RADA EVROPY EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA PÁTÁ SEKCE
|
|
- Vladislav Ovčačík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 RADA EVROPY EVROPSKÝ SOUD PRO LIDSKÁ PRÁVA PÁTÁ SEKCE VĚC LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE (stížnost č /03) ROZSUDEK ŠTRASBURK 7. prosince 2006 Tento rozsudek nabude právní moci za podmínek stanovených v článku 44 odst. 2 Úmluvy. Může být předmětem formálních úprav. Pořízený překlad rozsudku do češtiny není překladem oficiálním.
2 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 1 Ve věci Linkov proti České republice, Evropský soud pro lidská práva (pátá sekce), zasedající v senátu ve složení pan P. LORENZEN, předseda, paní S. BOTOUCHAROVA, pánové K. JUNGWIERT, paní pánové a paní V. BUTKEVYCH, M. TSATSA-NIKOLOVSKA, R. MARUSTE, M. VILLIGER, soudci C. WESTERDIEK, tajemnice sekce, po poradě konané dne 13. listopadu 2006, vynesl tento rozsudek, který byl přijat uvedeného dne: ŘÍZENÍ 1. Řízení bylo zahájeno stížností (č /03) směřující proti České republice, kterou dne 21. března 2003 podal u Soudu občan České republiky pan Václav Linkov ( stěžovatel ) na základě článku 34 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ( Úmluva ). 2. Stěžovatel je zastoupen panem M. Syllou, advokátem zapsaným v seznamu advokátů České advokátní komory. Českou vládu ( vláda ) zastupuje její zmocněnec, pan V. A. Schorm. 3. Stěžovatel zejména tvrdí, že rozhodnutí vnitrostátních orgánů o odmítnutí jeho návrhu na registraci politické strany bylo zásahem do jeho práva na svobodu sdružování a že mu byl v tomto ohledu odepřen účinný právní prostředek nápravy. 4. Dne 24. listopadu 2005 se Soud rozhodl uvědomit o stížnosti vládu. Na základě článku 29 odst. 3 rozhodl, že přijatelnost a odůvodněnost věci projedná současně. SKUTKOVÝ STAV I. OKOLNOSTI PŘÍPADU 5. Stěžovatel má bydliště v Brně. 6. Dne 21. července 2000 podal přípravný výbor, jehož byl stěžovatel členem, Ministerstvu vnitra žádost o registraci politické strany s názvem Liberální strana ( LS ). K žádosti byly přiloženy stanovy, v jejichž druhé kapitole byly uvedeny programové cíle této strany. Tyto cíle byly zejména následující: 1. LS usiluje o prosazení liberální politiky v České republice. 2. LS se snaží zavést volný trh do všech oblastí lidské činnosti, zejména se snaží o: (...) - zrušení paragrafů trestního zákona postihujících občany za jejich smýšlení a využívání svobody slova (propagace fašismu, komunismu, šíření toxikomanie) - důsledné potrestání zločinů komunismu, fašismu a dalších zhoubných ideologií
3 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 2 - zrušení právní kontinuity s totalitními režimy (nepromlčitelnost, netrestnost některých činů) (...) 5. Svých cílů hodlá LS dosáhnout prosazováním zásad právního státu, parlamentní demokracie, obecní samosprávy, tržního hospodářství a sociální odpovědnosti. Cílů obsažených v bodě 2 chce dosáhnout změnami příslušných zákonů, vyhlášek a předpisů (či jejich zrušením), případně prodejem příslušných částí státního majetku do soukromých rukou. 7. Ministerstvo vnitra dne 9. srpna 2001 registraci odmítlo s tím, že stanovy strany jsou v rozporu s 4 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve spojení s článkem 5 Ústavy a s článkem 20 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Jako hlavní důvod ministerstvo uvedlo, že programový cíl spočívající ve zrušení paragrafů trestního zákona postihujících občany za jejich smýšlení a využívání svobody slova (propagace fašismu, komunismu, šíření toxikomanie) je v rozporu s principy svobody projevu a práva na informace. Trestní zákon totiž obsahuje ustanovení, která zakazují mimo jiné schvalování trestných činů spáchaných nacistickým a komunistickým režimem a podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení lidských práv a svobod. Tato ustanovení ve snaze zabránit ohrožení demokracie omezují rozsah svobody projevu a práva na informace. Ministerstvo dále dospělo k názoru, že zrušení právní kontinuity s totalitními režimy (nepromlčitelnost, netrestnost některých činů), kterou nelze zaměňovat s kontinuitou hodnot, by bylo v rozporu s českou Ústavou a mohlo by ohrozit státní integritu České republiky. Posledním argumentem ministerstva bylo, že ve stanovách popsaný způsob hlasování o sloučení nebo rozpuštění strany je nedemokratický. 8. Přípravný výbor podal proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, ve kterém se ohradil proti důvodům odmítnutí. Členové výboru mimo jiné tvrdili, že požadavek na zrušení některých ustanovení trestního zákona byl motivován úsilím o změnu politiky státu v přístupu k projevům extremismu. Dále uvedli, že zrušení právní kontinuity s totalitními režimy je podle jejich názoru nezbytné pro potrestání zločinů komunismu, neboť by umožnilo přijetí zákonů postihujících činy, které sice podle komunistických zákonů trestné nebyly, avšak porušovaly mezinárodní dohody, k jejichž dodržování se bývalý režim zavázal. Cílem bylo demokratickou cestou dosáhnout spravedlivého vypořádání se s komunistickou minulostí, což nemůže být považováno za hrozbu pro státní integritu České republiky. 9. Nejvyšší soud po posouzení dodatečného znaleckého posudku napadené rozhodnutí potvrdil rozsudkem ze dne 2. dubna Nejvyšší soud se bezezbytku ztotožnil s názorem ministerstva, že politický cíl spočívající ve zrušení právní kontinuity s totalitními režimy směřuje k odstranění demokratických základů státu. K tomuto bodu Nejvyšší soud zejména uvedl: Za jeden z principů demokracie ( ) je (...) třeba považovat vládnutí v podmínkách právního státu. Právní stát představuje vedle dalších znaků demokracie i požadavek, že pouze zákon stanoví, co je trestným činem a jaký trest se za to ukládá, přičemž trestní zákony nepůsobí nazpět (zákaz retroaktivity). Důležité je, že zde nejde jen o zásadu vyjádřenou v právním řádu České republiky (...), ale ( ) o nezadatelný demokratický princip, který nejde změnit, aniž by nebyl dotčen demokratický základ státu. 1 Nejvyšší soud nicméně souhlasil s názorem členů přípravného výboru, kteří tvrdili, že zbylé dva argumenty uváděné ministerstvem jako důvody odmítnutí návrhu jsou irelevantní. 10. Stěžovatel společně s dalším členem přípravného výboru podal dne 30. května 2002 ústavní stížnost, v níž poukazoval zejména na porušení jejich práva na svobodu sdružování a jejich práva kandidovat ve volbách a volit kandidáty LS. Tvrdili, že zavedení nových 1 Poznámka překladatele: Jedná se o doslovný přepis příslušné pasáže rozsudku Nejvyššího soudu, nikoli o věrný překlad francouzského textu z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, který se od českého originálu v určitých ohledech mírně odchyluje.
