poznámka úvodem k èásti 4.

Transkript

1 èást ètvrtá èást/str. obsah 1/2 Fy. Schilling& Graebner 1/3 radnice Dresden Pieschen 1/4 nìkdejí kostel Chabaøovice 1/5 kostelteplice Trnovany 1/6-7 kostel Hrob u Duchcova 1/8-10 kostel Duchcov 1/11 nìkdejí kostel Lánov 1/12 kostelík Herlíkovice 1/13 Kristùv kostel DresdenStehlen 1/14 velké sídlitì DresdenTrachau 1/15 orientaèní mapa severní Èechy 1/16 související internetové stránky 2/2 kostel Teplice Trnovany 2/3 stavba kostela 2/4 snímky z let /5-6 snímky vyhoøelého kostela 2/7-9 odstøel vìe 2/10 malá poznámka na okraj 2/11 hlavice vìe 2/12 poznámky 2/13 související internetové stránky 3/2-3 plánované trnovanskénámìstí 3/4 první domy v Nedbalovì ul. 3/5 situaèní plánek demolicí 3/6 domy pøed demolicí 3/7-8 dùm S drakem 3/9-10 dùm Snìm ve Wormsu 3/11 dùm Eisenach 3/12-13 malé konfrontace 3/14-15 související internetové stránky 4/2 prùvodce obsahem ètvrté èásti 4/3 trnovanský rybník, Hlávkova ul. 4/4-5 Josefienheim, Smetanovo námìstí 4/6-7 hotel Imperátor 4/8-9 stodoly v Alejní ulici 4/10-12 koly v Alejní ulici 4/13-15 Strá a kvárovníkna Letné 4/16-17 Jubilejní láznì 4/18-20 kostel Bystøanyu Teplic 4/21 mapa Teplic z roku 1914

2 poznámka úvodem k èásti 4. koda jen, e nebylo dokonèeno plánované trnovanské námìstí, jak mohlo vypadat naznaèují snímky domù pøed likvidací, Otázka je, kdy a proè by muselo ustoupit nové zástavbì panelových ubytoven a zda bych dnes nedohledával jetì dalí archivní fotografie... Lze z nich vyèíst dalí vzácné útrky historie tìchto míst i mìsta: V sedmdesátých letech pøedminulého století byly Trnovany vesnicí. Situace se záhy mìní po dokonèení stavby keramické továrny. Koncem pøelomu pøedminulého a minulého století vzniká plán na nové centrální námìstí, jsou poloeny základy secesního evangelického kostela, staví se první okolní domy ve stejném stylu. Také okolí se zaèíná mìnit. Staví se dùm Josefinenheim* který zakládá nároí ulic U Èerveného kostela a budoucí ul. Jiøího z Podìbrad*. Rybník Königlteich*, kde byla první místní plovárna s restaurací, je (zøejmì k nelibosti místních obyvatel) vysuen a vzniká prostor pro nynìjí Smetanovo námìstí* Na dnení ulici U èerveného kostela jsou zboøeny poslední vesnické domky* s dokovou støechou a na tìch místech postaven na tu dobu moderní hotel IMPERÁTOR* skavárnou, kinem, fotografickými ateliery a byty... V té dobì je v Teplicích Alejní ulici* v sousedství malých dílen ve stodolách* otevøena nová budova Keramické koly*a vedle ní je dokonèována budova Obecné koly chlapecké a dívèí*. 1. ledna 1905 zahajuje svoje pravidelná denní pozorování nae první horská meteorologická stanice na Mileovce, která byla postavena v roce 1904 zásluhou teplickéhohorskéhospolku, Ji od roku 1877 se tento spolek schází ve své restauraci s rozhlednou na Královské výinì - dnes Letné, vzneenì pojmenované Strá císaøe Frantika Josefa*, Sousední kvárovník* slaví ji jedno století úspìného restauraèního provozu. V Teplicích anovì jsou v té dobì otevøeny pro veøejnost mìstské láznì* zvané Jubilejní... Tímto mùj výèet konèí, nesmím vak opomenout: Zhruba za dalích sto let se ve zde zmínìné Keramické továrnì ocitá na umístìnku mladý Karel Kryl. S velkou motivací a nezmìrným nasazením se vlastnoruènì podílí na plnìní plánu výroby toaletních mís, Pro oba, keramický závod i Karla, je to jen jedna z malých ivotních epizod. Texty a fotografie k barevnì zvýraznìným heslùm najdete v této 4. èásti.

