afbnrdartsnn (k afburd, bera af) o. mimořádně álidlnn a. ukončený, at álidnum degi pozdí navečer.

Transkript

1 SLOVNÍK STAEOI SLAND SKO-ČE SKÝ

2

3 Poznámka. Do slovníku jsou pojaty také slova a výrazy obsažené ve vybraných kapitolách ze Snorriho Eddy a v Nornagest-páttru. Základem této části práce je přirozeně osvědčený slovník Ranischův; ve srovnání se slovníkem Ranischovým však se autor snaží rozhojnit počet dokladů a připojuje ke každému dokladu vlastní český ekvivalent, většinou shodný se zněním příslušného místa jeho českého překladu. VS se cituje dnes většinou podle vydání Olsenova, avšak ve vědeckých pojednáních se setkáváme též s označením kapitol podle Banische, tj. podle vydání S. Buggeho. Z těchto důvodů uvádí autor citaci obojí: číslice stojící na prvním místě udává příslušné kapitoly podle textu Olsenova, v kulatých závorkách číslice druhá podle textu Banischova. Ve slovníku se ponejvíce přidržujeme citace Olsenovy, u významnějších hesel a dokladů uvádí se též Banisch. Po vzoru Banischově jsou dány u většiny hesel podle potřeby: 1. příslušné gótské výrazy za účelem lepšího poznání nápadných souvislostí mezi gótštinou a severštinou; 2. obtížné a nepravidelné tvary, a to jak u substantiv tak i u sloves (pravidelně u sloves silných). K označení slovesné reakce se uvádějí zkrácené tvary neurčitého zájmena einhverr (aliquis): nom. sg. m. e-r (einhverr); nom. ak. n. e-t (eitthvert); gen. m. a n. e-s (einhvers); dat. sg. m. e-m (einhverjum); dat. sg. n. e-u (einhverju); ak. sg. m. e-n (einhvern); gen. sg. f. e-ar (einhverrar), ak. sg. e-a (einhverja). Pokud jde o staroislandskou gramatiku, odkazuji na řadu osvědčených pomůcek, k nimž v poslední době přibyla znamenitá příručka M. J. Steblina-Kamenského Drevníislandskij jazyk", Moskva Stran zkratek pro jednotlivé eddické písně viz Úvod. A -a, -at příkumná negat. částice (vidy u slovesa) ne: verdrat (rkp. VS verdr at): syni pínum verdrat saela skgpud synu tvému nevzejde z toho štěstí 14, sloka 4 (= Rm. 6 verdra); fellrat (rkp. VS fallat, patrní chyba místo fellrat): fellrat svá barttr breki nepadá (neproudí) tak obrovský příboj 21, sloka 8 (= Sd. 10, 7) munkat nebudu, emkat nejsem. á (g. ahva) /. (ár; ár) proud, řeka. á pres. od eiga. é (g. ana) prep. s dat. a ak. A. s dat. a) místní (kde?) na, v konungrinn sat á haugi král sedil na kopci 1;& skóginum úti venku v lese, á gólfinu na podlaze, á mqrkum úti v lesích, hafá hjálm á hofdi mlti přílbu na hlaví; místo očekávaného ak.: er bylgjur gnúdu á bordunum kdyí vlny s hukotem narážely na strany lodí (převalovaly se přes palubu) 9; u místních jmen: til eins bjár lítils, pess er heitir á Spangareidi k malé usedlosti, která se nazývá Na Spangareiirl (43). b) časoví: á peim degi t oho dne, á nefhdum degi v ustanovený den, á gamals (totií: maiais) aldri ve vysokém víku, á priggja manada fresti po uplynuti 175

4 tři měsíců, -c) v jiných významech: Sigurdr perrir sverd á grasinu S. očistil meč v trávě, o trávu 19; Sigurdr fór ok steikti (hjartat) á teini 8. šel a opékal srdce na roíni 19; fyrri vilda ek sedja fugla á hrsei pínu raději bych chtěl krmit ptáky tvou mrtvolou 9. B. s ak. ajmlstně (kam?) do, na, směrem k, proti: rida á skógin, á heidina jeti do lesa, na pláň; sídan hvart Gudrún brott á skóga později se uchýlila O. do lesů 34; at peir skyldu snúa á pann fjord, er heitir VarinsfJQrdr aby mířili do zátoky zvané Varinsfjord 9; pá baud hann Voteungi koniíngi til sínágautlandíit pozval (Siggeir) krále Volsunga k sobě do Oautlandu 4; á tvser hendr na obě strany, b) poněkud volněji: hon brá á sik krákuham vzala na sebe podobu vrány 1; at hafl hon brugdit á sik pessu líki že vzala na sebe tuto podobu 5; Sigmundr leggr hann a bak sér S. si ho položil na záda 8; vér lggdum á pá gjald uložili jsme jim pokutu 14; sídan skar hon pá á hala pak jim podřezala hrdla 40; at han skyldi rida á andlit Sigmundar (hunang) aby namazal Sigmundovi obličej medem 8; at pú pordir at bera vápn á mik že ses opovážil tasit zbraň proti mně 18; fara, koma á fund e-s přijití ke komu, navštíviti koho; senda e-n á fund e-s poslati koho k někomu; pvíat hann minnir Sigmund á sína harma poněvadž připomínal Sigmundovi zhusta jeho hoře 8. G) absolutně, v platnosti příslovečné: pá kom á vedr mikit strhla se veliká bouře 17; at engi madr vissi tol á že nikdo neznal jejich počet 17; munu engi líkendi a pykkja nebude se zdáli pravděpodobné 1(43); en med fýsing konungs ok ollu pví, er á lá ale na přímluvu krále a vším tím, co s tím souviselo 42; pat er á skorti brúdlaupsgerdina to, čeho se nedostávalo na svatební slavnosti 4; eigi er hoegt at telja, herra, skip pau, er komin em ór Norvasundum, eru á tólf púsundir manna není snadno, pane, spočítati ty lodi, které přijely z Norvasundu; je na nich mužů 9. al (g. af) prep. s dat. od (srov. frá, ór), z, ze, s, se (shora dolů, pryč); a) místně (odkud?): gengr heim af hauginum íel pak s kopce domů 1; af skipům s lodí, af hendi z ruky, af landi í brott ze země pryč, af galgánum se Šibenice; hon svarar af áhyggju af sinu saeti, sem álpt af baru odpověděla starostlivě se svého sídla jako labut na vlně 29 (srov. pozn.). b) časově: hedaiř af odtud, od té doby, od té chvíle; er vér erum lítt af barnsaldri ježto jsem sotva překročil dětský věk 13; c) o jiných vztazích: 1. znamená původ: Valdamar af Danmjrk, kari af bjargi muž na skále 17, sloka 5 (= Rm. 18). 2. původce: faer hann svá mikit lid af vínům sínum dostal od svých přátel tak veliké vojsko 1; sídan pú vart geldr af dcetrum j jtunsins od tě doby co jsi byl zbaven mužství od dcer obra 9; ástssellaf ollu fólki všeobecně oblíbený prostředek: gerir hon svá af sínum brogdum zařídila to svými kouzly 7; ger nú eitt sverd af pínum hagleik zhotov mi meč svou zručností příčinu: sesir póttuz mj )k hepnir af veidi sinni pro svůj úlovek se cítili ásové štastni 14; af pví proto, af pví at protože, poněvadž; af ást z lásky, af áhyggju ze žalu, af miklu afli s velkou silou, af miklum módi ve velkém vzrušení; 5. původ, a to látku, z níž je něco- zhotoveno: hár hans var af gulli jeho srst byla ze zlata 26; vardveit ok vel sverdsbrotin, par af má gera gott sverd opatruj také dobře kusy meče; z nich bude možno ukovat dobrý meč celek, z kterého se něco vyjímá: einn af konungs m jnnum, einn af godunum; ok náda ek oengu af fénu já však jsem z toho pokladu neobdržel nic 14; af ollum peim er (každý) z těch, kteří 23; Sigurdr gaf Gudrúnu at eta af Páfnis hjarta <S. dal Ghtdrúně jíst z Fáfnova srdce 28; peir toku orm einn ok af vargsholdi vzali hada a nsco z vlčího masa ve významu něm. von, mit u adj. fullr a slovesa fylla: at peir fyldi belginn af gulli aby naplnili kůži zlatem 14; vár holi er full af harmi naše síň je plna zármutku 31. d) absolutně, v platnosti příslovečné: hann drakk af vypil to 10; hann tók vid (horni) ok drakk af uchopil roh a pil 28; af mundi (resp. vseri) nú hofudit stata by byla hlava 44. afbradllga (fc bregda) adv. výtečně, skvěle. 176

5 afbnrdartsnn (k afburd, bera af) o. mimořádně krásný. alkremi n. 'potomstvo. afl m. výheň, krb. afl n. sila, moc, vláda. afla (ad) provésti, získali, zjednati. afrek n. hrdinský čin. afreksverk n. hrdinský (in. ágjarn a. bojechtivý, bojelačný. agnlr pl. od ogn. ágstl n. sláva, čest; til ágaetis čestným způsobem, at ágaetum gera zvčslovati chválu. ágstlsrerk n. slavný čin. ágtbtligr a. proslavený, nádherný. agietr a. slavný, vynikající, nádherný. áhlaup n. nájezd, přepadeni. áhugl m. myšleni, vroucnost, zanícení. íhyřsja / nepokoj, starost. aka (ók, ekinn) jeti, vézti, s neos. vazbou: Hjordisi var ekit til skógar Hj. byla zavezena do lesa 11. ákafllgr a. naléhavý, horlivý. ákafr a. prudký, mocný. ákala adv. prudce, velice. akarn (g. akran) n. žalud, akarn brunninn pražené žaludy (srov. Oenzmeruv překlad Qudr. II 23, 4 akarn brunninn gebrannte Eckeřn). akr (g. akrs) m. (-rs) pole, role: ákvedlnn (od kveda á) a. pevný, určený, stanovený. ala (g. alan; 61, alinn) 1. zploditi, poroditi; 2. živiti, vychovati, ala upp vychovati; ad 1. srov. at ek munda peim einum vinna, er ágseztr vaeri alinn že jen toho budu milovati, kdo by se narodil jakožto nejslavníjšl 31. albúlnn a. hotový, připravený. aldr m. (-rs) 1. vík, stáři at gamals (totiž: manns) aldri ve vysokém víku; 2. staroba, kmetství, aldri orpinn (od verpa) schýlený věkem, hodní letitý; 3. dlouhé období, um aldr na věčné časy, po negaci kdy, vůbec někdy, tj. vůbec nikdy. aldri, aldrigi adv. nikdy. aldrlag n osud, uděl, los; 2. konec života, smrt. állr m. šotek, skřítek. alin /. loket. állt n. vzhled, vzezření. álidlnn a. ukončený, at álidnum degi pozdí navečer. alldjarfliga adv. velmi allgamall a. velmi starý. stateční. allhardr a. velice tvrdý, velmi prudký. allmlkul a. znační velký. alimjqk adv. přespříliš, nadmíru, přiliš mnoho. allóvsnn a. ^příliš nepěkný, nehezký. allr (g. alls) a) všecek, všechen, každý, celý; pá nótt alla po celou noc; překládá se často adv. zcela, úplně a pd.; hans likami var skapadr allr vid sik á hsed ok digrleik jeho tělo bylo zcela rovnoměrně urostlé jak do výšky, tak i do šířky 23; er (hann) eigi allra dne své smrti; alt til pešs, er až koneční; alt um midjan dag do odpoledních hodin; gen. n. allz celkem, vcelku. allvel adv. úplní, naprosto, rozhodně. allz konj.^, poněvadž, protože, ježto. allpykkr a. velmi tlustý. allzhattar (gen. od allr, háttr, též alls háttar) všeho druhu. allzkonar (gen. od allr, konr) všeho druhu. álpt /. labut. alrosklnn a. zcela dospělý. alsagt a. n. er alsagt praví se všeobecní, je však obecné mlnínl. alvápnadr a. zcela vyzbrojený. alpýda /. lid vcelku, obecný lid. ambatt (g. andbahts) /. služebnice, služka. tíu větra není mu ještě plných deset zim 7; at gllu ve všem, po každé stránce; gen. pl. allra zesiluje superlativ; allra helzt (od aeldr) nejvíce, nejčastěji; allra helzt er zejména když, zvlášť když; n. alt má funkci zesilující; alt til aptans úplní až do večera, dopozdního večera; alt til ins eina dag až do ambáttarmót n. povaha, ráz, charakter služebnice; at eigi sé ambáttarmót á henni že se nechová jako služebnice. ámabla (lt) vyčítali, předhazovali. én prep. s gen. bez; vera án allz fjar být bez veškerého majetku, být zbaven všeho majetku. ána ale. od á s postponovaným členem,. anda (ad) vydechnouti, zemřlti. andl m. skřítek, duch. andlát n. vypuštěni ducha, smrt. 12 Sága o Volsunzlch 177

6 andlit (g. wlits) n. obličej, tvář. andspjall n. rozmluva, rozhovor, zábava. andvarp n. nabráni dechu, povzdech. angr n. starost, mrzutost. angra (ad) mrzeti, rmoutili. ann prés. od unna. annarr (g. anpar), qnnur, annat pron. a num. 1. jiný, druhý: annarr madr jiný muž, ekki annat nic jiného; kapp ok hreysti, er hanu hefir haft um hvern mann fram annarra (gen. pl.) bojovnou odvahou a statečnosti, kterou předčil každého z ostatních mužů, tj. každého jiného muže jeden nebo druhý ze dvou: Sigurdr er eigi á adra hond ydr. S. vám není k (jedné) ruce = nestojí vám po boku 32; annarr annarr jeden druhý (napf. pau áttu tvá sonu, hét Helgi annarr, en annarr Hámundr 8); bítr annarr í barkann odrum jedna (lasička) kousla druhou do hrdla druhý: í annat sinn po druhé; annan dag eptir, annars dags příštího dne; en er pó hálfu fleirá annat (lid) přece však je druhé vojsko jednou tak veliké 9 (viz hálfr; srov. Komm. 2, 85; nesprávní Sanisch na str. 85 ein halb mal so grofl místo einmal so grob). annarrhvárr pron. jeden nebo druhýkze dvou; annat h vart eda bud anebo. annarskostar (gen. od kostr) jinak. annaz (ad) míti péči o něco, obstarali. ansa, anza (ad) starali se a néco. apaldr m. (-rs) jabloň; 2. strom nesoucí plody tedy též eik dub. aptann m. večer; um aptan zvečera, navečer. aptansongr m. večerní bohoslužba, nešpory. aptr (g. aftra) adv. zpčt, zase; fara, koma aptr; lúka aptr zavřití; skipta peir aptr litům vyměnily si opít postavy 7; hvarf út aptr šel zpčt ven = vyšel opit ven 32. ár (g. jér) n. rok. ár /. (-ar; -ar) veslo. árbakki m. břeh. árdagar m. pl. dni dávného víku; í árdaga v pradávných dobách, kdysi. arfr (g. arbi) m. dědictví. arinn m. krb, ohniště. árinnar gen. od á se členem. árna (ad) 1. provésti; 2. dosáhnout, docílili; 3. prošiti o něco, žádali o něco (e-s) pro někoho (e-m): at hann árnadi pralinum lifs že prosí za život sluhy 39. arnar gen. od orn. ársalr m. záclona, závěs u lůžka, koberec. ársedlsfullr a. odvážný, smělý. áss (gen. ásar, dat. aesi; n. pl. sesir, gen. pl. ása, ak. ásu) m. ás, bůh. ást (g. ansts) /. láska, přízeň, af ást z lásky, af mikilli ást láskyplní, s velikou péči. ůstrád n. přátelská rada. éstsemd /. láska, upřímné přátelství. ástsibll a. oblíbený. at (g. at) prep. s ak. a dat.; A. t ak. (ve významu časovém) po. B. s dat. a) místně; 1. na otázku kde: na, v, u, při: hann lá at vatni ležel u vody: tvá at hofdi, tvá at fótum dva v hlavách, dva v nohách na otázku kam; do, k, na: komu at ho.ll Brynhildar přišly k síni Brynhildině 26; ádr peir koemi at landi než dosáhnou pobřeží 9; at Sigi ferr á dyraveidi že se Sigi jednou vydal na lov 1; peir brugdu at honům knífi vytasili na něho nůž 39; Sigmundr hleypr at honům S. skočil na něho 8; en Lyngvi konungr ok broedr hans sama nú her at sér ale Lyngvi a jeho bratři shromáždili kolem sebe vojsko 11; hverr at (jdrum jeden za druhým 3. b) časově: v, při: at nefndum degi ve stanovený den, at ákvedinni stundu ve stanovenou dobu, at efsta skilnadi při posledním loučeni 31; at lidnum tídendum po těchto událostech 40 c) v jiných významech: 1. at bana verda způsobiti smrt, býti příčinou smrti 14; piggja at gj if přijmouti darem označuje prostředek: leika at gulli hráli si se zlatými kroužky má význam zřetelový: spyrja at nafni ptáti se po jméně. 4. od, z: piggja at mér at gj jf přijmouti ode mne darem; at minum vitrleik z mé chytrosti vzhledem na co, k čemu; se zřetelem na co, k čemu: at aldri vzhledem k stáři, úkunnr at sýn neznámý svým vzezřením 3, fyrir flestum monnum Qdrum at allri atgervi předčil svou všestrannou dovednosti v každém směru většinu ostatních mužů podle, na, z: at rádi na radu, at bodi na pozvání, at minum doemum podle mých rad, pokynů, at minum 178

7 átt, áttum viz aett..átt 2. os. prés., átta prét. od eiga. atta prét. od etja. átta (g. ahtau) num. osm. úvilja proti mé vůli, at pví er podle toho, co; podle toho, jak. 7. ve spojeni s dat. neutr. adj. ve významu adv.: at (jílu ve všem, po každé stránce; at illu kunnr zlopověstný, neblaze proslulý; at saklausu bez přlčiny. C. zdánlivé s gen.: heima at fedr mins (doplň: húsi). D. absolutné: vera at býti na miste; sem ván var at jak se dalo očekávat 2; til enkis taka pess gagn var at (nechce se) ničeho chopit, z čeho kyne zisk I (43). at adv. Um (u komp.) at nser tlm blíže, at meiri tím vetší. at konj. 1. před inf. = švédsky att, ném. z\i,angl.to: att sofa, att veta a pod. 2. aby, že v'e vétách účelových a účinkových s ind. nebo s konj; nikdy před přímou řečí a před imperativem: ger nú annathvárt, at pú dřep hann eda ek tek hann mér til mannz učiň jedno z obou: bud ho zabij anebo já si ho vezmu za muže I (43). Ve funkci relativní částice jako sem a er: spyr pess eina, at betr sé attu (= at pú) vitir ptej se jen po tom, co je lepší, abys to včdéla 30; sá dagr at vér msettim njótaz ten den, kdy si vzájemné budeme náleieti 25. -at viz a. íťprét. od eta. atburdr m. (-ar; -ir) událost. atferd /. chování. atgervi /. dovednost, zručnost, pohotovost. atkvíedl n. rozhodnutí, určení, výrok, med ydru atkvaidi podle tvého vlastního rozhodnutí. attu = att pú. augu (</. augó) n. oko, at pér vex alt í augu (všechno ti roste do očí) všechno nabývá v tvých očích hrůzostrašných rozmérů 1(43). auglit (g. wlits) n. tvář, obzor, dohled, var hann ór augliti mér zmizel mi s očí 1. auka (g. aukan; jók, aukinn) rozmnožiti, přidati, naplnili; aumllgr a. bídný, žalostný, přinášející neštěstí, věštící neštěstí, zlo. ausa (jóa, ausinn) liti, polévali, vatni ausa politi vodou (o pohanském křtu): hann var vatni ausinn med Sigurdar nafni byl polit vodou a bylo mu dáno jméno Sigurd 13. austr adv. směrem k východu, na východ, na východě. audlgr (g. audags) a. bohatý, zámožný. audna /. osud, zvláší příznivý osud, štěstí. audnumadr m. dítě štěstěny. audr (sthněm. ót) m. (-s a -ar) bohatství. audvitat (aud- pref. znamenající tolik co snadno, vita věděti, určiti) n. part. pass. co lze snadno vědět, zřetelné, zřejmé, jasné. ávalt adv. stále, vždycky. avanr (g. wans) a. chybějící, nedostávající se, e-m er ávant někomu chybí něco. áverki m. poškozeni, poranění, rána. ax (g. ahs) n. klas. axlar viz Qxl. ázt viz eta. bak n. záda, hřbet; á handar baki na hřbetě ruky. baka (ad) péci, bakaz ohřívali se. baklall n. pohyb těla dozadu při veslování; knúdu árar med stórum bakfollum zabírali hluboko vesly, naklánějíce se přitom hodně dozadu 37. bal n. hranice (k spáleni mrtvol). bana (ad) zabiti, usmrtili, s dat. banadoegr n. úmrtní den. banasár n. smrtelná rána. banasqk /. příčina, důvod k zabití. band n. pouto. bandingi m. zajatec, spoutaný zajatec. bani m. 1. smrt, 2. vrah (= banamadr) banna (ad) e-m e-t zakázat i, překáželi. bára (k bera) f. vlna. bardagl m. boj, bitva. bardagamadr m. válečník, bojovník. barlz viz berja. barki m. hrdlo, chřtán, průdušnice. barn (g. barn) n. dítě. 179

8 barnsaldr m. (-rs) věk, stáři dítěte. barnstokkr m. strom děti (snad proto, že rozmnožení rodu Volsungom bylo závislé na jablku; lze však čisti téí branstokk. Edzardi navrhl čteni brandstokkr, tj. strom meče. Ódin vrazil, jak čteme v kap. 3., meč do kmene stromu, z něhož jej jediné Sigmund vytrhl). Srov. téí Wilken 2, 16. bariubshs /. dětství. barr (g. barizeins a. ječmenný) n. výhonek (obvykle u jehličnatých stromů), větev, listí. bardlz viz berja. batna (g. gabatnan mlti užitek; ad) lepšiti se. bátr m. člun, lod. baugr m. prsten. baud prét. od bjoda. bad prét. od bidja. bádir, bádar, bsedi (g. bajóps; gen. beggja, dat. bádum, ak. m. báda) pron. num. oba; baedi ok jak tak; ve stejném významu bsedi en. bein n. kost, holen, bérce. beina (ad) přispěti. belnabót /. osvčženl, občerstveni, péče (vlastně to, co činí pohoštěni lepším). belnl ni. pohoštěni, častováni. beita (kausat. k bita; tt) zpúsobiti, aby někdo kousal, beita haukum sínum loviti s jestřáby (srov. ním. beizen, Beize, Beizhund atd.); zpúsobiti, učiniti zlo (illu); sverdi beita útočiti mečem. belda (baidjan; dd) prošiti koho oč (e-n e-a), vyzývati, požádali; beidaz vyprositi si co (e-s). bekkr m. (-jar, -s; -ir) lavice. belgr (g. balgs) m. (-s; -ir, gen. -ja) kůže (člověka nebo zvířete); kožený pytel, pytlík. bella (g. balpjan; ld) oblrati se, zabývali se, gledi bella Ušiti se. beltl n. pás. bera (g. baíran; bar, barum, borinn) 1. nésti, podávali; Borghildr bar monnum drykk B. roznášela (podávala) mužům nápoj 10; hon bar Sigurdi grimt ol ona podala Sigurdovi zlomocný nápoj 30; ann veg hefir fyrir mik bořit ták mně to připadalo, tj. měl jsem tušení 31; aldri komtu svá ór orrostu, at eigi baerir pú inu minna hlut nikdy ses nevrátil z boje, aniž jsi utrpěl újmu snášeti, trpěli, zkusili; vid pol bera s trpělivostí snášeli; var mér pat svá mikill harmr, at ek mátta trdlútt bera to bylo pro mne tak veliké hoře, že jsem je sotva mohla snést 26; hverja giptu menn bera til síns endadags jaký osud budou mlt lidé až do dne své smrti přemoci, zdolati; opt verdu vér konurnar ríki bornar afydruvaldi avšak my ženy býváme zhusta zdolány vaším násilím narodili se; segir pú hann borinn řekla jsi, že se narodil 26; emkat ek med bleydi borinn nezrodil jsem se se zbabělosti 21, sloka 21 (= Sd. 21,3). - intrans.: at stóru bar že to bylo velmi významné, tj. daleko 1. s prep. a adv.: bera vápn á mik útočiti proti mně 18; bara af e-m:barpó ein af ouum jedna předčila všechny ostatní 9; hon bar mjok af (jdrum konum um vsenleik svou krásou vynikala nad ostatní ženy 41; bar pó af framganga peira brcedra přece však útočné pronikáni jejích bratři nabývalo půdy 38; bar ek af mér, sem ek mátta, pat er ek var í konungsholl avšak myšlenku, že jsem byl v královské síni, jsem potlačoval, jak jsem jen mohl 31; bera šaman sebrati; bera til e-s přiměli k čemu; en eigi berr naudsyn til at frýja osa avšak není třeba mně ji (chrabrost) upírati 13; bera upp vytahovali (z proudu); hann bar upp fiska med munni sér chytal, lovil ryby (do tlamy) 14; v finem významu: bera upp přednesli, vyjeviti, dáti najevo; pótt vant sé upp at bera ač není příjemné to vyjeviti 42; peir bera upp bónordit přednesli mu svou žádost 29. berlabttr a. bosý. berg, bjarg (g. baírgahei) n. hora, skála. bergnos /. (-nasar; -ar, -r) předhořl, skalní výběžek. berja (barda, baridr bardr) biti, berja grjóti ukamenovati; berjaz biti se, bojovali. berki viz b jrkr. bernska (g. barniski) /. dětství, mládl. berr a. nahý, obnažený. betr, bezt adv., komp. a superl. od vel, lépe, nejlépe. betri, beztr (g. batiza, batiats) a., komp. a superl. od gódr, lepši, nejlepšl. bedlt part. prét. od bidja. 180

9 bedr (g. badi) n. (-s a -jar; -ir) lůžko, postel. bifaz (fd, ad) chvíti se, třásli se. bila (ad) povoliti, ustoupiti, selhati, neosvědčiti se při zkoušce. blnda (g. bindan; batt, bundům, bundům) vázali, svázali, ovázali, potvrditi (přísahami). bita (g. beitan; beit, bitům bitinn) 1. kousali, hrýzti, ítípati. 2. řezali (o zbraních): at pá bitu eigi járn že jim (brněním) íádná ocel neublížila 44; neosobni vazba: beit (tj. brynju) sem kleedi brněni bylo rozříznuto jako šat 21; hon spurdi, hvat svá var máttygt, er beit brynjuna ona se tázala, co bylo tak silné, že rozřízlo jejl krunýř porušili, zniiiti: hana munu bita Bikka rád zlé rady Bikkiho ji však zničí bita fyrir intrans. rozhodovali, byli rozhodující: bíat beir hofdu jafnan minna hlut ór málům, pótt betta biti nú fyrir nebol při sporech přišli vždycky zkrátka, alkoli poslední událost (že totiž Hjordis dála přednost starému Sigmundovi) byla tu rozhodující 11; bóat betta biti fyrir of hans rád ill lei (vlastní: ačkoli) tato rada byla nejpodlejšl z jeho zlých rad (srov, M.-M., str. 393 Now many an ill rede had he given the king oř this, but of all his ill redes did this sting home the most) 42. bitr (g. baits) a. ostrý. bída (g. beidan; beid, bidum, bedinn) 1. očekávali, čekali; 2. snášeli, trpěli. bldja (g. bidjan; bad, bádum, bedinn) 1. prošiti koho (e-n) zač, oč (e-s): běsa vil ek bidja bik o to chci tě poprosili 5; nú bid ek pik, Gunnarr, efstu basnar prosím tč, Ounnare, o poslední prosbu 33; bidja konu nebo bidja konu til handa sér ucházeli se o ženu; bidja e-m e-s prošiti za koho oč (v jeho prospěch): pú bidr broednim pínum meira bols prosíš za větší zlo pro své bratry 5; bid ek beim eigi lengra neprosím déle za ně 5; ekki muntu bér verra (gen.) bidja ty si nemůžeš nic horšího přát s infin., resp. s at a konj., žádati, rozkázali, nakázali, přáli si: bidr hana foera konungi (eplit) požádal ji, aby zanesla jablko králi 1; bádu engum at meini verda vyslovili přáni, aby nebyly (vlčí kůže) nikomu na škodu 8; hann bad troll takaúlfhamina přál si, aby dasi sebrali vlčí kůže 8; hon bad bá vel fara přála jim, aby se jim v životě dobře vedlo (Ranisch Oloss. 93 nevystihl smysl: sagte ihnen Pahrwohl, wiinschte ihnen Gliick auf die Reise; lépe Herrmann str. 56: und wúnschte ihnen alles Gute fiirs Leben)' 8; bad hann vel fremjaz přál mu, aby zdárně prospíval 8; bad at b%r skipti aptr litům požádala ji, aby si opět vyměnily postavy 7. bjár viz bcer. bjarg berg. bjarpa (g. baírgan; barg, burgum, borginn) ukryti, uschovati, zachránili, chránili. bjnrgrúnar/. pl. pomocné runy (zvi. vzhledem k pomoci při porodu). bjargsiiqs /. předhoři, skalní výběžek. bjó prét. od búa. bjórr m. pivo. bjóda (g. biudan; baud, budum, bodinn) 1. nabízeli, podávali komu (e-m) co (eitt a také in], s at): Alsvídr býdr honům med sér at vera A. mu nabídl, aby zůstal u něho 24; býdr at boeta hernii med gulli nabídl se, že jí vyplatí pokutu ve zlatě = nablzd ji pokutu 10; baúd at binda sár hans nabídla se, že. mu ováže rány pozvati, obeslali, povolali koho (e-m): baud hann Volsungi til sin pozval Vqlsunga k sobě 4; bjóda beim til veizlu pozvati je na, hostinu 35; baud bangat morgu stórmenni pozvala tam mnoho vznešených lidi adv.: bjóda fram doetr sínar nablzeti své dcery 28; ek budumz (u z pl. prét. místo baudumz, rqsp. baudmk, baudumk; srov. H. Andersen l. c. 174) til at verja landit nabídla jsem se hájit zemi 31; synir Hundings bjóda út her synové Hundingovi povolali do zbraně vojsko 9;bjódá vid alt bat gull nabízeli za to (= za meč) všechno zlato 3. bjuggnz viz búa. bjora m. (bjarnar; -ir, ok. -u) medvěd. Manda (g. blandan; blatt, blendum, blandinn, obvykle -ad) mlchati, mlsiti; blanda blódi šaman: er pit blondlidud blódi šaman Sigurdr ok pú že jste o ba, Sigurd a ty, smísili spolu krev (tj. zavázali se vzájemně přísahami v pokrevní bratrskou věrnost; srov. kap. 28 a příslušnou poznámku) 33; 181

10 blanda hjorlegi šaman: Hvé heitii sá hólmr, er blanda hjorlegi Surtr ok EBSÍT šaman? Jak se jmenuje ostrov, kde Surtr a ásové smlsl spolu vlhkost mele (krev, tj. budou bojovati)? 18. blér a. modrý. blása (g. ufblésan; blés, blasinn) troubiti; Gudrún blaes ondunni O. vzdychá. blautr a. měkký, slabý, bez sily. blaudr a. váhavý, nerozhodný, zbabělý. blad n. list, stjórnar blad kormidlo. bleikja (kt) bílit i, bleikja hadda myti vlasy. bleydi /. zbabělost. bleydimadr m. zbabělec. blíkja (bleik, blikům, blikinn) třpytili se, lesknouti se. blída /. přívětivost. blídr (g. bleibs) a. veselý, radostný; komp. adv. blídara snadněji, lépe. blóm n. kolekt.: květiny a listy, listí. blómi m. = blóm, standa nebo vera med miklum blóma býti ve veliké vážnosti. blóta (g. blótan; blét, blotinn) obětovati; idrar blotnar vnitřnosti obětovaných zvířat. blótjarl m. jarl Iplcl na svém pohanství. blód (g. blób) n. krev. blódreflll m. hrot meěe (srov. ASB 17, 75:,,die abgerundete Spitze an zweischneidigen Schwertern"). blódugr a. krvavý. blódqrn m. krvavý orel; rísta blódijrn á baki e-m vyřezati někomu krvavého orla na zádech N 6. blunda (ad; k blindr) zavírali oči, mžikati, mžourali očima. bheja /. přikrývka, pokrývka. bókrúnar /. pl. runy vryté do bukového dřeva, bukové runy. bogl m. luk. ból n. obydli, příbytek. bóndi m. (pl. bcendr) 1. sedlák, 2. pán domu, manžel. bénord n. požadavek, námluvy, ucházeni se o ruku (Brynhildy). bargarhlld n. hradní brána. borglt viz bjarga. borinn viz bera. bord(<7. fótubaurd) n. 1. okraj lodi, paluba; 2. stůl. bor dl m. koberec s vetkanými vzorky, obrazy; snad také vyšlvacl rám (slá borda pracovati na vyšlvacím rámu anebo prosté: tkáti; ganga til borda jiti tkát). bordker n. stolní pohár. bót (g. bota) /. (-ar; boetr) pokuta, úleva, náprava, pomoc, odpomoc. náhrada, bod n. 1. poselství, 2. nabídka, 3. pozváni, výzva, 4. příkaz, rozkaz. bodsmadr m. host. brá prét. od bragda. bragd n. 1. rychlý pohyb, 2. pl. lest, kejkle, uskoky. brandr m. čepel meče. brátt viz brádr. brattr o. příkrý, strmý, srázný. braut /. viz brott. braud n. chléb. braudgerdr /. zaděláni na chléb, příprava chleba. bradaluss a. bez žrádla. brádr o. rychlý, hbitý, čilý, n. bratt jako adv. rychle, brzy. bragda (brá, brugdum, brugdinn) 1. dáti do rychlého pohybu (s. dat.), vstrčili: hann brá fingrinum í munn sér vstrčil si prst do úst 19; kývali hlavou (hofdi), vytáhnouti meč (sverdi), vytasiti nůž (knífl), bragda 4 sik krákuham vžiti na se podobu vrány, sejmouti, odhrnouti brá af henni kladům odhrnul z nl pokrývky předhazovali, vyčítali: eigi skulu meyar pvi bregda sonum mínum nikdy nesměji dívky vyčítali mým synům 5; bregdr bú mér, at předhazuješ mně, že poruíiti: fridi mlr, mínum svefni můj spánek; ef eigi er skjótt brugdit bessum rádahag nebude-li toto manželství rychle zrušeno 4; en nú er Jíví ollu brugdit to vše je nyní porušeno 31; má bví nú ekki bregda to se už nedá změnit bregdaz nezdařili se, zhatili se; bat bráz honům nezdařilo se mu s prep. a adv.: bráz á fótinn opřel se o nohu 44; bregdum eigi af bessu neodchylme se od toho = neporušme však tuto smlouvu 8; í bví h<jfdu beir af brugdit bodi módur sinnar Um porušili příkaz své matky 44; hon brá í sundr augum pozdvihla oči 42; brá upp geirinum fyrir honům napřáhl proti němu 182

