Ústav archeologie a muzeologie. Muzeologie

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav archeologie a muzeologie Muzeologie Daniela Kajzarová Činnost Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska Magisterská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Pavel Holman 2015

2 Prohlašuji, že jsem magisterskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury..

3 Touto formou bych ráda poděkovala Mgr. Pavlu Holmanovi za vedení mé magisterské práce a poskytování cenných rad a připomínek. Zvláštní poděkování patří paní Jarmile Plchové a ostatním členům Vlastivědnému spolku Rosicko-Oslavanska za vstřícný přístup, přínosné konzultace a pomoc při získávání potřebných informací. Také děkuji své rodině a přátelům za jejich podporu a trpělivost.

4 - 4 - Obsah 1. ÚVOD HISTORIE A VÝZNAM MĚSTA OSLAVANY ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA GEOLOGICKÉ PODMÍNKY NA OSLAVANSKU NEJSTARŠÍ OBDOBÍ POČÁTKY OSÍDLENÍ KRAJE OD STŘEDOVĚKU PO DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKU OSLAVANY V DOBĚ NACISTICKÉ OKUPACE OD KONCE DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY PO SOUČASNOST HISTORIE VLASTIVĚDNÉHO SPOLKU ROSICKO-OSLAVANSKA PRVOTNÍ SNAHY OBČANŮ O VYBUDOVÁNÍ EXPOZICE ZALOŢENÍ SPOLKU A JEHO ZÁKLADNÍ STANOVY ČINNOST VLASTIVĚDNÉHO SPOLKU ROSICKO-OSLAVANSKA V ČASE ZŘÍZENÍ MUZEJNÍCH EXPOZIC V PROSTORÁCH ZÁMKU TYPY MUZEJNÍCH BUDOV SPECIFIKA MUZEJNÍ EXPOZICE V PAMÁTKOVÉM OBJEKTU POPIS ZÁMECKÉHO OBJEKTU REKONSTRUKCE ZÁMECKÝCH PROSTOR S CÍLEM VYBUDOVÁNÍ MUZEJNÍCH EXPOZIC CHARAKTERISTIKA SBÍRKOVÉHO FONDU SBÍRKY MUZEJNÍ KNIHOVNA NABÝVÁNÍ PŘEDMĚTŮ DO SBÍRKY SOUČASNÉ EXPOZICE EXPOZICE JIŢNÍHO A ZÁPADNÍHO KŘÍDLA EXPOZICE JIŢNÍHO KŘÍDLA PROSTORY BÝVALÉ SÝPKY EXPOZICE VÝCHODNÍHO KŘÍDLA OSOBNOSTI PREZENTOVANÉ V RÁMCI EXPOZIC Václav Čapek Mirek Elpl Emil Orlik PÉČE O SBÍRKU EVIDENCE A FOTODOKUMENTACE SBÍRKOVÝCH PŘEDMĚTŮ Návrh evidence sbírkových předmětů ULOŢENÍ Depozitář Výstavní fundus KONZERVACE A RESTAUROVÁNÍ PROVOZ/FINANCE

5 PREZENTACE A PROPAGACE PREZENTAČNÍ A PROPAGAČNÍ ČINNOST DOSTUPNOST NÁVŠTĚVNOST KULTURNĚ-VÝCHOVNÁ A VZDĚLÁVACÍ ČINNOST PŘEDNÁŠKY A BESEDY KULTURNÍ AKCE PUBLIKAČNÍ ČINNOST STUDIJNÍ FOND NÁVRH PRACOVNÍHO LISTU EXPOZICE HORNICTVÍ A ENERGETIKY MUZEJNÍ EDUKACE A JEJÍ SPECIFIKA O. 2. MUZEUM A ŠKOLA Rámcové vzdělávací programy TVORBA PRACOVNÍCH LISTŮ Charakteristika pracovních listů Tvorba pracovních listů NÁVRH PRACOVNÍHO LISTU EXPOZICE HORNICTVÍ A ENERGETIKY ZÁVĚR SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY

6 Úvod Cílem této magisterské diplomové práce je zmapování historie Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska během celé jeho existence a bliţší seznámení s jeho činnostmi a přínosem pro místní občany. Představuje tuto činnost z muzeologického hlediska a zjišťuje tak, zda se expoziční činnost spolku přibliţuje ostatním muzejním institucím a můţe tak působit jako adekvátní partner ve vzdělávací a uchovávací rovině. Práce si dává téţ za úkol vytvořit prvotní návrh didaktické pomůcky v podobě pracovního listu, jako nový prvek prezentace a oţivení stálé expozice Hornictví a energetika. Návrh bude vytvořen pro ţáky druhého stupně základní školy, jako častých návštěvníků muzea. Posledním cílem je pomoci Vlastivědnému spolku s rozčleněním stávajícího sbírkového fondu do jednotlivých sbírek a návrh evidence pro správu sbírkových předmětů. Ačkoli Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, jeţ sídlí na zámku v Oslavanech, má v současné době další dvě pobočky v Zastávce u Brna a Zbýšově u Brna, práce se zabývá pouze oslavanskou sekcí spolku. Na město Oslavany je rovněţ zaměřen uţší popis historie dolování v Rosicko-Oslavanském revíru. Téma práce jsme si vybrala, protoţe muzeum je mi blízké uţ od útlého dětství, kdy jsem ho pravidelně navštěvovala v rámci školních výprav. Vţdy se mi zde velmi líbilo, proto jsem se rozhodla upozornit na toto muzeum v rámci jeho organizace, činností a úskalí, se kterými se potýká. Členové spolku jsou především důchodového věku s obdivuhodným nadšením a elánem pro zachování a prezentaci kulturních, přírodních i technických objektů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická se zabývá historií spolku, tvorbou expozic a péčí o sbírkové předměty, ale také osvětovou či prezentační činností. Této části předchází kapitola věnující se historii Oslavan, která je velmi důleţitá pro pochopení kontextu celé práce a činností spolku. Tato část bude podepřena především monografickými prame-

7 - 7 - ny, které jsem shromáţdila za pomoci samotného Vlastivědného spolku. V rámci teoretických kapitol o charakteristice sb. fondu a jeho péči bude nastíněn vlastní návrh rozčlenění jednotlivých sbírek a jejich evidence. Poslední část tvoří samotný návrh pracovního listu pro stálou expozici Hornictví a energetika. Diplomovou práci jsem zpracovávala na základě informací získaných během rozhovorů, během návštěv muzea, na základě informací z materiálů, které mi byly poskytnuty a zdroji nashromáţděnými vlastní prací.

8 Historie a význam města Oslavany Základní charakteristika Město Oslavany se nachází v Jihomoravském kraji, 25 km jihozápadně od Brna, při okraji Boskovické brázdy, v údolí řeky Oslavy. Město leţí v nadmořské výšce 230 m. n. m. a zabírá plochu 18,68 km. 2 K zde ţilo obyvatel. Město Oslavany je sloţeno ze 2 katastrálních území, neboť pod jeho správu, kromě samotného města, patří ještě obec Padochov. Význam města spočívá především v bohatých událostech, jeţ se v něm udály a v tom, co pro ně přinesly, a jeţ se váţí na dějiny prvního ţenského cisterciáckého kláštera na Moravě a v pozdějším období také na těţbu uhlí. K nejvýznamnějším oslavanským rodákům patří například mj. ornitolog a archeolog Václav Čapek. Díky krásné krajině, která město obklopuje, se staly Oslavany součástí přírodního parku Oslava. Město a jeho okolí s mnoha turistickými trasami je v současnosti často vyhledávanou rekreační oblastí Geologické podmínky na Oslavansku Město Oslavany se nachází v blízkosti styku dvou masívů, Českého a Brněnského, jenţ je překryt Boskovickou brázdou. Přestoţe je geologická stavba okolí Oslavan velmi rozmanitá, základní ráz krajině vtiskla právě Boskovická brázda, především sedimentační pánev permokarbonu, která se táhne mezi obcemi Nová ves a Říčany 2. Geologickou pestrost tomuto územnímu celku pak dodávají mladší geologické jednotky. 1 Počet obyvatel v obcích České republiky k [online]. Český statistický úřad, [cit ]. Dostupný z: WWW: < 2 Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s. 9

9 - 9 - Permokarbonem jsou nazývány kamenouhelné vrstvy hornin vznikající v období mladších prvohor. 3 Tyto kamenouhelné vrstvy jsou sloţeny ze dvou geologických útvarů, a to karbonu a permu. Nejvýznamnější uhlonosné vrstvy se pak nacházejí právě v přechodu těchto útvarů, tedy ve svrchním karbonu a spodním permu. Karbon, z lat. carbo uhlí, starší vrstva, se vyznačuje vlhkým a teplým klimatem s velkým počtem sráţek, bez velkých výkyvů mezi létem a zimou, v níţ došlo k výraznému vývoji rostlinstva např. přesliček, kapradin nebo jehličnatých stromů. Tyto podmínky byly příznivé pro vznik rašelinišť, která se stala uhelnými loţisky. Karbonské vrstvy dělíme na spodní a svrchní, přičemţ právě o svrchní vrstvě hovoříme jako o produktivním ve smyslu uhlonosném. Perm je mladší ze dvou kamenouhelných vrstev, v němţ proběhl přechod ve vývoji rostlinstva a ţivočišstva z období prvohor do období druhohor. Permské sedimenty se vyznačují červenou barvou, zřídka také šedým zabarvením. Svrchní perm jiţ neobsahuje uhlonosné vrstvy, z důvodu kolísavých klimatických poměrů a velkého sucha. Geologická stavba oslavanské oblasti neskýtala pouze loţiska kamenného uhlí v rosicko-oslavanské pánvi, ale nacházely se zde také další nerostné suroviny jako grafit v čučicko-oslavanském loţisku nafárané jamou Kukla v Oslavanech, magnezit v loţisku u Nové vsi nebo vltavíny nacházející se mezi obcemi Nová ves a Biskoupky Nejstarší období počátky osídlení kraje Z četných archeologických nálezů usuzujeme, ţe oblast dnešních Oslavan byla hustě osídlena jiţ ve starší době kamenné. Ţivot v době neolitu dokládají nálezy střepů z keramických nádob 3 ELPL, Mirek, MALÝ, Lubomír. Rosicko-oslavanským uhelným revírem. Brno: Okresní pedagogické středisko Brno-venkov, s. 52

10 zdobených červenými a ţlutými pruhy na polní trati nazvané Na luţích. 4 Jednalo se o kulturu s tzv. lineární keramikou, která se do našich zemí dostala díky migraci obyvatel z asijského kontinentu, v počátcích neolitu. První stálé obyvatelstvo se rychle adaptovalo a brzy začalo obhospodařovat lokalitu. Dobu bronzovou připomíná malá tvrz na Náporkách, jeţ byla obehnána náspem. Byly zde nalezeny kostěné hroty, části jehlic, ozdobné přesleny nebo tkalcovské závaţí. Starší doba ţelezná, často označovaná téţ jako doba halštatská, razantně ovlivnila mj. také oblast kolem Oslavan. V této době na jiţní Moravě převládá kultura horákovská, nazvaná podle mohyly Hlásnica u Horákova východně od Brna, která tuto oblast osídlila. To dokládá značné mnoţství nálezů nejen v Oslavanech např.: hradisko Náporky, ale i v jeho okolí. 5 Kultura této doby se vyznačovala zaokrouhlenými a nadzemními domy, specializovanou výrobou kostěných a parohových nástrojů, textilnictvím, ţelezářstvím a výrobou keramiky často zdobenou kolkováním Od středověku po druhou světovou válku První písemná zmínka o Oslavanech pochází ze středověkého falza zakládací listiny kláštera třebíčského, jeţ bylo zachováno v třebíčském rukopise Kosmovy kroniky, jako dar brněnského kníţete Oldřicha roku Dále se Oslavany připomínají aţ roku 1197, kdy byly odkoupeny klášterem třebíčským od pana Štěpána řečeného Uhra. 7 Roku 1225 vdova po neznámém předku pánů z Myslibořic Heilvida ze Znojma vyměnila statek Horka na předměstí Třebíče za Osla- 4 KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančický okres. 1. vyd. Brno: Garn, s Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. Vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s SVĚRÁKOVÁ, Jaroslava. Oslavany. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, s. 1 7 KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančický okres. 1. vyd. Brno: Garn, s. 211

11 vany. Zde zaloţila první ţenský cisterciácký klášter na Moravě tzv. Údolí Mariino. 8 Klášterní kostel vysvětil roku 1228 olomoucký biskup Robert za přítomnosti krále Přemysla Otakara I., královny Konstancie a jejich syna markraběte Přemysla. 9 Král tehdy udělil klášteru stejná privilegia jako právě vzniklému klášteru velehradskému. Oslavanský klášter byl tak osvobozen od zeměpanských povinností, disponoval právem útrpným a patronátním, později i právem hrdelním a ochranným. Majetný klášter, jenţ časem spravoval nad desítku statků, však musel o svá práva nesčetněkrát bojovat. Právě spory o práva a majetek jej brzy vysílily aţ na pokraj vlastní existence. Definitivní rozpad ţenského cisterciáckého kláštera dovršily následné husitské války. Od opuštění kláštera cisterciačkami roku 1525 a následném poţáru se zde vystřídalo několik panských rodů. Roku 1577 získává do zástavy oslavanský klášter Kryštof z Althannu. Altannové za svého drţení oslavanského panství provedli rozsáhlou přestavbu klášterního areálu, která byla uskutečněna mezi léty Nejdříve byl zrekonstruován klášterní kostel Panny Marie, k němuţ byla přistavěna loggie s datováním ve sgrafitu Zbylé klášterní objekty byly přebudovány k hospodářským účelům. K největším počinům bezpochyby patří přístavba renesančního zámku s dvěma arkádovými křídly a nádvořím, jeţ byl připojen k západnímu průčelí klášterních objektů. 10 Po sňatku Marie z Altannu přechází oslavanské panství do majetku rodu Mollartů, v němţ je do roku 1712, kdy je prodáno cisterciáckému klášteru Králové na Starém Brně. Oslavanský klášter však nebyl znovu obsazen jeptiškami, nýbrţ spravován pouze jako klášterní statek mezi léty Na základě Josefínské reformy, došlo roku 8 Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. Vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s SVĚRÁKOVÁ, Jaroslava. Oslavany. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, s Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. Vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančický okres. 1. vyd. Brno: Garn, s. 219

12 ke zrušení oslavanského kláštera, jenţ připadl společně s celým panstvím císařské komoře, která ho roku 1789 pronajala Janu rytíři Scharffovi a o rok později také jemu prodala. Rod Scharffů provedl klasicistní úpravy fasád, přistavěl schodišťové křídlo při jiţní budově a zaloţil ovocnou a zelinářskou zahradu. 12 Roku 1885 prodávají Scharffové Oslavany a statky k nim náleţící, tj. Zbýšov, Padochov, Němčice, Letkovice, Řeznovice a Nová ves, Gomperzům - podnikatelům z německé ţidovské rodiny. Gomperzové provedli parkovou úpravu zahrad kolem zámku. Panství bylo za druhé světové války vyvlastněno Němci jako ţidovský majetek a po její ukončení pak zabaveno státem. Během drţení oslavanského panství šlechtickými rody disponovalo město Oslavany několika právy a privilegii. Jednalo se například o právo trţní, které Oslavany obdrţely v roce 1678 a od jehoţ roku byly ustanoveny tři trţní dny v roce bratry Mollartovými. 13 K nejvýznamnějším právům oslavanského panství patřilo právo horenské, jenţ stanovovalo způsob obdělávání a spravování vinic, jakoţto i případné tresty pro škůdce vinic. Pěstování vinné révy v Oslavanech patřilo k základní obţivě obyvatelstva jiţ od vrcholného středověku, jak dokládá zmínka v zakládací listině třebíčského kláštera v roce V době největšího rozkvětu vyplňovaly rozsáhlé vinice kaţdou volnou plochu a kopec v oslavanské oblasti, především pak na Zaklášteru, Koblihu a Staré horě. Změna nastává po třicetileté válce, kdy přes veškerou snahu vrchnosti i obyvatelstva o obnovu pěstování vína, válkou zpustošený kraj, jiţ nikdy nedošel takového úspěchu. Klesla tak jeho obliba i konzumace u široké veřejnosti, přestalo být lidovým nápojem a ustoupilo tak pivu a levnější kořalce vyráběné z brambor. Význam pěstování vinné révy si město připomíná do dnešních dní v podobě znaku, na němţ je vyobrazen keř vinné révy s hroznem a vinařským noţem zvaným kosíř. V 18. a 19. století dochází na Oslavansku k výraznému rozvo- 12 SVĚRÁKOVÁ, Jaroslava. Oslavany. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, s KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančický okres. 1. vyd. Brno: Garn, s. 234

13 ji řemeslnické výroby. Kvetoucí řemesla byla jiţ na počátku 18. století spojena v cechy, jeţ chránily práva a zájmy řemeslníků. V Oslavanech byla zastoupena řemesla třemi cechy, a to obuvnickým, krejčovským a říšským, do nichţ spadala řemesla ostatní. Do cechů oslavanských náleţeli řemeslníci nejen z Oslavan, ale také z celého panství Starobrněnského kláštera. 14 Ačkoli cechy byly zrušeny jiţ na přelomu 18. a 19. století, řemeslná výroba vedle hlavních ţivností, tj. zemědělství a havířství, pokračovala ve formě ivančického ţivnostenského společenstva, které nahradilo původní cechy a kam se přidali, v té době, jiţ ţivnostníci z Oslavan. Pro 18. a 19. století je v této oblasti také významná výroba fajánse. Jednalo se o dţbánky a jiné výrobky z bílé keramiky s modrým dekorem. Tato výroba navazovala na hrnčířskou řemeslnou výrobu novokřtěnců tzv. habánů, jenţ se na konci 17. století vrátili zpět na Moravu ze Slovenska a jenţ působili také na Oslavansku. K nejvýznamnějším oslavanským hrnčířům patří Josef Kopp, pro něhoţ je typická výroba barevné keramiky, tvarově bohaté s jemným provedením. 15 K oslavanskému panství patřily také lomy, z nichţ nejvýznamnější byl lom u Nové vsi. Zde jiţ v 16. století pracovala kromě domácích kameníků také kolonie kameníků italských, jejichţ tradiční kamenickou výrobu a styl drţí a navazují na ni novovesští kameníci aţ do 20. století. Jejich doménou bylo, kromě výroby spotřebního zboţí jako plotních sloupků, obkladových desek či soklů, také zhotovování kříţů a soch značné umělecké hodnoty. Kromě řemeslné výroby se na Oslavansku dařilo také zemědělství, především pak sadařství a zelinářství. V 19. století byla v oblasti významná ţivočišná výroba, konkrétně tzv. ovčáctví. Ovčí vlna společně s pěstovaným lnem a konopím tvořila základ pro tkalcovskou výrobu. S rozvojem brněnských manufaktur pak dochází k zániku významu tkalcovství na oslavanském panství. Na ţivot oslavanského panství měla také značný vliv církev. 14 KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančický okres. 1. vyd. Brno: Garn, s Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. Vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s. 29

14 Místní fara byla zřízena klášterem a zprvu jím i obsazována. Po zániku kláštera začala upadat také katolická víra na Oslavansku. Snaha rekatolizovat obyvatelstvo byla zcela zásadní pro vrchnost po bitvě na Bílé hoře prostřednictvím brněnských jezuitů mezi léty Pro upevnění katolické víry byl do Oslavan dosazen katolický farář. Tato snaha však nebyla příliš úspěšná. Katolický farář brzy odešel, neboť všichni farníci byli nekatoličtí, většina pak silně protestantská po vzoru sousedního města Ivančic, kde sídlila Jednota bratrská. 16 První písemný doklad o přítomnosti českých bratří v sousedních Ivančicích pochází z roku Jde o usnesení moravského zemského sněmu o zákazu bratrských shromáţdění v Prostějově, Napajedlích, Třebíči a Ivančicích. V průběhu 16. století pak začala protestantská víra postupně pronikat mezi oslavanské obyvatelstvo prostřednictvím českobratrské a luteránské obce. Jezuitský řád však pomocí církevních reforem do roku 1747 ovládl s podporou oslavanské vrchnosti, která jezuity opět do města přizvala, postupně téměř všechen duchovní ţivot v oblasti, a to aţ do svého zrušení Marií Terezií roku V té době nastupuje doba osvícenská, jeţ přináší nové filozofické a sociálně politické myšlení. Nová doba sebou přináší také nový úřední jazyk, kterým se stává, pro celou rakousko-uherskou monarchii, němčina. Kolem roku 1760 byly objeveny v různých částech Oslavan, jmenovitě na Zaklášteru, ve Verpachu, na stráni v Balinech a ve zmole pod Anenskou šachtou, uhelné vrstvy. Tím nastala pro Oslavany nová epocha vývoje. Nejdříve byl dobýván ledek z břidlicových lupek, který byl vyuţíván k výrobě kyseliny sírové. Koncem 18. století se v Oslavanech dolovala kamencová břidlice, jeţ byla hojně vyuţívaná v koţeluţství k vyčiňování usní a jako klíţidlo při výrobě papíru. V této době zcela zastínila těţbu uhlí. Zánik významu jejího dobývání však zanedlouho zapříčinila výroba umělých látek, jeţ kamenec zcela nahradily. Cílená těţba uhlí 16 Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. Vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s. 25

15 v Oslavanech byla zahájena roku 1764 vrchnostenským hospodářským správcem Franzem Riedelem, jeţ nechal zarazit dvě štoly v Zakláštěří. 17 V počátcích dolování bylo vyuţíváno robotní povinnosti poddaných. Slibný rozvoj oslavanských dolů byl však ve svých počátcích zbrzděn nízkým odbytem vytěţeného uhlí, který přetrvával po celé 18. století. Vytouţený zvrat přichází v počátcích 19. století, kdy se z uhlí stává ţádaná surovina. Jedním z hlavních odběratelů bylo nově budované průmyslové Brno, které tak zajišťovalo chod textilních továren a osvětlení města. Roku 1800 kupuje oslavanské doly společně s výsadním právem těţby uhlí a ledku na celém panství zkušený tyrolský důlní úředník Johann Baptista Müller, který zde zaloţil těţařstvo i rodinné sídlo, společně se zázemím pro řemeslníky. Pouze povrchový sběr, se kterým započal Johann Müller svůj podnik, jiţ nestačil. Uhlí se začalo vykopávat ze země, čímţ docházelo také ke zvyšování počtu horníků místních i přistěhovaných. Nastoupila také účinnější technika. Rodina Müllerů postupně zarazila v revíru mnoho dolů, mj. důl Simson ve Zbýšově nebo důl Mašinka v Padochově, čímţ výrazně posílila těţební význam Oslavan i celé oblasti. Roku 1869 prodala rodina Müllerů všechny své doly Innerberské společnosti ve Vídni. Po provedených zkouškách a zjištění nevhodnosti oslavanského uhlí na výrobu ţeleza byly oslavanské doly opět prodány, a to roku 1881 Rosické báňské společnosti v Boţím Poţehnání, která vytěţené uhlí vyuţívala pro výrobu koksu jako paliva. 18 Rosická báňská společnost vznikla roku 1870 z těţařstva Rytíř Herring a spol., které jiţ dlouhou dobu působilo v severní oblasti Rosicko-Oslavanského uhelného revíru. Přestoţe se těţba v kraji těšila velkému rozkvětu, podmínky poddaných dělníků přes veškerý tlak podnikatelů na vrchnost byly stálé bídné. Dlouhá pracovní doba, nízká mzda a značně omezená 17 PLCHOVÁ, Jarmila. Průřez historií těţby uhlí v Rosicko-oslavanském černouhelném revíru. Uhlí- Rudy- Geologický průzkum. 2010, roč. 58, č. 3, s ISSN ELPL, Mirek, MALÝ, Lubomír. Rosicko-oslavanským uhelným revírem. Brno: Okresní pedagogické středisko Brno-venkov, s. 20

