UV-VIS spektroskopie, kvantová chemie a počítačová chemie fch.upol.cz chemie.upol.cz fotonů Tabulka I
|
|
- Anna Tomanová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UV-VIS spektroskopie, kvantová chemie a počítačová chemie Michal Otyepka, Katedra fyzikální chemie, PřF UP Olomouc (fch.upol.cz), plný text je k dispozici na stránkách fch.upol.cz v sekci výzkum > zajímavé texty. Další informace naleznete také na chemie.upol.cz. arevný svět kolem nás si denně užíváme, aniž jeho kráse věnujeme patřičnou pozornost, natož abychom se snažili podstatu toho všeho barevna pochopit. Když se zadíváme na duhu sotva si uvědomíme, že nám informaci o její barvě přineslo mnoho elementárních částic tzv. fotonů. Modrý foton se liší od zeleného fotonu svou energií, hybností, vlnovou délkou či frekvencí. představte si, že naším zrakem můžeme spatřit jen velmi úzkou část všech fotonů, kterých kolem nás je. Existují totiž i fotony rentgenové, ultafialové, fotony tepla či rádiových vln. Foton nejčastěji charakterizujeme jeho vlnovou délkou λ (řecké písmeno c lambda) či frekvencí ν (řecké písmeno ný), mezi nimiž platí jednoduchý vztah ν =, kde c λ je rychlost světla (c = 2, m.s 1 ). Modrý foton má barvu okolo 450 nm (tzv. nanometrů, kde předpona nano- znamená 10 9, abychom vytvořili 1 mm úsečku, potřebovali bychom za sebe poskládat miliardu kousků o délce 1 nm). Oko nám dovoluje pozorovat světlo, což je proud fotonů, v rozsahu cca nm, avšak v námi pozorovaném světě můžeme potkat fotony v rozsahu vlnových délek od cca 0,1 pm až po 1000 km. Tabulka I Přehled spektra elektromagnetického záření. český název frekvence vlnová délka anglické označení gama záření Hz 100-0,1 pm Gamma Rays rentgenovo záření Hz 10-0,1 nm X-Rays ultrafialové záření Hz nm Ultra Violet (UV) viditelné záření Hz nm Visible (VIS) infračervené záření Hz 1 mm - 1 mm Infra Red (IR) mikrovlny GHz 10-1 mm Extremely High Frequency (EHF) mikrovlny 3-30 GHz mm Super High Frequency (SHF) ultra krátké vlny (UKV) 0,3-3 GHz 1-0,1 m Ultra High Frequency (UHF) velmi krátké vlny (VKV) MHz 10-1 m Very High Frequency (VHF) krátké vlny (KV) 3-30 MHz m High Frequency (HF) střední vlny (SV) 0,3-3 MHz 1-0,1 km Medium Frequency (MF) dlouhé vlny (DV) khz 10-1 km Low Frequency (LF) velmi dlouhé vlny 3-30 khz km Very Low Frequency (VLF) extrémně dlouhé vlny 0,3-3 khz km Extremely Low Frequency (ELF) Každý foton je i elementárním kvantem elektromagnetického pole a nese energii E, která je úměrná přes Planckovu konstantu h (h = 6, J.s) jeho frekvenci a tedy platí E = hν. Energii fotonu můžeme udávat v joulech, jak jsme zvyklí, ale v mikrosvětě se užívá spíše jednotky ev, což je elektronvolt (1 ev = 1, J). Zavedení této jednotky shledáme výhodným, pokud si spočteme, že energie fotonu o vlnové délce 400 nm je rovna 4, J čili 3,11 ev. 1
2 Člověk rád poměřuje přírodu svými smysly, učiňme tak nyní i my a věnujme se nadále jen viditelné oblasti spektra a oblastem blízkým, nu řekněme oblasti nm. Později zjistíme, že právě tato oblast je vcelku významná pro chemické aplikace. Naše oko vidí barvy od cca 380 do 800 nm, fotonům které mají menší vlnovou délku říkáme ultrafialové, neboť leží pod (mají menší vlnovou délku) fialovým fotonem a naopak fotonům s větší vlnovou délkou než mají červené fotony, říkáme infračervené. S oběma pojmy se lze v běžném životě snadno potkat, neboť UV filtr nosíme na brýlích, UV záření poškozuje kůži, kterou si musíme chránit krémy s vysokým UV faktorem atp. Naopak si můžeme koupit infrazářič, kterým si můžeme přitápět nebo příjemně prohřívat naše tělo. Obrázek I. Ultrafialová (UV), viditelná (VIS) a IR (infračervená) oblast elektromagnetického spektra. UV IR Tabulka II Přehled barev záření o dané vlnové délce (v nm) z oblasti viditelného světla a tabulka doplňkových barev. Vlnová délka arva Vlnová délka arva Vlnová délka arva fialová modrozelená žlutá modrá zelená oranžová zelenomodrá žlutozelená červená bsorbované arva arva bsorbované arva arva záření (nm) záření doplňková záření (nm) záření doplňková fialová žlutozelená zelená purpurová modrá žlutá zelenožlutá fialová zelenomodrá oranžová žlutooranžová modrá modrozelená červenooranžová červenooranžová zelenomodrá zelená purpurová červená modrozelená Vraťme se nyní k tomu proč je svět barevný. Nejprve však věnujme pozornost dvěma specifickým barvám a to černé a bílé. Naše oko vnímá směs fotonů o různých vlnových délkách jako různě barevnou, pokud je směs fotonů připravena tak, že každá barva viditelného spektra je rovnoměrně zastoupena, vnímáme takové světlo jako bílé. Černou barvu vnímá naše oko tehdy, nedostává-li se mu dostatečný proud fotonů. ěžně používané zdroje světla a také Slunce poskytují víceméně bílé světlo, pokud bychom chtěli vidět jednotlivé složky světla museli bychom použít nějaký fígl, jak bílé světlo rozložit. Vzpomeňme si na duhu, na barvy hrající na mastných 2