4 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 3 trestných činů se zpětnou účinností nemůže být v době přechodu od totalitního režimu k demokratickému zřízení považováno za hrozbu pro právní stát, neboť takovéto opatření je v souladu s výjimkou zakotvenou v článku 7 odst. 2 Úmluvy. Podle názoru stěžovatelů byly v daném případě splněny všechny podmínky, které dovolují průlom do zásady zákazu retroaktivity. Vnitrostátní právo totiž potvrdilo, že komunistický režim lidská práva porušoval. Tato práva sice nebyla chráněna tehdy platnými zákony, jednalo se však o porušování práv, které bylo trestné podle obecných právních zásad uznávaných civilizovanými národy ve smyslu článku 7 odst. 2 Úmluvy. Podle jejich názoru se navíc požadavek na zavedení retroaktivity, kterou připouští mezinárodní smlouva, mohl nepochybně stát předmětem volné soutěže politických stran, a nemůže být tedy důvodem pro odmítnutí registrace strany. V tomto ohledu stěžovatelé dále uvedli, že v obecné rovině by striktní uplatňování zákazu retroaktivity i v době přechodu od totalitního státu k demokratickému znamenalo uznání legitimity totalitního státu a netrestnost činů ohrožujících základní lidské hodnoty. Podle názoru stěžovatelů ze závěrů Ministerstva vnitra vyplývá, že státní integrita České republiky jakožto demokratického právního státu je založena na kontinuitě s totalitními režimy a že je zakázáno založit politickou stranu zastávající opačný názor. Ministerstvo navíc nečiní rozdílu mezi kontinuitou právních ustanovení (zakotvenou v ústavním zákonu) a kontinuitou práva (o níž byla řeč ve stanovách LS). 11. Dne 6. listopadu 2002 prohlásil Ústavní soud stížnost za zjevně neopodstatněnou, neboť napadená rozhodnutí podle jeho názoru neporušovala ústavní práva stěžovatelů. Ústavní soud zejména uvedl, že argument o souladu sporného programového cíle s ustanoveními článku 7 Úmluvy byl poprvé uplatněn až v ústavní stížnosti. Z toho důvodu se Ústavní soud necítil být příslušný k rozhodování o této otázce, neboť se jí nezabývaly soudy nižších stupňů. II. PŘÍSLUŠNÉ VNITROSTÁTNÍ PRÁVO Ústava České republiky 12. Podle článku 5 je politický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Listina základních práv a svobod 13. Podle článku 20 odst. 2 mají občané právo zakládat politické strany a sdružovat se v nich. Článek 20 odst. 3 stanoví, že výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže je to v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. 14. Článek 40 odst. 6 stanoví, že trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější. Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích 15. Podle ustanovení 8 odst. 1 ministerstvo odmítne registraci politické strany, jestliže jsou její stanovy mimo jiné v rozporu s 4 tohoto zákona. Podle tohoto ustanovení nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany, a) které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu, b) které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány, c) které směřují k uchopení a držení moci zamezující-
5 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 4 mu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc, nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů, d) jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů. Zákon č. 480/1991 Sb., o době nesvobody 16. Tento zákon konstatuje, že v letech 1948 až 1989 komunistický režim porušoval lidská práva i své vlastní zákony a že právní akty přijaté v tomto období se ruší jen tehdy, stanoví-li tak zvláštní zákony. Zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu 17. V 1 tohoto zákona se zejména uvádí, že komunistický režim systematicky a trvale porušoval lidská práva a utlačoval některé skupiny občanů, porušoval základní zásady demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy i své vlastní zákony, pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny a perzekuovat své občany. Z těchto důvodů prohlašuje 2 tento režim za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. 18. Ve smyslu 5 se do promlčecí doby trestných činů nezapočítává doba od 25. února 1948 do 29. prosince 1989, pokud z politických důvodů neslučitelných se základními zásadami právního řádu demokratického státu nedošlo k pravomocnému odsouzení nebo zproštění obžaloby. PRÁVNÍ POSOUZENÍ I. K TVRZENÉMU PORUŠENÍ ČLÁNKU 11 ÚMLUVY 19. Stěžovatel tvrdí, že rozhodnutí vnitrostátních orgánů o odmítnutí registrace LS jako politické strany bylo zásahem do jeho práva na svobodu sdružování zaručeného článkem 11 Úmluvy. Článek 11 zní: 1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružování se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. 2. Na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon a která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy. 20. Vláda s tímto tvrzením nesouhlasí. A. K přijatelnosti 21. Soud konstatuje, že tato námitka není zjevně neopodstatněná ve smyslu článku 35 odst. 3 Úmluvy. Soud dále nezjistil žádný důvod, pro který by měla být prohlášena za nepřijatelnou, a prohlašuje ji tedy za přijatelnou.
