ZPRAVODAJ SALAMANDRA II.

Transkript

1 ZPRAVODAJ ZPRAVODAJ SALAMANDRA II. OBSAH 1. Stanovy Klubu 2. Adresář členů Klubu CAUDATA 3. Herpetologická pozorování v oblasti západních Krkonoš v letech Pozorování ocasatých obojživelníků ve východních Čechách v roce Páté výročí Klubu 6. Terestrický chov Ambystoma mexicanum 7. Chov a rozmnožování mloka Tylototriton verrucosus 8. Expedice Itálie 9. Foto Itálie 10. Bibliografie Mgr Petra Zmítka file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/Zpravodaj.htm[ :22:46]

2 Stanovy Klubu STANOVY KLUBU KLUB PŘÁTEL OCASATÝCH OBOJŽIVELNÍKŮ CAUDATA SDRUŽENÍ ZÁJEMCŮ O FAUNISTIKU, TERARISTIKU A OCHRANU OCASATÝCH OBOJŽIVELNÍKŮ Úkolem a cílem KLUBU je podporovat a vlastním přínosem obohacovat rozvoj TERARISTIKY-chovatelského oboru zaměřeného na chov exotických obojživelníků v lidské péčí a BATRACHOLOGIE-vědeckého oboru zabývajícího se třídou obojživelníků. Přínos KLUBU spočívá ve vlastním, individuálním, skupinovém i společném pozorování a výzkumu prováděném členy v metodicky správném chovu a rozmnožování obojživelníků, ve výměně poznatků a zkušeností, publikováním výsledků v odborných časopisech a zpravodajích. KLUB spolupracuje s českými i zahraničními institucemi a jednotlivci, jejichž obory činnosti se shodují s cíli KLUBU. Vyměňuje si s nimi odborné časopisy a informační materiály. KLUB spolupracuje s hnutím na ochranu batrachofauny a druhové ochrany, podílí se na ochraně přírody a životního prostředí. KLUB podporuje vzdělávání svých členů v oborech své působnosti, pořádá přírodovědné soutěže, besedy, přednášky, výstavy a zájezdy za přírodními zajímavostmi Čech a Evropy. KONTAKTNÍ ADRESA: Mgr. Petr Zmítko Rybalkova , Jaroměř tel mob ZmitkoPetr@seznam.cz Zpět Na obsah Next file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/stnovy%20klubu.htm[ :22:46]

3 Adresář členů KLUBU 1. Nožička Josef Jižní 943, Uherské Hradiště tel. 632/554145, 632/578225, 2. Rozínek Karel Štefánikova 2361, Dvůr Králové n. Labem tel. 437/4550(624550), 3. Rozínek Roman Durychova 1383, Hradec Králové tel. 49/ Šlechta Antonín Regnerova 594, Úpice tel. 439/932369, 441/ Mgr.Zmítko Petr Rybalkova 937, Jaroměř tel: , mob.737/ Tuček Miroslav Rusek 109, Hradec Králové, / Macháček David Mob , Ostromečská 7 Praha 3- Žižkov mailto:philco@atlas.cz,mailto:jakarea@atlas.cz 8. Sejkora Radek Ke Zvoničce 647/ Praha 10 - Kolovraty tel: sejkora@ .cz 9. Machala Ladislav Pražská 486, Unhošť fax: 02/ , tel: 312/ /11380 mailto.ladimachala@hotmail.com 10. Kavina Pavel Nad Koulkou 3, Praha 5 Smíchov tel.2/ , pkavina@geofond.cz 11. Šiffner Filip Praskova 1, Krnov f.siffner@seznam.cz tel Radek Roman Průběžná 1853, Rakovník Čambal Štefan Mochovská 16, Levice Slovensko mailto:stefan.cambal@inmail.sk, Avicularia1@inmail.sk, vivarista@orang .sk. 14. Dr. Lejska Karel Malostranská 9, Brno karel.lejska2@centrum.cz Tel.05/ Heriban Igor Amdroseho 13, Bratislava Slovensko mailto:teraristika@inmail.sk, 16.Ing. Brychta Karel J.Jovkova 3251, Praha4, kbrychta@volny.cz, mob , tel. dom Váša Hynek Kopřivnická 613, Praha-Letňany , tel , siredon@volny.cz file:///c /...l/desktop/martin/muj%20web/caudata%20new/web/zpravodaje/rocenka%202004/adresar%20clenu%20klubu%20caudata.htm[ :22:47]