3 skvrnách na vodě na CD. Musí tedy existovat způsob jak bílé světlo rozložit na jeho složky! Nejjednodušší cestou je použít skleněný hranol. Položme si nyní otázku, proč je roztok KMnO 4 fialový? Tento roztok pohlcuje takové fotony, že zbývající barvy tzv. barvy doplňkové vnímáme jako fialové. Roztok KMnO 4 tedy pohlcuje světlo ze zelené oblasti. Podívejme se nyní jak takovou vlastnost látky kvantifikovat. Uvažujme nyní světlo o dané vlnové délce λ. Takové světlo vstupuje do roztoku s intenzitou I 0 po průchodu roztokem, se však část jeho intenzity může ztratit čili absorbovat a po průchodu roztokem má intenzitu I. Zavedeme jednoduchou bezrozměrnou veličinu I transmitanci (propustnost) T, definovanou jako T =. Pokud světlo není roztokem pohlcováno je transmitance rovna 1 pokud je světlo beze zbytku pohlceno je transmitance rovna 0. Z praktických a matematických důvodů se často používá i záporný dekadický logaritmus transmitance tvz. absorbance, kdy = logt a vidíme, že může nabývat hodnot od 0, kdy vzorek neabsorbuje, až po, kdy vzorek všechno záření pohltí. Intuitivně cítíme, že obě nově zavedené veličiny T a, musí záviset i na délce optické dráhy l ve vzorku a také na koncentraci látky c. Tuto závislost popisuje Lambertův-eerův zákon = ε λcl, (1) λ kde ε λ je molární absorpční koeficient při dané vlnové délce, což je charakteristika dané látky. Tento koeficient závisí na celé řadě faktorů, mezi nejvýznamnější patří vedle vlnové délky také ph, teplota a složení roztoku (polarita rozpouštědla). Zákon přímou úměrností vysvětluje závislost absorbance na délce optické dráhy a koncentraci. Chemika zajímá většinou právě koncentrace a tudíž se v praxi volí optická dráha konstantní a obvykle rovna 1 cm. Jak zjistíme kterou část spektra látka pohlcuje? Nejsnáze tak, že budeme měřit (nebo T) v závislosti na vlnové délce. Potom závislosti (T) na vlnové délce λ říkáme spektrum látky, navíc pokud toto spektrum snímáme v ultrafialové a viditelné oblasti záření, říkáme mu UV- VIS spektrum. Z UV-VIS spektra KMnO 4 (Obr. II) je patrné, že látka vykazuje dvě výrazná absorpční maxima v oblasti cca nm a nm, právě druhé maximum odpovídá absorpci zelené barvy. Obrázek II. UV-VIS spektrum KMnO 4. I absorbance vlnová délka (nm)
4 Lambertův-eerův zákon se přímo nabízí pro aplikace v kvantitativní analytické chemii, neboť absorbanci lze relativně snadno měřit a na základě její znalosti a znalosti ε λ je možné velmi přesně stanovovat obsah analytu ve vzorku. Použití UV-VIS spektroskopie pro kvalitativní analytickou chemii je vcelku problematické, neboť reálné vzorky obsahují často komplikované směsi látek. UV-VIS spektroskopie se používá v celé řadě chemických aplikací a patří mezi nejzákladnější metody chemika. Získali jsme povědomost o základních aspektech UV-VIS spektroskopie a o jejím fundamentálním popisu. Stále však hloubavého čtenáře napadá řada otázek, proč vlastně látka absorbuje, proč absorbuje jen určitou oblast spektra a jaký je osud absorbované energie? Není od věci podotknout, že podobné otázky vedly na přelomu 19. a 20. století k formulaci kvantové teorie. Vědci si tehdy celou věc zjednodušili a položili si otázku, atomy pohlcují nebo proč horké atomy plynů emitují světlo jen o určitých vlnových délkách (viz Obr III.)? Obrázek III. Emisní čárová spektra atomů. H Ne Při bližším zkoumání struktury těchto čárových spekter objevili vědci jistou zákonitost. Zjistili, že vlnová délka emitovaného záření se dá popsat následujícím vztahem 1 R 1 1 =, n j n i n j n <, 2 2 (2) λ i kde R je tzv. Rydbergova konstanta a n j a n i jsou celá čísla (n = 1, 2, 3 ) Uvědomíme-li si nyní, že E = hν, a spojíme-li oba výrazy získáme výraz 1 1 E = hcr, 2 2 (3) n j n i který říká, že energie emitovaného fotonu je rovna přes konstanty hcr, rozdílů převrácených čtverců celých čísel. Později byla čísla n j a n i ztotožněna s hlavními kvantovými čísly. Z čárových spekter atomů se tak poprvé na nás usmál kvantový mikrosvět. Pro další vývoj kvantové teorie byly stěžejní Planckův popis záření černého tělesa, Einsteinovo vysvětlení fotoelektrického jevu, zavedení de roglieho dualismu a zejména zavedení Heisenbergova a Schrödingerova formalismu a následná ornova interpretace vlnové funkce. Vznik kvantové chemie je datován rokem 1927, kdy Heitler s Londonem publikovali výpočet vzniku vazby v systému H 2. Základní kvantová teorie je vcelku jednoduchá, avšak poněkud obtížná ze dvou pohledů. Na první pohled je nejodpudivější matematické pozadí teorie, které však po překonání jistých počátečních obtíží ukáže svou jednoduchost, účelnost a pro některé i krásu. Druhý pohled, a ten je zcela jistě nepřekonatelný, je poněkud podivné chování kvantového mikrosvěta. Podívejme se nyní jen na ty nejzákladnější podivnosti. 4