6 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 5 B. K odůvodněnosti 1. K existenci zásahu 22. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že odmítnutím registrace dotyčné strany došlo k omezení stěžovatelova práva na svobodu sdružování zaručeného článkem 11 Úmluvy. Stejného názoru je i Soud. 23. Toto omezení může být podle ustanovení článku 11 oprávněné pouze v případě, že je stanoveno zákonem a sleduje legitimní cíl nebo cíle uvedené v odstavci 2, pro jejichž dosažení je nezbytné v demokratické společnosti. 2. K oprávněnosti zásahu 24. Podle názoru Soudu byl daný zásah stanoven zákonem, a to konkrétně zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, a Listinou základních práv a svobod. Tyto zákony splňují podmínku dostupnosti a předvídatelnosti. Účastníci řízení tuto skutečnost navíc nezpochybňují. 25. Podle vlády sledovalo napadené opatření legitimní cíl ochrany práv druhých, a to zejména ve smyslu ustanovení článku 7 odst. 1 Úmluvy. Stěžovatel naopak tvrdí, že cílem LS bylo chránit lidská práva před jejich porušováním ze strany totalitních režimů. Podle názoru Soudu může být předmětný zásah považován za oprávněný, neboť sledoval přinejmenším jeden legitimní cíl ve smyslu článku 11 odst. 2, a to ochranu práv jiných. 26. V daném případě se tedy spor týká otázky, zda byl předmětný zásah nezbytný v demokratické společnosti. a) Tvrzení účastníků řízení 27. Vláda uvádí, že rozhodnutí vnitrostátních orgánů o odmítnutí registrace LS bylo založeno na programovém cíli strany, jímž byl požadavek na zrušení právní kontinuity s totalitními režimy (nepromlčitelnost, netrestnost některých činů). Stěžovatel ve svém opravném prostředku předloženém Nejvyššímu soudu potvrdil, že tento programový cíl směřoval k potrestání zločinů komunistického režimu, a to zejména prohlášením některých činů spáchaných v době od 1948 do 1989 za trestné, tedy jinak řečeno zavedením zpětné účinnosti určitých norem trestního zákona. Podle názoru Nejvyššího soudu je takový cíl zcela neslučitelný s nezadatelným principem právního státu, neboť napadá jeho demokratické základy. Vláda s tímto názorem souhlasí. Domnívá se, že pokud politická strana usiluje o zrušení zákazu retroaktivity trestního zákona, směřuje tím rovněž k odstranění jednoho z konstitutivních prvků právního státu a popírá též základní princip mezinárodního práva lidských práv zakotveného mimo jiné v článku 7 odst. 1 Úmluvy. Podle článku 15 odst. 2 navíc nelze od této zásady v žádném případě odstoupit. Je tedy nesporné, že právo jednotlivce na to, aby se na něj nevztahovaly trestní zákony se zpětnou účinností, je jeho nezcizitelným atributem a je jedním z klíčových lidských práv. 28. Podle názoru vlády ze zásadního významu principu zákazu retroaktivity trestních norem vyplývá, že jej nelze v demokratické společnosti odstranit, a to ani za použití formálně demokratických prostředků. Česká republika je každopádně tímto principem vázána v oblasti mezinárodního práva. Z toho podle vlády vyplývá, že jakákoli politická aktivita usilující o zrušení tohoto principu musí být co nejdříve striktně zakázána nebo eliminována. Ani zásada svobody slova, která je základem demokracie, nemůže být uplatněna tam, kde je ohrožen ústavní pořádek země a kde její mezinárodní závazky neumožňují žádnou výjimku. Zájem na dodržování těch-
7 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 6 to závazků, jež vyjadřují nejvyšší hodnoty mezinárodního společenství, totiž převažuje nad zájmem politické strany vyvolat veřejnou debatu s cílem takový závazek odstranit. V situaci, kdy změna ústavního pořádku České republiky, kterou LS hodlala prosazovat, byla neslučitelná s evropským ideálem demokratické společnosti a s mezinárodněprávními závazky České republiky, dospěly vnitrostátní orgány k závěru, že zakladatelé této strany nemohou uplatňovat nárok na ochranu Úmluvy. 29. Vláda rovněž tvrdí, že napadené opatření bylo zcela přiměřené sledovanému cíli. Vzhledem k tomu, že odmítnutí registrace bylo založeno pouze na výše uvedeném programovém cíli LS, jeho účelem nebylo znemožnit stěžovateli výkon jeho sdružovacího práva en bloc a pro futuro. Pokud by stěžovatel od výše uvedeného cíle upustil, registraci strany by nic nebránilo a stěžovatel by se mohl podílet na politické soutěži. Naopak, jako zcela nepřiměřenou vláda vnímá tu alternativu, kdy by po vnitrostátních orgánech bylo požadováno, aby povolily vznik i takových politických stran, jejichž programové cíle směřují k odstranění podstatných náležitostí demokratické společnosti. Dle jejího mínění nelze orgánům státu bránit v tom, aby braly se vší vážností programové cíle, jež politická strana ve svých stanovách vyhlašuje, neboť požadovat po státu, aby setrvával v pasivním očekávání a naději, že strana po svém vzniku a uchopení moci nebude deklarované cíle naplňovat, by bylo zcela absurdní. 30. Vláda tedy tvrdí, že napadený zásah splňoval všechna kritéria artikulovaná v judikatuře. 31. Stěžovatel podotýká, že článek 11 je třeba chápat také z hlediska článku 10 a že výjimky upravené v jeho odstavci 2 vyžadují striktní výklad, který zužuje prostor pro volné uvážení státu. Stěžovatel s odkazem na rozsudek ve věci Partidul Comunistilor (Nepeceristi) a Ungureanu proti Rumunsku (č /99, 48, ESLP (úryvky)) připomíná, že je nutné posoudit otázku, zda odmítnutí registrace strany odpovídalo naléhavé společenské potřebě. V tomto ohledu tvrdí, že v daném případě neexistovala žádná bezprostřední hrozba pro demokracii, a že tedy nebylo namístě uchylovat se k tak krajnímu opatření, jakým bylo zrušení LS ještě předtím, než vůbec mohla zahájit svou činnost. 32. Podle názoru stěžovatele tedy napadené opatření nebylo nezbytné v demokratické společnosti. Stěžovatel se naopak domnívá, že Česká republika bude demokratickou společností teprve tehdy, až vyhlásí a uplatní diskontinuitu s totalitními režimy, a zabrání tak jejich opětovnému ustavení. Vzhledem k tomu, že hlavní představitelé těchto režimů mají neomezenou moc nad trestními zákony, mohli by si kdykoli zajistit absolutní beztrestnost. 