4 18. Alena Pončová tel.: mob Jana Baďurová Praha 13, Zázvorkova 1998, Václav Doležal Hrádek u Nechanic 50 tel.: F. Uhlíř Boženy Němcové 591,503 51, Chlumec n. C. Zpět Na obsah Next file:///c /...l/desktop/martin/muj%20web/caudata%20new/web/zpravodaje/rocenka%202004/adresar%20clenu%20klubu%20caudata.htm[ :22:47]

5 Herpetologická pozorování v oblasti západních Krkonoš v období let Petr Zmítko V následujícím přehledu jsou uvedeny údaje dosud nezveřejněné a dále ty, které jsem publikoval v Atlasu rozšíření plazů v České republice ( Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V.), Brno Obojživelníci /Amphibia/ Mlok skvrnitý /Salamandra salamandra/ , Rokytnice nad Jizerou, osada Havírna, nález 1 ex. Čolek horský / Triturus alpestris/ , Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytno, koupaliště za fotbalovým hřištěm, nález 1 samce , Roprachtice, rybníček ve vsi, nález několika larev , Harrachov, tůňka u Mumlavského vodopádu, nález 1 larvy , Harrachov, Nový Svět, nádrž v autokempu, nález 1 samice , Rokytnice nad Jizerou, koupaliště nad náměstím, nález 50 ex. Skokan hnědý /Rana temporaria/ , Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytno, koupaliště za fotbalovým hřištěm, nález pulců , Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytno, louky nad Huťským potokem, nález 2 ex , Roprachtice, rybníček ve vsi, nález 2 juv.ex , Harrachov, tůňky u Mumlavy, nálezy pulců , Rokytnice nad Jizerou, Františkov, požární nádrž, nález 1 ex. Ropucha obecná /Bufo bufo/ , Rokytnice nad Jizerou, koupaliště nad náměstím, nález 3 juv.ex. Plazi / Reptilia/ Ještěrka živorodá / Zootoca vivipara/ , Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytno, stráně nad Huťským potokem, nález 2 ex. Ještěrka obecná / Lacerta agilis/ , Rokytnice nad Jizerou, stráň u Huťské boudy, nález 1 ex , Rokytnice nad Jizerou, Dvoračky, nález 2 ex , Rokytnice nad Jizerou, Františkov, nález 2 ex , Rokytnice nad Jizerou, u Světlanky, nález 3 ex. Slepýš křehký / Anguis fragilis/ , Rokytnice nad Jizerou, Horní Rokytno, louky u Huťského potoka, nález 3 ex , Rokytnice nad Jizerou, Františkov, nález 2 ex , Harrachov, cesta k Mumlavskému vodopádu, 1ex. přejetý a Nový Svět 1ex. přejetý. Zmije obecná / Vipera berus/ , Rokytnice nad Jizerou, paseka S od Huťského vodopádu, nález 1 ex. - Vysvětlivky: ex.-exemlář (e), juv- juvenilní. Zpět Na obsah Next file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/Krkonose.htm[ :22:47]

6 Pozorování ocasatých obojživelníků ve východních Čechách v roce 2003 Petr Zmítko Čolek obecný-triturus vulgaris Jaroměř- tůň Na Vinici (NA)- 10samců, 6samic Neznášov- písník (NA)- 4ex HK-Plachta- tůň (HK)-1samice Vysoká nad Labem- písník (HK)-1samec, 1samice Podchlum- tůně (CR)- 6ex Mokrá Lhota- tůň u křížku (CR)- 1samice Ferdinandov- lom (TU)- 1samec, 1samice Žireč- pořární nádrž (TU)- 1samec, 1samice Hajnice- u silnice (TU)- 2samice Vyhnánov- tůňka u silnice (TU)- 1samec Kohoutov- rybníček u silnice (TU)- 10ex Kocbeře- koupaliště (TU)- 5ex Mezilečí- koupaliště (NA)- 10ex Maršov nad Úpou- požární nádrž (TU)- 2samci Vyhnánov- rybníček nad penzionem (TU)- 1samice Vyhnánov- lesní rybník (TU)- 1samec Ryzinburk- rybník (NA)- 2samice, 3samci Ratibořice- rybníček u silnice (NA)- 1samec Běloves- lom (NA)- 2samice, 3samci Semonice- koupaliště (NA)- 1samice Nový Ples- tůň za hájovnou (NA)- 2samice Světlá- nádrž ve vsi (NA)- 6samic Čolek velký-triturus cristatus Černilov- mokřiny za rybníkem (HK)- 1samec HK- Plachta- tůň (HK)- 3samice, 1samec Bělá- koupaliště (CR)- 1samice Mokrá Lhota- tůň u křížku (CR)- 1samec Běloves- lom (NA)- 4samice Mlok skvrnitý-salamandra salamandra Podskalí- v lese (CR)- 5ex Dolany- studánka (CR)- larvy Střítěž- rokle (CR)- larvy Lhota pod Hořičkami- les (NA)- 41ex Malá Bukovina- les (NA)- 3ex Lhotecký Dvůr- studánka a potok v lese (NA)- 2samice, desítky larev Skuteč- údolí sv. Anny (CR)- 2 zimující ex. Čolek horský-triturus alpestris Kašov- nádrž (TU)- samec Podchlum- tůně (CR)- 3ex Mokrá Lhota- tůň u křížku (CR)- samice file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/ocasaty%20oboj% htm[ :22:48]