16 práva dělnictva postupně zapříčinila vznik odborových organizací a spolku hornictva, prostřednictvím nichţ začínali bojovat utlačovaní horníci za svá práva, nejčastěji v podobě hornických stávek. První stávky byly většinou omezeny pouze na jeden důl či jeho část, měly brzký konec a končily poráţkou dělnictva. Novým problémem v počátcích 20. století byla elektrifikace. Odběr proudu z brněnské elektrárny jiţ nestačil nejen v Rosicko- Oslavanském uhelném revíru, ale také v samotném průmyslovém Brně. Jako řešení byla vybudována nová elektrárna v Oslavanech, jeţ byla zařízena na spalování uhlí horší kvality z jiţní části Rosicko-Oslavanského uhelného revíru. K tomuto účelu bylo nutno přebudovat nedaleký důl Kukla, vyhloubený roku 1865, a soustředit na něj veškerou těţbu z celé jiţní části revíru. Učiněno tak bylo mezi léty 1911 a 1912, kdy došlo mj. ke znovu vybudování všech povrchových objektů a zabudování těţního stroje do ţelezobetonové těţní věţe. O rok později, tedy roku 1913, byl důl Kukla propojen s novou elektrárnou pomocí vybudované lanovky a byla prodlouţena lokální ţelezniční dráha z Ivančic aţ do Oslavan. 19 Od dochází také k řádnému smluvnímu odběru elektřiny pro město Brno. Značného rozmachu elektrárna dosáhla v době první světové války, kdy došlo k jejímu rozšíření a nárůstu zaměstnanců. Výstavba oslavanské elektrárny přispěla k dovršení druhé průmyslové revoluce, doby pronikání elektrifikace do průmyslové výroby, neboť byla první parní velkoelektrárnou v našich zemích. Svoji činnost ukončila roku S koncem první světové války a zrodem samostatné Československé republiky přicházela naděje oslavanských horníků na nové lepší socialistické zítřky. Z těchto představ však nezbylo zcela nic, neboť burţoazní vláda udrţela moc pevně ve svých rukou. Narůstá nezaměstnanost, drahota a nespokojenost dělnictva, která vrcholí v prosinci roku 1920 generální stávkou dělníků, jeţ bo- 19 FRANĚK, Otakar. Oslavany obkličují: Kronika prosincové generální stávky 1920 na Rosicku-Oslavansku. 2. přeprac. a rozš. vyd. Brno: Blok, s. 11

17 jují za svá práva. 20 Pro oslavanské dělníky bylo vrcholným bodem stávky odzbrojení vojenského transportu vyslané vojenské jednotky pod vedením podplukovníka Sponnera, jeţ měly hornické bouře uklidnit a poté obsazení místní elektrárny. Prosincová stávka měla dalekosáhlé důsledky v širokém okolí. Po obsazení elektrárny dělníky byly přerušeny dodávky elektrického proudu, mj. také do Brna, čímţ byla přerušena průmyslová výroba i osvětlení v celém městě. Přestoţe stávka po úporném boji a masovém zatýkání dopadla poráţkou pro dělnictvo, výsledkem byla pouze sníţená pracovní doba na 8 hodin denně a výstavba koupelen na šachtách, stala se pro ně velkým poučením a ukázala nutnost jednoty dělníků v boji za svá práva. Roku 1921 vznikla Komunistická strana Československa, která se stala krátce po svém zaloţení dělnickou masovou stranou na celém našem území. Silné hnutí se projevilo téţ v Dělnické tělovýchovné jednotě a Jednotě proletářské tělovýchovy, které tak upozadily jednoty sokolské a orelské. Prohloubil se také odklon společnosti od církve. Další nepokoje v řadách dělnictva se objevují v době hospodářské krize mezi léty V této době jsou likvidovány menší podniky, díky čemuţ také silně vzrůstá nezaměstnanost. Mzdové poměry oslavanských horníků jiţ nestačí ani na zajištění nejnutnějších ţivotních potřeb. Tato situace vyvrcholila v listopadu roku 1932 další dělnickou stávkou. Roku 1935 vzniká Rosická báňská společnost Láska Boţí v Zastávce u Brna, která definitivně slučuje těţařské společnosti v Rosicko-Oslavanském revíru. Stále se prohlubující dělnické existenční problémy byly upozaděny roku 1938, kdy s veškeré společenské snahy upnuly na obranu Československé republiky a zachování demokracie. 20 ELPL, Mirek, MALÝ, Lubomír. Rosicko-oslavanským uhelným revírem. Brno: Okresní pedagogické středisko Brno-venkov, s. 39

18 Oslavany v době nacistické okupace Obsazení Československa německými vojsky 15. března 1939 přineslo značnou vlnu nevole, odporu a strachu československých občanů na celém našem území. Němci postupně obsadili jednotlivé oblasti nově zřízeného Protektorátu Čechy a Morava, v nichţ pod svoji správou začali systematicky vyuţívat obyvatelstvo a jeho práci ve prospěch Říše ve všech sférách společnosti. V prosinci roku 1938 byla mj. strany a organizace rozpuštěna také Komunistická strana Československa a veškeré organizace jí řízené. Pro oslavanské dělníky to byla velká rána, na niţ reagovali pracovními stávkami. 16. března 1939 byl tak přidělen do oslavanské elektrárny technický oddíl z Vídně jako náhrada za nespolehlivé české dělníky. V průběhu války byl zřízen u dolu Kukla také ţidovský pracovní tábor podléhající Terezínu. Během první poloviny 40. let byl zrušen veškerý kulturní ţivot v obci, zrevidovány učební osnovy i školní pomůcky. Z oslavanského zámku bylo odvezeno veškeré zařízení a cenný nábytek, jeţ bylo prodáno v německých správních zemích. Změny nastaly také v Rosické báňské společnosti, kde nově jmenovaný vrchní ředitel Němec Kurt Repetzki dostal za úkol zvýšit míru těţby uhlí v oblasti. 21 Násilné pokusy o zavádění nových dobývacích metod pro zvýšení výnosů vedly, v nevhodném prostředí revíru, k častým haváriím. Po zakázání komunistické strany se v Oslavanech utvořilo několik ilegálních mj. komunistických skupin, jejichţ činnost se zaměřovala především na šíření ilegálního tisku a letáků, šíření komunistických myšlenek nebo uspořádávání kulturních akcí oslavujících komunismus. 30. září 1941 dochází k vyhlášení stanného práva, jeţ bylo provázeno zatýkáním a popravami, především komunistických a reţimu nepohodlných občanů, z velké části právě na Oslavansku. Tito lidé byli také obsazováni na nucenou práci v Říši. 21 Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s. 43

19 Od počátku dubna roku 1945 byl veškerý ţivot v Oslavanech ovlivněn nálety spojeneckých letadel a procházením vojska. Provoz elektrárny byl omezen pouze pro důl Kukla, kvůli ochraně před moţným zatopením dolu. 18. dubna, nedlouho před příchodem ruské hlídky, odchází z Oslavan německá posádka i oslavanští Němci. Ruské hlídky byly do Oslavan pouze vysílány, město však neobsadily, pořádkovou sluţbu tak měli na starosti oslavanští, sjednoceni pod Revolučním národním výborem, který zde byl ustanoven 20. dubna Poté, co německá armáda zjistila, ţe ruské hlídky neobsadily Oslavany trvale, pokračovala ve snaze o jejich obsazení přes okolní obce Padochov a Čučice. S pomocí místních partyzánských skupin obsadila Ruská armáda 29. dubna Padochov, coţ mělo za následek získání převahy a postupné osvobozování vesnic. Boje na území Oslavan však trvaly ještě do prvních květnových dní, neboť odhodlaní Němci bombardovali Oslavany z přilehlých okolních vesnic aţ do posledních dní války. 7. května pak definitivně přichází Ruská armáda do Oslavan a osvobozuje je. 9. května 1945 bylo uzavřeno příměří a ještě téhoţ večera opustil sovětský pěší pluk Oslavany Od konce druhé světové války po současnost Na konci druhé světové války byly Oslavany značně poznamenány nedávnými nálety a bombardováním, jeţ mělo za následek značné poničení obytných domů, školních budov, sokolské tělocvičny, silnic a v neposlední řadě také dolu Kukla a strojírny oslavanské elektrárny. Kaţdý občan cítil povinnost pomoci své republice a místu, v němţ ţije, při odstraňování válečných škod. Začalo se s opravami těţce poškozených školních budov, přístavbami nových domů, byly otevírány obchody s různým sortimentem. 24. října 1945 byly dekretem prezidenta zestátněny všechny doly 22 Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s. 46

20 v Československu. Rosicko-Oslavanské doly tak přešly pod národní podnik v Zastávce u Brna. Roku 1947 byl přejmenován důl Kukla na důl Václav Nosek. V rámci budovaní a oprav města byly koncem roku 1950 zahájeny výkopové práce pro výstavbu vodovodu vedoucího z Ivančic přes Letkovice aţ do Oslavan, jeţ byl roku 1953 propojen přes celou obec s vodní nádrţí umístěnou na Staré hoře. 23 Stejného roku, tedy roku 1950, bylo také v Oslavanech také ustanoveno JZD, jeţ zde vystavělo kravíny, drůbeţárny a vepříny, které se staly v následujícím období hlavní a značně významnou obţivou městečka. Právě v této oblasti získaly Oslavany v 50. letech mnoho státních ocenění za výbornou práci a výnosy. Roku 1955 se vybudovala kanalizace, postavilo se sídliště v Sadě a dokončilo se výbojkové osvětlení. Roku 1963 byla postavena nová školní budova. Nové zdravotní středisko s lékárnou bylo vybudováno roku 1973, zároveň byla dokončena sportovní hala a autobusové nádraţí. V roce 1973 došlo k ukončení těţby uhlí na dole Václav Nosek a v prostorách bývalého dolu byl vybudován závod První brněnská strojírna, závod Oslavany, jeţ se specializuje mj. například na sériovou výrobu olejových hydraulických tlumičů. Roku 1992 bylo zahájeno zatápění důlních prostor v revíru a následná rekultivace oblasti. Současné Oslavany jsou moderním městem s devítiletou základní školou a několika mateřskými školkami. Bývalé hornické město je dnes významným sídlem průmyslu, který je zastoupen například firmou Metaldyne, strojírnou Oslavany nebo společností Prefa Brno. K prioritním snahám města patří zajištění celkové infrastruktury. O kulturní vyţití je ve městě postaráno prostřednictvím zájmových organizací a Kulturního a informačního střediska. Město kaţdoročně pořádá tradiční Historické slavnosti a Karmelskou pouť. Od roku 1997 je město součástí přírodního parku Oslava. 23 Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s. 54

21 Historie Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 3.1. Prvotní snahy občanů o vybudování expozice V regionu přetrvávaly snahy o vytvoření hornické expozice mezi místními občany po celé 20. století. Oslavy hornického ţivota a práce tvořily podstatnou součást kulturního ţivota v obci. Hrdost místních občanů na svoji práci, jeţ měla obrovský význam nejen pro rozvoj daného regionu, ale především pro samotné průmyslové Brno, neuhasla ani v těţkých dobách nacistické německé okupace. Právě tehdy, roku 1941 na oslavu Prvního máje, uspořádala ilegální skupina hornickou výstavu. Výstava byla obohacena o průvod oslavanských komunistů, které doprovázela hornická kapela hrající hornické a revoluční písně. 24 Přestoţe následným výsledkem akce bylo hromadné zatýkání občanů, výstava se těšila velkému zájmu návštěvníků. 25 Myšlenka vybudování regionálního hornického muzea, však v této době neměla reálný základ, a tak brzy zanikla. S ukončením těţby uhlí v Oslavanech roku 1973 a následnou rekultivací těţebních ploch a hald, upadla hornická historie v paměti místních občanů zcela v zapomnění, a to nejen u mladších generací, ale také u samotných, kdysi hrdých, horníků. Tato situace souvisela s útlumem těţby uhlí v celém státě, v jejímţ důsledku probíhalo zdůrazňování negativních dopadů těţby a nutnost likvidace následků těţby uhlí a znevaţování hornické profese. 26 Také z těchto důvodů byla, jiţ ve svých počátcích, potlačena snaha o vybudování stálé hornické expozice v osmdesátých letech. 24 Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. Vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s PLCHOVÁ, Jarmila. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska 10 let činnosti. Okno: Oslavanské kuriozity, novinky, oznámení, 2009, roč. 17, č. 10, s V hlubinných dolech se dnes těţí pouze uhlí na Karvinsku a uran v Dolní Roţínce.

22 Obrat nastává aţ roku 1999 u příleţitosti pořádání Dnů evropského dědictví, při nichţ byly v Oslavanech uspořádány první slavnosti vracející se k oslavě více jak 240leté historie hornické činnosti a tradicím, tzv. Oslavanské hornické slavnosti. Hornické slavnosti navázaly na starší tradici oslav horníků, které se konaly v minulosti vţdy v září. V rámci této příleţitosti byla uskutečněna rozsáhlá výstava nazvaná Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska, která byla situována do prostor areálu oslavanského zámku. Výstava byla obsahově i instalačně zpracována pod odborným dohledem ivančického muzea, výtvarnice pí. Slavíkové a místních historiků. 27 Energetická sekce byla zpracována panem Janem Kyselákem, zatímco sekci hornickou vytvořila paní Jarmila Plchová. Všechny předpoklady k realizaci výstavy zajistil městský úřad Oslavany, za přímé účasti starosty města pana Víta Aldorfa a místostarosty Mgr. Miloše Musila. 28 celou dobu výstavy byl v jedné z místností zřízen kinosál, kde byly promítány záznamy z prvních dnů likvidace pozůstatků těţby v revíru, v roce První seznamovaly návštěvníky s historií těţby uhlí v revíru, od samotného počátku po jeho konec roku 1992, stejně jako s technickým zázemím dolů, tedy těţními stroji, těţními věţemi, technologickými budovami a dalším. Energetická sekce byla prezentována bohatou fotodokumentací s řadou elektrárenských exponátů, z nichţ nejpoutavější byl téměř kompletní velín oslavanské parní velkoelektrárny pocházející ze 40. let, na němţ byl simulován její provoz. Výstava zaznamenala obrovský úspěch a pro její hojnou návštěvnost musela být prodlouţena o dalších 14 dní. 29 U příleţitosti této výstavy byla vydána nákladem města Oslavany publikace Jarmily Plchové Rosicko- Oslavanský uhelný revír Při konání hornických slav- 27 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 1. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 4, s tamtéţ s. 18 Po 29 PLCHOVÁ, Jarmila. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska 10 let činnosti. Okno: Oslavanské kuriozity, novinky, oznámení, 2009, roč. 17, č. 10, s

23 ností byla také obnovena Naučná stezka permokarbonem Boskovické brázdy, jeţ lemuje údolí řeky Oslavy a seznamuje návštěvníky s unikátním geologickým jevem dané lokality, tedy nepřerušovaným uhlonosným souvrstvím na přelomu karbonu a permu Založení spolku a jeho základní stanovy Obrovský zájem veřejnosti o výstavu z roku 1999, nazvanou Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska, podněcoval organizátory výstavy k další činnosti v tomto směru. Z těchto důvodů se ke konci roku 1999 sešla skupina organizátorů výstavy a další nadšení občané na místní radnici, kde začala probíhat jednání o zaloţení spolku. Výsledkem několika jednání bylo ustanovení přípravného výboru 15. března r. 2000, kdy byly také stanoveny cíle, navrţen název, vypracovány stanovy, udán termín konání Valné hromady 30 s volbou představenstva a dozorčí rady a bylo zaţádáno o registraci spolku na Ministerstvu vnitra ČR. Valná hromada, ustavující občanské sdruţení pod názvem Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, se uskutečnila 7. června roku Kromě odsouhlasení navrhnutých stanov bylo zvoleno představenstvo spolku a dozorčí rada, a to v tomto sloţení: Představenstvo Předseda Ing. Zdeněk Vévoda, Oslavany Místopředseda Jan Kyselák, Oslavany Jednatel Ing. Arnošt Kejta, Zastávka u Brna 30 Valná hromada je nejvyšším orgánem Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska a tvoří ji všichni členové tohoto sdruţení. Svolává ji Představenstvo spolku, které je výkonným orgánem sdruţení a odpovídá za svou činnost Valné hromadě. Dozorčí rada je pak kontrolním orgánem sdruţení, které také odpovídá za svoji činnost Valné hromadě. 31 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 1. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 4, s. 19

24 Hospodář Ing. Jiří Gross, Oslavany Členové Jarmila Plchová, Oslavany RNDr. Luboš Rejl, Oslavany RNDr. Lubomír Malý, Brno Mgr. Miloš Musil, Oslavany Martin Horký, Zastávka u Brna Dozorčí rada Předseda Miroslav Vérosta, Oslavany Členové Ing. Josef Dragoun, Zbýšov Ludvík Holub, Zastávka u Brna Ing. Jaroslav Růţa, Oslavany Marie Krýdlová, Oslavany Práva a povinnosti jednotlivých orgánů, funkcí a všech členů sdruţení jsou ustanovena ve stanovách Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska. Výraznou pomoc prokázalo město Oslavany, které bylo nápomocno nejen při ustavujících jednáních spolku, ale především přenechalo spolku k uţívání prostory jiţního křídla oslavanského zámku. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska byl zaloţen jako nezávislé a dobrovolné občanské sdružení ve formě právnické osoby, které sdružuje fyzické i právnické osoby, na základě společného zájmu realizovat stanovami určené cíle činnosti spolku. 32 Ve svých stanovách si Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska klade za cíl především vybudovat stálou muzejní expozici v prostorách oslavanského zámku, zahrnující historii regionu obecně, historii 32 Stanovy občanského sdružení: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska [online]. Oslavany: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, s. 1 [cit ] Dostupný z WWW: < stanovy-sdruzeni/>

25 těžby uhlí a nerostných surovin a jejich zpracování v rosickooslavanské oblasti, historii oslavanské parní elektrárny, geologii regionu a kulturní souvislosti vyplývající z historie rozvoje řemesel a života obyvatel regionu. Sdružení má za cíl vyvíjet aktivní činnost v oblasti získávání materiálu pro zachování dokladů o vývoji regionu a života předchozích generací, bádat po historických událostech a tradicích v regionu a vyvíjet osvětovou činnost v dané oblasti. Záměrem sdružení je informovat o dané problematice širokou veřejnost pomocí výstav, publikační a přednáškové činnosti, navazování spolupráce s jinými institucemi, shromažďování exponátů a doprovodného materiálu vážící se k regionu v různých podobách, založení odborné knihovny, zvláště zaměřené na geologii, hornictví a energetiku, podílet se na organizaci historických hornických slavností a v neposlední řadě zapojit mikroregion do systémů turistických cyklotras, zviditelnit jej v propagačních turistických materiálech a materiálech cestovních kanceláří a v nabídkách regionálních Kulturně informačních center Činnost Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska v čase Prvořadým cílem sdruţení bylo vybudovat stálou muzejní expozici prezentující dvě základní témata, a to historii těţby uhlí a nerostných surovin v regionu, společně s jejich zpracováním a historii oslavanské parní elektrárny. Na uskutečnění hlavního cíle začal spolek pracovat jiţ od počátku svého vzniku, především tvorbou vlastního sbírkového fondu, který byl v rámci prezentace doplněn o zapůjčené předměty z důvodu znázornění tématu. V prvním roce své existence započal spolek s obnovou a inovací 33 Stanovy občanského sdružení: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska [online]. Oslavany: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, s. 1-2 [cit ] Dostupný z WWW: < stanovy-sdruzeni/>

26 výstavy Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska, která byla prezentována roku To výstava byla po svém ukončení ponechána v prostorách zámku, které převzal do uţívání nově zaloţený spolek i s většinou exponátů. K tomu byla připojena výstava Naučná stezka permokarbonem, která je zkrácenou verzí naučné stezky zřízenou přímo v údolí řeky Oslavy. K problematice těţby uhlí byl vytvořen přehledný graf těţby uhlí v regionu od roku 1760 po rok 1992 a bylo započato s výstavbou repliky důlní chodby ve skutečné velikosti s ukázkou rubání, která byla situována do prostor bývalých stájí na druhém nádvoří zámku. K elektrárenské části byla sestavena světelná mapa postupné elektrifikace okresu Brno-venkov a personální dokumentace elektrárny, ve formě pracovních průkazů a fotografií, zachycující období prosincové generální stávky roku Událost prosincové stávky, při níţ byla obsazena elektrárna a přerušena dodávka elektrického proudu v blízkém okolí i brněnské metropoli, se zapsala do paměti místních občanů i dějin celého státu. 34 Výstava v tomto pojetí byla prezentována návštěvníkům během Hornických slavností, jako součást prohlídky zámku a shlédlo jí 1622 návštěvníků. 35 Hornické slavnosti se, od roku 1999 konají pravidelně, kaţdý druhý víkend v září. Úspěšná výstava byla následujícího roku, přesněji 26. dubna 2001, otevřena jako stálá muzejní expozice Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska prezentující, prozatím, především hornictví a energetiku v regionu. Stálá expozice byla zahájena vernisáţí s účastí všech členů spolku, představitelů města, okolních starostů a pozvaných hostů, mezi kterými byl například i ředitel nynějšího Muzea Brněnska Mgr. Antonín Reček, zástupce Matice hornické pan PhDr. Miloš Zárybnický nebo předseda Klubu hornických důchodců ve Zbýšově pan Ing. Oldřich Chytil. Nechyběli ani 34 Elektrárna Oslavany byla v prosinci roku 1960, v rámci oslav 40. výročí této generální stávky, přejmenována na Elektrárnu prosincové stávky. 35 Vérosta VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 1. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 4, s. 19

27 zástupci tisku a kabelové televize. Pro veřejnost pak byla expozice otevřena sezóně od 1. května do 30. září o víkendech, svátcích a po včasné domluvě větších skupin také ve všední dny. V tomto období otevírá muzeum své brány návštěvníkům do dnešních dní. Průvodcovskou činnost zajišťují všichni členové spolku, kteří se v této činnosti během roku střídají. Roku 2001 byly oblíbené zářijové slavnosti horníků přejmenovány z Oslavanských hornických slavností na Oslavanské historické slavnosti. Součástí expozice byla také vybudována první část repliky důlní chodby ve skutečné velikosti, umístěné v prostorách bývalé stáje, jeţ měla být postupně rozšiřována. Vlivem rekultivace prostředí a důsledné likvidace těţební činnosti, po skončení těţby v regionu, bylo vybudování repliky důlní chodby a získání jejího vybavení velmi sloţité, neboť těţní věţe, stroje i budovy byly po jejich demontování následně zlikvidovány. Hornickou činnost v revíru tak připomínaly pouze zachované tři těţní věţe bývalých dolů, a to dolu Jindřich II. ve Zbýšově, dolu Simson ve Zbýšově a torzo těţní věţe dolu Kukla v Oslavanech. Úkol znesnadňoval také nedostatek finančních prostředků. V rámci pomoci při zachování hornické historie byly postupně oslovovány různé společnosti, od kterých bylo získáno některé vybavení a materiál nutný pro výstavbu důlní chodby. V dalším roce, tedy roku 2002, oslavanské sdruţení stále pokračovalo v inovacích důlní repliky společně s obohacováním ostatních částí expozice. Hornická expozice byla doplněna o několik fragmentů parních těţních strojů, které byly dlouhodobě zapůjčeny z těţních jam Julius a Ferdinand ze Zastávky u Brna nebo o záchranářské vybavení slouţící k oţivení činnosti dýchání získané z obce Klepačov u Blanska. 36 Dále byla expozice doplněna o důlní svítidla, modely dolů a elektrárny, pietní koutek připomínající dvě největší důlní neštěstí nebo světelné tablo 36 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 2. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 5, s. 26