33. Stěžovatel rovněž nesouhlasí s tvrzením, že sporný cíl LS je vykládán jako úsilí o zavedení úplné retroaktivity. Podle jeho názoru z příslušné formulace jasně vyplývá, že cílem LS bylo zrušení kontinuity s totalitními režimy a návrh na zrušení netrestnosti některých činů. Stěžovatel připouští, že jedním z prostředků k naplnění těchto cílů by mohlo být, jak uvedl Nejvyšší soud, retroaktivní vyhlášení trestnosti některých činů, které totalitní stát za trestné nepovažoval. K tomuto bodu podotýká, že článek 7 odst. 2 Úmluvy ztělesňuje průlom do zásady zákazu retroaktivity trestního zákona, což vláda ve svém stanovisku zcela opominula. K tomu dodává, že jelikož taková výjimka není v českém právním systému obsažena, je pro politickou stranu legitimní usilovat o zakotvení takové výjimky do právních předpisů, čímž by se tyto předpisy staly slučitelnými s článkem 7 odst. 2. b) Hodnocení Soudu 34. Soud opakovaně potvrdil zásadní roli politických stran v demokratickém zřízení, kde požívají práv a svobod zaručených článkem 11 (a rovněž článkem 10) Úmluvy. Politické strany jsou totiž formou sdružení, která je zásadní pro správné fungování demokracie, neboť z jejich úlohy vyplývá možnost ovlivňovat režim země jako celku. Vzhledem k tomu, že se
8 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 7 podílejí na kolektivním výkonu práva na svobodu projevu, mohou se domáhat ochrany podle článků 10 a 11 Úmluvy, a to proto, že jakékoli opatření přijaté vůči nim se současně dotýká svobody sdružování, a potažmo i stavu demokracie v dané zemi (viz z mnoha jiných Spojená komunistická strana Turecka a ostatní proti Turecku, rozsudek ze dne 30. ledna 1998, Sbírka rozsudků a rozhodnutí 1998-I, 25, 42-43; Socialistická strana Turecka (STP) a ostatní proti Turecku, č /95, 36, 12. listopad 2003; Partidul Comunistilor (Nepeceristi) a Ungureanu proti Rumunsku, č /99, 45, ESLP (úryvky)). 35. Svoboda sdružování však není absolutní a je třeba připustit, že pokud nějaké sdružení svou činností nebo proklamovanými záměry výslovně nebo implicitně ve svém programu ohrožuje státní instituce nebo práva a svobody jiných, nezbavuje článek 11 státní orgány pravomoci tyto instituce nebo osoby chránit. Vyplývá to zároveň z ustanovení článku 11 odst. 2 a z pozitivních povinností, které státu ukládá článek 1 Úmluvy, tj. přiznávat práva a svobody každému, kdo podléhá jejich jurisdikci (Refah Partisi (Strana prosperity) a ostatní proti Turecku [velký senát], č /98, 41342/98, 41343/98 a 41344/98, , ESLP II). Stát nicméně musí s touto pravomocí nakládat obezřetně, neboť výjimky z pravidla, pokud jde o svobodu sdružování, vyžadují striktní výklad, a pouze přesvědčivé a naléhavé důvody mohou omezení této svobody ospravedlnit. 36. Jak již Soud dříve uvedl, politická strana se může zasazovat o změnu určitého zákona či právního a ústavního pořádku dané země, jsou-li splněny následující dvě podmínky: i) prostředky zvolené k tomuto účelu jsou v každém ohledu legální a demokratické; ii) navrhovaná změna je sama o sobě slučitelná se základními demokratickými principy. Z toho nutně vyplývá, že politická strana, jejíž představitelé vyzývají k užití násilí, nebo navrhují politiku, která je v rozporu s jedním nebo s několika pravidly demokracie anebo která směřuje k destrukci demokracie a k porušování práv a svobod v demokracii zaručených, nemůže uplatňovat nárok na ochranu Úmluvy proti sankcím uplatněným na základě těchto důvodů (viz Yazar a ostatní proti Turecku, č /93, 22724/93 a 22725/93, 49, ESLP 2002-II; Refah Partisi a ostatní, výše, 98). 37. Pro zodpovězení otázky, zda odmítnutí registrace politické strany odpovídá naléhavé společenské potřebě, musí Soud zejména zjistit: i) zda existují indicie o tom, že riziko ohrožení demokracie je dostatečně a přiměřeně blízké; ii) zda lze činy a projevy představitelů posuzované v rámci případu přičítat dané straně; iii) zda z činů a projevů přičítaných politické straně lze v jejich souhrnu jasně vyčíst model společnosti, který strana vytvořila a který prosazuje, a zda je tento model v protikladu s koncepcí demokratické společnosti. V celkovém posouzení těchto skutečností Soud rovněž zohlední historický kontext, ve kterém k odmítnutí registrace dané politické strany došlo (viz Refah Partisi a ostatní, výše, 104; Partidul Comunistilor (Nepeceristi) a Ungureanu, výše, 48). 38. Při provádění kontroly není úkolem Soudu nahrazovat vnitrostátní orgány, které se nacházejí v lepším postavení k rozhodování o legislativní politice a o jejím provádění než mezinárodní soud, nýbrž z hlediska článku 11 přezkoumat rozhodnutí, která tyto orgány vydaly na základě svého uvážení. Z toho nevyplývá, že se Soud musí omezit pouze na zkoumání otázky, zda žalovaný stát použil tyto pravomoci rozumně, v dobré víře a pečlivě; Soud rovněž musí sporný zásah posoudit v kontextu celého případu a určit, zda byl přiměřený sledovanému legitimnímu cíli a zda se důvody tohoto opatření uváděné vnitrostátními orgány jeví jako relevantní a dostatečné. Přitom se Soud musí ujistit, že vnitrostátní orgány použily právní normy, které jsou v souladu se zásadami zakotvenými v článku 11, a že tak navíc učinily na základě posouzení relevantních skutečností (viz obdobně Spojená komunistická strana Turecka a ostatní, viz výše 46-47; Partidul Comunistilor (Nepeceristi) a Ungureanu, výše, 49). 39. V daném případě vnitrostátní orgány sporná rozhodnutí výslovně odůvodnily potřebou bránit demokratické základy státu, potažmo práva jeho občanů. Soud musí nyní posou-