5 Planck ukázal, že látka nemůže vyměňovat energii spojitě, ale pouze po jakýchsi skocích, kvantech. Einstein a Compton ukázali dualitu v chování fotonů, tedy že foton se chová někdy jako částice jindy jako vlnění. Jedním z nejnepříjemněších vlastností mikrosvěta je však Heisenbergův princip neurčitosti, který říká, že některé dvojice veličin nelze v mikrosvětě současně změřit. Nejznámější Heisenbergovou neurčitostní dvojicí tvoří hybnost a poloha. Dovedete si představit, že v mikrosvětě, čím více víte, kde částice, je tím méně víte kam a jak rychle letí? Naopak víte-li, jak rychle a kam částice letí, nevíte, kde vlastně je. Další špek, který nám kvantová teorie připravila spočívá v tom, že systém lze dokonale popsat vlnovou funkcí Ψ. no, mohli bychom se radovat, pokud bychom znali vlnovou funkci systému, ale naše radost končí v okamžiku, kdy zjistíme, že vlnová funkce sama o sobě nemá fyzikální smysl a její druhá mocnina Ψ 2 udává pouze hustotu pravděpodobnosti nalezení částice v určitém objemovém elementu prostoru. To však ani zdaleka nejsou ty nejnepochopitelnější aspekty kvantové teorie, neboť např. existence entanglovaných párů, teprve přivádí lidský mozek k úplnému zoufalství. Vraťme se ale k otázce proč atomy absorbují či emitují jen čáry tedy pouze fotony o přesně dané vlnové délce? Jistě si vzpomenete, ve shodě s Plankovou představou, že atom je schopen pohltit či vyzářit jen určité kvantum záření, tedy jeden foton s odpovídající vlnovou délkou. Co se však děje uvnitř atomu při absorpci fotonu? tom, jak již dobře známe, je složen z jader a elektronového obalu, přičemž elektrony se vyskytují na určitých orbitalech. Také budeme říkat, že se vyskytují v určitých stavech, neboť představa orbitalu nás trošku zavádějícím způsobem nutí považovat orbital za nějakou konkrétní dráhu elektronu, přičemž tomu tak vůbec není. Představme si nejjednodušší atom vodíku H, kde se v elektronovém obalu vyskytuje pouze jeden elektron. Stav, orbital či vlnová funkce tohoto elektronu jsou popsány čtyřmi kvantovými čísly, přičemž tři z nich jsou přímým důsledkem řešení Schrödingerovy rovnice. Hlavní kvantové číslo n, vedlejší kvantové číslo l, magnetické m a spinové s tak charakterizují stav elektronu či jeho vlnovou funkci Ψ n,l,m. Základní stav elektronu v H je charakterizován čísly n = 1, l = 0, m = 0 a s = ±½ a chemicky jej zapisujeme jako 1. V atomu vodíku se však nacházejí i další možné orbitaly, které nejsou obsazeny žádným elektronem a kterým pak říkáme virtuální, jde např. o orbitaly 2s, 2p x a další. Pokud se elektron atomu vodíku vyskytuje v jiném orbitalu než, pak říkáme, že je atom vodíku v excitovaném (vzbuzeném) stavu H*. Takový stav, např. obsazení orbitalu 2s, můžeme snadno připravit, pokud dodáme elektronu energii, potřebnou na přesun mezi orbitalem a 2s a to právě ve formě jednoho kvanta. tom v excitovaném stavu je za normálních podmínek nestabilní a snaží se snížit svou energii, a proto emituje foton, který odpovídá energetickému rozdílu přechodu z tohoto stavu do stavu s nižší energií. Dosáhne-li atom základního stavu již žádné další záření nemůže emitovat. energie excitovaný (vzbuzený) stav základní stav absorpce energie emise energie Pokud si uvědomíme, že energie E n jednotlivých stavů elektronu v atomu vodíku je podle kvantové chemie úměrná převrácené hodnotě čtverce hlavního kvantového čísla n, 5
6 1 E n = k, kde k je konstanta (k = 13,6 ev), můžeme nyní odhadnout energii, kterou 2 n potřebujeme na excitaci z orbitalu do 2s, nebo energii, která se uvolní při přechodu opačném. Energie přechodu 2s je rovna E 21 = E2 E1 = k = k, (4) 4 a potom E 21 = 10,2 ev a tedy vlnová délka emitovaného nebo absorbovaného fotonu je cca 110 nm. Shoda této energie s experimentální hodnotou, jakožto i podobnost teoretického vztahu (4) se vztahem odvozeným z pozorování (2, 3), patřily k prvním úspěchům kvantové teorie. Podívejme se nyní detailněji na strukturu čárového spektra atomu vodíku, je patrné (Obr. IV), že dvě sousední vlnové délky emitovaného záření s klesající vlnovou délkou jsou stále blíž a blíž, až se dosáhne tzv. hrany (Obr. IV, H ). Hrana odpovídá excitaci elektronu do nekonečné hladiny. Začíná se nám tedy ozřejmovat souvislost mezi výstavbou elektronového obalu atomu a čárovým spektrem. Na Obr. IV je vedle čárového spektra i schéma elektronových hladin v atomu vodíku. Na obrázku jsou uvedeny navíc jména objevitelů jednotlivých částí spektra tzv. sérií. Spektrální série je charakterizována tím, že je při ní absorbováno kvantum energie vždy ze stejné hladiny (se stejným kvantovým číslem n). Energie jednotlivých čar např. v Lymanově sérii se pak řídí tímto zákonem 1 1 E = = n 1 En E1 k, n = 2, 3, (5) 1 n odkud také plyne matematický důvod pro tvar čárového spektra. Obrázek IV. Emisní čárové spektrum atomu vodíku (almerova série) a schéma elektronových hladin atomu vodíku. Podobná situace jako u atomů je u molekul, problém je však komplikován skutečností, že kvantová chemie nedovoluje přesné analytické výpočty molekul a musíme se tak uchylovat k analogiím či numerickým výpočtům. Snažme se tedy hledat co nejvíce podobností mezi světem atomů a světem molekul. Elektrony v atomech se nacházejí na určitých atomových orbitalech (označují se jako, 2s, 2p x, 2p y, 2p z ), zatímco u molekul obsazují tzv. molekulové orbitaly (ty se podobně označují jako σ, π ) Jak si můžeme molekulový orbital 6