28 s vyznačenými nejdůleţitějšími šedesáti doly v revíru. 37 Replika důlní chodby byla prodlouţena o dělící chodbu a rozšířena o evidenční tabule, ruční hornické nástroje a mnohé další. Navázání kontaktu s vedením Hornického muzea Landek v Ostravě přineslo Vlastivědnému spolku Rosicko-Oslavanska finanční podporu z nadace Landek na uhrazení nákladů za vydání publikací Jarmily Plchové a Jana Kyseláka, stejně jako za restaurování, zprovoznění a umístění odstředivého regulátoru parního těţního stroje. 38 Ještě roku 2002 vyuţilo sdruţení nově zpřístupněné prostory modrého salonku, v prvním patře jiţního křídla zámku, na prezentaci uměleckých děl a předmětů z oslavanského zámku a vystavení fotografické dokumentace představující historii Dalešické vodní elektrárny. Téhoţ roku vstoupil Vlastivědný spolek Rosicko- Oslavanska do internetových sítí zásluhou Martina Horkého. Tento počin vycházel ze samotného rozhodnutí tohoto člena, stejně jako výsledná podoba webových stránek Vlastivědného spolku. V rámci Historických slavností 14. a 15. září 2002 byla v přízemí jiţního křídla zámku slavnostně otevřena Sborem dobrovolných hasičů nová expozice hasičské techniky jako samostatný celek ve stejném objektu. 27. září pak byla uspořádána, pro oslavanskou veřejnost Vlastivědným spolkem Rosicko-Oslavanska společně s Lidovým domem, beseda na téma Hrnčíři, toufaři historie významného řemesla v Oslavanech. 39 Sdruţení se také zapojilo do městských aktivit například úklidem na zámku, provázením zámeckými expozicemi a dalších prostor při Hornických slavnostech nebo četnými příspěvky do místních zpravodajů. Publikační činnost nebyla opomíjená ani následujícího roku, kdy jeho většinu věnovali členové spolku přípravě publikace nazvané Oslavany 900 let od první písemné zprávy Rok 2003 byl pro spolek významným také rozšířením exponátů o 37 Celkový počet dolů za celou historii těţby v revíru není znám. 38 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 2. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 5, s Tamtéţ s. 26

29 staré televizory, magnetofony, gramofony, elektrické přístroje a ţárovky různého typu, počítačky a jiné předměty, které byly vystaveny v nově zrekonstruovaných prostorách modrého a zeleného salonku. Výstava byla doplněna exponáty ze zapůjčené sbírky radiopřijímačů od učitele Jirušky z Moravských Budějovic. K dalšímu rozšíření zmiňované výstavy i vlastního sbírkového fondu spolku o darované radiopřijímače došlo po odvysílání jednoho z cyklu Toulavé kamery z produkce České televize, v němţ byly mj. prezentovány také zámecké expozice Vlastivědného spolku v Oslavanech. 40 Pro město Oslavany i spolek samotný bylo velkým počinem slavnostní otevření Energetické cyklostezky za přítomnosti zástupců Skupiny ČEZ. Cyklostezka seznamuje účastníky s historií výroby elektrické energie od nejstaršího období po současnost. Spojila tak expozici Vlastivědného spolku o nejstarší tepelné elektrárně na Moravě s Přečerpávající vodní elektrárnou Dalešice a Jadernou elektrárnou Dukovany. Mimo tématické propojení oţivila nově otevřená cyklostezka turistický ruch kraje a přinesla nejen městu, ale především zámku a jeho expozicím, četnou návštěvnickou skupinu. V rámci prezentace činnosti spolku byl natočen videozáznam z expozičních prostor, který byl při oslavách 50. výročí zaloţení hornické expozice v Národním technickém muzeu slavnostně promítnut. Tento záznam pak bývá dále vyuţíván v rámci prezentačních aktivit spolku. Pole pro další prezentační činnost přinesla také následná VI. celostátní geologická konference, která se konala ve dnech 17. a 18. září 2003 v hotelu Horník v Oslavanech, za spoluúčasti města a Vlastivědného spolku, během níţ účastníci navštívili expoziční prostory zámku, naučnou stezku i zbylé objekty důlní činnosti v regionu. Mimo to obdrţeli účastníci konference materiály týkající se Rosicko-Oslavankého revíru a sborník přednášek, v jejichţ rámci byla mj. představena činnost Vlastivědného spolku. Valná hromada, uskutečněná toho roku VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 3. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 6, s. 16

30 června, jmenovala do funkce 2. místopředsedy představenstva Ing. Arnošta Kejtu, funkci jednatelky spolku převzala Jarmila Plchová. 41 Rok 2004 byl věnován především oslavám 900ti let od první písemné zmínky o Oslavanech. K tomuto výročí byla uspořádána výstava historických fotografií města, pod názvem Oslavany jak je neznáme. Ve slavnostním roce však nebyla opomenuta ani osvětová činnost spolku, často v podobě různých přednášek, besed a komentovaných vycházek. Z široké škály můţeme zmínit vycházku pro veřejnost na téma osídlení a geologie kraje pod vedením RNDr. Luboše Rejla, besedu o hornické činnosti v reţii Jarmily Plchové a Ing. Jiřího Grosse nebo besedu věnovanou oslavanské elektrárně, v době prosincové stávky roku 1920, upořádanou Janem Kyselákem. Přednášková činnost doplňovala běţnou činnost průvodcovskou. Největší zvrat však nastává ve výstavních prostorách, kterými dosud spolek disponoval, neboť získává do pronájmu zbývající část zdevastovaného jiţního křídla zámku, od prvního patra aţ po půdu. Veškeré volné chvíle tak věnovali členové spolku, jejich rodiny i místní občané budování nových expozičních prostor, depozitáře a klubovny. Z počátku bylo nutné zpřístupnit zazděné schodiště do mezipatra a upravit stávající místnosti na spolkovou klubovnu. Zednické práce prováděli Rudolf Haupt a František Kocáb, pomocné práce pak byly zajišťovány ostatními členy spolku. Antonín Martínek se pak postaral o tvorbu nových okenních rámů, jejich zasklení, rovněţ pak o zárubně a úpravu dveří. Svépomocné úpravy zámeckých prostor pokračovaly i v následujícím roce. Pro efektivnější rozloţení práce byl v březnu roku 2005 kolektiv spolku rozdělen na dvě části. Zatímco první část pokračovala s úpravami klubovny, druhá část se věnovala úpravám na 2. zámeckém nádvoří, kde byla, k dříve vybudovaným replikám důlních děl, doplněna důlní lokomotiva pro přepravu osob na pracoviště 41 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 3. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 6, s. 16

31 s pojízdným záchodem. Tato lokomotiva byla zapůjčena Muzeem průmyslových ţeleznic v Brně. První část kolektivu ukončila svoji činnost 15. března 2005, kdy se ve zcela nových prostorách klubovny Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska konala valná hromada. 42 Dalším významným počinem bylo vytvoření nové sekce Vlastivědného spolku, která vznikla 5. července v obci Zastávka u Brna. Ke své činnosti získala od obce prostory v místní Mateřské škole, a jiţ v počátcích listopadu uspořádala výstavu s názvem 130 let Boţího poţehnání. 43 Oslavanská sekce, vybudovala téhoţ roku památník upomínající 250. výročí od první zmínky o uţívání černého uhlí v Oslavanech. Odhalení památníku proběhlo slavnostně s bohatým programem za účasti mladších i starších občanů města. V zámeckém areálu se následně konal celorepublikový seminář nazvaný K počátkům těţby uhlí na Moravě. Zásluhou Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska a Jarmily Plchové především, bylo vybudováno pietní místo ve Zbýšově u Brna, připomínající katastrofy v Rosicko-Oslavanském uhelném revíru. 44 Hornické slavnosti pořádané k výročí roku 2005 se vyjímaly oproti předešlým ročníkům svojí pompézností a bohatým programem. Jako součást slavností proběhl 1. ročník turistického pochodu na 10 km nazvaný Po hornických stezkách, který společně se skautskou organizací Junák Vlastivědný spolek organizoval. Akce byla otevřena také cyklistům v podobě tratě dlouhé 25 nebo 50 km. Bouřlivý rok završila prezentace Jarmily Plchové o činnosti spolku na semináři pořádaném v Národním technickém muzeu v Praze. Díky nově získaným zámeckým prostorám disponoval spolek, jiţ od počátku roku 2006, rozšířenými výstavními plochami, které po- 42 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 4. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 7-8, s Tamtéţ s Boţí poţehnání (něm. Segen Gottes) je původním názvem obce Zastávka u Brna. Název pochází z německého pojmenování nově objeveného uhelného pole u obce, které bylo nazváno Segen Gottes Grube. 44 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 4. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 7-8, s. 23

32 stupně renovoval a ke konci roku je i částečně vyuţíval. Jednou z prvních výstav uskutečněných v nových prostorách dřívější zámecké sýpky byla výstava konaná k 80. výročí úmrtí, mj. řídícího učitele a významného ornitologa, Václava Čapka. Nevídaný úspěch zaznamenala také výstava Oslavanské stromy instalovaná v průjezdu Kulturního a informačního střediska. Z těchto důvodů byla výstava přeinstalována do renovovaných prostor dřívějšího depozitáře spolku. Ve starších prostorách byla připravena výstava elektrospotřebičů. Návštěvník si zde mohl prohlédnout různé druhy vysavačů, ţehliček, fotoaparátů, telefonů, telefonních ústředen, zvětšovacích přístrojů, kamer a promítaček. 45 V rámci zachování nejvýznamnější památky připomínající těţbu uhlí ve městě, tedy těţní věţ dolu Kukla, podal Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska ţádost na Ministerstvo kultury o zařazení těţní věţe mezi národní technické památky. Nad vchod budovy s výstavními plochami byl připevněn, vedle stávajícího znaku Sboru dobrovolných hasičů, nový znak Vlastivědného spolku. Rok 2007 byl ve znamení dokončovacích prací v nových výstavních prostorách bývalé sýpky, které byly postupně zaplňovány. Kromě aktuálních výstav byla do tohoto prostoru nainstalována také stálá expozice Příroda Oslavanska, která vznikla sloučením výstav Oslavanské stromy a Václav Čapek. Tohoto roku si také připomenul Vlastivědný spolek 430. výročí příchodu významného rodu Althanů na oslavanské panství. K výročí příchodu rodu byla uspořádána beseda pod vedením Jarmily Plchové v místní knihovně a následně vysazena členy spolku lípa na nádvoří zámku. V rámci Oslavanských historických slavností připravila taktéţ Jarmila Plchová výstavu Althanové, kterou umístila téţ do nových prostor bývalé sýpky. Dalším počinem váţící se k zářijovým slavnostem bylo obohacení hornické expozice o makety bývalého oslavanského dolu Mašinka a bývalého zbýšovského dolu Antonín, 45 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 5. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 9, s. 20

33 které zapůjčil člen spolku Petr Kubinský. 46 V místech bývalého depozitáře pak byla instalována výstava s názvem Historie Oslavan, vybudovaná dle projektu RNDr. Luboše Rejla. 47 Ještě toho roku získal Vlastivědný spolek nový výstavní fundus ve formě vyřazených školních lavic, ţidlí, pracovních stolů a dalšího nábytku z místní základní školy, jeţ rekonstruovala půdní prostory, kde byly tyto věci trvale uloţeny. Vlastivědný spolek zaznamenal úspěch také v regionálních médiích. 29. června 2007 vysílal Český rozhlas Brno tříhodinový pořad o městě Oslavany, který řídila Mgr. Zdenka Dufková, a jehoţ se vybraní členové spolku aktivně účastnili. 48 Roku 2008 vybavil Vlastivědný spolek dílnu různým nářadím a pracovními pomůckami, kterou, jiţ dříve, zřídil v prostorách zámku. V rámci zamýšleného doplnění expozice Příroda Oslavanska byly vytvořeny Vítem Aldorfem panely reprezentující ryby místních vod a Oldřichem Šlapanským ptactvo vyskytující se v okolí. Energetická část byla obohacena o nové modely elektrárny, měřící elektrické přístroje a další. Zbylé prostory bývalé sýpky zaplnila kromě, jiţ stávajících výstav, také výstava odkazující k bývalému významnému řemeslu v oblasti pod názvem Kamenictví října 2008 otevřeli slavnostní vernisáţí členové Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska výstavu Těţba uhlí ve Zbýšově, která byla instalována do prostor Dělnického domu ve Zbýšově u Brna, a jenţ mapovala historii těţby uhlí v tomto teritoriu 46 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 6. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 10, s VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 6. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 10, s Tamtéţ s VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 7. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 11, s. 13

34 od roku 1782 po rok Pro potřeby spolku byl zakoupen nový počítač, tiskárna, televize a přehrávač. Desátým rokem existence spolku, tedy roku 2009, započalo sdruţení s velkou renovací stávajícího výstavního fundusu, v podobě zasklívání výstavních panelů s doprovodným textem. Výstavní fundus byl postupně získáván spolkem především formou darů či odkupů. V rámci zasklívací renovace byla, v části expozice věnované Přírodě Oslavanska, zhotovena velká prosklená vitrína, v níţ byly umístěny preparáty ptactva a jiné zvěře. Energetická část byla doplněna o další měřící elektrické přístroje, které byly umístěny do zasklených skříní. Dále byly sestaveny panem Janem Kyselákem alba fotografií, připomínající elektrárnu v časech prosincové generální stávky roku Tato alba obsahovala na 225 původních a popsaných fotografií. 51 Hornická expozice byla rozšířena o další odstředivý regulátor, který byl zapůjčen z První brněnské strojírny Brno. Získána byla téţ nabíječka telefonní ústředny. Nově byla instalována výstava 10 let muzea hornictví a energetiky, která reprezentovala činnost Vlastivědného spolku v uplynulých letech. Ministerstvem kultury byla potvrzena ţádost o zařazení těţní věţe dolu Kukla do seznamu národních technických památek. Toto rozhodnutí tak podpořilo plánování příprav opravy této věţe. V rámci osvětové činnosti byla uspořádaná beseda věnovaná ptactvu v našem okolí a významu bývalého učitele a ornitologa Václava Čapka, pod vedením Oldřicha Šlapanského, který pro Vlastivědný spolek vytvořil jiţ zmíněné panely regionálního ptactva. V rámci prezentace spolku byla rozšířena také nabídka upomínkových předmětů o porcelánové hrnky s tématikou Oslavan a Zbýšova u Brna. Rok 2010 byl ve znamení pokračujících oslav 10ti let činnosti Vlastivědného spolku, která byla široké veřejnosti přiblíţe- 50 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 7. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 11, s VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 8. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 12, s. 17

35 na, mimo uspořádáním výstavy v prostorách zámku, také příspěvky do místního měsíčníku Okno. Tyto příspěvky byly sepsány panem Miroslavem Vérostou, jedním z členů spolku a obsahovaly výpisy ze spolkové kroniky. Regionální televizí byl natočen pořad s názvem Jak rostlo uhlí, jehoţ součástí byla prezentace naučné stezky a expozice spolku v Oslavanech. V rámci výstavní činnosti byla expozice věnovaná energetice obohacena o hodiny ukazující světové časy od ČR na východ i na západ ve vybraných městech světa, fotografii zaměstnanců elektrárny a vitrínu s telefonní ústřednou. 52 Hornická část expozice byla doplněna o vitrínu pro model dolu Kukla, který byl v během dalších let rozšiřován o další budovy. V přírodovědné části byly instalovány vitríny představující pracovní nástroje některých řemeslníků jako stolařů, tesařů nebo bednářů. Vlastivědný spolek také získal k prezentaci kraje tři kroje, které daroval pan Miloš Růţa z Padochova. 53 V rámci prezentace byly upraveny prostory tzv. odpočívadla mezi výstavními prostory, kde byly umístěny vitríny se suvenýry, které spolek svým návštěvníkům nabízí a kde se dají přímo zakoupit u členů spolku. Významným počinem roku 2010 bylo projednání zaloţení a případných stanov zbýšovské sekce Vlastivědného spolku na schůzi představenstva. Roku 2011 byla doplněna expozice Příroda Oslavanska o další ukázky nástrojů a výrobků z tvorby stolařů, bednářů, tesařů, kolářů a košíkářů. 54 Zredukovaná byla také expozice prezentující kamenictví v kraji, před kterou byla upřednostněna řemesla cihlářství a hrnčířství. Zhotovena byla také nová vitrína pro preparovanou zvířenu místních lesů, která dosud obývala stejný výstavní prostor s místním ptactvem. V hornické expozici byly doplněny modely dolů Antonín a Kukla o další části. V souvislosti s hornictvím regionu byl členy Vlastivědného spol- 52 Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Kronika Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska. Rok s Tamtéţ s Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Kronika Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska. Rok s. 146

36 ku Rosicko-Oslavanska, za finančního přispění města upraveno místo původní hrobky těţařské rodiny Müllerů. Na původní pomník byly přidělány dvě desky se jmény celé rodiny. Veřejné odhalení těchto desek se uskutečnilo 4. prosince 2011 na místním hřbitově. 55 V části energetiky byly upraveny některé textové panely a byla zpracována další alba s fotografiemi elektrárny Janem Kyselákem. V rámci prezentace své činnosti se spolek připojil na místní internet, který byl nově v zámku zaveden, zapůjčil některé sbírkové předměty na výstavu 80. let Teplárny Brno a vytvořil upozorňující poutač na své expozice. I v tomto roce natočila regionální televize pořad, tentokrát pod názvem Kam jedeš?, jehoţ cílem je propagace tamního kraje. Rok 2012 byl ve znamení zpřístupnění zábavního parku Permonium zábavní pak s příběhem, který byl vybudován v místě bývalého dolu Kukla, kde nyní také sídlí Strojírna Oslavany, který kromě jiného přibliţuje hornickou tématiku prostřednictvím imitací důlních chodeb, štol, výtahů apod. Členové Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska sledovali výstavbu tohoto parku jiţ v několika návštěvách, při nichţ také absolvovali prohlídku zrekonstruované těţní věţe. Poslední se pak uskutečnila jiţ v plném provozu parku 8. srpna Ani hornická expozice nebyla v tomto roce ochuzena o nové exponáty z důlní těţby, které byly získány z podniku DIAMO Dolní Roţínka. 56 Členové spolku se intenzivně věnovali přípravě knihy Oslavany současnost města ve fotografiích, na které se spolek podílel. Vlastivědný spolek úzce spolupracuje a podporuje různé činnosti a dění v regionu. Příkladem v tomto roce můţe být spolupráce s Klubem vojenské historie Kentaur zabývající se vojenskými zbraněmi a technikou nebo ZŠ Oslavany, kdy byly ve výstavních prostorách spolku vystaveny práce dětí ze třetí třídy na téma Vzkaz dětí pro 55 Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Kronika Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska. Rok s Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Kronika Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska. Rok s. 158

37 další tisíciletí. 57 V tomto roce bylo natočeno, prostřednictvím České televize Brno, DVD Po stopách historie dobývání uhlí na Oslavansku. Na rok 2013 připadlo hned několik významných výročí bezprostředně spjatých s činností a sbírky Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska. Byly to tyto výročí: 100 let od zprovoznění Oslavanské elektrárny ( ), 100 let od rekonstrukce výdušné jámy Kukla na centrální šachtu jiţní části revíru, 90 let od prvního rozhlasového vysílání, 60 let od prvního televizního vysílání, 40 let od ukončení těţby uhlí na jámě Václav Nosek (dříve Kukla) a 20 let od ukončení provozu Oslavanské elektrárny (od roku 1960 přejmenované na Elektrárnu prosincové stávky Oslavany). 58 Ke všem těmto výročím byly vyhotoveny panely s dobovými fotografiemi, které byly umístěny v prostoru jednotlivých expozic nebo zavěšeny na stěnu v příslušné části. K výročí rozhlasového a televizního vysílání byly vystaveny nejstarší přijímače ze sbírek spolku. K oslavám 100. výročí zprovoznění Oslavanské elektrárny natočila Česká televize Brno reportáţ, a to jak v prostorách muzea, tak v bývalé elektrárně. V rámci zkvalitnění osvětlení muzejních expozic byla poţádána Nadace Českých energetických závodů (ČEZ) o grant na výměnu tohoto osvětlení a zakoupení pěti figurín pro prezentaci hornických krojů. Nadace grant schválila ještě toho roku. Pro konání příleţitostných výstav byl upraven prostor v přední části bývalé sýpky. Ještě toho roku zde byla umístěna výstava Z domácnosti našich babiček. Návštěvník zde mohl shlédnout staré šicí stroje, porcelán nebo vyšívané krajky. Expozice zaměřená na přírodu Oslavanska byla doplněna o téma zemědělství, v jehoţ rámci bylo vystaveno především zemědělské náčiní ze sbírkového fondu spolku a část věnovaná Václavovi Čapkovi byla obohacena o další preparáty. Ještě toho roku dostalo sedm členů spolku tzv. cenu města Oslavany za dlouho- 57 Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Kronika Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska. Rok s Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Kronika Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska. Rok 2013 s

38 letý přínos pro město v oblasti publikační a propagační činnosti, prezentaci muzea a jeho historie, v oblasti sportovní činnosti, výchovy mládeţe, osvětové a kulturní činnosti. 59 Roku 2014 byla uspořádána výstava s názvem 300 let psacích strojů, která byla instalována hned na dvou místech, a to ve vestibulu radnice od do a následně v Domu dětí a mládeţe, kde byla spojena s kaţdoroční výstavou minerálů. Dalším výstavním počinem v tomto roce byla výstava Oslavany 50 let městem, která do dnešních dní přibliţuje návštěvníkům důvody udělení městského statutu obci. V neposlední řadě uspořádal Vlastivědný spolek výstavu 100 let od počátku 1. světové války, která byla instalována jiţ v červencových dnech, v době oslavanské pouti. 60 V dlouhodobé expozici hornictví byl zhotoven panel týkající se těţby uhlí v severní části oslavanského revíru. Obohacena byla také přírodovědná část expozice, a to ve vitríně vycpanin, kam přibyla lasička. V tomto roce nebylo upuštěno ani od publikační a propagační činnosti, v jejichţ rámci byla vydána publikace Kulturní památky Rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace, vytvořen propagační leták muzea nebo zorganizováno slavnostní poloţení základního kamene nové cyklostezky vedoucí z Oslavan do Ivančic. Změna nastala také v depozitáři spolku, v němţ bylo při dělání pořádku vyřazeno několik radií, z nichţ některá byla zlikvidována a některá byla darována zájemcům z Miroslavi. 61 V současnosti, tedy v první polovině roku 2015, se veškerá činnost členů spolku zaměřovala na renovaci výstavních prostor v části přírodovědné expozice. Výstava Z domácnosti našich prababiček byla demontována a tento prostor zaplní výstava 2. Světová válka. Dále budou v tzv. krčku, tedy ve spojnici jiţ- 59 Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Kronika Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska. Rok 2013 s Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Kronika Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska. Rok 2014 s Tamtéţ s. 217