11 oštěp 11; er hann brá vid sverdinu když mávl mečem proti němu 15; hon bregdr vid fast ta se usilovně vzpírala 5; hann bráz ekki vid nevzpíral se tomu 7. brefda (g. usbraidjan; dd) breldr (g. braibs) a. breki m. Silná, vlnobití. široký. prostříti. brenna /. spálení (mrtvoly), žeh, zpopelnění. brenna (g. brinnan; brann, brunnum, brunnin) i. hořeti (intr.), stati v šlehati; hann brann spálil se se, shofeti: akarn brunnin (čekali plamenech, spálili bychom okurn br.) pražené (připálené) ímudy 34, sloka 29 (= Gudr. II 23,4). brenna (</. gabrannjan; nd) spálili. bresta (brast, brustum, brostinn) 1. puknouti, rozpadnouti se v kusy; 2. chyběli, scházeli, chybili, nezdařili se, mizeti; valt er hamingjunni at trystaz, at eigi bresti hon na štěstí se nelze spoléhat a nelze mu důvěřovat, že neuprchne 42. brigzla (ad) předhazovat někomu něco, vyčítali. brlgda (gd) změniti, porušili, stati se věrolomný; at brigda bessu vid hann at saklausu dopustiti se vůči němu v té věci bez důvodu i věrolomnosti 4. brirařúnar /. pl. runy příboje. brjóst (g. brusts) n. prsa, hrud. brjóstgerd /. popruh. brjóta (braut, brutum, brotinn) lámati, zlomili; brjóta upp vyraziti; hlidit 37; brjótaz vzpírali HQgni braut upp se: hon brýz ekki vid bví ona se proti tomu nevzplrala 7. brosa (st) usmívali se, pousmáli se. brot n. kus, úlomek, zlomek. brotinn part. prét. od brjóta. brotna (ad) rozlomiti se, rozpadnouti se. brott (k braut /. cesta) adv. pryč, dále, srov. též á braut, á brott, á brottu, í brott ve spojení se slovesy pohybu, jako např. hlaupa, hverfa, fara, fylgja a j. brotthvarf m. zmizení. bródlr (g. bróoar) m. (-ur, brcedr) bratr. bródurbani m. bratrovrah. bródur^jqld n. pl. pokuta za zabití bratra. brú /. (-ar; -ar) most. brugdu, brugdinn viz bregda. brún /. (-ar; brýnr) obočí. brúnn a. hnědý. brúdlaup (brúdhlaup) n. svatba, svatební slavnost; gera, drekka brúdlaup slaviti svatbu. brúdlaupggerd /. svatební slavnost, svatební hostina. brynja (g. brunjó) /. brnění, krunýř, pancíř. brynja (ad) obrniti, pancéřovati. brynjuhringr m. kroužek, obruč u pancéře. brýnn viz brún. brynping n. thing, tj. shromáždění brnění, bitva; brynbings valdr bojovník, válečník* brýtr, brýz viz brjóta. brodralag n. bratrství, sverjaz í broedralag vstoupili přísežní v pokrevní bratrský svazek, zavázali se vzájemní přísahami v pokrevní bratrskou věrnost 28(26). búa (g. bauan; bjó, bjuggum, búinn) A. 1. bydlili; bjó bar kari sá, er Áki hét tam bydlel jeden starý muž jménem Áki I (43); búa šaman žiti spolu jako manželé, búa ěptir zůstali, búa í fjotrum býti v poutech; en bó býr grimt undir avšak vězí za tím vztek 30; en flátt bjó undir ale skrývala se za tím lest obývali: búa setr med konungi žiti, bydliti s králem, míti společné sídlo s ním 9; búa eina rekkju šdíleti jedno lože 29. B. vypravili, zaříditi, připraviti, vyzbrojiti, ozdobili: búa veizlu připraviti hostinu, búa ferd vypraviti se na cestu; búa vápn, hesta, hjálma; paer bjugguz med gulli ok mikilli fegrd ozdobily se zlatem a velkou nádherou 26; hon hafdi svá búit peira herklsedi připravila jim tak jejich brnění 44; <jll hans vápn varu gulli búin "všechny jeho zbraní byly zdobeny zlatem 23; erud at engu búnir nejste k ničemu vyzbrojeni 38; Heimir var vel at ibróttum búinn H. byl obdařen dovednostmi I (43); er hann er búinn když byl připraveni (43); spyrr Sigmundr, hvárt búit sé br&udit tu se ho S. zeptal, zda je chléb hotov 6; er svá búit um kveldit tak se měly věci večer 31; Heimir kvad nú svá búit vera mundu H. řekl, že při tom asi zůstane 29. S preposicemi: búaz til heimferdar vypraviti se na zpáteční cestu domů 4; búa um e-t pečovali o něco, búa um Lík e-s: nú er búit um lik Sigurdar nyní bylo o Stgurdovu mrtvolu 183

12 postaráno 33; búaz um pfipraviti si nocleh; maelti, at hann skyldi par um búaz řekla, aby se tam zařídil na nocleh I (43); búaz vid e-u konati přípravy k čemu: b. vid veizlunni, b. vid bardaga; par búiz (part. prét. refl. z púv. búitsk) vid veizlu pak se strojila hostina 29. l>úkr m. břicho, život. búnadr TO. výzbroj, oděv, Sáty. búningr m. = búnadr. budu viz bjóda. budu = imperat. 2. sg. redupl. slovesa búa s enkliticky připojeným zajiti, pú (o zmíní pú v -du atd. srov. Andersen 133,3; Steblin Kamenski) 100, 2; Outenbrunner 69, 6 a 102,2 nejdůkladníji ovšem A. Noreen 465). bygghlada (bygg re. ječmen) f. stodola. byggja, starší byggva (gd) obývati. bygd /. obydli, obývaný kraj. bylgja /. vlna. byrjga (gd) uzavřití, zamknouti. byrr m. (-jar; -ir) příznivý vltr. byrda (rd) do (nástěnných) koberců (bordi) tkáti, zobrazili. bystr a. (vlastní part. prét od slovesa byrsta to furnish with bristles, to oover as with bristles" k subst. burst, bust /. štítina, hřeben střechy) opatřený hřebenem střechy, borg gulli bysta hrad se zlatým hřebenem střechy 29 (Zoěga na str. 81 s. v. byrsta: with the gable-head mounted with gold). beeda konj. prét. od bidja. boedi n. od bádir. bobn /. prosba, modlitba. babr m. (-jar, bjár; -ir) obydli, dvorec. beta (g. bótjan; tt) učiniti lepším, učiniti zadost, odčinili, zaplatiti pokutu, naprav iti; spyrr, hverju peir vilja boeta Gudrúnu son sinn ok msnaivyptávala se, jakým způsobem chtějí zaplatit Oudrúně pokutu za syna a za muže 34; petta it illa verk fám vér áldri boett tento zločin nebudeme moci nikdy napraviti 32; pótt hann hefdi oengan fyrri bostt mann ačkoli předtím žádnému muži pokutu neplatil 10; tetr pú nú, sem pú munir yfir boeta ted se tváříš, jako bys to chtěla, napravili 30. bťbxl n. \ plece, lopatka. bql (g. balwjan, balweins) n. škoda, neštěstí, zlo. bqlvasmldr TO. původce zla. bgni pl. viz band. bqrkr m. (barkar, berki; berkir, bo rku) kůra. born pl. viz barn. bqrdu, bqrduz prét. od berja. bqdlrcekn a. odvážný, srdnatý v boji, bojechtivý. daga (ad) rozednívati se. dagr (g. dags) TO. (dat. degi) den; um daginn přes den, um daga ve dnech, ve dne, annars dags příštího dne, annan nsesta dag eptir den nato; alt til ins eina dags až do dne své smrti 18. dáligr a. škodlivý, zlý, nešťastný, bídný. dalr (g. dal) m. (-s; -ar, -r) údolí, důl. danskr a. dánský, danskr at kýni Dán. daprligr a. zasmušilého, smutného vzezřeni. daudl (g. daupus) smrt. daudr (g. daups) a. mrtvý. deila (g. dailjan; ld) 1. odděliti, odloučiti, 2. deila vid e-n hádati se, hašteřiti se, svářiti se. delld /. 1. podíl, 2. spor, rozepře. deyta (g. gadaubjan; fd) otupiti, upokojili, ukonejšili. deyja (g. diwan; dó, dáinn) zemřlti; er hann skal deyja frá sínum gódum kostum ok svina geymslu má-li zemříti a zříci se svého dobrého bydla a prasat svěřených jeho dozoru 39. dlgr (g. digrei /.) o. tlustý. dlgrlelkr TO. tlouštka, šířka. dlrtd /. odvážnost, troufalost, smělost. dis (g. filudeisei /. chytrost) f. ženská, chránící bytost, bohyně (srov. E. H. Meyer, Die Mythologie der Qermanen, Slra/iburg 1903, str. 251;..Dísir.., wprunter sie halbgottliche Weiber verstanden, bald Nornen, bald Walkúren, bald Schutzgei- 184

13 ster. Ihnen scheinen die weit ungenauer charakterisierten Idisi in Deutschland zu entsprechen. Srov. norna a hamingja). djarfr a. odvážný, statečný. djúp (g. diupei /.) n. hloubka, hluboké místo. i6 prét. od deyja. dómr (g. dóms) m. 1. úsudek, posudek, mínění, 2. soud, plný počet soudců; í folia dóma fara scházeli se, jeti k soudu v plném počtu, tj. k soudu pravoplatnému; á pví pingi, er pjódir skulu í folia dóma fara na sněmu, když se scházejí mužové v plném počtu k soudu 21, 9 (= Sd. 12, 7 9); srov. Larsenův překlad: naar fuldtalligt paa Folkets Tingsted man dtfmmerrette Domme (Oenzmer, Die Edda II, str. 169, 2:...auf dem Ding, da die Degen ziehn zu gereehtem Gericht). dóttir (g. daúhtar ) /. (-ur; doetr) dcera. dótturson m. syn dcery. draga (g. dragan; dró,. drógum, dreginn) táhnouti, sejmouti, hodili, natáhnouti, přiložiti: pá dró Ódinn hringinn af handi sér Andvaranaut tu sňal Ó. prsten A. se své ruky 14; maelti hann, at belg skyldi draga a hofud henni nakázal, aby jí byl přes hlavu hozen pytel 42; hann dregr petta (bladit) yfir sárit Sinf JQtla přiložil jej (list) na ránu Sinfjotliho 8; dregr fast tahal jím (mečem) silně sem a tam 8; en nú dregr hon (ylgr) vedrit af honům, par sem hunangit var á ridit ale tu ho (vlčice) větřila tam, kde byl pomazán medem 5; draga šaman her stáhnouti vojsko; neos. vazba: eigi skal hon ok vel klaedd vara, mun pá šaman draga vám yfirlit nebude chodit dobře oblečena, pak se náš zevnějšek (tj. zevnějšek Ákiho, Orímy a Aslaugy) vyrovná, tj. pak se nám bude rovnat svým zevnějškem I (43). med. dragaz táhnouti se; Sigurdr bad pá mannhundinn brott dragaz S. vyzval pak netvora, aby se odtud klidil N VII. drakk prét. od drekka. dráp n. zabití, vražda, usmrceni. draumr m. sen. dreginn part. prét. od draga. drelta (g. draibjan; k drífa fd) hniti, postříkali, pokropili koho (e-n) čím (s dat.), rozšiřovati. drekl m. 1. drak, 2. lodozdobeni na přídi dračí hlavou a končící v zádi ohonem. drekka (g. drigkan; drakk, drukkum, drukkinn) piti; ok sídan drukku peir med gledi inn bezta drykk a pak popíjeli s veselostí nejlepší nápoj 35; drekka brudlaup til konu slaviti svatbu: drekkr Sigurdr nú brudlaup tilgudrúnar S. slavil svatbu s O. 28; ok at pessi veizlu drekkr Atli brudlaup til Gudrúnar a při této hostiní slavil Atli svatbu s 0.34; drekka erfi epfcir e-n konati tryznu: ok muntu pá erfi drekka eptir okkr ok SvanhOdi a budeš pik moci slavit tryznu za nás oba a za Svanhildu 43. drukkinn opilý. drekka af viz af. drenglllga adv. mužně, statečně. drengskapr m. čackost, chrabrost, velkomyslnost. drepa (drap, drápům, drepinn) 1. biti, strčili; hann drap strengina med tánum drnkal palci na struny 39; 2. zabiti, zavraždili. dreyma (md) míti sen, zditi se; neosobní vazba: mik dreymir, at nebo sem zdá se mi, že; mik dreymdi um hana zdálo se mně o ni 26; mik dreymir eitt (ok., zřídka nom.): Gudrún réd drauminn ok kvad patt fyrir eldi, er járn dreymdi O. vyložila sen tak, že to znamená oheň, když se zdá o železe 35; er pat fyrir ymum, er orna dreymir zna - mená to voly, když se zdá o orlích 36; pvíat jafnan dreymir fyrir vedrům nebot obyčejně mi člověk sny před bouřemi 26. dreyri m. krev tekoucí z ran, cruor {na rozdíl od blód sanguis). dróttning /. královna. drukkinn part. prét. od drekka. drukna (ad) utopili se. drykk]a /. piti, nápoj, doušek; hostina, pitka. drykkjubord n. stůl (kolem kterého sedí hodující společnost). drykkr m. pití, nápoj. duga (g. dugan; gd) být schopen, býti k prospěchu, pomoci: ef hugr dugir jestliže budu mít k tomu odvahu 14; en hon mátti ekki duga peim pomoci jim však nemohla 5; skal (pú) bidja dísir duga máš o pomoc prošiti dlsy 21, sloka 12 (= Sd. 9, 6); dugandi menn stateční mužové

14 dúkr m. sukno, látka. dul /. blud, klam, přelud, bludné domnění. dnliz viz dylja. dvelja (dvalda, dvalidr dvaldr) zdržovali, překážeti, protahovali, dveljaz zdržovali se, prodlévati. dvergr m. trpaslík. dylja (dulda) ukrývati, utajiti, zatajovati, dyljaz vid e-t něco zatajovati; dyljumz eigi vid, at ek hygg Grímhildi eigi vel nezatajuji to, že nejsem s Qrlmhildou spokojena 30; vér hořum duliz (z pův. dulitsk) vid my jsme to skrývali 32 (nechtěli jsme tomu věřit). dýna /. potitář, poduška. dyr (g. dius) n. zvíře, hlavně vysoká zvěř, jelen. dyra-umbúningr m. dveřní rám. dýraveldr /. hon, lov na divokou zvěř. dýrgripr m. drahocenná věc, skvost, klenot. dýrllgr a. drahý, drahocenný. dyrr (g. daúr n., dauró /.) /. pl. (dura, durum dyra, dyrum) dveře. dýrr a. nádherný, drahý, drahocenný, skvostný. dýrdligr o. = dýrr, dýrligr. doeer n. pul dne (12 hodin), den nebo noc; it tíunda hvert doegr každého pátého dne. dtbgrfar n. průběh dne, denní doba. d«bí konj. prét. od deyja. dceml n. (ponejvíce pl.) 1. příklad, doklad, vzor, 2. vzor k napodobování; at mínum dcemum podle mých rad. dqggskór (d<2gg rosa, skór bota) m. (tedy Tauschuh = díe Spitze der Scheide,dewshoe, jak doslova překládají P. Herrmann a E. Magnússon & W. Morris; Zoěga: chápe of a sheath) pochva meče, zejména spodní její část s kováním (skór): er hann ód rugakrinn fullvaxinn, uá tók nidr d<jggskórinn á sverdinu akrinn uppstandanda když šel zralým žitništěm, dotýkal se hrot pochvy jeho meče rovní stojících klasů 23. d0kkbrunadr a. tmavovlasý. eí (g. ibai) spojka 1. ve větách podmínkových; když, -li (s indik. a konj.); 2. v nepřímých větách tázacích: zda, zdali, -li. eína (nd) vykonali, splnili. elnl n. látka, materiál, stav, poměry. efrl, efstr a. komparat. a superl. 1. vyšší, poslední. e SS / (-J ar ; -J ar ) eggja (ad) poháněti, r k> hrot, ostři, popouzeli. okraj. eggjan (resp. eggjun) /. popouzení, eptir eggjun z popudu, na eiga /. vlastnictví, majetek. podnět. eiga (g. aigan; á, átta, áttr) 1. míti, nejvyšší; it efra na hořejší části; 2. pozdější, vlastniti: pau áttu tíu sonu míti co, zabývati se čím, podstoupili co, pustili se do čeho: peir eiga harda orroatu podstoupili tuhý boj 9; hann herjar nú vida ok á margar orrostur vedl nadále války a pouštěl se do četných bojů míti co dělat, musiti, býti povinnen atd.: eiga ilt at launa míti povinnost odměnili se za zlé; mart ilt eigum vér peim upp at inna mnohý zločin jim musíme přičíst k tíži (na vrub) 31; sem enga leid muni eiga at vera nemá svá, sem hann segir jako by tomu nemohlo být jinak než tak, jak to byl řekl s preposicemi a adv.: HQgni átti son eptir H. zanechal po sobě syna 40; eiga e-t undir e-m míti u někoho něco k dobru: eigum vér uá engan trúnad undir honům né vingan nemůžeme očekávali ani věrnost, ani přátelství 4; eiga e-t vid e-n míti s kým co dělal, eiga of gott vid mik býti v příliš dobrém poměru vůči mně: engi gat pesa, at hann aetti of gott vid mik né eitt sinn nikdo nemůže říci, že by ani jedenkrát nebyl se mnou v dobrém poměru 30. eigi záporné adv. ne. elgn (g. aign n.) /. majetek. eigna (ad) přisoudili, přiřknouti; eignaz přisvojiti si, přivlastniti si, zmocniti se, získali. eik /. dub, strom vůbec. 186

15 elnniffili n. rozhovor mezi ítyfma očima, tajný rozhovor. einn (g. ains), ein, eitt 1. číslovka: jeden; pau áttu tíu sonu ok eina dóttur měli deset synů a jednu dceru 2; at pau hafl eina rekkju um nóttina aby spali v noci v jedné posteli 7; hafa eitt auga mlti jedno oko zájm. neurčité, často ve funkci neurč. členu: jeden, nějaký, jistý: einn pnell (nějaký) sluha, eitt epli jablko, einn dag jednoho dne, einn dvergr heitir Andvari jistý trpaslík se jmenuje A. 14; eitt sinn skal hverr deyja jednou musí každý člověk zemřít 5; til ins eina dag až do toho jednoho (posledního) dne = až do dne své smrti a.: jediný, sám (častopřeložit adv.: jen, jedině, pouze atd.); má hann pá ráda gullinu pví inu mikla einn pak může vládnout ohromným pokladem sám 19; fjórir varu vér brobdr, ok em ek nú einn eptir čtyři bratři jsme byli a ted jsem zůstal já jediný (naživu) 38; vildi eigi synja henni vistar einni konu že nechce jí jakožto osamělé ženě odepřít přístřeší 7; fár einn jen málo lidí, málokdo 23; ellifu einir jen jedenáct, ilt eitt jen zlo. einn šaman samotný, osamělý, o samotě 14; at eins (snad místo einastu) jedině, toliko, jen 30. gen. pl. einna (srov. podobně v zesilující funkci allra) zesiluje, zejména před superl.: engi er einna hvatastr nikdo není ten nejstatečnější (každý se setkal se silnějším) 18; samir pat einna to jediné se sluší 4. elnnhverr, einhver, eitthvert zájm. neurč., též jako neurč. člen: nějaký, jakýsi, jeden: einhvern dag jednoho dne, eitthvert sinn jednou, einshvers stadar někde. einsýnn a. jednooký. elnvígl n. souboj. elra (rd)" šetřili: litt eirdi hann sér i slíkum ordum málo šetřil takovými slovy 37. ettr 71. jed. eltrormr m. jedovatý had. eidr (g. aips) m. (-s a -ar; -ar) přísaha. eldrofa a. nesklonné; rušící přísahu, křivopřísežný. eldsvarl TO. člověk vázaný přísahou. «k (g. ik) zájm. 1. os., splývá často enkliticky (zejména v poetických památkách) s předcházejícím slovesem: hefik = hefi ek, munkat = mun ek -at, emkat = em ek -at. vit Sinf jotli já a S. 8; vit kari minn já a můj muž I (43). Pl. vér se užívá často ve významu ek. eklnn part. prét. od aka. ekki n. od engi, 1. nic, 2. adv. ne (= = eigi). ekkja /. vdova. elda (ld) zapálili, zažehnouti; nótt eldir (neosob. vazba) rozednlvá se. eldlvldr m. palivové dříví. eldr m. (gen. elz) oheň. ella, elligar, ellegar adv. ellifu (g. a,in\ií)'číslovka jinak. jedenáct. ellri, elztr (g. alpiza) a. komparat. od gamall: starší, nejstarší. elska (ad) elz gen. od eldr milovali. oheň. embeettl (g. andbahti) n. služba, úřad. emja (ad) výti. emkat = em (od vera) ek -at = nejsem. en adv. 1. (= sthněm. a superl. zaměstnání, anti, stsas. endi, en) elllligr a. obstárlý, obstarší, dosti starý, postarší. ale, avšak však. 2. (= starší, an z pův. pann, stangl. ponne) než po komparat. a annarr. 3. spojka než aby, než kdyby; berz heldr vid úvini pína, en pú sér brendr bij se raději se svými nepřáteli, než abys uhořel 22; en meiri vegr er at bjóda honům, en ádrir bidi avšak j.e větší ctí nabídnout ji (dceru) jemu, než aby se druzi o ni ucházeli 29. enda konj. a přece, a přitom. endadagr m. poslední den, úmrtní den. endemligr a. mimořádný, zvláštní, podivný. endl, endlr (g. andeis) TO. konec. endllangr a. dlouhý v celém rozsahu, sahající od jednoho konce až k druhému, eptir endilangri hjllinni podél celé holý. engi (tj. einn-gi), engi, ekki neurč. zájm. nikdo, žádný: eigi hefdir pú petta enn unnit ok engi annarra ani ty bys to nebyl vykonal, ani kdokoli jiný 19; engi ydarr nikdo z vás; siti sá engi heima, er berjaz vili nechť nikdo nesedl doma, kdo chce bojovat 9; ek strengda pess heit par í mót at giptaz 187

16 engum beim, er hraedaz kynni já jsem naproti tomu učinila slib, že se neprovdám za žádného muže, který by projevil strach 21. enn adv. ještě, 1. časoví; engi fannz sá enn um aldr dosud se ještě nikdo nikdy nenašel 25; bess girnumz vér enn po tom ještě toužím 29; eigi eru beir enn mjok reyndir nejsou ještě dosti zkušeni 26; Sigmundr konungr raedr nú enn riki sinu král S. však vládl nadále ve své říši stupňuje komparativ: enn fleiri ještě vlce. 3. ještě vice,mimoto, dále, opět: Volsungar hafa enn mikit aukit sitt ágíeti Volsungovci ještě více rozmnožili svou slávu 10; enn dreymdi mik dále se mně zdálo 35; enn kom Gunnarr til hennar opět přišel k ní Gunnar 32; ok er J)eir aetla enn svá at fara, bá fellr Volsungr konungr a když zamýšleli ještě jednou tak proniknout, tu padl král Volsung 5. epli n. jablko. eptir prep. s dat. a ak. A) s dat. a) místně 1. cílově, naznačuje pohyb, smír (při pronásledování): za, po: Sigurdr fór eptir baukinum S. šel za tím sokolem 25; S. kastar sverdit eptir honům 8. mrštil po něm, za nim, mečem podél, po délce čeho, přes: eptir gólfinu po podlaze 8, eptir houunni podél sině (doplň: letěl) 36, hófu hana stórar bárur fram eptir sjánum velké vlny ji nesly dále přes moře 41, 3JO jiných vztazích; 1. senda eptir vinum sínum poslali pro přátele po, podle: hon skal eptir módur minni heita Kráká necht se jmenuje podh mé matky Kráká I (43); sá vjxtr er eptir haetti lyngorma jeho velikost je podle způsobu draků = je veliký jako jiní draci 13; eptir konangs bodi podle rozkazu králova 35; eptir bví podle toho, v tom smyslu = stejně tak 12; eptir bví, sem stejnětak, jak 16. B) s ak. (časově) po: eptir orrostuna po bitvě, eptir pat, eptir betta po tom, poté, nato; eptir e-n po kom, tj. po smrti koho: eptir Sigurd po smrti Sigurdově 43; hann var konungr eptir fedr sinn po smrti otcově 2; Gudrún gerir erfi eptir sina broedr O. slavila, uspořádala pohřební slavnost za své bratry 40. C) absolutně, adv. 1. nato, poté: en nsesta dag eptir přlštl den nato, eptir um morgininn zrána nato, um nóttina eptir v noci nato; bar eptir nato, poté. 2. u sloves: hafa bat eptir sídan zachovávati od té doby 1, hafa eptir ponechati si 14, búa eptir zůstati 5; vera, lífa eptir zůstati naživu: ok bá drap hann alla Hundingssonu, er eptir lifdu pobil všechny syny H., kteří zůstali naživu podle toho, v tom smyslu, srov. ganga eptir. eptirleltan /. zvídavost, vědychtivost, vroucí přáni. er prés. od vera. ér nom. pl. od bú. er relat. částice a spojka 1. zastupuje rdat. zájmeno; frá beim manni, er o tom muži, který; bú..., er... ty, který 9; ger eitt sverd, J)at er ekki sé jafngott gert ok ek mega med vinna stórverk zhotov mi meč svou zručnosti, jemuž by se žádný jiný zhotovený nevyrovnal a jímž bych dovedl vykonat veliké činy 14; bú hefir drepit Fáfni, er engi vard fyrr svá djarfr, at.. když jsi skolil Fáfna, vzhledem ke kterému nebyl před tím nikdo tak odvážný, aby zájm. příslovce a) vztažně mlstnl: er nebo par er tam kde: kom bar ylgr ein at beim er beir sátu í stokkinum přišla k nim jedna vlčice tam, kde seděli v kládě (též: když seděli atd.) 5; sá hamarr er hann lá at vatni úskalí, kde (na kterém) ležel úvody 18. b) časová spojka: er nebo bar er když, nú er nyní když. c) spojka příčinná: er, resp. par er poněvadž, protože, ježto, např.: cer ertu ok 0rvita, er bú bidr broedrum bínum meira bols zbláznila ses a jsi nerozumná, ježto prosíš za větší zlo pro své bratry 5; hverr ertu..., er bú vart svá djarfr, at bú brodur (Olsen: borir) at bera vápn á mik? kdo jsi.., když jsi tak statečný, že ses opovážil tasiti zbraň proti mně? 18; ok ertu illudig kona, er bú ámselir beiri konu, er mjok er um bik fram jsi zlomyslná žena, poněvadž haníš tu ženu, která tě daleko převyšuje 31. d) spojka připouštěcl: skal ek nú deyja med Siggeiri konungi lostig, er ek átta hann naudig zemru nyní dobrovolně s králem Siggeirem, ač jsem ho měla za muže z donuceni ve významu at že, např.: er kynligt, er bú borir je ku podivu. 188

17 že si troufáš 9; kynligt er bat, er bú vilt vera hestasvein konunga podivné jest, že se chceš Máti podkonim králů 13; pat hloegir mik, er hann veldr ok bínum dauda teši mí, že i tvou smrt zaviní 18; batharmaross, er pér hlaupid sem porpara sveinar mrzí mí, že bíháš jako venkovští kluci 13; bá harmadi mik bat, er bú vart eigi min kona rmoutilo mí, žes nebyla mou ženou 29; ok minniz nú á bat, er bau funduz á fjallinu ok sórud eida a tu si vzpomníl, jak se potkali na hoře a vykonali přísahy 31. erendi, eyrendl, oerindl (ke g. airus posel) n. 1. poselství, příkaz, záležitost; 2. výsledek poselství, eitt erendi týž úspích, týž cil. erfa (fd) konati, uspořádati pohřební slavnost (tryzriu) k uctíni památky nikoho. «rfi (g. arbi n. dědictví) n. pohřební slavnost, hostina na památku zesnulého, tryzna; erfi drekka: ok muntu bá erfi drekka eptir okkr ok Svanhildi a budeš pak moci slavit tryznu za nás oba a za Svanhildu 43; erfi gera: hon gerir nú erfi bródur síns královna uspořádala pohřební slavnost na památku svého bratra 10; Gudrún gerir nú erfi eptir sína brcedr G. slavila pohřební slavnost za své bratry 40. erfingi m. dědic. erfd /. dědictví, zděděný majetek. ermr /. (ermar, -ir; -ar) ertu = ert (prés. rukáv. od vera) pú. eta (g. itan; át, átum, etinn) jisti, etja (g. atjan; atta, attr) (vl. způsobiti, sežrati. aby někdo jedl, pobizeti k jídlu) použiti, vynaložili. ey /. (-jar; -jar) ostrov. eymd, eymd /. nešťastný, bídný stav; skoupost, skrblictví (Zoěga: misery, wretchedness; stinginess, meanness); af lítilli eymd s nepatrnou skouposti = velmi štědře; kanu vera, at pú veitir bessa veizhi stórmannliga ok af lítilli eymd vid orn ok úlf snad připravil tuto hostinu velkoryse a co nejštědřeji pro orla a vlka 38. eyra (g. ausó) n. ucho. eryrir (lat. aureus; pl. aurar) oře n., 1 / 8 marky = jednotka váhy (teprve později eyda (dd) zpustošili, zniiiti. jsi mince). eda (g. aípbau) spojka nebo, ti(li), annathvárt eda, hvárt eda bud anebo; uvozuje často hlavní větu tázací. edli n. povaha, způsob, smýšlení. lí (g. fáhan; fekk, fengum, fenginn) chytiti, uchopili; 1. obdrželi, doslci, dostali, dobyti: faer hann svá mikit lid af vinum sínum ok lanzh(jfdingjum dostal od svých přátel a zemských náčelníků tak veliké vojsko 1; Helgi faer sigr U. dobyl vítězství 9; fá bana utrpěti smrt: ok fekk af bví bana a ona (vlčice) tlm uhynula 5; hefi ek bar til unnit alla hluti, at Siggeirr konungr skyldi bana fá přičinila jsem se po všech stránkách o to, aby král S. utrpěl smrt 9; eda pú fair af bví hugarekka pak máš z toho jen krutý žal v srdci 22; fáz najiti se, vyskylnouti se: munu bá eigi ydrir jafningar fáz pak se nenajdou mužové, kteří by vám byli rovni 28; fá konu (gen.) pojmouti za ženu, fá Sigrúnu pojmouti Sigrúnu za manželku; fá e-n pojmouti někoho za manžela: sá, er bú feer, man vera vel mentr ten, kterého dostaneš za manžela, bude velmi zdatný a způsobilý 26; hví unir hon eigi... ok fengit bann mann, sem hon vildi? proč není spokojena...as tím, že dostala za muže toho, kterého chtěla? 30; 2. ve spojeni s part. prét. pass. (srov. geta): doslci, dostali, moci, býti s to (podobně jako geta v nové islandštině ve funkci pomocného slovesa moci, srov. St. Einarsson, Icelandic Orammar, texťs, glossary. Baltimore 1945, str. 164: Geta be able to, can, may. It is followed by a past participle. Hann getur komid he is able to come, he can come): hon fser eigi alit barnit nemůže porodit dítě 2; fekk ek bó eigi víst skilit ale nedovedla jsem je (oči) přesně rozpoznali 31; sér nú, at hann faer eigi meyjunni bar leynt nyní viděl, že zde nemůže ukryti děvčátko I (43); bjargrúnar skaltu nema, ef bú vilt borgit fá ok leysa 189

18 kind frá konu porodní runy si osvoj, chceš-li zachránit (vlastní: chceš-li mlti, dostati zachráněno) a zbavit Senu dítěte 21, sloka 12 (= Sd. 9). 3. zaopatřili, zjednali, získali (e-t a e-s): ok pví nsest fekk hann sér gofugt kvánfang nato zjednal si výhodný sňatek - nato uzavřel sňatek se vznešenou ženou 1; fekk sér herfang mikit získal velkou válečnou kořist 1; peir fraendr fa sér lid ok skipa otec a syn zjednali vojsko a lodi 8; drauma mina, er mér fengu mikillar áhyggju sny, jež mě velmi zneklidnily 26; fekk sér par matar lovil si íde svůj pokrm dáti komu co (e-m e-t): med pat lid, er fadir hans fekk honům s lidmi, které mu dal otec 1; hvern dauda hann skal fa peim jakou smrt by jim měl uchystat 8; fá e-m í hond, í hendr dáti komu do ruky, odevzdali. s příslovci: fser ekki af um svorin nedostalo se mu žádné odpovědi 31; fá til obstarali: kommgar kváduz alt vilja til fá, pat er hann beiddiz králové řekli, že mu chtějí obstarat vše, čeho si byl vyžádal 17; fser menn til at leita hans rozkázal mužům, aby ho šli hledat 1; Sinfjotli var fenginn til med honům S. byl přidělen 8. Dodatek k 2. Sgrli bráz á fótinn ok fekk stadiz m S. se opřel o nohu a mohl se tak proto udržet rovně na nohou 44; ef hann fser pik hondum tekit může-li tě uchopit rukama (uchopí-li fí) I (43). fagna (g. faginón; ad) 1. tíšiti se z něčeho; 2. přijmouti, uvítali někoho. fagnadr, fognudr m. (fagnadar) 1. radost, 2. pohostinné přijeti, pohoštěni. lagr (g. fagrs) a. krásný, fagrraudr a. pěkně červený. pěkný. íálétr a. zdrženlivý, skoupý na slovo, málomluvný. fáligr a. nepřívětivý, nelaskavý. fálldr a. se slabým, malým doprovodem. fall n. pád, smrt, porážka. falla (fell, fellum, fallinn) 1. padnouti, padali: lét falla eplit nechala padnout jablko 1; 2. padnouti v boji, zemřlti. 3. proudili: fellrat (= fellr + negat. part. -at) svá brattr breki nepadá (= neproudí) tak obrovský příboj 21, sloka 8 (= Sd. 10, 7; fallat VS, chyba místo fellrat? E. Wilken 2, 44: es kann nicht so stromen, mag auch noch so sehr stromen) falla nidr spadnouti. ofan fell húsit alt celý dům se zřítil shora I (43); fallaz: ouum m jnnum felluz kvedjur vid penna manu všem mužům odpadla (selhala) řeč vůči tomuto muži 3; honům fellz pat vel í skap jemu se to velice líbilo v jeho mysli (srdci) 42. lang n. 1. náruč, 2. pl. fqng zásoby, prostředky, potraviny, požadavky; eptir inum beztum fongum podle svých nejlepšleh schopnosti, jak nejlépe dovedl 3; býr nú pessa veizlu med inum beztum fongum připravila hostinu, nešetříc přitom svých nejlepšlch zásob (P. Herrmann: ein Gastmahl mit den besten Vorráten; E. Magnússdn & W. Morris, str. 311: and makes ready all things therefor in the best of wise; srov. Zoěga s. v. fang: bord med hinum beztum fongum a table with the best of cheer). táordr a. nemluvný, mlienlivý. lar n. lod, cesta lodi, přeprava, převoz. fér n. 1. nenávist, nepřátelství; 2. nebezpečí, neštěstí, pohroma. lár, férr (g. faus) a. málo, nemnozí, několik; fás vitandi nezkušený. fara (g. faran; fór, farinn) A. pohybovali se, jiti, jeti, cestovali; 1. o lidech; margan hefik fors of farit mnohý vodopád jsem proplul 14, sloka 3 (= Um. 2, 3); fara heim jeti domů; fara á brott odjeti; einn šaman hen ek farit sám jsem cestoval 18; peir Sigmundr fóru í hamina ok máttu eigi órkomaz Sigmund a Sinf jotli oblékli si vlčí kůže a už se z nich nemohli dostat 8; fór í brynju vzala na sebe brněni 38; er peir skyldu fara ór úlfhomunum kdy se směli svléci z vlčích kůží 8; fara sína leid (leidar sinnar) jeli svou cestou; farid vel slastnou cestu 37; fara nú bod peira i milli, at med vinsemd var nú farit pak byla mezi nimi vyměněna poselství, že cesta sem byla podniknuta v přátelství 11; ok eigi mun ydr faraz (doplň: vegr) vaše cesta nebude sjízdná, tj. leč vám se nebude dařit dobře (na vaší životni pouti) 32 (jde o parafrázi místa Sg. 53, 5 muna ydvart far allt í sundi Oenzmer 1, str. 65, sloka 52: Nieht ist euer Schiff schon im Meere; M. Larsen2, 190

