KONCEPCE sluāeb pro osoby se zdravotním postiāením na území Mikroregionu Vsetínsko

Transkript

1 KONCEPCE ā ā ā

2 Koncepce služeb pro orientaci pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením specifické zaměření na osoby se zrakovým postižením Zpracovala: Veronika Růžičková

3 Obsah 1 CÍLOVÁ SKUPINA ANALÝZA POTŘEB CÍLOVÉ SKUPINY V MIKROREGIONU VSETÍNSKO PRACOVNÍ PŘÍPRAVA ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH HISTORICKÝ POHLED NA PRACOVNÍ PŘÍPRAVU ZP SOUČASNÁ PŘÍPRAVA ZP NA POVOLÁNÍ SYSTÉM PORADENSTVÍ PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A NEZISKOVÉ ORGANIZACE PRO ZP V MIKROREGIONU VSETÍNSKO Střední školství Poradenství NÁVRHY V SYSTÉMU KONCEPCE ZAJIŠTĚNÍ NA ODBORNÉ ÚROVNI ZAJIŠTĚNÍ ORGANIZAČNÍ A SYSTÉMOVÉ MOŽNOSTI INTERVENCE MIKROREGIONU VSETÍNSKO PŘI ZVYŠOVÁNÍ ZAMĚSTNANOSTI ZP PŘÍLOHA Č. 1 STŘEDNÍ ŠKOLY PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ PŘÍLOHA Č. 2 HLEDÁNÍ PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ A ZAMĚSTNANCE

4 Šťasten ten, kdo nalezl svou práci, ať si již nežádá více štěstí. Thomas Carlyle Citát v úvodu této koncepce částečně vystihuje to proč každý z nás hledá práci, která ho bude bavit a živit zároveň. Ne každý má ovšem možnost výběru a je rád, že alespoň na přechodnou dobu získá práci, jež ho bude živit a v níž se bude setkávat s novými věcmi, myšlenkami, názory a lidmi. Problematika pracovního uplatnění osob různého věku, různých profesí, různého pohlaví i různého typu a stupně postižení je jednou z nejdiskutovanějších a nejzávažnějších otázek nového století. Uplatnitelnost pro osoby se zrakovým postižením na volném trhu práce při stálé míře nezaměstnanosti, která se v České republice neustále pohybuje mezi devíti a desíti procenty, se hledá stále hůř. Ze zmíněného důvodu se zároveň také nezaměstnanost osob zrakově postižených ve výdělečném věku pohybuje kolem 70% a zrakově postižení jsou pak odkázání pouze na finanční dávky invalidního důchodu, nebo jiných sociálních příspěvků. Předkládaná koncepce se nebude snažit vyřešit tento závažný problém, ale pokusí se alespoň o nastínění základních problémů a zároveň jejich možných řešení vztahující se k dané problematice. 3

5 1 Cílová skupina Problematika osob se zrakovým postižením je široká např. i proto, že skupina osob se zrakovým postižením je jednou z nejrozmanitějších a nejpestřejších skupin mezi zdravotně postiženými osobami. Za zrakově postiženého podle pouček, již dlouho známých i mezi nejširší společností, považujeme toho jedince jemuž jeho zraková vada činí problémy v běžném životě, a to i s použitím veškeré možné dostupné korekce, za níž považujeme jak chirurgický zákrok, tak léčení medikamentózní, tak také optickou korekci. Osoby se zrakovým postižením je možno členit podle několika kritérií, nejvýznamnějšími z nich však jsou klasifikace zrakově postižených podle stupně a podle typu postižení. V současné době podle stupně postižení rozlišujeme čtyři základní skupiny zrakově postižených: 1. osoby nevidomé, 2. osoby se zbytky zraku, 3. osoby slabozraké, 4. osoby s poruchami binokulárního vidění (tupozraké a šilhavé). Ad 1. Nevidomost je nezvratný pokles centrální zrakové ostrosti od 3/60 1 až po ztrátu světlocitu. Kdy právě zachování světlocitu, tedy minimálně vnímání světla a tmy, pomáhá jedinci při orientaci v pohybu. Nevidomí jedinci nejsou skupinou nejčastější mezi zrakově postiženými, avšak jsou pravděpodobněji skupinou nejnápadnější a tím pádem také nejvíc řešenou jak v médiích, tak i v myslích laické veřejnosti. Ad 2. Osoby se zbytky zraku jsou ty osoby, jejichž zraková vada se pohybuje na rozmezí praktické slepoty a těžké slabozrakosti. Zbytky zraku jsou souhrnné označení pro stupeň poškození vidění, které umožňuje hrubou orientaci v osvětleném prostoru. Částečné vidění se v průběhu života může měnit jak ve směru zlepšení, tak i zhoršení /60 vizus, rozlišovací schopnost oka, kdy tato hranice znamená, že ze tří metrů jedinec vidí, to co osoby bez zrakového postižení z metrů šedesáti 4

