Biomasa zelené teplo do měst, šance nebo promarněná příležitost? Miroslav Mikyska

Transkript

1 Biomasa zelené teplo do měst, m šance nebo promarněná příležitost? Miroslav Mikyska

2 Třebíč Počet obyvatel: necelých Počet vytápěných bytů z CZT: 9.720, dále školy, školky, plavecký areál

3 Teplárna Sever Vícepalivový tepelný zdroj Kotel Vesko-B 3,0 MW (dřevní biomasa) Kotel Vesko-B 7,0 MW (termoolejový) Zařízení ORC 1,0 MW (výroba elektřiny) Kotel Vesko-S 5,0 MW (sláma) Teplovodní akumulátor 1800 m 3

4 Teplárna Sever Rok 2009 Výroba tepla celkem GJ Výroba tepla z biomasy GJ (92 %) Výroba tepla KVET GJ Vyrobená tepelná energie - zdroj Teplárna Sever Z plynu Z biomasy CELKEM Výroba GJ Roky

5 Rozvody CZT, lokalita Hájek, Nové Dvory 1999 Legenda: K3 K4 K1 K2 K6 ORC Teplárna sever Bloková plynová kotelna Vícepalivový zdroj Domovní plynová kotelna Zrušená bloková plynová kotelna Zrušená domovní plynová kotelna Teplovodní rozvody Rozvody realizované v letošním roce Rozvody napojené na K13 K5 K7 K8 K12 K11 K9 K10

6 Záložní K1 Zrušená K3 Zrušená K4 Záložní K5 Zrušená K8 Rozvody CZT, lokalita Hájek, Nové Dvory 2006 Zrušená K2 Zrušená K6 Zrušená K7 Legenda: ORC Teplárna sever Bloková plynová kotelna Vícepalivový zdroj Domovní plynová kotelna Zrušená bloková plynová kotelna Zrušená domovní plynová kotelna Teplovodní rozvody Rozvody realizované v letošním roce Rozvody napojené na K13 Celková délka rozvodů tepla 15,8 km Vytápěno zdrojem K bytů 3 zákl. školy, 6 mat. školek plavecký areál, hotel Zrušená K12 Zrušená K11 Zrušená K9 Zrušená K10

7 Teplárna Jih Vícepalivový tepelný zdroj Kotel Vesko-S 5,0 MW (sláma) Kotel Vesko-S 5,0 MW (sláma) Teplovodní akumulátor 2800 m 3 Rok 2009 Výroba tepla celkem GJ Výroba tepla z biomasy GJ (93%) Výroba tepla KVET GJ

8 Teplárna JIH rozvody CZT

9 Teplárna ZápadZ Vícepalivový tepelný zdroj Kotel Vesko-B 3,0 MW (štěpka) Teplovodní akumulátor 1800 m 3

10 Teplárna ZÁPAD Z rozvody CZT Teplárna Západ

11 Struktura výroby tepla v CZT Třebíč 2010 BIOMASA (GJ) KVET (GJ) ZP (GJ) celkem GJ SEVER JIH ZÁPAD B K14,G Celkem Podíl 90,0% 8,9% 1,1% Dřevní biomasa - výroba tepla GJ Sláma - výroba tepla GJ Celkem výroba tepla z OZE GJ

12 Výroba tepla v rámci CZT v Třebíči

13 Palivová základna Piliny Kůra Zelená štěpka Sláma

14 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů 20% snížení emisí CO 2 20% úspory energie 10 % podílu kapalných biopaliv z celkového objemu PHM v roce 2020; 20 % podíl OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE (OZE) do roku 2020 s diverzifikací podílu jednotlivých členských států, Vláda ČR schválila podíl OZE ve výši 13 %

15 Národní cíle určující podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020

16 Podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 Cílová hodnota podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 Malta 0,0% 10,0% Lucembursko 0,9% 11,0% Belgie 2,2% 13,0% Česká republika 6,1% 13,0% Kypr 2,9% 13,0% Maďarsko 4,3% 13,0% Nizozemsko 2,4% 14,0% Slovenská republika 6,7% 14,0% Polsko 7,2% 15,0% Spojené království 1,3% 15,0% Bulharsko 9,4% 16,0% Irsko 3,1% 16,0% Itálie 5,2% 17,0% Německo 5,8% 18,0% Řecko 6,9% 18,0% Španělsko 8,7% 20,0% Francie 10,3% 23,0% Litva 15,0% 23,0% Rumunsko 17,8% 24,0% Estonsko 18,0% 25,0% Slovinsko 16,0% 25,0% Dánsko 17,0% 30,0% Portugalsko 20,5% 31,0% Rakousko 23,3% 34,0% Finsko 28,5% 38,0% Lotyšsko 32,6% 40,0% Švédsko 39,8% 49,0%

17 OKRES TŘEBÍČ - DENDROMASA ha lesa cca LČR ostatní vlastníci (obce, soukromí vlastníci) Potenciál okresu zelené štěpky je: cca t Pro velkokapacitní štěpkování jsou vhodné pouze mýtní těžby (klest). Ostatní biomasa z výchovných a nahodilých těžeb, kterou nelze efektivně strojně zpracovat zůstává k dispozici pro potřebu drobných zpracovatelů a provozovatelů kotlů na biomasu, zejména v rodinných domech.