9 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 8 dit otázku, zda se lze domnívat, že odmítnutí registrace LS bylo v dané době motivováno naléhavou společenskou potřebou s cílem dosáhnout legitimních cílů a zda toto rozhodnutí bylo daným cílům přiměřené. 40. Soud poznamenává, že v předmětných pasážích svých stanov představovala LS politický projekt usilující o zrušení právní kontinuity s totalitními režimy, a to za dodržení demokratických pravidel. Stěžovatel potvrzuje, že tohoto cíle mělo být dosaženo zrušením netrestnosti některých činů spáchaných představiteli komunistického režimu, tj. zavedením nových trestních ustanovení, která by zpětně prohlásila za trestné některé činy, které za takové nebyly považovány totalitním režimem. Stěžovatel je názoru, že článek 7 odst. 2 Úmluvy takovou změnu právních předpisů umožňuje, a že taková změna tedy v žádném ohledu neporušuje demokratické principy. Přestože stěžovatel tento argument uvedl v ústavní stížnosti, kterou reagoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu, Ústavní soud se k němu nevyjádřil (viz výše). 41. Soud připomíná, že z přípravných prací na Úmluvě vyplývá, že účelem článku 7 odst. 2 bylo zavést výjimku ze zásady nepřípustnosti zpětné účinnosti trestních norem, neboť mohou nastat situace, kdy je zákonodárce nucen uchýlit se k retroaktivní trestní normě. Tato úvaha se podle autorů Úmluvy týká jak válečných zločinů spáchaných během druhé světové války, tak i zločinů proti lidskosti. 42. Soudu nepřísluší vyjadřovat se k případným paralelám mezi událostmi, ke kterým došlo v Evropě v době druhé světové války, a událostmi z let 1948 až 1989 na území bývalého Československa. Soud je nicméně názoru, že daný případ je třeba posuzovat s přihlédnutím k jeho historickému a politickému kontextu. V tomto ohledu poznamenává, že po změně režimu v roce 1989 přijal český zákonodárce dva zákony (č. 480/1991 Sb. a č. 198/1993 Sb.), ve kterých se uvádí, že komunistický režim trvale a systematicky porušoval lidská práva, základní principy demokratického právního státu, mezinárodní dohody i své vlastní zákony a že pro dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny a perzekuovat své občany. Stěžovatel navíc před vnitrostátními soudy uvedl, že při retroaktivním zavádění nových trestných činů chce LS postupovat v souladu s demokratickými zásadami a v souladu s výjimkou upravenou v článku 7 odst. 2 Úmluvy (viz také Kolk a Kisliy proti Estonsku (rozh.), č /04, 17. leden 2006). Ostatně 5 zákona č. 198/1993 Sb. stanoví, že do promlčecí doby trestných činů, které z politických důvodů nebyly potrestány, se nezapočítává doba od 25. února 1948 do 29. prosince Vzhledem k věku případných pachatelů takových trestných činů se toto ustanovení podle názoru Soudu de facto rovná nepromlčitelnosti těchto činů, kterou chtěla LS prosazovat. 43. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze podle názoru Soudu tvrdit, že LS neměla v úmyslu prosazovat své cíle zákonnými a demokratickými prostředky, ani že by navrhovaná změna právních předpisů byla neslučitelná se základními demokratickými principy. 44. Nelze samozřejmě vyloučit, že politický program nějaké strany může zastírat cíle a záměry odlišné od těch, které veřejně hlásá. Pro více informací by bylo třeba porovnat obsah tohoto programu s činy a názory členů a představitelů dotyčné strany. V daném případě však program LS, tak jak ho upřesnil přípravný výbor v průběhu řízení před vnitrostátními orgány, ani nemohl být zpochybněn konkrétními činy, neboť vzhledem k odmítnutí registrace neměla strana možnost takové činy uskutečnit (viz obdobně Partidul Comunistilor (Nepeceristi) a Ungureanu, výše, 57). 45. Konečně je třeba poznamenat, že Soud již rozhodl, že zamítnutí návrhu na registraci je krajním opatřením, které se dá uplatnit pouze v nejzávažnějších případech (viz obdobně Socialistická strana a ostatní, viz výše, 51). V daném případě se však odmítnutí registrace strany jeví ve vztahu ke sledovanému cíli jako nepřiměřené, a potažmo nikoli nezbytné v demokratické společnosti, neboť politický
10 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 9 projekt LS nezpochybňoval demokratický režim a nevyzýval k užití síly k realizaci politických cílů ani takové užití síly neospravedlňoval. 46. K porušení článku 11 Úmluvy tedy došlo. II. K TVRZENÉMU PORUŠENÍ ČLÁNKŮ 6 A 13 ÚMLUVY 47. Stěžovatel tvrdí, že byla porušena jeho práva na spravedlivý proces a na účinný právní prostředek nápravy. Domnívá se, že Ústavní soud jeho ústavní stížnost odmítl na základě nesprávných důvodů a že měl vzít v potaz argument uplatněný na poli článku 7 odst. 2 Úmluvy. 48. Vláda s tímto tvrzením nesouhlasí. 49. Soud zdůrazňuje, že tato námitka souvisí s námitkou posuzovanou výše, a musí tedy být rovněž prohlášena za přijatelnou. 50. Vzhledem k závěrům, ke kterým dospěl na poli článku 11, se Soud domnívá, že není nezbytné zabývat se touto námitkou odděleně (viz obdobně Tüm Haber Sen a Çınar proti Turecku, č /95, 42, ESLP ). III. K TVRZENÉMU PORUŠENÍ ČLÁNKU 10 ÚMLUVY 51. Stěžovatel na základě argumentů, které již uplatnil ve své námitce týkající se článku 11 Úmluvy, tvrdí, že vnitrostátní orgány porušily ustanovení článku 10 Úmluvy tím, že mu znemožnily svobodné šíření myšlenek obsažených v programu LS. 52. Soud shledal, že tato námitka souvisí s námitkami posuzovanými výše, a je tedy rovněž třeba ji prohlásit za přijatelnou. 53. Soud se nicméně domnívá, že se tato námitka vztahuje ke skutečnostem, které již byly zkoumány na poli článku 11, a že vzhledem ke konstatovanému porušení tohoto článku již nemusí rozhodovat odděleně o dodržení požadavků obsažených v článku 10. IV. K TVRZENÉMU PORUŠENÍ ČLÁNKU 3 PROTOKOLU Č S odkazem na článek 3 Protokolu č. 1 stěžovatel rovněž tvrdí, že kvůli odmítnutí registrace LS nemohl za tuto stranu kandidovat ve volbách, ani ve volbách volit její kandidáty. 55. Soud shledává, že tato námitka souvisí s námitkami posuzovanými výše, a musí být proto rovněž prohlášena za přijatelnou. 56. Podle názoru Soudu je nemožnost volit a být volen, na niž stěžovatel poukazuje, vedlejším důsledkem odmítnutí registrace LS, které je porušením článku 11, jak bylo konstatováno výše. V důsledku toho není nutné se touto námitkou zabývat odděleně (viz obdobně Spojená komunistická strana Turecka a ostatní proti Turecku, výše 64). V. K POUŽITÍ ČLÁNKU 41 ÚMLUVY 57. Článek 41 Úmluvy stanoví: Jestliže Soud prohlásí, že byla porušena Úmluva nebo její protokoly, a jestliže vnitrostátní právo zúčastněné Vysoké smluvní strany umožňuje jen částečné odstranění důsledků tohoto porušení, Soud přizná v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění.