6 Ad 3. Slabozrakost definuje Dotřelová in Kraus (1997) jako ireverzibilní pokles zrakové ostrosti na lepším oku pod 6/18 až 3/60 včetně. Z praktického hlediska je tato vada dělena do tří stupňů, a sice lehká, střední a těžká. 3 Ad 4. Mezi osoby s poruchou binokulárního vidění řadíme osoby tupozraké a šilhavé. Tato skupina osob je jednou z nejčastějších vad zraku dětského věku. Tupozrakost (amblyopie) je funkční vada zraku, při které se jedná o snížení zrakové ostrosti jednoho oka, způsobené útlumem zrakového vnímání. 4 Šilhavost (strabismus) je porucha rovnovážného postavení očí. Osy očí nejsou rovnoběžné, obrázky v pravém a levém oku nevznikají na stejném místě na sítnici a nemohou proto splynout, ale vznikne takto dvojitý obrázek (diplopie). 5 Jinou klasifikaci zrakového postižení použila Lea Květoňová Švecová 6, která k předchozí klasifikaci dodává navíc typologii zrakových vad podle typu postižení, kde vizus již není základním parametrem hodnoceni hloubky zrakového postižení. Ztrátu zrakové ostrosti Osoba s touto poruchou nevidí zřetelně, má pravděpodobně problémy s rozlišováním detailů, ale nemusí mít problémy s identifikací velkých předmětů. Zrakovou ostrost měříme nejčastěji Snellenovými optotypy. Postižení (šíře) zorného pole Znamená omezení prostoru, které dítě vidí. Při tomto omezení se může, ale i nemusí projevit ztráta zrakové ostrosti. Mezi postižení zorného pole patří nejen skotomy, ale také celostranné výpadky v zorném poli 2 ZÁŠKODNÁ, H. Psychopatologie a speciální pedagogika pro první stupeň základní školy a výchovné poradce. Ostrava: PdF. 1985, s KVĚTOŇOVÁ ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido, ISBN , s LUDÍKOVÁ, L.: Tyflopedie I. Olomouc: UPOL, 1988., s LUDÍKOVÁ, L.: Tyflopedie I. Olomouc: UPOL, 1988., s KVĚTOŇOVÁ ŠVECOVÁ, L. Oftalmopedie. Brno: Paido, ISBN

7 Okulomotorické problémy Nastávají při vadné koordinaci pohybu očí. Většinou nastává problém při koordinaci obou očí současně. Projevují se problémy při uchopování předmětu. Může se projevit i nystagmus trhavé, mimovolní, rytmické pohyby očí. Nystagmus nepatří mezi poruchy koordinace očních svalů. Obtíže se zpracováním zrakových informací Vznikají u dětí s postižením zrakových center v kůře mozku. Často se v počátcích projevují jako náhlé výpadky zraku dítěte, kdy pozorovatel může spatřit změnu v jeho chování např. nemůže nalézt hračku, kterou ještě před chvílí viděl a ta leží před ním. Poruchy barvocitu Barevné vidění je schopnost oka odlišovat různé délky elektromagnetického vlnění. Poruchy barvocitu jsou mnohem častější v mužské populaci. Zároveň je rozdíl, zda o těchto poruchách jedinec ví a dokáže je kompenzovat, nebo neví a objevují se v nevhodnou dobu. 6

