Cytologie Buněčné jádro. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i
|
|
- Milena Beránková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Cytologie Buněčné jádro Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i
2 Cíle přednášky Prozkoumat význam jádra Pochopit principy a mechanismy jaderného fungování
3 Funkce jádra Uchování a přenos genetické informace Transkripce DNA (syntéza mrna, trna, rrna) Sestřih RNA Oprava poškozené DNA
4 STRUKTURA, ORGANIZACE, FUNKCE Periferie Transport Chromatin a chromosomy
5 Cíle přednášky Prozkoumat význam jádra Pochopit principy a mechanismy jaderného fungování Porozumět vztahu mezi současnými poznatky a metodologií výzkumu
6 C-value a C-paradox C-value: kompletní množství DNA v haploidním genomu Zvyšující se komplexita organismu nutně neznamená větší genom! Sc: 12,495,682bp 5770 genů 2n = 32 chromosomů Dm: 122,653,977 13,379 8 At: 115,409,949 28, Rýže 3.9 x , Hs: 3.3 x , Tulipán, pšenice, žito - 10x více DNA než člověk. Zvyšování ploidie!! Tabák 4n = 48 Pšenice, žito, - 6n = 42
7 Organizace genomu Gen kompletní sekvence nukleové kyseliny nezbytná k syntéze funkčního produktu Lineární molekula DNA, 100x delší než buňka sbalování!!! Lidská DNA 4.3 cm
8
9 - fotografie - zvýraznění - video - extrakce - fígle a triky Metody výzkumu
10 Metody výzkumu Elektronová mikroskopie transmisní - TEM Elektronová mikroskopie skenovací - SEM Mikroskopie fluorescenční: FISH, imunofluorescence Super-rezoluční mikroskopie SIM, STED, PALM, STORM Imunoprecipitace (ChIP, ChIP-Chip, ChIP-seq) Genové manipulace, DamID 3C, 4C, 5C and Hi-C
11 Elektronová mikroskopie jak funguje?
12 TEM a SEM dávají odlišnou informaci 2D projekce tenkého řezu Tomografie!!!! umožňuje 3D rekonstrukci vždy 3D obraz povrchových struktur
13 TEM Fixace Dehydratace Zalití do pryskyřice Řezání Zvýraznění kovem Fixace Dehydratace Sušení Pokovení SEM
14 Cílené značení - Immunogold labelling
15 CRYO elektronová mikroskopie Vzorek pozorujeme stále hluboce zmrazený! Výhody: perfektní fixace i rozlišení zachovány ultrastruktury Nevýhody: drahá aparatura, velmi náročné technicky i finančně vzorek málo kontrastní
16 TEM CRYO TEM
17 3D TEM: Trojrozměrné zobrazení pomocí EM neboli elektronová TOMOGRAFIE
18 Sbírání dat natáčením 1 objektu Tloušťka řezů nm dle možnosti EM - napětí (alespoň 400kV) Série projekcí řezů otočených +/
19
20 Tomogram
21 Tomogram
22 Segmentace a mapování struktur Beck et. al 2004, Science
23 Super resolution- super-rezoluční mikroskopie Na principech fluorescenční mikroskopie Různými způsoby překračuje rozlišení světelné mikroskopie Rozlišení, Abbe limit, point spread function (PSF) 4Pi, PALM, STORM, SIM, STED
24 Schermelleh et al. 2010, J. Cell Biol. Vol. 190 No
25 Schermelleh et al. 2010, J. Cell Biol. Vol. 190 No
26 DAPI CENPE TPR STED images of HeLa Nup62 TPR Fišerová J, 2015, unpublished
27 FISH: fluorescence in situ hybridisation Zjišťuje přítomnost a polohu DNA sekvence na chromosomu. Fluorescenční barvička + specificka sekvence oligonukleotidu. Naváže se specificky k DNA chromosomu Používa se při detekci chromosomálních přestaveb a zlomů, druhové identifikaci, expresní profil buněk a tkání.