7 Ferdinandov- lom (TU)- 6ex Vyhnánov- studánka (TU)- 5ex Žireč- nádrž (TU)- 4samice Vyhnánov- lesní rybník (TU)-1samice Vyhnánov- potok k Běluňce (TU)- samice Vyhnánov- lesní tůň (TU)- 1samec Kohoutov- tůň u silnice (TU)- 2ex Kocbeře- koupaliště (TU)- 5ex Maršov nad Úpou- požární nádrž (TU)- 30ex Vyhnánov- rybníček nad pensionem (TU)- 2samice Vyhnánov- lom (TU)- 2samice a 1samec Běloves- lom (NA)- 1samice Nová Amerika- v lese (NA)- 1samec Rokytnice nad Jizerou- koupaliště (SM)- 50ex. Vysvětlivky: NA-okr. Náchod, HK- okr. Hradec Králové, CR- okr. Chrudim, TU-okr. Trutnov, SM-okr. Semily, exexemplář (e). Zpět Na obsah Next file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/ocasaty%20oboj% htm[ :22:48]

8 KLUB PŘÁTEL OCASATÝCH OBOJŽIVELNÍKŮ SLAVÍ PÁTÉ VÝROČÍ Petr Zmítko VZNIKU V listopadu 1999 byl v Jaroměři založen Klub přátel ocasatých obojživelníků Caudata, sdružení zájemců o faunistiku, teraristiku a ochranu ocasatých obojživelníků. Spoluzakladateli se stali Petr Zmítko z Jaroměře a Antonín Šlechta z Úpice ve východních Čechách. Klub je součástí České společnosti pro teraristiku a herpetologii v Praze a po jejím zániku existuje jako samostatná pracovní skupina. První exotické ocasaté obojživelníky jsme získávali na prodejních burzách v Aldisu v Hradci Králové nebo na Vltavské v Praze. Později jsme se obraceli na zahraniční chovatele z Německa a Holandska. Chovatelské zkušenosti jsme publikovali v časopisech Fauna, Akvárium-terárium a Aquatera. První společnou klubovou akcí byla Výstava želv a obojživelníků v Rychnově nad Kněžnou , kterou jsme spolupořádali s Klubem chovatelů želv. Zde vystavovali někteří naši členové a došlo k prvnímu společnému setkání. Ve dnech se uskutečnila skupinová expedice na Pyrenejský poloostrov s cílem zmapovat výskyt ocasatých obojživelníků. Ve volné přírodě jsme pozorovali tyto druhy: Salamandra salamandra almanzoris, Salamandra salamandra gallaica, Salamandra salamandra fastuosa, Chioglossa lusitanica, Euproctus asper, Triturus marmoratus, Triturus boscai, Triturus helveticis, Triturus alpestris cyreni. Ve dnech jsme pořádali druhou společnou Výstavu želv a obojživelníků s Klubem chovatelů želv v Rychnově nad Kněžnou. Výstava byla doplněna o kolekci herpetofauny České republiky. Součástí výstavy byl prodej literatury, krmiv a potřeb pro chovatele, ale i samotná odchovaná zvířata. Veřejnost mohla spatřit šedesát druhů želv a padesát druhů obojživelníků. Z ocasatých obojživelníků jsme vystavovali: Pleurodeles waltl,triturus vulgaris, Triturus alpestris, Triturus cristatus, Triturus montandoni, Triturus helveticus,triturus dobrogicus, Triturus boscai, Triturus carnifex, Triturus karelini, Triturus marmoratus, Salamandra salamandra, Cynops orienatalis, Cynops ensicauda, Paramesotriton honkongensis, Pachytriton labiatus, Taricha torosa, Ambystoma tigrinum, Ambystoma mexicanum, Typlonectes compressicauda. Ve dnech jsme jeli na poznávací expedici na Apeninský poloostrov. Z ocasatých obojživelníků jsme pozorovali: Triturus italicus, Triturus carnifex, Triturus alpestris apuans, Triturus vulgaris meridionalis. V současné době má Klub přátel ocasatých obojživelníků Caudata dvacet členů z České a Slovenské republiky. Spolupracujeme se členy DGHT Urodela v Německu, s chovateli z Rakouska, Anglie a Japonska. Zpět Na obsah Next file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/pate%20vyroci.htm[ :22:48]