8 2 Analýza potřeb cílové skupiny v mikroregionu Vsetínsko Předchozí řádky nám prokázaly jen již v úvodu zmíněný fakt, že skupina osob se zrakovým postižením je skupinou velmi rozmanitou, a proto také není možno důsledky vyplývající ze zrakového postižení generalizovat. I přesto bych ráda zmínila některé závažné důsledky pro jednotlivé stupně postižení: Osoby se zbytky Osoby Osoby Osoby nevidomé zraku slabozraké s poruchou BV Senzorická deprivace Senzorická Problémy Problémy se deprivace v raném s prostorovou zrakovou pamětí dětství orientací Problémy Problémy Zhoršený výběr Problémy při s prostorovou s prostorovou povolání zpracování orientací orientací zrakových informací Nemožnost číst Zhoršený výběr Ztížená příprava Časté poruchy černotisk povolání na povolání barvocitu Zhoršený výběr Nutnost práce Vada jež z 70% Problémy povolání dvojmetodou není ve s prostorovou společnosti orientací a nápadná samostatným pohybem Vysoká míra Problémy při Problémy při Problémy nezaměstnanosti zpracování zpracování v lokalizaci, zrakových zrakových analýze a syntéze informací informací Nápadnost ve Vysoká míra Časté poruchy Problémy společnosti nezaměstnanosti barvocitu s představivostí Obtíže s navazováním Nutnost využívání Nutnost Nutnost využívání sociálních vztahů kompenzačních využívání rehabilitačních pomůcek kompenzačních pomůcek pomůcek 7

9 Nutnost využívání kompenzačních pomůcek Nutná znalost Braillova písma Předpokládaná znalost Braillova písma Na základě důsledků jednotlivých stupňů a typů postižení můžeme velice jednoduše vyvodit také potřeby jednotlivých skupin zrakově postižených. V rámci mikroregionu Vsetínsko poté můžeme stanovit následující požadavky různých skupin zrakově postižených na žádanou změnu jak při pomoci při prostorové orientaci, tak také při pracovním uplatnění či vzdělávání: - ozvučení veřejných budov akustickými či digitálními hlasovými majáčky, - ozvučení většiny světelných přechodů v regionu, - součinnost organizací pro zrakově postižené v mikroregionu s organizacemi v širším okolí, - úzká spolupráce ZŠ Integra s SPC ve Zlíně možnost zácviku rodičů zrakově postižených dětí a žáků, možnost zácviku speciálních pedagogů základní školy v poradenských otázkách výuka slabozrakých žáků středních škol braillovu písmu - zřízení průvodcovské služby. 8

10 3 Pracovní příprava zrakově postižených Vzhledem k tomu, že si tato koncepce za svůj cíl vytkla zpracování a posouzení současného stavu uplatnění osob se zrakovým postižením v Mikroregionu Vsetínsko se nám jeví jako vhodné vnést do problematiky přehled tím, že se na práci ZP podíváme globálně, a to nejprve z historického hlediska Historický pohled na pracovní přípravu ZP Prvním osvíceným vzdělancem, který se rozhodl účelně vychovávat a při tom také vzdělávat nevidomé jedince byl Valentin Haüy, který v Paříži roku 1784 založil první výchovně vzdělávací ústav pro nevidomé. Tento ústav připravoval chovance na povolání opravdu jen rámcově, ale přesto je možno jej nazvat prvním předchůdcem školského zařízení připravujícího na povolání. Na tento ústav navázala spousta současníků V. Haüye a díky tomu mohly být založeny také první ústavy v ČR. Kromě tzv. Hradčanského ústavu (zřízen 1807), byl v Českých zemích zřízen první ústav připravujíci na povolání, jež zároveň plnil i formu přibližně podobnou chráněné dílně, roku 1832 a v pozdější době se stal známý pod jménem svého zakladatele Klárův ústav. Posledním ústavem, jež stojí za zmínku, byl Moravskoslezský ústav, odborná škola vybraných řemesel pro nevidomé, kterého založil roku 1845 Jan Rafael Beitel. Zmíněné školy (ústavy) však nejsou zajímavé pouze pro milovníky historie, neboť na jejich základech staví dnešní školy a Ústavy sociální péče Současná příprava ZP na povolání Vysoká míra nezaměstnanosti mezi zrakově postiženými, která byla zmíněna již v úvodu této práce, je důsledkem nejen strachu zaměstnavatelů zaměstnávat zrakově postižené, jejich neznalostí problematiky, ale také velmi často nevyhovujícím a nedostatečným vzděláním zrakově postižených. Doby, kdy některá zaměstnání byla monopolem zrakově postižených a Svaz invalidů si je také tak pečlivě chránil, jsou dávno pryč. Stejně tak již, bohužel vzhledem k zrakově postiženým, vymizela z nabídky pracovních úřadů díky modernizaci, zaváděním počítačů do mnohem více 9