39 ního a východního křídla instalovány výstavy spisovatel Mirek Elpl, a secesní malíř Emil Orlik. V hornické expozici je přesunován model dolu Antonín do nové vitríny ve středu původní místnosti. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska také připravuje slavnostní odhalení pamětní desky Viléma Grosse, které je naplánováno na v 10:00 na zámeckém nádvoří, před vchodem do expozic PLCHOVÁ, Jarmila. Renovace expozic [online]. Message to: Daniela KAJZAROVÁ [cit ]. Osobní komunikace

40 Zřízení muzejních expozic v prostorách zámku 4.1. Typy muzejních budov Muzejní instituce po celém světě nacházejí své zázemí v mimořádně širokém spektru stavebních objektů. V muzeologické literatuře naráţíme nejčastěji na dva základní typy muzejních budov, jejichţ názvy se často liší podle terminologie daného autora. Prvním základním typem jsou tzv. budovy účelové 63, tedy budovy postavené přímo pro muzejní vyuţití. Do této kategorie můţeme řadit novostavby i historické objekty stavěné primárně pro muzejní činnost. Druhým základním typem jsou tzv. budovy adaptované 64, tedy budovy, které plnily primárně jinou funkci, postupně však byly pro muzejní účely upravené. Rozdělení základních typů muzejních budov rozpracovala do dalších čtyř kategorií dvojce autorů Timothy Ambrose a Crispin Paine. Tato typologie dle mého názoru výstiţně rozpracovává výše uvedené základní dělení. Autoři vyčleňují tyto kategorie: 65 Historické účelové muzejní budovy Nové/ současné účelové muzejní budovy Významné historické nebo moderní budovy, původně užívané pro soukromé, veřejné, obchodní, průmyslové, náboženské nebo vojenské účely. Nevyužité budovy s omezeným architektonickým významem. Jednotlivé druhy architektur disponují rozdílnými poţadavky a moţnostmi na případné úpravy a chod muzejní instituce. Historické účelové muzejní budovy, ač byly stavěny primárně pro mu- 63 Příkladem můţe být Národní muzeum v Praze, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Alte Pinakothek v Mnichově (Německo) nebo Muzeum moderního umění v New Yorku (USA). 64 Příkladem můţe být Technické muzeum v Brně, muzeum Louvre v Paříţi (Francie) nebo Galerie moderního umění Tate Modern v Londýně (Velká Británie). 65 AMBROSE, Timothy - PAINE, Crispin. Museum Basics. 2. vyd. London/New York: Routledge, s. 206

41 zejní prezentaci, v současné době zcela nevyhovují poţadavkům na muzejní budovu. To je dáno mj. generačním vývojem, se kterým přichází stále větší nároky na umístění sbírky a její prezentaci, z důvodu její ochrany. Historické účelové muzejní budovy jsou díky své reprezentativní a monumentální architektuře, povětšinou chráněny jako nemovité kulturní památky a nakládání s nimi je upraveno památkovým zákonem. Rozsáhlejší stavební úpravy jsou pak velmi problematické a mnohdy zcela nemoţné, z důvodu zachování primární podoby objektu. Ačkoli se nově stavěné účelové budovy jeví pro prezentační činnost muzeí jako nejvhodnější, v našich zemích se s tímto typem příliš nesetkáváme. Zatímco ve světě vznikají nové muzejní stavby, které zcela naplňují potřeby muzejní instituce a zároveň jsou mimořádným uměleckým dílem. 66 Budovy adaptované, tedy budovy původně určené k jiným účelům neţ muzejním, jsou naopak v našich zemích nejčastějším typem. Nejen v našem prostředí jde především o prostory zámků, hradů, klášterů, měšťanských domů, průmyslových výroben apod. U této skupiny nutno konkrétně rozlišovat druh architektury, neboť podléhá z velké části památkové péči a její přestavby tak nejsou jednoduché. Posledním typem jsou nevyuţité budovy s omezeným architektonickým významem. Tento typ můţe být pro muzejní účely výhodný z hlediska přestaveb, pokud jsou prostory budovy pro tuto činnost vyuţitelné Specifika muzejní expozice v památkovém objektu Nejčastějším typem muzejní budovy v našich zemích je adaptovaná historická budova. Jak jiţ bylo zmíněno, historické budovy mají velmi specifické poţadavky na stavební úpravy, zajištění běţného chodu a prezentační muzejní činnost. Historické objekty prohlášené za kulturní památku jsou chráněny památkovou 66 Příkladem můţe být Ţidovské muzeum v Berlíně (Německo), Muzeum umění v Milwaukee (USA) nebo Guggenheimovo museum v Bilbau (Španělsko).

42 péčí, coţ značně omezuje moţnosti jejich stavebních úprav. Další omezení spočívá například v interiérové výzdobě budov, o jejíţ zachování je usilováno. Ministerstvo kultury prohlašuje, podle Zákona o státní památkové péči, za kulturní památku: věc movitou či nemovitou, případně jejich soubory, které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické, nebo věci, které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem. 67 V rámci úprav památkového objektu na výstavní prostor nebo na muzeum jako takové, je tak nutno postupovat podle dohody s pracovníky památkového ústavu, z důvodu dodrţení všech poţadavků při postupu adaptace historické budovy na budovu, v níţ je činnost muzejní či výstavní vykonávána. Muzeum v tomto případě podléhá mj. také zákonu 20/1987 sb. o státní památkové péči. Součástí adaptace, včetně samotné přestavby objektu, je snaha o sjednocení historického objektu se zaměřením a posláním muzea. 68 Tedy rozpor mezi budovou a vystavenými exponáty by měl být minimální, v nejlepším případě ţádný. Tento úkol však není jednoduchý a mnohdy je zcela nemoţný. K rozporu můţe docházet například přidělením historické budovy muzejní instituci s technickým zaměřením. Zde se pak musí hledat kompromisní forma, jeţ by splňovala základní poţadavky budovy i instituce. V památkových objektech rozlišujeme především dva základní typy prezentace, a to interiérovou a muzejní. 69 Památkové objekty pomocí interiérové instalace především re- 67 Československá socialistická republika. Zákon č. 20/1987 Sb., ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči, In Sbírka zákonů, Československá socialistická republika částka 1, s STRÁNSKÝ, Zbyněk. Úvod do studia muzeologie. 2 aktual. a podstatně rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s BLAŢÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, s. 14

43 konstruují svoji primární funkci v určitém období pomocí tématicky spjatých exponátů. Typickým příkladem je ukázka dobového bydlení či prezentace provozních místností. Tato interiérová instalace vychází z historického průzkumu objektu, přičemţ klade zvláštní důraz na spojení interiéru s jeho obsahem, architekturou a zdůrazňuje funkci jeho prostorů. 70 Návštěvník se pohybuje většinou po vyznačené trase, po níţ je doprovázen průvodcem sdělujícím informace k danému objektu a jednotlivým předmětům instalovaných do určitého vypovídajícího celku. Zatímco muzejní expozice dlouhodobě prezentuje soubor tématicky spjatých exponátů, v uměle vytvořeném prostředí, vychází z podstaty zaměření muzea, přičemţ, k větší názornosti a pochopení všech souvislostí, pouţívá doprovodné materiály ve formě popisek, doprovodných textů apod. Exponát je tedy především vysvětlován. 71 K muzejní prezentaci v historickém památkovém objektu tak často dochází především, pokud chybí mobiliář objektu, prostory byly upraveny natolik, ţe není jiţ moţná rekonstrukce, či z jiných závaţných důvodů. V ideálním pojetí by také muzejní expozice měla být v co moţná nejuţším vztahu k danému místu a architektuře, která ji hostí. Přímým příkladem muzejní prezentace v prostoře historického památkového objektu jsou expozice Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska. Muzejní prezentace byla zvolena z důvodu nedochování původního zámeckého mobiliáře, který byl během druhé světové války z velké části rozprodán nebo zničen. Povětšinou prázdný objekt pak slouţil jako skladovací prostor a sídlo různých organizací. Hledání nového účelu zámku ztěţoval mj. také jeho špatný stav a prohlášení za kulturní památku. Toto úskalí vyřešila částečná rekonstrukce, jeţ byla na památkovém objektu uskutečněna. Důvodem bylo vyuţívání objektu k pořádání veřejných kulturních 70 BLAŢÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, s BLAŢÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, s. 14

44 akcí. Jednou z nich byly Oslavanské hornické slavnosti, jeţ se konaly na oslavu hornické tradice města. V rámci těchto slavností byla uspořádána tématická výstava, právě v prostorách zámku, z níţ později byla vytvořena expozice stálá. Ačkoli muzejní expozice zcela nekoresponduje s původním účelem zámku, neboť většina vystavených exponátů má spíše technický charakter, instalované expozice zcela nenuceně prezentují rozmanitou historii regionu, v níţ hraje i samotný objekt zámku význačnou roli Popis zámeckého objektu Současná podoba zámeckého komplexu zaujímá mimo vlastní renesanční zámek také prostory bývalého prvního ţenského cisterciáckého kláštera na Moravě. Ten zaloţila roku 1225 vdova po neznámém předku pánů z Myslibořic Heilvida (téţ Helwida)ze Znojma. Dominantou kláštera byl kostel s trojlodní bazilikou, jeţ uzavírali do čtvercového půdorysu tři křídla konventních budov. Po opuštění kláštera cisterciačkami roku 1525 se zde vystřídalo několik panských rodů. K nejvýznamnějším z nich patřili Althannové, kteří získali roku 1577 oslavanský klášter do zástavy. Za svého drţení provedli rozsáhlou přestavbu původního klášterního areálu. Přízemní klášterní objekty přebudovali k hospodářským účelům. K západnímu průčelí klášterního objektu byl přistaven renesanční zámek s dvěma arkádovými křídly a nádvořím. Obdélníkový půdorys uzavíralo křídlo severní a jiţní. Jiţní křídlo, oproti ostatním obytným traktům, slouţilo primárně k hospodářským účelům. Teprve v pozdějších úpravách došlo k přestavbě sýpky na obytné prostory. Zámecký areál v následujících dobách prodělal ještě několik dalších úprav. Tyto úpravy však neměly radikální dopad na podobu zámku. Podobu

45 zámku přibliţuje níţe uvedená fotografie - Letecký pohled na zámek Oslavany od západu. 72 V současné době je zámek ve vlastnictví města, které ho vyuţívá pro kulturní a komerční účely. Zámek obklopuje nepříliš velký park. Volně přístupné je pouze první nádvoří. V západním křídle zámku se nachází restaurace a Městský zámecký pivovar, do nedávna zde sídlila také posilovna. Obytné prostory prvního patra západního a východního křídla tvoří prohlídkový zámecký okruh. V jiţním křídle zámku jsou trvale umístěny expozice Sboru dobrovolných hasičů a Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska. Přízemní prostory tohoto křídla zaujímá expozice hasičské techniky, zatímco v prvním patře se nachází expozice Hornictví a energetika, Příroda Oslavanska a další. Umístění expozic Vlastivědného spolku v zámeckých prostorách přibliţuje následující schéma: 72 Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska: Oslavany [online]. Praha: Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, [cit ]. Dostupný z WWW:<

46 Rekonstrukce zámeckých prostor s cílem vybudování muzejních expozic Oslavanský zámek, společně s přilehlým kostelem Panny Marie a parkem, byl prohlášen kulturní památkou Toho času slouţil převáţně jako skladovací prostor různých organizací, které zde sídlily. Roku 1993 přešel zdevastovaný státní zámek do majetku města Oslavany přídělem Ministerstva zemědělství z Nemovité památky [online databáze]. Praha: Národní památkový ústav, [19??]. [cit ]. Dostupný z WWW: <

47 Roku 1996 se tento památkový objekt zařadil do Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury České republiky. Dle usnesení Vlády České republiky tento program: zajišťuje pomocí poskytovaných finanční prostředků záchranu nejcennějších částí architektonických dědictví, jako jsou hrady, zámky, kláštery, paláce, včetně historických zahrad a parků, kostely, radnice, obranné městské a pevnostní systémy a jiné velké stavební objekty, které byly prohlášeny světovými památkami UNESCO, národními kulturními památkami nebo kulturními památkami. Kromě záchrany a rychlé obnovy těchto památek, je cílem programu také zvýšení celkové kvality životního prostředí, pro kulturní, společenské, veřejně prospěšné a ekonomické účely, stejně jako zvýšení efektivnosti správy a provozu kulturních památek nebo získávání dalších finančních zdrojů mimo příspěvků ze státního rozpočtu. 74 V rámci Programu záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury byly vyměněny mj. střešní krytiny společně s krovy na celé kvadratuře zámku, opravena kostelní věţ nad kaplí, vnitřní fasády nádvoří, park a statika sloupů nově zrestaurovaných renesančních arkád. 75 Po této částečné rekonstrukci byl objekt postupně zpřístupňován veřejnosti při významných oslavách města. První významnou událostí bylo uspořádání prvních Historických slavností roku 1999, jimiţ si město připomínalo jeho dřívější hornický ţivot a tradice. Při této příleţitosti byla v prostorách zámku instalována výstava Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska. Po jejímţ ukončení bylo rozhodnuto o instalaci stálé expozice prezentující dané téma. Tato myšlenka byla zrealizována prostřednictvím, pro tento účel vzniklým, Vlastivědným spolkem Rosicko-Oslavanska. Další stavební a restaurátorské práce pokračovaly jiţ roku 74 Česká republika. Usnesení vlády České republiky ze dne 22. února 1995 k Programu záchrany architektonického dědictví č Kauza Zámek očima vedení města: Stanovisko Zastupitelstva města Oslavany zámek Oslavany. In Infoportál Oslavany: Informace o aktuálním dění nejenom v Oslavanech [online]. Oslavany: Město Oslavany, [cit ]. Dostupný z WWW:<

48 , kdy byla vybudována první část repliky důlní chodby v klášterní části památkového objektu, která byla později přebudovaná na stáje a prostory pro uloţení kočárů. Výstavba chodby byla omezena nařízením památkového ústavu, který po celou dobu rekonstrukce objektu dbal na jeho ochranu. Hlavní omezení spočívalo ve stavbě štoly, jeţ se nesměla přímo dotýkat původních stěn gotického kláštera. To bylo vyřešeno dřevěnými rozpěrami mezi zdí a samotnou stavbou štoly. Spolek toho roku získal také prostory modrého a zeleného salonku, které opět šetrně, s úctou k památkovému objektu, upravil pro expoziční činnost. Následujícího roku 2002 byla místním hasičským sborem v přízemní části jiţního křídla nainstalována expozice hasičské techniky. Tyto prostory byly upraveny samotným sborem také pod odborným dohledem památkové péče. Roku 2004 získal Vlastivědný spolek do uţití zbývající část jiţního křídla zámku. Tato část zabírala kromě prostor prvního patra také patro půdní. V rámci rekonstrukce těchto prostor bylo v průběhu dalších let zpřístupněno zazděné schodiště v mezipatře a vybudována spolková klubovna s depozitářem a pracovní dílnou v půdních prostorách zámku. Pro expoziční účely byla zrekonstruována rozsáhlá prostora v prvním patře. S ohledem ke stavu památkového objektu bylo nutno opravit a nabílit většinu stěn budovy, zpevnit a vyměnit většinu stropních trámů napadených červotoči, pokrýt samotný strop sádrokartonem, znovu vybetonovat a ošetřit barvou podlahovou část po celé délce objektu, upravit okenní prostory a zasklít okna. 76 Tyto práce probíhaly mezi roky především svépomocí členů spolku, jejich rodin a přátel, s podporou města Oslavany a pod kontrolou státní památkové péče. Provedena byla především základní nutná rekonstrukce objektu, váţnější úpravy pro tvorbu expozic nebyla nutná. Muzejní prezentace se tak, kromě zavěšení panelů na zdi, adaptovala do prostor památkového objektu. 76 PLCHOVÁ, Jarmila. Rekonstrukce jižního křídla zámku [online]. Message to: Daniela KAJZAROVÁ [cit ]. Osobní komunikace

49 Charakteristika sbírkového fondu Muzejním sbírkovým fondem rozumíme souhrn všech sbírek muzea, které jsou: ve své celistvosti významné pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy a tvoří je soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností. 77 Obsah sbírkového fondu by měl vycházet ze základních ustanovení a cílů muzea a odpovídat tak jeho zaměření. Primárním problémem k uchopení sbírkotvorné a prezentační činnosti v rámci Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska je svévolné vyuţívání muzeologické terminologie v jeho základních materiálech. Spolek zcela volně a nekoncepčně nakládá s pojmy výstava, expozice a muzeum. Příkladem mohou být samotné stanovy Vlastivědného spolku, v nichţ se hovoří pouze o vybudování expozice a sbírání předmětů. O muzeum jako takovém zde ve své podstatě ani zmínka, pouze ve smyslu muzejní expozice, která je téţ často nazývána jako Muzeum hornictví a energetiky Rosicko-Oslavanska. Sbírkový fond spolku připomíná svým charakterem vlastivědné muzeum, a to různorodostí svých sbírek od etnografie přes hornictví a energetiku aţ po výtvarné umění, které jsou zaměřeny na dokumentaci regionu, města a obyvatel v něm. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska byl zaloţen jako občanské dobrovolné sdruţení. Jeho sbírky nejsou zapsány v Centrální evidenci sbírek muzejní povahy České republiky vedené Ministerstvem kultury a nevztahují se na ně práva a povinnosti vlastníka sbírky zapsané v této evidenci, které jsou obsaţené v zákoně 122/ 2000 sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů. Obsah sbírek je striktně vymezen ve Stanovách Vlastivědného spolku, v nichţ je uveden přesný rozsah oblastí, jeţ chce sdruţení sbírat. Deklarováno je také předem stanovené téma expozice, k níţ chce sdruţení dělat výstavy. Stanovy jsou jediným materiá- 77 Česká republika. Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů

50 lem vymezujícím spolkovou činnost, a to z důvodu absence dlouhodobějšího sbírkotvorného i výstavního plánu. Většina výstav je připravována nahodile, v rámci moţností a příleţitostí. Sbírkový fond je tvořen převáţně dary místních občanů, koupí a vlastním sběrem. Muzeum také často vyuţívá formu zápůjček. V přímém vlastnictví Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska se dnes nachází asi 90% exponátů Sbírky Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska dosud nemá komplexně rozčleněn svůj sbírkový fond na jednotlivé sbírky. Absence uspořádání tohoto fondu souvisí mj. také s nedostatečnou evidencí sbírkových předmětů, jeţ se nachází ve vlastnictví spolku. Většina sbírkových předmětů byla bezprostředně po nabytí do sbírky vystavena v rámci muzejních expozic. Tuto skutečnost však, do jisté míry, můţeme chápat jako určitou formu začlenění předmětu do sbírky. Neboť předmět byl zařazen k určité skupině, jiţ vystavených exponátů, právě dle svých vypovídajících znaků. Na základě získaných poznatků o sbírkovém fondu Vlastivědného spolku se následně pokusím o návrh moţného členění fondu do několika skupin sbírek. Následné členění jsem zvolila s přihlédnutím na materiální roztříštěnost sbírky. Vybrala jsem proto základní tématické dělení, které do jisté míry kopíruje expozice spolku. Sbírkový fond Vlastivědného spolku by mohl být rozdělen na tyto sbírky: Archeologická Obsahem sbírky jsou především střepy keramických a skleněných nádob, bronzových či ţelezných předmětů nebo pozůstatky kostí v regionu ţijících ţivočichů. Malou skupinu sbírkových předmětů získal spolek darem a svůj původ má v amatérské archeologické činnosti Viléma Grosse. Sbírku rozšiřuje další výstavní pomocný

51 materiál archeologického rázu bez muzeální hodnoty. Příkladem mohou být keramické střepy či kosti současných zvířat. Přírodovědná Sbírka zaměřená na přírodovědu Oslavanska má velmi rozmanitý charakter. Vzhledem ke svému rozličnému obsahu je nutno sbírku dále rozčlenit na jednotlivé podsbírky, a to konktrétně na podsbírku zoologickou, botanickou, paleontologickou a mineralogickou. Podsbírka zoologická je následně tvořena preparáty ptáků a lesní zvěře v regionu. Součástí podsbírky botanické jsou výřezy kmenů stromů. Paleontologická podsbírka je rozčleněna na paleobotanickou a paleozoologickou, jeţ obsahují zkamenělou flóru a faunu permokarbonských sedimentů z období prvohor a druhohor. Podsbírka mineralogická pak zastupuje minerály, horniny či nerostné suroviny z Oslavanska. Sklo, keramika a porcelán Do této sbírky je moţné zařadit různé jídelní soupravy, porcelánové soupravy na kávu i čaj a další předměty z uvedených materiálů. Výtvarné umění Výtvarné umění je ve fondu Vlastivědného spolku zastoupeno jen ve velmi malé míře. Jedná se především o obrazy a grafické listy místních umělců zobrazující oslavanskou krajinu či těţební doly v Rosicko-Oslavanském revíru. Etnografická Etnografická sbírka zaujímá většinu předmětů vystavených v rámci přírodovědné expozice, jejíţ součástí je mj. prezentace dříve provozovaných řemesel na Oslavansku. Mimo řemeslné výrobky jsou do sbírky zařazeny také řemeslnické nástroje nebo zemědělské nářadí. Součástí sbírky zaměřené na dokumentaci kaţdodenního venkovského ţivota jsou také tradiční lidové kroje.

52 Historické dokumenty V rámci této sbírky lze zařadit jednotlivé archivy Vlastivědného spolku, stejně jako ostatní historický materiál, který je vyuţit v expozicích muzea v podobě starých tisků, rukopisů, listin, map a ostatních druhů dokumentů. Fotografie, filmy a jiná média Vlastivědný spolek disponuje rozsáhlou fotografickou sbírkou obsahující fotografie historické i současné, jeţ zaznamenávají kulturní aktivity města, podobu zámku, těţařské doly v aktivní činnosti i mimo ni, elektrárnu, spolkovou činnost a jiná témata. Kromě fotografických záznamů zde najdeme také další datové nosiče typu DVD, VHS a další. Tento typ dokumentace provádí také mj. samotní členové spolku. Architektura Sbírka architektury zastupuje převáţně modely dolů z Rosicko- Oslavanského revíru a model elektrárny, které vyrábí člen Vlastivědného spolku Petr Kubinský. Hornictví Ve sbírce jsou zastoupeny převáţně pracovní nástroje, stroje a zařízení pouţívané v hornictví, např. důlní svítidla, předměty pouţívané k rozrušování horniny, měřičské aparáty, ochranné pomůcky, záchranářská technika, hornické uniformy a prapory, ikonografické dokumenty přibliţující existenci jednotlivých provozů zdejších dolů, a další. Elektrárenství Sbírce dokumentující oslavanskou elektrárnu dominuje především původní funkční velín elektrárny. K dalším předmětům zařazeným do této části patří průkazky zaměstnanců Elektrárny prosincové staváky v Oslavanech z 60. let 20. století., nebo mapa elektrifikace v okrese Brno-venkov.