9 Terestrický chov Ambystoma mexicanum Filip Šiffner Tímto bych chtěl navázat na článek,,zkušenosti s chovem axolotla mexického z Fauny 9/2003. Tam jsem popisoval postup chovu skupiny axolotlů vedoucí k metamorfóze a následnému suchozemskému způsobu života. Axolotl mexický, jak již název napovídá, se vyskytuje endemicky na malém území jezera Chalco a Xochomilco / dnes jsou tyto téměř zasypány tak, že z nich zbyly jen kanály/ v blízkosti Mexico City v nadmořské výšce asi 2000m.n.m. Někdy se neoteničtí axolotli dostanou do mělčiny, která v horkém létě vysychá a ti se pak musí adaptovat na vnější podmínky tím, že dokončí metamorfózu a žijí pak suchozemským životem. Deseti axolotlům ve velikosti kolem 15 cm jsem postupně snižoval hladinu vody v akváriu, až byli nuceni pohybovat se částečně na souši. Axolotli se v průměru za šest měsíců proměnili v terestrické jedince. V té době jsem je choval v akvateráriu, kde poměr vody a lesní hrabanky byl 1: 2. Všichni s chutí přijímali potravu většinou jen žížaly, které měli nejraději. Po letních prázdninách jsem axolotly přemístil do zahradního výběhu situovaném na severní straně domu s plochými kameny, kořenem, polštáři mechu a několika kusy kůry a samozřejmě s nádobou vody. Tohle místo jsem využil i k přezimování. Axolotli zde měli vyhrabanou dosti hlubokou noru od myši, kterou jsem před jejich vypuštěním do výběhu samozřejmě odlovil / z důvodu nebezpečí zranění axolotlů/. Přesto jsem jim vybudoval ještě náhradní zimoviště, abych měl jistotu, že je v dostatečné hloubce / nepromrznutí v zimě/. Do vykopané díry asi 50 cm hluboké jsem položil bedýnku 30x20x15 cm, ze spodní strany bez krytu a z boku měla malý otvor, od kterého jsem vyvedl gumovou hadici na povrch / hadice musí mít větší průměr než tělo zvířete/. Bedýnku jsem částečně vystlal listím a celou díru i s bedýnkou zasypal zeminou. Po udusání hlíny jsem vytáhl hadici, po které zůstala přístupová nora do zimoviště. Počátkem října axolotli zalezli a už se neukázali. Po jarním oteplení jsem pravidelně kontroloval výběh a prvního jedince jsem zpozoroval začátkem dubna. Později vylezlo dalších pět jedinců, tři axolotly jsem nenašel ani po důkladném prohrabání a vykopání bedýnky. Výběh byl zespodu v hloubce 60cm vystlán pletivem a po obvodu oplocen plechovými díly do výše 30 cm, tudíž mi nebylo jasné, jak mohli tři axolotli uniknout. Později, až jsem všechny axolotly přemístil do terária, aby se po dlouhém zimování vykrmili, jsem si z okna všiml potkana, jak zalézá pod králikárnu, která je ani ne tři metry od výběhu. Potkan zde měl vyhrabanou noru a přesto, že jsem měl výběh zabezpečen proti úniku axolotlů, neměl jsem ho shora přikrytý proti vetřelcům a tak se nejspíš tři axolotli stali potravou pro potkana. Toho jsem za to samozřejmě otrávil! Zpět Na obsah Next file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/Amb%20mex.htm[ :22:49]

