IČO Společnost zapsaná Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl C, vložka

Transkript

1

2 Vážení klienti, v rukou na papíře nebo na monitoru svého počítače, tabletu či telefonu máte druhé číslo našeho newsletteru. Doufáme, že Vás čtení bude bavit a bude pro Vás přínosem. V tomto čísle si Vás dovolujeme upozornit zejména na část s názvem Aktuální téma, kde se dozvíte, co nového přináší zákon o obchodních korporacích, který nabude účinnosti od v souvislosti se smlouvami o výkonu funkce v obchodní korporaci. S potěšením si Vám dovolujeme oznámit, že JUDr. Jiří Janeba byl představenstvem České advokátní komory jmenován členem Sekce pro soukromé právo, která je poradním orgánem České advokátní komory. tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA

3 LEGISLATIVNÍ ZMĚNY (výňatky) 1. Vláda České republiky na svém jednání dne neprojednala otázku odložení účinnosti nového občanského zákoníku, který má nabýt účinnosti dne Změny v rámci trestního řádu směřující k posílení postavení poškozeného v trestním řízení zavedení předběžných opatření. Předběžným opatřením může být obviněnému uložen a. zákaz styku s poškozeným, osobami jemu blízkými nebo s jinými osobami, zejména svědky, b. zákaz vstoupit do společného obydlí obývaného s poškozeným a jeho bezprostředního okolí a zdržovat se v takovém obydlí, c. zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a styku s určitými osobami, d. zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě, e. zákaz vycestování do zahraničí, f. zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání trestné činnosti, g. zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky, h. zákaz hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek, nebo i. zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti, jejíž povaha umožňuje opakování nebo pokračování v trestné činnosti. O uložení předběžného opatření bude rozhodovat ve většině případů soudce.

4 JUDIKATURA Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4931/2010, ze dne K zastoupení stavbyvedoucím dle 15 ObchZ při změně smlouvy o dílo Je-li určitá osoba pověřená činností stavbyvedoucího, není ve smyslu ust. 15 obchodního zákoníku s výkonem této činnosti obvykle spojeno oprávnění měnit (popř. rušit) smlouvu o dílo. Neobvyklost tohoto oprávnění stavbyvedoucího vyplývá především z činností, které stavbyvedoucí na stavbě obvykle vykonává, a dále z obvyklých smluvních ujednání, v nichž jsou uváděny osoby oprávněné jednat ve věcech smluvních a technických, k nimž stavbyvedoucí nepatří, popř. lze tuto neobvyklost dovozovat i ze smluvních ujednání, jimiž je upravováno sjednávání změn smlouvy (tj. zejména víceprací). Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2589/2010, ze dne K volbě obchodního zákoníku ( zprostředkovatelská smlouva se spotřebitelem ) I. Při zkoumání, zda volba obchodního zákoníku mohla vést ke zhoršení právního postavení fyzické osoby - spotřebitele, nelze vycházet pouze ze srovnání dopadů základních ustanovení daného smluvního typu, je třeba přihlížet k celkovému kontextu právní úpravy daného smluvního typu v obou kodexech, včetně právní úpravy spotřebitelských smluv. II. Podle ustanovení 651 obch. zák. vzniku práva zprostředkovatele na provizi nebrání skutečnost, že teprve po zániku smlouvy o zprostředkování je s třetí osobou uzavřena smlouva, popřípadě splněna smlouva, na kterou se vztahovala jeho zprostředkovatelská činnost. Občanský zákoník takové ustanovení neobsahuje a uzavření takové dohody v režimu občanského zákoníku je nutné posoudit jako smluvní ujednání, jímž se strany odchýlily od občanského zákoníku v neprospěch spotřebitele jako zájemce, tj. ujednání v rozporu s 55 obč. zák. Na základě toho je zde nutné dospět k závěru, že volba obchodního zákoníku pro regulaci zprostředkovatelské smlouvy uzavřené s fyzickou osobou spotřebitelem v postavení zájemce směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem. Volba obchodního zákoníku je proto podle 262 odst. 1 obch. zák. neplatná a zprostředkovatelská smlouva se tedy řídí občanským zákoníkem. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 678/2012, ze dne K odpovědnosti nájemce za předmět finančního leasingu Leasingový nájemce přejímá smlouvou o finančním leasingu rizika spojená s provozem předmětu leasingu, a to okamžikem jeho předání. Podstatou tohoto právního vztahu je, že odpovědnost za předmět nájmu spočívá na straně nájemce, čímž se tak typově odlišuje od běžného nájmu. Nájemce v daném případě nese riziko z užívání věci v rozsahu stanoveném smlouvou. Nelze proto situaci, kdy došlo k výskytu vad na předmětu nájmu, považovat za dodatečnou nemožnost plnění, neboť pronajímatel svoji povinnost dle smlouvy splnil a nastalý stav je smlouvou předvídán a řešen. I v těchto případech je nájemce povinen platit nájem po celou dobu leasingu.

