obch. náklady související s dopravou (Free On Board) hrubý domácí produkt program pomoci Evropské unie (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) Mezinárodní měnový fond Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nominální efektivní kurz program pomoci Evropské unie (Pologne-Hongrie Actions pour la Reconversion Economique) Přímé obchodní náklady zahraniční ceny průmyslových výrobců index Burzy cenných papírů Praha přímé zahraniční investice reálný efektivní kurz standardní mezinárodní klasifikace zboží program pomoci Evropské unie (Special Accession Programme for Agriculture & Rural Development) zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights) ratingová agentura Standard & Poor's jednotkové náklady práce (Unit Labour Cost) americký dolar index burzy Waršava

17 PŘÍLOHY

18 16 Příloha č. 1 FinančnÍ toky mezi Českou republikou a Evropskou unií v roce mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč mil. EUR mil. Kč PŘÍJMY Zemědělství 1 022, ,0 704, ,7 582, ,3 875, ,8 tržní opatření 138, ,6 5,5 154,5 27,8 673,0 87, ,7 přímé platby 467, ,6 392, ,4 338, ,4 418, ,2 rozvoj venkova 408, ,7 304, ,3 212, ,9 366, ,6 veterinární opatření 8,1 227,0 1,8 48,6 3,3 85,0 3,1 80,3 Strukturální operace 913, , , , , , , ,1 strukturální fondy 548, ,9 762, , , , , ,0 Fond soudržnosti 365, ,2 247, ,1 630, ,3 178, ,1 Vnitřní politiky 66, ,3 35,3 975,2 32,2 817,0 42, ,2 přechodná opatření 14,5 420,4 10,9 296,0 1,5 38,4 2,9 75,5 vnitřní politiky - komunitární programy 51, ,9 24,4 679,1 30,7 778,6 39, ,7 Předvstupní pomoc 255, ,7 4,5 124,1-10,5-268,7-0,2-5,3 PHARE 172, ,7-0,1-3,4-10,5-268,7-0,2-5,3 ISPA 35, ,8 SAPARD 47, ,1 4,6 127,5 Kompenzace 833, ,6 Celkové příjmy z rozpočtu EU 3 091, , , , , , , ,8 Finanční nástroj EHP/Norsko 3,3 91,6 2,8 77,0 18,7 468,7 22,5 594,1 Bilaterální pomoc Švýcarska Celkové příjmy 3 094, , , , , , , ,9 ODVODY Tradiční vlastní zdroje (cla,...) 357, ,9 182, ,1 206, ,0 167, ,2 Zdroj DPH 404, ,4 198, ,6 222, ,3 168, ,0 Zdroj HNP 1 695, ,0 704, ,9 858, ,7 905, ,8 Kompenzace Velké Británii 212, ,2 77, ,0 124, ,6 95, ,1 Celkové odvody vlastních zdrojů EU 2 669, , , , , , , ,1 Čistá pozice vůči rozpočtu EU 421, ,2 590, ,9 909, , , ,7 Platby Evropské investiční bance 83, ,3 55, ,2 55, ,0 27,8 748,1 podíl na základním kapitálu 23,6 708,0 15,7 439,2 15,7 394,9 7,9 212,1 podíl na rezervách 59, ,3 39, ,0 39,8 998,1 19,9 536,0 Platba Evropské centrální bance 5,7 184,9-0,1-2,3 0,2 6,4 podíl na základním kapitálu 5,7 184,9-0,1-2,3 0,2 6,4 Výzkumný fond pro uhlí a ocel 6,0 173,8 8,0 220,4 12,0 320,1 14,0 377,8 Celkové odvody vůči institucím EU 2 764, , , , , , , ,4 Čistá pozice vůči institucím EU 330, ,8 530, ,6 860, , , ,5 Pramen: MF, propočet ČNB

