Sexuální a genderové násilí proti uprchlíkům Směrnice pro poskytování ochrany a pomoci

Transkript

1 Sexuální a genderové násilí proti uprchlíkům Směrnice pro poskytování ochrany a pomoci UNHCR květen

2 Úvod a předmluva 1 Přehled sexuálního a genderového násilí Přináší přehled a základní informace o sexuálním a genderovém násilí, jeho základních příčinách, faktorech přispívajících k jeho výskytu a následcích. 2 Základní principy Poskytuje informace o základních principech všech aktivit v oblasti prevence a reakce na sexuální a genderové násilí a o rámci pro multisektorální přístup zajišťující spolupráci všech zainteresovaných stran. 3 Prevence sexuálního a genderového násilí Doporučuje preventivní strategie pro snížení a eliminací příčin a faktorů přispívajících k výskytu sexuálního a genderového násilí. 4 Reakce na sexuální a genderové násilí Popisuje, jak vybudovat multisektorální systémy reagující na sexuální a genderové násilí. 5 Zvláštní opatření v případě uprchlických dětí Podrobně hovoří o zvláštnostech, které je třeba mít na paměti při poskytování pomoci dětem, které byly vystaveny nebo které jsou ohroženy sexuálním a genderovým násilím. 6 Akční plán Nabízí podrobný návod, jak připravit akční plán založený na kladech dané situace. 7 Monitorování a hodnocení Hovoří o mechanismech monitoringu a hodnocení projektů a přináší příklady indikátorů měřících účinnost aktivit v oblasti ochrany proti sexuálnímu a genderovému násilí. 8 Genderové pronásledování Vysvětluje pojem genderového pronásledování a jak by měl být tento pojem aplikován při práci se žadateli o azyl. Příloha 1 Etický kodex UNHCR Příloha 2 Formulář pro hlášení případu Příloha 3 Formulář měsíčního hlášení programu boje proti sexuálnímu a genderovému násilí 2

3 Sexuální a genderové násilí proti uprchlíkům, navrátilcům a vnitřně přesídleným osobám Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Směrnice pro poskytování ochrany a pomoci Květen 2003 Předmluva Ve všech společenstvích světa existují lidé, kteří se stali obětí brutálního násilného činu. Ukrutnosti, kterých se dopouštějí ozbrojené skupiny během ozbrojených konfliktů, se nezřídka stávají námětem zpravodajství zatímco násilí páchané za zavřenými domovními dveřmi zůstává často skryté. Uprchlíci a vnitřně přesídlené osoby, čili lidé kteří nemohou využít ochrany své vlády, patří mezi osoby tímto násilím nejohroženější. Sexuální a genderové násilí se ukazuje být nejrozšířenější v prostředí, kde respekt k lidským právům není hluboce zakořeněn. Sexuální a genderové násilí samotné je samozřejmě porušováním lidských práv. Ženy a děti osoby v tomto ohledu nejzranitelnější trpí sexuálním a genderovým násilím nejvíce. Tyto Směrnice nabízejí praktickou pomoc při přípravě a realizaci aktivit v oblasti prevence a reakce na sexuální a genderové násilí. Ve Směrnicích jsou obsaženy také informace o základních zdravotních, právních, bezpečnostních a lidskoprávních otázkách, které s takovými aktivitami souvisejí. Směrnice vznikly za konzultace s partnery UNHCR podílejícími se na poskytování ochrany uprchlíkům s vládami, mezivládními organizacemi a nevládními organizacemi. Příručka má sloužit pracovníkům UNHCR, zaměstnancům partnerských organizací poskytujících ochranu uprchlíkům a vnitřně přesídleným osobám. Byly testovány v 32 zemích světa za účasti více než 60 partnerů. Sexuální a genderové násilí je vážným problémem a je nutné jej řešit přímo a rázně. Pracovníci UNHCR připravili řadu nástrojů, které by měly pomoci zabránit výskytu případů tohoto druhu násilí a pomoci obětem násilí v případě, že k tomuto násilí již došlo. Je na nás všech, na lidech pracujících s uprchlíky a vnitřně přesídlenými osobami, abychom tyto nástroje efektivně využívali. Ruud Lubbers Vysoký komisař OSN pro uprchlíky 3

4 Úvod Základní informace UNHCR vydalo publikaci Sexuální násilí páchané na uprchlících: Směrnice pro prevenci a pomoc poprvé v roce V té době již bylo zřejmé, že rozsah problematiky sexuálního a genderového násilí vyžaduje soustředěný přístup a společné úsilí, jež do té doby nebylo v žádné publikaci UNHCR odpovídajícím způsobem formulováno. Směrnice z roku 1995 pomohly lépe porozumět tomuto závažnému porušování lidských práv a položily základy pro přípravu programů prevence a pomoci obětem těchto činů. Sexuální a genderové násilí páchané na uprchlících, především na ženách a dětech, však pokračuje v nezmenšené míře dál. Situaci ještě zhoršuje nerovné postavení obou pohlaví v postižených komunitách: sexuální a genderové násilí bývá využíváno jako válečná zbraň i jako nástroj výkonu moci. Je příčinou nuceného přesídlení mnoha osoba a je stejně tak i důsledkem rozpadu rodinných a společenských struktur, ke kterému během přesídlení dochází. Tohoto násilí se někdy dopouštějí právě ty osoby, jimž byl svěřen úkol poskytovat uprchlíkům a přesídleným osobám ochranu a pomoc. Od roku 1995 jsme získali mnoho zkušeností v oblasti individuální, institucionální a národní odpovědnosti za praktickou realizaci Směrnic a poskytování pomoci osobám vyhnaným ze svých domovů. UNHCR, další agentury OSN, vládní a nevládní organizace, uprchlíci, navrátilci a vnitřně přesídlené osoby hodnotili v tomto období programy a aktivity připravené na základě těchto Směrnic. Vyvrcholením tohoto hodnotícího procesu se stala Konference o zkušenostech v oblasti boje proti sexuálnímu a genderovému násilí v uprchlických situacích, která se konala v březnu 2001 v Ženevě. Účastníci této konference stanovili oblasti, ve kterých je nutné usilovat o zlepšení, a zdůraznili nutnost revize Směrnic z roku 1995 tak, aby odrážely vývoj dosažený během tohoto období a aby byl posílen multisektorální přístup k řešení problematiky sexuálního a genderového násilí namířeného proti uprchlíkům, navrátilcům a vnitřně přesídleným osobám. Konference doporučila i posílení institucionálních závazků vypracováním Etického kodexu humanitárních pracovníků, stanovení minimálních standardů pro řešení problematiky sexuálního a genderového násilí, podporu přidělování a řádného využívání adekvátního množství prostředků a počtu pracovníků a integraci dimenze rovnosti pohlaví do přípravy institucionálních pravidel. Účastníci zdůraznili potřebu zapojit příslušníky uprchlické komunity do všech fází projektů přípravy, realizace, monitoringu a hodnocení. 4