10 CHOV A ROZMNOŽOVÁNÍ MLOKA Tylototriton verrucosus NUSSBAUM, 1995 Radek Sejkora V poslední době se k nám dostává mnoho zajímavých exotických obojživelníků, jedním z nich je i východoasijský mlok Tylototriton verrucosus. Vzhledem k jeho relativní nenáročnosti a toleranci k vyšším teplotám, nežli je běžné u některých ocasatých obojživelníků, může se stát docela běžným chovancem, tak jako jsou dnes například žebrovníci rodu Pleurodeles. Rod Tylototriton byl popsán Andersonem v roce 1871 a je řazen do čeledi mlokovití Salamandridae. Do současnosti bylo v tomto rodě popsáno celkem 7 druhů: T. asperrimus, T. hainanensis, T. kweichowensis, T. shanjing, T. taliangensis, T. verrucosus a T. wenxianensis. Někdy je do tohoto rodu řazen jako podrod i rod Echinotriton s dvěma druhy: E. andersoni a E. chinhaiensis. Rod Tylototriton je blízce příbuzný s evropským a severoafrickým rodem Pleurodeles, s tímto má mnoho společných znaků i způsobů chování. Mlok Tylototriton verrucosus byl popsán teprve v roce Je proto s podivem, že nebyl od podobného T. shanjing odlišen už dávno, přitom při vzájemném porovnání jedinců těchto druhů, jsou vzájemné rozdíly dosti zřetelné. A tak je i dnes možné v literatuře najít ilustrace výrazně oranžového mloka s titulkem Tylototriton verrucosus. Tento druh podle údajů v literatuře běžně dosahuje velikosti až 20 cm. Barva pokožky je tmavě hnědá až téměř černá se špinavě oranžovou barvou na ocase, končetinách, na bradavkách na koncích žeber, na hlavě a na příušních žlázách. Intenzita oranžové barvy je dosti proměnná, u některých jedinců může i zcela chybět a také se snižuje s postupujícím věkem. Na rozdíl od T. shanjing nemá T. verrucosus oranžový hřbetní hřeben a jeho pokožka je méně zrnitá. Tvar hlavy je více trojúhelníkovitý než u T. shanjing, oba mají na hlavě kostěné vyvýšené útvary oranžové barvy. V literatuře se uvádí, že je to nejvíce akvatický druh tohoto rodu. Mlok T. verrucosus obývá rozsáhlou oblast od východního Nepálu, severovýchodní Indie, severní Barmy, Thajska, jižní Číny až po severní Vietnam. Je ovšem sporné, jestli se v celém tomto areálu jedná o tento druh a ne o podobný T. shanjing, se kterým, jak již bylo zmíněno, je často zaměňován. Jeho areál výskytu zahrnuje lesní oblasti v podhůří hor, ale i odlesněnou zemědělskou krajinu. Zdá se,že na rozdíl od ostatních druhů je více teplomilný a k rozmnožování používá veškeré dostupné vhodné vodní zdroje. file:///c /...el/desktop/martin/muj%20web/caudata%20new/web/zpravodaje/rocenka%202004/chov%20a%20rozmnozovani%20mloka.htm[ :22:49]

11 Tylototriton verrucosus, dospělá samice V září 2004 jsem získal 3 páry od firmy zabývající se obchodem se zvířaty s tím, že se jedná pravděpodobně o druh T. shanjing. Domnívám se, že zvířata pocházela z odchytu v přírodě. Byla mírně pohublá, ale jinak vcelku v dobré kondici. Velikost byla od 16 do 18 cm, samice zřetelně mohutnější. I když se uvádí, že jsou samci jasněji vybarvení, u mých zvířat to bylo spíše naopak. Jeden samec oranžovou barvu postrádal úplně. Tuto chovnou skupinu jsem umístil do výběhu, který jsem instaloval do velkého fóliovníku na zahradě. Dno jsem pokryl vrstvou rašeliny, z ostatní dekorace zde byla pouze nádoba s vodou a kusy kůry porostlé mechem sloužící k úkrytům. Hned od počátku se projevila individualita jednotlivých zvířat. Dva jedinci si vlezli do nádrže s vodou, kde trvale přebývali, ostatní byli pod kůrou. Potravu (zahradní žížaly) začali všichni jedinci přijímat přibližně po týdnu. Překvapilo mne, že ji přijímali i ti v nádobě ve vodě, ačkoli se uvádí,že T. shanjing ve vodě potravu nepřijímá. Po prostudování dostupných informací jsem zjistil, že se jedná o příbuzný druh T. verrucosus. Jelikož hrozily ranní mrazíky, přestěhoval jsem mloky domů do terária. V této době jsem získal ještě další tři zvířata. Terárium má rozměry 150 x 35 x 35 cm (délka, výška, šířka), na dno je vlepen proužek skla, který odděluje část souše o celkové délce 40 cm. Jako substrát jsem použil lignocel, k úkrytům opět kůru porostlou mechem. Vodní část je hluboká 15 cm. Dno vodní části je pokryto říčním pískem a jako dekoraci jsem použil keramické a rašelinové kořeny. Jeden kořen je umístěn tak, aby usnadnil mlokům opustit vodu. V rohu je instalován filtr s tryskou na výstupu, aby docházelo k mírné cirkulaci v celém prostoru vodní části. Zimování probíhalo při teplotách 15 až 18 C. V této file:///c /...el/desktop/martin/muj%20web/caudata%20new/web/zpravodaje/rocenka%202004/chov%20a%20rozmnozovani%20mloka.htm[ :22:49]