7 postavit? Výhodné je konstruovat molekulové orbitaly kombinací atomových orbitalů na jednotlivých jádrech, s tou podmínkou, že se kombinují orbitaly s podobnou energií. Tak lze např. kombinovat orbitaly na dvou atomech vodíku. Kombinace atomových orbitalů znamená, že oba orbitaly můžeme buď sečíst nebo odečíst. Označíme-li si orbital na atomu vodíku jako a na druhém atomu jako, můžeme nyní orbitaly buď sečíst nebo odečíst, tak vzniknou dva nové molekulové orbitaly σ = + (5) σ * =, kde σ je molekulový vazebný orbital a σ* je protivazebný orbital. Označení vazebný a protivazebný pochází z toho, zda-li takový orbital přispívá či nikoliv k vazbě mezi atomy. Že vazebný orbital elektronovou hustotu na spojnici jader zvyšuje se dá naznačit následující úvahou. Elektronová hustota je úměrná čtverci vlnové funkce a tedy ( σ ) = ( + ) = * ( σ ) = ( ) = 2 +, odtud lze vidět, že vazebný elektronový orbital zvyšuje elektronovou hustotu na spojnici jader, zatímco u protivazebného orbitalu je tomu naopak. Je zvykem konstrukci molekulových orbitalů zapisovat do schémat (viz Obr. V). Na obrázku jsou také ukázány oba konstruované molekulové orbitaly (nákres orbitalu tvoří místa se stejnou elektronovou hustotou) a u protivazebného orbitalu je patrná tzv. uzlová rovina, která protíná spojnici jader. Uzlová rovina je oblast, kde je pravděpodobnost nalezení elektronu rovna nule. Obrázek V. Konstrukce molekulových orbitalů pomocí lineární kombinace atomových orbitalů. (6) + Energie 1σ σ 1 s = + σ * = 1σ Obr. V ukazuje ještě další skutečnost a to, že energie vazebného molekulového orbitalu je nižší, než energie původních atomových orbitalů. Pokud tedy systém sestávající se dvou atomů vodíku, obsadí tento stav, sníží tím svou potenciální energii a dojde ke vzniku vazby. Rozdílu mezi energií volných atomů a energií vázaných atomů říkáme vazebná energie. Podívejme se ještě, jaká by byla energetická bilance vzniku hypotetické molekuly He 2. Schéma rozložení molekulových orbitalů v takové molekule bude stejné jako u molekuly H 2, ale s tím rozdílem, že obsazením molekulového orbitalu σ dvěma elektrony se uvolní energie E, která se však záhy spotřebuje na obsazení orbitalu σ* opět dvěma elektrony a tedy E E = 0 a energetický zisk při vzniku molekuly He 2 je nulový a tudíž tato molekula jako stabilní neexistuje. Je patrné, že podobné jednoduché úvahy dovolují vyslovovat důležité závěry. 7
8 Zkuste odůvodnit, zdali může existovat stabilní systém He 2 +. Intuitivně jsme se tak naučili pracovat s řádem vazby, který je definován jako počet elektronů ve vazebných orbitalech mínus počet elektronů v protivazebných orbitalech, a rozdíl je vydělen dvěma (n vaz. n neva. )/2. Zkuste nyní spočítat vazebné řády pro H 2 (1), He 2 (0), He 2 + (1/2). Podívejme se nyní na průběh potenciální energie systému H H v závislosti na vzdálenosti obou vodíkových jader. Položme potenciální energii systému při nekonečné vzdálenosti dvou atomů H rovnu nule. udeme-li dále oba atomy přibližovat, bude energie systému klesat, až na vzdálenosti 74 pm (1 pm = m) dosáhne svého minima. S dalším přibližováním obou atomů začne potenciální energie systému opět vzrůstat a to z toho důvodu, že se začnou uplatňovat jaderné odpudivé síly. Vzdálenosti, které odpovídá minimum potenciální energie říkáme vazebná vzdálenost a hloubce tohoto minima říkáme energie vazebná *. Závislosti potenciální energie systému na atomových souřadnicích se říká (hyper)plocha potenciální energie a jak uvidíme za chvíli patří mezi ústřední pojmy ve výpočetní chemii. Než se však pustíme do cestování po ploše potenciální energie, vraťme se ke spektroskopii a vysvětleme si, proč molekula absorbuje v pásech, zatímco atomy absorbují v čarách. Vznikem jednoduché molekuly H 2 se velmi dramaticky změní možnosti a chování takového systému. Totiž z kulově symetrických atomů vzniká molekula, která má nižší symetrii a vetší počet stupňů volnosti. Molekula H 2, tak získá např. nové možnosti rotační a také vibrační. Podívejme se nyní blíže na vibraci. Dva vázané atomy H v molekule H 2 jsou v neustálém vzájemném pohybu tedy kmitají. Tento kmitavý pohyb si lze představit tak, jako by oba atomy byly vázány pružinou. Kmitavý pohyb atomů neustane ani pokud systém ochladíme na teplotu absolutní nuly 0 K, protože pokud by ustal, porušili bychom Heisenbergovu relaci neurčitosti hybnost vs. poloha. Tomuto kmitání se říká kmitání nulového bodu nebo základní vibrační mód. Teď opět zpět ke spektroskopii, víme, že při absorpci kvanta záření v UV-VIS oblasti dojde k excitaci elektronu (jeho přechodu do virtuálního orbitalu). Situace v molekule je však bohatší nežli v atomu a každý elektronový stav (tedy základní, první excitovaný atd.) je navíc rozmnožen jednotlivými vibračními stavy (Obr. VI), z toho důvodu, můžeme spatřit ve absorpčním elektronovém spektru jemnější strukturu. Navíc při provádění skutečného měření UV-VIS spekter nepracujeme s jednou molekulou, ale se systémem molekul např. s krystalem či roztokem, kde je řádově molekul. V takovém případě do hry vstupuje i vliv okolních molekul a v důsledku toho, se jednoduché spektrum jedné molekuly slije do spektrálního pásu systému molekul (Obr. VI). * zcela precizně je potřeba poznamenat, že tato hodnota je menší (v absolutní hodnotě větší) nežli skutečná vazebná energie a to o ½ hν, kde ν je frekvence nulového vibračního kmitání 8
