Cytologie Buněčné jádro. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i
|
|
- Veronika Valentová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Cytologie Buněčné jádro Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i
2 Cíle přednášky Prozkoumat význam jádra Pochopit principy a mechanismy jaderného fungování
3 Funkce jádra Uchování a přenos genetickéinformace TranskripceDNA (syntéza mrna trna rrna) Transkripce DNA (syntéza mrna, trna, rrna) Sestřih RNA Oprava poškozené DNA
4 STRUKTURA, ORGANIZACE, FUNKCE Periferie Transport Chromatin a chromosomy
5 Cíle přednášky Prozkoumat význam jádra Pochopit principy a mechanismy jaderného fungování Porozumět vztahu mezi současnými poznatky a metodologií výzkumu ýk
6 M. Schleiden 30. léta 19. st A. Van Leeuvenhoek R. Wirchow 1876 O. Hertwig 50. léta 19. st G. Mendel 1900 T. H. Morgan 1953 Watson and Crick
7 Metody výzkumu fotografie zvýraznění video extrakce fígle a triky
8 Metody výzkumu Elektronová mikroskopie transmisní TEM Elektronová mikroskopie skenovací SEM Mikroskopie fluorescenční: FISH, imunofluorescence Super rezoluční mikroskopie SIM, STED, PALM, STORM Imunoprecipitace (ChIP, ChIP Chip, ChIP seq) Genové manipulace, DamID IDfůze
9 Elektronová mikroskopie jak funguje?
10 TEM a SEM dávají odlišnou informaci 2Dprojekce tenkého řezu fi!!!! žň j vždy 3Dobraz povrchových struktur Tomografie!!!! umožňuje 3D rekonstrukci
11 TEM SEM Fixace Dehydratace Zalití do pryskyřice Řezání Zvýraznění kovem Fixace Dehydratace Sušení Pokovení
12 Cílené značení Immunogold labelling
13 CRYO elektronová mikroskopie Vzorek pozorujeme stále hluboce zmrazený! Výhody: perfektní fixace i rozlišení zachovány ultrastruktury Nevýhody: drahá aparatura, velmi náročné technicky i finančně vzorek málo kontrastní
14 TEM CRYO TEM
15 3D TEM: Trojrozměrné zobrazení pomocí EM neboli elektronová TOMOGRAFIE
16 Sbírání dat natáčením 1 objektu Tloušťka řezů nm dle možnosti EM napětí (alespoň 400kV) Série projekcí řezů otočených +/ 60 80
17
18 Tomogram
19 Tomogram
20 Segmentace a mapování struktur Beck et. al 2004, Science
21 Super resolution superrezoluční mikroskopie Na principech fluorescenční mikroskopie Různými způsoby překračuje rozlišení světelné mikroskopie Rozlišení, Abbe limit, point spread function (PSF) 4Pi, PALM, STORM, SIM, STED
22 Schermelleh et al. 2010, J. Cell Biol. Vol. 190 No
23 Schermelleh et al. 2010, J. Cell Biol. Vol. 190 No
24 DAPI CENPE TPR STED images of HeLa Nup62 TPR Fišerová J, 2015, unpublished
25 FISH: fluorescence in situ hybridisation Zjišťuje přítomnost a polohu DNA sekvence na chromosomu. Fluorescenční barvička + specificka sekvence oligonukleotidu. Naváže se specificky k DNA chromosomu Používa se při detekci chromosomálních přestaveb a zlomů, druhové identifikaci, expresní profil buněk a tkání.