53 Elektrotechnika, informatika a akustika Sbírka zaměřená na elektrotechniku obsahuje elektrospotřebiče, rozhlasové přijímače, fotografické a telefonní přístroje, televizory a gramofony, psací stroje a měřicí přístroje Muzejní knihovna Knihovna Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska je veřejně přístupnou specializovanou knihovnou odborného charakteru, jejíţ fond je zaměřen primárně na geologii, hornictví a energetiku. Knihovna však není součástí veřejné sítě knihoven dle knihovního zákona České republiky. V současné době je knihovna rozdělena na dvě samostatné části, a to historickou tématickou a soudobou regionální. První část tvoří knihy váţící se k historii regionu nebo k tématu s regionem spjatým, například hornictví, uhlí a podobně. Tyto knihy jsou zpravidla starší neţ v druhé části, nejčastěji z 19. a počátku 20. století. Tato část vyplňuje prostor pěti velkých skříní, ve kterých jsou knihy seřazeny tématicky, po jednotlivých policích, přičemţ v kaţdé polici jsou knihy označovány vlastní číselnou řadou vţdy od čísla 1. Na kaţdé polici je pro větší přehlednost k dispozici seznam s obsahem jednotlivých knih. Druhá část knihovny zabírá z nedostatku místa pouze jednu skříň, v níţ ukrývá soudobější literaturu váţící se k regionu Rosicko-Oslavanska nebo knihy napsané místními autory, jeţ byly vydány v posledních 100 letech. Nalezneme zde například knihy členky spolku Jarmily Plchové, bývalého ředitele uhelného dolu Julius Mirka Elpla nebo vydání oslavanského měsíčníku Okno. V posledních létech přibývá v této části knihovny také literatura beletristická, náboţenská či sbírky poezie. Zařazování takovéto literatury nemá opodstatněné vyuţití v rámci knihovny, čímţ se jeví jako absurdní. Knihy jsou evidovány stejným způsobem ja-

54 ko první část knihovny. Muzejní knihovna je výhradně prezenčního charakteru a nachází se v prostorách spolkové klubovny v tzv. mezipatře jiţního křídla zámku. Přístupna je svým badatelům po domluvě, především v době pátečních schůzí členů spolku a otevírací doby expozic Nabývání předmětů do sbírky Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska nabyl značnou část sbírkových předmětů jiţ v počátcích své existence, kdy byla nově vzniklému sdruţení přenechána velká část nashromáţděných exponátů k výstavě Hornictví a energetiky Rosicko-Oslavanska, uspořádané roku Velký podíl přenechaných předmětů zapříčinil také fakt, ţe se na výstavě roku 1999 podíleli jiţ někteří členové budoucího spolku, čímţ byla i dříve ošetřena práva uţití. Ve svých základních stanovách si sdruţení kladlo za cíl rozšířit původní výstavu z roku 1999 a tím vytvořit stálou expozici zaměřenou na prezentaci hornictví a energetiku v Rosicko-Oslavanském revíru, společně s prezentací historie regionu v obecné rovině. Finanční tíseň v počátcích existence spolku, způsobená minimálními zisky z vlastní činnosti i sponzorských darů a minimum dochovaných předmětů z bývalého hornického podniku, značně ztěţovaly snahy o rozšíření sbírkového fondu. Také z těchto důvodů jsou předměty ve sbírce spolku tvořeny především dary občanů, podniků a institucí z celého území České republiky. K největšímu nárůstu sbírkových předmětů získaných darem řadíme různé druhy radiopřijímačů, gramofonů, telefonů, fotoaparátů, televizorů a elektrospotřebičů, jeţ byly do sbírky získány v letech , v rámci odezvy diváků na pořad Toulavá kamera, do něhoţ natočila Česká televize Brno reportáţ v roce 2003 o expozicích Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska a také darem moravskobudějovického učitele pana Jirušky. K četnějším sbírkovým přírůstkům řadíme také konglomerát elektropřístrojů, které darovala spolku Průmyslová elektrotechnická v Brně roku

55 Vlastivědný spolek si do svých expozic také často zapůjčuje různé předměty pro doplnění prezentovaného tématu. Zapůjčitelem jsou povětšinou podniky a různě zaměřené instituce. Z četných zápůjček lze připomenout fragmenty parních těţních strojů z jam Julius a Ferdinand, které zapůjčil, v rámci dříve navázaného kontaktu přes Hornické muzeum Landek Ostrava, Ing. Tomáš Flimel roku 2002, odstředivý regulátor zapůjčený roku 2009 od První brněnské strojírny nebo, v současnosti jiţ navrácenou, důlní lokomotivu, vůz pro přepravu osob a pojízdný záchod, jeţ byly zapůjčeny z Muzea průmyslových ţeleznic Brno roku Vlastivědný spolek, nabývá předměty do svých sbírek také prostřednictvím koupě. Finanční prostředky spolek získává především z vlastní činnosti, z prodeje suvenýrů, vstupného či publikací nebo ze sponzorských darů spřátelených organizací. S ohledem na značně omezené finanční moţnosti sdruţení patří však tato forma akvizice k méně častým. Nejvíc bývá vyuţita při získávání předmětů z hornické oblasti. Příkladem můţe být koupě z dolu Březinka u Moravské Třebové roku 2002, v rámci níţ byla do sbírky získána mechanická spojka, větračka, nátřasný ţlab a vrátek nebo koupě záchranářské techniky od pana Trojana z Klepačova u Blanska, jeţ se uskutečnila téhoţ roku. Předměty přírodovědného a regionálního charakteru bývají do sbírky nabývány především formou vlastního sběru. Příkladem takto nabyté akvizice je jednotlivé nářadí váţící se ke svým řemeslům, nerostné suroviny či základní dřeviny. Akviziční činnost probíhá ve Vlastivědném spolku Rosicko- Oslavanska neustále od jeho zaloţení, přesto neexistuje jednotný záznam o nabývání jednotlivých předmětů do sbírky. To souvisí s absencí jakékoliv vedení evidence a případné inventarizace sbírkových předmětů, které by tuto činnost blíţe specifikovaly a vytvořily její přehled. Částečným pramenem je kronika, kterou Vlastivědný spolek vede od svého zaloţení a ostatní pracovní materiály jednotlivých členů spolku. Vlastivědný spolek v rámci nabývání předmětů do sbírky pro-

56 vádí také kontrolu stavu sbírkových předmětů a některé případně ze sbírky zcela vyřadí. Poslední vyřazování proběhlo roku 2014 při úklidu depozitáře. Ze sbírky byla vyřazena některá nefunkční rádia, která byla zčásti následně zlikvidována, a to z důvodu zkvalitnění sbírkového fondu hodnotnějšími předměty a zčásti nabídnuta soukromým sběratelům a zájemcům do Miroslavi.

57 Současné expozice 6.1. Expozice jižního a západního křídla Hlavní stálou expozicí, kterou Vlastivědný spolek Rosicko- Oslavanska v současnosti nabízí svým návštěvníkům, je expozice Hornictví a energetika, jejíţ základ sahá před samotný počátek vzniku spolku, a to do roku Tehdy byla uspořádána výstava pod názvem Hornictví a energetika Rosicko-Oslavanska jako součást Dnů obnovy evropské kultury, na níţ se podíleli také pozdější členové Vlastivědného spolku. Po nevídaném úspěchu byla výstava doplněna o další exponáty vzniklým Vlastivědným spolkem Rosicko-Oslavanska a přeinstalována do podoby stálé expozice, jako primární prezentační forma spolkové činnosti. Od svého vzniku je neustále doplňována o další zajímavé exponáty. Expozice Hornictví a energetiky je situována do prvního patra v části jiţního a následně i západního křídla zámku, přičemţ zaplňuje 5 výstavních místností. Hornická část je pak obohacena o repliku důlní chodby, jeţ byla vybudována v roce 2001 na druhém nádvoří zámku, v prostorách bývalé stáje. Replika důlní chodby byla během následujících let podstatně rozšířena a doplněna o další důlní exponáty. Jiţ od svého vybudování patří k nejzajímavějším a nejnavštěvovanějším částem prohlídky expozice Hornictví a energetiky. V prvním patře jiţního křídla zámku je pak umístěna v prvních třech místnostech zbylá část expozice hornictví. V první místnosti je návštěvník seznámen s obecným vývojem černého uhlí, faunou a florou hornické prvohorní oblasti nebo profilem uhelných slojí, které znázorňují zavěšené mapy. Druhá místnost přibliţuje návštěvníkům, prostřednictvím panelů s fotografiemi, doly, jeţ se nacházely na území Rosicko- Oslavanska, společně s nejvýznamnějšími těţařskými rody působící v tomto regionu. Rozmístění jednotlivých štol a jam v regionu návštěvníkům ukazuje elektrická mapa. Místnosti dominuje model dolu Antonín, zhotovený členem spolku Petrem Kubinským z Mora-

58 van. Se zdařilou maketou se setkáváme také v následující místnosti, v níţ je prezentován oslavanský důl Kukla. Třetí místnost se zaměřuje na samotnou práci horníků a okolnosti kolem ní. Návštěvník si zde můţe prohlédnout různé náčiní, přístroje, techniku nebo lampy, které horníci při práci v dole běţně vyuţívali. Jejich praktické vyuţití společně se základními metodami dobývání uhlí je vysvětlováno prostřednictvím textových panelů. Prezentovány jsou také zařízení hlásící moţná nebezpečí například detektory plynu nebo ochranné pomůcky ve formě záchranářských dýchacích přístrojů. Největší důlní neštěstí v regionu připomíná pietní koutek se seznamem zemřelých a obrazem sv. Barbory, patronkou všech horníků, které jsou zde umístěny. Čtvrtá místnost jiţního křídla se věnuje elektrárenství, v niţ je zachycena celá existence oslavanské elektrárny, v podobě dobových fotografií s detailními popisy. Je zde nastíněna samotná výstavba elektrárny, její provoz i následná likvidace. 78 Různorodost pracovního kolektivu v elektrárně nastiňuje 279 závodních průkazek zaměstnanců z počátku 60. let. 20. století, které jsou abecedně rozloţeny pod zasklenými stoly, po celém středu místnosti. Příjemným zpestřením pro návštěvníky z nedalekého okolí je mapa elektrifikace okresu Brno-venkov, na níţ je moţné sledovat, v jakém roce byla daná obec připojena na síť oslavanské elektrárny. Návštěvníci mohou také obdivovat trojrozměrný model oslavanské elektrárny, který zachycuje její věrnou podobu. Vedlejší místnosti dominuje dosud funkční velín elektrárny ze 40. let. 20. století, jeţ je v majetku Vlastivědného spolku. Tento netradiční exponát je velkou chloubou spolku a oblíbencem návštěvníků. Mimo něj zde mohou návštěvníci shlédnout nad 100 měřících přístrojů různé výroby i období. Další expozice, které Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska návštěvníkům nabízí, jsou expozice elektrospotřebičů, rozhlasových přijímačů, fotografických a telefonních přístrojů, televi- 78 V současné době jsou Oslavany zásobovány elektrickým proudem od různých společností, stejně jako v jiných městech.

59 zorů a gramofonů a nachází se jiţ v západním křídle zámku. Tyto expozice vznikly postupnou úpravou a doplněním původní výstavy těchto předmětů roku 2003 a dnes jsou jim věnovány 4 místnosti. V místnosti prezentující rozhlasové přijímače návštěvník můţe shlédnout různé druhy rádií, gramorádií, autorádií, stojanových, přenosných či skříňkových gramofonů, kapesních tranzistorových radiopřijímačů nebo magnetofonů ze sbírek muzea. Na radia a gramofony navazuje expozice televizorů, od nejstarších televizorů naší výroby s radiopřijímačem i bez něj, nejmenší bateriové sovětské televizory Šilelis a mnohé další. V následující místnosti jsou návštěvníkům představeny různé fotografické, zvětšovací, kopírovací, snímací a promítací přístroje. Návštěvníci mohou obdivovat například tzv. fotopušku, kdy po zamíření na určitý objekt a stisknutí spouště je tento objekt zachycen na filmový materiál. Dalším unikátem je zvětšovací přístroj z období první republiky, který byl do sbírky získán z pozůstalosti ivančického profesionálního fotografa. Nejstarším fotoaparátem ve sbírce je dřevěný fotopřístroj na skleněné desky z 80. let 19. století, jenţ ještě není vybaven clonou ani spouští. Většina telefonních přístrojů vystavena v expozici je zapojena a plně funkční. Prezentovány jsou různé typy telefonů, od těch nejstarších, stolních, visacích, důlních, aţ po nejmodernější faxové či mobilní telefony. Shlédnout je moţné také pracoviště telefonního manipulanta nebo ručně ovládanou telefonní ústřednu z období 30. let 20. století, uzpůsobenou aţ pro šedesát účastníků. Ve stejné místnosti je vystaveno také mnoho druhů elektrospotřebičů, u nichţ zavzpomíná kaţdá hospodyňka. K vidění jsou různé typy ţehliček (napařovací, s termostaty, s vypínači i bez nich), vysavačů, mixérů, mlýnků či vařičů. Zajímavostí je elektrická trouba z první republiky nebo jedna z prvních mikrovlnných trub u nás.

60 Expozice jižního křídla prostory bývalé sýpky Expozice prvního patra jiţního křídla, jeţ se nacházejí v prostorách bývalé sýpky, později přebudované na obytný trakt, prezentují oslavanský region a jeho historii především z přírodovědného hlediska. Součástí těchto expozic je však i prezentace Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, řemesel v Oslavanech dříve vykonávaných nebo nově instalovaného tématu 2. světové války. Prostory vyhrazené pro tyto expozice zaujímají pouze dvě místnosti, z nichţ druhá je obrovskou prostorou rozdělenou pomocí dřevěných desek na 5 tématických celků. V první místnosti je návštěvník seznámen prostřednictvím panelů s přírodními a geologickými podmínkami v Oslavanech a blízkém okolí. Textové panely jsou doplněny praktickou ukázkou nerostných surovin, drahých kamenů, zkamenělin či četných archeologických nálezů, jeţ pocházejí ze zdejšího regionu. Na archeologické nálezy se pozvolna napojuje panelová expozice prezentující historii, vývoj a významné majitele oslavanského kláštera a později přistavěného zámku. Jako poslední je zde instalována výstava nazvaná Oslavany 50 let města, jeţ přibliţuje návštěvníkům důvody udělení statutu města původní obci Oslavany. Panelová výstava je doplněna dobovými fotografiemi města. První část druhé místnosti je věnována nově instalované expozici 2. světové války, za níţ následuje, v druhé části místnosti, expozice prezentující historii Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska od počátečních snah aţ do současnosti. S činností spolku během jednotlivých let se návštěvníci mohou seznámit pomocí textových panelů doprovázených fotografiemi a propagačními materiály umístěnými pod zasklenými stoly. Ve třetí části je umístěna expozice kamenictví, jeţ má jako řemeslo na Oslavansku dlouhou tradici. Návštěvník můţe shlédnout, na vystavených fotografiích, památkové objekty a umělecké skvosty, stejně jako technické stavby a hospodářské předměty nebo portály a kříţe z nedalekého okolí, při jejichţ stavbě či výrobě byl vyuţit kámen z místních lomů. Kameny byly opracovávány

61 jak zdejšími kameníky, tak cizími řemeslníky, například z Itálie. Ilustraci řemesla doplňují ukázky kamenické výroby a nástroje, jeţ byly pouţívány k těţbě a rozlamování kamene. Expozice kamenictví volně přechází v obor cihlářství. Zde můţe návštěvník shlédnout ukázky nevypálených cihel, dřevěných forem slouţící k výrobě či hotové typy cihel, jeţ obsahují značku města Oslavany nebo blízkého okolí. Posledním prezentovaným oborem, v této části, je hrnčířství, v rámci jehoţ můţe návštěvník shlédnout základní suroviny pro výrobu hrnčířského zboţí, střepy nebo hrnčířské výrobky vyrobené přímo z oslavanských surovin. Čtvrtý celek druhé místnosti představuje osobu Václava Čapka jako významného ornitologa, historika, archeologa a učitele, jehoţ všestranná činnost má neocenitelný význam nejen v oslavanském regionu. V poslední části druhé prostory je návštěvník seznámen s přírodou na Oslavansku, v podobě základních dřevin a chráněných stromů, které se zde vyskytují. Téma je návštěvníkovi prezentováno pomocí textových panelů s fotografiemi, ke kterým jsou připojeny praktické ukázky dřevin doplněných ilustrativními obrázky listu, plodu a kůry. Na expozici stromů volně navazuje expozice dalších řemesel typických pro okolí Oslavanska, kterými jsou košíkářství, kolářství a truhlářství. V rámci košíkářství je návštěvníkovi simulován postup při výrobě na vystavených pletených koších, jeţ jsou zanechány v různém stádiu výroby. V rámci expozice je představen také materiál a nářadí, pro tuto výrobu potřebné. Kolářství je prezentováno obdobnou formou, tedy pomocí vystaveného nářadí a ukázek výrobků. Truhlářský obor je pak zastoupen zaplněnou vitrínou hoblíků a potřebným nářadím. Tyto expozice doplňuje ještě malá prezentace zemědělské činnosti kraje, o němţ je návštěvník zpraven prostřednictvím textových panelů a ukázek zemědělského náčiní.

62 Expozice východního křídla V současné době se zaplňují další výstavní prostory, které se nachází ve spojnici jiţního a východního křídla zámku. Zde budou návštěvníci moci shlédnout dvě nové expozice, a to Spisovatel Mirek Elpl a Secesní malíř Emil Orlik. Obě expozice budou prezentovány pomocí textových panelů, fotografií a ukázek uměleckých a literárních děl Osobnosti prezentované v rámci expozic Václav Čapek Václav Čapek se narodil jako druhé dítě Václavu a Františce Čapkovým v Oslavanech na samotě Barbora. Při křtu byl však zapsán jako občan Zbýšova u Brna. Vystudoval České gymnasium v Brně, poté nastoupil na učitelský ústav, který ukončil roku 1882 maturitou. Od té doby se vzdělával výhradně formou samostudia. Roku 1919 při sledování ptactva se silně nachladil a následně dostal zápal plic. Od té doby měl váţné zdravotní problémy, kterým podlehl dne V Oslavanech působil jako učitel od roku Pro jeho výuku byly typické časté výlety či procházky do blízkého i vzdáleného okolí Oslavan, při kterých seznamoval ţáky s historií kraje či ţivou a neţivou přírodou. Vyučoval také na Hornické škole, a to jak základní předměty, tak geologii, mineralogii, paleontologii a moderní způsoby dobývání. Těmto oborům se věnoval také ve svém volném čase, kdy v okolí svého bydliště sbíral různé horniny, minerály, zkameněliny a podobně, z nichţ si následně utvářel vlastní sbírku. Všechny poznatky prezentoval v rámci výuky na Hornické škole. Po příchodu do Oslavan se začal věnovat také archeologickému bádání, při němţ objevil a prozkoumal řadu archeologických nalezišť nejen v Oslavanech, ale i širším okolí, například objevil velké síd-

63 liště u Malé skály u Senorad. Velkým koníčkem byla jiţ zmíněná ornitologie. Většinu svého ţivota zasvětil systematickému pozorování ptactva, zejména pak Kukačky obecné. Byl také uznávaným osteologikem či historikem. Ke všem zmíněným oborům shromaţďoval naučnou literaturu a sám své poznatky zapisoval do deníků, vydával různé publikace, pořádal přednášky a tématické vycházky pro ţáky, veřejnost i odborné publikum. Většina jeho pozůstalosti je dnes součástí sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Z jeho tvorby lze uvést například rukopis Ptactvo Oslavanska nebo deník Ptactvo z pravěkých nálezů na Moravě Vilém Gross Vilém Gross, uznávaný amatérský archeolog, mineralog, geolog, historik a malíř se narodil havířské rodině v Padochově. Jako vyučený zámečník získal práci v oslavanské elektrárně. Jiţ od útlého mládí měl velkou oblibu v navštěvování muzeí, cestování a sběru různých přírodnin. Tuto vášeň dále prohluboval ve volných chvílích, v nichţ se věnoval průzkumu přírody na Oslavansku, zejména pak archeologickým nalezištím. V rámci průzkumu Oslavan a jeho okolí vytvořil mj. situační mapku s názvem Přehled archeologických nalezišť v Oslavanech. Byl spoluautorem první velké hornické výstavy, jeţ se uskutečnila v Oslavanech roku 1941 s myšlenkou vybudovat v Oslavanech hornické muzeum. Tato myšlenka vedla k zaloţení současného muzea Vlastivědným spolkem. Své poznatky z výzkumů okolí často prezentoval široké veřejnosti i školním skupinám v rámci různých besed a přednášek. Sbírka geologického materiálu společně s nákresy a záznamy archeologických nálezů jsou dnes součástí sbírek Moravského zemského muzea.

64 Mirek Elpl Mirek Elpl, vlastním jménem Eduard Elpl, který se narodil , pracoval od roku 1938 mj. jako důlní inţenýr v Rosicko-Oslavanském revíru, kde působil aţ do své smrti Mezi léty byl ředitelem dolu Julius v Zastávce u Brna. Mimo zaměstnání v hornické oblasti se věnoval také literatuře. Pro své psaní často vyuţíval Oslavanský kraj. Z jeho tvorby je moţné uvést například knihu povídek Tři zlaté poháry, v níţ jsou zachyceny významné historické momenty města nebo novelu nastiňující historii oslavanského hornického kraje s názvem Černí andělé Emil Orlik Emil Orlik se narodil v Praze. Byl významným secesním malířem, který se do paměti kraje zapsal jako velký přítel Marie von Gomperz, tedy dcery tehdejších majitelů oslavanského zámku. Malíř navštěvoval Oslavany především v letních měsících mezi léty Zde často maloval rodinné portréty Gomperzů. Působil také jako učitel grafiky a kniţních řemesel v Berlíně, kde zemřel

65 Péče o sbírku 7.1. Evidence a fotodokumentace sbírkových předmětů Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska v současné době nevede ţádnou komplexní evidenci svého sbírkového fondu ani ţádnou přírůstkovou knihu, kam by bylo moţné zapisovat jednotlivé akvizice spolku. Absence evidenčních záznamů souvisí mj. také s dosud neuspořádaným sbírkových fondem, kterým sdruţení disponuje. Vlastivědný spolek je v rámci správy tohoto fondu rozdělen na několik tematických sekcí, které podle zájmu sdruţují jednotlivé členy spolku. K základním sekcím lze zařadit hornictví, elektrárenství, přírodovědu, historii a knihovnu. V rámci těchto sekcí dochází k veškeré péči o sbírku i podobu výstavních prostor. Doposud jediné evidenční záznamy sbírkových předmětů jsou vedeny elektrárenskou sekcí a jsou zaznamenány v elektronické tabulce vyrobené v programu Microsoft Excel. Evidované předměty v elektrárenské sbírce jsou rozčleněny na její jednotlivé podsbírky. Nalezneme zde podsbírku měřících přístrojů, gramofonů, radiopřijímačů nebo elektrospotřebičů. V tabulkovém procesoru jsou zachyceny základní informace o sbírkových předmětech, tedy evidenční číslo, název předmětu, výrobce, rok výroby, popřípadě způsob nabytí či další doplňující informace, například aktuální stav předmětu nebo jeho detailnější popis. Součástí kaţdého záznamu o předmětu je také jeho fotodokumentace. Digitalizaci elektrárenské části provedl Ing. Jaroslav Růţa a Pavel Víteček. Evidenční záznamy jsou vyhotoveny také pro kniţní fond spolku, jehoţ zpracování je uvedeno v kapitole 5.2. Muzejní knihovna. V minulosti se o určitou evidenci, především v hornické expozici, snaţila také jednatelka spolku Jarmila Plchová. Její práce byla spíše jakýmsi soupisem předmětů, který byl vypracován formou popisu exponátů a doprovodných materiálů v jednotlivých místnostech expozice. V současné době jiţ tento materiál není aktuální. Pro názornost je jeho podoba uvedena v příloze č. 28.