5 Obsah směrnic Kapitola 1 Kapitola 2 Kapitola 3 Kapitola 4 Kapitola 5 Kapitola 6 Kapitola 7 Kapitola 8 Přináší přehled a základní informace o sexuálním a genderovém násilí, jeho základních příčinách, faktorech přispívajících k jeho výskytu a následcích. Poskytuje informace o základních principech všech aktivit v oblasti prevence a reakce na sexuální a genderové násilí a o rámci pro multisektorální přístup zajišťující spolupráci všech zainteresovaných stran. Doporučuje preventivní strategie pro snížení a eliminací příčin a faktorů přispívajících k výskytu sexuálního a genderového násilí. Popisuje, jak vybudovat multisektorální systémy reagující na sexuální a genderové násilí. Podrobně hovoří o zvláštnostech, které je třeba mít na paměti při poskytování pomoci dětem, které byly vystaveny nebo které jsou ohroženy sexuálním a genderovým násilím. Nabízí podrobný návod, jak připravit akční plán založený na kladech dané situace. Hovoří o mechanismech monitoringu a hodnocení projektů a přináší příklady indikátorů měřících účinnost aktivit v oblasti ochrany proti sexuálnímu a genderovému násilí. Vysvětluje pojem genderového pronásledování a jak by měl být tento pojem aplikován při práci se žadateli o azyl. Ve vhodných případech odkazujeme čtenáře na další zdroje informací o určitém tématu. Názvy těchto referenčních materiálů najdete ve stínovaném rámečku pod titulem Viz také: V příloze najdete vzory dotazníků, které mohou být využity v konkrétních situacích. Podrobný seznam uvedených zdrojů je obsažen v dodatku za přílohami. Elektronické verze některých dokumentů jsou k dispozici na CD-romu vydaném spolu s těmito Směrnicemi. 5

6 Klíčové termíny Tyto Směrnice jsou určeny pro práci s uprchlíky, navrátilci, vnitřně přesídlenými osobami a/nebo žadateli o azyl. Přestože mandát a aktivity UNHCR se mohou lišit podle toho, zda dotyčnými osobami osoby jsou uprchlíci nebo vnitřně přesídlené osoby, oběma kategoriím těchto osob mohou pomáhat i jiné orgány - například úřady hostitelské země, nevládní organizace či jiné agentury OSN. Pro zjednodušení budeme pod pojmem uprchlík rozumět také žadatele o azyl, navrátilce a vnitřně přesídlené osoby, muže i ženy, děti i dospělé. Termín uprchlické zařízení bude označovat tranzitní zařízení, přijímací středisko, uprchlický tábor, místo pro vazbu žadatelů o azyl, vlakovou zastávku v případě repatriace i středisko pro společenství vnitřně přesídlených osob. Přestože většina doporučení týkajících se uprchlických zařízení platí na venkově i ve městech, zdůrazňujeme v této publikaci i některá specifická opatření, které by měla být v určitých konkrétních podmínkách přijata. Pojmem oběť označujeme jedince nebo skupinu osob, které prožili sexuální nebo genderové násilí. Tito lidé mají právo na soucitné a citlivé zacházení avšak často nejsou jen obětmi, mají v sobě i sílu a houževnatost. Vyskytují se však i případy, kdy oběť sexuálního a genderového násilí zůstává i obětí i přes svou osobní snahu i vnější pomoc. V určitém právním kontextu může být termín oběť vhodný a/nebo potřebný při snaze zajistit právní odškodnění. V neprávním prostředí však termín oběť může implikovat bezmocnost a stigmatizaci, tj. charakteristiky, kterým by se všechny zainteresované strany rády vyhnuly. I když se obětí sexuálního násilí mohou stát i muži a chlapci, ze statistik vidíme, že většinu obětí násilí tvoří ženy a dívky. V reakci na tuto skutečnost používáme v těchto směrnicích pro popis obětí zájmena ženského rodu. Výraz aktér/činitel označuje jednotlivce, skupinu, organizaci nebo instituci účastnící se aktivit v oblasti prevence nebo poskytování pomoci obětem sexuálního a genderového násilí. Takovými aktéry/činiteli mohou být uprchlíci, místní obyvatelé, zaměstnanci nebo dobrovolní pracovníci agentur OSN, nevládních organizací, institucí hostitelské vlády, sponzoři a členové mezinárodního společenství. 6

7 Kapitola 1 Přehled sexuálního a genderového násilí Sexuální a genderové násilí je porušením lidských práv. Tento typ násilí zachovává stereotyp rozdělení rolí pohlaví popírajícího lidskou důstojnost jedince a maří rozvoj lidské bytosti. Drtivou většinu obětí sexuálního a genderového násilí tvoří ženy a dívky. Sexuální a genderové násilí znamená mnohem víc než sexuální útok a znásilnění. K takovémuto násilí může sice docházet na veřejnosti, avšak jeho kořeny leží především v individuálním postoji schvalujícím násilí v rodině, komunitě a státu. Než můžeme začít plánovat řešení v oblasti této problematiky, je nutné porozumět hlavním příčinám a důsledkům sexuálního a genderového násilí. Jako agentura OSN pro uprchlíky má UNHCR mandát poskytovat uprchlíkům mezinárodní ochranu. UNHCR a státy se dělí o povinnost zajistit, aby uprchlíci byli chráněni před sexuálním a genderovým násilím. Několik faktů o sexuálním a genderovém násilí Odhaduje se, že v 40-70% případů zabití ženy je pachatelem její intimní partner (často v kontextu vztahu, ve kterém je žena zneužívána). Každá třetí žena na světě byla ve svém životě zbita, donucena k sexu nebo jinak zneužita. Rozsah obchodování s lidmi vzrostl v letech 1995 až 2000 o téměř 50% a Mezinárodní organizace pro migraci (International Organization for Migration, IOM) odhaduje, že ročně je přes hranice prodáno na dva milióny žen. Více než 90 miliónů afrických žen a dívek se stalo obětí ženské obřízky. Nejméně 60 miliónů především asijských dívek nežije kvůli zabíjení novorozeňat ženského pohlaví, interrupcím v případě, že plod je ženského pohlaví, nebo kvůli zanedbání péče. V posledních letech byly zaznamenány případy masového znásilňování během válečného konfliktu v Bosně, Kambodži, Libérii, Peru, Somálsku a Ugandě. Průzkumná mise Evropského společenství odhaduje, že během války v Bosně bylo znásilněno více než muslimských žen. 94% procent uprchlických domácnosti v Sierra Leone hlásilo případy sexuálního napadení, včetně znásilnění, mučení a sexuálního otroctví. Nejméně a možná až půl miliónu žen bylo znásilněno během rwandské genocidy v roce Zdroj: Violence Against Women: The Hidden Health Burden (World Bank, 1994) Fact Sheet on Gender Violence? A Statistics for Action Fact Sheet (L. Heise, IWTC, 1992) Progress of the World s Women (UNIFEM, 2000) 7