26 Chromatin immunoprecipitation, ChIP Identifikace DNA vazebních míst pro konkrétní proteiny Mapa interakcí DNA protein IN VIVO ChIP chip, ChIP seq
27 Procesy interfázních jader
28 Funkce jádra Uchování a přenos genetickéinformace TranskripceDNA (syntéza mrna trna rrna) Transkripce DNA (syntéza mrna, trna, rrna) Sestřih RNA Oprava poškozené DNA
29 C value a C paradox C value: kompletní množství DNA v haploidním genomu Zvyšující se komplexita organismu nutně neznamená větší genom! Sc: 12,495,682bp 5770 genů 2n = 32 chromosomů Dm: 122,653,977 13,379 8 At: 115,409, , Rýže 3.9 x , Hs: 33x , Tulipán, pšenice, žito 10xvíce DNA než člověk. Zvyšování ploidie!! Tabák 4n = 48 Pšenice, žito, 6n = 42
30 Organisace genomu Gen kompletní sekvence nukleové kyseliny nezbytná k syntéze funkčního produktu Lineární molekula DNA, 100x delší než buňka sbalování!!! 1. Jakým způsobem je organisována DNA 2. Jakým způsobem je jádro organisováno
31 Struktura a organisace b. jádra Interfáze: Chromatin DNA + protein Euchromatin aktivní Heterochromatin nečinný, konstitutivní, fakultativní Silencing při diferenciaci Mitoza: chromosomy Jd Jaderná matrix ti (nukleoplasma) l skelet? klt? Jaderná obálka + jaderné póry 6 10 μmm Asi 10% buněčného objemu 1 μm Vnitřní kompartmentalizace jádra!!! Kompartmenty bez membrány: jadérko
32 Chromatin, chromosomy
33
34
35 Chromatin Extrakce pomocí solí korálky na niti: Linker DNA + nukleosomy
36 Nukleosom Základní strukturní a funkční jednotka chromatinu DNA kol oktamerového jádra histonů 10 nm, 1 2/3 otáčky Histony: rodina malých bazických proteinů, hlavní typy H1, H2A, H2B, H3, H4 Shama et al , Biophys J. Luger et al. 1997, Nature
37 Histone code Zašifrované konce
38 H3K4me2, Ac aktivní chromatin H3K9me2+3 neaktivní chromatin H3K27me3 neaktivní chromatin, inaktivace X chromosomu H3K36me3 neaktivní chromatin
39 Histone acetyltransferáza Histone deacetyláza Histone metyltransferáza Chromodoména Chromoshadow doména Hraniční elementy!
40
41 Cik Cak model šroubovice Woodcock et al. 1984, JCB
42 Solenoid Robinson et al. 2006, PNAS
43 Vyšší struktury chromatinu Nehistonové proteiny lešení + integrita DNA SARs/MARs (Scafold associated regions/matrix associated regions) úseky mezi transkripčně aktivními smyčkami pomocí in situ hybridizace smyčky 1 4 Mb dlouhé Insulátory isolují od sebe jednotlivé transkripční jednotky, SARs/MARs mohou fungovat jako insulátory Chromosomální teritoria chromosom není volně rozprsknut skrz jádro
44 SMC proteiny (structure maintenance of chromosome proteins) mohou svázat 2 30nm vlákna dohromady Asociují s chromatinem mezi geny Struktura chromosomů!
45 Chromosom 2 chromatidy spojené centromerou telomery Pro replikaci musí každý chromosom obsahovat: origin, centromera, telomery U vyšších eukaryot se na centromeře tvoří kinetochor Po mitose chromosomy dekondensují jen částečně Jen velmi malá frakce dekondensuje na 10 30nm vlákno Chromosomální teritoria
46 Buněčný cyklus
47 Chromosomal territories (CT) Jednotlivé chromosomy v jádře zaujímají konkrétní polohu CT Chromocentrum (heterochromatin) organisuje CT CT velmi dynamická, mezi buňkami si neodpovídají, nepřekrývají se Cremer and Cremmer 2001, Nat. Rev. Genet.