66 Dle slov jednatelky spolku Jarmily Plchové, je plánem Vlastivědného spolku začít s novou evidencí sbírkového fondu, která by jej tentokrát zabírala jiţ komplexně Návrh evidence sbírkových předmětů V souvislosti s absencí evidenčních záznamů většiny sbírkových předmětů ve fondu Vlastivědného spolku, se v této části pokusím nastínit moţnou podobu sbírkové evidence pro Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Sdruţení navrhuji zavést evidenci dvojstupňovou, jeţ vychází ze zákona č. 122/2000 Sb. O ochraně sbírek muzejní povahy. Dvojstupňová evidence zahrnuje dva rozličné zápisy sbírkových předmětů, a to evidenci chronologickou a systematickou. Chronologickou evidencí rozumíme zápis předmětu do přírůstkové knihy bezprostředně po jeho zařazení do sbírky, zatímco systematická evidence se provádí po odborném posouzení předmětu nejpozději do tří let od zápisu do chronologické evidence. Obě varianty je moţné zavést ihned po rozčlenění sbírkového fondu muzea. Primárně by měla být zavedena přírůstková kniha, do níţ by měly být co nejrychleji zapsané všechny sbírkové předměty, jeţ Vlastivědný spolek vlastní. Chronologická evidence bude vytvořena zcela od začátku, a to zápisem jednotlivých předmětů do přírůstkové knihy pomocí vzestupné číselné řady s označením současného roku u kaţdé sbírky. Systematická evidence je pak cílem dlouhodobějším, neboť musí vycházet z odborného posouzení charakteru předmětu a získání patřičných informací o něm. Přestoţe Vlastivědný spolek disponuje řadou odborníků pro zpracování této evidence, jejich kvalifikace dosud nepokrývá všechny oborové sbírky muzea. Vhodné by bylo také zavedení pomocné evidence, v rámci níţ by byly zaznamenány zapůjčené předměty nebo doprovodný materiál, nejčastěji v podobě textových panelů doprovázejících expozice. Spolek nedisponuje ţádným muzejním programem, ve kterém by tyto evidence

67 mohl vést. Z tohoto důvodu navrhuji vyuţívání tabulkového počítačového programu Microsoft Excel, ve kterém jiţ pracuje elektrárenská část spolku Uložení Depozitář K uloţení sbírkových předmětů v současné době vyuţívá Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska prostor depozitáře, který zaujímá pouze jednu místnost v technickém podlaţí muzea. Depozitář Vlastivědného spolku se neřídí ţádným zvláštním reţimem. Členové spolku mají do jeho prostor přístup neomezený, veřejnost jej pak můţe navštívit po domluvě v rámci badatelské činnosti. Uloţené předměty jsou různého materiálu i tematického zaměření. Nejvíce jsou zde zastoupeny předměty dokumentující oblast energetiky, techniky a elektrotechniky, v podobě různých měřících přístrojů, televizorů, gramofonů, psacích strojů a podobně. Velkou část depozitáře zaujímají také archivy mapující převáţně činnost hornickou a elektrárenskou nebo historii oslavanského kláštera a zámku. Zde najdeme například mapy, půdorysy, stavebně historické průzkumy, plány rekonstrukcí a podobě. Archivy Vlastivědného spolku mají charakter soukromého, ale veřejnosti přístupného archivu. Archivní materiál je roztřízen do několika skříní, dle tématické oblasti nebo osobních archivů členů spolku, jeţ se o konkrétní téma zajímají. Pro názornost lze uvést archivní fond oslavanské elektrárny, který je zpracován a veden Janem Kyselákem. Hornická část je povětšinou spravována Jarmilou Plchovou nebo Ing. Jiřím Grossem a nalezneme zde materiály zaměřené na obecnou problematiku těţby uhlí, těţbu v jednotlivých dolech revíru nebo společenský ţivot horníků, představený prostřednictvím místních hornických kapel. Materiály váţící se k historii regionu nebo zámeckého objektu mapuje mj. RNDr. Luboš Rejl.

68 Depozitář je vybaven dřevěnými skříněmi, jeţ obsahují uvedené archivní materiály, a prostorným dřevěným regálem, umístěným přes celý prostor depozitáře. Do místnosti proniká slabé denní světlo prostřednictvím malých oken, které se zde nachází. Velkým problémem je nastavení a udrţení vhodného klimatu v místnosti, z hlediska ochrany sbírkových předmětů. Stejně jako v ostatních prostorách zámku Vlastivědný spolek nedisponuje dostatkem prostředků k udrţení stálých klimatických podmínek, poroto je jeho činnost odkázána pouze na sezonní otevírací dobu, stejně jako většina hradů a zámků v České republice. Výjimku tvoří prostor klubovny, ve kterém si členové spolku, při svých pracovních setkáních v zimním období, přitápí několika přímotopy Výstavní fundus Většina sbírkových předmětů, které Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska vlastní, je vystavena v rámci expozic. Podobně jako v depozitáři, ani ve výstavních prostorách nejsou vystaveným předmětům zajištěny zcela vhodné klimatické podmínky pro jejich ochranu. Můţeme je však označit jako stálé s případnými výkyvy dle ročního období. Členové Vlastivědného spolku se tak alespoň snaţí zamezit, v co největší moţné míře, škodlivým vlivům, které na předměty působí, a to uzpůsobením vhodného výstavního fundusu a zabezpečením předmětů proti fyzické újmě. Vzhledem k omezeným finančním moţnostem Vlastivědného spolku je vyuţíváno nákupu výstavního fundusu jen zřídka. Členové spolku si často svépomocí zhotovují vlastní výstavní fundus především v podobě zasklených vitrín, stolů, skříní nebo panelů. Potřebný materiál je získáván formou darů nebo odkupů vyřazeného nábytku z místních institucí. Pro názornost lze uvést rok 2004, kdy Vlastivědný spolek obdrţel dar od firmy RI okna v podobě většího mnoţství vyřazených oken. Sklo z nich bylo vyuţito v expozicích pro prezentaci pí-

69 semností a fotografií. 79 Stejného roku byl zakoupen od Strojírny Brno vyřazený nábytek, jeţ byl také zakomponován do dosavadního výstavního fundusu. Významným dárcem je také místní základní škola, jeţ často věnuje spolku vyřazené ţidličky, lavice, pracovní stoly nebo dělící desky Konzervace a restaurování Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska nedisponuje vlastní konzervátorskou dílnu a ani ţádný z členů spolku nezískal vzdělání v tomto oboru. Z tohoto důvodu přenechává nutné úpravy sbírkových předmětů rukám odborníků. Tuto moţnost však vyuţívá Vlastivědný spolek jen zřídka. Například roku 2001 byl zrestaurován obraz sv. Barbory - patronky horníků akademickou malířkou Renatou Drahotovou z Plzně. Následujícího roku 2002 byl zrestaurován a zprovozněn zapůjčený odstředivý regulátor parního těţního stroje. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska je organizací neziskovou, proto je většina úprav a údrţba sbírkových předmětů pouze na vlastních silách členů sdruţení, stejně jako stavební práce, úklid muzejních prostor či tvorba expozic. Prioritní činností v rámci konzervace a restaurování je snaha členů spolku o zprovoznění získaných nefunkčních předmětů do sbírky, případně jejich uchování. Většinou jde o předměty typu rádií, gramofonů, televizorů, starých spotřebičů a podobně. Časté revize si ţádá také exponát energetické části expozice, a to funkční velín oslavanské elektrárny ze 40. let 20. století se simulovaným provozem. 79 VÉROSTA, Miroslav. Ohlédnutí za 10 roky činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska 3. část. Okno:kuriozity, novinky, oznámení, 2010, roč. 18, č. 6, s. 18

70 Provoz/finance Provoz činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, jakoţto nezávislého dobrovolného sdruţení, je zajištěn převáţně z příspěvků od státních orgánů, darů a příspěvků fyzických a právnických osob, zájmových a dobrovolných organizací a příjmů z činností při naplňování cílů sdruţení. Vlastivědný spolek má zvoleného vlastního hospodáře, který společně s představenstvem sdruţení odpovídá za jeho hospodaření a je povinen vést účetní knihu, zakládat a vést všechny účetní doklady a případnou další evidenci sdruţení. 80 Z finančních příspěvků je hrazena všechna činnost spolku s důrazem na propagaci muzea, vylepšování výstavních prostor, akvizici sbírkových předmětů, nákup materiálu ke zhotovení výstavního fundu a nákupu nářadí na údrţbu a zprovoznění sbírkových předmětů či prostor muzea. K hlavním sponzorům Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska patří především město Oslavany, České energetické závody, Teplárny Brno a Nadace Landek Ostrava. Město Oslavany stejně jako Teplárny Brno přispívají Vlastivědnému spolku nejčastěji formou finančních darů na běţný provoz muzea, zatímco Nadace Landek Ostrava jej podporuje převáţně prostřednictvím financování účasti a pořádání různých hornických seminářů, vydávání odborných publikací či restaurováním sbírkových předmětů. Pro zajištění ochrany sbírkových předmětů a prostor spolku celkově, financovaly České energetické závody mj. instalaci elektronického zabezpečovacího systému v prostorách muzea, v hodnotě téměř Kč. Vlastivědný spolek získává finance také prostřednictvím vlastních činností, které vykonává v rámci naplňování cílů sdruţení. K těmto činnostem řadíme výběr vstupného, prodej suvenýrů 80 Stanovy občanského sdružení: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska [online]. Oslavany: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska, s. 5 [cit ] Dostupný z WWW: < stanovy-sdruzeni/>

71 a publikací. Finanční příspěvky získané výběrem vstupného jsou kaţdoročně vyúčtovány hospodářem Vlastivědného spolku a následně je jedna polovina odevzdána Sboru dobrovolných hasičů, v jejichţ vlastnictví je expozice hasičské techniky, která je umístěná v přízemních prostorách jiţního křídla zámku. Důvodem tohoto dělení je společný výběr vstupného, k němuţ je zřízena jedna pokladna.

72 Prezentace a propagace 8.1. Prezentační a propagační činnost V dnešní době je potencionální muzejní návštěvník ovlivňován různorodou nabídkou volnočasových aktivit, které jsou mu všestranně nabízeny. Z tohoto hlediska je velmi důleţité, aby kulturní instituce navázala komunikaci se svými zákazníky, i těmi potencionálními, jasně a přehledně prezentovala svoji nabídku a stala se tak neodmyslitelnou součástí jejich volnočasové náplně. Vlastivědný spolek jako hlavní náplň své činnosti provozuje muzeum vlastivědného charakteru, jeho sbírky tak vychází přímo z místního regionu a ţivota lidí v něm, čímţ se, společně s další činností, podílí na kulturním ţivotě města. Vlastivědný spolek pro svoji činnost vyuţívá různých propagačních forem. Díky velkému rozvoji výpočetní techniky se v současnosti prudce rozšiřují prezentační moţnosti v rámci nových informačních médií. Jako jedno z těchto médií můţeme označit internet, který plně vyuţívá také Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Spolek disponuje vlastními webovými stránkami ( na nichţ návštěvník zjistí všechny důleţité informace o Vlastivědném spolku, jeho činnosti, nabízených expozicích a dalších zajímavostech. Základní informace o spolku a jeho expozicích jsou pro návštěvníky dostupné také na webových stránkách města Oslavany, kulturního a informačního centra Ivančice, regionu Ivančicka, portálu Museum.cz a mnoha dalších vyhledávacích portálech, jeţ nabízejí turistům typy na výlety ve vybraném okolí. Dalším typem médií, pravidelně informujícím o činnosti Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, je místní a regionální zpravodajský tisk, z nichţ k nejčastějším patří: oslavanský měsíčník OKNO, regionální čtrnáctideník ZRCADLO, Ivančický zpravodaj, zbýšovský občasník Ozvěna nebo Zastávecký zpravodaj. Členové spolku nejsou jen pravidelnými přispěvateli v těchto zpravodajích a v jiném odborném tisku, ale také samostatně vydávají

73 vlastní publikace nebo se na nich alespoň částečně podílejí. Zájemcům z různých koutů světa o hornickou, elektrárenskou či historickou tématiku z regionu Oslavanska odpovídají korespondenčně na různé dotazy a jsou také nápomocni studentům, při jejich závěrečných pracích. Vlastivědný spolek vyuţívá v rámci propagace své činnosti v nedalekém okolí místní rozhlas a kabelové televize. Počiny spolku však byly jiţ několikrát prezentovány také prostřednictvím České televize Brno (např. Toulavá kamera) a jiných regionálních televizí, které povětšinou natáčely pořady s hornickou či elektrárenskou tématikou. Pro Vlastivědný spolek je velmi důleţitá spolupráce s městským úřadem Oslavany a jeho kulturním informačním střediskem. Vlastivědný spolek spolu s městem zaštiťuje většinu kulturních akcí v Oslavanech konaných. Jednou z nich je pořádání Oslavanských historických slavností, při kterých členové spolku přátelsky vítají účastníky v expozičních prostorách lační po průvodcovském výkladu o historii a zajímavostech, které sbírky ukrývají. V rámci těchto slavností také organizuje Vlastivědný spolek jiţ od roku 2005 turistickou akci nazvanou Po hornických stezkách. Tato turistická akce má několik moţných variant absolvování, přičemţ start i cíl všech variant probíhá v oslavanském zámku. Pro pěší je vyznačena trať dlouhá 10km, jenţ vede krásnou přírodou kolem Oslavan. Opomenuti nejsou ani cyklisté, pro něţ jsou připraveny trasy dlouhé 25, 50 a 75 km vedoucí rosicko-oslavanskou kamenouhelnou pánví po místních cyklostezkách. Vlastivědný spolek vytváří pro tuto příleţitost vlastní propagační plakáty, které vylepuje na určená místa ve městě. Kromě turistického dne sdruţení podporuje i další akce spojené s místními cyklostezkami. Členové spolku se aktivně zúčastňují různých seminářů s hornickou tématikou, například v Národním technickém muzeu v Praze nebo Hornickém muzeu Landek v Ostravě, na nichţ prezentují svoji činnost. Součástí další propagační činnosti jsou kaţdou třetí středu

74 v měsíci konány tzv. Klubové dny, které jsou otevřené pro širokou veřejnost. Vlastivědný spolek kaţdoročně pořádá také setkání bývalých zaměstnanců Elektrárny prosincové stávky a Rosických uhelných dolů s rodinnými příslušníky, přičemţ účastníkům prezentuje svoji aktuální činnost. V rámci letní akce Motoráčkem za permoníky, kterou kaţdoročně pořádají České dráhy je propagován také Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Akce se koná během letních měsíců, kdy České dráhy vypravují z Brna do Zastávky a zpět historický vlak Permoník. Cestující kromě tématické projíţďky navštíví Hornickou expozici v obci Zastávka, Muzeum průmyslových ţeleznic ve Zbýšově, oslavanský zábavní park Permonium a v neposlední řadě také expozice Vlastivědného spolku. V případě Vlastivědného spolku a zábavního parku Permonium se jedná spíše o ojedinělou spolupráci. Expozice vlastivědného spolku disponuje vlastním propagačním letákem, který v minulém roce vytvořil člen spolku RNDr. Dalibor Kolčava Dostupnost Dostupnost je v rámci samotné propagace kulturní organizace důleţitým faktorem, neboť mírou svojí otevřeností veřejnému publiku značně ovlivňuje vlastní marketing a prestiţ organizace. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska není veřejnosti přístupný ve všech ohledech. Jeho dostupnost je omezena několika bariérami, které jsou dány zejména typem organizace, tedy dobrovolného sdruţení, jehoţ členové konají tuto činnost bezplatně v rámci svého volného času, bez výrazné finanční podpory a umístěním expozic v prostorách kulturní památky. S těmito skutečnostmi souvisí otevírací doba expozic, vstupné nebo absence bezbariérového přístupu objektu. Expozice vlastivědného spolku jsou otevřeny pro veřejnost kaţdý víkend od května do září a ve významné dny a svátky od 9 do 17 hodin. Pro větší skupiny návštěvníků otevírá

75 spolek své brány do expozic také mimo turistickou sezonu, mj. i ve všední dny, a to vţdy po objednání na telefonním čísle Kulturního a informačního střediska Oslavany. Vstupné do expozic je symbolického charakteru, rozděleno na zlevněné vstupné, na nějţ mají nárok studenti do 26 let, důchodci, mládeţ do 15 let a drţitelé ZTP, v hodnotě 20 Kč a nezlevněné vstupné pro ostatní návštěvníky, v hodnotě 40 Kč. Děti do 6 let mají vstup do expozic zdarma. Všechny tyto informace, včetně telefonního čísla pro objednání skupiny nalezne návštěvník na webových stránkách spolku Pokud se návštěvník rozhodne zavítat do expozic Vlastivědného spolku, má několik moţností dopravy. Město Oslavany má velmi dobré autobusové spojení v rámci celého Jihomoravského kraje, stejně jako přístupné silnice ze všech směrů pro dopravu vlastním automobilem. Oslavany jsou také významným uzlem cyklostezek, které do města kaţdoročně přivádí stovky návštěvníků. Zámek i samotné expozice jsou značeny ze všech jízdních směrů po celém městě. Prostředí zámku je uzpůsobeno turistickému ruchu ve formě parkovacích míst i cyklistických stojanů, neboť se zámek nachází v místě prolínajícím se místními cyklostezkami, na nichţ je samotný zámek i s expozicemi vyznačen. Samotné expozice jsou vyznačeny v zámeckém objektu informační směrovkou i znakem spolku nad vchodem. Výrazným problémem, v rámci přístupnosti s otevřenosti expozic všem skupinám veřejnosti, je absence bezbariérového vstupu památkového objektu i samotných výstavních prostor. Výstavní prostory se nachází v prvním patře zámku, do kterého je přístup moţný pouze po příkrých dřevěných schodech. Nedostačující průchozí prostory v jednotlivých výstavních místnostech, jejich případné nerovnosti a absence odpočívacích míst mohou představovat nepřekonatelnou bariéru pro výraznou skupinu návštěvníků, jako jsou maminky s dětmi v kočárcích nebo v různé formě tělesně postiţení občané. Rozsáhlé textové panely mohou být překáţkou také pro návštěvníky s psychickou či senzorickou dysfunkcí, kam mj. můţeme zařadit poruchy zraku nebo pozornosti. Tato bariéra

76 je stírána velmi ochotnými členy spolku, kteří v roli průvodců návštěvníky expozicemi provedou a ve svém výkladu zcela poutavě a věcně vystihnou podstatu a zajímavosti předkládaných exponátů. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska nabízí svým návštěvníkům další standardní sluţby, které mohou při své návštěvě vyuţít jako je vyuţití toalety, moţnost odloţit si zavazadla po dobu prohlídky nebo nákup suvenýrů. Vlastivědný spolek svým návštěvníkům nabízí široký sortiment suvenýrů, které je moţné zakoupit přímo u členů spolku před nebo po prohlídce muzea. Seznam sortimentu suvenýrů společně s uvedenou cenou a ukázkou několika z nich je vyvěšen na tzv. odpočívadle v prvním patře zámku, mezi vstupy do jednotlivých expozic, kde si je mohou návštěvníci zakoupit přímo u průvodců, před nebo po prohlídce muzea. Pro ilustraci jsou některé suvenýry prezentované také v prosklených vitrínách v prostoře odpočívadla. Návštěvník zde můţe shlédnout titulní strany prodávaných publikací, pohlednice, turistické mapy, poštovní známky, přívěsky na klíče, hrnečky s logem města a mnohé další. Kompletní seznam suvenýrů je uveden v přílohách této práce. V zámeckém areálu se nachází restaurace, která je otevřena kaţdý den, i mimo otevírací dobu muzea. Restaurace nabízí příjemné posezení v zámeckém prostředí, bohatý výběr z jídelního lístku i denního menu s moţností ochutnání místního zámeckého točeného piva Návštěvnost Návštěvností muzea rozumíme číselné vyjádření počtu návštěvníků za určité časové období. Toto vyjádření můţeme dále členit pomocí stanovených kritérií pro zjištění skladby návštěvníků. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska vede záznamy počtu návštěvníků pomocí prodaných lístků v pokladně a předem objednaných skupin. Součástí expozic je také návštěvní kniha, kam mohou návštěvníci zaznamenávat své dojmy, názory a připomínky

77 z absolvované prohlídky. Návštěvnost v expozicích spolku se pohybuje v průměru 2000 návštěvníků ročně. Konkrétní návštěvnost v jednotlivých letech existence Vlastivědného spolku blíţe přibliţuje následný graf: Návštěvnickou skupinu tvoří především organizované zájezdy různých volnočasových klubů zaměřených na hornickou, energetickou, dopravní či historickou tématiku, skautských oddílů, zaměstnanců v odvětví průmyslu, veškerých typů vzdělávacích zařízení, cizinců, tuzemských turistů a individuálních návštěvníků. Z cizích zemí jsou zastoupeny nejvíce turisté z Rakouska, Slovenska, Německa, Francie, Itálie, ale také z Rumunska nebo Chorvatska. Individuální či skupinové tuzemské návštěvy jsou dle návštěvní knihy evidovány z celého území České republiky od Karlových Varů a Jablonce nad Nisou, přes Jindřichův Hradec, Ostravu aţ po Znojmo. Ze školních skupin nejčastěji navštěvují expozice místní základní školy v rámci výuky přírodopisu a dějepisu. Jejich pozornost jen tak soustředěna především na expozici geologickou, mineralogickou, ţivou přírodu, zemědělství a řemesla. Na sloţení návštěvnické skupiny se odráţí také propagace činnosti sdruţení, proto není divu, ţe výraznou skupinou ná-

78 vštěvníků muzea tvoří také cyklisté a turisté, na něţ se Vlastivědný spolek zaměřuje přímo ve svých stanovách.