28 Procesy interfázních jader
29 1. Jakým způsobem je organisována DNA 2. Jakým způsobem je jádro organisováno
30 Struktura a organisace b. jádra Interfáze: Chromatin - DNA + protein Euchromatin - aktivní Heterochromatin nečinný, konstitutivní, fakultativní Silencing při diferenciaci Mitoza: chromosomy Jaderná matrix (nukleoplasma) skelet? Jaderná obálka + jaderné póry 6-10 μm Asi 10% buněčného objemu 1 μm Vnitřní kompartmentalizace jádra!!! Kompartmenty bez membrány: jadérko
31 Chromatin, chromosomy
32
33
34 Chromatin Extrakce pomocí solí korálky na niti: Linker DNA + nukleosomy
35 Nukleosom Základní strukturní a funkční jednotka chromatinu DNA kol oktamerového jádra histonů 10 nm, 1 2/3 otáčky Histony: rodina malých bazických proteinů, hlavní typy H1, H2A, H2B, H3, H4 Shama et al , Biophys J. Luger et al. 1997, Nature
36 Histone code - Zašifrované konce
37 Lysine Methylation - both transcriptional activation and represion H3H4me1 ACTIVE, enhancers H3K4me3 ACTIVE, promoters H3K36me3 ACTIVE, gene bodies H3K27me3 REPRESSIVE, temporary (developmental genes, promoters of gene rich regions), X chromosome H3K9me3 REPRESSIVE, permanent, gene poor regions (satelite repeats, telomeres, pericentromeres), X chromosome Lysine acetylation open chromatin structure H3K9Ac ACTIVE H3K27Ac ACTIVE H4K5Ac ACTIVE
38 Histone acetyltransferáza Histone deacetyláza Histone metyltransferáza Chromodoména Chromoshadow doména Hraniční elementy!
39 Chromatin immunoprecipitation, ChIP Identifikace DNA vazebních míst pro konkrétní proteiny Mapa interakcí DNA-protein IN VIVO ChIP-chip, ChIP-seq
40
41
42
43 Cik-Cak model šroubovice Woodcock et al. 1984, JCB
44 Solenoid Robinson et al. 2006, PNAS
45 Tekutá podoba chromatinu Založená na 10 nm vláknu DNA Maeshima et al Curr Opin Gene Biol
46 Metody založené na 3C (chromatin conformation capture)
47 Rowley and Corces, Curr Opin Cell Biol 2016
48 TADs topologically associated domains Replikační domény se překrývají s TADs Inzulátory a hraniční elementy Rowley and Corces, Curr Opin Cell Biol 2016
49 Rowley and Corces, Curr Opin Cell Biol 2016
50 Vyšší struktury chromatinu Nehistonové proteiny lešení + integrita DNA SARs/MARs (Scafold associated regions/matrix associated regions) - úseky mezi transkripčně aktivními smyčkami - pomocí in situ hybridizace - smyčky 1-4 Mb dlouhé Insulátory isolují od sebe jednotlivé transkripční jednotky, SARs/MARs mohou fungovat jako insulátory Chromosomální teritoria chromosom není volně rozprsknut skrz jádro
51 SMC proteiny (structure maintenance of chromosome proteins) mohou svázat 2 30nm vlákna dohromady Asociují s chromatinem mezi geny Struktura chromosomů!
52 Chromosom 2 chromatidy spojené centromerou telomery Pro replikaci musí každý chromosom obsahovat: origin, centromera, telomery U vyšších eukaryot se na centromeře tvoří kinetochor Po mitose chromosomy dekondensují jen částečně Jen velmi malá frakce dekondensuje na 10-30nm vlákno Chromosomální teritoria
53 Buněčný cyklus
54 Chromosomal territories (CT) Jednotlivé chromosomy v jádře zaujímají konkrétní polohu CT Chromocentrum (heterochromatin) organisuje CT CT velmi dynamická, mezi buňkami si neodpovídají, nepřekrývají se Cremer and Cremmer 2001, Nat. Rev. Genet.