48 Gene rich Gene poor Lymfocyt člověka Cremer and Cremmer 2001, Nat. Rev. Genet.
49 Model organisace chromatinu v rámci chromosomálních teritorií Nenáhodná poloha genů uvnitř jádra!!!
50 P. Fransz
51 Arabidopsis Heterochromatin Chromocentrum Exner and Hennig 2008, Curr. Opin. Plant Biol. pšenice 100x větší genom!! Shaw et al. 2002, J. Struct. Biol
52 Jaderné kompartmenty Jaderná periferie Jaderný transport
53
54 Jadérko továrna na ribosomy Sirri et al. 2008, Histochem. Cell Biol 700 proteinů, ů 150 sno RNAs, 2 RNP Tvořeno rdna několika chromosomů Podléhá buněčnému cyklu FC Fibrilar component DFC dense fibrilar component GC Granular component
55 Arabidopsis nucleoli
56 Tobacco BY 2 nucleoli
57 Cajal bodies coilin Clastosome OPT doména Paraspeckles Cleavage body Nuclear speckles SC35, SF/ASF Stresová tělíska Perinucleolar compartment PML tělíska PML Polycomb Spector 2006, Cell
58 Periferie jádra Velmi heterogení Mikrodomény různé funkce a složení Oblasti heterochromatinu, ztišených genů radiální organisace jádra
59 Periferní mikrodomény DamID fuze odhalila lamin associated domains (LADs) LADs: cca 500 kb dlouhé úseky DNA, genově chudé Telomery a subtelomery blízko jaderné periferie Represivní podmínky k expresi x i zde permisivní domény
60 KASH domain proteins: KASH doména cca 30 AA, role při umístění jádra v buňce, ONM SUN domain proteins, INM. Nalezeny i u rostlin!!!!! Přemosťujíjadernouobálku jadernou obálku LINC (linkerof nucleoskeleton andcytoskeleton)
61 Jaderná lamina Intermediární filamenta typu V V těsné vazbě na INM (inner nuclear membrane)
62 Laminy ~ 66 kda Laminy typu B ve všech buňkách Laminy typu A v diferencovaných buňkách
63 Nuclear envelope structure and function Funkce laminy Kotví proteiny INM a ONM Kotví telomery Organisuje chromatin Regulace g transkripce, umlčování Kotví jaderné póry Organisuje cytoskelet Starr et al. 2007
64 Laminy u rostlin? 80 th 90 th : Jádra cibule Yu et al. Exp. Cell Res Imunolokalizace: lamin like proteiny v jádrech cibule a hrachu Anti chicken lamin in onion Anti human lamin B in pea Minguez et al., JCS 1993 McNaulty and Saunders, JCS 1993
65 Lamin like proteiny u rostlin: NMCP1 alias LINC Bioinformatika: NE lamin kódující geny, ale: NMCP1 z mrkve, LITTLE NUCLEI (LINC) v Arabidopsis 134 kda protein matrix Arabidopsis mutanty wt linc1 linc2 Dittmer et al. 2007, Plant Cell
66 Plant lamina PLAMINA? Fiserova et al. (2009), Plant J.
67 Transport dovnitř a ven z jádra
68 Jaderné Based on EM póry observations
69 Struktura póru Cytoplasmatická vlákna/fibrily y p / y Centrální část??? Jaderný košíček Osmičetná symetrie
70 Nucleoporiny, Nups 30 Nups 450/NPC FG Nups Alber et al. 2007, Nature Devos et al. 2003
71 FG Nups obsahují FG domény Tzn. bohaté na Phe a Gly
72 Transport dovnitř a ven z jádra
73 Cyklus RanGTPázy
74 Transportní mechanismus? Jak je udržována permeabilní bariéra? 1. hydrogel, síto 2. brush like model energie
75 Jaderné póry u rostlin Identifikace Nups: Mutantní rostliny Arabidopsis cca 1/3 Nups Proteomika většina Nups
76 Nups rostlin Tamura 2010
77 Mutantní Arabidopsis Plant nuclear pores: What themutants tell us? Interakce rostlina bakterie Resistence k patogenům Hormonální poruchy (auxin) Tolerance k chladu Množství vývojových vad Defekt mrna exportu Parry et al. 2006, Plant Cell Jacob et al. 2007, Plant Physiol
78 Buňky tabáku, BY 2
79 Jádra tabákových buněk BY 2 Skenovací elektronový mikroskop SEM 1 m 1 m Fišerová et al. (2009), Plant J.
80 Pohled z cytoplasmy Jaderné póry v buňkách BY 2 Pohled z jádra Xenopus pore Fiserova et al. (2009), Plant J. Fišerová et al. (2009), Plant J.
81 NPC organisation over NE in 10 day old cells Fišerová et al. (2009), Plant J.
82 Jaderné dělení
83 Prophase Anaphase A Prometaphase Anaphase B Metaphase Telophase Scholey et al. 2003, Nature
84 Rozpad a obnovení jaderné membrány vyšší eukaryota nižší eukaryota, houby rostliny živočichové S. pombe S. cerevisiae Drosophilla C. elegans Aspergillus Guttinger et al. 2009, Nat Rev.