3 kol. r.1890 V místech dneního Smetanova námìstí byl rybník Königlteich, jeden ze ètyø trnovanských rybníkù, Byla na nìm první trnovanská plovárna s restaurací. Po roce 1900 byl vysuen a místo bylo zèásti zastavìno nebo parkovì upraveno Hlávkova ulice vpravo dole zídka Zeleného kostela Hlávkova ulice 2005

4 pohled z ul. U Èerveného kostela 2005 vpravo ul. Jiøího z Podìbrad vedoucí na Smetanovo námìstí Dùm Josefinenheim stojí dodnes na rohu ulic U Èerveného kostela a Jiøího z Podìbrad. Stavitel Anton Fücklerjej postavil pro svoji rodinu. Starí snímek je z doby kolem roku 1905, kdy jetì nestály domy v nynìjí ulici Jiøího z Podìbrad. Za domem byl zmiòovaný rybník Königlteich s koupaliem. Natìstí pro tento dùm a domy v ulici Jiøího z Podìbrad zde nepokraèovaly demolice.

5 Nároní dùm ul. Jiøího z Podìbrad vlevo a Smetanova námìstí vpravo je dnes jak vidno v pìknì zuboeném stavu. Smetanovo námìstí? - chudák Smetana! Èást domù v ulici Jiøího z Podìbrad je na pøeskáèku opraveno. Zbytek to snad èeká?! Pohled na jejich zadní trakty je také znaènì neutìený

6 Trnovany 70. léta pøedminulého století. Vtehdejí Lipové ulici (dnes ul. U Èerveného kostela) stály selské usedlosti kryté dokovými støechami. Dvìma domkùm na snímku s otevøenými okny ve títu se øíkalo Mayerling. Na jejich místì byl vybudován hotel Imperátor CAFÉ IMPERATOR Budova byla postavena vroce 1912 na náklady obce Trnovany. Vobjektu byl pùvodnì hotel, kavárna, kino, fotografické ateliery a byty. Pravá budova byla pouze obytná.. V dobì pøed plánovanou demolicí zde byla Základní kola.

7 Nejde o fotomontá! TO JE CAFE IMPERATOR 2005! Tyto snímky pro sebe nazývám Nìné doteky vìkù nebo také Mladá holka a starej dìdek. Je v tom neskuteèná nìha... Ten kontrast struktur povrchù! Fakt ale je, e to stavaøùm vylo skoro na chlup...

8 Stodoly pro uskladnìní obilí, píce pro dobytek, povozù a zemìdìlského náøadí bývaly v Teplicích stavìny za hradbami mimo staré centrum. Ve mìstì u jednotlivých domù vìtinou nebylo dost místa a v pøípadì poáru by se uskladnìná úroda jen tìko zachraòovala. Pøi mimoøádnì velkém poáru starých Teplic v roce 1793 vak shoøelo i 11 stodol za mìstskými hradbami. V té dobì se èást teplických mìanù stále jetì zabývala zemìdìlstvím, a proto dolo k opìtnému postavení stodol jiných. Jejich obnova se pak opakovala jetì i po dalím poáru v roce Stodoly tvoøily tehdy v prostoru Alejní a Dubské ulice i ve smìru do ulice Jateèní pìt øad. Koncem 19. století, kdy se ji zdejí obèané ménì vìnovali zemìdìlství a chovu dobytka, byly stodoly pøemìòovány na nejrùznìjí dílny, skladitì, opravny i prostory pro garáování povozù, bicyklù i prvních automobilù. Známá zde byla napø. dílna a opravna icích strojù, kol, motorek a pozdìji také aut mechanika H. Herbricha v prostorách Dubské ulice. Snímek vlevo zachycuje øady stodol, které se táhly smìrem od Alejní ulice Vlevo reklamní tít opravny automobilù Josefa Krämera. Mechanici a jejich zakázkyu dílny H.Herbricha.

9 Zde je svìdectví, e stodoly a auta k sobì patøí celé století Jako automobily by i stodoly zaslouily nìjakou údrbu.

10 koly v Alejní ulici Alejní ulice sleduje linii západní èásti mìstské hradby. Podél ní byla vysázena katanová alej, která dala ulici jméno. Stromy byly postupnì vykáceny, aby zde mohly být postaveny domy. V osmdesátých letech 19. století byla dolní èást jetì volná a pøitom tento prostor leel v blízkosti støedu mìsta. Místo se tedy jevilo vhodné pro výstavbu kol. Budova odborné keramické koly z r a budova chlapecké a dívèí obecné koly z roku 1891 v celkové koncepci, symetrickém øeení a pojetí vnìjího plátì budov jsou ovlivnìny renesanèními principy.