55 Gene rich Gene poor Lymfocyt člověka Cremer and Cremmer 2001, Nat. Rev. Genet.
56 Model organisace chromatinu v rámci chromosomálních teritorií Nenáhodná poloha genů uvnitř jádra!!!
57 P. Fransz
58 Arabidopsis Heterochromatin Chromocentrum Exner and Hennig 2008, Curr. Opin. Plant Biol. pšenice 100x větší genom!! Shaw et al. 2002, J. Struct. Biol
59 Jaderné kompartmenty Jaderná periferie Jaderný transport
60
61 Jadérko továrna na ribosomy Sirri et al. 2008, Histochem. Cell Biol 700 proteinů, 150 sno RNAs, 2 RNP Tvořeno rdna několika chromosomů Podléhá buněčnému cyklu FC Fibrilar component DFC dense fibrilar component GC Granular component
62 Arabidopsis nucleoli
63 Tobacco BY-2 nucleoli
64 Cajal bodies coilin Clastosome OPT doména Paraspeckles Cleavage body Nuclear speckles SC35, SF/ASF Stresová tělíska Perinucleolar compartment PML tělíska PML Polycomb Spector 2006, Cell
65 Periferie jádra Velmi heterogení Mikrodomény různé funkce a složení Oblasti heterochromatinu, ztišených genů radiální organisace jádra
66 Periferní mikrodomény DamID fuze odhalila lamin associated domains (LADs) LADs: cca 500 kb dlouhé úseky DNA, genově chudé Telomery a subtelomery blízko jaderné periferie Represivní podmínky k expresi x i zde permisivní domény
67 Dynamicka povaha LADs Po rozdělení buňky mohou asociovat i s oblastmi kolem jadérka Kind et al Cell
68 KASH domain proteins: KASH doména cca 30 AA, role při umístění jádra v buňce, ONM SUN domain proteins, INM. Nalezeny i u rostlin!!!!! Přemosťují jadernou obálku LINC (linker of nucleoskeleton and cytoskeleton)
69 Jaderná lamina Intermediární filamenta typu V V těsné vazbě na INM (inner nuclear membrane)
70 Laminy ~ 66 kda Laminy typu B ve všech buňkách Laminy typu A v diferencovaných buňkách
71 Nuclear envelope structure and function Funkce laminy Kotví proteiny INM a ONM Kotví telomery Organisuje chromatin Regulace transkripce, umlčování Kotví jaderné póry Organisuje cytoskelet Starr et al. 2007
72 Laminy u rostlin? 80 th - 90 th : Jádra cibule Yu et al. Exp. Cell Res Imunolokalizace: lamin-like proteiny v jádrech cibule a hrachu Anti-chicken lamin in onion Anti-human lamin B in pea Minguez et al., JCS 1993 McNaulty and Saunders, JCS 1993
73 Bioinformatika: Lamin-like proteiny u rostlin: NMCP1 alias LINC NE lamin-kódující geny, ale: NMCP1 z mrkve, LITTLE NUCLEI (LINC) v Arabidopsis 134 kda protein matrix Arabidopsis mutanty wt linc1 linc2 Dittmer et al. 2007, Plant Cell
74 Plant lamina PLAMINA? Fiserova et al. (2009), Plant J.
75 Transport dovnitř a ven z jádra
76 Jaderné Based on EM póry observations
77 Struktura póru Cytoplasmatická vlákna/fibrily Centrální část -??? Jaderný košíček Osmičetná symetrie
78 Nucleoporiny, Nups 30 Nups - 450/NPC FG-Nups Alber et al. 2007, Nature Devos et al. 2003
79 FG-Nups obsahují FG-domény Tzn. bohaté na Phe a Gly
80 Transport dovnitř a ven z jádra
81 Cyklus RanGTPázy
82 Transportní mechanismus? Jak je udržována permeabilní bariéra? 1. hydrogel, síto 2. brush-like model - energie
83 Jaderné póry u rostlin Identifikace Nups: Mutantní rostliny Arabidopsis - cca 1/3 Nups Proteomika většina Nups
84 Nups rostlin Tamura 2010
85 Plant nuclear pores: What the mutants tell us? Mutantní Arabidopsis Interakce rostlina-bakterie Resistence k patogenům Hormonální poruchy (auxin) Tolerance k chladu Množství vývojových vad Parry et al. 2006, Plant Cell Defekt mrna exportu Jacob et al. 2007, Plant Physiol