11 provozů a denních činností a stále většímu důrazu na přesnost, kvalitu, ale hlavně rychlost, právě zmiňovaná pracovní místa pro zrakově postižené. Z předchozích řádků jasně vyplývá, že díky neexistenci jakékoli formy tzv. pozitivní diskriminace při přijímání do zaměstnání je potřeba, aby nevidomí dosáhli co nejvyššího možného vzdělání, které bude odpovídat jejich schopnostem a přáním. Na základě Školského zákona 561/2004 je zrakově postiženým umožněno nejen vzdělávání na středních školách tzv. speciálních, ale také na tzv. běžných školách. Při výběru školského zařízení připravujícího na povolání je však zapotřebí brát v úvahu nejen schopnosti a přání zrakově postiženého, ale především také stupeň jeho zrakové vady a z ní vyplývající omezení (např. masérství jako jedno z nejznámějších povolání pro nevidomé, není díky požadavkům na fyzickou průpravu a fyzický výkon vhodné pro jedince se zbytky zraku či jedince slabozraké). Střední školy primárně určené pro zrakově postižené mají své sídlo pouze v pár městech v České republice a tak často dochází právě ke středoškolské integraci. Na následujících řádcích uvedeme pouze výčet škol pro zrakově postižené (jejich vzdělávací náplň a místo působení bude uvedeno v přílohách. Speciálně pro zrakově postižené žáky existují tyto střední školy: - Gymnázium pro zrakově postiženou mládež, Obchodní akademie pro zrakově postiženou mládež a obchodní škola pro zrakově postiženou mládež, - Střední odborné učiliště Aloise Klára v Praze, - Škola Jaroslava Ježka pro zrakově postižené v Praze, - Konzervatoř a ladičská škola Jana Dejla v Praze, - Střední školy pro zrakově postižené v Brně, - Obchodní akademie pro zrakově postižené v Opavě, - Střední odborné učiliště pro smyslově postižené žáky, Odborné učiliště a Praktická škola v Olomouci, - Rodinná škola pro zrakově postižené v Moravské Třebové. 10

12 4 Systém poradenství pro zrakově postižené Svaz invalidů již neexistuje, ale přesto, nebo spíše právě proto začala po roce 1989 vznikat jednotlivá státní i nestátní zařízení pro pomoc a na poskytování služeb zrakově postiženým. Dětem školního věku a často také žákům navštěvujícím střední školy jsou k dispozici Speciálně pedagogická centra tedy státní zařízení zřizována Ministerstev školství, mládeže a tělovýchovy. Avšak vzhledem k tomu, že stát nebyl schopen zajistit poptávku po službách určených výlučně dospělým zrakově postiženým, začaly vznikat organizace, které se touto tématikou zabývaly. Dvě z největších neziskových organizací se po té v roce 1997 spojily a vytvořily tak největší nestátní a neziskovou organizaci, která poskytuje služby zrakově postiženým starším 15 let vznikla Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS). SONS je organizací natolik velkou, že svou působnost a nabídku služeb rozdělila do několika speciálních oddělení a organizací, které fungují v jednotlivých městech. Ne v každém městě však najdeme organizaci s každým specifickým zaměřením (viz. níže), a tak se často stává, že jednotlivé oddělení přebírá i funkci jiného. Tyfloservisy které se podle vlastních internetových stránek 7 se Tyfloservis, o. p. s. se snaží: - vybavit zrakově postiženého člověka staršího patnácti let takovými dovednostmi a informacemi, aby byl schopen v maximální možné míře samostatně naplňovat své životní potřeby, získal přiměřené sebevědomí, zaměřil se na možnosti svého dalšího rozvoje, ale dokázal též rozpoznat své meze a požádat o pomoc, - vybavit okolní společnost dovednostmi a informacemi, aby byla schopna odstraňovat a nevytvářet nové architektonické ani mezilidské bariéry, které by nadbytečně ztěžovaly situaci nevidomých a slabozrakých, aby byla schopna rozpoznat jejich možnosti a limity a v případě potřeby jim poskytnout konkrétní pomoc, 7 ( ) 11