12 době mloci ochotně přijímali živé nebo mražené patentky, v menší míře i nitěnky. Až na dva jedince, setrvávali mloci ve vodě s občasným odpočinkem na souši. Ty jedince, kteří pobývali na souši, jsem po dobu krmení vkládal do vody. Tito po nasycení zase vodu opouštěli a ukrývali se pod kůrou. U jedinců ve vodě převažovala denní, na souši noční aktivita. Po přezimování v průběhu dubna, kdy teplota vody přesáhla 20 C, vstoupili všichni jedinci do vody. Ačkoli byli dost čilí, žádné projevy pohlavní aktivity jsem nepozoroval. Teprve počátkem června jsem zahlédl, jak jeden samec zachytil samici stejným způsobem jako to dělají naši žebrovníci. V této pozici setrval pár asi jednu minutu a plaval rychle po nádrži. Po rozpojení ještě samec šlehal proti samici ocasem tak, jak je běžné u čolků rodu Triturus. Teprve tehdy jsem si všiml, že má samec výrazně zduřelou kloaku. Šlehání je pomalejší nežli je běžné u evropských čolků. Tento posledně jmenovaný projev jsem pozoroval pouze ještě jednou asi za dva dny (později jsem se dočetl, že se páření koná převážně v noci). Proto mne překvapilo, když jsem týž den zahlédl jednu již mírně odrostlou larvu. larva před metamorfózou Po důkladném prohledání nádrže jsem nalezl ještě asi tři menší larvy a vajíčka nalepená zespodu na kořenu. Ostatní larvy se líhly při teplotě 22 C přibližně po pěti dnech. Jako potravu jsem jim předkládal: buchanky, dafnie, roupice Grindal, nitěnky a patentky, později pro lepší vybarvení a přísun karotenu v menší míře i mražené blešivce. Je vhodné larvám podávat dostatek potravy, jinak si mohou vzájemně okusovat končetiny a keříčkové žábry. Podrobnou fotodokumentaci vývoje od Johna P. Clare naleznete na adrese: Tyltotriton verrucosus Developmental Photo Series. K metamorfóze larev docházelo ve stáří přibližně tří měsíců při velikosti asi šest centimetrů. file:///c /...el/desktop/martin/muj%20web/caudata%20new/web/zpravodaje/rocenka%202004/chov%20a%20rozmnozovani%20mloka.htm[ :22:49]

13 metamorfovaná mláďata Mláďata po metamorfóze vylézala z vody na připravenou polystyrénovou destičku, odtud jsem je odebíral do terária. V teráriu žijí skrytým způsobem a dobře přijímají živé patentky položené volně na mech, larvy zavíječe voskového a malé žížaly. Potravu občas posypávám směsí vitaminového přípravku Reptolife a drcených vaječných skořápek. Na rozdíl od dospělých, působí mláďata spíše dojmem apatickým až ospalým. Část dospělých zvířat v současné době opustila vodu a ukrývá se pod kůrou, odtud při krmení aktivně vylézá. Ti kteří zůstali ve vodě, nocují převážně na kořenech s hlavou nad vodou a někdy si vylézají i dočasně na souš. Domnívám se, volný přístup na souš by měl být umožněn i těm druhům, o kterých se tvrdí, že vyžadují pouze vodní prostředí (pokud se ovšem nejedná o neotenické formy). Jako nejoblíbenější potrava jsou preferovány vzrostlé zahradní žížaly, mloci je náruživě přijímají jak ve vodě tak na souši. Ve vodě při krmení vzniká po chvilce zmatek, vzrůstá nervozita a mloci plavou čile po nádrži. K nasycení jsou schopni naráz pozřít i tři kusy velkých žížal. Všimnul jsem si, že ve vodě mají mírný problém s vyhledáváním potravy a pravděpodobně se orientují hlavně čichem. Pokud náhodou uchopí dva mloci jednu žížalu, přetahují se o ni tak dlouho dokud ji nepřetrhnou, případně se jeden začne rychle točit kolem své osy a ukroutí ji. Tento druh, zdá se, nemá vyvinuto teritoriální chování. Zvířata se nikdy nenapadají, i když při krmení se mohou omylem vzájemně chňapnout za nohu. Někteří jedinci reagují na přítomnost chovatele zvedáním přední části těla a vystrkováním hlavy z vody. V této pozici se nechají bez jakékoliv úprkové reakce i lechtat prstem na zádech a břiše. file:///c /...el/desktop/martin/muj%20web/caudata%20new/web/zpravodaje/rocenka%202004/chov%20a%20rozmnozovani%20mloka.htm[ :22:49]