85 NEBD, nuclear envelope break down HeLa Guttinger et al. 2009,Nat Rev.
86 Sestavení jaderné membrány HL HeLa Guttinger et al. 2009, Nat. Rev.
87 Poruchy, defekty a vývojové vady Laminopathie Muscle disorders Peripheral neuropathies Progerias Tumor progression Předčasné stárnutí Poškození laminy
88
Cytologie Buněčné jádro. Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i
Cytologie Buněčné jádro Jindřiška Fišerová, Ph.D. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i Cíle přednášky Prozkoumat význam jádra Pochopit principy a mechanismy jaderného fungování Funkce jádra Uchování
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk Co je nukleocytoplasmatický kompartment a jak vypadá u typické rostlinné buňky Jádro buněčné Nositel naprosté většiny genetické informace buňky Jak
CYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie
CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.
Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce. Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.
Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i. DNA, nukleosomy, chromatin, chromosom a genom Chromosom Genom v jádře Buňka Chromatinové vlákno Nukleosomy
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 6. Struktura nukleových kyselin Ivo Frébort Struktura nukleových kyselin Primární struktura: sekvence nukleotidů Sekundární struktura: vzájemná poloha nukleotidů
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
Buňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
562 VESMÍR 79, říjen 2000 http://www.cts.cuni.cz/vesmir. 1. Nově replikovaná DNA lidské buňky HeLa značená modifikovaným
1 1. Nově replikovaná DNA lidské buňky HeLa značená modifikovaným nukleotidem. Buněčné jádro v pozdní fázi S buněčného cyklu je narušeno působením detergentu. Z obrázku je patrná původní akumulace DNA
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
Chromosomy a karyotyp člověka
Chromosomy a karyotyp člověka Chromosom - 1 a více - u eukaryotických buněk uložen v jádře karyotyp - soubor všech chromosomů v jádře jedné buňky - tvořen z vláknem chromatinem = DNA + histony - malé bazické
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti buněk skladovat,
Chromatin. Struktura a modifikace chromatinu. Chromatinové domény
Chromatin Struktura a modifikace chromatinu Chromatinové domény 2 DNA konsensus 5 3 3 DNA DNA 4 RNA 5 ss RNA tvoří sekundární strukturu s ds vlásenkami ds forms 6 of nucleic acids Forma točivost bp/turn
Struktura rostlinné buňky
Struktura rostlinné buňky Mikroskopické metody G. Horowitz et al. M. Otegui a A. Stehelin elektronová transmisní m. elektronová skenovací m. elektronová tomografie konfokální mikroskop světelná m. s diferenciálním
DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA
BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA MITOSA - fáze: Profáze - kondensace chromosomů - 30 nm chromatine fibres vázané na matrix Rozpad Metafáze - párové ( sesterské ) chromatidy - vázané centromerou, seřazené
CYTOGENETIKA, CHROMOSOMY
CYTOGENETIKA, CHROMOSOMY vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno s podporou projektu OPvK zpracovala Mgr. Hanáková DEFINICE A HISTORIE klinická cytogenetika se zabývá analýzou chromosomů (jejich počtem
Struktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 7. Interakce DNA/RNA - protein Ivo Frébort Interakce DNA/RNA - proteiny v buňce Základní dogma molekulární biologie Replikace DNA v E. coli DNA polymerasa a
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace Figure 4-3 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-4 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Figure 4-5 Molecular
Exprese genetické informace
Exprese genetické informace Stavební kameny nukleových kyselin Nukleotidy = báze + cukr + fosfát BÁZE FOSFÁT Nukleosid = báze + cukr CUKR Báze Cyklické sloučeniny obsahující dusík puriny nebo pyrimidiny
2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:
Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících
Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky
Buněčný cyklus Replikace DNA a dělení buňky 2 Regulace buněčného dělení buněčný cyklus: buněčné dělení buněčný růst kontrola kvality potomstva (dceřinných buněk) bránípřenosu nekompletně zreplikovaných
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza
Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových
DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
Buněčné jádro a viry
Buněčné jádro a viry Struktura virionu Obal kapsida strukturni proteiny povrchove glykoproteiny interakce s receptorem na povrchu buňky uvnitř nukleocore (ribo )nukleova kyselina, virove proteiny Lokalizace
v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH
RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI v oboru KLINICKÁ GENETIKA PRO ODBORNÉ PRACOVNÍKY V LABORATORNÍCH METODÁCH 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání
Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra
Základy molekulární a buněčné biologie Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra Genetický aparát buňky DNA = nositelka genetické informace - dvouvláknová RNA: jednovláknová mrna = messenger
Svět RNA a bílkovin. RNA svět, 1. polovina. RNA svět. Doporučená literatura. Struktura RNA. Transkripce. Regulace transkripce.