9 Obrázek VI. Jemná vibrační struktura elektronových stavů s vyznačenými přechody a vznik pásu ve spektru vzorku v závislosti na počtu molekul. Teď tedy vidíme souvislosti a podobnosti mezi absorpčním spektrem atomu a molekuly a také důvody, proč atomy absorbují pouze v čarách zatímco molekuly a zejména jejich systémy v pásech. Nakonec se věnujme praktickým aplikacím kvantové chemie. Jak již bylo zmíněno tvoří plocha potenciální energie v aplikované kvantové chemii ústřední pojem a to hned z několika důvodů. Znalost této plochy dovoluje hovořit o mechanismu reakce, aktivační bariéře reakce a také o energetickém zabarvení reakce, tedy jsme schopni postihnout jak kinetiku tak i termodynamiku chemické reakce! Dále znalost této plochy pro základní i excitované stavy dovoluje vypočítat UV-VIS absorpční spektra. Znalost tvaru plochy v okolí struktury dané sloučeniny dovoluje vypočítat tzv. infračervená spektra (tedy spektra jež dovolují studovat zmíněné vibrace molekul). Znalost plochy navíc umožňuje vyslovit preference stability jednotlivých izomerů či konformerů. Cestování po této ploše nám dále dovoluje hledat možné geometrické uspořádání atomů v molekule. Jak je patrné hyperplocha potenciální energie dovoluje mnoho, ale za její znalost stojí mnoho úsilí a to zejména počítačů. Současného kvantového chemika si totiž vůbec nepředstavujme jako šíleného rozcuchaného vědce, který čmárá po papíře šílené a nesrozumitelné vzorce, mnohem lepší představa je 9
10 představa člověka běhajícího v tričku a obhospodařujícího několik desítek či stovek počítačů nejčastěji spojených do počítačové farmy. Je to tedy člověk, který umí vedle kvantové teorie také pracovat s počítači a programovat. Existuje také řada komerčních programů, které dovolují kvantově chemické výpočty. Na závěr si ukážeme užitečnost znalosti hyperplochy potenciální energie. Definujme reakční koordinátu, což je energeticky nejméně náročná cesta mezi oblastí reaktantů a produktů přes sedlový bod tedy tranzitní stav. Rozdíl v energii reaktantů a tranzitního stavu ovlivňuje rychlost chemické reakce, neboť platí že k = e # G RT. Rozdíl v energiích reaktantů a produktů hovoří o termodynamice reakce čili o rovnováze, neboť platí, že G = RT ln K. G # rychlost G rovnováha 10
Základy fyzikálněchemických
Základy fyzikálněchemických metod Fyzikálně-chemické metody optické metody elektrochemické metody separační metody kalorimetrické metody radiochemické metody ostatní metody Optické metody Oko je citlivé
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceAplikovaná optika. Optika. Vlnová optika. Geometrická optika. Kvantová optika. - pracuje s čistě geometrickými představami
Aplikovaná optika Optika Geometrická optika Vlnová optika Kvantová optika - pracuje s čistě geometrickými představami - zanedbává vlnovou a kvantovou povahu světla - elektromagnetická teorie světla -světlo
VíceSpektroskopie v UV-VIS oblasti. UV-VIS spektroskopie. Roztok KMnO 4. pracuje nejčastěji v oblasti 200-800 nm
Spektroskopie v UV-VIS oblasti UV-VIS spektroskopie pracuje nejčastěji v oblasti 2-8 nm lze měřit i < 2 nm či > 8 nm UV VIS IR Ultra Violet VISible Infra Red Roztok KMnO 4 roztok KMnO 4 je červenofialový
VíceMolekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS
Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická
VíceSPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu Charakterizace záření
VíceOptické spektroskopie 1 LS 2014/15
Optické spektroskopie 1 LS 2014/15 Martin Kubala 585634179 mkubala@prfnw.upol.cz 1.Úvod Velikosti objektů v přírodě Dítě ~ 1 m (10 0 m) Prst ~ 2 cm (10-2 m) Vlas ~ 0.1 mm (10-4 m) Buňka ~ 20 m (10-5 m)
VíceSPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,
SEKTRÁLNÍ METODY Ing. David MILDE, h.d. Katedra analytické chemie Tel.: 585634443; E-mail: david.milde@upol.cz (c) -2008 oužitá a doporučená literatura Němcová I., Čermáková L., Rychlovský.: Spektrometrické
VíceOd kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
VíceINSTRUMENTÁLNÍ METODY
INSTRUMENTÁLNÍ METODY ACH/IM David MILDE, 2014 Dělení instrumentálních metod Spektrální metody (MILDE) Separační metody (JIROVSKÝ) Elektroanalytické metody (JIROVSKÝ) Ostatní: imunochemické, radioanalytické,
VíceELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron
MODELY ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU Na základě experimentálních výsledků byly vytvořeny různé teorie o struktuře atomu, tzv. modely atomu. Thomsonův model: Roku 1897 se jako první pokusil o popis stavby
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VíceStavba atomů a molekul
Stavba atomů a molekul Michal Otyepka V prezentaci jsou použity obrázky z řady zdrojů, které nejsou důsledně citovány, tímto se všem dotčeným omlouvám. Vidět znamená věřit Úvod l cíle seznámit studenty
VíceÚvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Úvod do spektrálních metod pro analýzu léčiv Pavel Matějka, Vadym Prokopec pavel.matejka@vscht.cz pavel.matejka@gmail.com Vadym.Prokopec@vscht.cz
VíceÚvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, 2014. Plynové lasery. Plynové lasery většinou pracují v kontinuálním režimu.
Aktivní prostředí v plynné fázi. Plynové lasery Inverze populace hladin je vytvářena mezi energetickými hladinami některé ze složek plynu - atomy, ionty nebo molekuly atomární, iontové, molekulární lasery.