19 sir. 143, sloka 52: men frelst er dít Fart0j ikke. Srov. Gering-Sijmons, Kommentar II, str. 268:,,Die Meinung der beiden Zeilen-kann also nur sein: Euer Fahrzeug ist noch nicht vóllig in sicherem Fahrwasser," Durch meinen Untergang werdet ihr nicht gerettet werden." E. Waliera překlad.: Dál vaše lod popluje proudem [zakládající se patrni na Jónssonově výkladu: ekiber er ikke helt sunket, ens lykke er ikke helt forbi] je pochybený; srov. ještě Simrock-Neckel: Euer Fahrzeug ist noch lange nicht flott). margr madr hefir farit fyrir honům mnohý muž padl skrze něho 39; pá er farin oll íbtt ydur tak zahyne všechen váš rod o věcech; hár hans fór í stórklokka jeho vlasy spadaly v dlouhých kadeřích dolů 23; fara nú bod {teira í milli vzájemnou výměnou poselství bylo stanoveno 11; sem ádr h»fdu ord í milli farit jak to bylo už dříve mezi nimi stanoveno 34; s předložkami a příslovci: fara fram próbihati: fór hon (veizla) fram med soemd ok mikilli prýdi hostina probíhala se cil a velkou nádherou 34; fara med sveinbarn nositi pod srdcem hocha (býti těhotná) 12; abtla ek, at hann heft allmikit fé med at fara myslím, že má s sebou velké bohatství I (43); hversu med skal fara jak by se mílo v té věci postupovat 35; fara til přijlti k čemu, přidružili se k čemu; verdr eigi fullilla farit vid slíkan konung s takaným králem nelze dost zle zacházet 40; á ek ekki skap til pess at fara illu mót vid menn já nejsem toho smýšleni, abych jednal s lidmi zle 36. B. mlti svůj průběh, vývoj, postup, osud (vtom významusosobni aneosobnl vazbou); ef peir skulu svá fara allir kdyby se jim mělo všem tak dařit, tj. kdyby oni všichni měli takovým způsobem zahynout 5; en pú mun petta fram fara ale přece se tak stane 5; petta skal fram fara má se to stati 32 qll aatt ydur man illa fara celému vašemu rodu se nepovede dobře 32; nú ferr. sem mik vardi, at okkart rád mundi illa fara nyní se to vyvíjí tak, jak jsem tušil, že úklad s naší strany špatně dopadne I (43); ferr bessu, ferr pví, ferr inu sama fram jde to tak, vyvíjí se to tak, děje se to tak, postupuje to tak; ferr inu sama fram um vanheilsu dróttningar v královnině nemoci nedošlo k žádné změně 2; svá ferr í annat sinn tak se to opakovalo po druhé 32; ferr svá, at přihodilo se, že 8; fór, sem samt sé, at dopadlo to stejně tak, že 6; hversu sem med oss ferr jakkoli se nám povede 5; hvé farit hafdi med peim ok ylginni jak se vše přihodilo s nim a vlčici 6; hversu fara mundi peira 1 millum jak to s nimi dopadne 11. larar gen. od íqv. farargreidl rn. čeho je třeba k cestováni, výhoda při cestováni. farmr m. náklad, farvegr m. cesta. fásénn a. málo viděný, břímě. řídký. úleva? lastna (ad) zasnoubili dceru, ženu s někým (e-a e-m): hann fastnadi Álfi konungi Hjgrdísi (Hjálprek) zasnoubil Hjordis s Alfem 13. lastr a. pevný; n. fast jako adv.; silně, prudce. fátídr a. tátoekl n. neobvyklý. chudoba. horlivě? ladir (g. fadar) m. (ÍQdur fedr; fedr) otec. tadmr m. náruč. fé (g. faihu) n. (fjar) 1. dobytek, 2. majetek, jmění. légjqf /. peněžitý dar. fegri, tegrstr komparativ a superl. od fagr. fegrd /. krása, nádhera, výzdoba, ozdoba. lelgr a. k smrti určený, zasvěcený smrti, blízký smrti. teila = faela (ld) zastrašiti, feilaz nedat se zastrašiti, neváhati. lekk přít. od fá. fela (g. fílhan; fal, fálum fólginn) ukryti, skryti, utajiti. télágl m. druh, přítel, společník, člen jisté společnosti. fell prét. od falla. fella (ld) i. přivoditi pád někoho, 2. fella segl spustili plachty, 3. zabiti, 4. spojití; var feldr stokkr á fcetr peim byla jim dána kláda na nohy 5. felung /. místo vzájemného dotyku, spojeni, spára;, at fellingum v spárách, podle spár I (43). fengum, fenglnn viz fá. 191

20 ter 1. os. prés., ferr 2. a 3. os. prés. od fara. ferd /. cesta, vojenské taženi, vojenská výprava. festa (st) pfipevniti, uvázati, oběsiti, pověsiti. tévén /. vyhlídka, resp. nadéje na získání peníz nebo pokladu (Zoéga: expectancy of money). fedgarto.nom* pl. otec a syn (nebo synové). fedr gen., dat., ak. sg. a nom., ak. pl. od fadir. ledrbani m. otcovrah. flmm (g. fimf) num. pít. limtán (g. fimftaíhun) num. patnáct. fimti num. pátý. llngr (g. fingrs) m. (-ari; fingr) prst. liona, (g. finpan; fann, fundum, fundinn) 1. najiti, nalezli (co se hledá): lýkr svá leitinni, at peir fundu hann í skafli einum hledání skončilo tím, že ho našli v hromadě snlhu 1; vyhledali, navštíviti: bidr hann finna hana prosí ho, aby ji vyhledal 31; pá mselti Grímhildr, er hon fann Gudrúnu tu pravila Orimhild, když navštívila Gudrúnu 34; potkali koho, setkali se s kým, naraziti na koho, co (často o nepřátelském střetnuti): pá fann hann vid skóg einn konur margar ok virduligar sýnum tu potkal u lesa mnoho žen vznešeného vzezření 9; pat er sagt, at Helgi finnr pann konung í hernadi. er Hundingr hét vypravuje se, že se Helgi setkal na své válečné výpravé s králem, který se nazýval Hunding zjistili, zpozorovali, shledali: pat er nú at segja, at drottning finnr pat brátt, at hon mundi vera med barni nyní jest vyprávčti o tom, jak královna brzy shledala, že chodí s útěžkem 2; ekki finnr hann, at eigi sé Signy hjá honům ten zpozoroval, že Signy není u ného 7; pat fanntu, at ek var lauss ostatně tys dobře zpozoroval, že jsem byl volný opalřiti; finn mér lindar loga opatř mi žár pramene (zlato) 14, sloka 2 (= Rm. 1,6). med. finnaz 1. sejiti se, setkati se, sraziti se (nepřátelsky): nú er pau systkin finnaz, segir Sigmundr když se sourozenci Sigmund a Signy opět sešli, pravil Sigmund 6; ok brátt eptir pat finnaz peir Beginn hned po tom sešli se Sigurd a Regin 16; funduz peir par er heitir Frekasteinn srazili se na miste zvaném Frekasteinn najiti se, býti nalezen: segja, at herr er kominn í landit ok ferr med geysingi, en doeini finniz til vypravuji, že vojsko vtáhlo do země a žene se s větší rychlostí, než by se na to daly najit příklady 17; aldri finnz pér vitrari koná í veroldu nikdy se nenajde moudřejší žena na světě, než jsi ty 22; henni finnz engi kona huglausari né verri nenajde se bezcitnější a horši žena, než je ona 31; engi fannz sá enn um aldr, er hon lédi rúms hjá sér dosud se ještě nikdo nikdy nenašel, komu by dopřála místa u sebe 25; svá finnz í ollum fornkvsedum tak to také stojí ve všech starých písních 40. Hrdl dat. od fjordr. Ilskr (g. fisks) m. ryba. f jali n. hora, pohoří. ijándl (g. fijands) m. nepřítel. íjarins = fjár (gen. od fé) a postpos. člen. fjarrl (g. faúra) adv. daleko. fjórir (g. fidwór) num. čtyři. fjórdl num. čtvrtý. íjqlkunnlgr a. znalý kouzel. fjqlkyngl /. čarodějství, kouzelnictví. IJQlmenni n. zástup, množství lidi, davy lidu fjqlmennr a. Četný, početný, bohatý na lidi (přívlastek králů), á fjolmennum mótum na četně navštívených shromážděních 22. ljqldl (= f jold /.)TO.množství, četný zástup. fjor (g. faírhvus m.) n. (dat fjorvi) život. fjqrbrot n. pl. smrtelný zápas. Ijorlausn /. výkupné. f JQrseglTO.sval života, srdce. fjqrdrto. (fjardar, dat. firdi; firdir, ak. fjordu) mořská zátoka, mořský záliv. fjqturr TO. (-rs; fjotrar) pouta, okovy; búa í fjotrum býti spoután; spodní část sani, sanice, spoje sani. ljodr /. (fjadrar; fjadrar fjadrir) pero. flá (fló, flógum, fleginn) stáhnouti kůži, hon fló hann af kyrtlinum strhla mu halenu. tlagbrjóska n. chrupavka prsní kosti. llár o. falešný, klamný, záludný; flátt bjó undir faleš (lest) se skrývala za tím 37. flaut prét. od fljóta. fleiri, Ilestr komparat. a superl., více, ponejvíce, pl. většinu (lidí); fleira, flest n. jako subst. 192

21 flekkóttr a. skvrnitý, tlesk n. slanina. pestrý. fljóta (flaut, flutum, flotinn) téci, IIjúga (fló, flugum, floginn) letéti, lló, flógu prét. od flá. flokkr m. zástup, skupina, houf. plavati. létati. Ilótti m. úlík; á flótta leggjaz dáti se na útěk 17. ílód (g. flódua) n. řeka, proud. tlýja (g. bliuhan; flýda, flýidr flýdr) utikati, prchali: ok strengda ek pess heit, at ek skylda hvárki flýja eld né járn učinil slib, že nebudu prchat ani před ohněm, před železem 5. jsem ani Ilytja (flutta, fluttr) přepraviti přes vodu; fluttiz hon pohybovala se (pomoci vln) 41; var líkit fyrst flutt mrtvola byla do člunu nejdříve 10. flcerdarord n. lživé slovo, flsrdr a. zfauovaný, otrávený. osočováni. položena fnýsa (st) funéti, soptili; fnýsa eitri chrliti, jed. 18. řogl = fugl. fólginn part. prét. od fela. tóik n. zástup bojovníků, zástup, lid; alt folk všichni lidé. fór prét. od fara. forad n. nebezpečné místo, nebezpečí; netvor, nestvůra, obluda, příšera (= Brynhild). foreldr], lorellrl n. kólekt., obvykle v pl: předkové (= foreldrar). forlqg n. pl. osud. tormůll m. předpověd, předpověděni osudu; veita honům formála předpovidati mu osud 8. lom (g. f airneis) a. starý, prastarý, z pradávných dob; forn sidr starý, tj. pohanský mrav, pohanství. fornkviedi n. stará píseň. fornsaga /. povést pocházející ze staré doby. íora m. vodopád. forspá /. předpovéd, er petta nokkur sú forepá toto zni jako nějaká předpovčd = toto má něco znamenati 30. torstofa /. předsíň v domě. lortala /. rozklad, námitka, výtka. forvitna (ad) neos. vazba: mik forvitnar toužím věděli; forvitnaz um uspokojili svou zvědavost. forda (ad) zábezpečiti, zachránili, uchránili; fordaz e-t ujiti, uniknouti; má ekki fordaz sitt aldrlag svému osudu nelze uniknouti 37. fóstra /. 1. péstounka, 2. schovanka. tóstrl m. 1. pěstoun, vychovatel, 2. schováme. lótahlutr m. spodní část těla (s nohama). lotr (g. fótus) m. (-ar, fceti; fcetr) noha. Iré (g. fra) prep. s dat. od, z, ze, a) (místně) znamená pohyb a směr (odkud?): fara frá orrostu přijití z bitvy, út gekk Sigurdr andspjalli frá z rozmluvy, tj. po rozmluvě 31; Sigurdr vissi sik eigi véla verdan frá beim nadto si byl S. plné vědom toho, že si nezaslouží z jejich strany úskočného jednáni 32; heyrdi alla vega frá sér varga byt slyšela ze všech stran kolem sebe vytí vlků 34. b) časově: hedan frá od tohoto okamžiku, nadále, budoucně, příště. c) u sloves slyšeli, vypravovali atd.: segir frá beim manni tu se počíná vypravováni o muži 1. d) o původu; pessi hestr er kominn frá Sleipni tento hřebec pochází od Sleipna (Sleipnira) 13. absolutné: skjótt er par frá at segja stručně jest o tom vyprávěli 5; sá oegishjálmr, er bú sagdir frá ta přilba, o které jsi vyprávěl 18; segir bar sal hennar skamt frá pravil, že jejl síň je nablízku 29. Iram (g. fram) adv. vpřed, kupředu, napřed; s předložkami: fyrir e-t fram: skip Sigmundar konungs, er skridu fyrir land fram lodi krále Sigmunda, jak pluly podél pobřeží 34; er peir sigldu fram fyrir bergnijs nokkura když plachtili kolem jednoho předhoří 17; fara fram: ok fór hon (veizla) fram med soemd ok mikilli prýdi a probíhala (hostina ) se cti a velkou nádherou 34; hann fnýati eitri alla leid fyrir sik fram saň chrlila jed celou cestu před sebou. um fram (s ak.) nad: um hvern mann fram nad každého muže: hreysti, er hann hefir haft um hvern mann fram annarra.. statečností, kterou předčil každého jiného muže (vlastně: vynikl nad každého jiného muže; viz umírám). komparat. framar dále, dále dopředu; vlce: sjau menn en eigi framar sedm mužů a nikoli vlce 8; peir virdu hann framar en sik lito si ho vážili vlce než sebe 28. traman adv. vpřed. 13 Sága o Volsunzich 193

22 framarla adv. daleko vpředu. framganga /. útok, pronikáni. frameengln a. zesnulý, zemřelý. framgjarn a. snaživý, neskromný, fr. um smídína přespříliš náročný, co se týče kovářské práce. traml m. odvaha, zmužilost, zdatnost; prospěch užitek, čest. tramkomlnn a. Slastní vykonaný, slastní provedený, vynikající. framr a. výtečný, zdatný, udatný; komparat. a superl. fremri, fremstr (první). framvísi /. věštecké nadání. framviss a. znalý budoucích věci. fránn a. světlý, lesklý, třpytivý. fráneygr a. mající světlé oči, světlooký. fraud n. štáva, pěna. tregna (g. fraíhnan; frá, fřágum, freginn) zvídíti, dověděli se. Irenu adv, jen ve spojení: svá fremi at potud pokud, teprve tehdy když; Grímhildr rsez 1 ferd med beim ok segir, peira 'erendi Bvá fremi fullgert munu verda, at hon siti eigi heima Orímhild se vydala na cestu s nimi, nebol měla za to, že jejich poselství bude mít teprve tehdy plný úspěch, když nezůstane doma 34. fremja (framda, framdir framdr) vykonali, provésti, framjaz zdární prospívali, stati se zdatný. fremri, fremstr viz framr. fremdarverk n. hrdinský čin. trest n. lhůta, doba. frétt /. pátráni, šetřeni; fréttum halda til e-s pátrali po někom. frétta (tt) 1. dopátrati se, dověděli se, 2. ptáti se po něčem; drauminn, bar er pú frettir eptir sen, na který ses ptala 26. freyda (dd) pěnití, neos. vazba: er freyddi ór když sláva vytryskla. trilla /. milenka, souložnice, konkubina. frlda (ad) sjednati mlr, fr. sitt land sjednali své zemi mlr. frídlelkr m. krása. frldr m. (-ar) mlr. trídr a. krásný, půvabný, líbezný. frjóa (ad) oplodnili, zúrodniti; frjóaz růsti, dařiti se. fródlelkr m. chytrost, věděni, moudrost. tródr (g. fróbs) a. chytrý, moudrý, míjlcl hojně vědomosti. frú (gen. frú frúr) /. vznešená pani nebo panna. frumvaxtl, také frumvaxta a. nesklonné právě dospělý. fruinverr m. první manžel. fryja (frýda, frýidr frýdr) upřlti, nepřiznali někomu něco (e-m e-s), vyčltati někomu (e-m) nedostatek čeho (e-s); parf honům eigi hugar at frýja nesmi se mu vyčítat nedostatek odvahy 30; frýja einum činili výčitky někomu; ok frýdi honům med mjrgum ordum o činila mu mnoha slovy výčitky 10; engi frýr nikdo nenamítá, nikdo si nestěžuje 32. frýjuord n. slovo výčitky, výčitka. freegra. (ak. -jan) proslulý, proslavený, superl. frsegstr a fraegastr. fregd /. sláva; sg. též ve významu kol.: hrdinské činy. fragdarverk n. hrdinský čin. fnendl (g. frijónds) m. (pl. frcbndr) příbuzný (vztahuje se i na nejbližšl příbuzné, tak i na bratra a syna), beir frsendr otec a syn* freendkona t. příbuzná. frendroeklnn a. pečující o své příbuzné. fnendseml /. přátelství. frcekn a. odvážný, statečný, zmužilý. fngl (g. fugls) m. pták. faglarqdd, fuglsrqdd /. řeč ptáků, ptačí řeč* full n. naplněný pohár, naplněný roh. fnllgera (rd) provésti, splniti, jdokončiti: segir beira erendi svá fremi fullgert munu verda míla za to, že jejich poselství buds mít teprve tehdy plný úspěch atd. (srov. co uvedeno s, v. fremi) 34. fnlltlla adv. dosti zle, dosti špitni; velmi zle; verdr eigi fullilla farit vid slíkan konung s takovým králem nelze dosti zle zacházeli 40. fnllr (g. fulls) a. plný; til fulls úplní, zúplna; at fullu úplní, zúplna, důkladně, dokonale. fullstelktr part. prét. (od steikja o fullr) upečený. fullttng n. pomoc. f ullraxlnn a. úplně dospělý, zralý. úplní fullveglt part. prét. pass. neutr, od vega+fullr: dosti bojováno, dosti vražděno: engi frýr, at eigi sé fullvegit nikdo nenamítá, ženebylo dosti vražděni

23 tundr m. (-ar; -ir) potkání (nepřát.), utkáni, boj; fara, koma á fund e-s přijití ke komu, navštíviti koho; senda e-n á fund e-s poslali nikoho k nikomu; stoekkva undan á fund e-s utéci k nikomu. lundu, fundlnn prét. a part. prét. pass. od fimia. luml (g. fón, funins) m. oheň. lurda /. zázrak, div, batta er meiri furda, er to je velice podivné, íe 18; gen. furdu mimořádní velice, užasni, kupodivu; furdu mikill fyrir sér podivuhodné silný I (43). fúss a. dychtivý, ochotný, rád vyhovující. fylgja (ad) sledovati, následovati, doprovázeti (s dat.): fólkit fylgdi beim til skipa lid je doprovodil až k lodím 37; neos. vazba: at vaeri honům fylgt til svefnhúss kdyby ho pak (stařena) doprovodila do místnosti, kde mil spát I (43); at skinnit fylgdi ermunum že kůže následovala rukávům, takže byla stržena s rukávy i kůže 7; ok fylgdi sú nattúra, sem ádr var ve vlčích kůžích vízela táž přirozená vlastnost, jaká byla v nich dříve 8; mikil kynsl fylgja henni velice divné vici se s ní ději 31; en eigi mun vinátta fylgja bodinu přátelství nebude následovati za tímto pozváním, tj. ale přátelství z toho pozvání nevzejde 36. fylgd /. doprovod. fylblng /. (-ar; -ar) bitevní řada, šik. fylklr m. vojevůdce, knize. fylla (g. fulljan; ld) naplniti nico ničím (e-s af e-u). fyr = fyrir. lyrir (g. faúr), v rané fázi staroseverského jazyka fyr, předl, s dat. a ak.: před. A. s dat. a) místně (kde?): stód fyrir honům skjaldborg stál před nim hrad se štíty 21; á skildi varu ristnar, beim er stendr fyr skinanda gudi na štítě byly vyryty (runy), jenž stojí před zářícím bohem 21, sloka 15 (= Sd. 15, 1) 2. par sem heitir fyrir Grindum na místě zvaném Před Orindy ( Před ohradami", vzniklo neporozuměním místa HH I 50,5 her í grindom fyr Gnipalundi. Grind /. patrně eingefriedeter Hafenplatz, sro-u. Ger.-Sijm., Komm. 2,100; srov. Neckel, Glossar 66b: Pfahlreihe im Wasser, die umschliebend eine Art Hafen bildet) 9. b) časově: fyrir longu před dlouhou dobou, fyrir fám dggum před několika dny 25; kvad bat fyrir eldi, er járn dreymdi, ok dul beiri, er vyložila sen tak, že to znamená oheň, když se zdá o železe, a tu domýšlivost, že atd. 35; ok cr pat fyrir yxmim, er ornu dreymir znamená to voly, když se zdá o orlích 36; ok er opt hundagnoll fyrir vápnům med blódi litudum (malí psi budou nás chtít kousnout) nebol zbraně zbrocené krvi znamenají často psi štěkot 37. o jiných poměrech: 1. zčásti má předl, ještě místní význam: před: fyrir mér přede mnou; fyrir beira vápnům před jejich zbraněmi (stručně instr.; jejich zbraněmi) 39; sá er fyrir ofrlidi ten, kdo by narazil na přesilu 8; ef ek verd fyrir sveita ormsins když se dostanu do styku s dračí krví 18; henni vard bat fyrir, at přihodilo se jí, že 5; ráda fyrir londum panovati nad mnoha zeměmi 9; podobně: hann réd fyrir Gautlandi panoval nad Gautlandem 3; er fyrir Jjeim var která jim velela 9; vera, geraz. fyrir flestum monnum předčiti ' většinu mužů 2; hann geriz... ok fyrir flestum monrium odrum at auri atgervi a předčil svou všestrannou dovedností v každém směru většinu ostatních mužů 8; pó er Sigurdr fyrir beim um alla atgervi avšak S. je předčil v každé zručnosti 28; 2. za, ve prospěch někoho nebo na škodu komu: ambáttin hefir svqr fyrir peim služebná odpovídala za obě 12; fell mjok lidit fyrir honům mnoho lidi padlo za něho - - ztratil mnoho lidí 11; fell bar svá mart fyrir Hundingssonum, at engi madr vissi tql á padlo tolik mužů na, straně synů Hundingových, že nikdo nedovedl udat jejich počet pro, kvůli: fekk ek pó eigi vist skilit fyrir beiri huldu ale nedovedla jsem je (tvoje oči) přesně rozpoznat pro mlhu, která zahalovala mého ochranného ducha 31. fyrir pvi, at proto, že; z toho důvodu, že. B. s ak. a) místně, směr, pohyb: 1. před: koma, ganga, hleypa, kasta fyrir e-n přijlti, běžeti, hoditi před někoho, např.: kastadi netinu fyrir gedduna rozhodil sít před štiku 14; ok nú koma fyrir Gudrůnu tídendin o této události se dověděla G podél, přes: 195

24 fyrir ofan helluna nahoře přes plochou skálu 8, fram fyrir srov. tram, fyrir utan, sunnan, nordan srov. utan atd. b) o jiných 'poměrech 1. za, místo koho, v náhradu, za: hugdi hann laun fyrir betta vymyslil si za to odvetu 3; drekka fyrir bik <jl piti pivo místo tebe 10; haf b jkk fyrir petta brekvirki přijmi dik za tento hrdinný čin vyjadřuje příčinu: pro (co), kvůli čemu: fyrir ydra eptirleitan ok vitrleik pro tvou zvídavost a chytrost 22; fyrir petta kvůli tomu; fyrir sakir (sakař) pro, kvůli: fyrir hrsezlu sakir ze strachu, pro strach 5; fyrir pínar sakař kvůli tobě 9; fyrir pess sakir, er proto, ze 4; fyrir allar sakir, hversvetna sakir v každém ohledu, v každém připadl. G. absolutně: hann var fálidr fyrir měl u sebe jen malý zástup lidi 1; par varu margir ormar fyrir tam bylo mnoho hadů 39; ^Grípir) vissi fyrir oerlog manna Or. předvídal osudy lidí 16; tru ekki peim, er bú hefir feldan fyrir fgdur nevěř tomu, jemuž jsi předtím zabil otce 22; hann var lengi fyrir byl proti tomu, dlouho se zdráhal 16; alt brast í sundr, er fyrir vard všechno co mu přišlo do cesty, se rozpadlo ve dvl 18; kvad sér minna fyrir at fremja penna leik prohlásil, že by mu méně 'vadilo, kdyby sám podstoupil tuto hru 39. lyrirkoma (g. faúraqiman; kom, komu, kominn) předejiti, předstihnouti, tj. zničili. lyrirláta {g. létán; lét, létu, látinn) opustili. íyrirmuna (mundi) někomu něco záviděti, nepřáti. lyrirrúm n. oddělené místo blízko místa kormidelnlkova na zádi, spiše však směrem k střední části lodi (Zoěga: the middle room of a boat, Wilken: der Vorraum im Sohiff, aber vom Hinterteile (lypting) an gerechnet, daher etwa = Mittelsohiff). fyrirstlan /. předsevzetí, úmysl, záměr. lyrnaz (nd) zestárnouti; mcjrg stórverk, bau er aldri munu fyrnaz mnoho hrdinských činů, jichž nebude nikdy zapomenuto 12. lyrr (také fyrri), fyrst a., komparat. a superlat. časnější, dřívější, bývalý; nejčasnějšl, nejranějšl; inir fyrri freendr dřívější (zemfell) příbuzní. lýslltgr a. žádoucí, n. fýsiligt žádoucno. fýsing /. popud, fee prés. od fá. fairi komparativ podnít. od fár. tora (rd) přinesli, donésti, přinášeli, podávati, přiložili. IťBrr a. připravený k cestí, hotový, schopný, til engis foerr k ničemu schopný. totr pl. od fotr. ftbzia /. potrava, živobytí, pokrm. fýsa (st) povzbudili, pobízeli, popouzeli, poháněli. foeda (g. fódjan; dd) 1. poroditi; engi kona hefir pér fegri foez (= foedd + sk > z) nenarodila se krásníjší žena než ty 25; foedir Signy sveinbarn S. porodila hošíka 7; Svanhildr, er vaenst man (doplň: vera) foedd allra kvenna Sv., která se narodí jako nejkrásníjšl ze všech žen 32; 2. jednoduché fceda vychovali: bú ferr med sveinbarn, ok foed bat vel ok vandliga pod srdcem nosíš chlapce, vychovávej jej dobře a pečlivě 12; fceda upp vychovali; var Sigurdr bar upp fceddr í mikilli virdingu 25; ok skal hann (hest) vandliga upp foeda (skal upp fce da je bezpodmíté; něm. doslova: soli ihn (den Hengst) sorgfáltigauferziehen, tj. man soli atd., P. Herrmann: er soli sorgfáltig auferzogen werden; o bezpodmětých větách srov. A. Heusler 523, Anm. 2, H. Andersen 179 a M. I. Steblin-Kamenskij 160,'kde uvedeno mnoho dokladů) hled, at je pečliví vychován 13; 3. Uviti; mun hitt sannara, at bú munt lengi hafa foez á morkům úti vid vargamat ale to bude asi pravdivější, že ses dlouho tam venku v lesích živil vlčím žrádlem 9. fggnudr m. (gen. fagnadar) radost, veselí. folna (ad) zblednouti, zsinati, stávali se sinavý. ÍQnn /. sníh, sněhová závíj. ÍQT f. (farar; -ar a -ir) jízda, cesta. fqruneytl n. družina, průvod. fqdurarfr m. dědictví po otci. fodurhctnd /. pomsta za zavražděného otce. (odurlelfd /. pozůstalost, rodný statek po otci. 196

25 G gá (gáda, gádr) dáti pozor nač, starati se o něco (e-s): er ek gáda mins gods když jsem nabyl rozvahy 31. galtu = gaft pú. gagn n. prospěch, užitek. galdr m. (-rs) kouzelný zpěv, čarovná píseň. gálgatré n. strom, (jehož bylo užito jako šibenice), šibenice. gálgi TO. šibenice. galt prét. od gjalda. gamall o. (komparativ a superl. ellri, elztr) starý. gaman n. (dal. gamni) radost, potěšení; láska. gamanrúnar /. pl. runy lásky. gamansamllgr a. zábavný. gamladr a. zestárlý, letitý. ganga (g. gaggan; gekk, gengum, genginn) 1. jiti: ganga inn, ganga út; ganga akiinn jiti přes pole, polem ganga í úfceru vydávali se do nebezpečí 5; hana nefn gengr í (jllum tungum jeho jméno je známo ve všech jazycích míti svůj průběh, utvářeli se: hversu ganga man aevi hans jak se bude utvářet jeho život 16; gangi ydr svá, sem ek hygg nechť se vám daří tak, jak já myslím 30; e-m gengr illa (eigi vel) někomu se daří špatně. 8 předložkami a adv.: ganga eptir splnili se; ganga fram postupovati kupředu; konati se, stati se skutkem, uskutečniti se: petta vard fram at ganga to se musilo uskutečniti 34; petta mun verda fram at ganga to se musí stati skutkem 34; ganga fyrir předcházeli, býti uváděn na prvním miste 13; g. med provdati se za koho: at pér mundid med peim manni ganga, er petta gerdi že se provdáš za toho muže,kterýby todokázal29; g. sundr.ísundr undan rozpadnouti se, rozbiti se; at kj olrinn gekk undan skipinu mjok svá hálfr že se dole pod lodí téměř půl kýlu utrhlo 37; g. yfir přemoci: pá var vid sjálft, at yfir mundi ganga, ádr peir kcerni at landi a už se zdálo, že budou přemoženi bouří, než dosáhnou pobřeží 9. gangsllfr n. (-rs) oběžné stříbro, oběžná stříbrná mince. gardr (g. gards) m. plot, dvorec, statek, usedlost, ohrada. gata (g. gatwó) /. ulice, gaumr m. pozornost. gedda /. štika. silnice. gefa (g. giban; gaf, gáfum, gefínn) dáti, darovati, propůjčili: pessum er nú nafn gefit bylo mu dáno jméno 2; gefa e-t at eta, at drekka, dáti komu co jisti, piti; gefa konu manni provdati ženu za muže; gefa rád udíleli radu: gef oss rád til dej nám radu, porad nám k tomu 44; alt mitt fé vil ek til gefa, at pú deyir eigi všechen svůj majetek chci ti dát, abys nezemřela 31; gefa svínum ok hundum nakrmit prasata a psy 9. gefaz illa špatně dopadnout, skončili: pat man pér illa gefaz špatně to s tebou dopadne 37; pat mun nú verda sem opt, at illa man gefaz at svíkja pann, er honům trúir nyní se přihodí jako často, že to vezme špatný konec, když se podvádí ten, který má k člověku důvěru I (43). gegna (nd) potkati, s něiím souhlasili, něco (e-u) znamenali: póttiz vita, hverju gegna mundi uhodl, co to má znamenat 1; Gudrún spyrr, hví pat gegndi O. se táže, co by to znamenalo 30; skilja, at stórtidendum man gegna uvědomili si, že se tu udály veliké věci 12; spyrr, hví gegndi hennar mein ptá se, co by její žal znamenal 31. prospěli: kvad pó sína vináttu mér mundu betr gegna en reidi pravil, že mně více prospěje jeho přízeň než jeho zloba 31. gegnuni, í gegnum adv. a prep. s ak., skrz, přes; v češtině se vyjadřuje 7. pádem. geirr m. oštěp, kopí. geisa (ad) bouřiti, zuřili, lata geisa eld ok járn pustošiti (zem) ohněm i železem 7. geitasveinn (g. gaits koza) m. pasák koz. gekk prét. od ganga. gelda (ld) vyklesliti, zbaviti mužství. gera, gaera, starší goerva, gerva (gerda, gerdr; srov. např.: at par váru miklir eldar gerdir; místo part. prét. se užívá v této funkci a. gcerr, gerr, ak. goervan, gérvan) 1. učinili, připraviti, zhotovili at hann gerir par jardhús í skóginum 6; gera veizlu připraviti 197