8 Ochrana uprchlíků proti sexuálnímu a genderovému násilí Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Všeobecná deklarace lidských práv Valné shromáždění OSN, 10. prosince 1948 Prevence a reakce na sexuální a genderové násilí přímo souvisí s ochranou lidských práv. Lidská práva jsou univerzální, nezcizitelná, vzájemně propojená a vzájemně na sobě závislá. Každá osoba, bez ohledu na svou rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboženství, politické nebo jiné názory, národní nebo sociální původ, majetek či postavení má nárok na respekt, ochranu a výkon všech základních lidských práv a svobod. Státy jsou povinny zajistit, aby ženy i muži, dívky i chlapci měli všichni rovný přístup ke všem ekonomickým, sociálním, kulturním, občanským a politickým právům. Sexuální a genderové násilí porušuje řadu principů základních lidských práv zakotvených v mezinárodních nástrojích z oblasti lidských práv. Sem patří kromě jiného právo na život, svobodu a bezpečnost právo na nejvyšší dosažitelný standard fyzického a duševního zdraví právo na svobodu pohybu, názoru, vyjadřování a sdružování právo vstoupit do manželství svobodně a dobrovolně a nárok na rovná práva při sňatku, v manželství a během rozvodu právo na vzdělání, sociální zabezpečení a osobní rozvoj právo na účast v kulturním, politickém a veřejném životě, na rovný přístup k veřejným službám, na práci a na stejné ocenění za stejnou práci. Několik mezinárodních právních nástrojů se zabývá specificky sexuálním a genderovým násilím páchaným na ženách a dívkách. Úmluva o eliminaci všech forem diskriminace žen přijatá Valným shromážděním v roce 1981, Deklarace OSN o eliminaci násilí na ženách schválená Valným shromážděním v roce 1993 a Pekingská deklarace a Akční platforma schválená v Pekingu v roce 1995 se týkají všech forem diskriminace a násilí na ženách a zdůrazňují povinnost států zabránit výskytu těchto jevů. Římský status Mezinárodního trestního soudu z roku 1998 označuje znásilnění, sexuální otroctví, nucenou prostituci, nucené těhotenství, nucenou sterilizaci nebo jakoukoliv jinou formu sexuálního násilí za činy srovnatelné závažnosti jako zločiny proti lidskosti. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č (2000) zdůrazňuje povinnost států ukončit praxi nepostižitelnosti zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, včetně sexuálního a jiného násilí páchaného na ženách a dívkách. (Výkonný výbor UNHCR)... odsuzuje genderové násilí a všechny formy sexuální diskriminace namířené proti uprchlickým ženám a dívkám a vyzývá všechny státy, aby zajistily ochranu jejich lidských práv a fyzické a psychologické integrity a aby zajistily i dobré povědomí žen o těchto právech. Závěr Výkonného výboru č. 85 (XLIX), 1998 OSN, organizace v oblasti lidských práv a humanitární agentury mají společně se státy povinnost zajistit ochranu lidských práv. UNHCR má jako agentura OSN mandát poskytovat mezinárodní ochranu uprchlíkům a hledat trvalá řešení jejich problémů. UNHCR i státy tedy mají společnou povinnost zajistit ochranu uprchlíků proti sexuálnímu a genderovému násilí. 8

9 Definice ochrany podle UNHCR Ochranou jsou všechny aktivity mající zajistit rovný přístup a realizaci práv žen, mužů, dívek i chlapců spadajících do oblasti zájmu UNHCR v souladu s příslušnými právními dokumenty (normy mezinárodního humanitárního, lidskoprávního a uprchlického práva). V situacích, kdy ještě nebyla přijata žádná opatření pro prevenci a reakci na sexuální a genderové násilí, by UNHCR mělo stát v čele koordinovaného úsilí o realizaci základních programů poskytování ochrany a pomoci v této oblasti. Sem patří obhajoba práv uprchlíků, poradenství státům jak upravit svou národní legislativu tak, aby odpovídala mezinárodním standardům, a přijetí opatření minimalizujících riziko obchodování s lidmi, riziko které se v situacích přesídlení výrazně zvyšuje. Obchodování s lidmi znamená nábor, přepravu, skrývání nebo přijímání osob prostřednictvím hrozeb nebo za použití síly či jiných donucovacích prostředků, únosu, podvodu, klamu, zneužití moci nebo využití zranitelného postavení jiné osoby nebo poskytnutí či přijetí platby nebo výhod, jejichž účelem je získat souhlas osoby mající kontrolu nad někým jiným za účelem zneužívání. Zneužívání znamená minimálně kuplířství či jiné formy sexuálního vykořisťování, nucené práce nebo služby, otroctví nebo praktiky otroctví či nevolnictví podobné nebo odebírání orgánů. Protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodu s lidmi, zejména se ženami a dětmi, doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (listopad 2000). Viz také: Úmluva OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (2000) Římský statut Mezinárodního trestního soudu (1998) Pekingská deklarace a Akční platforma (1995) Deklarace OSN o eliminaci násilí proti ženám (1994) Úmluva proti mučení a dalšími krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu (1984) Úmluva o eliminaci všech forem diskriminace žen (1979) Mezinárodní úmluva o občanských a politických právech (1966) Mezinárodní úmluva o ekonomických, sociálních a kulturních právech (1966) Všeobecná deklarace lidských práv (1948) Co je to sexuální a genderové násilí? Termíny sexuální násilí, genderové násilí a násilí proti ženám jsou vzájemně běžně zaměňovány. Ve všech těchto případech jde o porušování lidských práv, které zachová staré stereotypní představy o úloze obou pohlaví popírající důstojnost a možnost sebeurčení jednotlivce a narušují rozvoj lidské osobnosti. Tyto pojmy jsou výrazem pro fyzickou, sexuální a psychologickou újmu způsobenou chováním posilujícím podřízené postavení žen a prosazujícím myšlenku moci a nadvlády mužů. Kromě toho, že genderové násilí má ničivý dopad na život žen a dívek (právě ony se stávají obětí tohoto násilí nejčastěji), brání tyto činy i dalšímu rozvoji mužů a chlapců. Eliminace genderového násilí a nerovnosti pohlaví napomáhá rozvoji celé společnosti. 9