13 - u svých klientů podporovat převzetí odpovědnosti za vlastní život, samostatnost a aktivitu, využívání všech potenciálů, kterými je člověk vybaven, a celospolečensky podporovat zájem o druhé, toleranci a pomoc. Proto aby tyfloservisy byly schopny naplnit myšlenky formulované ve svých osnovách, poskytují zrakově postiženým služby rehabilitace I. stupně, čímž myslíme především nabídku výukových kurzů. Za mnohé z těchto kurzů si jmenujme alespoň ty základní - čtení a psaní Braillova písma; tyflografika; domácí sebeobslužné činnosti vaření, žehlení, uklízení; psaní na kancelářském psacím stroji; nácvik prostorové orientace a samostatného pohybu nácvik tras, atp. Metodické středisko pro informatiku a braillnet zajišťuje digitalizaci textů, navrhuje a připomínkuje nově vznikající software či hardware pro zrakově postižené, zacvičuje práci s počítačem, pomáhají připojit zrakově postižené, atp. Tyflokabinet Metodické centrum tyflotechnických pomůcek poskytuje komplexní informaci a konzultaci v oblasti pomůcek, tj. možnostech jejich získání a informovanosti o technických parametrech, cenách a obsluze; podává podněty pro vylepšení pomůcek a inicializace nových pomůcek, provádí demonstrace a posuzování vhodnosti náročných elektronických pomůcek; školení v obsluze náročných elektronických pomůcek; podává podnětů pro tvorbu příslušné legislativy týkající se těchto pomůcek. 8 Oddělení sociálně právního poradenství poskytuje poradenství jak ústní, tak i písemnou formou, školí pracovníky, kteří později poskytují právní poradenství, připomínkují nově vzniklé zákony. Poskytují kvalifikované sociálně právní a pracovně poradenství těžce zrakově postiženým klientům formou obecných konzultací, radou při řešení konkrétních situací, doporučením kontaktů s úřady a institucemi a dalšími odbornými pracovišti, středisky SONS a obecně prospěšnými společnostmi jí zřízených, včetně intervence ve složitých případech; zpracováním, případně sepsáním žádosti, stížnosti, odvolání

14 nebo jiného právního úkonu úřadům nebo jiným institucím při řešení sociálních problémů zrakově postižených občanů, včetně problému pracovně právních. 9 Sociálně právní poradci působí buď ve Střediscích integračních aktivit, nebo Tyfloservisech, pokud však ani jedno nemá ve městě zastoupení, tak pracují také v jednotlivých odbočkách SONS. Středisko integračních aktivit nabízí mimo jiného taky následující aktivity: základní poradenství o možnostech kompenzace handicapu zrakového postižení, pomůckách denní potřeby i poskytovatelích služeb takto postiženým lidem; speciální sociálně právní a pracovně právní poradenství; setkávání ve svépomocných klubech a socioterapeutických skupinách pro zrakově postižené občany; rozvoj a docvičování dovedností získaných v programech základní rehabilitace; podporu pracovního uplatnění zrakově postižených občanů zahrnující vyhledávání pracovních míst, pomoc při zřizování a úpravách pracovišť nebo setkávání v aktivačních job-klubech; odstraňování architektonických bariér v regionech; tam, kde jsou k tomu podmínky, koordinaci a zajišťování průvodcovské a předčitatelské služby. 10 Středisko pro odstraňování architektonických bariér zabývá se shromažďováním a tuzemských i zahraničních informací o možnostech úpravy prostředí pro samostatný a bezpečný pohyb lidí s těžkým zrakovým handicapem; organizuje síť odborných poradců z této problematiky pro pomoc projektantům, investorům a stavebním úřadům; zabývá se publicitou tohoto problému směrem k široké i odborné veřejnosti nejrůznějšími formami; vyhledává výrobce a iniciuje výrobu potřebných materiálů a zařízení; snaží se formulovat a prostřednictvím Vládního výboru pro zdravotně postižené osoby prosazovat náměty do příslušné legislativy z této oblasti. 11 Tyflocentra jsou v současné době samostatné organizace, které se na konci 90. let minulého století začaly vyčleňovat ze SONS proto, aby finance jimi získané proudili přímo do regionu ve kterém dané zařízení funguje. Tyflocentra si, právě díky zmíněným financím, za svůj cíl vytyčily rozšíření služeb poskytovaných tyfloservisy