14 Literatura: Frank Indiviglio, 1997: Nevts and Salamanders Richard Giffiths, 1996: Nevts and Salamanders of Europe Zpět Na obsah Next file:///c /...el/desktop/martin/muj%20web/caudata%20new/web/zpravodaje/rocenka%202004/chov%20a%20rozmnozovani%20mloka.htm[ :22:49]

15 Expedice Itálie 2004 Radek Sejkora Oblast Apeninského poloostrova a přilehlých oblastí je co do druhové rozmanitosti ocasatých obojživelníků pravděpodobně nejbohatší v celé Evropě. Na území pevninské Itálie je v současné době udáváno 10 druhů, na Sardinii dalších 5. V dubnu letošního roku jsme se s cílem pozorovat některé tyto druhy ve volné přírodě do této země vypravili. První část naší cesty vedla přes území Rakouska do jižní Itálie na poloostrov Gargano. Tento poloostrov se nachází u Jaderského moře a jeho podloží je převážně vápencové. Je známý četnými jeskyněmi a dalšími krasovými útvary podél pobřeží a je cílem častých rekreací. V centrální části v nadmořské výšce 800 m je porostlý bukovým lesem, v menší míře je zde zastoupen dub, javor, kaštan a borovice. Tato oblast byla vyhlášena v roce 1991 národním parkem s názvem Foresta Umbra. Účelem parku je ochrana posledních zbytků starého lesa, který kdysi pokrýval podstatnou část jihovýchodní Itálie. Klima je zde na rozdíl od typicky vyprahlého středomořského pobřeží mnohem vlhčí a chladnější. Tuto oblast jsem navštívil v červnu roku Kromě jiných pozoruhodností jsem zde zaznamenal výskyt larev druhů: Triturus italicus a T. carnifex carnifex. Tito čolci se zde rozmnožovali pouze v jednom jezírku ukrytém v lese. Jezírko je pravděpodobně na jílovém podloží a je napájeno hlavně v zimních měsících dešťovými srážkami. Jezírko je obehnané kamennou zídkou se dvěma vstupy, jeho hladina byla stejně jako v červnu neprostupně pokryta okřehkem Lemna minor. V době naší návštěvy, v dubnu letošního roku, byla zatopena i přilehlá část okolí jezírka. Čolci druhu T. italicus se vyskytovali jak ve vlastním jezírku, tak i v zatopené části lesa. Tento druh, který je blízce příbuzný iberskému T. boscai, je nejmenší druh rodu. Jeho velikost se udává maximálně 8 cm, barva těla je olivově hnědá s tmavými skvrnkami. U samců jsou tyto skvrny větší než u samic, samice jsou také větší a mohutnější. Samci stejně jako T. boscai postrádají hřbetní lem, místo toho mají naznačeny hřbetní lišty. Na stranách ocasu je naznačena perleťová barva a na špičce krátké ocasní vlákno. Břicho obou pohlaví je žlutavě oranžové a je pokryto velkými tmavými skvrnami. Na bocích přechází oranžová barva břicha do barvy spíše file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/Italie% htm[ :22:51]

16 bělavé, tmavé skvrny jsou zde více koncentrované. Mimo období rozmnožování jsou obě pohlaví typická světlými skvrnami po stranách hlavy. Tyto skvrny mohou mít různou intenzitu a mohou i výjímečně zcela chybět. Čolek italský se vyskytuje v jižní polovině Apeninského poloostrova převážně v nižších nadmořských výškách. V poslední době byl zaznamenán výrazný pokles jeho stavu v mnoha oblastech. Další část naší cesty vedla do národního parku Abuzzo, kde je popisován výskyt Salamandrina terdigitata, Salamandra salamandra gigliolii, Triturus italicus a T. alpestris inexpectatus. Tento posledně jmenovaný poddruh čolka horského bývá považován za synonymum od T.a. apuanus. Bohužel pro neustálý déšť, který nás ostatně provázel po většinu naší cesty, jsme od průzkumu této oblasti upustili. Další den jsme se přesunuli více na sever do provincie Toscana. V této řidčeji obydlené oblasti jsme poblíž města Siena zahlédli u silnice tůňku umístěnou u potoka na oplocené pastvině. file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/Italie% htm[ :22:51]