11 Odborná keramická kola valejní ulici. Snímek kolem roku 1930 Vznik keramické koly souvisel s rozvojem keramického prùmyslu na Teplicku. Jako kolu odborného kreslení a modelování ji zaloilo ministerstvo obchodu v r Vyuèování bylo zahájeno v lednu 1875 v uèebnách mìanky na kolním námìstí. Zájem o studium stále stoupal a proto byla v roce 1881 pøemístìna do zadního traktu dneního hotelu Thermia, kde mìla deset uèeben. V r dostala kola vlastní budovu v Alejní ulici, postavenou H. Siegmundem, podle plánù mìstského vrchního inenýra Freiera. V r k ní pøistavìl arch. M.Loos budovu pro první rakouskou kolu stavební keramiky. Absolventi a uèitelé koly ovlivnili úroveò prùmyslovì vyrábìné keramiky a uplatnili se i pøi tvorbì volných výtvarných dìl. Velké úspìchy sklízela zejména secesní keramika vytvoøená autoryz okruhu koly. Odborná keramická kola byla zruena v roce 1953.

12 1915 Obecnou chlapeckou a dívčí kolu v Alejníulici postavili Adolf a Heinrich Siegmundové v neorenesančním slohu. Vyučovat se v nízačalo Bývalou kolu, která je dnes ve znaènì zuboeném stavu, k nelibosti úøadù, vyuívají bezdomovci jako nepovolenou skládku svých zuboených kostí. ivotní otázkou pro nì i kolu je, kdy se bude bourat... Vypadá to, e brzy!

13 Teplický Horský spolek sdruoval zájemce o pìí turistiku a podporoval rozvoj turistického ruchu v Èeském støedohoøí a Kruných horách, kde upravoval stovky stezek, stavìl jednoduché pøístøeky, útulky a rozhledny. Zbudoval také meteorologiskoustanici na Mileovce a v roce 1877 restauraci a rozhlednu na Královské výinì -Letné. Stavba je dílem teplického stavitele Gustava Jirsche, který pouil prvky ze vech moných historických slohù. Vznikl tak bizardní celek s èlenìným pùdorysem a spoustou osobitých detailù. Nazvali ji vzneenì Strá císaøe Frantika Josefa. Po roce 1918 byla budova pøejmenována na Vysokou strá.

14 Jde o nepovedený podnikatelský zámìr, nebo povedený trestný èin...?

15 V roce 2005 bylo kvárovníku 200 let, pøed 100 lety byl vyhláenou restaurací... V místì kde stojí kvárovník mìl zednický mistr Franz Jerke malou vinici a tøeòový sad. U suárny na ovoce si postavil malý altánek a klenutou místnost, kde prodával jednoduché obèerstvení návtìvníkùm. K tomuto základu bez cizí pomoci, pøistavoval dalí místnosti, schoditì, výstupky, terasy a vìe. Jerkezaèal stavìt kolem roku 1805 a po jeho smrti pokraèovali v díle dalí majitelé. Postup stavby, k ní bylo pouito odpadových cihel, kamenù a kváry, sledovali se zájmem lázeòtí hosté. J.W.Goethe se o ní zmiòuje ve svém deníku. Ve kvárovníkubyla restaurace a mnoho lázeòských hostù tam zalo pøi ranní procházce na snídani. Mezi nimi i Richard Wagner, který právì tady na terase v roce 1834 zaèal pracovat na opeøe Zákaz lásky. Wagner navtívil kvárovníktaké pøi svých lázeòských pobytech v letech 1842 a Smutný pohled na kvárovník v roce 2005

16 Jubilejní láznì Správní rada Mìstské spoøitelny v Teplicích, se pøed necelými sto lety vytasila spodnikatelským zámìrem, vyuít volného kapitálu na výstavbu zaøízení, které by bylo prospìné veøejnosti. Rozhodla se pro bohu i lidu libou stavbu veøejných lázní. Projekt stavby vypracoval Odon Zdarek, vrchní inenýr mìstského stavebního úøadu. Architektura budovy byla, jako u vìtiny teplických staveb té doby, nìmecká novorenesance se secesními prvky. Láznì byly otevøeny v roce 1908 v den 60. výroèí nastoupení vlády císaøe Frantika Josefa 1. a k 50. výroèí zaloení spoøitelny. Proto nesly název Jubilejní láznì. Byl zde od poèátku v provozu plavecký bazén, sprchové, vanové a parní láznì, inhalatorium a sluneèní láznì.

17 Jubilejní láznì se svého 100 letého jubilea nedoèkají... snímky z roku 2004

18 2006 èas pracuje dál...

19 Snímky autor Rarita na navíc: V roce 1968 se v tomto evangelickém kostele naposledy zvonilo. Poté slouil jako sklad nábytku a gará. Nová doba píe novou historii: Kostel je v soukromém vlastnictví a spokojenì chátrá...

20 Na kùru zpívá vítr a bubnují kapky detì... Vrata vyla vsazena zezadu do presbytáøe. Jak jednoduchá mohou být nìkterá øeení! Nezateplená, ale dost velká garáž. Snímky autor 2006.

21 Dnes......zítra......pozítøí?!

22

23 Z archivních snímkù a za pomoci dalích zdrojù semlel tìpán Barto bartos.s@volny.cz