79 Kulturně-výchovná a vzdělávací činnost Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska se výrazně podílí na rozvoji kultury a vzdělanosti ve městě, mimo vlastní výstavní a expoziční činnost, také pořádáním tematických přednášek, besed, kulturních akcí nebo prostřednictvím publikační činnosti Přednášky a besedy Členové spolku přispívají k osvětě svých občanů, kromě průvodcovské činnosti, kterou vykonávají střídavě během roku, nejčastěji formou přednášek, besed a vycházek do přírody. Během existence Vlastivědného spolku jich bylo uspořádáno několik desítek. Téma výkladu je vţdy navázáno na historii města, přírodovědu nebo oslavanský region, s určením pro širokou veřejnost nebo školní skupinu. Pro názornost lze uvést vybrané kulturně-výchovné a vzdělávací akce, které byly realizovány za dobu existence spolku: beseda s názvem Hrnčíři, toufaři historie významného řemesla v Oslavanech, pod vedením RNDr. Luboše Rejla ornitologická vycházka do údolí Oslavy se slovním doprovodem Oldřicha Šlapanského, amatérským badatelem v tomto oboru tématická vycházka na Náporky, jeţ byla určená veřejnosti. RNDr. Luboš Rejl seznámil účastníky s geologií, osídlením místa a dřívějším umístěním větrného mlýnu beseda zaměřená na historii elektrárenství, o níţ promluvil Jan Kyselák beseda na téma hornictví, vedená Jarmilou Plchovou a Jiřím Grossem beseda Jarmily Plchové o rodu Althanů, která byla uspořádaná v Městské knihovně Oslavany veřejné promítání DVD Po stopách historie dolování uhlí na Oslavansku, jeţ seznamuje diváka se všemi místy na

80 Oslavansku, kde těţba uhlí probíhala, a to od jejího počátku aţ po samotnou likvidaci dolů. Přednášková činnost je v posledních letech zastoupena především soukromou formou výkladu pro objednané skupiny a školy Kulturní akce V rámci organizačního zajištění většiny kulturně - výchovných akcích Vlastivědný spolek spolupracuje s městem Oslavany. Příkladem takové spolupráce jsou Oslavanské historické slavnosti, které se kaţdoročně konají o druhém zářijovém víkendu, a jejichţ součástí je turistická akce nazvaná Po hornických stezkách. 81 Vlastivědný spolek připomíná významné osobnosti a události vztahujících se k Oslavanům nebo Rosicko-Oslavanskému revíru vytvářením bust, desek a pietních míst, které následně umísťuje do terénu. Tyto upomínky jsou realizovány za finančního přispění okolních měst, místních organizací a dalších sponzorů. Významná výročí, především nešťastných událostí na rosickooslavanských dolech, připomínají pak členové spolku pietním aktem pro veřejnost, na kterém mj. poloţí kytici obětem katastrof na místním hřbitově. Z uskutečněných počinů stavby památníků lze pro názornost uvést tyto: byl slavnostně odhalen na Náměstí 13. prosince, v parku vedle budovy radnice, památník ke 250. výročí první zmínky o uţívání uhlí z Oslavan. Stejného roku bylo uspořádáno slavnostní předání pietního místa připomínající katastrofy v bývalém Rosicko-uhelném dole ve Zbýšově, v parčíku proti radnici, na kterém se Vlastivědný spolek podílel byla veřejnosti slavnostně předána zrenovovaná Masarykova studánka u obce Zastávka u Brna bylo uskutečněno odhalení desek se jmény příslušníků 81 O této spolupráci se blíţe zmiňuji na stranách

81 těţařské rodiny Müllerů, jeţ byli pohřbeni do rodinné hrobky na místním hřbitově. Jmenné desky byly umístěny na původní hrobku, jeţ byla předtím za finanční pomoci města upravena bude uskutečněno slavnostní odhalení pamětní desky Viléma Grosse na nádvoří zámku, společně s otevřením nové cyklostezky vedoucí z Oslavan do Ivančic Publikační činnost Členové Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska významně přispívají k osvětové činnosti, v rámci svého regionu, také prostřednictvím publikační činnosti. Jak jiţ bylo zmíněno v předešlé kapitole, pravidelně přispívají do místních zpravodajských deníků OKNO, ZRCADLO, Ivančický zpravodaj, zbýšovský občasník Ozvěna nebo Zastávecký zpravodaj, stejně jako do odborných tisků, například časopis Uhlí Rudy Geologický průzkum. Za 15 let činnosti Vlastivědného spolku bylo vydáno mnoho publikací zaměřených především na historii města, hornictví v regionu či oslavanskou elektrárnu. Některé z těchto publikací jsou přímým autorským dílem členů spolku, na jiných se členové alespoň podíleli. Pro názornost lze uvést výběr publikací z různých období působení Vlastivědného spolku: Oslavanské pověsti, autor RNDr. Luboš Rejl 2002 Rosicko-Oslavanská černouhelná pánev v datech, autorka Jarmila Plchová 2002 Elektrárna Oslavany, autor Jan Kyselák 2004 Oslavany let od první písemné zprávy , Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska a město Oslavany 2008 Zbýšov, kapitoly z minulosti a těţba uhlí, autorka Jarmila Plchová 82 Výběr uspořádaných přednášek, kulturních akcí a vydaných publikací byl vytvořen pomocí záznamů v kronice Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska. Kompletní seznam těchto aktivit však není sestaven.

82 Oslavany současnost města ve fotografiích, autor Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska a město Oslavany 2014 Kulturní památky rosicko-oslavanské průmyslové aglomerace, podíleli se mmj. Jarmila Plchová a Jan Kyselák. Výběr knih je pouze výčtem publikovaným v rámci Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska, samostatné publikace členů sdruţení zde nejsou uvedeny Studijní fond Výraznou pomoc veřejnosti v informačně-vzdělávací rovině poskytují členové spolku také prostřednictvím svého studijního fondu, který je tvořen několika archivy a depozitářem. V těchto archivech jsou shromaţďovány dokumenty tykající se především hornické činnosti v regionu, oslavanské elektrárně a historii zámku. Vlastivědný spolek skrze něj poskytuje zájemcům o hornictví, elektrárenství či historii oslavanského regionu cenné informace v podobě korespondenčních odpovědí nebo přímé osobní pomoci, kterou nejčastěji vyuţívají studenti vysokých škol, při psaní svých závěrečných prací. Spolek umoţňuje také osobní bádání v tomto fondu, po předchozí domluvě a pouze prezenční formou.

83 Návrh pracovního listu expozice Hornictví a energetiky Muzejní edukace a její specifika Edukaci můţeme chápat jako výchovně-vzdělávací proces, při kterém cíleně působíme na rozvoj fyzických, psychických i sociálních kvalit jedince během jeho ţivota. Nejčastěji je spojována s intencionálním, tedy přímým a bezprostředním působením. Tato forma edukace je typická pro školy a další primárně vzdělávací instituce. Edukační procesy však mohou probíhat také řadou nepřímých - funkcionálních podnětů. Tento typ procesu je typický právě pro edukaci muzejní, jeţ vychází z přímé návaznosti na sbírkový předmět jako nenahraditelnou kulturní hodnotu, koncepčně zpracované expozice či výstavy a další muzejní činnosti, včetně samotného prostředí instituce. Muzejní edukace zaujímá různé druhy vzdělávání, a to neformální, informální a formální 83. Neformální vzdělávání chápeme jako edukaci probíhající mimo vzdělávací systém, ve formě často organizovaných a soustavně se opakujících muzejně pedagogických aktivit. Příkladem takového vzdělávání můţe být přednáška. Informálním vzděláváním rozumíme bezděčné, neorganizované učení, které je součástí celoţivotního vzdělávání. Jde o samovolné učení získáváním nových poznatků a zkušeností, například návštěva muzejní výstavy či expozice. Formální vzdělávání je pak forma organizovaného a strukturovaného učení, ke kterému dochází záměrnou činností. Tento druh učení je pro muzeum typický v rámci spolupráce s tradičními vzdělávacími institucemi. Příkladem je školní výuka odehrávající se v muzeu. Muzejní edukace však nesupluje školní výuku, naopak je její nadstavbou. V rámci muzejní prezentace autentických objektů, prostřednictvím expozic a vý- 83 JAGOŠOVÁ, Lucie, JŮVA, Vladimír, MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika: metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. 1. vyd. Brno : Paido, s

84 stav, jsou uplatňovány všechny tyto druhy učení. Sociální vědou, jeţ se zabývá muzejní edukací, je muzejní pedagogika, která prostřednictvím muzejně pedagogických aktivit a materiálů, návštěvníkovi zprostředkovává, přibliţuje a interpretuje vystavené autentické objekty. Muzejní prezentace tak pomocí ní nabízí svým návštěvníkům nové cesty k porozumění objektových významů. Tradiční muzejně didaktickou metodou je komentovaná prohlídka výstavy či expozice, kdy je návštěvník spíše pasivním posluchačem výkladu, případně odpovídá na otázky průvodce. Edukační dopad je tak zcela závislý na osobě průvodce či pedagoga, jeţ prohlídku vede. V rámci soudobých trendů muzejní edukace je kladen důraz spíše na interaktivní metody, tedy aktivní zapojení muzejního návštěvníka při prohlídce muzea. Návštěvník tak vyuţívá více smyslů najednou, čímţ je výrazně podporován jeho proces učení. K nejčastějším způsobům aktivního zapojení návštěvníka řadíme například vlastní vyhledávaní doplňujících informací k výstavě s vyuţitím počítače, videa, mapy a podobně. Praktické aktivity typu osahání předmětu nebo vyzkoušení jeho funkce a muzejně didaktické doprovodné materiály, nejčastěji pak v podobě pracovních listů, sešitů nebo omalovánek. Samotnou skupinu muzejně pedagogických aktivit tvoří doprovodné edukační programy. 1O. 2. Muzeum a škola Hlavní výhodou muzejního prostředí, při jakékoli formě edukace je, oproti ostatním vzdělávacím a volnočasovým institucím, moţnost vzdělávat návštěvníky zábavnou a nenucenou formou prostřednictvím přímé návaznosti na autentické sbírkové předměty. Návštěva muzea se tak jeví jako adekvátní forma pro doplnění, prohloubení či fixování získaných poznatků v rámci školní výuky. Netradiční forma učení můţe podnítit také zájem ţáků o předkládanou problematiku. Spolupráce muzeí a škol však není v současnosti vyuţívána

85 v takové míře, jakou potencionál obou institucí nabízí. Moţnou spolupráci ovlivňují různé faktory, nejčastěji pak předchozí zkušenost učitelů s muzejní institucí, organizační náročnost v rámci způsobu dopravy, výše vstupného nebo časové náročnosti návštěvy spojené s nutným přeorganizováním školní výuky pro umoţnění konání návštěvy muzea, ale také neinformovanost školních institucí ze strany muzea nebo nekompatibilní provázanost s výukou. Školní skupiny tak navštěvují muzea především ve dnech školních výletů, převáţně v době před prázdninami a různými svátky. Z těchto důvodů vyuţívají muzejní instituce také opačnou moţnost pro navázání spolupráce, při níţ muzejní pracovníci realizují své programy přímo v budovách škol, do kterých dojíţdějí. Pro úspěšnou spolupráci obou institucí by tak neměla být zanedbávaná organizační stránka návštěvy, stejně jako včasné seznámení ţáků s tématem. Toho lze dosáhnou rozvrţením školní návštěvy v muzeu do tří fází, a to jak z hlediska organizačního, tak z hlediska tematického. Muzejní návštěva by z organizačního pohledu měla obsahovat fázi přípravnou, realizační a evaluační. 84 V přípravné fázi by měl být uskutečněn poradenský rozhovor učitele s muzejním pedagogem, v jehoţ rámci by měly být vyřešeny všechny organizační problémy a prodiskutován obsah a vzdělávací cíle programu. Následuje samotná realizace programu či návštěvy v muzeu, jeţ by měla být po jejím ukončení zhodnocena, jak tematickým ukotvením ve školní výuce, tak vlastní evaluací úspěšnosti realizace přímo v muzeu. Z pohledu práce s tématem rozlišujeme fázi před návštěvou muzea, kdy jsou ţáci seznámeni s tématem nadcházejícího programu, fázi vlastní práce na programu a závěrečnou práci, jeţ se odehrává opět ve školním prostředí a jejím úkolem je utříbit a zafixovat ţákům získané poznatky z návštěvy muzea. Navázání kvalitnější spolupráce mezi muzeem a školou tak předpokládá odstranění komunikační bariéry a vzájemnou podporu 84 JAGOŠOVÁ, Lucie, JŮVA, Vladimír, MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika: metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. 1. vyd. Brno : Paido, s. 245

86 obou institucí. Návštěva muzea by se tak měla stát samozřejmou součástí školních vzdělávacích programů, při kterých muzeum nabídne ţákům zábavné edukační aktivity, jejichţ obsah bude kompatibilní se školním kurikulem Rámcové vzdělávací programy Při tvorbě muzejních doprovodných programů a muzejně didaktických materiálů pro školní skupiny hrají zásadní úlohu kurikulární dokumenty, na jejichţ vzdělávací cíle a obsahy by měla být tato muzejní činnost navázána. V České republice jsou kurikulární dokumenty vytvořeny ve dvou úrovních, a to v úrovni státní a školní. Kurikulum státní úrovně představuje Národní program vzdělávání (NPV) a Rámcové vzdělávací programy (RVP). Zatímco NPV formuje poţadavky počátečního vzdělávání jako celku, RVP vymezují závazný rámec pro jednotlivé etapy vzdělávání, a to předškolní, základní a střední. 85 Na základě Rámcových vzdělávacích programů jsou vytvářeny Školní vzdělávací programy, které tvoří školní úroveň vzdělávání. Podle těchto programových dokumentů se pak realizuje konkrétní výuka v rámci jednotlivých škol. Rámcové vzdělávací programy tedy konkretizují obecné cíle vzdělávání, specifikují klíčové kompetence důležité pro rozvoj osobnosti žáků, vymezují věcné oblasti vzdělávání a jejich obsahy, charakterizují očekávané výsledky vzdělávání a stanovují rámce a pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích programů, včetně učebních plánů. 86 Kaţdý z těchto vzdělávacích programů zohledňuje specifika 85 Rámcové vzdělávací programy. In Národní ústav pro vzdělávání[online]. Praha : Národní ústav pro vzdělávání, [cit ]. Dostupný z WWW:< 86 Rámcové vzdělávací programy. In Národní ústav pro vzdělávání[online]. Praha : Národní ústav pro vzdělávání, [cit ]. Dostupný z WWW:<

87 konkrétní věkové kategorie, podle nichţ jsou modifikovány jednotlivé obsahy, cíle a poţadavky pro institucionální vzdělávání předškolních dětí, ţáků a studentů. Klíčové kompetence, které RVP vymezují, zahrnují vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty, které jsou důleţité pro osobní rozvoj jedince i jeho uplatnění ve společnosti a kterými má disponovat po absolvování daného stupně vzdělání. Napříč všemi etapami vzdělávání procházejí tyto kompetence: k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální. Tyto klíčové kompetence jsou rozvíjeny v rámci jednotlivých vzdělávacích oblastí 87 a jejich obsahů, jeţ vymezují konkrétní učivo, které má ţák na daném stupni povinné školní docházky v konkrétní oblasti zvládnout. Vzdělávací oblasti se v rámci edukačního procesu často prolínají, stejně jako klíčové kompetence. Významnou roli v RVP zaujímají také průřezová témata, která zahrnují aktuální problémy současného světa a jejichţ cílem je rozvíjet a formovat osobnost ţáků v oblasti postojů a hodnot. S těmito tématy je pracováno převáţně na bázi různých projektů, jeţ se stávají příleţitostí pro individuální i kolektivní uplatnění ţáka Tvorba pracovních listů Charakteristika pracovních listů Muzejní instituce vytváří ke svým stálým expozicím či výstavám pro své návštěvníky velké mnoţství různorodých doprovodných materiálů, které můţeme rozčlenit na materiály obecně vzdělávací, to jsou například katalogy k výstavě nebo publikace o dané problematice a materiály přímo zaměřené na edukaci v muzeu, sem řadíme především pracovní listy a materiály propagační, tedy pozvánky, plakáty a podobně. V současné době jsou, v rámci muzejní edukace, pro návštěvníky nejpoutavější doprovodné materiály v podobě pracovních listů. 87 Vzdělávacími oblastmi v rámci RVP rozumíme jednotlivé vyučovací předměty.

88 Pracovní listy slouţí jako didaktická podpora výstavního tématu, s cílem usnadnění porozumění, doplnění a oţivení konkrétní výstavy či expozice. 88 Tato didaktická pomůcka má formu tištěného materiálu, určeného pro přímou práci se sbírkami. Pracovní listy zpravidla obsahují základní poznatky z výstavního tématu a moţný návod jak s výstavou pracovat. Úlohou těchto pomůcek je přimět svým obsahem návštěvníky k důkladnějšímu prozkoumání vystavených předmětů, rozvíjet jejich osobní zájem o téma a motivovat je k další pozornosti o ně. Dále by měly, prostřednictvím vhodně zvoleného způsobu práce, fixovat získané poznatky a podpořit výchovnou sloţku muzejního prostředí. 89 Pracovní listy mohou být vytvářeny pro všechny kategorie muzejních návštěvníků, přesto jsou nejčastějšími adresáty především školní skupiny, případně pak rodiny s dětmi. Pracovní listy mohou mít rozličné podoby, které jsou formovány především způsobem jejich vyuţití (před návštěvou muzea, během ní a po jejím skončení), rozsahem (list, sešit, katalog, komplexní sada doprovodných materiálů)nebo formou a obsahem (informační, aktivizující, kombinace pracovních listů). 90 Zpravidla však rozlišujeme dvě základní podoby pracovních listů. Jsou to pracovní listy určené pro práci s lektorem, které jsou vyuţívány zejména jako doplňková forma v rámci doprovodných programů. Tyto materiály tak slouţí především jako podklad pro vlastní pozorování a poznámky. Druhou základní podobou jsou samoobsluţné pracovní listy, které nepočítají s doprovodným komentářem lektora. Jejich zpracování je tak náročnější po metodické stránce, neboť je nutné zařadit mezi jednotlivé úkoly také jejich instrukce a doplňující komentáře, které v první podobě pracovních listů, 88 JAGOŠOVÁ, Lucie, JŮVA, Vladimír, MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika: metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. 1. vyd. Brno : Paido, s Tamtéž s MRÁZOVÁ, Lenka. Tvorba pracovních listů: Metodický materiál. 1. vyd. Brno : Metodické centrum muzejní pedagogiky, Moravské zemské muzeum, s. 7-9

89 z důvodu přítomnosti lektora, nebyly nutné Tvorba pracovních listů K vytvoření účelných pracovních listů neexistuje zcela striktní obecný návod. Jejich konkrétní podoba závisí na instituci, pro niţ tyto materiály vznikají, stejně jako na konkrétním výstavním tématu nebo účelu jejich vyuţití. Tomuto tématu věnují pozornost různí autoři, jejichţ kritéria na obsah, členění i tvorbu pracovních listů se mnohdy rozchází. V rámci získávání informací i vlastní přípravy pracovního listu jsem čerpala především z metodického materiálu Lenky Mrázové Tvorba pracovních listů. Autorka dle mého názoru objektivně shrnuje, mimo vlastní znalosti, také základní poznatky k danému tématu z rozličných zdrojů. Výše zmiňovaná autorka ve své práci uvádí několik základních pravidel, které je vhodné při tvorbě pracovních listů respektovat a řídit se jimi, a to: 1. Zhodnocení výstavy či expozice po obsahové i prezentační stránce 2. Úvaha o vlastních pedagogických záměrech 3. Volba cílové skupiny 4. Zhodnocení průběhu plánovaného vzdělávacího programu pokud jsou pracovní listy jeho součástí 5. Stanovení vzdělávacích cílů 6. Rozvržení času 7. Rozhodnutí o podobě pracovních listů 8. Volba obsahu a výběr vhodných exponátů 91 JAGOŠOVÁ, Lucie, JŮVA, Vladimír, MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika: metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. 1. vyd. Brno : Paido, s. 250

90 Rozvržení struktury pracovních listů 10. Rovnoměrné a promyšlené střídání různých druhů aktivit 92 V rámci uvedených bodů při tvorbě pracovních listů musíme reflektovat a rozhodnout především: výstavní prostor, v němţ se výstava či expozice nachází a specifické poţadavky na něj, např. osvětlení. výstavní téma a zváţit moţnosti jeho uchopení pro další prezentaci návštěvníkům. výběr nejdůleţitějších exponátů, na které chceme v didaktickém materiálu upozornit. vlastní pedagogické záměry důvod vybraných exponátů z pedagogického hlediska, co chci vybranými exponáty ilustrovat, zda je nutná kompatibilita s Rámcovými vzdělávacími programy v rámci zvolené cílové skupiny. zda bude pracovní list zařazen do uceleného vzdělávacího programu nebo bude slouţit jako samostatná didaktická pomůcka. vzdělávací cíle pracovních listů, které formulujeme konkrétními znalostmi a dovednostmi, k nimţ mají návštěvníka dovést. Vhodné je stanovení dvou aţ tří hlavních cílů, které, formulujeme aktivním slovesem v přítomné větě oznamovací. Například návštěvníci znají, dovedou, rozlišují a podobně. Kaţdá zvolená aktivita, otázka či informace v pracovním listě by měla sledovat tyto cíle, pokud je nepodporuje, je v pracovním listě zcela zbytečná. vhodnou formu pracovních listů, o níţ rozhodujeme na základě výše zmíněných bodů jako je téma výstavy, pedagogické záměry, návštěvnická skupina apod. určený obsah a vybrané exponáty, na které zaměříme pozornost návštěvníků právě prostřednictvím pracovních listů. Výběr je důleţité zaměřit na podstatu toho, co chceme, aby 92 MRÁZOVÁ, Lenka. Tvorba pracovních listů: Metodický materiál. 1. vyd. Brno : Metodické centrum muzejní pedagogiky, Moravské zemské muzeum, s

91 si návštěvník vryl do své paměti, toho co je pro dané téma signifikantní či atraktivní. logickou strukturu a graficky přehledné pracovní listy, s jasně formulovanými otázkami, kterým návštěvník lehce porozumí. Rovnoměrné střídání různých druhů aktivit, tak aby návštěvníci zapojily kognitivní (rozumové a intelektuální), afektivní (citové a postojové) i psychomotorické (smyslové a pohybové) dovednosti. 93 Funkční pracovní listy by neměly být příliš obsáhlé a přehlcené, ať uţ informacemi, obrázky či textem. Takovéto materiály mohou návštěvníka demotivovat a dezorientovat ve výstavním tématu i v pracovním listu samotném. Dobře zpracované listy podporují zájem návštěvníka o dané téma i výstavu samotnou, nikoli nestrhují jeho pozornost na sebe. Jsou přehledné, s jasnou formulací otázek a dostatečným prostorem pro vlastní vyjádření a poznámky Návrh pracovního listu expozice Hornictví a energetiky Prvotní návrh pracovního listu je zaměřen na stálou expozici Hornictví a energetika, která se nachází v jiţním křídle prvního patra oslavanského zámku. Pracovní list reflektuje těţbu uhlí v Rosicko-Oslavanském revíru, se zaměřením na jednotlivé lokality důlních děl, pracovní a veřejný ţivot horníků. Dále zdůrazňuje význam oslavanské elektrárny a zamýšlí se nad ním. Pracovní list je určen pro ţáky 8. a 9. tříd základní školy, proto je jeho obsah i forma navázána na Rámcové vzdělávací programy pro druhý stupeň základního vzdělávání. Cílová skupina byla zvolena dle tematického propojení muzejní expozice a aktuální výuky. Tato didaktická pomůcka však můţe být vyuţívána i mladší- 93 MRÁZOVÁ, Lenka. Tvorba pracovních listů: Metodický materiál. 1. vyd. Brno : Metodické centrum muzejní pedagogiky, Moravské zemské muzeum, s

92 mi věkovými skupinami, například s pomocí rodičů nebo naopak staršími návštěvníky jako zábavný doplněk k prohlídce. Účelem didaktického materiálu je podpora výstavního tématu z hlediska hlubšího upoutání návštěvníka na exponáty, přiblíţení prezentovaných souvislostí tématu a významu pro region a prohloubení získaných znalostí v rámci školní výuky, jeţ jsou demonstrované prostřednictvím reálných sbírkových předmětů. Cílová skupina byla zvolena s ohledem na školní vzdělávací programy a jednotlivé vzdělávací oblasti v nich. Výstavní téma tak odpovídá především těmto vzdělávacím oblastem: přírodopis, zeměpis, dějepis, fyzika a chemie. Hlavní cíle pracovního listu jsou formulovány následovně: Návštěvníci mají základní povědomí o hornické činnosti a dovedou vysvětlit význam těţby uhlí a funkci elektrárny pro místní region. Z hlediska časového rozvrţení je práce s listem definována na minut, přičemţ na kaţdou aktivitu připadá 5 10 minut. Tento čas je vymezen pouze pro samotné vyplnění a práci s listy, nevztahuje se na celou prohlídku této expozice, jejíţ celkový čas včetně vyplnění pracovních listů je individuální a zcela závislý na moţnostech návštěvníků, nejméně však dvě hodiny. Didaktický materiál bude ve formě samoobsluţných, aktivizujících listů vyuţívaných během návštěvy muzea. Samoobsluţná podoba pracovních listů byla zvolena s přihlédnutím k absenci muzejního pedagoga, který by vytvářel a realizoval ucelené doprovodné programy, v rámci nichţ by mohl být tento list vyuţit. V rámci školní návštěvy do jisté míry můţe suplovat absenci muzejního pedagoga sám učitel, který školní skupinu doprovází a jeţ můţe pracovní list s ţáky vyplnit. Obsah pracovních listů je navázán na samotné vzdělávací cíle a zhodnocení výstavního tématu. Pro tento účel jsou vyuţity předměty z hornického vybavení, záchranářské přístroje, fotografie a mapy důlních děl v Rosicko- Oslavanském revíru, typy získávaných hornin v tomto revíru, fotografie prezentující veřejný ţivot dělnictva, elektrárnu a její zaměstnance. Konkrétní předměty z těchto oblastí byly vybrány jako nosné exponáty k přiblíţení a pochopení výstavního tématu.