17 Po průzkumu zde bylo zaznamenáno několik jedinců Triturus carnifex carnifex. Tento čolek byl dříve považován za poddruh našeho čolka velkého, od něj se na první pohled odlišuje světlejším zbarvením, samice a mláďata mají na hřbetě světlý pruh. Velikost je u tohoto druhu stejně jako u T. cristatus udávána do 16 cm. Asi 1000 m od tůňky byl mezi políčky malý rybníček a několik starých van zapuštěných do země. V rybníčku byl kromě několika ryb uloven samec místního poddruhu čolka obecného T. vulgaris meridionalis. Ve vanách pak byl nalezen ještě pár od tohoto poddruhu a jeden samec T. carnifex. Italský poddruh čolka obecného je zajímavý tím, že samci mají nízký rovný hřbetní hřeben začínající více vzadu a naznačené vlákno na ocase. U těchto ulovených jedinců jsem si všiml, že oba samci byli výrazně menší než samice a měli drobnější skvrny na těle než je běžné u našeho poddruhu. Poslední naší zastávkou byl sever Itálie. Tam u největšího jezera Lago di Garda na svazích hory Monte Baldo (2200m) u vesnice Lumini jsme na pastvině objevili malý rybníček. Bohužel jsme tam dorazili v podvečer a navíc neustálý déšť snižoval viditelnost. Tam jsme při světle baterek nalezli čolky T. carnifex a T. alpestris apuanus. Bylo zajímavé, že část jedinců čolka horského T. a. apuanus bylo neotenických. Tento poddruh bývá považován za nejatraktivnější a je oblíben u teraristů. Je výrazně akvatický, samci mají perlově modrou barvu a černě skvrnité hrdlo. Velikost je udávána do 10 cm. file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/Italie% htm[ :22:51]

18 Vzhledem k tomu, že počasí se nechtělo umoudřit, rozhodli jsme se k návratu a po nočním přesunu jsme se vrátili domů. Je to škoda, Itálie skýtá několik dalších zajímavých druhů ocasatých obojživelníků včetně nedávno popsaného mloka Salamandra lanzai. Zpět Na obsah Next file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/Italie% htm[ :22:51]

19 FOTO ITÁLIE Radek, Petr a Bohouš file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/fotky%20italie.htm[ :22:52]

20 Zpět Na obsah Next file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/fotky%20italie.htm[ :22:52]

21 Bibliografie Mgr.PETRA ZMÍTKA 1982:Chránění a ohrožení obojživelníci, SOČ Gymnázium Jaroměř. 1992:Chov a pozorování ocasatých obojživelníků v přírodovědném kroužku, diplomová práce Ped. fakulta Hradec Králové. 1995:Ocasatí obojživelníci na Jaroměřsku, Zpravodaj ČSOP v Jaroměři. 1995:Obojživelníci a plazi na Jaroměřsku a ve východních Čechách, ČSOP Jaroměř. 1995:Chov žebrovníka Pleurodeles waltl, 2. Konference České herpetologické společnosti. Škrdlovice u Žďáru nad Sázavou. 1996:Příroda Jaroměřska, ČSOP Jaroměř a Městské muzeum Jaroměř. 1997:Netopýří hosté z opuštěných katakomb. Jaroměřské noviny, :Výskyt vzácných a ohrožených obojživelníků na Jaroměřsku, Ročenka knihovny a muzea v Jaroměři 2, :Netopýří hosté z opuštěných chodeb pevnosti Josefov, Jaroměřský a Josefovský zpravodaj,1: :Výskyt chráněných druhů plazů na Jaroměřsku, Ročenka knihovny a muzea v Jaroměři 3, :Krajem Běluńky, Jaroměřský a Josefovský zpravodaj, 11: :Výskyt chráněných savců na Jaroměřsku, Ročenka knihovny a muzea v Jaroměři 4, :Klub přátel ocasatých obojživelníků, Akvárium terárium :Taricha americká, Fauna, :Klub přátel ocasatých obojživelníků slaví výročí vzniku, Akvárium terárium 12, :Příroda Jaroměřska-Chráněné druhy živočichů a rostlin. Jaroměřský a Josefovský zpravodaj, 1-12, :Čolek mramorovaný, Fauna, :Taricha americká, Akvárium terárium 5, :Japonští čolci rodu Cynops, Fauna, :Mloky rodu Cynops ďalekého východu, Aquatera, :Ocasatí obojživelníci Pyrenejského poloostrova, Salamandra 1, :Herpetologická pozorování v oblasti západních Krkonoš v letech , Prunella 29, Zpět Na obsah file:///c /Users/Insidel/Desktop/Martin/Muj%20web/Caudata%20new/web/zpravodaje/Rocenka%202004/Bibliografie.htm[ :22:52]