15 zrakově postiženým. Zároveň jednotlivé nabízené služby vycházejí z potřeb a požadavků daného regionu, ne které jsou schopny promtně reagovat. Tyflocentra poskytují služby rehabilitace II. stupně, to mimo jiné znamená vyplnění poptávky volnočasových aktivit a poskytnutí nabídky kurzů práce s počítačem, digitalizace textů, atp Výcvikové středisko vodících psů nachází se v Praze Jinonicích. Toto středisko jež na profesionální úrovní již několik let cvičí vodící psy pro nevidomé klienty je zároveň jako jediné v ČR členem Mezinárodní federace vodicích psů se sídlem v Londýně. Rekvalifikační středisko Dědina nabízející nevidomým a později osleplým nejen kurzy prostorové orientace a samostatného pohybu, psaní na stroji, čtení a psaní Braillova písma, ale také, jak již z názvu vyplývá, rekvalifikační kurzy, např. práce s počítačem, masérství Školská zařízení a neziskové organizace pro ZP v mikroregionu Vsetínsko Problematika zrakově postižených a jejich sociálního, školského a pracovního zařazení do nejširší společnosti by vždy měla být podněcována jak na celostátní, tak také na lokální úrovni v rámci krajů a regionů. Obec a její představitelé by vždy měli mít nejlepší přehled o svých obyvatelích a jejich potřebách. Bohužel ne vždy je jim umožněno se na všech aktivitách, jež by mohly pomoci, a jež by byly prospěšné, podílet. Tento případ se částečně týká právě také mikroregionu Vsetínsko a to v oblasti středního školství a tím pádem i přípravy na povolání zrakově postižených Střední školství Vzhledem k tomu, že všechny střední školy pro zrakově postižné jsou vypsány v předchozí kapitole, je při pohledu do ní zřejmé, že na Vsetínsku žádné specializované střední školy neexistují. 14

16 Zrakově postižení mladí lidé, jež si volí další působení ve školském systému a zároveň budoucí práci, mají tedy dvě základní možnosti garantované výše jmenovaným zákonem 561/2004: - integrované vzdělávání v okolí místa bydliště, - vzdělávání na střední škole pro zrakově postižené, což předpokládá týdenní pobyt na internátě, nebo v horším případě každodenní dloué dojíždění do školy. Při volbě budoucího povolání je tedy třeba poskytnout žákovi, jeho rodičům i školském zařízení dostatečně relevantní informace jak o samotném zrakovém postižení a jeho důsledcích, tak také o zvoleném studijním oboru a jeho vhodnosti pro ZP. Danou radu a pomoc může poskytnout jak speciálně pedagogické centrum, tak také jiná organizace poskytující své služby dospělým osobám se zrakovým postižením Poradenství Profesní poradenství existuje na každé základní škole, ne však na každé je dostatečně proškolený personál, který ví jaké povolání je pro toho určitého zrakově postiženého žáka vhodné. K profesnímu poradenství na základní škole má opět nejblíže speciálně pedagogické centrum. SPC pro zrakově postižené však nalezneme až ve Zlíně. Pro dospělé zrakově postižené existuje na Vsetínsku profesní poradenství pouze v rámci následující organizace: Středisko integračních aktivit (Na Kamencov 1332, Vsetín) jak již bylo zmíněno výše, v rámci SIA působí nejen odborníci na problematiku rehabilitace 12 zrakově postižených, ale také rekvalifikace zrakově postižených a sociálně právní poradenství. 12 Pracovní rehabilitace je součástí procesu komprehensivní rehabilitace, a jako taková umožňuje postiženým lidem možnost vykonávat stávající povolání, případně jim poskytuje jiné vhodné zaměstnání. Jesenský (1995) definuje pojem pracovní rehabilitace následovně:...překonání práce neschopnosti (nebo změněné pracovní schopnosti) a vytvoření vnitřních podmínek pro pracovní uplatnění. Tentýž autor podrobuje kritice stávající vymezení pojmu a dále 15