86 Buňky tabáku, BY-2
87 Jádra tabákových buněk BY-2 Skenovací elektronový mikroskop SEM 1 mm 1 mm Fišerová et al. (2009), Plant J.
88 Pohled z cytoplasmy Jaderné póry v buňkách BY-2 Pohled z jádra Xenopus pore Fiserova et al. (2009), Plant J. Fišerová et al. (2009), Plant J.
89 NPC organisation over NE in 10-day-old cells Fišerová et al. (2009), Plant J.
90 Jaderné dělení
91 Prophase Anaphase A Prometaphase Anaphase B Metaphase Telophase Scholey et al. 2003, Nature
92 Rozpad a obnovení jaderné membrány vyšší eukaryota nižší eukaryota, houby rostliny živočichové S. pombe S. cerevisiae Drosophilla C. elegans Aspergillus Guttinger et al. 2009, Nat Rev.
93 NEBD, nuclear envelope break down HeLa Guttinger et al. 2009,Nat Rev.
94 Sestavení jaderné membrány HeLa Guttinger et al. 2009, Nat. Rev.
95 Poruchy, defekty a vývojové vady Laminopathie Muscle disorders Peripheral neuropathies Progerias Tumor progression Předčasné stárnutí Poškození laminy
96
97 Chromatin states Luong, P. Basic Principles of Genetics, Connexions Web site (2009)
Cytologie Buněčné jádro. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i
Cytologie Buněčné jádro Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i Cíle přednášky Prozkoumat význam jádra Pochopit principy a mechanismy jaderného fungování Funkce jádra Uchování
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk Co je nukleocytoplasmatický kompartment a jak vypadá u typické rostlinné buňky Jádro buněčné Nositel naprosté většiny genetické informace buňky Jak
DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce. Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. DNA, nukleosomy, chromatin, chromosom a genom Chromosom Genom v jádře Buňka Chromatinové vlákno Nukleosomy
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 6. Struktura nukleových kyselin Ivo Frébort Struktura nukleových kyselin Primární struktura: sekvence nukleotidů Sekundární struktura: vzájemná poloha nukleotidů
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Chromatin. Struktura a modifikace chromatinu. Chromatinové domény
Chromatin Struktura a modifikace chromatinu Chromatinové domény 2 DNA konsensus 5 3 3 DNA DNA 4 RNA 5 ss RNA tvoří sekundární strukturu s ds vlásenkami ds forms 6 of nucleic acids Forma točivost bp/turn
Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie
CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
Chromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.
RNA svět, 1. polovina Struktura RNA Regulace transkripce Zrání pre-mrna Svět RNA a bílkovin Sestřih pre-mrna Transport a lokalizace RNA Stabilita RNA Doporučená literatura RNA svět Alberts B., et al.:
Základní poznatky o struktuře genomu. Primární a sekundární struktura DNA Nukleosom a chromatinové vlákno Chromosomy a genom
Základní poznatky o struktuře genomu Primární a sekundární struktura DNA Nukleosom a chromatinové vlákno Chromosomy a genom Primární a sekundární struktura DNA Řetězec fosfát-cukr Dvojice bazí Watson a
25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.
Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin. Nukleové base - purinové a pyrimidinové Ribonukleosidy - base + ribosa Deoxyribonukleosidy base + 2 - deoxyribosa Nukleotidy,
8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
562 VESMÍR 79, říjen 2000 http://www.cts.cuni.cz/vesmir. 1. Nově replikovaná DNA lidské buňky HeLa značená modifikovaným
1 1. Nově replikovaná DNA lidské buňky HeLa značená modifikovaným nukleotidem. Buněčné jádro v pozdní fázi S buněčného cyklu je narušeno působením detergentu. Z obrázku je patrná původní akumulace DNA
Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.