11 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 10 A. Hmotná škoda 58. Stěžovatel požaduje částku 150 z titulu náhrady materiální škody vzniklé zaplacením shodné částky za návrh na registraci LS a dále částku , která má odpovídat výši příspěvku, jenž by strana získala od státu v případě, že by ve volbách byla obdržela alespoň 3 % hlasů, a výši dalších příjmů, které by straně mohly plynout z její činnosti. 59. Vláda poznamenává, že poplatek za registraci ve výši 150 je určen na pokrytí nákladů na zpracování návrhu a musí být uhrazen za každých okolností, ať již k registraci strany dojde či nikoli. Žádost o náhradu za státní příspěvek považuje vláda za velice spekulativní. 60. Soud poznamenává, že finanční škoda ve výši 150 je spojena se zpracováním stěžovatelova návrhu, při němž vnitrostátní orgány porušily článek 11 Úmluvy. Soud na spravedlivém základě rozhoduje, že za daných okolností je třeba stěžovateli požadovanou částku přiznat. Soud se na druhou stranu domnívá, že nelze odhadovat počet hlasů, a potažmo výši státního příspěvku či jiných příjmů, které by LS mohla obdržet, kdyby jí byla činnost umožněna. V důsledku toho se stěžovateli přiznává z titulu náhrady materiální škody částka 150. B. Morální újma 61. Stěžovatel rovněž požaduje částku z titulu náhrady morální újmy, způsobené údajně skutečností, že prohlášením LS za stranu usilující o zrušení lidských práv, byla tato strana postavena na roveň s fašisty a komunisty, čímž byla otřesena stěžovatelova důvěra v existenci právního státu v České republice. 62. Vláda nesouhlasí s paralelou, kterou stěžovatel takto předestřel, a popírá, že by odmítnutí návrhu na registraci LS na něj mohlo mít takový dopad. 63. I kdyby stěžovatel, jakožto člen přípravného výboru LS, morální újmu utrpěl, Soud se domnívá, že závěr o porušení článku 11 Úmluvy představuje dostatečné zadostiučinění. C. Náklady řízení 64. Stěžovatel požaduje částku z titulu nákladů na právní zastupování před Ústavním soudem a před Soudem. 65. Vláda se domnívá, že tato částka je nepřiměřená, a připomíná, že ji stěžovatel nepodložil žádným dokladem. 66. Podle ustálené judikatury Soudu může být stěžovateli přiznána náhrada nákladů řízení pouze potud, pokud je prokázána jejich reálnost, nezbytnost a účelnost vynaložené částky. V daném případě, kdy stěžovatel nepopiratelně byl zastupován v řízení před Ústavním soudem i po celou dobu řízení před Soudem, avšak svoji žádost nepodložil žádným platebním dokladem, považuje Soud za rozumné přiznat mu částku ve výši 700 z titulu náhrady všech nákladů na řízení. D. Úroky z prodlení 67. Soud považuje za vhodné, aby byly úroky z prodlení založeny na úrokové sazbě marginální zápůjční facility Evropské centrální banky, zvýšené o tři procentní body.
12 ROZSUDEK LINKOV proti ČESKÉ REPUBLICE 11 Z TĚCHTO DŮVODŮ SOUD JEDNOMYSLNĚ 1. prohlašuje stížnost za přijatelnou; 2. rozhoduje, že došlo k porušení článku 11 Úmluvy; 3. rozhoduje, že není třeba posuzovat odděleně námitky týkající se článků 6, 10 a 13 Úmluvy a článku 3 Protokolu č. 1; 4. rozhoduje, že závěr o porušení Úmluvy představuje sám o sobě dostatečné spravedlivé zadostiučinění za morální újmu, která stěžovateli vznikla; 5. rozhoduje, a) že žalovaný stát má stěžovateli uhradit ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy rozsudek nabude právní moci podle článku 44 odst. 2 Úmluvy, částku 150 (sto padesát eur) z titulu náhrady materiální škody a částku 700 (sedm set eur) z titulu náhrady nákladů řízení, které se převedou na národní měnu žalovaného státu podle kursu platného ke dni úhrady, a dále případnou částku daně; b) že od uplynutí výše uvedené lhůty až do okamžiku zaplacení bude stanovená částka navyšována o prostý úrok se sazbou rovnající se sazbě marginální zápůjční facility Evropské centrální banky platné v tomto období, zvýšené o tři procentní body; 6. zamítá v ostatním návrh na přiznání spravedlivého zadostiučinění. Vyhotoveno ve francouzském jazyce a sděleno písemně dne 7. prosince 2006 v souladu s článkem 77 odst. 2 a 3 Jednacího řádu Soudu. Claudia WESTERDIEK tajemnice Peer LORENZEN předseda
Tento rozsudek nabude právní moci za podmínek stanovených v článku 44 odst. 2 Úmluvy. Může být předmětem formálních úprav.
24.05.2005 Autor: Evropský soud pro lidská práva Pramen: Římskokatolická farnost Obříství proti České republice [ASPI] Právo na řízení v přiměřené lhůtě Věc Římskokatolická farnost Obříství proti České
VíceČeská republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky
Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti
Vícedvůr rozhodl předložit následující úvahy týkající se zvláštního aspektu, který souvisí se způsobem fungování soudního systému Unie.
Diskuzní dokument Soudního dvora Evropské unie o některých aspektech přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 1 Stockholmský program přijatý Evropskou radou
VíceK možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou
K možnosti obrany proti certifikátu autorizovaného inspektora vydaného podle stavebního zákona v jeho znění před novelou Právní úprava 117 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
VícePříloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147
Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce
VíceU S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :
č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
5 A 158/2001-115 5 A 158/2001 100 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Miluše Doškové
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 17. srpna 2009 č. 1024
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 17. srpna 2009 č. 1024 STATUT VLÁDNÍHO ZMOCNĚNCE PRO ZASTUPOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY PŘED EVROPSKÝM SOUDEM PRO LIDSKÁ PRÁVA Článek 1 Poslání vládního zmocněnce
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
3 Ads 99/2013-133 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana
VícePŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Nový postup EU pro posílení právního státu
EVROPSKÁ KOMISE Ve Štrasburku dne 11.3.2014 COM(2014) 158 final ANNEXES 1 to 2 PŘÍLOHY SDĚLENÍ EVROPSKÉ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Nový postup EU pro posílení právního státu CS CS Příloha I: Právní
VíceII. ÚS 2924/13. Text judikátu. Exportováno: , 16: , Ústavní soud
www.iudictum.cz Exportováno: 17. 3. 2017, 16:43 II. ÚS 2924/13 7. 10. 2014, Ústavní soud Text judikátu Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
7 Afs 79/2012-37 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr.
VíceÚmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni
Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni PREAMBULE Níže podepsané členské státy Rady Evropy, přihlížejíce k tomu, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty mezi jejími členy za
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
1 Azs 212/2016-36 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Filipa
VíceROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Doručeno dne: 10. 12. 2010 Spisová značka: 17 C 9/2010 - ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Husákem ve věci žalobce: Tomáš Pecina, bytem
VícePrávní záruky ve veřejné správě
Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 2 Azs 252/2004-93 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka
VíceOpční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením
Opční protokol k Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením Státy, které jsou smluvní stranou tohoto protokolu, se dohodly na následujícím: Článek 1 1. Stát, který je smluvní stranou tohoto protokolu,
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 3 Ads 91/2006-54 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
10 As 60/2014-16 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců Zdeňka Kühna a Petra Mikeše v právní
VíceKYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY
KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceSTANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 3. prosince 2004
CS STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 3. prosince 2004 na žádost České národní banky k návrhu zákona, kterým se mění zákon o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích
VíceU S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í :
3 Ads 58/2010-115 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně: Lighthouse
VíceČ E S K Á R E P U B L I K A U S N E S E N Í. Ú s t a v n í h o s o u d u. Ústavní stížnost s e odmí t á. O d ůvod n ění :
Č E S K Á R E P U B L I K A U S N E S E N Í Ú s t a v n í h o s o u d u Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře, soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové a soudce Tomáše Lichovníka
VíceROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 *
CS ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA 4. prosince 1974 * Veřejný pořádek Ve věci 41/74, jejímž předmětem je žádost předložená Soudnímu dvoru na základě článku 177 Smlouvy o EHS High Court of Justice, Chancery Division,
VícePracovní překlad Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Evropské unie (ze dne 26.