10 Výraz genderové násilí se používá pro odlišení běžného násilí od násilí, které jednotlivce nebo skupiny jednotlivců postihuje cíleně kvůli jejich příslušnosti k určitému pohlaví. Genderové násilí bylo výborem CEDAW definováno jako násilí namířené proti určité osobě kvůli jejímu pohlaví. Patří sem činy působící fyzickou, duševní nebo sexuální újmu nebo utrpení, vyhrožování takovými činy, nátlak nebo omezování svobody. Výraz násilí proti ženám označuje jakýkoliv čin genderového násilí, který vede nebo může vést k fyzické, sexuální nebo psychologické újmě ženy nebo dívky ať již k takové újmě dojde na veřejnosti nebo v soukromí. Násilí proti ženám je formou genderového násilí a patří k němu i sexuální násilí. Termín sexuální násilí, včetně vykořisťování a zneužívání, označuje jakýkoliv čin, pokus nebo výhrůžku sexuálního charakteru, která vede nebo může vést k fyzické, psychologické a emocionální újmě. Sexuální násilí je formou genderového násilí. UNHCR používá komplexní pojem sexuální a genderové násilí ; to znamená, že přestože většinu obětí tohoto násilí tvoří ženy a dívky, mohou se cílem sexuálního a genderového násilí stát i muži a chlapci. Rozšířená definice sexuálního a genderového násilí používaná UNHCR a jeho realizačními partnery (na základě článku 1 a 2 Deklarace Valného shromáždění OSN o eliminaci násilí na ženách (1993) a Doporučení č. 19, odstavec 6 z 11. zasedání výboru CEDAW) genderové násilí je násilím postihujícím určitou osobu kvůli jejímu pohlaví. Patří sem činy způsobující fyzickou újmu nebo utrpení, vyhrožování takovýmito činy, nátlak a jiné omezování svobody. Přestože obětí genderového násilí mohou být ženy, muži, dívky i chlapci, drtivou většinu obětí tvoří ženy a dívky. zahrnuje, avšak není omezeno jen na: a) fyzické, sexuální a psychologické násilí, k němuž dochází v rámci rodiny, včetně bití, sexuálního vykořisťování, sexuálního zneužívání dětí v domácnosti, násilí souvisejícího s výší věna, ženské obřízky a dalších tradičních praktik způsobujících ženě újmu, násilí mimo manželství a násilí související s vykořisťováním; b) fyzické, sexuální a psychologické násilí, ke kterému dochází uvnitř společnosti, včetně znásilnění, sexuálního zneužití, sexuálního obtěžování a zastrašování na pracovišti, ve vzdělávacích zařízení a jinde, obchodování se ženami a nucené prostituce; c) fyzické, sexuální a psychologické násilí páchané nebo přehlížené státem a jeho institucemi. Sexuální a genderové násilí pramení z velké části z nerovného mocenského postavení. Takové nerovné vztahy živí a tolerují násilí v rodině, ve společnosti a státě. Hranice mezi veřejnou a soukromou sférou by neměla sloužit jako výmluva pro neřešení domácího násilí jako formy sexuálního a genderového násilí. Vylučování žen a dívek z veřejného života pouze zvyšuje jejich zranitelnost ve vztahu k násilí v rodině. Domácí násilí posiluje diskriminaci na základě pohlaví a zachovává podřízené postavení žen vůči mužům. Viz také: Population report: Ending Violence Against Women (John Hopkins University School of Public Health, 1999) Violence against Women: The Hidden Health Burden (World Bank, 1994) 10

11 Definice klíčových konceptů K sexuálnímu a genderovému násilí patří mnohem víc než sexuální útoky a znásilnění. Abychom pochopili jeho základní příčiny a důsledky, je nutné přesně definovat a rozlišovat mezi termíny gender a pohlaví: Termín pohlaví označuje biologickou charakteristiku mužů a žen. Tyto charakteristiky jsou vrozené a jejich rozdíly jsou omezeny na fyziologické reproduktivní funkce. Gender je termín používaný pro označení sociálních charakteristik připisovaných mužskému a ženskému pohlaví. Tyto sociální charakteristiky ovlivňuje řada různých faktorů - věk, náboženství, národnost, etnický a sociální původ. Liší se jak v rámci jedné kultury, tak mezi různými kulturami navzájem a definují identitu, status, roli, povinnosti a mocenské vztahy mezi členy všech společenství a kultur. Genderovou charakteristiku získáváme během procesu socializace. Není to charakteristika statická, naopak, vyvíjí se a reaguje na změny sociálního, politického a kulturního prostředí. Gender je charakteristika získaná a tedy změnitelná. Lidé se rodí jako bytosti ženského nebo mužského pohlaví (pohlaví); učí se jak být dívkou či chlapcem a potom se stávají mužem a ženou (gender). Termín genderový vyjadřuje, co to znamená být chlapcem či dívkou, ženou či mužem v určité kultuře nebo společnosti. Společnost nás učí postojům, chování, rolím a aktivitám, které jsou od nás očekávány. Gender definuje role, povinnosti, omezení, možnosti a privilegia mužů a žen v jakékoliv situaci. Tomuto chování, které se učíme během života, se říká genderová identita. Ženy na celém světě se většinou nacházejí ve znevýhodněné pozici ve srovnání s muži stejné sociální a ekonomické úrovně. Genderová role a identita v sobě většinou zahrnuje nerovnost a nevyvážené mocenské postavení mezi muži z ženami. Násilí páchané na ženách a schvalování tohoto násilí danou společností či kulturou je jedním z projevů této nerovnosti a nevyváženého mocenského postavení. Komplexní plán prevence a reakce by se měl soustředit na role a potřeby mužů i žen a na to, jak se mohou obě pohlaví zapojit do procesu změny. Pokud se v otázkách řešení sexuálního a genderového násilí soustředíme pouze na ženy, potom přesunujeme zodpovědnost za prevenci a reakci na oběti. Násilí je nástroj kontroly a útlaku a může k němu patřit emoční, sociální nebo ekonomické násilí, donucování nebo tlak stejně jako fyzická újma. Násilí může být otevřené (fyzický útok nebo vyhrožování někomu se zbraní v ruce), ale může být také skryté (zastrašování, výhrůžky, pronásledování, podvod nebo jiné formy psychologického či sociálního násilí). Osoba, která je obětí takového násilí, je nucena chovat se požadovaným způsobem proti své vůli, ze strachu. Násilný čin je čin (nebo série činů) způsobující újmu páchaný pachatelem nebo skupinou pachatelů na určité osobě nebo skupině osob. Sem může patřit řada různých typů násilí a opakované násilí páchané po určitou období, s různou dobou trvání. Může se jednat o minuty, hodiny, dny nebo celý život. 11