VíceStruktura atomů a molekul
Struktura atomů a molekul Obrazová příloha Michal Otyepka tento text byl vysázen systémem L A TEX2 ε ii Úvod Dokument obsahuje všechny obrázky tak, jak jsou uvedeny ve druhém vydání skript Struktura atomů
VíceEmise vyvolaná působením fotonů nebo částic
Emise vyvolaná působením fotonů nebo částic PES (fotoelektronová spektroskopie) XPS (rentgenová fotoelektronová spektroskopie), ESCA (elektronová spektroskopie pro chemickou analýzu) UPS (ultrafialová
VíceSPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Ivona Trejbalová, Petr Šmejkal Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou
VíceATOMOVÁ SPEKTROMETRIE
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE Atomová spektrometrie valenčních e - 1. OES (AES). AAS 3. AFS 1 Atomová spektra čárová spektra Tok záření P - množství zářivé energie (Q E ) přenesené od zdroje za jednotku času.
VíceBalmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3
Balmerova série F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3 Grepl.F@seznam.cz Abstrakt: Metodou dělených svazků jsme určili lámavý
VíceBarevné principy absorpce a fluorescence
Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 27.9.2007 2 1 Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické
VíceATOMOVÁ SPEKTROMETRIE
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE doc. Ing. David MILDE, Ph.D. tel.: 585634443 E-mail: david.milde@upol.cz (c) -017 Doporučená literatura Černohorský T., Jandera P.: Atomová spektrometrie. Univerzita Pardubice 1997.
Více13. Spektroskopie základní pojmy
základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceR10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
VíceElektronový obal atomu
Elektronový obal atomu Ondřej Havlíček.ročník F-Vt/SŠ Jsoucno je vždy něco, co jsme si sami zkonstruovali ve své mysli. Podstata takovýchto konstrukcí nespočívá v tom, že by byly odvozeny ze smyslových
VíceBarevné principy absorpce a fluorescence
Barevné principy absorpce a fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr Světlo je elektromagnetické vlnění Skládá se z elektrické složky a magnetické složky, které
VíceABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY
ABSORPČNÍ A EMISNÍ SPEKTRÁLNÍ METODY 1 Fyzikální základy spektrálních metod Monochromatický zářivý tok 0 (W, rozměr m 2.kg.s -3 ): Absorbován ABS Propuštěn Odražen zpět r Rozptýlen s Bilance toků 0 = +
VíceJádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony
Otázka: Atom a molekula Předmět: Chemie Přidal(a): Dituse Atom = základní stavební částice všech látek Skládá se ze 2 částí: o Kladně nabité jádro o Záporně nabitý elektronový obal Jádro se skládá z kladně
VíceDiskutujte, jak široký bude pás spojený s fosforescencí versus fluorescencí. Udělejte odhad v cm -1.
S použitím modelu volného elektronu (=částice v krabici) spočtěte vlnovou délku a vlnočet nejdlouhovlnějšího elektronového přechodu u molekuly dekapentaenu a oktatetraenu. Diskutujte polohu absorpčního
VíceAtomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální
STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018
VíceElektromagnetické vlny
Elektromagnetické vlny 151 Dlouhé půlvlné vedení v harmonickém ustáleném stavu se sinusovým buzením a otevřeným koncem l = λ/2 Ẑ vst = Ẑ z, Ẑ z stojatá vlna napětí dipól λ/2. vedení s otevřeným koncem
VíceElektronový obal atomu
Elektronový obal atomu Vlnění o frekvenci v se může chovat jako proud částic (kvant - fotonů) o energii E = h.v Částice pohybující se s hybností p se může chovat jako vlna o vlnové délce λ = h/p Kde h
VíceMolekuly 1 12/4/2011. Molekula definice IUPAC. Molekuly. Proč existují molekuly? Kosselův model. Představy o molekulách
1/4/011 Molekuly 1 Molekula definice IUPC elektricky neutrální entita sestávající z více nežli jednoho atomu. Přesně, molekula, v níž je počet atomů větší nežli jedna, musí odpovídat snížení na ploše potenciální
VíceELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ
VY_32_INOVACE_FY.16 ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Elektromagnetické záření Jakýkoli
VíceZÁŘENÍ V ASTROFYZICE
ZÁŘENÍ V ASTROFYZICE Plazmový vesmír Uvádí se, že 99 % veškeré hmoty ve vesmíru je v plazmovém skupenství (hvězdy, mlhoviny, ) I na Zemi se vyskytuje plazma, např. v podobě blesků, polárních září Ve sluneční
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceElektromagnetické záření. lineárně polarizované záření. Cirkulárně polarizované záření
Elektromagnetické záření lineárně polarizované záření Cirkulárně polarizované záření Levotočivé Pravotočivé 1 Foton Jakékoli elektromagnetické vlnění je kvantováno na fotony, charakterizované: Vlnovou
VíceVybrané spektroskopické metody
Vybrané spektroskopické metody a jejich porovnání s Ramanovou spektroskopií Předmět: Kapitoly o nanostrukturách (2012/2013) Autor: Bc. Michal Martinek Školitel: Ing. Ivan Gregora, CSc. Obsah přednášky
Víceλ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny
Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává
VícePočátky kvantové mechaniky. Petr Beneš ÚTEF
Počátky kvantové mechaniky Petr Beneš ÚTEF Úvod Stav fyziky k 1. 1. 1900 Hypotéza atomu velmi rozšířená, ne vždy však přijatá. Atomy bodové, není jasné, jak se liší atomy jednotlivých prvků. Elektron byl
Více37 MOLEKULY. Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra
445 37 MOLEKULY Molekuly s iontovou vazbou Molekuly s kovalentní vazbou Molekulová spektra Soustava stabilně vázaných atomů tvoří molekulu. Podle počtu atomů hovoříme o dvoj-, troj- a více atomových molekulách.