RNA svět, 1. polovina Struktura RNA Regulace transkripce Zrání pre-mrna Svět RNA a bílkovin Sestřih pre-mrna Transport a lokalizace RNA Stabilita RNA Doporučená literatura RNA svět Alberts B., et al.:
http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ
Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.
Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid
Molekulární lární genetika Nukleové kyseliny DeoxyriboNucleic li Acid RiboNucleic N li Acid cukr (deoxyrobosa, ribosa) fosforečný zbytek dusíkatá báze Dusíkaté báze Dvouvláknová DNA Uchovává genetickou
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery
Deriváty karboxylových kyselin, aminokyseliny, estery Zpracovala: Ing. Štěpánka Janstová 29.1.2012 Určeno pro 9. ročník ZŠ V/II,EU-OPVK,42/CH9/Ja Přehled a využití derivátů organických kyselin, jejich
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram
Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k
Přípravný kurz z biologie MUDr. Jana Kolářová, CSc. témata 1 Mgr. Kateřina Caltová témata 3-5 doc. PharmDr. Emil Rudolf, Ph.D. 2 + 6-10 materiály k přípravnému kurzu: stránka Ústavu lékařské biologie a
O původu života na Zemi Václav Pačes
O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví
Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví Dle čl. 7 odst. 2 Směrnice děkana pro realizaci bakalářských
8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
Struktura chromatinu. Co je to chromatin?
Struktura chromatinu Buněčné jádro a genová exprese Lenka Rossmeislová struktura-význam-modifikace Co je to chromatin? hmota, ze které jsou vytvořeny chromozomy DNA asociovaná s proteiny, které napomáhají
Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková
Těsně před infarktem Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod Jan Kalina, Marie Tomečková Program, osnova sdělení 13,30 Úvod 13,35 Stručně o ateroskleróze 14,15 Měření genových expresí 14,00
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin.
Struktura, vlastnosti a funkce nukleových kyselin, DNA v jádře, chromatin. Nukleové base - purinové a pyrimidinové Ribonukleosidy - base + ribosa Deoxyribonukleosidy base + 2 - deoxyribosa Nukleotidy,
Buňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:
Centrální dogma molekulární biologie
řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vztah struktury a funkce nukleových kyselin. Replikace, transkripce Nukleová kyselina gen základní jednotka informace v živých systémech,
Základní poznatky o struktuře genomu. Primární a sekundární struktura DNA Nukleosom a chromatinové vlákno Chromosomy a genom
Základní poznatky o struktuře genomu Primární a sekundární struktura DNA Nukleosom a chromatinové vlákno Chromosomy a genom Primární a sekundární struktura DNA Řetězec fosfát-cukr Dvojice bazí Watson a
Proteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
Molekulární biotechnologie č.8. Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách
Molekulární biotechnologie č.8 Produkce heterologního proteinu v eukaryontních buňkách Eukaryontní buňky se využívají v případě, když Eukaryontní proteiny syntetizované v baktériích postrádají biologickou
25.2.2014. Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.