12 Zneužívání je takové využití moci jejímž prostřednictvím získává pachatel kontrolu nebo výhodu nad zneužívanou osobou; prostřednictvím této kontroly nebo výhody způsobuje fyzickou nebo psychologickou újmu nebo vyvolává obavu z takovéto újmy. Zneužívání zabraňuje poškozené osobě přijmout svobodné rozhodnutí a nutí ji jednat proti své vůli. Nátlak je nucení jiné osoby (nebo hrozba nucení) chovat se způsobem, se kterým nesouhlasí, za použití výhrůžek, verbálního naléhání, manipulace, podvodu, kulturního očekávání nebo ekonomické moci. [Násilí páchané na ženách] je projevem historicky nerovného mocenského postavení mezi ženami a muži, které vedlo k nadvládě mužů nad ženami, k jejich diskriminaci muži a které bránilo plnému rozvoji potenciálu žen; násilí páchané na ženách je jedním ze základních mechanismů, kterými jsou ženy násilím udržovány v podřízeném postavení oproti mužům. Deklarace OSN o odstranění násilí na ženách 23. února 1994 Moc je možnost přijímat rozhodnutí. Všechny vztahy jsou výkonem moci ovlivněny. Je-li moc užívána k přijímání rozhodnutí o vlastním životě, posiluje přijímání a respekt k sobě samému; tento postoj potom dále posiluje ohleduplnost a přijímání ostatních jako rovnocenných bytostí. Je-li moc využívána k dominaci nad ostatními, potom na druhého uvaluje povinnosti, omezení, zakazuje a přijímá rozhodnutí o životě jiných. Aby bylo možné sexuálnímu a genderovému násilí efektivně předcházet a reagovat na něj, je nutné analyzovat a pochopit mocenské vztahy mezi muži a ženami, ženami a ženami, muži a muži, dospělými a dětmi a mezi dětmi navzájem. Během humanitární krize je postižená populace závislá na ochraně a pomoci různých institucí. Humanitární pracovníci, vlády, pracovníci bezpečnostních a policejních sil se nacházejí v privilegovaném postavení a mají moc přijímat rozhodnutí, která ovlivní situaci osob jimž poskytují pomoc. K vykořisťování a zneužívání dochází tehdy, je-li tato nerovnost moci zneužívána ke škodě osob, které nemohou vyjednávat a přijímat rovnoprávná rozhodnutí. Vykořisťování a zneužívání může mít formu fyzického a psychického násilí nebo jiného donucování (výhrůžky, navádění, podvod nebo vydírání) s cílem získat sexuální nebo jinou výhodu výměnou za nějakou službu. Z institucionálního hlediska je sexuální vykořisťování a zneužívání, jehož se dopustí humanitární pracovníci, selháním humanitárních agentur jejichž úlohou má být poskytování pomoci a péče. Inter-Agency Standing Committee Policy Paper on the Protection from Sexual Abuse and Exploitation in Humanitarian Crisis, Řím, 9. dubna 2002 Souhlas znamená, že dotyčná osoba přijala informované rozhodnutí, že se dobrovolně a svobodně rozhodla něco učinit. Výraz proti své vůli znamená absenci informovaného rozhodnutí. V případě, že svolení je získáno prostřednictvím výhrůžek, silou, pod nátlakem, prostřednictvím podvodu, lsti anebo nesprávné interpretace se o souhlas nejedná. Hrozba nevydání pomoci nebo příslib poskytnutí pomoci s cílem získat svolení dotyčné osoby je také zneužitím moci; žádné svolení získané takovýmto způsobem není považováno za konsensuální. Také v případě, že daná osoba je nezletilá nebo podle platných zákonů spadá pod definici dítěte, se nemůže jednat o souhlas (viz Kapitola 5). 12

13 Pachatelem může být osoba, skupina osob nebo instituce, která přímo postihuje, podporuje nebo přehlíží násilí či jiné zneužívání moci namířené proti jednotlivci nebo skupině osob. Pachatelé mají určitou skutečnou či vnímanou moc, mohou přijímat rozhodnutí a/nebo mají autoritu a mohou tedy uplatnit kontrolu nad svou obětí. To, že pachateli sexuálního a genderového násilí jsou většinou cizí osoby, je jen mýtus. Ve skutečnosti je sexuální a genderové násilí pácháno většinou někým, koho oběť zná, a mnohé násilné incidenty jsou dopředu naplánované. Sexuálního a genderového násilí se dopouštějí také rodinní příslušníci a členové uprchlických komunit. Státy a státní instituce se dopouštějí/přehlížejí sexuální a genderové násilí pokud diskriminační praxi nestíhají a nesnaží se jí zabránit prostřednictvím právních a politických nástrojů. Během válečného konfliktu se sexuálního a genderového násilí často dopouštějí ozbrojení příslušníci válčících frakcí. Pachatelé sexuálního a genderového násilí jsou někdy právě ty osoby, na kterých jsou jejich oběti závislé v oblasti poskytování pomoci a ochrany. Ve většině případů se obětí sexuálního a genderového násilí stává žena a pachatelem je muž. Také většina případů sexuálního a genderového násilí na mužích/chlapcích je spáchána muži. Intimní partneři (manžel, přítel): Ve většině společenství je přijímanou úlohou mužského partnera ve vztahu přijímat rozhodnutí a mít moc nad ženou. Tato moc je ale bohužel často realizována za pomoci diskriminace, násilí a zneužívání. Rodinní příslušníci, blízcí příbuzní a přátelé: Dívky jsou mnohem více ohroženy sexuálním a genderovým násilím v domácím prostředí. Tyto případy - od zanedbávání až po incest - nejsou vždy hlášeny, neboť pachateli bývají často otcové, nevlastní otcové, prarodič, bratři a/nebo strýcové. I k tradičním praktikám způsobujícím ženám újmu dochází často s vědomím rodinných příslušníků, blízkých příbuzných nebo přátel. Vlivní členové společenství (učitelé, vůdcové, politici): Vůdcové a další členové společenství, kteří zastávají vysoké postavení, mohou svou moc zneužít a dopustit se sexuálního a genderového násilí. Oběť se v takové situaci může zdráhat ohlásit toto násilí kvůli důvěře a moci, které se pachatel v rámci společenství těší. Příslušníci bezpečnostních sil a vojáci (včetně příslušníků mírových misí): Vojáci jsou často zosobněním síly. Jsou většinou ozbrojení a mají zajišťovat bezpečnost. V některých situacích vojáci mohou (a také tak činí) beztrestně zadržovat a/nebo zatýkat civilisty. Vojáci a příslušníci ozbrojených sil mají často pravomoc poskytnout či odejmout uprchlíkům určitá práva a privilegia. Přechod hranic, průjezd kontrolním stanovištěm, žádost o určité zboží či služby apod. může zvýšit riziko sexuálního a genderového násilí, zejména v případě uprchlických žen. Humanitární pracovníci: mezinárodní a místní zaměstnanci humanitárních organizací a pracovníci těchto organizací z řad uprchlíků, pracovníci nevládních organizací, agentur OSN a ministerstev hostitelských zemí mají v uprchlických poměrech velkou moc. Společenství uprchlíků je vnímá jako osoby mající prostředky, vliv a moc. Vyskytly se bohužel také případy humanitárních pracovníků, kteří zneužili své postavení a dopustili se sexuálního a genderového násilí. Je nesmírně důležité, aby humanitární pracovníci prošli školením, které je naučí citlivě přistupovat ke genderovým otázkám a problematice sexuálního a genderového násilí, a aby v případě nevhodného chování nesli za své činy zodpovědnost (viz Příloha 1 Etický kodex pracovníků UNHCR, 2002) 13

14 Instituce: diskriminační praxe při poskytování sociálních služeb pomáhá zachovat a prohlubovat nerovnost pohlaví. Zadržování informací, zdržování nebo odmítání lékařské pomoci, nabízení nerovného platu za stejnou práci a maření spravedlnosti jsou jen některé formy násilí, kterého se instituce dopouštějí. Viz také: Inter-Agency Standing Committee Policy Paper on the Protection from Sexual Abuse and Exploitation in Humanitarian Crises (2002) The UNHCR Code of Conduct (2002) Typy sexuálního a genderového násilí V následující tabulce jsou popsány některé z typických forem sexuálního a genderového násilí. Seznam zde uvedený není vyčerpávající. Je to praktický nástroj, který může být použit v každém prostředí pro identifikaci různých forem existujícího sexuálního a genderového násilí. Případy sexuálního a genderového násilí jsou rozděleny do pěti kategorií: sexuální násilí fyzické násilí emocionální a psychologické násilí poškozující tradiční praktiky socio-ekonomické násilí. Sexuální násilí Typ činu Popis/příklady Může být pácháno: Znásilnění/ znásilnění v manželství Sexuální zneužití dítěte, zneuctění a incest Nucená homosexualita/ Vniknutí sexuálního orgánu pachatele do jakékoliv části těla oběti nebo vniknutí jakéhokoliv předmětu či jiné části těla do análního otvoru či genitálií oběti za použití násilí nebo hrozby násilí či z donucení nebo takové sexuální násilí spáchané na osobě, která není schopna dát opravdový souhlas (Mezinárodní trestní soud) Jakýkoliv čin, při kterém je dítě využito pro sexuální uspokojení. Jakékoliv sexuální vztahy s dítětem. Nucený anální pohlavní styl, většinou mezi dvěma muži nebo mužem a ženou. Osoba v mocenské pozici, osoba s autoritou včetně manžela, intimního partnera nebo pečovatele. Osoba, které dítě důvěřuje, včetně rodiče, sourozence, jiného příbuzného, přítele nebo cizí osoby, učitele, starší osoby nebo jiného pečovatele, jakákoliv osoba v mocenském postavení, mající autoritu nebo kontrolu nad dítětem. Jakákoliv osoba v mocenském 14