VíceFluorescence (luminiscence)
Fluorescence (luminiscence) Patří mezi luminiscenční metody fotoluminiscence. Luminiscence efekt, kdy excitované molekuly či atomy vyzařují světlo při přechodu z excitovaného do základního stavu. Podle
VíceStruktura elektronového obalu
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy
VíceFYZIKA 4. ROČNÍK. Kvantová fyzika. Fotoelektrický jev (FJ)
Stěny černého tělesa mohou vysílat záření jen po energetických kvantech (M.Planck-1900). Velikost kvanta energie je E = h f f - frekvence záření, h - konstanta Fotoelektrický jev (FJ) - dopadající záření
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
Více16. Franck Hertzův experiment
16. Franck Hertzův experiment Zatímco zahřáté těleso vysílá spojité spektrum elektromagnetického záření, mají např. zahřáté páry kovů nebo plyny, v nichž probíhá elektrický výboj, spektrum čárové. V uvedených
VíceSpektroskopické metody. převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti
Spektroskopické metody převážně ve viditelné, ultrafialové a blízké infračervené oblasti Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření je postupné vlnění elektromagnetického pole složeného z kombinace
Vícec) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky
Harmonický kmitavý pohyb a) vysvětlení harmonického kmitavého pohybu b) zápis vztahu pro okamžitou výchylku c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky d) perioda
VíceFyzika IV Dynamika jader v molekulách
Dynamika jader v molekulách vibrace rotace Dynamika jader v molekulách rotační energetické hladiny (dvouatomová molekula) moment setrvačnosti kolem osy procházející těžištěm osa těžiště m2 m1 r2 r1 R moment
VíceRentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm
Rtg. záření: Rentgenová spektrální analýza Elektromagnetické záření s vlnovou délkou 10-2 až 10 nm Vznik rtg. záření: 1. Rtg. záření se spojitým spektrem vzniká při prudkém zabrzdění urychlených elektronů.
VíceBalmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty
Balmerova série, určení mřížkové a Rydbergovy konstanty V tomto laboratorním cvičení zkoumáme spektrální čáry 1. řádu vodíku a rtuti pomocí difrakční mřížky (mřížkového spektroskopu). Známé spektrální
VícePraktikum III - Optika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum III - Optika Úloha č. 13 Název: Vlastnosti rentgenového záření Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 3. 4. 2008 Odevzdal
VíceKOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková
KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII Pavla Pekárková Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 611 37 Brno E-mail: 78145@mail.muni.cz
VíceUčební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití
OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla
VíceAtomové jádro, elektronový obal
Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným
VíceKapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH. VII. Spektroskopie a fotochemie
Kapitoly z fyzikální chemie KFC/KFCH VII. Spektroskopie a fotochemie Karel Berka Univerzita Palackého v Olomouci Katedra Fyzikální chemie karel.berka@upol.cz Spektroskopie Analýza světla Excitované Absorbované
VícePSK1-14. Optické zdroje a detektory. Bohrův model atomu. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka.
PSK1-14 Název školy: Autor: Anotace: Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Božetěchova 3 Ing. Marek Nožka Optické zdroje a detektory Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět:
Více[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka
10 KVANTOVÁ FYZIKA Vznik kvantové fyziky zapříčinilo několik základních jevů, které nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Z tohoto důvodu musela vzniknout nová teorie, která by je přijatelně vysvětlila.
Více6.2.8 Vlnová funkce. ψ nemá (zatím?) žádný fyzikální smysl, fyzikální smysl má funkce. Předpoklady: 060207
6..8 Vlnová funkce ředpoklady: 06007 edagogická poznámka: Tato hodina není příliš středoškolská. Zařadil jsem ji kvůli tomu, aby žáci měli alespoň přibližnou představu o tom, jak se v kvantové fyzice pracuje.
VíceLátkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A
Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
VícePlazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu
Plazmové metody Základní vlastnosti a parametry plazmatu Atom je základní částice běžné hmoty. Částice, kterou již chemickými prostředky dále nelze dělit a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
Více2. Elektrotechnické materiály
. Elektrotechnické materiály Předpokladem vhodného využití elektrotechnických materiálů v konstrukci elektrotechnických součástek a zařízení je znalost jejich vlastností. Elektrické vlastnosti materiálů
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
Více17 Vlastnosti molekul
17 Vlastnosti molekul Experimentálně molekuly charakterizujeme pomocí nejrůznějších vlastností: můžeme změřit třeba NMR posuny, elektrické či magnetické parametry či třeba jejich optickou otáčivost. Tyto
VíceAtom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =
Atom vodíku Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně Kulová symetrie Potenciální energie mezi p + e V 2 e = 4πε r 0 1 Polární souřadnice využití kulové symetrie atomu Ψ(x,y,z) Ψ(r,θ, φ) x =? y=?
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne. 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Fotoelektrický jev a Planckova konstanta
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Ladislav Šulák 25. 3. 2013 8.4.2013 Příprava Opravy Učitel
VíceAbsorpční fotometrie
Absorpční fotometrie - v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS) oblasti přechody mezi elektronovými stavy +... - v infračervené (IČ) oblasti přechody mezi vibračními stavy +... - v mikrovlnné oblasti přechody
VíceMěření absorbce záření gama
Měření absorbce záření gama Úkol : 1. Změřte záření gama přirozeného pozadí. 2. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem. 3. Změřte záření gama vyzářené gamazářičem přes absorbátor. 4. Naměřené závislosti
VícePřednáška IX: Elektronová spektroskopie II.