26 hostinu; sv4 er sagt, st bar varu miklir «ldar gerdir vypravuje se, ze tu byly rozdíleny velké ohni 3 (s tím srov. gervir fyrir beim eldar stórir 35); hann gerir sér svefn ulehl ke spánku I (43); neosobní vazba: gerdi at beim storm mikinn ok svá stóran sjó tu je přepadla tak hrozná bouře a strašné vlnobití 9. med. geraz udáti se, přihodili se, gerdiz fagnadr mikill panovala velká radost 34; ok muntu stórtídendi geraz í for binni a že se přihodí velké události za tvé jízdy 37; nú geriz mikit marmfall nastalo hrozné krveprolití 38; 2. ve spojeni s adj.(s dvojím ale). 1 udílati se, 2. dílati se, stavili se s instr.: gerdir bik at illu kunnan udělal ses, tj. stal ses neblaze proslulým 9; gerir hon sik nú blída í ordum v rozhovoru dávala najevo svou přívítivost 40; neosobní vazba: er sjá geri úfoeran až se moře stane nesplavné 4; geraz stáli se čím (nom.); geriz hann ríkr konungr stal se mocným králem vyřídili, provésti, učiniti, jednali: svá var gert, sem hon bad tak to bylo provedeno, jak žádala 2; svá gerdi hon Sinf j otla stejní tak jednala se 8.7; gera jako pomocné sloveso s inf.: eigi gerir hugr minii hleeja vid honům má mysl (mé srdce) se nesměje jemu vstříc 4; en aldri gerdi hugr hennar vid honům hlaeja její srdce se na něho nikdy neusmálo 34. s prepos. a adv.: hvat gerdir bú af hring peim cos udělal s prstýnkem (kam jsi dal prstýnek) 31; er gert af miklu meira, en er dělá se z toho mnohem více, než je pravda 13; g. at provésti, vykonali; bá hefir sveinninn ekki at gert um braudgerdina nevykonal hoch nic k přípravě chleba 6; er pér vilid at gera co hodláte provésti 39; g. til e-s zacházeti,nakládati s kým: svá munda ek til bín gert hafa a přesto byl bych s tebou zacházel tak 12; er hann gerdi vel til bín co ti prokázal dobrého 32; ger til min sómasamliga nakládej se mnou čestní 40; beir gera til hans přepadli ho 1; at hann skyldi gera til braud beira aby zadělal na chléb 6; at gert er um bína daga že je konec tvému životu 18, ale tu nutno patrně čisti reri místo gert: že li to (zlato) postačí na celý^. život; gera verdleikum betr vid e-n zacházeli, jednali s kým lépe než podle zásluhy: ek skal gera verdleikum betr vid pik budu s tebou jednali lépe, než si zasloužíš 12; kváduz beir nú illa hafa. gert vid Érp bródur sinn přiznali si, že se dopustili zločinu na svém bratru Erpovi 44. geri m. vlk. gerla, gcerla adv. sotva, stěží. gerr adv. komparativ přesníji, určitíji, nokkuru gerr poněkud.přesněji. gerstmi /. (-ar; -ar) drahocenná gervlligr a. dokonalý, zdatný. gestabekkr m. lavice pro hosty a gestasreit /. zástup. družinu. geta /. domnění, domněnka, tušení, dohad. geta (g. bigitan; gat, gátum, getinn) A. věc, skvost, klenot. dostali, obdržeti, též jako pomocné sloveso s inf. víkingar geta at lita mikit mannfall uviděli tam mnoho padlých 12; bá er bú hefir barn getit jakmile dostaneš, tj. porodíš dítě 12. B. 1. zmlniti se: er nokkut verdr at geta vid sgguna jehož nutno alespoň stručně ve vypravováni uvésti 1; Hljód, er fyrr er getit Hljod, o které byla dříve řeč 2; pess ernú vid getit eitthvert sinn, at nyní se děje zmínka o tom, že jednou 7; hvé opt hann getr hennar jak často se o ní zmiňuje domnívali se, mlti za to: eigi get ek bik hafa mat af bessu braudi í kveld domnívám se, že nebudeš mlt navečer jídlo z tohoto chleba 7. geymsla /. ošetřování, opatrováni, péče. geysingr m. rychlost, prudkost. gezligr a. půvabný, líbezný. ged n. smysl, duch, povaha. gedkorskr a. chytrý, důvtipný. gildr a. plně platný, oprávněný. glpta /. osud, štěstí. gipta (pt) dáti (dceru) za manželku, provdali; giptaz e-m provdati se za někoho. girna (nd) způsóbiti, aby nikdo žádal; med. girnaz žádati, toužili s gen. gutlng /. pohostinství. gjald (g. gild) n. náhrada, pokuta, poplatek, trest. gjald a (g. gildan; galt, guldum, goldinn) 1. platiti, odplatili, nahradili: ok eigi galt hann mér at mundi feldan val a on mi 198

27 nevyplatil jako věno zabité mule, tj. on mi nedal věnem zabité muže 31; ok skal ek gjalda mund vid pér, pa er pú hefirbarn getit, vyplatím ti věno, jakmile porodíš dítě 12; 2. splatili hornu co tím (e-m e-t e-u): ef pú vilt, at mangi pér heiptum gjaldi harm chceš-li, aby ti nikdo nesplatil příkoří zlobou 21, 9 (= Sd. 12, 1-3) pykati: pess skaltu gjalda, er pú átt Sigurd ty budeš pykat za to, že máš Sigurda 30; pes s munu margir gjalda za to budou mnozí pykat 30; kvez (= kvedr sik) ilt hljóta af úfridi peira ok váss at gjalda volal, že mu připadlo neštěstí z jejich nepřátelství, že on musl pykat za jejich zlo 39. gjalla (gall, gulhim, gollinn) křiíeti, gjarn (g. faíhugaírns) a. žádostivý, dychtivý, toužící. gjarna ady. rád. výti. chtivý, SjQf (? giba) /. (gjafar; gjafar gjafir) dar. gjqróttr a. kalný. glada (ad) potěšiti, obveseliti. gladliga adv. radostně, utěšeně. gladr a. veselý, radostný. gler n. sklo, gledl /. radost, zábava; gledi bella, halda veseliti se, býti veselý. gledlord n. slovo radosti. gledja (gladda, gladdr) potěšiti, obveseliti. glóa (ad) lesknouti se. gluggr m. okno, otvor. glúpna(ad) polekali se, leknouti se, zarazili se, zděsili se. glcepr m. zločin. gl0ggr {g. glaggwó, glaggwuba adv.) jasný, přesný; adv. gl0gt přesně. gl0ggrýnn a. znalý run. a.zřejmý, gnelpr a. rozčilený; verdr hon vid gneip rozčilila se nad tím 38. gnótt /. množství, spousta, bohatá zásoba. gnýja (gnúda, gnúit) hučeli, buráceli; er bylgjur gnúdu á bordunum když vlny s hukotem narážely na strany lodí 9. gnýr m. křik, povyk, hluk. gnefa (ad fd) plápolati. góll n. podlaha. gott n. od gódr. god (g. gup) n. bůh. gódr (g. góps) a. (n. gott, dříve gótt; kompar. a superl. betri, beztr) dobrý (opak k Ulr); (o lidech) dobrý, zdatný, statečný; (o věcech) dobrý, potřebný, užitečný. grata (g. graban; gróf, grafinn^ kopati, vykopali, hialali, ;ohiclaii; var húsit grafit i jord nidr dům byl vykopán hluboko v zemi (stál svými základy pevně v zemi) 19; ok gróf inn sinům rana a zakousl se (had) do hrudi svou tlamou 39. gramr a. rozhněvaný, hněvivý, rozzlobený, nepřátelský; allir gramir všichni zloduchové, všechny zlé mocnosti. granahár n. vous. grár a. šedý. opia- gras (g. gras) n. tráva, byliny. gráta (g. grétan; grét, grátinn) plakali, kávati. grátr (g. gréts) m. pláč, nářek, hořekováni. grelnluga adv. přesně. greida (dd) předati, vydati. grimmhugadr a. krutě smýšlející, kruté povahy. grimmliga adv. vztekle, zuřivě, hrozně, prudce, velice. grimmllgr a. hrozný, divokého vzezření. grimmr a. zlý, krutý, hrozný, zlomocný. grimd /. nenávist, trpkost. gripr m. drahocenná grid n. ochrana, mír. grldrof n. porušení míru. věc, klenot, skvost. grjót n. kol. kamení, kameny; berja grjóti í hel ukamenovali koho k smrti. gruna (ad) domnívali se, tušili, mlti podezřeni; osobni vazba: SkadigrunarSQgnSigaSfcadimu byla Sigiho výpověd podezřelá 1; ponejvíce však neos. vazba: mik grunar tuším, grunat hefir mik pat měl jsem tušení. gmnlauss a. prostý podezřeni; eigi er mér grunlaust, at mám podezření, že 7. grcenn a. zelený. grada (dd) výléčiti, léčili, uzdravili. grof (g. graba) /. (grafar, grafir) jáma. grqftr TO. (graftar; greftir, ak. groftu) hrob. grgn /. (granar, -ar a -ir) vousy; lát gron sía proced to skrze vousy 10 (viz pozn.)_. guta /. kouř, dým. gull (g. gulp) n. zlato, zlatý poklad, zlatý prstýnek; leika sér at gulli hráli si se zlatými kroužky

28 gullbaugr m. zlatý gullbrynja /. zlaté prnuhringt m. zlatý gulllgr a. zlatý, gnllker n. zlatý gullrendr a. se zlatým gullspori m. zlatá gullstaup n. zlatý prsten. brněni. prsten. ze zlata. pohár. ostruha. pohár. gullu pl. prét. od gjalla. gumi (g. guma) m. muž. okrajem. gunnartúss a. připravený k boji, bojechtivý, udatný. gud, god n. (pohanský) bůh, VĚ.smyslu křeslánském obvykle m. gudvetr m. jemná, drahocenná látka, samet (i purpur?) gýgr f. (-jar, dat. -i) obryně. gylla (lt) pozlatití. gyrda (g. gairdan; rd) opásali. gyzkl m. strašidlo; hverr gyzki er ydr ordinn jaké strašidlo se vám zjevilo 31. gteta /. štěstí. gsrkveld, í gerkveld včera večer. gfflta (tt) dáli pozor na co (e-s), starati golugr (g. gabeiga) a. nádherný, statný, znamenitý, výhodný. í gqgnum adv. (viz i gegnum) vstříc, předl, s ak. skrz, přes. ggmul /. od gamall. gotu gen. od gata. goera viz gera. goerla adv. viz gerla. gernlngavedr n. veliká bouře, způsobená se o co. šlechetný, niproti; kouzly. H baddr m. vlas. haf n. moře. hala (g. haban; hafda, hafdr) míli; 1. miti, vlastnili, býti opatřen čím; hefir Siggeirr marga virduliga menn med sér 8. přivedl s sebou mnohé vážené muže 3; nésti (o zbraních a šatech) použiti, zachovali, řlditi se člm, uposlechnouti čeho; ástrád pín vil ek oll of hafa tvé láskyplné rady chci všechny zachovat 21, sloka 21, 4 5 (= Sd. 21, 4 5); pá vaeri hann vitrari, ef hann hefdi pat, sem bser hofdu řádit honům byl by moudřejší, kdyby uskutečnil to, k čemu jste mu vy radily 19; ok pá vaeri hann vitr, ef hann hefdi ydur rád pak by byl moudrý, kdyby uposlechl vaši rady 19. 3^ věsti: hafa orroatur (boje), hafa harmtolur vésti mnoho řečí plných nářků dostati: hafa náttverd (večeři) I (43); hafa mat jisti 7; hafa eitt erendi dosáhnouti stejného cíle 11; par er pik Hel hafi až f vlastně: kde) tě Hel sebere nosili, drželi, třímali: hafdi averd i hendi třímal v ruce meč; (beir) hafa prjú skip ór landi vyjeli ze země na třech lodích hafa bezt, verat mlti se, vésti si co nejlépe, co nejhůře: pykkiz aá bezt hafa, er fyrst náir (totiž: at taka sverdit) ten totiž, komu se podařilo ho nejdříve uchopit, domníval se také, že se ho co nejlépe (co nejrychleji) zmocní 3; pykkiz pá sá verst (hafa lengi, er nasst er ten kdo jim byl nejbližšl, měl dojem, že se mu už dlouho \j,ak špatně nevedlo jako tehdy 8 (M.-M. 304 and long he remembered it who was the nighest to them). 7. ve spojení s part. prét. se užívá k vytvoření opisného per]. «plusquamperfekta u trans, sloves; a) mladší způsob: part. prét. v neměnitelném ak. sg. neutr.: hafdi Bredi veitt miklu fleira... en Sigi Bredi měl mnohem větší a početnější úlovek než Sigi 1; bér hafid nú drepit marga mina fraendr, en svíkit mik frá ríkinu ok fénu, řádit syatur mina nyní jste zabili mnoho mých příbuzných a připravili jste mě podvodem o mou říši a o můj majetek a mou sestru jste zradili 38; dokladů je přirozeně velmi mnoho. b) původní, starobylý způsob: part. prét. se řídí v pádí a čísle podle objektu: Ódinn hafdi hann hittan Ódin ho totiž vyhledal 1, jde tedy o doplněk k ak.; ok pá er Gripir hafdi beasa [hluti sagda, sem hann beiddi, bá reid hann heim a když byl Orlpit tyto věci sdělil, jak Sigurd žádal, odejel S. na koni domů 16; ok trú ekki peim, er pú hefir feldan fyrir fo_dur nevěř tomu, jehož otce jsi předtím zabil 22 (srov. o takovýchto případech A. Heusler 432, H. Andersen 193, 200

29 M. I. Steblin-Kamenskij 133); pomocné sloveso hafa můíé býti vynecháno, a to zejména ve vedlejších větách, pokud jde o mladší způsob tvoření perf. a plusquamperfekta: ef hann VEegir honům, en drepit (doplií: hafdi) ádr bródur hans bude-li ho šetřit, kdyí byl předtím skolil jeho bratra 19. S pr tposicemi a adv.: hafa e-t at e-u něčeho k něčemu pouíiti; ok eru peira hausar hér at bordkerum hafdir jejich lebek se tu pouíívá jako číší 40; var pat at skemtan haft, at užívalo se toho k zábavě, že bavili se tím, že 24; stejně tak: pat hofdu peir sér at skemtan, at bavili se tím, že 24. med. hafaz, hafask at mlti se k něčemu, podniknouti něco: hann er fródr um pat, er hann skyldi at hafaz počínal si chytře v tom, co měl podniknouti 1; hafa sik í herskap táhnouti do boje: hon vili sik i herskap hafa ona se chce zúčastnit válečné výpravy 25; hafa uppi: sem lengi hefir uppi verit haft jak se to uchovalo v paměti lidi 2; hafaz vid i skóginum zdržovali se v lese 6. haf na (ad) ztráceti (e-u); hafna lit (dat.) ztráceli barvu, zsinati. haglelkr m. zručnost, dovednost. haglika adv. zručně, dovedně. hagr o. dovedný, šikovný, zručný. hald n. opora, ochrana; užitek; pát kemr ydr verst at haldi to se vám velmi špatně vyplatí 38. halda (g. haldan; helt, heldum, haldinn) držeti, A. s ak.: drželi, drželi pevně, uchovati, přidrželi se čeho; skildi halda chránili se itítem 23, gledi halda těšili se, fréttum halda til pátrali po někom. B. dodržovati slovo, přísahy: halda ord, eid vid e-n vůči komu; samir pat einna at halda (tj. petta) af várri hendi to jediné se sluší dodrieti s naší strany 4. G. plouti: heldr Sigmundr til sttleifdar sinnar S. plul do své dědičné vlasti 8. haldaz vid e-u odolali, čeliti komu, čemu; haldask SE splnili se. haldkvsmaz (md) prospěli, býti k užitku; par til, er oss haldkveemiz do tě doby, až mní bude k užitku (rkp. VS; hallkvemizt). hálfr (g. halbs) a. poloviční; hálfu (dat. neutr.) před komparat. dvojmo; hálfu fleira lid jednou tak veliké vojsko 9; hálfu meir jednou tolik 37 (srov. Neckel, Qlossar 72; Komm. 2,85). at kjqlrinngekkundanskipinumjqk svá hálfr že se dole pod lodí téměř půl kýlu utrhlo 35. hélmr m. stéblo slámy, sláma (kol.). háls (g. hale) m. krk; hann tok um háls henni objal ji kolem krku 24; lagdi hendr um háls honům položila mu ruce kolem krku 26; lagdi hendr um háls henni objal ji kolem šije 31. hamarr m. (dat. hamri) kladivo, úskalí, skála. hamlngja /. ochranná ženská bytost, ochranná duše, bohyně; štěstí; (srov. E. H. Meyer, Mythologie der Oermanen, Strafiburg 1903, str. 262 a n.; E. Mogk, Mythologie (Grumdri/3 der germ. Phil. 3, Strafiburg 1900), str. 271; Oering-Sijmons, Komm. 1, 177; Schutzgeister, gliiokbringende Nornen"). hamr m. (-s;-ir) vnější postava; 2. = hamingja 34. hana ak. od hon, ona. handar gen. od hond ruka. handtaka (tók) uchopiti, zajmouti; handtekinn a. zajatý, chycený. hánefjadr a. s ostrým nosem. hanga (g. háhan; hekk, hengum, hanginn) viseli. hann m., hon /., osobní zájm. on, ona; pro pl, se užívá tvarů ukaž. zájm. sá. hannyrd /. jemná ženská ruční práce. happ n. štěstí. hár m. (pl. háir) zákol. hár n. vlas. hér (g. hauhs) a. (ak. hán, hávan; komparat. a superl. hseri, hsestr), vysoký; n. hátt adv. vysoko. harla adv. prudce, velice, tvrdě; = hardla. harma (ad) 1. zarnumti koho; e-t harmar mik (oss) něco mě mrzí 13; 2. želeti, litovati: er hon harmadi med gráti čeho nyní s pláčem želela 31. harmr m. starost, ztráta, hoře, žal, zármutek. harmatála /. nářek, bědování. harpa /. harfa. hárr a. šedý. hardla adv. tvrdě, velice, = harla. barduga adv. horlivě, prudce, udatně; sem hardligast co nejhorlivěji

30 hardr (g. hardus) a. tvrdý, přísný, prudký; (o osobách) tvrdý, odvážný, udatný. hardnedt n. odvážný plán, čin, obtiž. háski 7i. nebezpečí. hasla (ad) označili lískovými tyčemi. hassti n. vyvýšené místo v hale, určené pro krále; vysoké křeslo. hatr (g. hatis) n. nenávist. hatt viz hár. hattr m. (-ar, dat. haetti; haettir, ak. háttu) způsob, druh. háttung /. (= heetta) nebezpečí; h. er í není jisto 24. haugr TO. kopec, pahorek, rov, mohy la. haukr m. jestřáb. hauss m. lebka. haust n. podzim. hárán viz hár. hávetri n. zima, uprostřed zimy. hidullga adv. potupné, s výsměchem. hefi prés. od hafa. hefia (g. haf jan; hóf, hafinn hafidr) zvednouti, sejmouti: f jórir menn hófu gullit af hestinum čtyři mužové sňali s koní zlato 24; zvednouti a zároveň nésti (o vlnách): pá hófu hana stórar bárur fram eptir sjánum velké vlny ji nesly dál přes moře 41; neosobní vazba: hóf mik at landi med barum vysoké vlny mí vynesly na břeh 43; hef ja a hef ja upp, neosobní vazba: hér hefr upp ok segir frá tu se počíná a vypravuje se = tu se počíná vypravování 1. herna (nd) mstili se, h. e-s pomstili koho neb co, h. sin pomstili se 18; hefna e-s e-m (nebo vid e-n) mstlti se zač na kom, ok par eptir man honům grimmu hefnt vera a pak bude na ním provedena strašlivá pomsta 34; ver vel vid fraendr pína ok hefn lítt mótgerda vid pá ok ber vid pol bud hodný ke svým příbuzným a nemsti se na nich za jejich nepřátelství, nýbrž snášej je s trpílivostí 22. hef nd /. pomsta; í hefnd pess za trest za to 20. hefndarord n. slova pomsty, trestu. hefda konj. prét. od hafa. heilagr a. (ak. helgan) svatý, posvátný. heill (g. hails) a. celý neporušený, zdravý; heill, herra minn zdar tobě, můj pane 19; sit heil, frú budte pozdravena, pani 24; příznivý, shovívavý, blahovolný, bez falše: mun heill hugr Atla vid oss smýšleni Atliho vůči nám bude blahovolné (tj. upřímné) 34. heill n. a f. předzvíst, znamení, blaho, štístl; sér at heilum hafa zachovali sobí k užitku 21, sloka 19 (= Sd. 19, 7). heilla (ad) okouzlili; heillud ertu. jsi zbavena smyslů 29. neurodí n. dobrá rada. hellsa (ad) pozdravili, uvltati, přáti štěstí (e-m). heim adv. domů; soekja heim e-n vyhledali koho, navštlviti koho. helma adv. doma. heiman adv. z domova. heimanferd /. odjezd z domova, z vlasti. heimbod n. pozváni, hostina, slavnost. helmferd /. cesta, jízda domů. heimlu (-ull) a. pohotový, po ruce, k disposici; er oss heimult pat, er vér viljum hafa dostává se mi všeho, co chci mít 13; heimilt er pat jen si posluž 27; heimilt er pat tvému přání lze vyhověl 21. heimr (g. haims /.) m. domov, vlast, svět. heimsligr (heimskligr) a. pošetilý, heimsól /. slunce. heimta (mt) jiti, jeti pro koho, přivésti, otčina; nerozumný. přivézti domů; heimta á tal e-n svolati k rozmluvě koho 32. heipt (g. haifsts) /. nepřátelství, helptarord n. slova hnívu, nenávisti. nenávist. heiptyrdl n. pl. slova zloby, nenávisti, nepřá - telstvl. heit n. slib, strengja heit učinili slavnostní slib, slavnostní přísahati; strengja ek pess heit 5. helta (g. haitan; hét, heitinn) A. a ak. 1. zavolali, přivólati (= rozkázali): heitr á menn at taka pá menn rozkázal mužům, aby se chopili mužů 8; hét Gunnarr á H<jgna O. zavolal Hogniho nazývali Hnikar hétu mik \Hnikar mi říkali 17, sloka 5 (= Rm. 18,1). B. intrans. nazývali se, jmenovali se, slouti (prés. heiti): Andvari ek heiti, óinn hét minn fadir Andv. se jmenuji, Óin slul můj otec 14, 3,1 2 (= Rm. 2,1 2); er vit stigum á einn bed ok hétum gjóna nafni když jsme 202

31 my oba vstoupili na jedno loíe a sluli manželé 33. G. s dat. osoby 1. heita e-m e-u slíbiti komu co: hafcti Ódinn honům sigri heitit Ódin mu slíbil vítězství 21; beir hétu honům mikilli scemd í móti slíbili mu za to také velké vyznamenání jako odměnu 32; ek hefi bvi heitit já jsem však slíbila 9; heitr nú ferdinni přislíbil tedy cestu 35; hétud, at herja eda brenna vyhrožovali jste, že budete pleniti a politi heita e-m konu (dat., ale, i ak.) zasnoubili dívku s někým: HQgni hefir heitit mik Hoddbrodi král Hogni mé zasnoubil s H. 9; heitaz manni zasnoubili se s mužem. heidlnn a. pohansky smýšlející. heldr (g. haipi) /. (heidar, dat. heidi, pl. heidar) vřesoviště, pláň, step. hekla /. plást (bez rukávů). heklumadr m. muž v plášti. hel (g. halja) /. (-jar) říše mrtvých, podsvětí; smrt; fara til heljar zemříti. heldr (g. haldis), helzt komparat.asuperl.adv. (k adv. gjarn) A. raději: far heldr í annat sinn jed raději někdy jindy 36. heldr en raději než: at ek vil eigi eiga hann, heldr en einn krakuunga že jej nechci mít raději než vraní mládě( právětak málo ráda jako) 9. naopak, nýbrž spíše: Helgi bad eigi svipta seglunum, heldr setja hvert híera en ádr Helgi nakázal, aby nespouštěli plachty, nýbrž aby každou vytáhli ještě výše než dřivé 9. B. helzt: nejraději, allra helzt ponejvíce, zejména, zvláště; allra helzt er zvlášt když. helgi slabý tvar od heilagr. helia /. plochá skála, plochý kámen. helllsdyrr pl. f. vchod do jeskyně. helmlngr m. polovice. helt prét. od halda. helvegr m. cesta do podsvětí. helzt viz heldr. helztí = helzt til, helzti lengi přespříliš dlouho 20. henda (nd) 1. pochopiti, zabývali se: ok hendum ei giheiptyrdi nebudeme se zabývat nepřátelskými slovy stávali se, přihodili se: pvíat bat hendir opt neb často se stává 18. hendl, hendr od hond. hennar, henni gen., dat. viz od hon, hann. hepplnn a. slastný, hepnir af veidi sinni štastni pro svůj úlovek 14. hepta (pt) svázali, heptr spoutaný, zajatý. hér (g. hér) adv. zde, sem, hér til až sem, dosud. herbergi n. příbytek, přístřeší, dům. hérbergissveinn m. obsluhující jinoch. herbod n. výzva, povolání (do zbraní): láta fara herbod um alt ríki dáti ohlásili po celé říši výzvu k vojenské službě 17. herbúnadr m. válečná herfang n. válečná kořist. výzbroj. herferd /. vojenská, válečná výprava. herfor /. (-farar; -ar a -ir) vojenská, válečná výprava. herja (ad) 1. zpustošili, zničili, pleniti, 2. podniknout vojenskou výpravu: fá sér her jat land dobyti země válečnou výpravou. herkleedi n. pl. válečná výzbroj. herkonungr m. hrál (v čele bojovníků), vojevůdce. herlid n. vojenský lid, vojsko. hermadr m. válečník, bojovník. hernadr m. (-ar) loupežná výprava; leggjaz, rádaz í hernad vydávati se na loupežné výpravy. hermiminn a. válečný zajatec. herr (g. harjis^ m. (-s a jar) 1. zástup lidi; koma í her med gódum monnum sejiti se s dobrými muži (na válečné výpravě); 2. vojsko, zástup válečníků. herra m. (-a; -ar) pán. hersaga /. zvěst o vojně. herskapr m. (-ar) 1. vojna, válka, válečná výprava; hafa sik í herskap zúčastnili se válečné výpravy výzbroj. hersklp n. válečná lod. herteka (-tók) zajati, bandingi hertekinn válečný zajatec. hervápn n. válečná zbraň. hervlrki n. nepřátelský čin. hérvist /. přítomnost, návštěva, pobyt. herda (g. gahardjan; rd) učiniti tvrdým, sverd eitri hert meč zakalený jedem 32. herdr /. (herdar, dat. -i;-ar) obyčejně v pl.i ramena, bedra. heslistctng /. lísková tyč. hestafcbtr m. pl. nohy koni. aí 203

32 hestasvelnn m. podkoní, pacholek. hestr m. hřebec, kůň. hét prii. od heita. heyra (g. hausjan; rd) slyšeti; en pó mátti heyra hvárr til annars a kdy i přece jeden druhého může slyšet 8. nedán adv. (místní) odtud; (íasoví) příští, nadále, od tohoto okamžiku, od té doby atd., též hedan af, frá, ífrá. hlgat (= hingat^ adv. sem. hlnilnn (g. himins) m. (dat. himni) nebe. blmintungl n. hvízdá. hlngat adv. sem. hinn, hln, hitt zájm. ukaz., onen, též jako člen: hinum 1 = inum. hird /. zástup, družina., dvorní služebnictvo, dvofanstvo. hjrda (rd) střežiti, starali se, pečovati oč (e-t nebo um e-t) 1. hird eigi pat nestarej se o to 29; ekki hirdi ek um lífit život nemá pro mne žádnou cenu. '2. ukryti, achovati. nlrdkona /. žena z družiny, dvořanka. hirdmadr m. dvořan, muž v družiní krále. hirdsldr m. dvorský mrav. hitt neutr, od hinn. hltta (tt) potkati, setkati se s kým: dugandi menn munu pér fyrir hitta setkáš se zde se statečnými muži 36; fór ok hittir bródur sinn vydala se na cestu a setkala se (vyhledala) s bratrem 6; bóttu (= pó at pú) vferir ekki at hitt (= at máli hitt) aniž jsi byla bývala tázána 28; hittaz potkati, setkati se; man hér hittaz že tu lze potkati. hjá předl, s dat. 1. vedle, u: vera hjé honům 6; svá at eigi mátti komaz hjá henni tak že se nikdo nemohl dostat mimoni8. 2. ve srovnáni s kým, proti komu: ek ein barn at aldri hjá bér ale já jsem podle stáři proti tobí dltí 8. hjal n. zbytečný rozhovor, žvast. hjálmr (g. hilms) m. přilba. hjalt n. jilec, rukovíl meče. hjarta (g. haírtó) /. srdce. hjartablód n. krev ze srdce. hjartarestr /. pl. kořeny srdce; e-m er glatt um hjartarcetr raduje se z plna srdce 32. hj6, hjuggu prét. od hgggva. njón n. pl. (gen. hjóna) manželé. hjqrlqgr m: vlhkost meče, krev; blanda hjorlegi smlsiti krev = bojovali 18. hjqrr (g. halrus) TO. (dat. hjorvi) meč. hjortr m. hjqrtu) hlaup n. skok. (hjartar, dat. hirti; hirtir, ak. jelen. hlaupa (g. ushlaupan; hljóp, hlaupinn) skákat i, skočili: hlaupa penna ejd skočili do ohni 27; hlaupa á hest skočili na koní 19; hlaupa at e-m skočili prudce na něho, zaútočiti, na koho 8; hlaupa undan utéci, uprchnouti 37. hlauparl m. pobuda, tulák, pobčhllk. hlada (j.afhlapan; hlod,hladinn) naskládali, naložili, nakupili: skyldu sesirnir hlada upp hjá gullinu pak míli ásové kolem kůže nakupit zlato 14. hlevp prés. od hlaupa. hleypa (pt) hnáti; var hleypt hestum at henni (neos. vazba) koní byli proti nl hnáni 40. hlíía (g. hleibjan; fd) chránili, hlid n. brána. hljóp prét. od hlaupa. střežiti. hljóta (hlaut, hlutum,.hlotinn) obdrželi losem, dostati: ydart atkvsdi mun standa hljóta tvé rozhodnuti bude musit platit 33; kvez (= kvedr sik) ilt hljóta af úfridi beira řekl, že mu připadlo (vzešlo) neštěstí z jejich nepřátelství 37. hljódr a. mlčelivý. hló prét. od hlaeja. hlumr TO. (-s; -ir) rukojet (u vesla), vaz. hlutl m. = hlutr, část. hlutr m. (-ar; -ir) 1.. los, 2. los, osud: illa hafa peir fyrir sínum hlut podii, špatně se postarali o svou vlastni víc 32; vid slikar f ortolur batnar hvárigra hluti takovými rozklady se nikomu z nás nepomůže 40; bera inn minna hlut utrpěli újmu 40; bvíat beir hgfdu jafnan minna hlut ór málům nebol při sporech vyšli vždycky na prázdno část (většího celku): hgggva sundr í tvá hluti roztiti ve dví víc: margir hlutir pungir munu oss at hendi koma mnoho těžkých věci nás potká 35, allir hlutir všechno, um alla hluti v každém směru; sé vid illum hlutum chraň se zlého 22; scema bá mqrgum hlutum poctili je všemožným způsobem 35; i rúnum eda gdrum 204

33 hlutum, er liggja til hvers hlutar (co já znám) o runách nebo o jiných věcech, jež v každém případě jsou užitečné 21. hlynr m. javor, vápna hlynr strom zbraní = hrdina. hlyrf m. bratr. hlýda (dd) 1. slyšeti. 2. poslouchati, uposkchnouti. 3. e-m hlýdir e-t někomu se něco daří: en Sinf jotli hlyddi pat kdežto S. se podařilo (zdolati jed) 7. hteja (g. hlahjan; hló, hlógum, hleginn) smáli se; hl. vid smáli se vstříc někomu 4. hlcbgja (gd) způsobili, aby se někdo smál, potěšiti, těšiti. hlobgugr a. potěšující, vera hl. působiti radost. hníga (g. hneiwan; hné hneig, hnigum, hniginn) sklonití se, schýlili se: hneig upp vid dýnur ok maelti klesla na podušky (opřela se o podušky) 32; hniginn á efra aldr je vysokého věku I (43). hnípa (pt, ad) svěsiti, sklonití hlavu. hnlpna (ad) hýli starostlivý, starati se. hnita (ad) ukovati. hnykkja (kt) trhali sebou. hneggva (hnggg, hnuggum, hnugginn) biti, strkali; h. e-n e-u oloupili, zbaviti koho čeho. hót prét. od hefja. hóf n. správná míra; at hófi jak se sluší 6; ok pó léztu pér eigi at hófi ty ses však domnívala, že ti nebylo učiněno zadost, jak se sluší 38. hótr m. kopyto. hol n. dutiny hrvdnl. hold n. maso. holdrólnn a. přirostlý k tělu. hollr (g. hulps) a. přívětivý, nakloněný. hollvinr m. důvěrný přítel. hólmr m. ostrov. hon /. k hann. honum dat. k hann. hopa (ad) couvnouti, zdráhati se. horía (fd) směřovati, h. upp, nidr nahoru, dolů. med. horfaz zdáli se: hér horfiz til gamans mikils z toho kouká pořádná zábava (švanda). horflnn viz hyerfa. horn (g. haúrn) n. roh, roh na pití. horskr a. chytrý, moudrý, rozumný. hót (g. hvóta) n. pl. hrozby, hrafn m. havran. hrammi m. tlapa, hratt prét. od hrinda. pracka. hraustr a. silný, odvážný, udatný. vyhrůžky. hradr a. rychlý, adv. sem hradast jak rychle mohl. hreyslkottr m. (pl. kettir) hreystl /. odvaha, udatnost, hreystiligr a. odvážný; co nejstatečněji. lasička. statečnost. adv. sem hreystiligast hrinda (hratt, hrundum, hrundinn) odstrčiti, zapudili (s dat.) hritt af pér hármi odvrhni od sebe zármutek 29. hringja /. přezka. hringr m. prsten, hrís n. křoví. hrista (st) lomcovati. náramek. hritt imperat,. od hrinda. hríd /. nečas, bouře, chvíle, čas; langa hríd dlouhou dobu, lítla hríd krátkou dobu; of hríd, um hríd nějakou dobu. hrjóta (hraut, hrutum, hrotinn) vyrazili vpřed, vyřítili se, vyletěli: gullhringr hrýtr útar i húsit jeden kroužek se vykutálel ven 8; at... hrýti eldrinn upp af holluni že oheň šlehal ze sině 34; svá at hrutu ór honům tveir jaxlar takže z ní (čelisti) vyletěly dvě stoličky N VIII. hrollr m. zlostné hrósa (ad) chvástali hross n. kůň, zejména chvění. se (e-u). kobyla. hryggja (gd) strachovali se. hryggr a. smutný, zasmušilý. hrykka konj. prét. od hroekkva. hrýt prés. od hrjóta. hrytr m. chrápání. ht» {srov. g. hraiwadúbó Leichentaube) n. (dat. -vi) mrtvola. hrsfa (fd) vydrželi; ok ek mátta um hrsefa a přece jsem to mohla snášeti 38. hrtezla /. bázeň, strach. hreda (dd) poděsili, postrašili; hreedaz báti se, děsiti se čeho nebo nad čím (e-t, vid e-t); hraeddr, n. hrsett a. (vl. part. prét.) bázlivý, bojácný, ustrašený; vera hr. vid býti jatý hrůzou, býti zděšen. hrcera (rd) dáti do pohybu, třásti, smlsiti; hroardar vid inn helga mj<jd smíšeny (ru- 205