15 anální znásilnění Pokus o znásilnění nebo pokus o násilný homosexuální styk či anální znásilnění Sexuální zneužívání Sexuální vykořisťování Nucená prostituce (také označována za sexuální vykořisťování) Sexuální obtěžování Sexuální násilí používané jako válečná zbraň a způsob mučení Pokus o násilný pohlavní styk, bez penetrace. Skutečný útok sexuálního charakteru nebo hrozba takového útoku, včetně nevhodných doteků za použití násilí nebo v nerovných podmínkách. Jakékoliv zneužití zranitelného postavení, důvěry nebo rozdílu v mocenském postavení pro sexuální účely; sem patří okamžitý, sociální nebo politický zisk ze sexuálního vykořisťování jiné osoby. Sexuální vykořisťování je jedním z cílů obchodování s lidmi (nucené svlékání a/nebo nahota, nucené manželství, nucené těhotenství, účast na pornografických aktivitách nebo prostituci nebo sexuální vykořisťování za účelem získání služeb, zboží, pomoci a sexuální otroctví). Nucené zapojení se do v sexuálního průmyslu výměnou za materiální prostředky, služby a pomoc, postihující většinou ženy a dívky, které samy nemohou pokrýt základní životní potřeby své a/nebo svých dětí. Jakékoliv nevítané, většinou opakované sexuální návrhy, nevyžadovaná sexuální pozornost, požadování sexuálních laskavostí, sexuální narážky nebo jiné verbální či fyzické chování sexuálního charakteru, předvádění pornografického materiálu během pracovního vztahu, jako podmínka uzavření pracovní smlouvy nebo vytvářející zastrašující, nepřátelské nebo urážlivé pracovní prostředí. Zločiny proti lidskosti sexuálního charakteru včetně znásilnění, sexuálního otroctví, nucených interrupcí nebo sterilizace či jakákoliv jiná forma bránění narození, nucené těhotenství, nucený porod a nucená výchova dětí (kromě jiného). Sexuální násilí jako forma mučení je definováno jako čin či hrozba postavení, mající autoritu nebo kontrolu nad někým. Jakákoliv osoba v mocenském postavení, mající autoritu nebo kontrolu nad někým. Jakákoliv osoba v mocenském postavení, mající autoritu nebo kontrolu nad někým, rodinní příslušníci, spolupracovníci, nadřízení, cizí osoby. Jakákoliv osoba v mocenském postavení, mající autoritu nebo kontrolu nad někým, včetně humanitárních pracovníků, vojáků na kontrolních stanovištích, učitelů, převaděčů, sítí obchodníků s lidmi. Jakákoliv osoba v privilegovaném postavení, mající prostředky nebo kontrolu nad materiálními zdroji, osoba vnímaná jako mající moc, humanitární pracovníci. Zaměstnavatelé, nadřízení, kolegové, jakákoliv osoba v mocenském postavení, mající autoritu nebo kontrolu nad někým. Těchto činů jsou často páchány, tolerovány nebo nařizovány vojenskými, policejními nebo 15

16 sexuálního charakteru, která způsobuje závažné fyzické nebo duševní utrpení kvůli získání informací, přiznání nebo potrestání oběti nebo třetí osoby, zastrašení oběti nebo třetí osoby nebo zničení (částečné či úplné) národní, etnické, rasové nebo náboženské skupiny. jinými ozbrojenými skupinami či jinými stranami konfliktu. Fyzické násilí Typ činu Popis/Příklady Může být pácháno: Fyzické napadení Bití, mlácení, kopání, kousání, pálení, mrzačení nebo zabití, se zbraní i beze zbraně; často užíváno v kombinaci s jinou formou sexuálního a genderového násilí. Manžel/ka, intimní partner, rodinný příslušník, přítel, známý, cizí osoba, jakákoliv osoba mající moc, příslušníci stran účastnících Obchodování s lidmi, otroctví Prodávání a obchodování s lidskými bytostmi za účelem násilných sexuálních aktivit, otroctví nebo praktik otroctví podobných, nevolnictví nebo odběru orgánů. se konfliktu. Jakákoliv osoba mající moc nebo kontrolu nad někým. Emocionální a psychologické násilí Typ činu Popis/Příklady Může být pácháno: Zneužívání/ ponižování Omezení svobody Nesexuální verbální zneužívání které je urážlivé, ponižující, snižující, nutí oběť účastnit se ponižujících činností (na veřejnosti i v soukromí); odmítání základních prostředků pro přežití rodiny. Izolace osoby od přátel/rodiny, omezení jejího pohybu, odepření svobody nebo bránění/omezování práva na svobodu pohybu. Jakákoliv osoba mající moc nebo kontrolu nad někým; často se tohoto násilí dopouštějí manželé/manželky, intimní partneři nebo rodinní příslušníci mající moc. Jakákoliv osoba, která má moc nebo kontrolu nad někým; často se tohoto násilí dopouštějí manželé/ky, intimní partneři nebo rodinní příslušníci mající moc. 16