17 SIA nabízí: - služby prvního kontaktu s těžce zrakově postiženým člověkem; - základní poradenství o možnostech kompenzace handicapu zrakového postižení, pomůckách denní potřeby i poskytovatelích služeb takto postiženým lidem; - speciální sociálně právní a pracovně právní poradenství; - setkávání ve svépomocných klubech a socioterapeutických skupinách pro zrakově postižené občany; - rozvoj a docvičování dovedností získaných v programech základní rehabilitace (vaření, práce v domácnosti, čtení atd.) realizovaných ve střediscích Tyfloservisu, o.p.s., Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko Dědina, o.p.s. a u dalších poskytovatelů těchto služeb; - zpřístupňování informací nevidomým a jinak těžce zrakově postiženým občanům včetně vydávání regionálních informačních časopisů a bulletinů; - podporu pracovního uplatnění zrakově postižených občanů zahrnující vyhledávání pracovních míst, pomoc při zřizování a úpravách pracovišť nebo setkávání v aktivačních job-klubech; - odstraňování architektonických bariér v regionech; - tam, kde jsou k tomu podmínky, koordinaci a zajišťování průvodcovské a předčitatelské služby. 13 Pracovní rehabilitace a výběr vhodného zaměstnání je důležitý především pro dospělé zrakově postižené osoby, které přišly o část zraku až po ukončené přípravě na povolání. Na osoby později osleplé se specializují jak SIA, tak také tyfloservisy a tyflocentra, jejichž sídlo je však nejblíže ve Zlíně. Tato zařízení jsou však přece jen blíž než jedno z rekvalifikačních středisek pro zrakově postižené, a to ať již v Brně Chrlicích, nebo v Praze Dědině. jej specifikuje:...vlastní pracovní rehabilitace představuje především obnovu pracovního potenciálu a proces přípravy na produktivní práci. ( leden

18 Při návratu do práce, či hledání a vstupu do prvního nebo nového zaměstnání je vždy důležité dodržovat zásady, které shrnul prof. Jesenský 14 již v roku 1973: - Zohledňovat humánně sociální aspekty pracovního uplatnění. - Sladit práci postižených s vývojem technologií a výrobních sil společnosti. - Vyrovnávat produktivitu postižených s produktivitou intaktních. - Respektovat poměry na trhu práce. Předchozí řádky se v příští kapitole pokusíme rozvést, tak aby korespondovali s potřebami zrakově postižených v mikroregionu Vsetínsko. 14 JESENSKÝ, J.Uvedení do rehabilitace zdravotně postižených. Praha: Karolinum,

19 5 Návrhy v systému koncepce Na základě právních úprav zákonů, vyhlášek a směrnic 15 přijatých v České republice během předchozích několik desítek let není zaměstnávání zrakově postižených povinné, ale za to usnadňuje zaměstnavatelům zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Usnadnění zaměstnávání však neznamená, že zaměstnavatelé se přenesu přes své vnitřní předsudky a obavy a dají příležitost zrakově postiženým, tím, že alespoň jednoho z nich zaměstnají a vytvoří tak precedens. Vzhledem k již výše zmíněnému faktu, kterým je relativně vysoká nezaměstnanost v některých oblastech ČR (na Vsetínsku se nezaměstnanost pohybuje neustále nad 10%) je třeba spatřovat příčiny k vysoké nezaměstnanosti zrakově postižených, nejen v nechuti zaměstnavatelů přijmout osoby s tímto handicapem do stálého pracovního poměru, ale také v: - jejich nedostatečném vzdělání, - nedostatečné a ochabující motivaci, - nedostatku vhodných pracovních míst, - neschopnosti, či nechuti k dojíždění, - zvýšeným požadavkům na úpravu pracovního prostředí, - počáteční nutnosti zapracování se. 15 Zákon 435/2004 Zákon o zaměstnanosti - zaměstnání osob se zdravotním postižením 67 stanovil, že fyzickým osobám se zdravotním postižením se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Osobami se zdravotním postižením jsou osoby, které jsou: - orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidní (osoby s těžším zdravotním postižením), - nemoc nebo funkční porucha způsobující nutnost uplatňování zvláštních forem, metod a postupů při vzdělávání nebo duševní poruchy nebo poruchy chování., Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna - chráněná pracovní místa a chráněné dílny - zaměstnavateli úřady práce poskytují až na dotaci pracovního místa těžce zdravotně postiženého občana a u zdravotně postiženého občana. Na zřízení pracovního místa až u ZP,-a u TZP občana. Zaměstnavateli jež zaměstnává více než 50% občanů se zdravotním postižením přispívá stát 0,35 násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství, - Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením do výše tzv. povinného podílu Více než 25 zaměstnanců 4% (je ponecháno na vůli zaměstnavatele co si zvolí přímé zaměstnání, odebrání výrobků od zaměstnavatele s více než 50% zaměstnanců a odvodem do státního rozpočtu, 18