34 ny) s posvátnou medovinou 21,1S ( = Sd. 18,3, kde však čteme hverfdar; VS má chybné hredar). med. třásti se, chvlti se. hr0kkva (hrokk, hrůkkum, hrokinn) uprchnouti, ustoupiti. huga (ad) vymysliti, vydumati. hngat part. prét. od huga a hyggja. hugarekki n. krutý žal v srdci. hugást /. vroucí láska; unna e-m hugástum vroucni milovati koho 15. hugadr a. odvážný, mužný, srdnatý; hugat meela rozumné víci vypravili = rozumní vypravili. hugga (ad) líšiti; huggaz vid e-t utišovali se; dodávali si útíchy; en bad hana vid bat huggaz, at a prosil ji, aby čerpala útíchu z toho, že 26; huggadiz Gudrún harms síns 0. utišovala se, pozapomnila na své hoře 34. hugreysli /. odvaha, zmužilost. huginn n. havran (Huginn, jméno jednoho z Ódinových havranů). huglauss a. bojácný, zbabělý, lépe: bezcitný; henni finnz engi kona huglausari né verri nenajde se bezcitnější a horší žena, než je ona 31. hugna (ad) Ubiti se, být vhod: bat hugnar beim bádum illa to je oba velmi znepokojovalo 1. hugr (g. hugs) m. (-ar; -ir) 1. mysl, myšlenka, srdce: haf bú bér sjálfr of hug sám si to rozhodni 21, sloka 20 (= Sd. 20, 5); fyrir lqngu hafda ek bat i hug už dlouho jsem mil v úmyslu ef hugr dugir jestliže budu mít k tomu odvahu 14. hugrúiiar /. pl. runy moudrosti. hugsa (ad) přemýšleti, uvažovati; h. fyrir sér, med sér uvažovati u sebe. hugsjúkra. zarmoucený, vera h. zarmoutili se. hugda prét. od hyggja. hulda /. zakrývající pokrývka, závoj. hunang n. med. hundagnoll /. psí štikot. hundr (g. hunds) m. pes. hundrad n. sto (pův. velké sto, tj. 120). hurd (g. haúrds) /. vrata, dvéře. hus (g. gudhús) n. dům; bidja e-n husa prosili koho o přístřeší. pl. dvůr, dvorec. (uvař nebo hvá) hvat (g. hvas, hvó, hvat) zájm., doloženo jen v některých pádech; 1. tázací: (kdo) co. 2. zájm. neurčité: každý, kterýkoli. hvat jako adv.: hvat skulum vit sjá fyrir barni jak se máme my dva o to dítě postarali I (43). hví adv. proč. hvar (g. hvar) adv. (táz.) kde, kam. hvárgl (hvárrgl), n. hvártkl, hvárkl, neurč. zájm., nikdo z obou, žádný z obou (neuter); hvárigir (utvořeno od hvárigr) žádná z obou stran: batnar hvárigra hluti nikomu z nás se nepomůže 40. n. hvarki jako adv.: hvárki né ani ani. hvárr (g. hvabar), n. hvárt zájmeno; 1. tázací: který z obou (uter); n. hvárt uvozuje nepřímé a přímé tázací víty: zda, zdali: enn sendir Signy at vita hvát títt er, eda hvárt Sigmundr lifir opít vyslala Signy posly, aby se dověděla, co se událo, anebo zda Sigmund je naživu 6; hvárt mantu bat, er nepamatuješ si, že 9; hvárt eda, hvárt er eda zda či; vissir bú eigi, hvárt er var himinn eda jord tys neviděl, zda to je země či nebe (nedovedl jsi rozeznat zemi a nebe) neurí. zájmeno: každý z obou (uterque): hvár beira 8; var hvárr odrum hollr a byli jeden druhému nakloněn 24; ok maelti til hennar med blídu ok hvárt til annars a mluvil kní (Svanhildí) s laskavostí a stejní tak ona k němu (vlastně: každý k druhému) 42. hvárttvoggja a hvárttvegi neurč. zájmeno: každý z obou, oba: hv. barnit obě díli. hvarvetna adv. kdekoli, všude. hvass (g. hvassaba) a. ostrý, pronikavý. hvat viz hvar, hvá. hvatta prét. od hvetja. hvatr a. odvážný, statečný, udatný. hvatvetna, resp. livetvetna neurč. zájmeno: cokoli, všechno vid hv. vzhledem k čemukoli, vzhledem ke všemu: er bú er vid hvatvetna hraeddr jelikož máš ze všeho hrůzu 18; fyrir hversvetna sakir v každém smíru, v každém ohledu, po každé stránce. hvé (g. hvé) adv. jak, jakým způsobem. hvél n. kolo. hvelpr m. mladý pes, psík. hverfa (g. hvaírban; hvarf, hurfum, horfinn) vrátili se, jiti; h. út aptr odejiti, vyjiti ven 30; h. brott á skóga jiti do lesů, zmizeli 10; ok varu Sigmundi konungi horfin 206

35 heill a Štěstí odstoupilo od Sigmunda 11. hvergl adv. 1. nikde, 2. žádným způsobem, nijak, vůbec ne. hverr (g. hvarjis), /. hver, n. hvert, užívá se jako zájmenné adj., ale též samostatně jako subst.; 1. tázací: kdo, který (quis), jaký (qualis): hverr ertu kdo jsi 18; at Frigg heyrir boen peira, ok svá Ódinn, hvers (hvers je vždy neutr.) pau bidja že Frigg slyšela jejich prosbu, a rovněž lak Ódin, oí byli prosili 1; spyrr, hverju (dat. = instrum.) peir vilja bceta Gudrúnu son sinn ok mann vyptávala se, čím (jak, jakým způsobem) chtějí zaplatit Oudrúně pokutu za syna a za muže zájm. neurí.: každý: eitt sinn skal hverr deyja jednou musí každý člověk zemříti 5; it tíunda hverr doegr každý desátý den 8; hverr at ijdrum jeden po druhém 3; kterýkoli: Brynhildr, er měr ann um hvern mann fram Br., která mě miluje více než kteréhokoli muže 32. hyggja (g- hugjan; hugda, hugat hugt) 1. myslili, domnívali se, míti za to, věfiti; s acc. c. in].: (Sigmundr) hyggr hannhafa illsku fedr síns, en kapp Volsunga (Sigmund) měl za to, že má sice zlomyslnost po svém otci, ale hojechlivost Volsungovců 8; hann hugdi hana sofa domníval se, že (Brynhild) spí 31; bjorn hugda ek her inn koma domnívala jsem se, že vidím přicházeli sem medvěda 36; domnívali se, že někdo něco vidí (ve snu), tušili, předpokládali: par munu renna akrar, er pú hugdir ána pole s obilím se budou vlnit, kde tys (ve snu) předpokládala, že vidíš vodu 36; ok dráp hann (Sigurdr) Fáfni ok reid vafrlogann, er pú hugdir Gunnar konung on zabil Fáfna a projel plamenným valem a nikoli Ounar, jak ses ty domnívala (vlastně: kdežto ty ses domnívala, že to byl O.) vymyslili: hugdi hann laun fyrir petta vymyslil si za to odvetu 3; pser of hugdi Hroptr ty (runy) vymyslil Hropt 21, 14 (= Sd. 13,6); (mun ek) hyggja pér hverja porf obstarám pro tebe vše potřebné h. vel e-m anebo e-u býti spokojen s kým, býti nakloněn komu: dyljumz eigi vid, at ek hygg Grímhildi eigi vel nezatajuji to, že nejsem nakloněna Orlmhildě 30. s předložkami: h. á e-t mysliti na něco; h,. af e-m: ekki má ek af honům hyggja nemohu od něho odvrátit myšlenky 34; h. at přemýšleti; h. at fyrir sér uvažovali u sebe 8; hyggja gott til at s in].: těšili se nač, aby: munu menn gott hyggja til at veida pik mužové se budou na to těšit, aby tě honili 8; hugda ek mér pat til frama očekával jsem z toho prospěch (výhody) 38; h. um myslili na něco, míli na mysli: ef hygdi hann um sína pyrft kdyby měl na mysli svůj prospěch 19. hylja {g. huljan; hulda, hulidr huldr) pokryti, zasypali, obklopili, zahalili. hylma (md) tajiti, h. yfir e-u zakrývali, tajili. hýnskr a. hunský (ve významu jižní, německý, jihogermánský). hffill m. pata. haeri komparat. od hár. hnita (tt) přestali, ukončili, skončili co (e-u). helia (tt) odvážili se čeho (h. til). hsbtli dat. od háttr. httd (g. hauhita) /. výška. hceferska /. dvorské chování. h<bli n. cíl; to, co se hodí, co je vhodné: konu pá, er honům pótti vid sitt hoefl ženu, která se podle jeho mínění pro něho hodila 1. haegendi n. poduška. hoegr a. (-jan) lehký, pohodlný; lengi hefi ek eigi verit hoeg vidreignat dlouho už ti nebylo příjemno udržovat se mnou styky 38. hoela a hoelaz (ld) chlubili se, vychloubali se, chvástati se čím (e-u). hqfn /. přístav. hofud (g. haúbib) n. (dat. hofdi) hqfudbani m. nositel smrti. hlava. hqfudsmátt /. otvor u hlavy (na hořejší části brnění). hqfdingi m. náčelník, kníže, velitel. hofdu prét. pl. od hafa. hqggva (hjó, hjuggum, hoggvinn) biti, zabiti, usmrtili, uhodili: bar til er hon hjó hans hjarta až uštkl jeho srdce, tj. až se prokousal k jeho srdci 39; Sigurdr hjó í stedjann S. uhodil (mečem) do kovadliny 15. med. hgggvaz biti se, zahubili se. hqggvápn n. sečná zbraň. ho.ll /. (hallar; -ar o -ir) hala, síň, dvorana. íq nd (g. handus) /. (handar, dat. hendi; 207

36 hendr), 1. rámě a ruka; ruka (sama): tók eitt sverd ók lagdi undir hond sér pak vzala meč a vrazila si jej pod rameno do hrudi 31; fyrr en Hýnir bera pat á h jndum sér než aby je Hunové nosili na svých rukách strana: hoggva á tvser hendr biti se na obé strany 5; Sigurdr er eigi & adra hcind ydr S. vám není k (jedné) ruce, nestojí vám po boku 30; lát... brenna mér par á adra h md penna inn hýnska konúng nechl shoří se mnou mně po boku na jedné straně tento hunský král 33. V nlkterých rčeních s předložkami; á hendr e-m proti někomu; ganga á hendr e-m podrobiti se komu: hofdingjar gengu á hendr oss náčelnici se nám podrobovali 40; koma á hendr e-m: sýniz mér, sem komín muni úmegd á hendr okkr domnívám se, že se nám dostalo do rukou nedospíte dítě I (43); vera á hondum býli pohotově: ok kvad nú cerna porf vera á hondum řekl, že je velice naléhavě třeba 32; af várri hendi s naší strany; koma, at hendi e-m potkati, stihnouti, přihoditi se komu: ok komu pér ou úhopp senn at hendi a pak tě naráz stihlo neštěstí 9; margir hlutir pungir munu 039 at hendi koma mnoho těžkých věci nás potká 35; vera fyrir hendi býli po ruce, pohotově; váni pá tveir kostir fyrir hendi bylo vóliti mezi dvěma možnostmi 31; hafa, bera e-t í hendi nésti v ruce co; fá, selja e-m e-t í hond, resp. i nendr odevzdali, dodati, svěřili: en pú ridit i hendr úvinum pínum tys padl (vlastní: jel) svým nepřátelům do rukou 32; hafa e-t med hondum zabývali se čím, obírali se čím: eigi sefr hon, hefir stórrabdi med hondum vid okkr nespí, nýbrž zabývá se velkými plány proti nám 31; bidja konu til handa e-m ucházeli se o ženu pro koho: hennar (Svanhildar) skaltu bidja til handa mér o ni se máš ucházeli pro mne 42. hondla (ad) chopili se koho. horpustokkr m. dřevěný podstavec na harfu. hqttr m. (hattar, dat. hetti; hettir, ak. hottu) klobouk. hcbgg prés. od hoggva. ((g. in) prep. s dal. a ak. 1. s dat.: a) ve významu mlstrám (kde?): v, na, při. b) v jiných vazbách přeneseně: í leikum při hrách, í mikilli scemd ve vzlké cti; í bví tím: gjalda i pví pat nipraoiti to tím, nnira fé í gulli í einum stád větší bohatství ve zlatě na jednom místě. 2.sak.: a) ve významu místním (kam?) do, na, v. b) časově: í pann tíma tehdy, i annat sinn po druhé; v jiných případech: leggjaz, rádaz í hernad vydávali se na loupežné výpravy; blása í hidratroubitinapólnicell. 3. absolutně (nezávisle na pádech): pat, er mannraun pótti í kde bylo prokázali zkoušku mužnosti 2; hafa í nokkur brggd míti přitom nijaké lsti: eigi veiztu, nema ek hafa í njkkur brqgd nevíš, zdali nepoužiji přitom nějaké Util (43). ífrá předl. = frá. Igda /. sýkorha. fhjá předl. = hjá. fhujra (ad) uvážiti, rozvážili, rozmysliti si. lila adv. (kompar. a superl. verr, verst) zle, špatně. illlllgr a. hrozný, ohavný, ošklivý, hnusný, lllr (g. ubila) o. (kompar. a superl. verri, verstr) zlý, špatný (protiklad gódr), at illu kunnr zlopověstný, neblaze proslulý. lllska viz illzka. illudlgr a. zlomyslný, zlovolný. Illzka, llzka /. špatnost, zloba. Inn (in, it; g. jains) určitý člen 1. před adj* (starší enn, mladší hinn), např.; inn mikli apaldr; také s dem. sá: pat it mikla gull; pessiinsterkahondok pettait snarpasverd tato silná ruka a tento ostrý meč; mezi subst. a adj.: Álň inum gamla. 2. postpositivnl Hen (starší -enn, obyč. -inn): praellinn, um aptaninn; v severské próze libovolné užívání nebo vynechání členů. inn (g. inn) adv. dovnitř, komp. innír díle dovnitř. 208

37 Inna (nt) předřlkati; poiati zprávu, připisováti k tiíi, navrub komu. lnnan (g. innana) adv. 1. zevnitř, 2. dodovnitř. Innar komp. adv. vlce dovnitř. innl adv. uvnitř. lnnleld /. vnitřnosti. ítarllgr a. znamenitý, nádherný, výborný. Ida f. zaměstnáni. Idrar pl. f. vnitřnosti. Idraz (g. idreigón; ad) litovati čeho (e-s). íprótt /. obratnost, zručnost, dovednost. J já (jáda) přisvčdčiti, sllbiti. jafn (g. ibna) a. rovný, stejný, stejní dobrý. jafna (g. ga-ibnjan; ad) urovnati, rovnati, srovnati; jafnaz vid e-n um e-t rovnati se komu v čem, mířiti se s kým v čem (čím). jalnan adv. stále, vždycky, obvykle. jatnadarpokkl m. náklonnost, vzájemná láska. jafnadr a jqtnudr m. (jafaadar) srovnáni, správný pomír; skipta at jafnadi správní rozdělili. jafnfram adv. mezitím. jatnframt adv. ve stejné míře jako (dat.) JatnfrcBkn a. stejné odvážný. jafngódr a. stejní dobrý. jafnlngl m. (-ja) kdo se vyrovná druhému, ydrir jafningar vám rovni, jako vy. jafnmlklll a. stejní veliký. jafnvíss a. stejní tak moudrý. jalnvffigi n. stejná váha, brjú jafhvsegi gullz trojnásobná váha ve zlatí. járn (g. eisarn) n. železo; často (vpl.): železná zbraň, železa, okovy. járnofinn a. pletený z kovu. járnsbňr n. železná bota. jarpr a. tmavohnědý. jardhús n. chatrč z hlíny. játa (tt) = já, opak: neita, nita. járrdl n. souhlas. jaxl TO. (jaxlar) stolička (druh zubu). jaxlgardr rn. čelist. jadarr m. kraj, okraj. jók prét. od auka. jól pl. n. předvánoční slavnost (púv. oslava zimního slunovratu). JQrd (g. aírba) /. zemí. jqtunn m. (dat. j jtni) obr. K kaldr (g. kalds) a. studený. kalia (ad) 1. inlrans. volatí: hann kallar á bá volá na ní 9; kalladi madr upp á skipit tu volal nijaký muž nahoru smírem k lodi volatí k sobí, vyvólati: kalia e-n til sin zavolali k sobí; kalia e-n á einmsli volali koho k rozhovoru 5 (dvakrát). 3. fikali, vypravovali: hann er kalladr, at héti aon ódins vypravuje se o ním, že byl nazýván synem Ódinovým nazýoati, jmenovali (s dvojím ak.): at pann skafl skyldi kalia Bredafgnn hedan af aby tato závíj byla od té doby nazývána závíjl Brediho 1; Fáfnir vildi sitt eitt kalia láta alt bat, er var Fáfnir chtěl všechno, co tu bylo, považovat za svůj majetek 14. kals n. výzva, posměch, tj. terč posmíchu. kann prés. od kunna. kanna (ad) vyšetřovati, zkoumati, prohllžeti. kantu = kant bú. kapp n. bojovná odvaha, horlivost, touha po boji, bojovný duch, bojechtivost. kappgirnl /. horlivá snaha. kappi m. hrdina, bojovník. kari m. 1. muž. 2. svobodný sedlák. 3. starý muž, děda (fem. kerling). karlmadr m. muž. karlmennzka /. mužnost, zmužilost, statečnost. kasta (ad) hoditi, (s dat., čím) odhodili: bú kastadir fyrri heiptarordum á mik ty \jsi první vyřkla proti mní slova nenávisti 30. kátr a. veselý. kaus prét. od kjósa. keisararíkl n. císařská zemí, říše. 14 Sága o Volsunzlch 209

38 keisarl m. císař. kem prés. od koma. kenna (g. kannjan; nd) 1. znáti, poznati; ek máttu nú hér hann (hringinn Andvaranaut) kemia a tady jej (prsten A.) můžeš poznati 30; Brynhildr sér nú penna hring ok kennir Br. spatři tento prsten a poznává jej 30; ok kendi (sverdit) at hjoltum poznal jej (meč) podle jilce smysly pochopit, cítit, ucítit: (e-s anebo víta s at) hvern dauda hann skal fá peinv pánn er kendi lengst jakou smrt by jim mil přichystat, aby člověk musil co nejdéle snášet 8; er inn mikli ormr kendi síns banasárs když ten velký drak ucítil smrtelnou ránu 18; Gráni hleypr fram at eldinum, er hann kendi sporans Oráni se řítil do ohně, jakmile ucítil ostruhy 29; hann oapti hátt, ádr hann kendi ozins ještě než ucítil ostři, hrozně křičel 39; kennir, at: Sigurdr kennir, at par er Brynhildr S. poznal, že to je Br. 3. vyučovat, učit koho (emu (e-m e-t): hann kendi honům í próttir, tafl ok rúnar ok tungur margar at m sela vyučoval ho zručnostem, šachu, runám a učil ho mluvit mnoha jazyky 13; kenna e-m rád udělovati radu, radu komu dávat: morg ill rád hafdi hann "honům ádr kent mnohou zlou radu uděloval dříve (Bikki) svému králi 42; kenn oss rád til stórra hluta uděl mi radu k velkým věcem viniti koho z čeho, obviňovati koho z čeho (e-m e-t): ekki er pat Danakonungi at kenna z toho nelze vinit krále Dánů N I; ok kendu pat margir Hundingssonum a mnozí z toho obvihovali syny Hundingovy N VI. ker (g. kas) n. nádoba, pohár. kerllng /. (-ar; -ar) stařena. kertl n. svíce, svíčka. kertlsljós n. svíce (hořící). keyra (rd) pobízeli. kind /. dítě, potomstvo, rod. kippa (pt) přitáhnouti. kista /. bedna. kjósa (g. kiusan; prés. kýs; prét. kaus, kceri, keyri; kusům, kurům; part. prét. kosinn, korinn, kcerinn) 1. vybrati, zvoliti (e-t): k. e-n sér til mannz, e-a sér til konu zvoliti si za muže, za ženu; kjós nú um tvá konunga vol nyní mezi dvěma králi 11; pik vil ek helzt eiga, pótt ek kjósa um alla menn tebe chci mlti nejraději, i kdybych měla volit mezi všemi muži odloučili, odděliti, odepnouti: kjósa mogu frá mcbdrum odděliti děti od matek (E. Wilken překládá 2, str. 106,,vom Mutterleibe"; vztahuje se na norny, jež svými kouzelnými zpěvy při porodu zbavuji matky děti). kjqlr m. (kjalar, dat. kili, ak. kjohi) kýl, hřbet, páteř lodní, podlodl. klaka (ad) švitořiti. kljúfa (klauf, klufum, klofinn) kló /. (-ar; klosr) dráp, spár. rozštěpili. klofna (ad) rozpuknouti se, roztrhnouti se ve dvl. klyl /. (pl. klyfjar) dvoudílný pytel (souvisí s kljúfa; pytel se dával na koně přes sedlo a visel po obou stranách). klokkustrengr m. provaz u zvonu. klcedl n. šat, oděv, kna viz knega. pokrývka. kné (g. kniu) n. koleno, fyrir knjám mér před mými koleny, tj. přede mnou, před mýma očima. (knega inf. chybí) kná, knátta moci. kneppa (ad) zavázali, připnouti, vyšněrovali. knífr m. nůž. knoda (ad) hnísti, uhnísli. knýja' (knúda, knúidr knúdr) biti, pohybovali, zablrati (vesly). knýta (tt) připevniti. knýti n. pytlík (vlastně složený šátek). strkati, kollr m. pleš, lysina, holá hlava; gera henni koll dáti ji dohola ostříhati. kolna (ad) vychladnouti, vystydnouti. koma (g. qiman; kvam kom, kvámum kómum, kominn) A. přijlti: er hon kemr par, sem konungrinn er až přišla tam, kde se král zdržoval 1; koma at landi: přistali, přirazili (k břehu): ádr beirkcemi at landi než dosáhnou pobřeží 9; vel skaltu hér kominn med oss bud nám zde vítán 28; verid vel komnir buďte nám vítáni 38; par kom, at a tak došlo k tomu, že 31. S předl, a adv.: koma á e-n: en Sinfjotla hlýddi pat, at eitr kcemi utan á hann kdežto Sinfjotlimu se podařilo zdolati jed, dotkl-li se ho zvenčí 7; en eigi skyldi mága hatr á pik koma ale nechť tě nestihne nená- 210

39 vist příbuzných 22; kom í bakit (meč) ho zasáhl do zád 32; absolutné: ok er fá- doegr varu lidin, bá kom á vedr mikit med stormi avšak po několika dnech se strhla veliká bouře 17; koma at: kemr at bví, at přiházl se, že; kemr mér at pví sem moelt er daří se mně, jak praví přísloví 5; koma frá e-m: pocházeti od koho: bessi hestr er kominn frá Sleipni tento hřebec pochází od Sleipnira 13; koma fram: pá sér hon einn dýrligan gullhring koma fram undan totrum hans tu spatřila vyčnívat drahocenný prsten zpod jeho roztrhaných šatů I (43); provésti, uskutečniti: laun, bau er sídar komu fram odveta, která byla také později uskutečněna 3; pat rád líz mér illa sett, ok bótt fram komi, bá numu vér gjgld fyrir taka at svíkja slíkan mann tato rada se mi zdá skrz naskrz nevhodná, a měla-li by se uskutečnit, pak se nám dostane odplaty zato, ze jsme zradili takového muže 32; nú er pat fram komit, er pér hétud oss nyní se splnilo, co jsi mi byla slíbi la 25 (dvakrát v kap. 32); kann ok verda, at fram verdi at koma pat, sem fyrir er spát může býti, že se to musl stati, co je předpověděno 31; at pat kom fyrir ekki že to k ničemu- nevede 17; laetr nú gera eina hgrpu svá mikla, at par lét hann meyna Áslaugu í koma dal zhotovit harfu, a to tak ve likou, že mohl do ni vložit děvčátko Áslaug I (43); kom sverdit í geirinn ok brast í su ndr í tvá hluti tu narazil mečemnaoštěp a meč se rozbil na dva kusy 11; koma nidr: betta spyrr Grímhildr, hvar Gudrún er nidr komin i dověděla se Or., kam se O. poděla 34; nú íhugar Atli konungr, hvar nidr man komit bat mikla gull, er átt hafdi Sigurdr nyní přemýšlel král Atli, kam se podělo to velké množství zlata, které bylo majetkem Sigurdovým 35; koma šaman sejiti se, přijlti dohromady, spojití se: ok finna peir aud mikinn, sváat eigi póttuz menn sét hafa jafmnikit šaman koma í einn stád eda fleiri gersimar a nalezli tu veliké bohatství, takže se jim nezdálo, že by byli kdy spatřili stejně veliký poklad nebo ještě více drahocenných věci na jednom místě 12; er vili peira kom šaman když se jejich vůle spojila, tj. když se shodli 34; koma til dostati se kam, dostaviti se; koma til mikils: sem betta muni til mikils koma hrollr sjá že jejl zlostné chvěni znamená něco velikého 31; komin til e-s oprávněný k čemu: fáid mér gull bat it mikla, er vér erum til komnir vydejte mi to veliké množství zlata, které nám přísluší 38; koma upp: at sízt komi hár upp že jl nenarostou tak brzy vlasy I (43); bá kemr upp, at Sigi hefir drepit praelinn tu vyšlo najevo, že Sigi zabil sluhu 1. B. s dat. přivésti, dostati někoho kam neb do jistého postavení: er olum oss kemr í mikit stříd a ta nás všechny přivede do velikého sporu 26; ok hennar rád koma oss í mikla svlvirding a jejl rada nás přivede do velké hanby a škody 32; en hann kom honům til herskipa dokud mu nedopomohl k válečným lodím 1; koma upp otevřití: en kerling tekr horpuna ok vildi upp koma stařena vzala harfu a chtěla ji.otevřít I (43); ok nú faer hon upp komit hcrpunni tak tedy tu harfu otevřela I (43). Neosobni vazba: ok svá kemr hans máli, at jeho záležitost se mu dařila tak, že 1. med. komaz raziti si cestu, dostati se kam: po koemstu (resp. koemztu) heill af hafl aby ses slastně (ne)dostal z moře 21, sloka 8 (=10,9); koma ór homunum (úlfahgmunum) dostati se z vlčích kůži, svléci je 8; svá at eigi mátti komaz hjá henni takže se nikdo nemohl dostat mimo ni 8; komaz undan uniknouti: en engi má undan komaz at deyja um sinn nikdo není s to uniknout smrti 5; komaz fram = koma fram: hefi ek ok svá mikit til unnit at fram kcemiz hefhdin, at mér er med oengum kosti lift přispěla jsem tolik k tomu, aby pomsta byla provedena, že nesmím dále žit 8; komaz at e-u dostati se k čemu, přivlastnili si co: ok nú mun inn gamli úlfrinn komaz at gullinu starý vlk se dostane k zlatu 37. kona (g. qinó) /. (gen. pl. kvenha) 1. žena, 2. manželka. konar gen. sg. od zastaralého subst. konr m. způsob, druh, ráz, rod; viz allzkonar a margskonar. konungabarn n. dítě krále. konungasonr m. královský syn, kralevic. konungsdómr n. hodnost krále. 211

40 konungligr a. královský. konungr m. král. konungsbcbr m. (-jar) královský hrad. konungsdóttir /. královská dcera. konungsholl /. královská hala, kr. sin. konungsmenn pl. m. dvořané. kosa m. polibek. koetr (g. kustus) m. (-ar; -ir) 1. volba, výběr; 2. tveir kostir dvě možnosti, dvě volby; 3. postavení, okolnosti, osud; deyja tra sinům gódum kostum zemříti a zříci se svého dobrého bydla 39; taka upp benna kost přizpůsobili se těmto poměrům; 4. med rangům kosti nižádným způsobem; srov. annarskostar jinak. krákuhamr m. vnější podoba vrány. kráknungi m. vraní mládě, vráně. krikta (kt) stěžovali si, křiieti. kristlnn a. Mesiánský, křestan. kristnl /. křestanství. kúga (ad) donutiti, vynutili. knnna (g. kunnan; kann, kunnum; konj. kunna, kunnin; kunnat) 1. znáti, věděti, rozuměti: bér munud betr kunna ty budeš moudřejší 21; er vér kunnum í rúnum eda odrum hlutum co já o runách neb o jiných věcech znám (dm) 21; sem hann kunni sér borf til jak to uznal pro sebe za potřebné I (43);\uam ek kyn bessa ormsznám povahu toho draka kuna e-u illa nebýti spokojen s iíra: ok seg oss illa kunna hennar meini a řekni, že je mi líto jejího žalu s inf. + at nebo ftezat moci, býti s to: eigi mantu kunna mart virduligt mřela ok forn minni at segja nedovedeš o mnohém, jak se sluší, mluvit a staré zkazky vypravovat 9; o předpokládané možnosti: kann henda může se stát 17; kanri verda, at může se stát, že 31; kann at vera, at: fyrir bví at bat kann at vera, at bú mfettir nú skamma stund vinna til bess at vit vaerim eael alla mvimůže se stát, že v krátké době dosáhneš toho, že bud eme oba po celý život šlastni I (34). kunnlgr a. známý. knnnlelkr m. nebo kunnleiki m. známost; var Hjálpreki konungi kunnleiki á mér král Hj. se se mnou seznámil N V. kunnr (g. kunba) a. známý; at illu kunnr zlopověstný, neblaze proslulý. kurteisl /. dvorský mrav, jemný mrav. kurteřsligr a. dvorský, rytířský, dokonalý podle dvorského způsobu. kurteiss a. dvorský, rytířský. kvadda prét. od kvedja. kvalda prét. od kvelja. kváma /. příchod. kvánlanp n. sňatek, ženitba. kv&nga (ad) oženili; kvángaz oženiti se. kvánlauss a. neženatý, svobodný. kvámífci n. vláda žen; hafá kvánríki býti v moci své ženy. kvad, kvaz prét. od kveda. kveikja (kt) oživiti, zapáliti, zažehnouti. května (g. qainón; ad) bědovali, naříkali. kveld n. veier, i kveld dnes večer. kvelja (kvalda, kvalidr kvaldr) trýznki, mučili. kvenna gen. pl. od kona. kvennsamliga adv. lehkomyslný ve styku, se ženami; maela kv. vid konu svést ženu, necudnými řečmi I (43). kveda (g. qiban; kvad, kválum, kvedinn) 1. říci, pravili (s acc. c. inf.): Sigurdr kvad hana helzti lengi sout hafa S. řekl, že spala přespříliš dlouho 21; Vingi sýnir honům nú rúnarnar bser, er hann kvad Gudrúnu sent hafa Vingi mu nyní ukázal runy, které, jak pravil, poslala Oudrún 35; kvádu Hundingssonu eigi lang3ýna (doplň: vera), ba er beir SQgduz eigi mundu hrsedaz Volsunga říkali, že synové Hundingovi nebyli prozíraví, když tvrdili, že se nebudou bát Volsungů 17; kvad engi frama (doplň: vera) at sakaz vid konur řekl, že není prospěšné hašteřiti se se ženami 10; kvedaz říci co o sobě, prohlásiti o sobě: kvez (= kvedr sik) vera dóttir Hjgna konungs prohlásila, že je dcerou krále Hogniho 9; én hann kvez of gamall sídan at barjaz on však řekl, že je příliš stár, aby dále bojoval přednášeti (báseň): sem kvedit er jak se uvádí v písni. S předl.: kveda á určiti, udati: ba menu, er ek kvad & ony muže, jež jsem určila 31; kveda vid zazníti, zatroubili: Sigmundr konungr lastr nú vid kveda sitt horn král S. dal zatroubit na svůj roh 11. kvedja /. pozdrav. 212

41 kvedja (kvadda, kvaddr) 1. obrátit se na koho s vyzvou: Gudrún kvedr med sér menn O. vybídla své muže, aby šli. s ni poíádati koho 06 (e-n e-s.) 2. osloviti, vltati. kvída (dd) báti se. kven (g. qéns) /. hospodyní, žena, manželka. kvgl /. (kvalar; -ar a -ir) trýzeň, utrpení. kýto o kvikr (g. qius) a. (ak. kvikvan) živý. kyn (g. kuni) n. (gen. pl. kynja) rod, druh; způsob. kynda (nd) zapáliti, zažehnouti, vzplanouti. kynfylgja /. zvláštnost rodu (pův. ochranný ženský duch rodu, pak zděděné nadáni). kynllgr a. podivuhodný. kynsl n. pl. kouzlo, kouzelnictvi; mikil kynsl fylgja hěnni velice divné víci se s nl díjl 31. kyrr (g. qaírrus) a. (ak. -ran) klidný;u,ta. vera kyrt nechati v klidu, chovati se klidní, nemluviti o tom 29. kyrtlll m. (dat. -tli) halena. kýs prés. od kjósa. kyssa (st) polibiti. kaerleikr a kaerleiki m. přízeň, přátelství. kqr /. lůžko. kar /. volba; Heimir kvad hennar koer vera H. řekl, že volba je na nl 29. koera prét. od kjósa. kťbmstu, keemztu = koemz pú. la prét. od liggja. lágr a. nízký, malý. lagsmadr m. přítel, druh. lagda prét. od leggja. lůnardróttlnn m. lennl pán, velitel, pán. land (g. land) n. (gen. lanz) zemí, říše, kraj, pevnina. landamerl n. hranice zemí. landgcbzla /. ochrana, obrana žerní. landhalt adv. při okraji břehu, v blízkosti pevniny. landherr m. pozemní vojsko. landskjálftl m. zemítřesenl. landvegr, m. pozemní cesta, souš. langr (g. laggs) a (komp. a superl. lengri, lengstr) dlouhý (místní a časoví); n. langt daleko, dlouho, velice; n, komp. lengra dále, déle; fyrir longu = longu před dávným časem; hversu longu kom hon hér před jak dlouhou dobou, kdy se sem dostála 25. langsýnn a. prozíravý. langt aladr a. důkladný v řeči, výmluvný. langsugr a. dlouhotrvající. lanzhqfdlngl m. zemský náčelník, vážený muž v zemi. lanzmadr m. obyvatel kraje. láss m. uzavírá, závora; furdu sterkr Iása er hér fyrir tomu húsi kupodivu, před prázdným domem jest silná uzavírá (tj. křiž) N I- lasta (ad) haniti, karati. lát n. 1. jen v pl.; křik, 2. chováni. láta (g. létán; lét, látinn) A. 1. nechati, pustiti: 1. frsendr vzdáli se svých příbuzných 34; 1. úlfsrodd vyti jako vlk, 1. af pví upustili od toho. 2. pozbyti, ztratili: 1. líf sitt; 1. alt mitt fé. 3. nechati, dáti, způsobiti: 1. hann í brott fara nechati ho odejit 10; často chybí ak. nebo inf.; konungr lét gera hoh eina dal postaviti halu 2; laatr hann svá gera rozkázal tak učiniti 5; 1. vera kyrt viz kyrr; 1. skamt viz skammr; látid pár á milli okkar brugdit sverd nechej položit mezi nás oba vytasený meč 33; létům bann ríkan, er svá vildi učinili jsme toho mocným, kdo si tak přál 40. B. l. chovati se: 1. at eggjan hennar jednali podle jejího popouzeni I (43); 1. sem tvářili se, jako by: pá laetr hann nú, sem hann hirdi ekki um betta mál tvářil se nyni tak, jako by té řeči nedbal 3; labtr pú nú, sem pú munir yflr bceta řeď se tváříš, jako bys to chtíla zase napraviti 39; lát, sem lifi Sigurdr ok Sigmundr počínej si tak, jako by žili 8. a mluvili, vyjádřili se: sú, er bér hafid minna yflr látit ta, o které jste se vyjádřili mění přízniví vypravovali: en (hann) laetr, at bar sé falinir peir konungar, er fraegstir varu vyprávěl, že ti králově padli, kteří byli nejudatnějši 12; léztu pér eigi at hófi ty ses však domnívala, že ti nebylo učiněno zadost, jak se sluší 40; 213