17 Škodlivé tradiční praktiky Typ činu Popis/příklady Může být pácháno: Ženská obřízka Odstranění pohlavních orgánů z jiných než lékařských důvodů realizované většinou v mladém věku; různí se od úplného odstranění, odřezání genitálií a sešití z kulturních a jiných nelékařských důvodů; často realizované několikrát za život (například po porodu nebo v případě, že se žena/dívka stane obětí sexuálního útoku). Ranný sňatek Nucený sňatek Zabíjení a mrzačení pro ochranu cti Zabíjení novorozeňat Odepírání vzdělání dívkám a ženám Dohodnutý sňatek nezletilých osob (sexuální styk v takovýchto situacích je statutárním znásilněním, neboť děti v tomto věku nejsou právně způsobilé s tímto stykem souhlasit) Sňatek dohodnutý proti vůli a přání oběti; rodině je často zaplaceno věno a pokud je sňatek odmítnut, má to násilné důsledky. Zmrzačení nebo zavraždění ženy nebo dívky jako trest za činy považované za nepatřičné pro její pohlaví, které měly způsobit rodině nebo společenství ne kterém žije hanbu (např. polití tváře mladé ženy kyselinou jako trest za zostuzení rodiny tím, že si vybrala ke sňatku osobu nevybranou rodinou), nebo pro zachování rodinné cti (např. jako vyrovnání přečinu, jehož se dopustil mužský příslušník rodiny). Zabití, odepření potravy a/nebo zanedbání péče o novorozeňata ženského pohlaví, protože jsou v daném společenství považována za méně cenná než chlapci. Odebrání dívek ze škol, zakazování nebo bránění ženám a dívkám v přístupu k základním, technickým, profesním nebo vědeckým informacím. Osoby tradičně praktikující tuto profesi za pomoci, podpory nebo strpění rodinných a příbuzenských skupin, společenství a některých států. Rodiče, společenství a stát. Rodiče, rodinní příslušníci. Rodiče, manžel, jiní rodinní příslušníci nebo příslušníci komunity. Rodiče, jiní rodinní příslušníci. Rodiče, jiní rodinní příslušníci, společenství, některé státy. Socio-ekonomické násilí Typ činu Popis/Příklady Může být pácháno: Diskriminace a/nebo odmítání příležitostí a služeb Vyloučení, odmítání přístupu ke vzdělání, zdravotní pomoci a nebo práci za odměnu; odmítání majetkových práv. Rodinní příslušníci, společnost, instituce a organizace, vládní činitelé. Sociální vyloučení/ ostrakismus na základě sexuální orientace Odmítání přístupu ke službám, sociálním výhodám nebo výkonu občanských, sociálních, ekonomických, kulturních a politických práv, uvalení trestních postihů a způsobování psychické újmy, tolerance Rodinní příslušníci, společnost, instituce a organizace, vládní činitelé. 17

18 Obstrukční legislativní praxe diskriminačních postupů, veřejné nebo soukromé nepřátelství vůči homosexuálům, transvestitům nebo transsexuálům. Odmítání přístupu k výkonu občanských, sociálních, ekonomických, kulturních a politických práv, zejména ženám Rodina, společnost, instituce a stát. Kdy a kde dochází k sexuálnímu a genderovému násilí? K sexuálnímu a genderovému násilí může dojít kdekoliv a kdykoliv. Tento druh násilí bývá užíván jako válečná zbraň, ale dochází k němu i ve zdánlivém bezpečí domova. Stejně jako pravidla řídící vliv společnosti na chování jedince mohou i individuální postoje ovlivnit způsob, jak rodina, společenství i společnost reagují na určitý typ chování. Následující diagram zachycuje jasný vztah mezi jednotlivcem a společenstvím: Společ Společnost Komunita Vztah Jednotlivec Na individuální úrovni může úroveň vzdělanosti, osobní jistota a přístup ke zdrojům, službám a sociálním příspěvkům, osobní minulost a postoj ke genderovému násilí ovlivnit to, zda se dotyčná osoba stane obětí/pachatelem násilí. Druhá úroveň, vztahová, odráží nejbližší prostředí, ve kterém může ke zneužívání docházet: mezi jednotlivci, dokonce i v rámci rodiny. Na této úrovni začíná mít nerovnováha v mocenském postavení vliv na vztah podřízenosti/privilegovanosti. Úroveň komunitní odráží dynamický vztah mezi lidmi ovlivňovaný socializací v rámci místních struktur (ve školách, zdravotnických zařízeních, skupinách vrstevníků a v pracovních vztazích). V případě uprchlíků jsou takovou strukturou uprchlické tábory nebo zařízení, kde dostupnost a přístup k sociálním službám a dispozice tábora přímo ovlivňují výskyt případů sexuálního a genderového násilí. Do úrovně společenské patří kulturní a sociální normy týkající se obecně přijímané úlohy obou pohlaví, postoje k dětem, mužům a ženám, právní a politický rámec řídící chování a postoj k násilí jako způsobu řešení konfliktu. Je zřejmé, že změny v chování a v postojích každé z těchto oblastí má dopad i na všechny ostatní oblasti. Úsilí zabránit nebo reagovat na sexuální a genderové násilí by tedy mělo probíhat na všech úrovních. Sexuální a genderové násilí se vyskytuje ve všech třídách, kulturách, náboženstvích, rasách, u obou pohlaví a ve všech věkových kategoriích. Sexuální a genderové násilí v uprchlických situacích 18

19 Během ozbrojeného konfliktu dochází k rozpadu sociálních struktur. Ženy a děti prchající před bojovými operacemi a snažící se najít útočiště jsou vystaveny zvýšenému riziku sexuálního a genderového násilí. Během útěku mohou být rodiny rozloučeny, děti se mohou rodičům ztratit, ženy jsou najednou postaveny před úkol zajistit ochranu a obživu své domácnosti. Následující tabulka (upravená na základě tabulky S. Purdina) popisuje typy násilí, ke kterým může v různých fázích uprchlických situací dojít. Fáze Během konfliktu, před útěkem Během útěku V azylové zemi Během repatriace Během reintegrace Typ násilí Zneužití osobami majícími moc, sexuální obchodování se ženami, sexuální útoky, znásilnění, únos příslušníky bojujících stran, včetně bezpečnostních sil, masové znásilňování a nucené těhotenství. Sexuální útoky banditů, příslušníků pohraničních sil, pirátů, zajetí převaděči za účelem obchodu s lidmi nebo s otroky. Sexuální útok, nátlak, vydírání ze strany osob v mocenském postavení, sexuální zneužití dětí bez doprovodu v pěstounské péči, domácí násilí, sexuální útok v tranzitních střediscích, při zajišťování potravy, vody atd., sex pro zajištění přežití/nucená prostituce, sexuální vykořisťování osob snažících se zajistit si legální povolení k pobytu v azylové zemi nebo přístup k humanitární pomoci, obnovení škodlivých tradičních praktik. Sexuální zneužití žen a dětí, které byly odloučeny od svých rodin, sexuální zneužití osobami v mocenském postavení, sexuální útok, znásilnění bandity, příslušníky pohraničních sil, nucená prostituce/prostituce pod nátlakem. Sexuální zneužití navrátilců jako forma odplaty, sexuální vydírání zneužívající úsilí o legalizaci pobytu, vyloučení z procesů přijímání rozhodnutí, odepírání nebo bránění v přístupu k prostředkům, výkonu práva na získání osobních dokumentů a práva získat zpět/vlastnit majetek. Sexuální a genderové násilí během životního cyklu Následující tabulka, kterou vypracovala L. Heise, popisuje formy násilí, se kterými se mohou ženy setkat v různých obdobích svého života. Fáze Před narozením Ranné dětství Dívčí věk Dospívání Reproduktivní věk Staré osoby Typ násilí Interrupce v případě zjištění, že plod je ženského pohlaví, bití během těhotenství, nucené těhotenství. Vraždění novorozeňat ženského pohlaví, emociální a fyzické zneužívání, omezení přístupu k potravě a lékařské péči. Dětské sňatky, ženská obřízka prováděná rodinnými příslušníky i cizími osobami, omezení přístupu k potravě, lékařské péči a vzdělání. Násilí během námluv, ekonomicky vynucený sex (např. pro uhrazení školních poplatků), sexuální zneužívání na pracovišti, znásilnění, sexuální obtěžování, dohodnuté sňatky, obchodování s lidmi. Fyzické, psychologické a sexuální zneužívání intimními partnery a mužskými příbuznými, nucené těhotenství, sexuální zneužívání na pracovišti, znásilnění, zneužívání vdov včetně zabavování majetku a praktik sexuálního očišťování. Zneužívání vdov, zabavování majetku, obvinění z čarodějnictví, fyzické 19