5 AKTUÁLNÍ TÉMA Smlouva o výkonu funkce ve světle nového zákona o obchodních korporacích Od má nabýt účinnosti zákon o obchodních korporacích, který zavádí velice rozsáhlou řadu změn, a ne jen terminologických, kdy podstatná část z nich se dotkne všech již založených obchodních společností (korporací). Jedna z významných změn je učiněna v souvislosti se smlouvou o výkonu funkce. Zákon o obchodních korporacích uvádí, není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný. Budou-li sjednaná smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně obchodní korporace nebo nebude-li smlouva o výkonu funkce z důvodu překážek na straně obchodní korporace uzavřena nebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po vzniku funkce člena orgánu obchodní korporace, nepoužije se výše uvedené pravidlo o bezplatnosti, ale odměna se určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobné činnosti, kterou člen orgánu vykonával. Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování 1. vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění, 2. určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby, 3. určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a 4. údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě. Jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní korporace, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen. Plnění podle smlouvy o výkonu funkce nebo plnění, na které plyne nárok z právního předpisu, vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace, se neposkytne, pokud výkon funkce zřejmě přispěl k nepříznivému hospodářskému výsledku obchodní korporace, ledaže ten, kdo schválil smlouvu o výkonu funkce, rozhodne jinak.

6 Bylo-li v insolvenčním řízení zahájeném na návrh jiné osoby než dlužníka podle jiného právního předpisu soudem rozhodnuto, že obchodní korporace je v úpadku, vydají členové jejích orgánů, vyzve-li je k tomu insolvenční správce, prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdrželi, a to za období 2 let zpět před právní mocí rozhodnutí o úpadku, pokud věděli nebo měli a mohli vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku podle jiného právního předpisu, a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokládatelné. Není-li vydání prospěchu dle výše uvedené věty možné, nahradí členové orgánů získaný prospěch v penězích. Tento sankční princip se použije obdobně na bývalé členy orgánu obchodní korporace. Nová právní úprava také uvádí, že člen orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Nesmí tak však učinit v době, která je pro obchodní korporaci nevhodná. Ustanovení 777 odst. 3 zákona o obchodních korporacích uvádí Ujednání smluv o výkonu funkce a o odměně se uzpůsobí tomuto zákonu do 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti, jinak platí, že je výkon funkce bezplatný. Je tedy nezbytně nutné, aby do 6 měsíců ode dne (účinnost zákona o obchodních korporacích) byly všechny smlouvy o výkonu funkce v souladu s právní úpravou uvedenou v zákoně o obchodních korporacích! JUDr. Jiří Janeba Vtip závěrem: Soudce vejde do sálu, bouchne kladívkem a povídá: "Než začne přelíčení, musím vám oznámit jednu věc. Obhájce mi zaplatil ,- Kč, abych rozhodl v jeho prospěch. Žalující strana mi zaplatila ,- Kč, abych rozhodl v její prospěch. Abych učinil proces spravedlivým, vracím obhajobě ,- Kč."