42 med. létaz říci, prohldsiti: ykkr léz hann bezt unna síns ríkis prohlásil, že vám velmi rád dopřeje svého království 35; dvergrinn... lézk mega oexla sér fé af bauginum, ef hann heldi trpaslík podotkl, že tímto prstenem si může poklad rozmnožit, kdyby se jej ponechal SE. Iátadr a. dobře vychovaný. laufsprotl ni. oštěp. lauga (ad) koupati; laugadr í gulli potažený zlatem. lankr m. česnek, šlejch. laun (g. laun) n. pl. odměna, odplata. launa (ad) odměnili koho (e-m) čím (e-u); ilt at launa odměnili se za zlé. launfundr m. tajná schůzka. launinell n. pl. tajná rozmluva. launplng n. tajná schůze, tajný sraz. lausn /. vysvobozeni; lausnar lofi pomocná ruka (porodní báby). langs (g. laus) a. volný, prostý, nespoutaný. laust prét. od ljósta. lax m. losos. leggja (g. lagjan; lagda, lagidr lagdr) 1. položití: leggr hann hana hjá sér brjár naetr samt cm ji pojal k sobě tři noci po sobě 7; 1. hendr um háls e-m obejmouti koho; med. legjaz lehnouti si; s preposicemi: leggja lífit á nasadit za to život 9; vér lcjgdum á pá gjald ok f j orlausn, at beir fyldi belginn af gulli uložili jsme jim jako pokutu a výkupné, aby naplnili kůži zlatem 14; 1. nidr odložiti, nechali stranou: leggjum nidr ůnytt hjal nechrne raději toho zbytečného žvastu 30; legja e-t til e-s poskytnouti komu co: alt gott viljum vér til ydar leggja chceme ti poskytnouti všeho dobrého e-t e-u anebo med e-u proložili, prokládali, vyšívali: hon lagdi sinn borda med gulli prokládala (vyšívala) svůj utkaný koberec zlatem (vyšívala) 25; pvíat aldri sér pú mik... gulli leggja gód Useái nebot nikdy mě neuvidíš... pěkné šaty zlatem vyšívati dáli se do pohybu: leggjaz í hernad vydávali se na loupežné výpravy; á flótta leggjaz dáti se na útěk; leggjaz á merkr odebrati se do hvozdů 8; leggjaz at landi plavali k břehu sverdi á e-m a í gegnum e-n probodnouli koho mečem; ok er ormrinn skreid yfir grofina, pá leggr Sigurdr sverdinu undir boexlit vinstra když se drak plazil přes jámu, tu mu vrazil S. meč pod levé ohbl 18; sídan tók hon eitt sverd ok lagdi undir hond sér pak vzala meč a vrazila si jej pod rameno do hrudi 32; Gudrún tók eitt sverd ok leggr fyrir brjóst Atla konungi O. vzala meč a vrazila jej zpředu králi Atlimu do hrudi 40; 1. e-m til hjarta píchnouti, bodnouti koho do srdce: ok pá er ormrinn skridr til vaz, legg p4 til hjarta honům a když se saň poplazí k vodě, píchni ji do srdce 18. leggr m. stehno, noha; peň stromu. lelka (g. laikan; lék, leikinn) 1. hráli si; 2. hráti (na harfu), 3. konati, prováděti nějaké lenění (= dovedně hráti); 4. býti v pohybu: mér lék ymist í hug brzy to, brzy ono mi tanulo na mysli, zahrával jéem si s různými pochybnostmi 32; s4rt vid e-n zahrávali si zle s kým, nakládati zle 8 kým: nú sér hon, at sár er leikit vid brcedr hennar nyní zpozorovala, jak zle nakládali s jejími bratry 38. leikr (g. laiks) m. hra, boj, zápas. lelr n. jíl, bláto. lelt /. pátrání, hledáni. lelt prét. od lita. leita (g. wlaitón; ad) hledali, 1. eptir e-n pátrali po čem; 1. til e-s hleděti čeho dosáhnouti; 1. vid at s inf. pokusili se o -něco; leita undan utéci, uprchnouti. leizla /. doprovod, vedení, pohřeb. leld /. 1. cesta; langa leid daleko široko; svá langa leid po tak dlouhých cestách; koma á leid ublrati se cestou; hefdir pú pat, er pú ferr á leid pak bys míla to, k čemu spěješ 40: koma 4 leid, til leidar e-u prosadili co, prorazili člm. 2. způsob; enga leid nižádným způsobem; snúa rúnar 4 adr* leid zmínit runy, zfalšovat 35. leld prét. od lida. lelda (dd) vésti, doprovázeli; 1. e-n á tal vzít koho stranou k rozmluví 31, 32. leidangr m. (-rs) válečná výprava. leidr o. odporný, protivný; obyč. neosobně: ekki er mér leitt at berjaz není mně líto y že budu bojovat 25. lemja (ad) rozbiti, roztříštiti. 214

43 lén n. léno. lenda (ad) přistáli. lengi adv. (lengr, lerigst) dlouho (časové). lengja (gd) prodloužiti, 1. SQgu rozpřádati vypravováni. Iengri, lengstr viz langr. leppr m. pramen vlasu, žíni. lesa {g. lisan; las, lásum, lesinn) sbírati; vyšívati; předříkávali (modlitby). lét prét. od láta. letja (g. latjan; latta, kjttum, lattr) zdržovati (neradili), pokusili se zdržeti koho: bess let ek pik neradím ti to (zakazuji) 30; ok allir adrii lottu hana at deyja a všichni ostatní se pokoušeli zdržeti ji od smrti 32. létta (tt) usnadnili, přestátí, nechali. léttr (g. leihts) a. lehký, bezstarostný; hon gerdi sér létt um roedur tvářila se za řeči bezstarostné 40. leyfi n. povolení, svolení; nema at leyfi sona minna bez svolení mých synů (pův.: leda se svolením). leyna (nd) skrývati, ukrývati: ok munu bér oerit lengi leynz hafa fyrir mér už jste se dost dlouho napřetvařovaly přede mnou 12. leynillga adv. tajné. leysa (g. lausjan; st) vykoupili se; 1. hofud sitt ór helju vykoupili svou hlavu z podsvětí; leysa kind fřa konu zbaviti ženu dítěte; otevřití: tók bar upp eitt knýti ok leysir til vzal z něho (vaku) pytlík a otevřel jej N III. lil n. život. lila (g. liban; lifda, lifat) žiti, existovati; 1. epik zůstati v živé paměti. líílát n. smrt. Ilfna (ad) oživiti, uzdraviti se; margr lifnar ór litlum vánum mnohý žije, třeba bylo málo naděje 12. litr /. játra. lift a. n. dovoleno žiti: at mér er med cengum kosti lift že nesmím dále žiti 8. lífsdagr m. den života. liggja (g. ligan; lá, lágum, leginn) ležeti; s předložkami a příslovci:...fyrir beiri huldu, er á lá á minni hamingju pro mlhu, která zahalovala mého ochranného ducha 31; pat kemr ydr verst at haldi at liggja lengi á bessu rádi to se vám velmi špatně vyplatí, že jste se dlouho touto radou zabývali 38; býti spojenu, souviseli: ok meira er pann harm, er hér liggr á, en hv«j ss vápn je obtížnější snášeli strast, jež s tím souvisí, než ostré zbraně 25; ok ohu bví, er á lá a vším tím, co s tím souviselo 42; \: 4 nastávali: en svá er undir, sem bani ydarr liggi á ale mezi tím stojí, jako by vám hrozila smrt 36; 1. fyrir e-m: přlslušeti komu, býti jeho povinností: annat starf liggr fyrir oss jiná práce nás čeká 9; 1. til e-s sloužiti čemu, býti užitečný: eda í gdrum hlutum, er liggja til hvers hlutar o jiných věcech, jež v každém případě jsou užitečné 21; 1. til vyskytnouti se: eda hvárt nqkkur bót mundi til liggja a zda by se našla nějaká náprava (pomoc) 31. lík (g. leik) n. postava, tělo, mrtvola. lífca (g. leikan; ad) Ubiti se komu (e-m): nú er (saeti) veitt beim, er oss líkar nyní jest (místo k seděni) dopřáno tomu, který se mní líbí (tj. mně samému) 25; líkar e-m vel jest spokojen. líkami m. tělo. líkendi, líkindi n. ponejvíce v pl. 1. postava, vzezření; 2. pl. munu engi líkendi á bykkja (vera) 4 nebude se zdáti pravděpodobné I (43); at líkendum podle příznaků, jak je to pravděpodobné 12; pl. pravděpodobnost, možnost: hver líkindi bat megu vera jak je to možné N VIII. líki n. postava. líkligr a. pravděpodobný, nadějný, slibný; hon kvad hann líkligan til frama řekla, že bude lze očekávat od ního slavně činy 15; líkligr til svíka věštici zradu 37. likn /. pomoc, záchrana. liknstatlr m. pl. blahodárné hůlky, tj. runy. lifcr (g. galeiks) a. stejný, s dat.: bví var likast at heyra ze bylo slyšet praví tak, lim /. větev. llmrúnar /. pl. runy vryté do vítví. línbrók /. plátěné kalhoty. línlé n. jitřní dar po svatbě. 11 nd /. pramen, proud; lindar logi žár pramene = zlato (srov. Skáldskaparmál 30 [32]: gull... eldr allra vatna). list (g. lišta) /. umění, dovednost, zručnost. llstuliga adv. obezřetní, s obezřetností. 215

44 lita (ad) barvití, zabarvili. lita (leit, litům, litinn) viděti, patřiti; neos. vazba: e-m verdr lítit til e-s: honům vard opt litit til hennar on bezděky často na ni pohleděl 7; s preposicemi: 1. til; 1. undir: at fár einn pordi at lita undir hans brýnn že jen málo lidí si troufalo pohledět mu do oči; 1. vid e-m: ok er hann leit vid honům a kdyí naň pohlédl 32. lítaz zdáti se: pat rad líz mér illa sett tato rada se mi zdá skrz naskrz nevhodná 32. lítlll (g. leitils) a. (n. lítit, zejména jako adv. lítt; komp. a superl. minni, minstr) malý, nepatrný, slabý; 1. fyrir sér ubožák (též superl.: minstr fyrir sér) n. lítit, lítt málo; litlu sídan něco později. Htflatr a. blahosklonný, skromný. litr (g. wlits) m. (-ar; -ir, ak. -u) barva, vzezření, postava, líz viz lita. lid n. 1. skupina, zástup, vojsko, doprovod, průvod; 2. pomoc; veita e-m 1. poskytnouti komu pomoc, spojit se s kým; e-m at lidi verda přispěli komu na pomoc. lida (g. leipan; leid-liddi, lidům, Udinn) 1. pohybovati se, jiti; 2. minouti, uplynouti: lídr eigi langt ádr netrvá dlouho, když 8; min leidin verk mé dříve slastně vykonané činy 25; at lídnum bessum tídendum po těchto událostech 40. S preposicemi: I. á e-t neos.: en er á leid když uplynula krátká doba 1(43); 1. frá- fram: bar til er frá lidi než by nějaká doba uplynula 32. lidi (g. libus) m. (-ar; -ir, ak. -u) člen, článek, zápěstí. ljá (g. leihvan; leda, lédr) přenechali komu (e-m) co (e-s a e-t), dopřáli; 1. sér e-t vypůjčili si něco; neos.: ekki lér mér tveggja huga um betta nejsem v této věci nestálý 25. Ijóma (ad) svítili. ljós n. světlo. ljósta (laust, lustum, lostinn) 1. biti kolem sebe; 1. e-n til bana usmrtili, zabiti; neos.: sem bá er bjorgum lysti šaman jako by hory na sebe narážely; pá laust hann hofdinu ok spordinum bil hlavou a ocasem kolem sebe srazili se, střetnouti se; neos. vazba s dat.: sídan lýstr šaman lidinu vojenský zástup se střetl (na obou stranách) = = tu se střetla 'obě vojska N VII. ljéd n. píseň, zaříkadlo (pův. sloka, pl. báseň). ljóda (ad) mluviti ve verších, ve slokách. ljúga (g. liugan; laug ló,. lugum, logům) lháti; 1. á e-n lživě obviňovali koho. lof n. chvála, sláva. lota (ad) chváliti. lolgjarn a. slávychtivý (g. lófa) m. dlaň. lofdar pl. m. hrdinové.' loga (ad) hořeli, plápolali. logl m. žár, plamen; lindar logi žár pramene = = zlato. logn n. bezvětří. lok n. konec; loks(ins) konečně. loklnn part. prét. od lúka. lopt (g. luftus) n. vzduch. Iostigr a. dobrovolný. lodi m. plást obšitý a podšitý kožišinou, kožich. lúlnn part. prét. od lýja. lúka (g. lúkan; lauk, lukům, lokům) 1. zavírali; 1. aptr uzavřití. 2. ůkončiti (e-u); neos. vazba: lýkr svá leitinni hledáni skončilo tím 1; lauk svá beira eevi tak skončil jejich život 33,40,1 (43); lýkr svá, at skončilo to tím, že 39; létta eigi fyrr, en lokit er at rísta a nepřestali dříve, dokud nebyli s řezáním hotovi 8. med. lůkaz přestátí, ukončili: en at o.drum kost veeri lokit saett beira jinak že by bylo ukončeno s jejich úmluvou, tj. jinak že bude jejich smlouva prohlášena za neplatnou, SE (Neckel: sonst sei es mit der Vereohnung aus). lunga n. plíce. lúta (laut, lutum, Iotinn) sklonití se. Iúdr m. (-rs) polnice, trouba, roh. Ifg prés. lygl /. lež. od ljúga. lýja (lúda, lúinn) biti, part. prét. lúinn unavený (varianta S. Buggeho místo rukopisného SaR mjok [?] v kap. 8 na porušeném místě). lykja (lukta, luktr) zavřiti. Iykt /. závěr, konec; at lyktum nakonec, konečně. lyngtiskr m. ryba vřesu = had. lyngormr m. červ vřesu = had. lyngrunnr m. keř na vřesovišti. 216

45 lypting /. zadni paluba. lýsa (st) 1. svltiti; 2. svítati: lýsir af degi svítá; e-u fyrir e-m hlasití, oznámili komu co. lýst pres. od ljósta. lýta (ad) haniti, tupili. tegja (gd) upokojiti, utéšiti; kegjaz ustati, uklidnili se, (o ohni) zhasnouti. leknu- (g. lěkeis) lékař. tet prés. od láta. lqgr (lágar, dat. legi; legir, ak. lqgu) nápoj. lond pl. od land. lqttu pl. prél. od letja. tekutina, M má prés. od mega. magnj dat. od megin. mágr (g. mégs) m. příbuzný, pl. sešvagření příbuzní. maki m. stejný, rovný; druh, hans m. jemu (sobí) rovný. makllgr a. vhodný, zasloužený; engi vseri makligri til at sjá Atla konung drepinn fyrir augum pér (nesprávní podle Sg. 32,1 4: pú TíBrir bess verdost kvenna, at fyr augom pér Atla hi0ggim zasloužila bys to nejvíce ze všech žen, abychom před tvýma očima zabili Atliho), lépe: engi vaeri bér makligri til at sjá Atla konung drepinn fyrir augum sér nikdo by si nebyl více zasluhoval než ty spatřili Atliho zavraždíného 32. mál (g. maj)l) n. 1. řeč, jazyk, 2. hovor, rozmluva, zábava, 3. výpov&d, 4. vše, záležitost, 5. víc sporu. máli m. dohoda, úmluva. málrúnar /. pl. runy řeči, runy výmluvnosti. málsendl m. projev, prohlášení, vyjádření. málsnjallr a. obratný v řeči, výmluvný. málugr a. povldavý, žvanivý. mánadr (g. ménóbs) m. (-ar; pl. manadr a -ir) mísíc. mangl a manngl zájm. neurčité nikdo. mannablód n. krev mužů. mannlall n. padlí mužové, krveprolitl. mannfjqldi m. množství lidí. mannhnndr m. psí chlap, netvor N VII. mannraun /. zkouška zdatnosti. mannskelmlr m. nestvůra v lidské podobí. mannskoedr a. škodlivý, krvavý. mannspell n. ztráta mužstva. mannz gen. od madr. margr (n. mart) a. níklerý, mnohý, početný; hversu margr madr kolik mužů 11; aldri fann ek svá margan mann nikdy jsem nenalezl tolik mužů proti sobí 18; margr jako subst.: nú er sem mselt, at eigi má vid margnum tehdy se osvědčilo přísloví, že človík nic nezmůže proti přesile 11. margskonar (gen. od konr) všelijaký, všelicos. mark n. znak, znamení, marka (ad) mart viz margr. vyobrazili. důkaz. matr (g. mats) m. (-ar; -ir) pokrm, jídlo, potrava. niátta prét. od mega. máttu = mátt (od mega) bú. máttugr (g. mahteigs) a. mocný. rozličný, madr (g. manna)to. (mannz; menn) 1. člověk, 2. muž, 3. minžel, 4. pl. msnn mužstvo. mega (g. magan; má, mátta, mittr) 1. moci býli s to: slíkt er hann má jak jen bude moci 4; m. ekki nic zmoci, býli bezmocný: svá at ekki máttum vér tak že jsme nic mzmohli 36; m. vel míti se dobře; hversu megi pér jak se vám (ti) daří 25; eigi má vid margnum (marginum) proti přesile človétc nic nezmůže s inf. a) moci, býli s to: hon má eigi ala barn nemůže porodili dltč 2; b) smlti, býli možné: ok má hann nú eigi heima vera nssmíl zůstali déle ve vlasti 1, par af má gsra gott sverd z nich (kusů) bude možno ukovali dobrý meč 12; má vera, at je možné, že; parm veg, sem bezt má sama a to takovým způsobem, jak mu to nejlépe slušelo 23; c) snésti: bvíat hann mátti eigi sjá, at {jyrri ponévadž nemohl snésti pohled na jídlo, jak ho ubývá

46 inegln n. (dat. magni) sila, af magni mocni, silně. megin adv. (dat. pl. od vegr zni vegum, z toho megum, megin) setja í hauginn sínum megin hvárn peira posadit do rovu, a to každého z nich na jednu stranu 8. K pův. významu srov. Zoega: einum megin from one side only; tedy sínum megin na jeho stranu. meginrúnar /. pl. runy sily. megintírr m. velká sláva. meln n. neštěstí, škoda, starost. meinblandinn a. smíšený se škodlivým nápojem, otrávený. melnsamllgr a. škodlivý. meir, mest (g. mais, maist) komp. a superl. adv. od mjok: více, nejvíce; meir déle. meiri, mestr (g. maiza, maists) komp. a superl. od mikill: vítší, nejvítšl; lepši, nejlepšl; meira adv. více. melzlahqgg n. prudký menn pl. od madr. úder. mentr o. majlcl dobré vlastnosti muže, vel m. dobře vychovaný, zdatný. menzkr a. lidský, menzkir menn lidské bytosti. mér dat. od ek. merkl n. 1. znak, znamení: hvat var til merkja um pat co bylo na tom pozoruhodného 26; hon finnr hér sonn svor ok merki pessa máls ona nalezla v tom správnou odpovídá znamení této řeči (znamení pravdy toho, o čem byla řeč) korouhev, prapor. merkja (kt) zaznamenati, poznamenali, označiti; vyryti merkr viz mork. (runy). merr /. (merar, dat. -i; -ar) kobyla. mest, mestr viz meir, meiri. meta (g. mitan; mat, mátum, metinn) 1. mířiti, uvážili. 2. ceniti, vážiti si. 3. metaz e-t vid přenechali: metaz ekki vid at taka sverdit jeden na druhého až vytáhne meč 3. metnadr m. (-ar) čest, pocta. metord n. čest, pocta. mettr a. mey viz meybarn n. nasycený. msr, děvčátko. nečekal, meydómr m. panenství. med (g. mip) prep. s dat. a ak.: s, se, u,. při. A.s dat. (o vítaném doprovodu a společenství) 1. s, spolu s kým: fell Sigi med hird sinni allri Sigi padl s veškerou svou družinou 1; hon bardiz med brcedrum sinům bojovala spolu se svými bratry 38; Sigmundi pykkir Sinfjotli of ungr til hefnda med sér Sigmundovi se zdál Sinfjotli ještě příliš mlád k společnému provedeni pomsty 8; hafa e-t med sér mlti něco u sebe; vera med barni býti těhotná (u, při: vera med e-m zdržovali se u koho; hann var foeddr med Hjálpreki byl u krále Hj. vychován mezi: peir gera pann mála med sér sjednali mezi sebou úmluvu 8; ok betta bundu pau eidum med sér a to stvrdili mezi sebou přísahami 22; verdr, tekz orrosta med peim počíná se boj mezi nimi podél: Sigmundr gekk med nrdinum S. šel podél fjordu podle: med ydrum atkvadi podle tvého vlastního rozhodnuti vyjadřuje průvodní okolnosti: ok bidja pau godin med miklum áhuga prosili bohy s velkou vroucností 1; rád Gjúkunga stód med miklum blóma moc Qjúkovců byla ve velkém rozkvětu 26; srov. též: ydart rád stendr med miklum blóma 28; med sama lit téže barvy prostředek a nástroj: sleikir andlit hans alt med tungu sér olizovala jazykem celý jeho obličej 5; pá er Brynhildi sagt; at margar konur óku at borginni med gyltum VQgnum tu bylo sděleno Brynhildi, že mnoho žen přijíždí ke hradu na pozlacených vozech 26; ekki samir okkr scerin at rjúfa med úfridi nesluší se nám porušili přísahy rozepři 32. B. prep. s ak. (o nedobrovolném doprovodu) nú tekr Sigi at leggjaz í hernad med pat lid, er fadir hans fekk honům tehdy se Sigi začal vydávat na loupežné výpravy s lidmi, které mu dal otec 1; ferr Siggeirr konungr heim med konu sina král S. se vydal se svou ženou na cestu domů 4; Sigmundr... sér, hvar hrafn flýgr med bladit S. viděl, jak havran přiletěl s listem 8; madr med eitťauga muž s jedním okem 44; ok svá kveinadi hon med grát ok harmtqlur, at Sigurdr reis upp vid hoegendit tak 218

47 hrozné bědovala s pláčem a nářky, své posteli na podušce zvedl 32. C. že se S. na absolutně nezávisle na pádech: 1. hon tekr horpunni ok hleypr á brott med vzala harfu a běžela s ní pryč I (43). 2. zároveň, také, přitom: hann tók hond hennar med vzal ji přitom ruku 25; knoda med hnísti spolu s něčím, smísiti 7. medal a í medal prep. s gen. mezi. medan (g. mippan, mippanei) 1. adv. á medan mezitím; konj. zatímco, dokud. mik ak. od ek. mlklll (g. mikils, n. mikit; komp. a meiri, mestr) veliký, za superl. velký (protiklad: lítill): tveir menn miklir ok grimmligir dva velcí a hrozní muži 8; mikiu vexti velký co do vzrůstu, urostlý, velké postavy; mikit lid početný zástup; mikill fyrir sér silný a zdatný, také komp. meiri fyrir sér. n. mikit 1. jako subst., něco velkého; mikils verdr velice cenný, dat. miklu zesiluje komp. a superl.: miklu meiru zdaleka větší; miklu mestr zdaleka největší, zcela zvlášť veliký. 2. adv. velmi, velice. inilli (dat. sg. od midil nebo medal), millum (dat. pl.) obyč. s předcházejícími předl, á, í m. 1. předl, s gen. mezi: okkar í mílii mezi nás oba 32; pess var skamt í milli ok pér kvámud krátká doba uplynula mezi tím a vy jste přišel = jen krátká doba uplynula mezi jejím a tvým příchodem 25; skamt laetr pú illz í milli rychle vystřídáváš zlo zlem 40; 2. absolutně (viz ostatně předposl. doklad): ok var par búin ágaetlig veizla, sem ádr hofdu ord í milli farit byla tu vystrojena skvělá hostina, jak to bylo už dříve mezi nimi stanoveno 34. mlnn (g. meins), min, mitt přiví. můj. mlnna (nt) připomenouti zájm. 1. os. komu co (e-n e-s nebo á e-t); neosobni vazba e-n minnir e-s nebo a e-t: člověk si vzpomíná na něco; pvíat hann minnir opt Sigmund á sína harma Sigmundovi zhusta připomínal jeho hoře 8; ok er lokit er pessi veizlu, minnir Sigurd (neos.) allra eida vid Brynhildi a když byla slavnost u konce, tu si teprve vzpomněl Sigurd na všechny přísahy, dané Brynhildě 29; obvykle med. minnaz e-s anebo á e-t vzpomenouti si na co, myslili na co. minnl (g. gaminpi) n. vzpomínka, paměť, památka: ekki fellr oss pat ór minni nejde mně to z hlavy 17; pat er sídan at minnum haft vzpomínka na to se udržela od té doby 39; forn minni staré zkazky 9. mlnni, mlnstr (g. minniza, minnists) komp. a superl. od a. lítill menší, nejmenší; minstr fyrir sér viz lítill f. s. mlnnr (g. mins) a midr adv. komp. od lítt, méně. mishugi a. nesvorný; verd lítt m. nehádej se. mlssa (st) 1. ztratili co (e-s též e-t), 2. postrádali; missa svika af honům uniknouti jeho zradě 5. misserl n. pololetí. mitt n. od minn. mtdla (ad) dělili, postoupiti, odevzdati; midla e-t vid e-n dělit se s kým oč: at hann myndi midla gullit vid bródur sinu že by on se měl dělit se svým bratrem o zlato SE. midinetti n. půlnoc. midr adv. viz minnr. midr (g. midjis) a. (ak. -jan) prostředni, uprostřed, midr dagr poledne, mid nótt půlnoc. mjok adv. (komp. a superl. meir, meist) 1. velice, ponejvíce, většinou; 2. mjok, mjok svá téměř, skoro: sídan reru peir svá fast ok af miklu afli,at kjolrinn gekk undan skipinu mjok svá hálfr nato veslovali tak prudce a s tak velkou silou, že se dole pod lodí téměř půl kýlu utrhlo 37. mjql n. mouka. mjqlbelgr m. pytlík mouky. mjodr m. (mjadar, dat. midi) medovina. morpinn (g. maúrgins) m. (dat. morjii) zítra; um morgininn příštího rána, á m. zítra. mót n. (gen. móz) setkání; senda e-n til móz vid e-n poslali koho ke komu; shromážděni 22; jako předl, s dat. mót, móti, též á móti, í móti, vůči, proti (nepřátelsky apřátelsky): gera veizlu í mót e-m uspořádali na počest koho hostinu 11; peir hétu honům ok mikilli soemd i móti slíbili mu také velké vyznamenáni jako odměnu za to (í móti = jako odměnu za to). mótgerd /. nepřátelství. 219

48 móttaka /. odpor. módlr /. (-ur; moedr) matka. modr (g. móbs) m. hnuti mysli, hněv, vztek. modr a. unavený. madtregi m. těžká starost, hluboký žal, zármutek. módurbródir m. bratr matčin, strýc z matčiny strany. módurfadlr m. otec matčin, děd z matčiny strany. muna (g. munan; man, munda, munat) 1. vzpomenouti si, mysliti nač: hvárt mantu pat er vzpomínáš si,že(česky lépe: nevzpomínáš si, nepamatuješ si, žeatd.) 9; sváat eigi mundi hann mitt nafn tahle se nemohl upamatovat na moje jméno 30; také muna til e-b mysliti nač: ok v,id pann drykk mundi hann ekki til Brynhildar po požiti toho nápoje si již nevzpomněl na Brynhildu (již na Br. nemyslil) 28; 2. nezapomenouti,neodpustitikornu (e-m) co (e-t) = - nepřátelsky posuzovat, nevrazit na koho pro nlco; nú skaltu vita, hvárt ek hefi munat Siggeiri konung i dráp Vjlsungs konungs nyní máš vědst, zdali jsem nevrazila na krále Siggeira pro zavraždím krále Volsunga 8. munda prél. od munu. mundr m. (-ar) věno, výbava; msela mund wrčiti věno. mungát n. pivo. munor (g. munbs) m. ústa. munr (g. muna) m. (-ar; -ir) 1. duše duch; 2. rozdíl: mikill vaeri munr sselu že je velký rozdíl mezi jeho a jejím způsobem života I (43). munu (g. munan; prés. mun man, prét. munda, inf. prét. mundu) s inf. 1. chtíti, zamýšleli; 2. pro vyjádření futura, např.: ek mun ráda, sem eptir mun ganga vyložím ti to, jak se později bude všechno vyvíjet 27; infinitivy vera a verda se často vynechávají, např.: begar mun bat, er ek vil ihned se to stane, jakmile budu chtít 13; eigi munu bau úskop, at Reginn sé minn bani to zlo se nestane, aby R. vidíl mou smrt 20; tohoto slovesa (préteritoprés.j se užívá velmi často, srov. místo z kap. 31(29): kvíd eigi bví! skamt mun at bida, ádr bitrt sverd man standa í minu hjarta, ok ekki mun tu bér verra. bidja, bvíat bú munt eigi eptir mik lífa, munu ok fair várir lífsdagar hedan ífrá ( tj. munu vera) neobávej se toho! Dlouho nebude třeba čekali, než ostrý meč bude trčet v mém srdci, leč ty si nemůžeš nic horšího přáti, nebol ty mne nepřežiješ. Od tohoto okamžiku jsou dnové našeho života sečteny. často bývá vyjadřována možnost: mun Sigi hafa drepit hann /S. ho patrní zavraždil 1; man hér kominn (vera) Sigurdr žeby sem byl zavítal S. 21; hví munda ek eigi efna pat á gamals aldri proč bych se nemíl tak chovati ve vysokém věku 5; at ek munda beim verda at giptaz že bych se měla provdat za toho (sem hann vildi kterého on chtíl) 31; af mundi nú hgfudit (do plň: vera) stata by byla hlava 44. mýkja (kt) uklidnili, ukonějšiti; fá mýkt pokusili se uklidnili myrginn viz morginn. myrkr a. (ak. -van) myrkva (ad) stmívali myrkvi m. mlha. temný. se. myrda (g. maúrpjan; rd) 1. zavraždili, tajní zabiti, 2. zavražděného ukryti. maegl n. švagrovství, příbuzenství; bjóda ydr msegi sitt nabídnouti své příbuzenst vl, ucházeli se o ruku dcery. 42. mtegjaz (gd) sešvagřiti se s někým (vid e-n). megd /. sešvagření. mela (g. mabljan; It) 1. pravili, říci, mluviti; po msela následuje bud přímá řeč anebo vedl. věta s at: bá maeltigudrún med gráti: bar er mikill harmr atd" tu pravila O. s plátem: Je pro mne velký žal..." 31; Hamdir... maelti: Erpr man satt hafa sagt..." Hamdir... řekl: Jistí míl Erp pravdu..." 44; dvergrinn gakk í steininn ok maelti, at hverjum skyldi at bana verda, er bann gullhring aetti trpaslík se skryl v kamenné sluji a pravil, že prsten způsobí každému, kdo by jej míl, smrt 14. m. til e-s nebo vid e-n pravili, mluviti s kým, ke komu, komu: m3eltu vel vid hana pěkně s ní rozmlouvali 34; sem mselt er jak praví přísloví 55; nú er sem mselt, at tehdy se osvědčilo přísloví, že 11. maela s ak.: bat munu allar bjódir at ordum 220

49 gera, at ek maelta eitt ord úborinn o tom si budou všichni lidé vypravovali, ze-jsem já, ještě nenarozený, vyřkl jedno slovo 5; bau maeltuz vid morg heiptarord pronesli ještě mnoho zlobných slov určiti, stanovití. mař (g. mawi) /. (meyjar, -ju, mey; -jar) panna, dívka. maerr (g. mérs) a. proslulý, slavný, nádherný. msetta prét. konj. od mega. mcbta (g. gamótjan; tt) potkali, potkali se. moeda (dd) unavili; mocddr unaven. mcbdillga adv. stěží, namáhavě. mqgr (g. mágus) m. (magar, dat. megi; megir, ak. mogu) hoch, syn. morg viz margr. 1. mork (g. marka) /. (markar merkr; markir merkr) 1. pohraničí, 2. les, hvozd. 2. mork /. marka (peníz). N ná (g. néhvjan; d) 1. dosáhnouti čeho (e-u), dostati, obdrželi; ná ydru lifi připravit vás o život (s at + in].) dosáhnouti toho, že: ef sjá naedi at vaxa kdyby dosáhl toho, že dospěje v muže 32; inf. nutno doplniti: er fyrst náir (doplň: at taka sverdit), srov. celé místo: nú standa Jjeir upp ok metaz, ekki vid at raka sverdit, bykkiz sá best hafa, er fyrst náir nyní vstali a jeden na druhého nečekal, až vytáhne meč. Ten totiž, komu se podařilo ho nejdříve uchopit, domníval se také, že se ho co nejrychleji zmocní 3. naín (g. namó) n. jméno, název. nafnfestr /. (-festar, -i; -ar) pojmenování, resp. přijetí jména a zároveň dar do vínku. núlrajndi m. blízký příbuzný. nagl m. nehet. nakkvat viz nokkurr. náliga adv. téměř, skoro. nand /. blízkost, í. n. v blízkost koho (e-m). nar (g. naus) m. (nás; náir) mrtvý člověk, mrtvola. Jiátta (ad) nastali (o noci); náttar bik noc tě překvapuje, přepadává. náttstadr m. nocleh. nůttura /. 1. příroda, 2. mimořádná vlastnost nebo sila, přirozená vlastnost. náttvcrdr m. (-ar) večeře. naut n. kus hovězího dobytka. naudigr a. (ak. naudgan) nucený. naudsjn /. (-jar; -jar) nutnost. nad /. odpočinek, klid. ňadra (g. nadrs) /. had, zmije. né (g. né) konj. a ne, ani. nel n. (gen. pl. nef ja) nos, zobák. nelna (g. namnjan; nd) 1. jmenovali, nazývali, pojmenovali; nefhdaz jmenovali se. 2. zmínili se, uvésti. 3. určiti, stanovití. nei adv, ne, nikoli. neita (ad-tt) říci ne, zamítnouti, popřlti. 1. nema (g. niman; nam, námum, numinn) 1. vžiti, brati, přivlastniti si: nema bú... nemiř á brott neodvedeš-li mě pryč 9; uloupit i, unésti: en pó nam Sigarr systur beira přesto unesl S. jejich sestru stihnouti, zasáhnouti, poranili, zraniti: nema opt stórar agnir foetr vára tu často píchají osiny klasů naše nohy učiti se Čemu (e-t): nema speki (moudrosti), růnar, kurtey si.hannyrdi (ženským ručním pracím); nema mál učiti se mluvili I (43). 4. zacílí, počlti (s inf. s at a také bez at): eldr nam at ossaz oheň počal zuřiti 29; svá at ganga nam gunnarfúsum sundr of sídur serkr jámofinn tak že pukali počal bojechtivému na bocích krunýř pletený z kovu 31 (29), sloka vniknouti: ok er ormrinn skreid yfir grofina,. pá leggr Sigurdr sverdinu undir boexlit vinstra, svá at vid hjoltum nam (neos. vazba; srov. Wilken 2,142: so dab es die Schnittwunde das Heft des Schwertes beruhrte, aufnahm = so dab das Schwert bis zum Heft eindrang) když se drak plazil přes jámu, tu mu vrazil Sigurd meč pod levě ohbl, tak že tento vnikl (do těla) až po jilec nema adv. a konj. 1. adv. vyjma, mimo: pá fellr... alt lid hans med honům, nema 221