Pracovní překlad Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství uzavřená na základě článku K.3 Evropské unie (ze dne 26.července 1995) VYSOKÉ SMLUVNÍ STÁTY, členské státy Evropské unie, S odvoláním
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 4 Ads 19/2005-105 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a
VíceMINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR Vyšehradská 16, Praha 2 Odbor odškodňování S T A N O V I S K O
Doručeno dne: 5. 5. 2017 MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2 Odbor odškodňování VÁŠ DOPIS čj.: ZE DNE: NAŠE čj.: MSP-2163/2016-ODSK- ODSK/ 12 VYŘIZUJE: Mgr. et. Bc. Barbora Vo
VíceČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
1 Ads 10/2003-86 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Petra Příhody
VíceŘímský statut Mezinárodního trestního soudu Řím, 17. července 1998
Římský statut Mezinárodního trestního soudu Řím, 17. července 1998 Změny Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Kampala, 11. června 2010 Přijetí změn Římského statutu týkajících se zločinu agrese
VíceUSNESENÍ. takto: Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
č. j. 6 Azs 255/2006-66 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Ludmily Valentové a
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
2 Ads 35/2003-70 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr.
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
3 As 26/2008-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Bohuslava
VíceČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
3 Afs 14/2004-53 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Marie Žiškové v právní věci
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
1 As 124/2011-38 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna
VíceII. ÚS 129/03. Text judikátu. Exportováno: , 15: , Ústavní soud
www.iudictum.cz Exportováno: 19. 3. 2017, 15:51 II. ÚS 129/03 8. 4. 2004, Ústavní soud Text judikátu Ústavní soud rozhodl dne 8. dubna 2004 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném
VíceEvropský soud pro lidská práva. JUDr. Vít A. Schorm Ministerstvo spravedlnosti, květen 2012
Evropský soud pro lidská práva JUDr. Vít A. Schorm Ministerstvo spravedlnosti, květen 2012 (Evropská) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Řím, 1950 => sdělení č. 209/1992 Sb. dnes: 14 (15)
VíceNáležitosti petice. Činnost po podání petice. Právo shromažďovací
Politická práva v ČR JUDr. Tomáš Pezl pátek 20. března 2009 Program Právo petiční Právo shromažďovací Právo na odpor Právo sdružovací Petiční právo Čl. 18 LZPS Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním,v
VíceNejvyšší soud ČR Burešova BRNO
JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 9.7.2012 Čj. 295/2012-OD-SPZ Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 BRNO Věc: obv. R. B., roz. B. - stížnost pro porušení zákona Příloha: trestní
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
5 Afs 3/2013-42 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje
VíceUSNESENÍ. takto: Odůvodnění:
4 As 18/2018-36 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: M. V., proti žalovanému:
VíceRÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY. ze dne 29. května 2000. o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura
Pracovní překlad RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (2000/383/JVV) RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem
Více16. maturitní otázka (A)
16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
1 Ans 8/2007-49 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa
VíceStanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 25/2008
Stanovisko odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra č. 25/2008 Označení stanoviska: Důsledky nepodepsání návrhu zápisu ze zasedání zastupitelstva a právo člena zastupitelstva podat námitky
VíceROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
7 Afs 49 2013-29 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní
VíceU S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
č. j. 4 Ao 1/2007-43 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: N.
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
3 As 76/2017-21 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Aleše
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
1 Afs 8/2013-20 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka
Více3 Ads 102/ Důchodové pojištění: žádost o přiznání invalidního důchodu; rozlišování mezi plným a částečným invalidním důchodem
www.iudictum.cz Exportováno: 7. 2. 2017, 09:46 3 Ads 102/2006 - Důchodové pojištění: žádost o přiznání invalidního důchodu; rozlišování mezi plným a částečným invalidním důchodem 28. 2. 2007, Nejvyšší
VíceEVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ. (PŘEKLAD) Preambule
EVROPSKÁ ÚMLUVA O VÝKONU PRÁV DĚTÍ (PŘEKLAD) Preambule Členské státy Rady Evropy a další státy, podepsané níže, majíce za to, že cílem Rady Evropy je dosáhnout větší jednoty jejích členů; majíce na zřeteli
VíceÚmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat
Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního
VíceODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ
Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro právní záležitosti 19.5.2016 ODŮVODNĚNÉ STANOVISKO VNITROSTÁTNÍHO PARLAMENTU K SUBSIDIARITĚ Věc: Odůvodněné stanovisko polského Sejmu týkající se návrhu směrnice
VíceČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
8 As 34/2005-76 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Petra Příhody a Mgr. Jana Passera, v právní věci
VíceZávěr č. 129 ze zasedání poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu dne
MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 5 k zápisu z 25. 10. 2013 Závěr č. 129 ze zasedání poradním sborem ministra vnitra ke správnímu řádu dne 25. 10. 2013 K možnosti
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 188/0
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 188/0 Návrh poslanců Stanislava Grospiče, Zuzky Bebarové-Rujbrové a Zdeňka Ondráčka na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní
VíceSN 1316/14 rs/mv/kno 1 DG D 2A LIMITE CS
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 30. ledna 2014 (05.02) (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0268 (COD) SN 1316/14 LIMITE POZNÁMKA Předmět: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č..../20.., kterým se
VíceU S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Konf 17/2017-31 U S N E S E N Í Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Romana Fialy, Mgr.
VíceIČO 28784294 Společnost zapsaná Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka 27163.