20 5. 1 Zajištění na odborné úrovni Aby bylo možno přistoupit k potřebám zrakově postiženého uchazeče o práci komplexně a po té mu na odborné úrovni zprostředkovat vhodné zaměstnání, je potřeba vždy vědět co dělat v té které fázi: 1. Fáze vyhledávání depistáže: - v této fázi je potřeba za prvé zjistit, kolik zrakově postižených potenciálních klientů v mikroregionu Vsetínsko působí, - je zapotřebí se setkat s klientem a zjistit jeho požadavky a představy o budoucí práci (u osob později osleplých o práci předchozí je možné, že by se v tom nejlepším případě dalo zařídit, aby ZP zastával podobné nebo dokonce stejné místo jako před úrazem), - depistáž se také dotýká vyhledávání potenciálních zaměstnavatelů a to jak ochotných zřídit chráněné místo (viz. výše), tak také těch, kteří práci nabízí v běžném provozu podniku. 2. Fáze diagnostiky: - diagnostická fáze je zaměřena jak na klienta, tak na potenciálního zaměstnavatele, - u zaměstnavatele se zjišťuje ochota zaměstnat zrakově postiženého, za jakých okolností a podmínek bude ochotný jej zaměstnat, schopnost orientovat se v zákonných a státních pobídkách, - u zrakově postiženého zjišťujeme jak jeho motivaci, tak také schopnosti, znalosti a vůli a schopnost umět se přizpůsobit neznámému okolí. 3. Fáze poradenská: - korekce představ jak klienta, ta také potenciálního zaměstnavatele, - nácvik základních dovedností u zrakově postižených je důležité naučit napsat správně strukturovaný životopis, pomoci s výběrem vhodného oblečení, zbavení počátečního ostychu před vstupem do neznámého prostředí. 19

21 4. Fáze kontaktu: - týká se především firem, kterým nabízíme spolupráci, zařazujeme je do databáze možných spolupracujících firem. 5. Kontrolní fáze: - kontrola úspěšnosti zaměstnance na novém pracovním místě, - kontrola spokojenosti zaměstnavatele se zaměstnancem, - ověření naplnění představ obou smluvních stran, - nabídka nového pracovního místa ZP Zajištění organizační a systémové Zrakově postižení jsou skupinou, která nepotřebuje zakládání chráněných dílen, neboť zrakově postižení jsou, pokud mají rozumové schopnosti v normě (i když normalita se ve speciální pedagogice nepovažuje za dobré měřítko posuzování, zde je možno držet se Gausovy křivky v populaci ČR) Problémem zrakově postižených při hledání vhodného pracovního místa je ta skutečnost, že na rozdíl od osob s mentálním postižením, není jejich problém příliš vidět. Společnost sice v poslední době bývá prostřednictvím médií informována o problematice v prostorové orientaci a samostatném pohybu, při zařizování si domácnosti apod., ale už se nedozví, že vysokoškolsky vzdělaná nevidomá žena má oproti ženě se stejným vzděláním, stejnou praxí, stejným rodinným zázemím, ale bez zrakového postižení asi mnohokrát nižší šanci, že bude při přijímacím pohovoru posuzována jen na základě vzhledu, schopností, dovedností a vlastností. To dále plyne k nezaměstnanosti i vysokoškolsky vzdělaných zrakově postižených a tím pádem k nižší motivaci na straně jejich okolí. Veřejnost, a to i minorita zrakově postižených, by se měla prostřednictvím médií dozvědět, že díky vzdělání nejen, že se nevidomým a zrakově postiženým otvírají nové možnosti uplatnění v zaměstnání, ale také že ve skupině zrakově postižených vysokoškoláků je mnohem nižší nezaměstnanost. V předchozí kapitole bylo nastíněno, že chráněné dílny nejsou pro zrakově postižené (bez přidruženého dalšího smyslového, mentálního, či tělesného postižení) 20