Přednáška IX: Elektronová spektroskopie II. 1 Försterův resonanční přenos energie Pravděpodobnost (rychlost) přenosu je určená jako: k ret 1 = τ 0 D R r 0 6 0 τ D R 0 r Doba života donoru v excitovaném
VíceVybrané podivnosti kvantové mechaniky
Vybrané podivnosti kvantové mechaniky Pole působnosti kvantové mechaniky Středem zájmu KM jsou mikroskopické objekty Typické rozměry 10 10 až 10 16 m Typické energie 10 22 až 10 12 J Studované objekty:
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie ATOM 1. ročník Datum tvorby 11.10.2013 Anotace a) určeno pro
VíceViková, M. : ZÁŘENÍ II. Martina Viková. LCAM DTM FT TU Liberec, (hranol, mřížka) štěrbina. Přednášky z : Textilní fyzika
Záření II Martina Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@vslib.cz kolimátor dalekohled štěrbina (hranol, mřížka) SPEKTRA LÁTEK L I Zářící zdroje vysílají záření závislé na jejich chemickém složení
VíceFYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník
FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová
Vícenano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL
Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL nano.tul.cz Tyto materiály byly vytvořeny v rámci projektu ESF OP VK: Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na Technické univerzitě v Liberci Experimentální
VíceZdroje optického záření
Metody optické spektroskopie v biofyzice Zdroje optického záření / 1 Zdroje optického záření tepelné výbojky polovodičové lasery synchrotronové záření Obvykle se charakterizují zářivostí (zářivý výkon
VíceKmity a rotace molekul
Kmity a rotace moleul Svět moleul je neustále v pohybu l eletrony se pohybují oolo jader l jádra mitají olem rovnovážných poloh l moleuly rotují a přesouvají se Ion H + podrobněji Kmity vibrace moleul
VíceMěření šířky zakázaného pásu polovodičů
Měření šířky zakázaného pásu polovodičů Úkol : 1. Určete šířku zakázaného pásu ze spektrální citlivosti fotorezistoru pro šterbinu 1,5 mm. Na monochromátoru nastavujte vlnovou délku od 200 nm po 50 nm
VíceÚvod do laserové techniky
Úvod do laserové techniky Látka jako soubor kvantových soustav Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické v Praze petr.koranda@gmail.com 18. září 2018 Světlo jako elektromagnetické
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu
Úvod do moderní fyziky lekce 3 stavba a struktura atomu Vývoj představ o stavbě atomu 1904 J. J. Thomson pudinkový model atomu 1909 H. Geiger, E. Marsden experiment s ozařováním zlaté fólie alfa částicemi
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceFyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO
1. Jednotky a veličiny soustava SI odvozené jednotky násobky a díly jednotek skalární a vektorové fyzikální veličiny rozměrová analýza 2. Kinematika hmotného bodu základní pojmy kinematiky hmotného bodu
VíceVnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna.
Vnitřní energie. Teplo. Tepelná výměna. A) Výklad: Vnitřní energie vnitřní energie označuje součet celkové kinetické energie částic (tj. rotační + vibrační + translační energie) a celkové polohové energie
VíceDomácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, , Jaro 2008
Domácí úlohy ke kolokviu z předmětu Panorama fyziky II Tomáš Krajča, 255676, Jaro 2008 Úloha 1: Jaká je vzdálenost sousedních atomů v hexagonální struktuře grafenové roviny? Kolik atomů je v jedné rovině
VíceTermodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů
Termodynamika (td.) se obecně zabývá vzájemnými vztahy a přeměnami různých druhů energií (mechanické, tepelné, elektrické, magnetické, chemické a jaderné) při td. dějích. Na rozdíl od td. cyklických dějů
VíceLaserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.
Laserová technika 1 Aktivní prostředí Šíření rezonančního záření dvouhladinovým prostředím Jan Šulc Katedra fyzikální elektroniky České vysoké učení technické jan.sulc@fjfi.cvut.cz 22. prosince 2016 Program
VíceThe acquisition of science competencies using ICT real time experiments COMBLAB. Krásný skleník. K čemu je dobrá spektroskopie?
Krásný skleník K čemu je dobrá spektroskopie? V časopise Zahrádkář se v dopisech čtenářů objevil tento problém: Pan Sklenička se rozhodl postavit na zahradě nový skleník. Bylo to na popud jeho manželky,
VíceHranolový spektrometr
Hranolový spektrometr a vodíkové spektrum Ú k o l y 1. Okalibrujte hranolový spektro.. Určente vlnové délky spektrálních čar vodíkové výbojky. 3. Určente kvantové elektronové přechody v atomu vodíku. 4.
VíceNa základě toho vysvětlil Eisnstein vnější fotoefekt, kterým byla platnost tohoto vztahu povrzena.
Vlnově-korpuskulární dualismus, fotony, fotoelektrický jev vnější a vnitřní. Elmg. teorie záření vysvětluje dobře mnohé jevy v optice interference, difrakci, polarizaci. Nelze jí ale vysvětlit např. fotoelektrický
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce
VíceSpektroskopie Vegy. e hc/k BλT. λ 5 1. L =4πR 2 σt 4, (2)
Spektroskopie Vegy Jako malý kluk jsem celkem pravidelně sledoval jeden televizní pořad jmenoval se Vega. Šlo o pásmo několika seriálů a rozhovorů s různými osobnostmi. Jakábylamojeradost,kdyžjsemsedozvěděl,ževtomtopraktikusebudeme
VícePOZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.
POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Obsah 1. Co jsou to spektrální čáry? 2. Historie a současnost (přístroje, družice aj.) 3. Význam pro sluneční fyziku
VíceRadioterapie. X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz
Radioterapie X31LET Lékařská technika Jan Havlík Katedra teorie obvodů xhavlikj@fel.cvut.cz Radioterapie je klinický obor využívající účinků ionizujícího záření v léčbě jak zhoubných, tak nezhoubných nádorů
Více1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.
1 Pracovní úkoly 1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin. 2. Proměřte úhlovou závislost intenzity difraktovaného rentgenového záření při pevné orientaci
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Praktikum z pevných látek (F6390) Zpracoval: Michal Truhlář Naměřeno: 6. března 2007 Obor: Fyzika Ročník: III Semestr:
Více08 - Optika a Akustika
08 - Optika a Akustika Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Člověk je schopen vnímat vlnění o frekvenci 16 Hz až 20000 Hz (20kHz). Frekvenci nižší než
Více