93 Ze samotného výběru vyuţitých exponátů a jejich rozmístění v jednotlivých místnostech expozice byla vytvořena struktura pracovního listu. Ten je rozdělen na šest oblastí na sebe navazujících, které postupně rozvíjejí výstavní téma, ve směru prohlídky. Na konci pracovního listu je necháno místo pro vlastní myšlenky a poznámky návštěvníka. Zvolené aktivity se snaţí upoutat pozornost návštěvníka a rozvíjet jeho dovednosti v různém směru. Popis jednotlivých cílů aktivit v pracovním listu : 1. Horniny návštěvník zná různé typy uhlí na Rosicko- Oslavansku 2. Mapa - návštěvník rozpozná nejvýznamnější důlní díla v Rosicko-Oslavanském revíru a správně je lokalizuje 3. Ţivot horníka - návštěvník vyjmenuje nejoblíbenější formu zábavy dělnictva v Oslavanech ve 20. století 4. Hornické vybavení návštěvník dokáţe charakterizovat základní vybavení horníka při práci v dole a v moţném nebezpečí 5. Elektrárna význam - návštěvník chápe, v čem spočíval význam bývalé oslavanské elektrárny 6. Elektrárna zamyšlení návštěvník zhodnotí postoje dělnické třídy vůči aristokracii

94 Závěr Ve své diplomové práci jsem se pokusila nastínit historii Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska a jeho činností v návaznosti na historii samotného města, ze kterého Vlastivědný spolek svoji činnost odvozuje. Jeho hlavní činností je provoz muzea či expozice Hornictví a energetiky a několik dalších expozic a výstav zaměřených na zdejší region. Historii města, stejně jako samotného spolku se věnují první dvě kapitoly této práce, zatímco v dalších je čtenář seznámen se současným stavem instituce v oblasti prezentační a propagační, kulturně výchovné a osvětové a především v péči o sbírku. Zde nebylo opomenuto nabývání předmětů, jejich uloţení či uchovávání. V poslední kapitole jsem se věnovala vybrané návštěvnické skupině, pro niţ jsem vytvořila prvotní návrh didaktické pomůcky ve formě pracovního listu, která návštěvníkům přibliţuje a podporuje hravou a nenucenou formou expozici hornictví a energetiky. Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska spravuje předměty z oblasti hornictví, elektrárenství, přírodopisné a historické v návaznosti na zdejší region. Tyto předměty byly získány především formou darů, v menší míře pak sběru nebo nákupu. Předměty nejsou rozčleněny do jednotlivých sbírek a chybí zde i soustavná evidence. V rámci této diplomové práce jsem se snaţila nastínit její moţnou podobu, která mi přišla z hlediska charakteristiky předmětů nejschůdnější. Přestoţe Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska funguje jako dobrovolné sdruţení, jeho členům nechybí velká dávka nadšení a píle, se kterou vykonávají ve svém volném čase zcela zdarma různorodé činnosti v oblasti kultury, vědy i sportu. Například se podílejí na rozvoji kultury provozem muzea, a spolupořádání kulturních činností s městem (Hornické slavnosti), rozvoji cykloturistiky zakládáním a podporou nových tras pro pěší i cyklisty, vydávání různých publikací, odborných článků a pořádání besed a přednášek. Kromě vytvoření samotné představy o činnosti spolku jsem se

95 v této práci zaměřila také na muzejní edukaci v přímé návaznosti na vybrané návštěvnické skupině ţáků druhého stupně základní školy. Pro tyto návštěvníky jsem vytvořila prvotní návrh didaktické pomůcky ve formě pracovního listu, jeţ má svým obsahem a formou podporovat prezentované téma expozice Hornictví a energetiky. Pracovní list obsahuje šest úkolů, jeţ jsou řazeny v návaznosti směru prohlídky expozicí. Vybrané úkoly zachycují stěţejní poznatky prezentovaného tématu, které svoji netradiční formou toto téma podporují a usnadňují návštěvníkovi jejich pochopení. V pracovním listě je také místo pro vlastní poznámky a myšlenky návštěvníka, se kterými můţe případně dále pracovat také po odchodu z muzea. Doufám, ţe tato práce bude pro Vlastivědný spolek Rosicko- Oslavanska přínosem, a to jak uţ zvýšeným zájmem návštěvníků o expozice, tak zavedením evidence sbírkových předmětů případně pak roztříděním sbírkového fondu na jednotlivé sbírky, jeţ shledávám jako nutnost pro další existenci spolku. Zároveň absenci evidence shledávám jako největší současný problém této instituce. Práce se snaţila podat ucelený a systematicky uspořádaný obraz o VSRO a jeho činnosti, vylíčit historii, rozebrat současnost a bádání zakončit praktickým návrhem didaktické pomůcky ve formě pracovního listu slouţící při návštěvě expozice Hornictví a energetika. Poukázala jsem na nedostatky, naznačila jejich moţné řešení a směr, kterým by se měl Vlastivědný spolek v následujícím období ubírat. Samozřejmě nikoli na úkor návštěvníků muzea a obyvatel regionu, jejich přáním a potřebám, neboť právě u nich je třeba začít.

96 Seznam pramenů a literatury Monografie AMBROSE, Timothy - PAINE, Crispin. Museum Basics. 2. vyd. London/New York : Routledge, s. ISBN , BENEŠ, Josef. Muzeum a sbírky. Praha : Ústav pro informace a řízení v kultuře, s. BENEŠ, Josef. Základy muzeologie. Opava : Slezská univerzita Opava, s. BLAŢÍČEK, Oldřich J. Minulost a současné otázky prezentace zámeckých interiérů. 1. vyd. Ústí nad Labem : Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, s. ČEJKA, Jiří a kol. Ivančice: Dějiny města. 1. vyd. Ivančice: Město Ivančice, s. ISBN ELPL, Mirek, MALÝ, Lubomír. Rosicko-oslavanským uhelným revírem. Brno: Okresní pedagogické středisko Brno-venkov, s. FRANĚK, Otakar. Oslavany obkličují: Kronika prosincové generální stávky 1920 na Rosicku-Oslavansku. 2. přeprac. a rozš. vyd. Brno: Blok, s.

97 GRYC, Jan. Oslavany : brána Vysočiny. Oslavany: Městský úřad Oslavany, s. JAGOŠOVÁ, Lucie, JŮVA, Vladimír, MRÁZOVÁ, Lenka. Muzejní pedagogika: metodologické a didaktické aspekty muzejní edukace. 1. vyd. Brno : Paido, s. ISBN JŮVA, Vladimír. Dětské muzeum: edukační fenomén pro 21. století. Brno : Paido, s. ISBN KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančice, býv. král. město na Moravě: popis dějepisný, místopisný a statistický. Ivančice: Musejní spolek v Ivančicích, s. KRATOCHVÍL, Augustin. Ivančický okres. 1. vyd. Brno: Garn, s. ISBN Kulturní dědictví. 1. vyd. Brno: Mendlova univerzita v Brně, s. ISBN MRÁZOVÁ, Lenka. Tvorba pracovních listů: Metodický materiál. 1. vyd. Brno : Metodické centrum muzejní pedagogiky, Moravské zemské muzeum, s. ISBN Oslavany: z kronik, dokumentů a vzpomínek. Vyd. 1. Oslavany: Městský národní výbor, s.

98 ŘEHOLKA, Ivan. Památková péče na jižní Moravě v devadesátých letech 20. stol. Brno: Státní památkový ústav v Brně, s. STRÁNSKÝ, Zbyněk. Úvod do studia muzeologie. 2 aktual. a podstatně rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN SVĚRÁKOVÁ, Jaroslava. Oslavany. Brno: Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, s. ŠOBÁŇOVÁ, Petra, ŠOBÁŇ, Marek. Muzejní edukace. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackého, s. ISBN ŢALMAN, Jiří. Příručka muzejníkova I. 2. uprav. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, s. ISBN ŢALMAN, Jiří. Příručka muzejníkova II. 1. vyd. Praha: Asociace muzeí a galerií České republiky, s. ISBN Periodické publikace BLAŢÍČEK, Oldřich J. Problémy instalací a expozic na státních hradech a zámcích. Muzeologické sešity, 1971, č. 3, s BLAŢÍČEK, Oldřich J. Státní hrady a zámky v Československu a prezentace jejich vnitřků. In Sympozium ICOMOS ČSSR

99 : Nová úloha hradů a zámků v životě společnosti. 1. vyd. Praha: [B.n.], s Okno: Oslavanské kuriozity, novinky, oznámení. Oslavany : Městský úřad Oslavany, Vychází 1x měsíčně. PLCHOVÁ, Jarmila. Průřez historií těţby uhlí v Rosickooslavanském černouhelném revíru. Uhlí- Rudy- Geologický průzkum. 2010, roč. 58, č. 3, s ISSN TLUSTÁK, Vlastimil. Zkušenosti ze vztahu muzejní a památkové prezentace na Moravě. In Bulletin Státního ústavu památkové péče, 1992, č. 8, s Letáky FRAŇEK, Otakar. Oslavany v prosinci 1920: stálá výstava k 55. výročí prosincové generální stávky na Rosicko-Oslavansku. Ivančice: Okresní muzeum Brno-venkov, sloţený list Bakalářské a magisterské práce SŮKALOVÁ,Lenka. Vznik a vývoj expozic na zámcích v Rájci nad Svitavou a ve Valticích. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie, s. Diplomová práce. Vedoucí práce Mgr. Pavel Holman.

100 Legislativní dokumenty: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. Kronika Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska. Česká republika. Usnesení vlády České republiky ze dne 22. února 1995 k Programu záchrany architektonického dědictví č Česká republika. Zákon č. 122/2000 Sb. o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů Československá socialistická republika. Zákon č. 20/1987 Sb., ze dne 30. března 1987, o státní památkové péči, In Sbírka zákonů, Československá socialistická republika částka 1, s. 1 Elektronické zdroje: Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit ]. Dostupný z WWW: < Infoportál Oslavany[online]. Oslavany: Město Oslavany, listopad [cit ]. Dostupný z WWW:< Kauza Zámek očima vedení města. In Infoportál Oslavany[online]. Oslavany: Město Oslavany, listopad [cit ]. Dostupný z WWW:< KONVIČKA, Vladislav. Nejen hornictví. [Online]. [B.m.] : Konvička, Vladislav, srpen [cit ] Dostupný z WWW: <

101 Místopis. [online]. [B.m.]. Březen Poslední aktualizace [cit ]. Dostupný z WWW:< vany.htm>. Moravské vinařské stezky [online]. Brno: Nadace Partnerství, [cit ]. Dostupný z WWW: < Nemovité památky [online databáze]. Praha: Národní památkový ústav, [19??]. [cit ]. Dostupný z WWW: < Oslavany: Oficiální webové stránky města [online]. Oslavany: Město Oslavany, [cit ]. Dostupný z WWW: < Rámcové vzdělávací programy. In Národní ústav pro vzdělávání[online]. Praha : Národní ústav pro vzdělávání, [cit ]. Dostupný z WWW:< Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska: Oslavany [online]. Praha: Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, [cit ]. Dostupný z WWW:<

102 Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska [online] Oslavany: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. [cit ] Dostupný z WWW: < Zbýšov: Oficiální web města. [Online]. Zbýšov : Město Zbýšov. [cit ]. Dostupný z WWW: < Elektronická komunikace: PLCHOVÁ, Jarmila. Rekonstrukce jižního křídla zámku [online]. Message to: Daniela KAJZAROVÁ [cit ]. Osobní komunikace PLCHOVÁ, Jarmila. Renovace expozic [online]. Message to: Daniela KAJZAROVÁ [cit ]. Osobní komunikace

103 Seznam příloh Příloha č. 1 Logo Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska: Loga Vlastivědného spolku ke stažení [online] Oslavany: Vlastivědný spolek Rosicko- Oslavanska. [cit ] Dostupný z WWW: < Příloha č. 2 Letecký pohled na zámek Oslavany od jihovýchodu Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska: Oslavany [online]. Praha: Sdruţení historických sídel Čech, Moravy a Slezska, [cit ]. Dostupný z WWW:< Příloha č. 3 Vstupní část do zámku Foto - autorka Příloha č. 4 Vstup do expozic Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska Foto autorka Příloha č. 5 - Informační cedule muzea Foto - autorka Příloha č. 6 Titulní strana kroniky Vlastivědného spolku Foto - autorka Příloha č. 7 Mapa důlních děl Rosicko-Oslavanského uhelného revíru Autor - Jarmila Plchová Příloha č. 8 Důl Václav Nosek (Kukla) Soukromý archiv Petra Kubinského

104 Příloha č. 9 Důl Františka Soukromý archiv Petra Kubinského Příloha č. 10 Důl Anna Soukromý archiv Petra Kubinského Příloha č. 11 Důl Simson Soukromý archiv Petra Kubinského Příloha č. 12 Důl Antonín Soukromý archiv Petra Kubinského Příloha č. 13 Důl Jindřich II. Soukromý archiv Petra Kubinského Příloha č. 14 Důl Ferdinand Soukromý archiv Petra Kubinského Příloha č. 15 Důl Julius Soukromý archiv Petra Kubinského Příloha č. 16 Areál oslavanské elektrárny ve 20. letech 20. století Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska: Elektrárna Oslavany [online] Oslavany: Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska. [cit ] Dostupný z WWW: < historie/32-elektrarna-oslavany/>. Příloha č. 17 Současný pohled na historickou budovu bývalé elektrárny Místopis: Oslavany [online] [B.m.]. Březen Poslední aktualizace [cit ]. Dostupný z WWW:< vany.htm>

105 Příloha č. 18 Expozice elektrárenství Foto - autorka Příloha č Funkční velín elektrárny 40. léta 20. Století Foto - autorka Příloha č Expozice radiopřijímačů a gramofonů Foto - autorka Příloha č. 21 Expozice elektrospotřebičů Foto - autorka Příloha č Hornická expozice důlní neštěstí Foto - autorka Příloha č Hornická expozice lampy Foto - autorka Příloha č Hornická expozice hornické kroje a náčiní Foto - autorka Příloha č Hornická expozice model dolu Antonín Foto - autorka Příloha č. 26 Směrovka k replice důlní chodby (u východního křídla zámku) Foto - autorka Příloha č. 27 Vstup z východního křídla zámku k replice důlní chodby v areálu bývalého kláštera Foto - autorka Příloha č. 28 Evidence exponátů v hornické expozici Autor Jarmila Plchová

106 Příloha č. 29 Seznam suvenýrů Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska Autor Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska Příloha č. 30 Pomník připomínající historii těţby uhlí v Oslavanech umístěný v parčíku u Městského úřadu Oslavany Foto - autorka Příloha č. 31 Pomník padlých horníků při důlní katastrofě roku 1921 na dole Kukla Foto - autorka Příloha č. 32 Pomník padlých horníků při důlní katastrofě na dle Františka v Padochově roku 1860 Foto autorka Příloha č. 33 Památník u zdi oslavanského hřbitova deska připomínající bývalou soukromou hrobku těţařské rodiny Müllerů Foto - autorka Příloha č. 34 Pietní místo připomínající důlní katastrofy v Rosicko-Oslavanských uhelných dolech (umístěno v parčíku u městského úřadu ve Zbýšově) Foto - autorka Příloha č. 35 Kámen připomínající těţbu uhlí ve Zbýšově (umístěno v parčíku u městského úřadu ve Zbýšově) Foto - autorka Příloha č. 36 Rozcestník cyklostezek před areálem zámku Foto - autorka Příloha č Základní kámen stavby cyklostezky Oslavany Ivančice

107 Foto autorka Příloha č. 38 Návrh Pracovního listu k expozici Hornictví a energetika Návrh autorka

108 Přílohy Příloha č. 1 Logo Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska Příloha č. 2 - Letecký pohled na zámek od jihovýchodu

109 Příloha č. 3 Vstupní část do zámku Příloha č. 4 - Vstup do expozic Vlastivědného spolku Rosicko- Oslavanska

110 Příloha č. 5 Informační cedule muzea Příloha č. 6 Titulní strana kroniky Vlastivědného spolku

111 Příloha č. 7 - Mapa důlních děl Rosicko-Oslavanského uhelného revíru

112 Příloha č. 8 - Důl Václav Nosek (Kukla) Příloha č. 9 - Důl Františka

113 Příloha č Důl Anna Příloha č Důl Simson

114 Příloha č Důl Antonín Příloha č Důl Jindřich II.

115 Příloha č Důl Ferdinand Příloha č Důl Julius

116 Příloha č. 16 Areál oslavanské elektrárny ve 20. letech 20. století Příloha č. 17 Současný pohled na historickou budovu bývalé elektrárny

117 Příloha č Expozice elektrárenství Příloha č. 19 Funkční velín elektrárny 40. léta 20. století

118 Příloha č Expozice radiopřijímačů a gramofonů Příloha č. 21 Expozice elektrospotřebičů

119 Příloha č. 22 Hornická expozice důlní neštěstí Příloha č. 23 Hornická expozice lampy

120 Příloha č Hornická expozice hornické kroje a náčiní

121 Příloha č. 25 Hornická expozice - model dolu Antonín Příloha č Směrovka k replice důlní chodby (u východního křídla zámku)

122 Příloha č Vstup z východního křídla zámku k replice důlní chodby v areálu bývalého kláštera

123 Příloha č. 28 Evidence exponátů v hornické expozici

124

125

126

127

128

129

130 Příloha č. 29 Seznam suvenýrů Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska Pořadové číslo Název Cena 1. Pohlednice Zámek Oslavany - novější 6 Kč 2. Pohlednice Oslavany z Vyhlídky 6 Kč 3. Pohlednice Oslavany z Kukly 6 Kč 4. Pohlednice Oslavany vroubkovaná 6 Kč 5. Pohlednice Oslavany Městský úřad 6 Kč 6. Pohlednice zámek - starší 6 Kč 7. Historické pohlednice Havírna 3 Kč 8. Historické pohlednice Elektrárna 3 Kč 9. Historické pohlednice Důl Františka 3 Kč 10. Historické pohlednice Kaplička 3 Kč 11. Pohlednice Oslavany - letecký snímek 6 Kč 12. Pohlednice Padochov - letecký snímek 6 Kč 13. Pohlednice 150 let žel. Zastávka 5 Kč 14. DVD - Po stopách historie těžby 150 Kč 15. Kožený přívěšek na klíče Oslavany 25 Kč 16. Leporelo zámek Oslavany 20 Kč 17. Leporelo Oslavany 20 Kč 18. Sada pohlednic - Haratyk 45 Kč 19. Poštovní známky 10 Kč 20. Mapa Oslavany 20 Kč 21. Turistická mapa známková místa ČR 25 Kč 22. Turistická známka Zámek Oslavany 30 Kč 23. Turistická známka Rybičkova skála 30 Kč 24. Brožura Zámek Oslavany 2 Kč 25. Oslavany černá brožura 25 Kč 26. Oslavanské pověsti 59 Kč 27. Rosicko-oslavanský uh. Rev Kč 28. Rosicko-oslavanská uh. pánev v datech 80 Kč 29. Oslavanská elektrárna 80 Kč 30. Oslavany 900 let 180 Kč 31. Oslavanští permoníci 20 Kč let železnice Brno-Zastávka 299 Kč 33. Kudláček: Výpověď hornic. mládí č Kč 34. Kudláček: Výpověď mládí 2 45 Kč 35. Čech: Ze života obce Zastávka 75 Kč 36. Plchová Zbýšov-Kapitoly z minulosti 150 Kč 37. Cykloprůvodce 50 Kč 38. Oslavany 1989 Plchová 25 Kč 39. Sborník konference 50 Kč 40. Hrnek bílý (matný) 50 Kč 41. Hrnek (žlutý, černý) 80 Kč 42. RNDr. Rejl Drahé kameny 350 Kč 43. Oslavany ve fotografiích - kniha 199 Kč 44. Kulturní památky Rosicko-Oslavanska 178 Kč 45. Kulturní památka Rosicko-Oslavanska angl. 198 Kč 46. Turistický deník 50 Kč 47. Turistická vizitka zámek Oslavany 12 Kč

131 Turistická vizitka Muzeum hornictví a energetiky Oslavany 12 Kč 49. Turistická vizitka Muzeum hasičů Oslavany 12 Kč 50. Pohlednice Pidifrk Oslavany 15 Kč 51. Pohlednice Pidifrk Ivančice 15 Kč

132 Příloha č. 30 Pomník připomínající historii těţby uhlí v Oslavanech umístěný v parčíku u Městského úřadu Oslavany Příloha č. 31 Pomník padlých horníků při důlní katastrofě roku 1921 na dole Kukla

133 Příloha č. 32 Pomník padlých horníků při důlní katastrofě na dle Františka v Padochově roku 1860 Příloha č Památník u zdi oslavanského hřbitova deska připomínající bývalou soukromou hrobku těţařské rodiny Müllerů

134 Příloha č. 34 Pietní místo připomínající důlní katastrofy v Rosicko-Oslavanských uhelných dolech (umístěno v parčíku u městského úřadu ve Zbýšově)

135 Příloha č. 35 Kámen připomínající těţbu uhlí ve Zbýšově (umístěno v parčíku u městského úřadu ve Zbýšově)

136 Příloha č Rozcestník cyklostezek před areálem zámku Příloha č Základní kámen stavby cyklostezky Oslavany - Ivančice

137 Příloha č. 38 Návrh Pracovního listu k expozici Hornictví a energetika

138 Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska Pracovní list k expozici Hornictví a energetika