Genomika DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat
Globální pohled na průběh replikace dsdna
Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.
Výzkumné centrum genomiky a proteomiky Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Systém pro sekvenování Systém pro čipovou analýzu Systém pro proteinovou analýzu Automatický sběrač buněk Systém pro sekvenování
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-5 Molecular
Buněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk Čech, DrSc. MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. FYZI přednášky, praktika mikrosk. sál budova A1, přízemí, mikrosk.
Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek
Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza Mgr. Zbyněk Houdek Chromozomy Geny jsou u eukaryotických organizmů z převážnéčásti umístěny právě na chromozómech v b. jádře. Jejich velikost a tvar jsou rozmanité,
Jádro. jakožto buněčný kompartment
Jádro jakožto buněčný kompartment Struktura jádra nuclear envelope (NE) vnitřní a vnější jaderná membrána, jaderné póry jaderná lamina (interakce s póry a chromatinem v interfázi) nukleoplasma chromatin
Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář
Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Proč rostliny? Proč genom? Norman E. Borlaug Zelená
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace Figure 6-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) replikace Figure 4-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Molekulární fyziologie genomu
Molekulární fyziologie genomu Historický úvod Nukleové kyseliny a chromosomy Poškození genomu Systémy reparace Cytogenetika rchitektura buněčného jádra Replikace genomu Exprese genomu Historický úvod 1632-1723
44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
Struktura a organizace genomů
CG020 Genomika Přednáška 8 Struktura a organizace genomů Markéta Pernisová Funkční genomika a proteomika rostlin, Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin, Středoevropský technologický institut
Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie
Struktura bílkovin očima elektronové mikroskopie Roman Kouřil Katedra Biofyziky (http://biofyzika.upol.cz) Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Přírodovědecká fakulta, Univerzita
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze
Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Studium biologie na PřF UK v Praze Bakalářské studijní programy / obory Biologie Biologie ( duhový bakalář ) Ekologická a evoluční biologie ( zelený
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK
MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK PLASMATICKÁ MEMBRÁNA EUKARYOTICKÝCH BUNĚK Všechny buňky (prokaryotické a eukaryotické) jsou ohraničeny membránami zajišťujícími integritu a funkci buněk Ochrana
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník
Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram
MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
Struktura chromatinu. Co je to chromatin?
Struktura chromatinu Buněčné jádro a genová exprese Lenka Rossmeislová struktura-význam-modifikace Co je to chromatin? hmota, ze které jsou vytvořeny chromozomy DNA asociovaná s proteiny, které napomáhají
O původu života na Zemi Václav Pačes
O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413
Evoluce (nejen) rostlinné buňky Martin Potocký laboratoř buněčné biologie ÚEB AV ČR, v.v.i. potocky@ueb.cas.cz http://www.ueb.cas.cz Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom
Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno. Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech.
Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech. 146bp NUKLEOSOM JE ZÁKLADNÍ STRUKTURÁLNÍ JEDNOTKA CHROMATINU N-koncové oblasti histonů H2A, H2B H3a H4
Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací
Genetika Nauka o dědid dičnosti a proměnlivosti Genetika molekulárn rní buněk organismů populací Dědičnost na úrovni nukleových kyselin Předávání vloh z buňky na buňku Předávání vlastností mezi jednotlivci
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace
Nukleosidy, nukleotidy, nukleové kyseliny, genetická informace Centrální dogma Nukleové kyseliny Fosfátem spojené nukleotidy (cukr s navázanou bází a fosfátem) Nukleotidy Nukleotidy stavební kameny nukleových
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Epigeneticky kontrolované změny exprese genů u nádorových onemocnění
Masarykova Univerzita Přírodovědecká fakulta Epigeneticky kontrolované změny exprese genů u nádorových onemocnění Diplomová práce Bc. Stanislav Stejskal Školitel: RNDr. Irena Koutná Ph.D. Brno, duben 2006
PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
Inovace studia molekulární. a buněčné biologie
Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie
Centrální dogma molekulární biologie ukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Transkripce D R Translace rotein Mendel) Replikace 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 nukleové kyseliny
MECHANIZMY EPIGENETICKÝCH PROCESŮ
MECHANIZMY EPIGENETICKÝCH PROCESŮ METYLACE DNA Metylace DNA Adice metylové skupiny (CH 3 ) na 5. uhlík cytosinu Obvykle probíhá pouze na cytosinech 5 vůči guanosinu (CpG) Cytosin NH 2 5-Metylcytosin NH
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
Moderní metody analýzy genomu
LÉKAŘSKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERSITY Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Centrum molekulární biologie a genové terapie Moderní metody analýzy genomu Aplikace 25.11. 2011 Boris Tichý Aplikace
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním
OBOROVÁ RADA BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY (OR 02)
OBOROVÁ RADA BIOLOGIE A PATOLOGIE BUŇKY (OR 02) Otázky ke státní doktorské zkoušce a doporučená literatura: Otázky ke státní doktorské zkoušce: 1. základní chemické složení buněk (anorganické a organické
P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh
Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt
Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi. Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi
Metoda Live/Dead aneb využití fluorescenční mikroskopie v bioaugmentační praxi Juraj Grígel Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi Co je to vlastně ta fluorescence? Některé látky (fluorofory)
NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života
NUKLEOVÉ KYSELINY Základ života HISTORIE 1. H. Braconnot (30. léta 19. století) - Strassburg vinné kvasinky izolace matiére animale. 2. J.F. Meischer - experimenty z hnisem štěpení trypsinem odstředěním
IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ POJIVA
IMUNOLOGIE Systémová autoimunitní onemocnění IMUNOFLUORESCENČNÍ SOUPRAVA K DIAGNOSTICE SYSTÉMOVÝCH AUTOIMUNITNÍCH ONEMOCNĚNÍ POJIVA Antinukleární protilátky (ANA) IIF souprava pro stanovení protilátek
Cytogenetika. chromosom jádro. telomera. centomera. telomera. buňka. histony. páry bazí. dvoušroubovice DNA
Cytogenetika telomera chromosom jádro centomera telomera buňka histony páry bazí dvoušroubovice DNA Typy chromosomů Karyotyp člověka 46 chromosomů 22 párů autosomů (1-22 od největšího po nejmenší) 1 pár
Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,
Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.
Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:
Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -
Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
Determinanty lokalizace nukleosomů
METODY STUDIA CHROMATINU Topologie DNA a nukleosomů Struktura nukleosomu 1.65-1.8 otáčky Struktura nukleosomu 10.5 nt 1.8 otáčky 10n, 10n + 5 146 nt Determinanty lokalizace nukleosomů mechanické vlastnosti
GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI
GENOTOXICITA A ZMĚNY V GENOVÉ EXPRESI INDUKOVANÉ PŮSOBENÍM ORGANICKÝCH LÁTEK Z PRACHOVÝCH ČÁSTIC V OVZDUŠÍ Kateřina Hanzalová Oddělení genetické ekotoxikologie Ústav experimentální medicíny AV ČR v.v.i.
Mitóza a buněčný cyklus
Mitóza a buněčný cyklus Něco o chromosomech - Chromosom = 1 molekula DNA + navázané proteiny -V diploidní buňce jsou od každého chromosomu 2 kopie (= homologní chromosomy) - Homologní chromosomy nesou
Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno. Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech.
Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech. What is epigenetics? Epigenetics refers to heritable changes in the phenotype that occur irrespective of
Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR
ENBIK 2014 Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR Jiří Macas Biologické centrum AVČR Ústav molekulární biologie rostlin České Budějovice
Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce
Bakalářské práce Magisterské práce PhD práce Témata bakalářských prací na školní rok 2015-2016 1 Název Funkční analýza jaderných proteinů fosforylovaných pomocí mitogenaktivovaných proteinkináz. Školitel