18 OKRES TŘEBÍČ - DENDROMASA Dostupný potenciál oblasti do 40 km od Třebíče je t (zelená štěpka, pilina, kůra). To představuje při výhřevnosti 8 GJ/t a účinnosti zařízení 85%: GJ tepla

19 KRAJ VYSOČINA- DENDROMASA Výměra lesů ha LČR + ostatní vlastníci (obce, soukromí vlastníci) roční potenciál kraje: prm = cca t zel. štěpky Potřeby energetických zdrojů v okolí pro rok 2010: Třebíč: Pelhřimov: Bystřice: Nová Cerekev Jihlava (projekt v přípravě) Celková potřeba: t t zel.štěpka t t zel.štěpka t t zel. štěpka t t t zel. štěpka t t zel. Štěpka Čáslav: t Hodonín: t (v roce 2009: t) Zasahují i do kraje Vysočina Export do Rakouska???

20 Aktuální potřeba biomasy v kraji Vysočina: (Třebíč, Pelhřimov, Bystřice n.p., Jihlava, Nová Cerekev, Čáslav, Hodonín)

21 Příklad bilancí energií v projektu s výrobou elektřiny v kondenzačním m režimu Parní kotel: 20 MWt Turbína (kondenzační): 5 MWe Elektrická účinnost: 28 % Počet provozních hodin: 8500 Potřeba biomasy pro roční provoz: tun Využit itá energie k přemp eměně na el.: GJ Kondenzační (zmařen ené) ) teplo: GJ = t Zbytková zmařen ená energie 72 %!!! Řešení: : kombinovaná výroba elektřiny a tepla s využit itím m tepla nebo regionáln lní výroba tepla s vysokou účinností více jak 85%!!!

22 Dopravní náklady přepravy p biomasy Doprava štěpky do 40 km od kotelny Průměrná vzdálenost cca. 30 km PHM náklady: 30 Kč/km, návěs: 24 t Kalkulace nákladů na přepravu: 30 km x 2 x 30 Kč = 2400 / 24 = 100 Kč/t Při výhřevnosti 8 GJ/t 12,5 Kč/GJ Při účinnosti 85% jsou náklady na dopravu: 15 Kč/GJ Tzn. každých 10 km navýšení dopravy = 4 Kč/GJ! Doprava štěpky do 150 km (průměrná vzdálenost cca. 110 km) 110 km x 2 x 30 Kč = 6600 Kč / 24t / 8 GJ/t 34 Kč/GJ!!! Při účinnosti 28% jsou náklady na dopravu: 121 Kč/GJ Při účinnosti 41% jsou náklady na dopravu: 83 Kč/GJ reálně funguje při dopravě štěpky z Vysočiny do Hodonína! Produkce emisní zátěže: 1610 g CO 2 na jeden kilometr!!!

23 Využit ití biomasy v uhelných kondenzačních elektrárn rnách Výroba elektřiny z biomasy v elektrárnách v roce 2008: cca. 271 GWh Spálené množství biomasy: t Biomasa je spalována s nízkou účinností společně s uhlím! (elektrárny: Tisová, Poříčí II, Dvůr Králové, Hodonín) Průměrná celková účinnost (vč. využitého tepla): 41% ENERGIE Z BIOMASY Energie využitá pro výrobu elektřiny: GJ Energie - teplo využité (prodané do distribuce): GJ Energie z biomasy kondenzační (zmařená) : GJ = tun štěpky!!! Toto odpovídá roční spotřebě tepla bytů, vč. TUV, což je cca obyvatel!!!

24 ELEKTRÁRNA RNA HODONÍN N 2010 užitečně neužitečně ROK 2010 TEPLÁRNA ELEKTRÁRNA Tuny biomasy t t Energie v palivu GJ GJ Účinnost 85% 38% Užitek GJ GJ Ztráty GJ GJ Rozdíl - zmařeno GJ Toto je energie pro celoroční zajištění tepla a teplé vody pro cca. 45 tis. bytů, což představuje cca obyvatel. Elektrárna nahrazením uhlí biomasou (300 tis t/rok) uspoří min tun uhlí a při 2 povolenkách na tunu uhlí to je t CO2 x 14 Euro/t x 26 Kč/t = mil. Kč!!!! Tato částka za prodej emisí může navýšit ihned nákup biomasy o 442 Kč na 1tunu!!! Při přepravě množství cca. 20 tun na jednom kamionu to ročně představuje kamionů, což je 34 kamionů denně! Biomasa je svážena z okruhu až 200 km!!!

25 Význam biomasy výrazně regionální charakter biomasy pracovní příležitosti energetická nezávislost regionu finanční prostředky zůstávají v regionu biomasa je národní obnovitelné energetické bohatství a je nutné ji využívat s vysokou účinností lze dosáhnout výhradně spalováním na výrobu tepla, popř. na výrobu elektřiny s využitím tepla (kombinovaná výroba tepla a elektřiny - kogenerace) budováním velkých kondenzačních elektráren na biomasu se zásadně zvyšují dopravní vzdálenosti neekologické, poškozování komunikací, riziko havárií

26 Představení BIOMASY 2010 BIOMASA 2010 je občanským sdružením, jehož společenským cílem je prosazování trvale udržitelného energetického využívání biomasy v regionech. Vychází z premisy, že biomasa je české národní obnovitelné energetické bohatství, které by mělo být využíváno k přeměně energie výlučně s vysokou účinnosti. Sdružuje občany, obce a města využívající biomasu v souladu s výše uvedenými zásadami.

27 Děkuji za pozornost Miroslav Mikyska TTS energo s.r.o.