50 synir hans tíu tu padl,.. s nim všechen jeho lid, vyjma deset jeho synů 5; sem enga leid muni eiga at vera nema svá, sem hann segir jako by tomu nemohlo být jinak než tak, jak to byl řekl jen, avšak, ale: unz allir eru daudir, nema Sigmundr einn er eptir až byli všichni mrtvi, jediní S. zůstal naživu když ne, ne... -li (s konj.): ok skal ek fara heim..., nema pú drepir Sigurd pojedu do své vlasti,... nezahublš-li Sigurda zda ne: eigi veíztu, nema ek hafa í nokkur br<jgd nevíš zdali nemám přitom nijaké lsti I (43); srov. také: pá heft ek víst sét pat gull, at 0ngiim mun er verra, nema betra syniz zajisté spatřil jsem takové zlato, které v žádném případe není méně cenné, ba naopak zdá se dokonce ještě hodnotnější (pův.: nezdá-li se atd.) NII. net (g. nati) n. sít. nedři komp. adj. nižší, it nedra na spodní polovici. nita (tt) říci ne, zamltnouti, popříti. nftjan num. devatenáct. níu (g. niun) num. devět. nídlngsverk n. ničemnost, niiemné dílo. nídingsvíg n. hanebná vražda. nldr adv, dolů, njóta (g. niutan; naut, nutum, notinn) 1. užívali, těšiti se z ieho (e-s); o tělesném požitku njóta Sigurdar; njótaz těšiti se ze vzájemného společného soužití (v manželství): sá kcemi beztr dagr yfir oss, at vér maettim njótaz ten den bude pro mne nejkrásnější, kdy si vzájemně budeme náležeti mlti užitek z něčeho (e-s), použiti čeho: njóta pess sverz použiti meče 19. norn /. norna, sudička. nordan adv. od severu; fyrir nordan e-t severně od čeho. nordr adv. na sever. nordrálfa = nordrhálfa /. severní část zeměkoule. notinn part. prét. od njóta. nótt (g. nahts) /. (nsetr nattar; nabtr) noc, um nóttina přes noc, um nóttina eptir v příští noci. nú (g. nu) adv. nyní, teď; nú er nyní kdy. nýkominn a. nově přišlý, nfr (g. niujis) a. (ak. -jan) nový, af nýju znovu. \ nyt /. (-jar; jar) užitek, nýtr a. užitečný, prospěšný. prospěch. wer adv. blízko, blízko u čeho (s dít); komp. a superl. nabr(r), nabst blíže, nejblíže; pví nsest zakrátko, co nejdřlvs, pik, potom. nser(r)l, nsstr a. bližší, nejbližší. najtr gen. sg. a nom. pl. od nótt. nseda konj. prét. od ná. nqkkurr, nokkur, nakkvat nokkvat nqkkut neurč. zájmeno: kdosi, někdo, některý, nějaký, jakýsi. n. nakkvat jako adv. něco, trochu, snad; dat. nokkuru u komparativu: nokkuru gerr poněkud přesněji 30. óhrunnlnn a. nespálený, nedohořelý. ódadlr pl. f. zločiny; fyrir ódadir pínar pser za tyto tvé (v textové souvislosti: své) zločiny N IX. oddr m. (gen. oz) špice, ostří. ot A. předl: s ak. (v próze bývá staré of nahrazováno dřívějším adv. yfir a preposicí um; of a um se užívalo promiskue, později nabylo um převahy) 1. přes, na: serkr nam at ganga sundr of sídur krunýř počal pukati na bocích 31 (29), sloka 25, 5 8 (Neckel, Olossar 130b: uber die Seiten hin. von oben bis unten); sijgn eda ppjgn haf pú pér sjálfr of hug (God. B Sd. 20, 4-6 má varianty: hefdu, í hug) mluvu nebo mlčeni sám si to rozhodni (vlastně: uvažuj sám u sebe ve svém srdci = sáni. si to rozhodni) 21/20, sloka 20 (příslušné místo v Eddě, Sd. 20, 5 překládají: bratří Qrimmové: bedenk in démem Herzen; Simrock (resp. Neckel, Kuhn): Sagen oder Schweigen ersinne dir selber; Akerblom: tank och avgór; Larsen: g0r du selv dit Valg; Oenzmer: wáhle du selbst; E. Walter: rozvaž 222

51 a rozhodni). 2. časově: of kveldit navečer. B. adv. přilil: of ungr příliš mlád, of gamall přilil starý, of síd přilil pozdí. C. expletivnl částice, jen v poesii: u part. prlt.: margan hefik fors of farit mnohý jsem vodopád proplul 14, sloka 3 (Rm. 2, 3); nú skaltu kjósa, allz pér er kostr of bodinn vyber si nyní, když je ti dána volba 21 (20), sloka 20 (Sd. 20,1 2, kde však um bodinn); u préterita: pser of réd, {wer of reist, bíer of (R um) hugdi Hroptr ty (runy) vyložil, ty vyryl, ty vymyslil Hropt 21(20), sloka 14 (Sd. 13,4 6); u inf. po modálnlch slovesích: ástrád pín vil ek Q11 of hafa (ve slovníku Ranischovč na str. 127 of omylem vynecháno) tvé láskyplné rady chci všechny zachovat 21(20), sloka 21 (= Sd. 21, 4 5, kde jen...ek vil Q11 hafa). O původu a užíváni partikuli. of o um srov. H. Kuhn, DasFiillwort of um im Altwestnordischen, Góttingen 1929; Ingerid Dal, Ursprung und Verwendung der altnord. Expletivpartikel of, um (Avhandlihger utg. av bet Norské Videns.-Akademi i Oslo. II. Hist.-Filos. Kl. 1929, No. 5) azur Geschichte der schwachtonigen Prafixe im AltnordischenfNorsk Tidsskrift for Sprogvidenskap 4,1930, ).Necklůvnázor:,,alsBog. Expletivpartikel, d. h. scheinbar als blobes Versfúllsel vor Part. Prt. u. finiten Verbformen, urspr. meiat gleichbedeutend mit dem perfektivierenden ga-, gi- des Got. u. der sůdgerm. Sprachen" (srov. Glossar 130), poněkud obmčníný, doplnlný a houževnatí, hájený I. Dolovou, nelze naprosto schvalovat, poněvadž se of um vyskytuji i před prél. durativnlch sloves. 0 lom pojednám na jiném místě. ófagnadr m. starost, též: trest. ofan adv. shora, nahoru; af landi Ofan shora, ze země; leggja pár á ofan položití nahoru (na hranici) 33; fyrir ofan e-t přes, nad: nú skýtr Sinfjotli blódreflinum fyrir ofan helluna ok dregr fast tu strčil S. hrot meče nahoře přes (nad) plochou skálu a tahal jím silně sem a tam 8. olarr adv. dále nahoře. otgódr a. příliš dobrý. oflítlll a. příliš malý, příliš málo. ofmlklll a. příliš velký, příliš mn oho. ofr (of) n. příliš veliké množství, nadbytek* přebytek. olrelll n. přesila. otrharmr m. nadměrný žal. otrhugl m. 1. opovážlivost, smělost, troufalost. 2. odvážný, smělý muž; mestir ofrhugar nejsmělejší. otrkappsmadr m. bojechtivý muž. ofrlld n. přesila. ofselna (ad) příliš dlouho váhali. oisi m. zpupnost. Afúss a. žádostivý, chtivý, dychtivý. ógn /. bázeň, strach, děs, hrůza. ógurllgr a. hrozný, strašný, děsný. ok (g. auk) konj. a adv. 1. a, i; bsedi ok. jak tak; 2. také. ók prét. od aka. okkar, okkr gen. a dat. duálu od ek. okkarr přiví, zájmeno náš (týká se dvou). ókuunr a. neznámý. olea (ad) naolejovati, pomazati: Gestr lagdiz pá nidr, hann bad pá olea sik G. ulehl a prosil, aby se mu dostalo posledního pomazání N XII. óp n. výkřik, křik. opinn a. otevřený. opna (ad) otevřití, opnaz otevřití se. opt (g. ufta) adv. často, zhusta; optar komp. častěji, už více; optast superl. velmi často, nejčastěji. 6i (g. TIS) předl, s dat. z, ze, (srov. af, frá) a) místně: z (týž poměr k í jako poměr předložky af k předl. &): ganga or tullini, fara ór landi, min ór helju bída očekávali mě z podsvětí 43; b) o jiných okolnostech: vakna ór svefni probudili se (ze spánku); knoda ór mjjli hnísti, uhnísti z mouky (chléb) 7; hafa inn minna hlut ór málům při sporech vyjiti na prázdno 11; margr lifnar ór lítlum vánum mnohý žije, třebas bylo málo naděje. órad n. zlá rada, podlý záměr. ormgardr m. hadí ohrada, hadí jáma. ormr (g. waúrms) had, drak. ormsllkl n. podoba, vzhled draka. orpinn part. prét. od verpa. orrosta /. boj, bitva, zápas. órskurdr m. rozhodnuti. 223

52 ord (g. waúrd) 1. alovo, 2. poselství. ordlnn part. prét. od verda. ósk /. přání, at Qskum podle přání. óskírdr a. nepokřtěný. óskmsr /. valkýra (zejména valkýra v Ódinových službách; pův. vyvolená adoptovaná dívka, reip. dcera, srov. ósk, maer). oss dat. a ak. pl. od ek. fisvidr a ósvinnr a. nerozumný, nemoudrý. otr m. (-rs) vydra. otrbelgr m. vydři kůže. otrsgjqld n. pl. pokuta, výkupné za zabitou vydru; též poetický opis pojmu pro zlato, o četných opisech, tzv. kenningar, srov. v prozaické EdděSnorrihc\kap.32 (34) 43 (46) kde Snorri probírá a vysvětluje vznik a původ opisů pro zlato. Srov. také oddíl 87. Oold und Silber v průkopnické práci R. Meissnera, Die Kenningar der Skalden. Ein Beitrag zur skaldischen Poetik (Rheinische Beitrage u. Hůlfsbucher zuř germ. Philologie u. Volkskunde, I. Bd.), Bonn u. Leipzig ótta (g. uhtwó) /. ranní šero, přítmí, úsvit, svítání, velmi brzy zrána. óttaz (ad) báti se, strachovali se. ótti m. hrůza. óumrcedillgr a. nevýslovný, nepopsatelný. óvarr a. neočekávaný, nečekaný; á óvart nečekaně; óvorum bez nejmenšiho tušeni. óx prét. od vaxa. oxl, uxi (g. aúhsa) m. (dat. pl. yxum) vůl. ozins gen. od oddr s postponovaným členem. ód prét. od vada. ódamalugr a. mnohomluvný, štěbetovy. pallr m. lavice. penningr, peningrto.nejmenši penízek, ór; pl. peníze. plokka (ad) oškubati. prímslgna (ad) pokřižovali, označili křížem. prýdi /. pýcha, lesk, nádhera, sláva. próta (ad) zkoušeli, ukázali se, prófadiz svá vyšlo najevo NI. purpur!to.purpur, purpurová (hedvábná nebo sametová) látka. B rangr a. převrácený, obrácený, křivý; rangr eidr křivá přísaha. raní m. tlama, huba. rata (z pův. hrata; ad) klopýtnouli, vrávorati, klesali. raun /. zkouška, zkoušení, zkušenost; gera raun hér til učinili na to zkoušku 12; gen. raunar adv. ve skutečnosti; pá var samt undir raunar ale ve skutečnosti se přece skrývalo za ním (rozhovorem) její dřívější smýšlení 40. raudr (y.raups) a. červený, rudý. rád n. rada A. 1. rada: at rádi Signýjar na radu Signyinu 6; 2. co je radno, záhodno, výhodné: konungi sýndiz pat rád at gipta hana králi se zdálo výhodné provdali ji 3; sé ek řádit vidím, jak na to rozhodnuti, plán, úklady; taka, gera rád roz- hodnouti se, učinili rozhodnutí; gera rád vid e-n radili se s kým 35; hennar rád její úklady 32. B. 1. poměry, osud: hon svarar ok segir alt it sanna um sitt rád ona mu dala na to odpověd a řekla mu plnou pravdu o svém osudu 12; nú ferr, sem mik vardi, at okkart rád mundi illa fara nyní se to vyvíjí tak, jak jsem tušil,\ že\ úklad z naší strany špatně dopadne (anebo:'že se náš společný osud bude utvářet špatně) I (43); 2. moc: rád Gjůkunga věc - moc Ojúkovců 26; ydart rád tvá moc partie, sňatek: at af bessu rádi stendr oss mikill úfagnadr že nám z tohoto sňatku vzejde velký žal 4; bat er gcjfgast rád to je (česky lépe: by byl) vznešený sňatek 28. ráda (g. rédan; réd, rádinn) A. 1. raditi, dáli radu; r. e-m e-t poraditi komu co; 224

53 r. e-m rád udíleti radu komu: eigi má pér rád ráda nemohu ti dáti radu raditi se o čem: rád um med oss uvažuj o tom se mnou, porad mně rozhodnouti, provésti: er petta řádit je o tom rozhodnuto 42; er rádinn minn bani má smrt je rozhodnuta, resp. o mé smrti bylo již rozhodnuto 35; ok fyrir betta skal ek rádandi bíns dauda a kvůli lomu způsobím tvou smrt 31. S předložkami: ráda á handr e-m napadnouti koho 1; r. fyrir rozhodnouti o tom 7; r. til bana e-n určiti koho k smrti 5; ráda til saka vid e-n provinili se proti komu, na kom: ok snemma rédu bér til saka vid hann ok vid mik a brzy jste se vy proti nčmu a proti mni provinili 32; T. um e-t nakládali, naložili libovolní s čím: ok rédum um eignir peira a nakládali jsme libovolní s jejich vlastnictvím 40; muntu einn vid mik ráda ty sám můžeš o mní rozhodovali 40. med. rádaz rozhodnouti se pro co; rádaz í hernad (i ferd) vydávali se na loupežné výpravy, rozhodnouti se k cestí 8, 34; podobní rádaz í móti vyrazili proti komu: Sigurdr réz nú í mótti beim mikla manni S. vyrazil proti tomu velikému muži N VII. B. miti moc nad čím, vládnouti, panovali: ráda lidi, londum, fé, audi, gulli; ráda fyrir Gautlandi panovali nad Oautlandem 3; bródir Hoddbroz konungs, er bar réd fyrir er heitir at Svarinshaugi bratr krále Hoddbroda, který panoval nad krajem zvaným Na Svarinhaugu 9; bidr pó fedr sinn ráda pessu, sem Qdru pví, sem til hennar toeki prosila otce, aby o tom rozhodl, jakož i o ostatním, co by se ji ještí týkalo 3. C. hádati, uhádnouti, vykládati, vyložili: r. draum: rád drauminn vylož mi sen 26 (a často); r. rúnar vyložili runy, čisti: paer (rúnar) of réd Hroptr ty vyložil Hropt 21, sloka 14 (= Sd. 13,4); ráda ek né máttak vyložit jsem je nedovedla 34, sloka 28,4 (= Gdr. II, 22, 4); ek réd rúnarnar vyložila jsem si ty runy 36. rádagerd /. rada. rádahagr m. sňatek. ráddjúgr a. schopný udíleti rady (Zoega: full of deviees); at hann mundi verda ráddjúgr že může mít dobré rady N VI. rádgjafl m. rádce. regin (g. ragin) 'n. pl. určující mocnosti, bohové. reis prét. od rísa. reist prét. od rísta. reid (reitt) prét. od rída. reid /. (-ar; -ar o -ir) 1. jízda koňmo, ježdíní, 2. vůz. reida (dd) pohnívati, reidask rozhnívati se, rozzlóbiti se. reida (dd) 1. vrhnouti, mrštili, mávati; 2. (rovná se g. raidjan) zaplatili, vydali. reidl /. zloba, hněv, vztek. reldi n. postroj. reidlara a. pouze ve spojení: verda vel reidfara miti slastnou cestu na moři 5. reidr a. rozhnívaný, rozzlobený, hnívivý. reidullgr a. rozhnívaný, rozlobený, hnívivý, reida /. obsluha, posluha; til reidu vera posloužili komu. reka (g. wrikan; rak, rákum, rekinn) l.hnáti, odehnali; r. í brott vyhnati; r. i bond spoutali; ylgr rak foetrna í stokkinn vlčice se opírala nohama o kládu reka e-t at e-m vyčítali, předhazovali: hvat reki pér (= rekid bér) at oss co mní vlastní vyčítáš 30. rekkja /. lůžko. rekkr m. muž, hrdina. renna (g. rinnan; rann, runnum, runninn) téci, bížeti, plavati; hvat er bat fiska er rennr flódi i jaká ryba je to, jež pluje v proudu 14, sloka 2 (= Rm. 1,1 2); r. eldin řítiti se do ohni 30; bar munu akrar renna pole s obilím se tam budou- vlnit 36; er af bér rennr, mantu idraz co hovoříš, toho budeš litovali 30. renna (g. rannjan; nd) kouleli, přivésti do pohybu: bau leika sér á gólfinu at gulli ok renna pví eptir gólfinu hallarinnar ti si hráli na podlaze se zlatými kroužky a kouleli je po podlaze síní 8. rera prét. od róa. rétt 2. sg. prét. od ráda. rétta (g. garaíhtjan; tt) vystrčili, uchopiti: ok (ylgr) réttir sídan tunguna í munn honům a vstrčila (vlčice) mu pak jazyk do úst 5; hann réttir i mót hcjndina kerinu ok tók hond hennar med on uchopil pohár a vzal ji přitom za ruku Sága o Volsunzích 225

54 réttr (g. raíhts) a. vzpřímený, rovný; n. rét adv. správné. reyna (nd) vyzkoušeli, zkusili co, pokusili se oč; ok pat er hans skemtan, at... reyna sjálfan sik í stórraedum a to byla jeho kratochvíle... osvčdčiti sám sebe v hrdinských činech 23; reyndr vyzkoušený, osvčdčený; neos. vazba: pá reyndi ukázalo se 32; en pó uran pat nú skjótt reynt verda avšak o tom bude brzy rozhodnuto N III. reynd /. podstata, jen v gen. reyndar = re vera, ve skutečnosti: en var (Gestr) pó reyndar heidinn ve skutečnosti však byl pohanem NI. reyrteinn m. rákosové stéblo, rákosová třtina. ribbaldt m. rváč. riddari m. rytíř. rif n. žebro. ríla (reif, rifům, rifinn) roztrhnouti, roztřhati, vytrhnouti. rifna (ad) trhati se. ríki (g. reiki) 1. moc, panství, vláda; 2. říše, království. ríkismadr m. vznešený, vážený muž; muž vyššího stavu, mající podii na vládě. ríkr (g. reiks) a. (-jan a -an) 1. mocný, vážený, ctěný, 2. bohatý, zámožný. ríkuliga adv. okázale. rísa (g. urreisan; reis, risum, risinn) vstáti, povstati, rísa upp zvednouti se, vzpřímili Sd rísta (reist, ristum, ristinn) 1. ryti, vryti, vyryti (runový nápis do kamene); r. rúnar (stan) vryti runy; 2. rozštěpili, rozřiznouti, rozpárati; pá reist hann ofan ór hofudsmátt ok í gegnum nidr, ok svá út í gegnum bádar ermar i rozřízl je (brnění) nahoře od otvoru u hlavy až, úplně dolů a stejně tak po obou rukávech 21. rísta blódgrn á baki e-m vyřezali někomu krvavého orla na zádech N VI. rída (reid, ridum, ridinn) jeti koňmo, jezdili; r. hesti jeti na koni, r. Grana jeti na Oranim; r. fjoll ok dali jeti přes skály (skalnaté pohoří) a údolí 29; rída eld, rída vafr- rída (starší vrída; reid, ridum, ridinn) vzíti; loga jeti přes oheň, přes plamenný val; rída í her jeti v bitevní řadě, jeti do boje.- mazati, třiti; rída e-t á e-t mazali něco na něco, namazati něco člm: at hann skyldi rída á andlit Sigmundar (hunang) aby namazal Sigmundovi obličej medem 5; par sem hunangit var á ridit tam, kde byl namazán med, tj. tam kde byl pomazán medem; rída í tjoru namazali dehtem I (43). rjóda (raud, rudům, rodinn) zbarviti potřísnili. rjúla (rauf, rufum, rofinn) roztřhati, (krví), porušiti; r. heit, soeri porušiti slib, přísahy; rjúfaz býti zničen, zahynouti, zaniknouti: njóttu, ef pú namt, unz rjúfaz regin používej jich (run), když sis je osvojil, až bohové zaniknou 21 (20)) sloka 19, 5-9 (= Sd. 19, 8 9). Formule rj úfaz regin naznačuje zánik světa (ragna-rok), srov. Neckel, Olossar 136b s. v. regin. róa (roera rera, róinn) veslovati. roskinn a. dospělý. rót /. (-ar; roetr) kořen. rodinn part. prét. od rjóda. rodra /. krev. rugakr m. žitné pole, žilniště. rúm (g. rúms) n. prostor, místo. rún (g. růna) /. (-ar; -ar) 1. tajemství, 2. písmeno, runový znak, runa. rafr m. střecha. rez, rad viz ráda. rcekiltga adv. ohleduplně, láskyplně. rcekja (-ta, -tr) starali se, lítt r. trochu zanedbati: klaedi vár liggja hér lítt roekt naše šaty leží zde trochu zanedbány 36. rada /. slova, řeč, sdělení, vylíčení: hon gerdi sér lett um roedur viz lettr. rada (g. ródjan; dd) mluviti, praviti, vypravovali; roedaz vid raditi se, rokovali r. vid e-n mluviti ke komu r. um e-t mluvit o čem. rodd (g. razda) /. hlas, řeč, křik. S sá, sú, pat (g. sa, só, pata) zájmeno ukazovací 1. ten, ta, to; tento, tato, toto; k m. f. hann, hon je neutr, pat; pl. osob. zájm. je zastoupen tímto ukaz. zájm.: peir, pffir, pau; sá madr tento muž, sá konungr tento král; často ve funkci členu, též ve spojeni se 226

55 členem: pat it mikla gull 19; 2. samostatně ve významu on, ona, ono, tento, onen atd.: beir bera veidi šaman (oni) sebrali svou kořist 1; fraendsemi beira jejich přátelství (vlastni: amicitia.eorum); lýkz med bví sjá bardagi, at tato bitva se skončila tím, že 9; bví nasst zakrátko, co nejdříve; 3. před relativními částicemi er, sem: sá madr, er (ten) muž, který; bat lid, er zástup, který; 4. ten, lakový: siti sá engi heima, er berjaz vili nechť nesedí žádný takový (nikdo) doma, který chce bojovati 9. Pl. beir, paer, bau se užívá: 1. neutr, bau společní pro mask. a fem.: taka bau (Sigmundr a Signy) bat rád rozhodli se 6; dróttning veit nú, hvar beir (Sigmund a Sinf jotli) eru, ok vili hitta bá; ok er bau (Sigmund, Sinfjotli a Signy) finnaz, gera bau (opít všichni tři) bat rád, at beir (tj. jen mužové: Sigmund a Sinfjotli) leitadi til fodurhefnda, er náttadi královna nyní védéla, kde se zdržují, a chtíla je vyhledati; a když se sešli, učinili rozhodnuti, ie provedou pomstu za otce, jakmile nastane noc 8; dokladů na bau pro mask. a fem. je v každé sáze mnoho: 2. předcházející pl. se vztahuje na dva, resp. na více osobních předmětů v sg.: bau Signy ok konungr S. a král 8; často je uvedena za předcházejícím plurálem jen jedna osoba, znalost druhé se předpokládá z kontextu: beir Sigmundr = Sigmund a Sinfjotli 8; beir Reginn = Sigurd a Regin 16; tók hon sonu beira Atla konungs uchopila své a krále Atliho syny 40; srov. také: skulu beir fara bádir brobdr einn veg (srov. beir bádir brosdr) nechí se raději ubírají oba bratři touž cestou 20; Gunnarr konungr ok beir broedr Ounar a jeho bratr 35. Neutr, bat se vyskytuje v těchto tvarech a) dat. bví: ferr bví fram um hríd šlo to tak delší dobu, tj. dařilo se d. d.; bví at, fyrir bví at bvíat proto, žé; protože, poněvadž; před komp. o tolik, tím: hann var bví ástsaelli, sem hann var ellri af QIIU folki čím byl Sigurd starší, tím byl u všech lidí oblíbenější 15; u) gen. bess, til bess er tak dlouho, až: beid Helgi bar til bess, er mikill flokkr kom til hans ór Hedinsey Helgi tam čekal tak dlouho, až přišel k němu z Hedinseye veliký zástup 9; Sigurdr rídr nú langar leidir, ok alt til bess, er hann kemr upp á Hindarfjall Sigurd jel nyní po dalekých cestách, až konečně přišel nahoru na Hindarfjall (na Srnčí horu) 21; před komp.: bess betr tím lépe 5. sá prét. od sjá. safna (ad) shromážditi (e-u). sága /. 1. sága, vypravováni, životopis, pověst; nefna til SQgunnar, geta vid sijguna v pověsti, sáze uvádíti, zmíniti se; hann er ekki vid bessa sggu v této povísti (sáze) se už více nevyskytuje 9; sága er til bess vypravuje se o tom pověst 13; 2. obsah, látka ságy: er bessi rceda til minnar sjgu to je vypravováni mého životopisu, tj; to je dodatek k vylíčení mého života, resp. to stačí k vylíčení mého života povídka: SQgu binni tvou povídku (tj. tvůj příspěvek k společné zábavě) N III; vita póttumz ek pat fyrir, at pér mundid heyra vilja adra SQgu mina už předem jsem věděl, že si budete přát slyšet ještě druhou část mé povídky (tj. ještě jiné moje zážitky) N VIII. sagda, sagdr od segja. saka (g. sakan; ad) žalovati, viniti, nařknouti; sakaz 1. dělati výčitky; 2. s. vid e-n hašteřiti se, hádati se, vadili se. saklaus a. nevinen, bez viny; at saklausu bez důvodu, bezdůvodně. salr m. (-ar, -ir) sál, dvorana, síň. sama (samda, samat) slušeli se, hoditi se. šaman (g. šamana) adv. spolu, dohromady, einn s. sám; alt šaman stejně. samborlnn a. pocházející od jedné a téže matky. samlcjr /. soužití. samjafn.a. stejně dobrý. samr (g. sama) a. ponejvíce v slabém tvaru sami týž, tentýž; ferr inu sama fram jde pořád tak dále = nedochází k žádné zmíní 2; sem samt sé jako by to bylo totéž = stejně tak 6; neutr, samt a á samt spolu, dohromady nepřetržití, za sebou; níu nsetr samt (í samt) devít nocí bez přerušení, d. n. za sebou 5, 7. camveldl n. manželství. samvista /. soužití, manželství. sauna (ad) dokázali jako pravdivé, potvrditi. sanntródr a. zpraven o čem. 227

56 sannligr a. správný, vhodný; n. jako adv. sannligt správní. sannr a. (neutr, satt) pravdivý; segja satt mluviti pravdu; mun hitt sannara to bude asi pravdivější 9; hon svarar ok segir alt it sanna um sitt rád ona mu dala na to odpověď a řekla mu plnou pravdu o svém osudu 12; sonnu sagdr právem obviněný 22. sár (g. saír) n. rána. sárllga adv. bolestně. sárr a. 1. raněný; 2. bolestný, trpký; sárast minna harma nejbolestnější z mých utrpení 31; lítit mundi slíkt sárt bykkja Volsungi něco takového edd se Volsungovci málo bolestné 7; neutr, sárt adv.: hon kvad honům mundu sárt vid verda podotkla, ze patrně pocítil přitom bolest 7. satt n. od sannr. sáttr a. usmířený, jednotný, svorný; allir urdu á eitt sáttir, at varla saei slíkan mann všichni byli v tom zajedno, že sotva kdo kdy viděl takového muže 39. sauma (ad) šiti, přišiti, vyšívali; at hon saumadi at hondum beim med holdi ok skinni že jim přišila halenu (na obou pažích) k rukám s masem a kůži 7; ok saumadi á bau stórmerki, er Sigurdr hafdi gert a vyšívala na něm (koberci) ony hrdinské činy, jež Sigurd vykonal 25. sé konj. prés. od vera. sé prés. od sjá. set prés. od sofa. sela (ad) uklidnili, utišiti; obyč. med. sefaz mírnili se, uklidniti se: ef sefaz msetti aby její žal byl uklidněn 33. segja (sagda, sagdr) říci, praviti, vyprávěti, rozhodnouti; s. e-m e-t říci komu co; hann segir on to praví, on to sděluje; svá segir í Sigurdarkvidu tak se praví v Písni o Sigurdovi 31; bat er sagt, svá er sagt, at vypravuje se, že; s ak. s inf.: seg oss illa kunna hennar meini řekni, že je mi líto jejího žalu 31; segir Sigurd deyja skulu pravil, že S. musí zemřlti 32; segir bú hann borinn, pá er fadir hans fell řekla jsi, že se narodil, když jeho otec padl 26; segir hana svá stóra dodal, že je tak hrdá 29; vit skulum segja hana okkra dóttur řekneme, že je to naše dcera I (43). segja e-n obviniti, obžalovali; segjaz vyložili, prohlásili: segz konungsdóttir prohlas o sobě, že jsi královská dcera 12; bá er beir s<jgduz eigi mundu hrasdaz Volsunga když tvrdili, že se nebudou bát Volsungů 17. s předložkami: segja frá e-u vypravovali o čem: segir frá beim manni vypravuje se o muži 1; segja e-m fyrir předepsati, uložiti, určití: Sigurdr gerir grafar eptir bví, sem fyrir var sagt Sigurd vykopal jámy podle toho, jak mu bylo uloženo 18; segja til e-s prozradili někoho, něco udali. segl n. plachta. seglmarr n. plachetní kůň = lod. selnn a. pozdní, pomalý; neutr, seint adv. pozdě. seldkona /. čarodějka, kouzelnice. selja (g. saljan; ld) vydali, předali. sem A. částice a adv. srovnávací (jemuž může a nemusí předcházet svá, slíkr) 1. jak, jako: hjálmr skygdr sem gler přilba lesknoucí se jako sklo 9; ger, sem vér bidjum učiň, jak prosíme (očatd.) 34; 2. jako by (konjukces konj.): brá sverdinu ór stokkinum, ok var sem laust laegi fyrir honům vytáhl meč z kmene a vypadalo to, jako by volné před ním ležel 3; bá laetr hann nú, sem hann hirdi ekki um betta mál tvářil se nyní tak, jako by té řeči nedbal 3; lát, sem lifi Sigurdr ok Sigmundr počínej si tak, jako by žili S. a S. 34; 3. s významem zesilovacím jako naše co u superlativu; sem hreystiligast co nejstatečněji. B. ve významu relat. partikule jako er (místo relat. zájm.), např. sú náttúra, sem táž přirozená vlastnost, která (resp. jaká) 8, a lak často. senda (g. sandjan; nd) poslali, zaslati. sendifor /. cesta spojená s poselstvím. sendimadr m. posel. senn adv. 1. najednou, ve stejnou dobu; allir senn všichni najednou; einn senn pokaždé jeden; 2. ihned. sénn n. sét part. prét. od sjá. sér dat. k sik. serkr m. (-s a -jar; -ir) zbrojní kabátec (též košile, halena). sess m. lavice, sedadlo, sídlo, křeslo. set n. sedadlo, křeslo, lavice. setja (g. satjan; setta, settr) 1. vsadili. 228