20 a psychologické násilí ze strany mladších rodinných příslušníků, rozdílný přístup k potravinám a zdravotní péči. Příčiny a důsledky sexuálního a genderového násilí Pro přípravu odpovídajících programů prevence a reakce na sexuální a genderové násilí je důležité analyzovat příčiny a důsledky tohoto násilí v různých situacích. Pochopení příčin vám pomůže při přípravě efektivních aktivit pro prevenci násilí; pochopení důsledků zase umožní nabídnout obětem tohoto násilí vhodnou pomoc. PŘÍČINY > Aktivity v oblasti prevence DŮSLEDKY > Aktivity reagující na tento druh násilí Příčiny sexuálního a genderového násilí Hlavní příčiny sexuálního a genderového násilí leží v postojích společnosti vůči praktikám diskriminace podle pohlaví stavějící ženu do podřízené pozice vůči muži. Nedostatečné sociální a ekonomické ohodnocení ženy a ženiny práce a zavedené rozdělení rolí obou pohlaví zachovává a posiluje předpoklad, že muž má mít nad ženou rozhodovací pravomoc a kontrolu. Prostřednictvím sexuálního a genderového násilí (individuálního či kolektivního) se pachatel snaží udržet si privilegia, moc a kontrolu nad ostatními. Genderovou roli a identitu určuje příslušnost k určitému pohlaví, věk, socio-ekonomické podmínky, etnická příslušnost, národnost a náboženství. Vztah mezi mužem a ženou, ženou a ženou a muži navzájem jsou také poznamenány různou úrovní autority a moci odrážející privilegované/podřízené postavení mezi členy společnosti. Přehlížení nebo nedostatečné povědomí o lidských právech, rovnosti pohlaví, demokracii a nenásilných způsobech řešení konfliktu tyto nerovnosti ještě posilují. Přispívající rizikové faktory Přestože nerovnost pohlaví a diskriminace jsou hlavními příčinami sexuálního a genderového násilí, existuje také řada dalších faktorů určujících druh a rozsah násilí v dané situaci. Abychom mohli připravit efektivní strategii pro prevenci a reakci na sexuální a genderové násilí, musíme dobře porozumět také těmto faktorům. Princip rovného přístupu k prostředkům, stejné kontroly materiálních zdrojů a pomoci stejně jako rovná účast žen v procesech rozhodování by měly být součástí všech projektů, ať již se soustředí přímo na problematiku sexuálního a genderového násilí nebo ať reagují na nouzovou situaci, pomáhají při rekonstrukci a rozvoji země. Následující tabulka uvádí některé z příčin či rizikových faktorů, kterou mohou zvýšit riziko výskytu sexuálního a genderového násilí: Příčiny a rizikové faktory sexuálního a genderového násilí 20

21 Individuální rizika ztráta pocitu bezpečí závislost fyzické a duševní postižení nedostatek možnost vyrovnat se se svým socioekonomickým postavením alkohol, užívání drog psychologické trauma a stres z konfliktu, útěku, přesídlení narušená role v rámci rodiny a komunity neznalost/nedostatečná znalost individuálních práv zakotvených do národního a mezinárodního práva Sociální normy a kultura tradiční diskriminační přesvědčení a praktiky náboženské přesvědčení Právní rámec a praxe v hostitelské zemi a/nebo zemi původu diskriminace a přehlížení sexuálního a genderového násilí nedostatečná právní ochrana práv žen a dětí nedostatek zákonných norem postihujících sexuální a genderové násilí nedostatečná důvěra v policejní a vyšetřovací orgány aplikace zvykových a tradičních pravidel a praktik posilujících diskriminaci podle příslušnosti k určitému pohlaví obecná necitlivost a neexistence kampaní kritizujících a odsuzujících sexuální a genderové násilí diskriminační praxe v soudní administrativě a v policejních a vyšetřovacích orgánech nehlášení případů sexuálního a genderového násilí a nedostatečná důvěra ve výkon soudnictví nedostatek vůle k efektivnímu stíhání všech případů nahlášených úřadů nízký počet trestních stíhání v poměru k počtu nahlášených případů nedostupnost policejních a soudních orgánů kvůli vzdálené lokalitě tábora absence vyšetřovatelů a policejních pracovníků ženského pohlaví nedostatečné administrativní zdroje a vybavení místních soudů a bezpečnostních pracovníků zákony nebo praxe soudní administrativy dávající přednost určitému pohlaví Válka a ozbrojené konflikty rozpad sociálních struktur politická moc/kontrola nad jinými komunitami etnické rozdíly socio-ekonomická diskriminace Uprchlíci, navrátilci a vnitřně přesídlené osoby rozpad sociálních a rodinných struktur geografické umístění a místní prostředí (oblasti s velkou zločinností) plán a sociální struktura tábora (přelidnění, sdílení společného ubytování několika domácnostmi, komunální ubytování) forma poskytování služeb a půdorys uprchlického zařízení převážně mužské vedení tábora, rozhodování ovlivněné 21

22 jednostranným zastoupením mužů ve vedení nedostupnost potravin, paliva a výdělečných aktivit vedoucí k odchodu do izolovaných oblastí nedostatečná policejní ochrana nedostatečná přítomnost UNHCR/nevládních organizací v táboře nedostatečné bezpečnostní hlídky nedostatečná registrace/výdej dokladů totožnosti nepřátelský postoj místní populace (uprchlíci jsou vnímání jako materiálně privilegované osoby). Důsledky sexuálního a genderového násilí Obětem sexuálního a genderového násilí hrozí zvýšené riziko závažných zdravotních a psycho-sociálních problémů (někdy i smrti) a to i v případě, že se nejednalo o fyzický útok. Potenciální dlouhodobý dopad emočního a psychického traumatu nesmí být nikdy podceněn. Pochopení potenciálních důsledků sexuálního a genderového násilí pomůže všem zainteresovaným stranám připravit takové programy, které budou reagovat na tyto vedlejší důsledky a zabrání dalšímu poškození oběti. Následující přehled důsledků sexuálního a genderového násilí je rozdělen podle jednotlivých oblastí. Zdravotní Zdravotní dopady sexuálního a genderového násilí jsou závažné a mohou být dokonce život ohrožující. Fatální následky zabití sebevražda mateřská úmrtnost dětská úmrtnost úmrtnost související s AIDS. Nefatální následky Akutní fyzické Chronické fyzické Reproduktivní zranění šok nemoci infekce postižení somatické potíže chronická infekce chronická bolest gastrointestinální problémy poruchy přijímání potravy poruchy spánku alkoholismus, drogová závislost potrat nechtěné těhotenství interrupce v nevhodných podmínkách sexuálně přenosné choroby, včetně AIDS/HIV infekce poruchy menstruace těhotenské komplikace gynekologické poruchy 22