Genomika Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat ji v termínech životních pochodů. 1 Strukturní genomika stanovení sledu nukleotidů genomu organismu,
Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)
RNAi Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor) Místo silné pigmentace se objevily rostliny variegované a dokonce bílé Jorgensen pojmenoval tento fenomén
Struktura a organizace genomů
CG020 Genomika Přednáška 8 Struktura a organizace genomů Markéta Pernisová Funkční genomika a proteomika rostlin, Mendelovo centrum genomiky a proteomiky rostlin, Středoevropský technologický institut
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
ukleové kyseliny Replikace Transkripce, RA processing Translace Prokaryotická X eukaryotická buňka Hlavní rozdíl organizace genetického materiálu (u prokaryot není ohraničen) Život závisí na schopnosti
Schéma průběhu transkripce
Molekulární základy genetiky PROTEOSYNTÉZA A GENETICKÝ KÓD Proteosyntéza je složitý proces tvorby bílkovin, který zahrnuje proces přepisu genetické informace z DNA do kratšího zápisu v informační mrna
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
Molekulární fyziologie genomu
Molekulární fyziologie genomu Historický úvod Nukleové kyseliny a chromosomy Poškození genomu Systémy reparace Cytogenetika rchitektura buněčného jádra Replikace genomu Exprese genomu Historický úvod 1632-1723
Výzkumné centrum genomiky a proteomiky. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i.
Výzkumné centrum genomiky a proteomiky Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i. Systém pro sekvenování Systém pro čipovou analýzu Systém pro proteinovou analýzu Automatický sběrač buněk Systém pro sekvenování
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky Buněčná podstata reprodukce a dědičnosti Struktura a funkce prokaryot Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace
Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace Figure 6-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) replikace Figure 4-8 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science
DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.
Genomika DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje. Obor genetiky, který se snaží stanovit úplnou genetickou informaci organismu a interpretovat
Jádro. jakožto buněčný kompartment
Jádro jakožto buněčný kompartment Struktura jádra nuclear envelope (NE) vnitřní a vnější jaderná membrána, jaderné póry jaderná lamina (interakce s póry a chromatinem v interfázi) nukleoplasma chromatin
Moderní metody analýzy genomu
LÉKAŘSKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERSITY Interní hematoonkologická klinika LF MU a FN Brno Centrum molekulární biologie a genové terapie Moderní metody analýzy genomu Aplikace 25.11. 2011 Boris Tichý Aplikace
Globální pohled na průběh replikace dsdna
Globální pohled na průběh replikace dsdna 3' 5 3 vedoucí řetězec 5 3 prodlužování vedoucího řetězce (polymerace ) DNA-ligáza směr pohybu enzymů DNA-polymeráza I DNA-polymeráza III primozom 5' 3, 5, hotový
Funkčnístruktury chromosomu
Cytogenetika03 Funkčnístruktury chromosomu Magda Zrzavá František Marec Schéma funkčních struktur chromosomu 2 Centromery Centromera = primární konstrikce - rozděluje chromosom na raménka - místo nasedání
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA
RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc.
Garant předmětu GEN: prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc. Garant předmětu GEN1: prof. Ing. Václav Řehout, CSc. Další vyučující: Ing. l. Večerek, PhD., Ing. L. Hanusová, Ph.D., Ing. L. Tothová Předpoklady: znalosti
Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR
ENBIK 2014 Od sekvencí k chromozómům: výzkum repetitivní DNA rostlin v Laboratoři molekulární cytogenetiky BC AVČR Jiří Macas Biologické centrum AVČR Ústav molekulární biologie rostlin České Budějovice
Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář
Struktura a analýza rostlinných genomů Jan Šafář Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum Proč rostliny? Proč genom? Norman E. Borlaug Zelená
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie. Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc.
Cytoskelet a molekulární motory: Biologie a patologie Prof. MUDr. Augustin Svoboda, CSc. Cytosol: tekutá hmota, vyplňující prostor uvnitř buňky mezi organelami. Ve světelném mikroskopu se jeví jako amorfní
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Odborná biologie, část biologie Společná pro
Genetika - maturitní otázka z biologie (2)
Genetika - maturitní otázka z biologie (2) by jx.mail@centrum.cz - Ned?le, B?ezen 01, 2015 http://biologie-chemie.cz/genetika-maturitni-otazka-z-biologie-2/ Otázka: Genetika I P?edm?t: Biologie P?idal(a):
EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
EPIGENETIKA Epigenetika se zabývá studiem reverzibilních změn funkce genů, aniž by při tom došlo ke změnám v sekvenci jaderné DNA. Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl
Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk Aleš Hampl Tkáně Orgány Živé buňky, které plní různé funkce (podpora struktury, přijímání živin, lokomoce,
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika
7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika Aby mohl mnohobuněčný organismus efektivně fungovat, je třeba, aby se jednotlivé buňky specializovaly na určité funkce. Nový jedinec přitom
~ 10 base pairs (3.4 nm)
Metody molekulární biologie 1. Manipulace s DNA - mutace, delece, - genomová DNA x cdna - restrikční endonukleasy a enzymy modifikující DNA - DNA a RNA polymerasy - syntetické oligonukleotidy (primery
Biologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
Mitochondrie. Rostlinná cytologie, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Mitochondrie Krátká historie objevu mitochondrií Jako granulární struktury pozorovány v buňkách od poloviny 19. století 1886, Richard Altmann: popsal pozorování bioblastů a navrhl hypotézu, že se jedná
Evoluce (nejen) rostlinné buňky Martin Potocký laboratoř buněčné biologie ÚEB AV ČR, v.v.i. potocky@ueb.cas.cz http://www.ueb.cas.cz Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom
Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA
Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA
Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno. Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech.
Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech. What is epigenetics? Epigenetics refers to heritable changes in the phenotype that occur irrespective of
Bioscience Imaging Centre
Bioscience Imaging Centre (Středisko mikroskopie) zajišťujeme moderní mikroskopické zařízení a softwary pro analýzu obrazu poradíme s plánováním experimentů (histologie, detekce proteinů a mrna) pomůžeme
Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno. Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech.
Eva Bártová Biofyzikální ústav AV ČR Brno Epigenetické procesy probíhající v buněčných jádrech. 146bp NUKLEOSOM JE ZÁKLADNÍ STRUKTURÁLNÍ JEDNOTKA CHROMATINU N-koncové oblasti histonů H2A, H2B H3a H4
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů
ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a
Molecular Biology of the Cell Fifth Edition
Membránový princip organizace buňky (kompartmenty). Třídění proteinů. doc. Mgr. Jiří Drábek, PhD. Laboratoř experimentální medicíny při Dětské klinice LF UP a FN Olomouc jiri_drabek@seznam.cz Alberts Johnson
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk Čech, DrSc. MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. FYZI přednášky, praktika mikrosk. sál budova A1, přízemí, mikrosk.
Genetika člověka / GCPSB. Radim Vrzal
Genetika člověka / GCPSB Radim Vrzal Analýza chromosomů a s nimi spojených nemocí (část I.) Genetický materiál: Chromosomy Série buněčných dělení Zygota + Úkoly genetického systému Jak každá buňka dostane
DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová
DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Epigeneticky kontrolované změny exprese genů u nádorových onemocnění
Masarykova Univerzita Přírodovědecká fakulta Epigeneticky kontrolované změny exprese genů u nádorových onemocnění Diplomová práce Bc. Stanislav Stejskal Školitel: RNDr. Irena Koutná Ph.D. Brno, duben 2006
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza
19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza Proteosyntéza vyžaduje především zajištění primární struktury. Informace je uložena v DNA (ev. RNA u některých virů) trvalá forma. Forma uskladnění
P1 AA BB CC DD ee ff gg hh x P2 aa bb cc dd EE FF GG HH Aa Bb Cc Dd Ee Ff Gg Hh
Heteroze jev, kdy v F1 po křížení geneticky rozdílných genotypů lze pozorovat zvětšení a mohutnost orgánů, zvýšení výnosu, životnosti, ranosti, odolnosti ve srovnání s lepším rodičem = heterózní efekt
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,
Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka, Karolinum 2012 Doporučená literatura: Kočárek E. - Genetika.
Molekulární diagnostika
Molekulární diagnostika Odry 11. 11. 2010 Michal Pohludka, Ph.D. Buňka základní jednotka živé hmoty Všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5-3,8
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice. Za vše mohou geny
Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Za vše mohou geny Jméno a příjmení: Sandra Diblíčková Třída: 9.A Školní rok: 2009/2010 Garant / konzultant: Mgr. Kamila Sklenářová Datum 31.05.2010
Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová
Radiobiologický účinek záření Helena Uhrová Fáze účinku fyzikální fyzikálně chemická chemická biologická Fyzikální fáze Přenos energie na e Excitace molekul, ionizace Doba trvání 10-16 - 10-13 s Fyzikálně-chemická