19 Příloha č Statistika platební bilance sleduje transakce na účtech spojené s převody prostředků mezi institucemi EU, rozpočtem Evropské Komise a institucemi v České republice. Prostředky z evropských fondů jsou převáděny ve prospěch Národního fondu ministerstva financí, který je platební agenturou pro provádění strukturálních operací. Platby na zemědělskou politiku jsou příjmem speciálně zřízeného účtu ministerstva zemědělství. Příjmy jsou realizovány v eurech a do platební bilance jsou přepočteny kurzem použitým pro danou transakci. Hodnoty uvedené v přehledu v jednotlivých letech jsou platby do ČR na účty centrálních institucí, nikoliv objem konečného čerpání prostředků ekonomickými subjekty na našem území. Odvody vlastních zdrojů jsou realizovány v korunách z účtu ministerstva financí a přepočet do eur je proveden kurzem deviza střed platným v den transakce. 1. Příjmy z rozpočtu EU Dotace zemědělcům z Evropské unie dosáhly v roce 2009 celkové výše 23,9 mld. Kč. Na tržní opatření z kapitoly zemědělství obdržela Česká republika 2,4 mld. Kč. Na přímé platby zemědělcům bylo v roce 2009 přijato celkem 11,8 mld. Kč. Na projekty z programu rozvoje venkova získala Česká republika z Evropské unie v roce 2009 platby v celkové výši 9,6 mld. Kč. Na veterinární opatření bylo přijato v roce 2009 celkem 80 mil. Kč. Dotace určené pro zemědělství jsou příjmem účtu kapitoly ministerstva zemědělství a následně budou převedeny ve prospěch Státního zemědělského intervenčního fondu, který je platební agenturou pro správu dotací a výplaty zemědělcům. Z kapitoly strukturálních operací získala Česká republika v roce 2009 celkem 53,3 mld. Kč. Ze strukturálních fondů byly přijaty průběžné a zálohové platby v celkové výši 48,6 mld. Kč. Přijaté prostředky z rozpočtu Komise v eurech jsou příjmem Národního fondu ministerstva financí a dále jsou v korunách po částech převáděny na účty platebních jednotek, ze kterých jsou propláceny konečným příjemcům. Z Fondu soudržnosti přijala Česká republika v roce 2009 celkem 4,7 mld. Kč. Žádosti na čerpání z Fondu soudržnosti jsou propláceny subjektům v eurech na základě konkrétních projektů v oblasti infrastruktury nebo životního prostředí. V rámci kapitoly vnitřní politiky získala Česká republika v roce 2009 celkem 1,1 mld. Kč. Česká republika jako členský stát Evropské unie je příjemcem pomoci z programu Evropských společenství tzv. přechodového nástroje. V roce 2009 byly přijaty prostředky na tento nástroj v celkové výši 75,5 mil. Kč. Vnitřní politiky jsou dále prováděny s využitím komunitárních programů, které jsou zaměřeny na podporu menších projektů v oblastech: vzdělání, věda a výzkum, podnikatelské a výzkumné kapacity, kultura, informační společnost, ochrana spotřebitele a mnohé další. V přehledu finančních toků jsou v roce 2009 zahrnuty platby na komunitární programy v celkové výši téměř 1 mld. Kč. Platby na programy zabezpečované největšími národními agenturami (Česká národní agentura Mládež, Eurodesk a Dům zahraničních služeb MŠMT) byly do přehledu zahrnuty na základě přímého statistického šetření. Programy předvstupní pomoci jsou pro Českou republiku od roku 2007 pro nové žádosti uzavřeny. Realizovány jsou pouze závěrečné platby po úplném dokončení projektů nebo vratky nevyužitých prostředků. Vratky z programu PHARE činily v roce 2009 celkem 5,3 mil. Kč. Nástroj ISPA byl ukončen pro nové žadatele již k 30. dubnu 2004 a nahrazen čerpáním z Fondu soudržnosti v rámci kapitoly strukturálních operací. Součástí příjmů jsou také prostředky pomoci z mimorozpočtových zdrojů finanční nástroj EHP a bilaterální pomoc Norska. Na základě obou uvedených finančních mechanismů se státy EHP/Norsko zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí a další. V roce 2009 přijala Česká republika v rámci pomoci států Evropského hospodářského prostoru prostředky ve výši 0,6 mld. Kč.

20 18 Příloha č Odvody do rozpočtu EU Odvody České republiky do rozpočtu Evropské unie jsou placeny v korunách v pravidelných měsíčních splátkách a jejich celková výše v roce 2009 činila 35,8 mld. Kč. Jedná se o zálohové platby a konečné vyúčtování bude provedeno vždy po ukončení období zpětně podle příslušných definitivních statistických údajů a s ohledem na vývoj kurzu CZK/EUR v daném období. Objemově nejvýznamnější položkou je zdroj založený na hrubém národním produktu, dále zdroj podle DPH, kompenzace Velké Británii 1 a nejmenší podíl připadá na tradiční zdroje EU jako cla a cukerné dávky. 3. Splátky základního kapitálu EIB, ECB a poplatek do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel V březnu byla uhrazena platba podílu na základním kapitálu a rezervách EIB ve výši 748,1 mil. Kč. V lednu 2009 byl uhrazen poslední příspěvek České republiky do Výzkumného fondu pro uhlí a ocel ve výši 377,8 mil. Kč. Na základě aktualizace kapitálového klíče pro výpočet základního kapitálu ECB vznikla pro Českou republiku povinnost doplatit podíl na základním kapitálu ve výši 6,4 mil. Kč. Podíl byl uhrazen v lednu Shrnutí Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie, propočtená jako rozdíl celkových příjmů z rozpočtu a odvodů do rozpočtu Evropské unie, dosáhla v roce 2009 aktivního salda ve výši 42,4 mld. Kč. Po zahrnutí plateb mimo rozpočet Komise bylo aktivní saldo s Evropskou unií nižší na úrovni 41,9 mld. Kč. V platební bilanci jsou vzájemné převody zaznamenávány na běžném účtu v rámci položky vládní transfery, kde aktivní saldo běžných převodů z Evropské unie v roce 2009 dosáhlo 6,9 mld. Kč. Na kapitálovém účtu platební bilance jsou zaznamenány převody z Fondu soudržnosti Evropské unie a převod části zálohových a průběžných plateb v rámci strukturálních operací. Aktivní saldo kapitálových převodů spojených se strukturálními operacemi Evropské unie činilo 35,7 mld. Kč. Splátka kapitálu a rezerv Evropské investiční banky je zahrnuta na finančním účtu platební bilance a představuje pasivní saldo ve výši 0,7 mld. Kč. 1 Korekční mechanismus byl pro Velkou Británii zaveden v roce 1984 na základě výsledků jednání Evropské rady ve Fontainbleau. Tento mechanismus umožňuje vrácení části jejich příspěvků odvedených do rozpočtu EU.