Vážení klienti, dovolujeme si Vám prezentovat novinky na poli práva, kdy v rámci Legislativy došlo k průlomovému rozhodnutí Ústavního soudu České republiky. V tomto čísle si Vás dovolujeme upozornit zejména
VíceKonsolidované úplné znění. S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie
Konsolidované úplné znění S t a t u t u vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem Evropské unie ve znění usnesení vlády č. 113 ze dne 4. února 2004 a usnesení č. 382 ze dne
VíceČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
8 Azs 157/2005-47 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a Mgr. Jana Passera v právní věci
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
5 As 67/2013-21 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a Mgr. Ondřeje
VíceUsnesení. Rady vlády pro lidská práva. ze dne 18. června 2009. k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně
Usnesení Rady vlády pro lidská práva ze dne 18. června 2009 Rada vlády pro lidská práva (dále jen Rada ) I. s c h v a l u j e podnět Výboru proti diskriminaci k požadavku bezúhonnosti v živnostenském zákoně,
VícePŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.10.2017 COM(2017) 607 final ANNEX 1 PŘÍLOHA návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dodatkového protokolu doplňujícího Úmluvu Rady Evropy o prevenci terorismu (CETS č. 217) jménem
VícePplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz
Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz STANOVISKO č. 1/2007 červen 2007 Stanovisko k aplikaci práva na ochranu osobních údajů při poskytování informací
VíceII. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)
II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 7 Afs 41/2007-50 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka
VíceR O Z S U D E K JMÉNEM REPUBLIKY
3 Azs 238/2015-28 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Jaroslava Vlašína
VíceVýroční zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., Za kalendářní rok 2016
Výroční zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Za kalendářní rok 2016
VíceUSNESENÍ. t a k t o :
Konf 55/2012-21 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 6 Ads 33/2004-42 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Brigity Chrastilové
VíceZPRÁVA KOMISE RADĚ. v souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 552/97, pokud jde o nucenou práci v Myanmaru/Barmě
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 17.9.2012 COM(2012) 525 final ZPRÁVA KOMISE RADĚ v souladu s článkem 2 nařízení Rady (ES) č. 552/97, pokud jde o nucenou práci v Myanmaru/Barmě CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ v
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 Ads 14/2003-73 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného
Více(1) Nikdo nesmí být nucen ke sdružování, k členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Ze sdružení může každý svobodně vystoupit.
Zákon č. 83/1990 Sb., ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů, ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č. 513/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 230/2006 Sb. a zákona
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
3 As 9/2003-47 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Hany Pipkové a JUDr. Milana
VíceZÁKON 83/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů. Změna: 300/1990 Sb. Změna: 513/1991 Sb. Změna: 68/1993 Sb.
ZÁKON 83/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o sdružování občanů Změna: 300/1990 Sb. Změna: 513/1991 Sb. Změna: 68/1993 Sb. 1 (1) Občané mají právo se svobodně sdružovat. (2) K výkonu tohoto práva není třeba
VíceČj. R 41/2002 V Brně dne
Čj. R 41/2002 V Brně dne 9. 9. 2002 V řízení o rozkladu, který proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18. 6. 2002 čj. S 1/02-1388/02-V0I o nepřiznání postavení účastníka řízení podle
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.2.2009 KOM(2009)81 v konečném znění 2009/0023 (CNS) C6-0101/09 Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Protokolu o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila
VíceVládní návrh ZÁKON. ze dne..2018,
Vládní návrh ZÁKON ze dne..2018, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto
VíceVýbor pro právní záležitosti SDĚLENÍ ČLENŮM (89/2011)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro právní záležitosti 21.11.2011 SDĚLENÍ ČLENŮM (89/2011) Věc: Odůvodněné stanovisko Národní rady Slovenské republiky týkající se návrhu nařízení Evropského parlamentu
VíceŽaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle soudního řádu správního. doručovat do datové schránky 4memzkm. doručovat do datové schránky 4bxtaaw4
Městský soud v Praze Hybernská 1006/18 110 00 Praha-Nové Město do datové schránky snkabbm Odpověď na Váš dopis ze dne Naše značka JM 1/2013 Praha 6. 1. 2014 Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu podle
VíceAarhuská úmluva. Jitka Bělohradová
Aarhuská úmluva Jitka Bělohradová 1 Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí - 3 pilíře Aarhuská úmluva 2 Přijata
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 Afs 7/2009-89 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
3 Ads 97/2017-33 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní
VíceROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
8 As 49/2015-42 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera v právní věci
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 Afs 76/2005-62 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudkyň JUDr. Lenky Matyášové
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
6 As 27/2006-74 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely
VíceDelegace naleznou v příloze odtajněné znění výše uvedeného dokumentu.
Rada Evropské unie Brusel 10. června 2015 (OR. en) 10817/10 DCL 1 ODTAJNĚNÍ Dokument: Ze dne: 8. června 2010 Nový status: Předmět: ST 10817/10 RESTREINT UE veřejné FREMP 27 JAI 523 COHOM 153 COSCE 17 Rozhodnutí
VíceKandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014
Volby do zastupitelstev obcí Obecní úřad v Dobré bude registračním úřadem pro volby do zastupitelstev obcí dne 10. a 11. října 2014 pro obec Dobrou. Termín pro odevzdání kandidátních listin je nejpozději
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
č. j. 5 Ans 2/2007-35 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové
VíceNejnovější judikatura v oblasti jmenování ředitele školy
Nejnovější judikatura v oblasti jmenování ředitele školy Mgr. Petra Gajdošová odbor veřejné správy, Ministerstva vnitra Popis skutkového stavu obec Postřižín vyhlásila v souladu s ust. 166 zákona č. 561/2004
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
6 As 256/2015-22 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců JUDr. Petra Průchy a Mgr. Ondřeje
VíceMgr. Lubomír Metnar ministr vnitra. Mgr. Radovan Hrubý Milovice - Mladá advokát IČO: sídlo: Revoluční 1003/ Praha 1
Mgr. Lubomír Metnar ministr vnitra Č. j. MV-35096-4/SO-2018 Praha 11. května 2018 Počet listů: 5 Účastník řízení: Zmocněný zástupce: město Milovice Pan nám. 30. června 508 Mgr. Radovan Hrubý 289 23 Milovice
VíceVeřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ
ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Účastníci řízení=procesní strany Účastníci řízení jsou subjekty řízení, které mají na průběh řízení zásadní vliv a kterým jsou zákonem přiznána práva a povinnosti, které jiným osobám zúčastněným
VíceKandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014
Kandidatura ve volbách do zastupitelstev obcí v roce 2014 Volby do zastupitelstev obcí upravuje zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
VíceEVROPSKÁ KOMISE. V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 15.12.2009 KOM(2009)671 v konečném znění 2009/0179 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY kterým se dočasně odnímá zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu
VíceR O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y
7 A 3/2001-83 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra
VíceSEKCE VYZBROJOVÁNÍ MO V Praze dne 2. března 2010 Počet listů: 5
SEKCE VYZBROJOVÁNÍ MO V Praze dne 2. března 2010 Počet listů: 5 Schvaluji: Ředitel Mgr. Jiří STANĚK STATUT A JEDNACÍ ŘÁD ODBORNÉHO PORADNÍHO ORGÁNU PRO HODNOCENÍ NÁVRHŮ PROJEKTŮ PŘIJATÝCH V RÁMCI VYHLÁŠENÉ
Více