57 uvrhnouti; s. i ormgard uvrhnouti do hadí jámy, setja í f jotra dáti do želez; s. í stokk vsaditi do klády; e-m er sett torg ok annarr farargreidi: pro nikoho se koná trh a jsou mu poskytnuly i jiné výhody 11; setja segl haera plachty vytáhnouti výše 9; pat rád líz mér illa sett tato rada se mi zdá skrz naskrz nevhodná 32; s. šaman rúnar: paer um setr allar šaman ty je (tj. runy) všechny skládáš21(20), sloka 9 (= Sd. 12, 6): setja upp merki vztyčiti prapor 11; setja rád vid, at zabránili tomu, aby: ek póttumz rád vid sett, at eigi koemi pér domnívala jsem se, žejsemtomu zabránila, abyste sem přišli38; setjaz posaditi se, zaujmouti místo: konungr er par hafdi í sez král, který se tam posadil (usadil, který strhl na sebe říši) 8; sez par í pak si sedni do jedné jámy 18; setjaz upp zvednouti se, vzpřimiti se 31. setja vid dáti do zástavy, vsaditi se o něco, dáti do sázky: lítit er mér um vedjan ydra, pó at pér setid penninga ydra vid málo se mně líbí vaše sázka, neboí vynakládáte na to (dáváte do sázky) zcela zbytečně své peníze N III. setr n. sídlo, obydli. séttl (g. saíhsta) num. šestý. sex (g. saíhs) num. šest. sez viz setja. sedja (sadda, saddr) nasytili, nakrmiti. sía (ad) procedili. slgla (ld) plachtiti. signa (ad) žehnali, požehnali (full naplněný pohár, roh); signa sik pokřižovati se, poznamenati se křížem. slgr (g. sigis) m. (-rs) vítězství; a. hafa, fá, vinna vitěziti. sigrsaell a. vítězný. sigrúnar /. pl. runy vítězství. sik (g. sik) ak. refl. zájm. (sin, sér, sik) se, sebe. slllr (g. silubr) n. stříbro. sinn (g. seins; /. sin, n. sitt) přiví, zájmeno 3. os. jeho, její, jeho. sinn (g. sinps) n. doba, čas, -hrát, um sinn jednou, jedenkrát, átta sinům osmkrát, hundrad sinnum stokrát; í annat sinn po druhé, it pridja sinn po třetí; eitt, eitthvert sinn jednou (aliquando);i petta sinn tentokrát, efsta sinn naposled. sinnadr a. nakloněný, nablízku. sitja (g. sitan; sat, sátum, setinn) 1. seděti: konungr sat á haugi 1; 2. pobývali, zdržovati se, prožiti: s. heima seděti doma; fimm misseri var Sigurdr par, svá at peir sátu med froegd ok vingan dva a půl roku pobyl tam S., prožili spolu čas ve slávě a přátelství 28. s předl, a příslovci: s. eptir zůstati; hér sitr nú eigi eptir sonr ne dóttir mik at hugga nyní mně nezůstali ani syn ani dcera, aby mi poskytli útěchu 43; s. um pat at + inf. přemýšleli, jak by: Gudrún sitr um pat at veita konungi nokkura mikla skomm O. přemýšlela, jak by králi způsobila velkou křivdu 40; s. yfir e-m seděti nad kým (nemocným nebo mrtvým), zabývali se kým, pečovali o koho: Hjordís sitr nú yfir honům Hj. pečovala o něho (o Sigmunda zraněného k smrti) 12; nú verdum vér at sitja yfir mági várum ok bródurbana 32. sízt viz sídr. síd /. jen ve spojeni um sídir nakonec. síd (g. seibus a.) adv. (komp. a superl. sídar, sídast) pozdě, of síd příliš pozdě; lítlu sídar o něco později, lítlu sídar en krátce potom. sída /. strana. sldan 1. adv. od té doby, později, nato; 2. spojka: od tě doby, co; s. er když. sídarl, sída(r)str a. komp. a superl. pozdější, nejpozdější; poslední. sldr (g. sidus) m. (-ar, dat. sid; -ir, -u) mrav, zvyk; at fornum sid podle způsobu pohanství, podle pohanského zvyku; mravy. sfdr a. dlouhý, svislý. sídr, sízt komp. a superl. adv. méně, nejméně; eigi sídr neméně, stejně tak. sldsamr a. řádný, mravný, jemných mravů. sldvenja /. mrav. sjá = pessi (též ak. od saer). sjá (g. saíhvan; sá, sám, sénn) 1. viděli, spatřili: Sigmundr gengr út ok sér, hvar hrafn flygr med bladit 8. vyšel ven a spatřil jak havran přiletěl s listem 8; pá sá peir skjaldmeyja flokk mikinn, svá sem í loga s»i tu spatřili zástup štítonosných panen, jako by se dívali (tj. jako by se lidé vůbec něm. man) do ohně 9; podobně: en svá var sjárinn, sem í rodru ssei a moře nabylo 229

58 barvy, jako by se člověk díval na krev patřiti, prohlížeti, rozpoznali: ef bú vilt laeknir vera ok kunna sár at sjá chceš-li se lékařem stát a rozpoznat rány (Genzmer:...und Krankheit erkennen willst, A. A- kerblom:... ok se, om ett sár bringar dod, M. Larsen:... og kunne syn et Saar) 21/20, sloka 13, 2-3 (= Sd. 11, 2 3); segl beira vám mjok vondud ok ítarlig at sjá jejich plachty byly vyrobeny s pečlivosti a byly na pohled nádherně sjednali; ok vel maetti fadir minn sjá rád fyrir mér můj otec by byl jistě sjednal (byl by si vyhlédl pro mne sňatek). 4. dověděli se; předvídali, tuíiti; bessi tídendi sá lanzmenn o těchto událostech se dověděli obyvatelé tohoto kraje 9; ok engi mátti sjá, hversu fara mundi beira í millum avšak nikdo nemohl tušiti, jak to s nimi dopadne. s preposicemi: sjá á e-t patřiti, dívali se nač: herdar hans váru svá miklir, sem tveir menn vaeri á at sjá jeho ramena byla tak veliká, jako by dva mužově byli k vidění (stručně: jako ramena dvou mužů) 23; sjá fyrir e-u starali se oč, postarali se oč: ok illa hafa beir fyrir sínum hlut sét avšak špatně se postarali 0 svou věc 32; hvat skulum vit sjá fyrir barni bessu jak se máme o to dítě postarat? 1 (43); sjá fyrir um e-t předvídali: en lítt megu vér sjá fyrir um ydart líf málo mohu sice předvídat o tvém životě 22; sjá gegn pohleděli do čeho: augu Sigurdar váru svá sn >r, at fár einn bordi gegn at sjá Sigurdovy oči byly tak pronikavé, že jen málokdo si troufal do nich pohleděl 32; sjá vid e-u chránili se koho, čeho; střici se koho, čeho: sé vid illum hlutum, baedi vid meyjar ást ok mannz konu chraň se zlého: (střež se) jak lásky k dívce, tak i lásky k vdané ženě 22; full skaltu signa ok vid fári sjá roh požehnej a bud na pozoru před nebezpečím 21/20, (sloka 11,1-2 = Sd. 8,1-2). - til at sjá správně se podívat = posoudit: ok bat hyggju-vér, at hann kunni ekki til at sjá, er hann ansar ekki um slíka hluti domníváme se, že to nedovede správně posoudit, když si nevšímá takových věcí NII. sjaldan (g. sildaleiks) adv. zřídka, sjaldnar řidčeji. sjálfr (g. silba) zájm. sám; bá var vid sjálft, at už už se zdilo, že 9. sjállrádr a. nezávislý; váru menn sjálfrádastir at lifa znali nenucený způsob života N X. sjár m. = saer. sjatna (ad) zmenšili se, přestali. sjau (g. sibun) num. sedm. sjór viz saer. sjóda (saud, sudům, sodinn) vařiti, vřlti. sjódr m. pytlík. sjúkr (g. siuks) a. nemocný, churavý. skala (g. skaban; skór, skafinn) škrabati, s. a f seškrabali. skafl m. sněhová závěj, návěj, kupa sněhu. skal prés. od skulu, skáld n. skald, básník. skali prét. od skjálfa. škáll m. obytná budova, obytné staveni, obytný pokoj. skálm /. krátký meč. skaltu = skalt bú. skammir viz skgmm. skammr a. krátký, skamt hedan á brott, skamt frá v krátké vzdálenosti, skamma stund krátkou dobu; mun skamt at bída, ádr bitrt sverd man standa í minu hjarta nebude třeba dlouho čekati, až (než) ostrý meč bude trčet v m,ém srdci 31; nú man skamt at bída, ádr bér munud upp festir nebude třeba dlouho čekati, až budete pověšeni 37; skamt laetr pú illz í milli rychle vystřídáš zlo zlem 40. skammmr a. žijící krátko, krátkého života. skap n. 1. stav. způsob; 2. způsob smýšlení, mysl, povaha; 3. skojj pl. osud; 4. úmysl, záměr. skapá (ad) 1. tvořiti; 2. určití, stanovití; skapadr allr vid sik rovnoměrně urostlý. skapdaudl a. zralý k smrti, nehodný žiti. skaplyndl n. způsob myšleni, povaha, mysl. skapt n. tyč, oštěp. skar prét. od skara. skarar viz skqr. skardr a. poškozený, snížený; hafa skardan (hlut) míli škodu 40. skauztu = skauzt bú (od skjóta). skada (ad) škoditi. skadi m. škoda. skegg n. (gen. pl. -ja) vousy. 230

59 skeggmadr m. vousatý muž, vousáč. skeid n. běh, rída á skeid klusati, -pádili poklusem 9. skeina (ad) poranili, zraniti. skeinuhsbttr a. způsobující nebezpečné rány (Zoéga: likely, apt to wound); pví at sverdit Gramr verdr peim skeinuhaett nebot meč Gram jim způsobil nebezpečné rány N VI. skerama /. obydli, pokoj pro ženy, komnata určená ženám. skeuimudyrr /. pl. dveře. skemmurnaar /. komorná, pokojská, dívka. gkemmuveggr m. stěna ženského obydli nebo pokoje. skemta (mt) baviti, obveselovati; skemta sér pobavili se, povyrazili se. skcmtan /. kratochvíle, zábava. skenkja (kt) podávali nápoje, nálévati. skepta (pt) opatřili hroty šípů násadami, ostřili. skera (skar, skárum, skorinn) řezali, podřezali. skedja (skadda, skaddr, n. skatt) poškoditi, způsobili škodu. skífn (fd) rozřezali, rozsekali. sklkkja /. plást. sklldi dat. od skjqldr. skilja (skilda, skilidr skildr) 1. rozejiti se: er peir varu skildir když se rozešli 8; 2. rozloučiti se: ádr peir skildu než se rozloučili 1; hér munu vér skilja efsta sinni zde se rozloučíme naposled 43; v temže významu často skiljaz: pá skiljaz peir mágar nato se příbuzní rozloučili 4; skiljaz peir nú vinir rozešli se (rozloučili se) jako přátelé 28; fyrir bví at eigi skjlz hann fyrri vid, en hann hafdi drepit alla fedrbana sína nebot nepřestal dříve, dokud nevyhladil všechny otcovy vrahy 1; 3. pochopili, porozuměli, pozorovali, rozpoznali: beir skildu bádir rgddina oba rozuměli této řeči (vlků) 8; ok er hjartablód ormsins kom á tungu honům, pá skildi hann fuglarodd a když mu krev ze srdce draka přišla na jazyk, tu porozuměl řeči ptáků 19; skilja, at stórtídendum man gegna uvědomili si, že se tu udály veliké věci 12; ok fekk ek bó eigi vist skilit fyrir beiri huldu ale nedovedla jsem je (oči) přesně rozpoznal pro mlhu 31; hon fekk bó skilit af vizku sinni ale přece dovedla je (runy) svou moudrostí rozpoznat 36; eigi fae ek skilit til fulls um aldr binn ještě jsem nepřišel úplně na to, jak je to s tvým stářím, tj. ještě nemám úplné jistoty o tvém stáří N VIII. skllnadr m. (-ar) loučení, rozloučení. skina (g. skeinan; skein, skinům, skininn) zářiti, svítiti, lesknouti se. skinn n. kůže. skinnkjrtlll m. hrubý kpbát z kožišin. skip (g. skip) lod. skipa (ad) 1. pořádali, ustanoviti, určití: honům er ok skipat vegliga at pjóna také bylo ustanoveno, aby mu byla se ctí prokázána služba 24; o osudu: eigi er bat skipat, at vit búim šaman není určeno, abychom my dva žili spolu jako manželé 25; benna konung man bér skipat at eiga toho krále míli ti bude souzeno 34; hann kvad sér pat skipat, at svá gerdi hann brúdlaup til konu sinnar řekl, že je mu souzeno, aby tak slavil svatbu se svou chotí 29; 2. opatřili lod mužstvem: hafa prjú skip ór landi ok oll vel skipud vyjeli ze země na třech lodích, plně obsazených mužstvem 5; 3. při' dělili komu co (e-m e-t), rozděliti mezi (pl. ak.): hann ferr nú yfir landit ok skipar par sínum monnum ríkit táhl pak krajem a rozdělil říši mezi své muže 12; 4. zaujmouti místo v čem (ak.), zařídili se v čem (ak.): ok skipa bádir konungar eina holi oba dva králové se ubytovali v jedné síni 11; 5. vykázali místo komu (e-m), skipa lidi til orrostu sešikovati vojsko k boji: Atli konungr skipar lidi sinu til orrostu král Atli sešikoval svoje vojsko k boji 38. skipan /. chováni. skipstjórnamadr m. velitel lodi. skipta (pt) díliti, rozděliti (e-u): skipta fé rozdávati jmění 31; bá er at jafnadi skipt pak je tak vše rozděleno ve správném poměru (jak se sluší) 33; 2. vyměniti si (podobu, postavu, šaty, hjmum, litům, khedum), skipta aptr litům opít se přestrojili 29; skipt man nú londum zemí budou vyměněny = těmto zemím se dostane nyní jiného panovníka 9; 3. par skiptir eigi at líkendum to, (výsledek) nedopadlo podle očekávání

60 skiptl n. osud, spor, rozepře; ráda várum skiptum: ok mantu einn ráda várum skiptum ty jediný rozhodneš o našem sporu (boji) 39. skíra (ad) íistiti, pokřtíti; skírdr pokřtěný. skírn /. křest. skjaldborg /. hrad se štíty; štítový hrad; menší hrad, na jehož hradbách visely patrně štíty bojovníků. skjaldmer /. panna štitonoška, valkýra. skjálfa (skalí, skulfum, skolfinn) chvěti se, třásli se. skjól n. ochrana, útočiště. skjóta (skaut, skutum, skotinn) razili, slrěiti, střlleti, skolili; hoditi, zabiti, ulovili (čim e-u): nú skýtr Sinfjotli blódreflinum fyrir ofan helluna ok dregr fast tu prostrčil S. hrot meče nahoře přes plochou skálu a tahal mečem silni sem a tam; 8; sídan skauztu fyrir knjám mér nato jsi skolila (zastřelila šípem) zvíře těsně před mými koleny (tj. těsně přede mnou; srov. P. Herrmann: da erschossest du das Tier miř vor demschofl; E. Magnússon & W. Morris: but sithence thou, Brynhild, didst shoot and slay my deer even at my very knees) 26. skjótr a. rychlý, n. skjótt adv. rychle, náhle, záhy. skjqldr (g. skildus) m. (gen. skjaldar, dat. skildi; n. pl. skildir, ak. skjjldu) štít. skógarvqndr m. sukovice, klacek. skógr m. (-ar zřídka -s; -ar) les. skór m. bota. skorta (rt) chyběti, nedostávali se; téměř vždy neosobně: mik skortir e-t (ak.) chybí mně něco; eigi skorti hann hug nikdy mu nechybělo odvahy 23; hann reid eldinn, bviat hann skorti eigi hug til on prorazil ohněm, poněvadž mu k tomu činu nechyběla odvaha 31; er á skorti brúdlaupsgerdina to, čeho se nedostávalo na svatební slavnosti 4. skothrid /. boj střelami, šípy (metnými zbraněmi). skósveinn m. osobní sluha, komorník (pův. ten, který se stará o boty). skrifa (ad) psáti, malovati, ozdobili; skrifa á malovali, vyšívali. sklidil (skreid, skridum, skridinn) plaziti se', plouti, klouzavě se pohybovati: skip Sigmundar konungs, er skridu fyrir land fřam lodi krále Sigmunda, jak pluly podél pobřeží 34. skroktun /. výkřik, křik, povyk. skulu (g. skulan; skal, skylda) míti (povinnost), musiti, chtíti, slouží též k vyjádření futura ve spojení s inf.; někdy může inf. chybět, např.: pér skulud hér velkomnir (doplň: vera) bud zde vítán 25; ok fyrir petta skal ek (doplň: vera) rádandi bíns dauda 31. skunda (ad) = skynda spěchali, utíkali; sk. brott med hlaupi utíkali co nejrychleji I (43). skygdr a. lesknoucí se jako zrcadlo. skylda prét. od skulu. skyldr a. povinen, zavázán; skylt er bat sluší se 42; kvad peim pat skylt řekl, že je to jejich povinnost 34. skynja (ad) zkoušeli, vyzkoušeli. skomm /. hanba, potupa. skor /. (skarar; -ar a -ir) kštice. skorungr m. zdatná, energická osoba (vztahuje se i na ženu). slá (g. slahan; sló, slógum, sleginn) biti; slá borda tkáti; slá horpuna hráti, drnkali na harfu; fair bóttuz heyrt hafa svá med hondum slegit málo lidem se zdálo, že by byli slyšeli tak hrát na harfu rukama 39; slá eldi i hollina zapáliti síň 40; er ridi eld brennanda, er sleginn er um sal hennar kdo by projel plamenným valem, který je rozžehnut kolem její síně 29; neosobní vazba: sleer i orrostu dochází k boji 38. slátra (ad) zabíjeli, poráželi. sleikja (kd) lízali, olizovali. sléttr (g. slaíhts) a. rovný, hladký. sledi m. saně. slíkr (swaleiks) a. takový; slikt často ve významu pat: kjós bér sjálfr hest ok slikt, er bú vili hafa af várri eigu vyber si sám koně a to, co chceš míli z našeho majetku 13; slikt it sama totéž: hann hittir bá Hjjrdísi ok spyrr hana slíks ins sama nato se obrátil k Hjordis a dal jí tutéž otázku 12; hon maelti slikt ona pravila totéž 25. slita (sleit, slitum, slitinn) trhati, roztrhali, roztíti; brynjur slitnar roztátá brnění 17; skúar slitnir odřené boty N IX. slídr m. pochva. 232

61 sló přít. od slá. slokna (ad) zhasnout i. slód /. stopa. sire pres. od slá. smákonungr m. král malé oblasti. amár a. malý, pl. smáir málo. gmida (g. gasmipon; ad) zhotovili, ukovati. smídl n. kováfská práce. smldja /. kovárna. smidjusvelnn m. kovářský tovaryš. smidr m. (-s; -ar o -ir, afc. -a, -i,-u) kovář. snarbrýna (nd) ostře nabrousili. gnarpeggjadr a. ostrý, ostře nabroušený, mající ostré hrany. snarpliga adv. stateční, udatné. snarpr a. 1. ostrý, 2. prudký, odváíný, udatný. snarr o. 1. rychlý, 2. ostrý, pronikající. snemma adv. časné, brzy. snemmr a. časný. snera prét. od snúa. snila /. zdatnost, obratnost, způsobilost. snlldarverk n. hrdinský čin. snlam-edl n. dobrá rada. snjóí (též snaer, snjár) m. (-var. -var) sníh. snídá (sneid, snidum, snidinn) řezali, stříhati, krájeli. snntr (g. snutrs) a. chytrý, moudrý. snúa (snosra o snera, snúinn) 1. obrátiti, vésti: snýr peim í góda hofn vedla je do dobrého přístavu 9; neosobní vazba: sídan sneri mannfallinu ztráta na lidech se obrátila (na stranu Sigmundovu) = tu se porážka obrátila na stranu Sigmundovu 11; 2. obrátiti se: s. heim vrátili se domů 10; snúa á pann fjord mířili do zátoky 9; 3. zmínit, zfalšovat: snúa rúnar á ádra leid zfalšovat, zkazit runy 35; ok pótti hverjum petta undarligt, at snúa svá skjótt sinu skapi vid eins manns ord každému se zdálo podivné, že tak rychle zmínili svůj zámír na podkladí slova jednoho muže NIX. snúa eptir hnáti se za kým: Starkadr vili pá undan leita, en Sigurdr snýr eptir Starkad chtěl utéci, avšak Sigurd se hnal za ním N VII. sofa (svef, sváfum a sófum, sofinn) spáti. sofna (ad) usnouti. soginn part. prét. od súga. sókn (g. sókns) /. útok, boj. sól (g. sauil) /. slunce. sóma (sómda) hodili se, slušeti. sómasamllga adv. sómi m. čest, pocta. čestní. sonar n. stádo vepřů; dreyri sonar 34(32) = = sonardreyri n. krev kance (o tom Gering- Sijmons, Komm. II, str. 60 s. v. sonargoltr Leit- oder Zuchteber). sonarson m. syn syna. sonr, son (g. sunus) m. (gen. sonar, dat. syni; pl. synhs ak. sonu) syn. sóruz viz sverja. sótt (g. saúhts) /. nemoc, taka sótt sótta, sóttr viz soekja. sóttdaudr a. ten, kdo zemřel na nějakou sodlnn part. prét. od sjóda. onemocnéti. spá /. věštba. spá a epáa (špáda, spát) věštiti. spádís /. ženská chránící bytost, valkýra. apakona /. věštkyní. nemoc. spakr a. moudrý, rozumný. spára (rd) šetřili, opomenouti; slíkir menn eru eigi sparandi (part. prés. act. má zde pasivní význam) til ófagnadar u takových mužů se nemá šetřit trestem N VII. spekl /. moudrost. speklréd n. moudrá rada. spenna (nt) napínati. spllllr m. dárce, spillir bauga dárce náramků = kníže. splllvirki n. škoda. spjót n. oštěp, kopí. spor n. stopa. spori m. ostruha. sporná (ad) udupat, dupáním usmrtiti. spordr m. ohon, ocas, konec mostu. gpott n. posměch, výsměch, pohana. spretta (spratt, spruttum, sprotinn) skočili, vyskočili. spurn /. zpráva, zvěst. spyrja (spurda, spurdr) í. ptáti se koho (e-n) po čem (e-s, at a eptir e-u, resp. táz. věta): Helgi spyrr pá at nafni, er fyrir peim var Helgi se tázal po jméně té, která jim velela 9; nú spyrr Sigmundr, hvart búit sé braudit tu se ho Sigmund zeptal, zda je chléb hotov 6; spyrid eigi at neplejte se po tom 40; konungr spurdi eptir, hvar 233

62 synir hans vaeri král se tázal, kde jsou jeho synové dovídíti se o čem (e-t anebo celá víta): margir hafa spurt af ydrum vasnleik, vizku ok kurteisi mnozí se dovídčli o tvé kráse, moudrosti a jemných mravech 26; spyrja til e-s slyšeti o čem, dovídíti se: hvár hofum vér rétt til spurt, at Sigmundr konungr seldi ydr sverdit Gram í tveim hlutum? zdali pak se to zakládá na pravds, co jsem slyšel, že ti Sigmund dal do opatrování meč Gram o dvou kusech? 15. spyrjaz rozhlásiti se:]ok eigi skal pat spyrjaz, at ek flýja né fridar bidja nikdy se nesmi rozhlásit, že se dávám na útek anebo že žádám o mír 5; spyrz nú petta fraegdarverk um oll lond jeho hrdinský čin byl rozhlášen po všech zemích 24. spqnn /. píď. statkáři m. žebrák. statn m. příd, celnice. stafr (gen. stafs) m. (-s; pl. -ir a -ar) hůl, hůlka, runová hůl. staka (ad) 1. strkali, 2. staka vid zapotáceli se (dozadu nebo na stranu). stakk prét. od stinga. standa (g. standan; stód, stadinn) 1. stati, st. upp vstáti: svá at peir standa upp takže oni dva sami stáli vzpřímení 39; 2. trčeli, zůstali trčet, vízeti: par sem pat (sverdit) stód když tam meč vízel 3; ádr bitrt sverd man standa í minu hjarta než ostrý meč bude trčet v mém srdci 31; svá at blódrefillinn stód i dýnum undir honům tak že hrot meče zůstal trčet v podušce pod nim trvati, stati, býti, existovali: medan veroldin stendr dokud svít bude trvat 12; ydart atkvaedi mun standa hljóta tvé rozhodnutí bude musit platit trvati: pessi orrosta stód lengi tento boj trval dlouho 17; hefir pessi veizla stadit marga daga tato svatební slavnost trvala mnoho dní 29. S předložkami a příslovci: standa af e-u vzejiti, vzniknouli: af pessu rádi stendr oss mikill úfagnadr z tohoto sňatku nám vzejde velký žal 4; bjódi pér mér eigi penna konung, er ilt eitt man af standa pessi aett nenabízejte mní toho krále, od níhož vzejde tomuto rodu jen zkáza 34; st. e-m e-u bránili komu v čem, překážeti, zdržovali: svá at pat standi pér fyrir svefhi tak že tí to zdržuje od spaní, připravuje tí o spánek 22; hvat stendr pér fyrir gamni? co stojí v cestí tvé radosti? 30; st. nidr sahali dolů: leggrinn stód nidr í hollina peň stromu sahal dolů do haly 2. st. út vyčnlvati: limar trésins med f jgrum blómum stódu út um raefr hallarinnar vítve stromu s krásnými listy vyčnívaly nad střechu haly 2. st. vid vzdorovali, klásti odpor: pvíat miklu meira ofrefli var i móti, en peir mastti vid standa nebol proti nim stála mnohem vítšl přesila, než aby ji mohli vzdorovat 5; loginn stód vid himinn plameny šlehaly až k nebi 29. med. standaz 1. drželi se rovní, udrželi se: fekk stadiz (= part. prét. pas.) mohl se tak proto udržet na nohou snášeli, vydrželi: eigi munu vér standaz frýjuord výčitky nechceme snášet 43; pvíat ekki máttu standaz lát hans ok óp nebot nejsi s to vydržet jeho křik a voláni I (43) 3. mlti platnost, platili: hennar ord stóduz svá mikit jejl slova byla tak závažná neos. vazba stenz veg af víc se má tak: sé ek, hversu petta (Bugge: um petta?) stenz af vidím také, jak se víci mají 32. start n. práce. stadtesta (st) upevnili, stadfestaz usadili se. stadinn pari. prét. od standa. stadr (g. staps) m. (-ar, -ir) místo, prostor y volné prostranství; einshvers stadar kdesi. stelna /. shromáždíni, schůzka. stetna (nd) 1. odebrali se kam, obrátili se kam, 2. určili, najmouti (pro sebe), svolati. steikja (kt) opékali. steinn (g. stains) m. kámen, skála, jeskyní,, sluj. steinpró /. kamenná rakev. stela (g. stilan; stal, stálum, stolinn) krásti; stelaz á e-n přepadnouti zákeřní koho. stend prés. od standa. sterkligr a. silný. sterkr a. silný. steypa (pt) 1. srazili, shodili, převrhnoutir nú munu pér vilja steypa hjálminum Fáfnis nyní budeš chtít Fajnoví srazit přilbu 17 (anebo též podle výkladu G. Vigfussona: to put on: narazili si, nasadili si y 234

63 tedy: nyní si budeš chtít nasadit přilbu Fáfnovu; s prvním překladem srov. P. Herrmann str. 76: nun wirst du Pafnir den Helm vom Haupte stoůen wollen; E. Magnússon <fc W. Morris str. 327: belike thou wilt now have good will to bow down Fafnir's crest (chochol na přílbě); 2. liti: steypta hjalma (ak.) lité přílby 34(32), sloka 27 (=Gdr. II, 19, 10) tak také P. Herrmann str. 117: der Helm gegossen a E. Magnússon & W. Morris str. 377: strong helms hammered, kdežto podle H. Geringa to znamená: ubergestulpte Helmě; s nim souhlasí E. Wilken, Gloss. 186b. Naproti tomu Sijmons-Gering, Komm. II, str. 302: steyppa hjalma, nicht, wie im Wórterbuch iibersetzt ward, ubergestulpte Helmě (Múllenhoff, DA. V, 394) denn jeder Helm mulite ubergestůlpt werden, sondern mit einem Knopf oder einer Spitze (staup) versehene Helmě, vgl. Falk, Waffenk., S. 162". Genzmer, Die Edda I, str. 95 má,,in Kappenhelmen"; podobný výklad u Neckla, Gloss. str. 158: steyppar hialmar Gdr. II 19,10 sind Helmě mit tief herabreichendem Augenschirm. 3. strěiti, prostrčiti: at hon (ňadra) steypdi hofdinu inn i holit že se mu (hadu) podařilo prostrčit hlavu otvorem SE. 4. steypaz til jardar klesnouti k zemi 17. stedi m. kovadlina. stedja (ad) zastavili, postavili; part. prét. staddr svědek. stíga (g. steigan; sté a steig, stigum, stiginn) stoupati, vystupovali; s. yfír: fár treystiz pár fylkis rekka eld at rída né yfír stíga nikdo si netroufal z hrdinů knížete ohněm prorazili, natož jej překročiti 29 (27), sloka 22; zcela stejně 30(28) sloka 24; stíga á land: ok ádr peir stígi a land, sá Vingi rúnarnar a než vystoupili z lodi na pevninu, prohlížel si Vingi runy 35; st. á hest sednouti na koně; st. á bed: gjarna vilda ekat vit (M. Olsen: vid = vid) stigim á einn bed baedi rád bych chtěl, abychom oba vstoupili na jedno lože 31; ef... stíga ek (konj. pres), á mina foetr med min vápn kdybych se mohl postavit na nohy se svými zbraněmi 32. stiua (lt) mlrniti; ve svém vzteku 42. st. sik af reidi opanovat se stinga (stakk, stungum, stunginn) strčili, razili, bodnouti, plchnouli koho čím (e-n e-u): en Ódinn stakk mik svefnporni í hefnd pess ódin mě proto za trest bodl uspávacím trnem 21; hann bregdr sverdinu ok stingr pví i stokkinn zamával mečem a vrazil jej do pně 3; neos. vazba: ok enn preifar hann um fleskú ok finnr, at par var stungit í sverdi Sigmundar a pak ohmatával slaninu a zjistil, že v ní byl zastrčen meč Sigmundův 8; st. nidr hendi natáhnouli ruku, zachytit se rukou směrem k zemi: ádr Hamdir ratadi ok stakk nidr hendi tu klopýtl Hamdir, zachytil se však rukou směrem k zemi 44. stjórn /. kormidlo. stjúpson(r) m. nevlastni syn, pastorek. stokkr m. 1. hůl, 2. kmen = barnstokkr, 3. sloup, trám, např. af járni allir stokkar í húsinu ze železa byly všechny trámy v domě 19, též sloup, tzv. setstokkr, u hlavního křesla (hásseti), vyhrazeného jen králi: ok um kveldit tók hon sonu peira Atla konungs, er peir léku vid stokki a navečer uchopila své a krále Atliho syny, kteří si hráli u sloupu u nejvyššího křesla v hale kláda (do které je někdo vsazen) 5. stórbeinóttr a. kostnatý. stórilla adv. velmi málo. stórillr a. velmi špatný. stórlokkr m. dlouhá kadeř. stórlyndr a. velkomyslný, šlechetný, velkodušný. stórmannllga adv. velkolepě, stórmenni n. vznešení stórmerkl n. velký stórmiklll a. veliký, stormr m. bouře. lidé. čin. ohromný. velkoryse. stórr a. (komp. a superl. stoerri, stoerstr) velký, veliký, významný, hrdý; stórr sjór širé moře, strašné vlnobití 9; stórar bárur vysoké vlny; at stóru (dat. sg. neutr.) bar že to vyneslo o velký kus dále, tj. že to bylo velmi daleko (Magnússon & Morris: that right long it was). 235

64 stdrrádr a. velice podnikavý, ctižádostivý. stórrádi n. velký pán. stortídendl n. pl. důležitá událost. stórverk n. hrdinský čin. stórvirkl n. = stórverk. stód prii. od standa. stoda (ad) podporovali, pomoci (e-t a e-m). strangr a. prudký, divoký. straním- m. proud. strengja (gd) upevnili, připevniti; strengja heit složití slavnostně slib 5. strengt m. struna (na harfě). stříd n. spor, boj; zápas; starost. strjúka (strýk, strauk, strakům, strokinn) hřebelcovati. studdiz viz stydja. stund /. chvíle, doba, čas; stundum stundum brzy brzy. stunginn part. prét. od stinga. stuttr a. krátký. styggr a. zlobivý, hněvivý. stýra (g. stiurjan; rd) veleli, řiditi, vládnouti. styrjqld /. hluk, vřava, boj. styrkja (kt) upevnili, posíliti; styrkjaz býti podporován, posílen. styrkr m. (-s a -jar) 1. síla, moc, 2. pomoc, podpora. stydja (studda, studdr) podpirati, s. sik vid e-t opírali se o co, stydjaz opřlti se, opírali se (á nebo vid e-t): Sigurdr stód réttr i gólflnu ok studdiz á sverdshjoltin 8. stál vzpřímen na podlaze, opíraje se o meč 29; ek munda falla nú, ef eigi styddumz ek vid hondina byl bych ted upadl, kdybych se nebyl opřel o ruku 44. storstr viz stórr. stgdra (ad) zastaviti, zadržeti; stqdvaz přestátí, býti ukončen. st0kkva (g. stigqan; stgkk, stukkum, stokkin) skočiti, pohybovati se; st. undan utéci, uniknouti. súga (só nebo saug, sugum, soginn) sáti, vysáti: er mart kalt hrae hefir sogit til blóds ty, který jsi vysával mnohé studené mrtvole krev 9. sula /. sloup. suniar n. léto, um sumrum v létě. sumr (g. sums) a. jeden, někdo, něco; ok eptir betta etr hann suman hlut hjartans ormsins, en sumt hirdir hatin nato pak snědl jednu část srdce draka, něco pak schoval 20; bat epli sumt něco z jablka 1; bar eř SQgn sumra manna to vypravuji někteří lidé 5; sumir sumir jedni druzí, někteří. sund n. zaplavání; mořská úžina: a sundi na moři. sundr (g. sundró), í sundr adv. ve dví, na dva sunnan adv. od jihu. sudr adv. na jih, k jihu, jižně. své (g. swa) adv. 1. tak, takto, tímto kusy; taka í sundr rozdělili, rozřlznouti, rozčlsnouti. sundrlauss o. 1. rozkouskovaný, nesouvislý, 2. různý, různého původu, různého druhu. způsobem, tolik, mnoho, velmi. 2. tak, takovým způsobem; často lze svá přeložit slůvkem to, tím: vilja svá chilli to, přáti si to; at eigi mundi hon svá launa honům gódan beina, at segja til hans že se mu neodmění za dobré pohoštění tím, že ho udá stejně tak, rovněž: ok svá bjorninn mun eigi spára at bita stejné tak ani medvěd neopomene užít svých tesáků 37. Často naznačuje a nahrazuje svá předcházející sloveso: Frigg heyrir bcen beira ok svá Ódinn Frigg slyšela jejich prosbu a rovněž (slyšel jejich prosbu) Ódin mjijk svá téměř, skoro, málem: at kjolrinn gekk undan skipinu mjqk svá hálfr že se dole pod lodí téměř pul kýlu utrhlo 37. Často s násled. sem nebo at: svá sem 1. hon gekk svá fram sem inn hraústasti karlmadr tak pronikala kupředu jako nejudatnějšl muž 38; svá var gert, sem hon bad a tak to bylo provedeno, jak si byla žádala ve významu jako by (s konj.): eda svá, sem hann hceldiz anebo tak, jak by se chlubil 40; pá sá peir skjaldmeyja flokk mikinn, svá sem í loga saei tu spatřili veliký zástup štltonosných panen, jako by se člověk díval do ohně 9 (Magnússon & Morris sir, 310 like burning flames to look on, P. Herrmann str. 60 als ob man ins Feuer sáhe). jakoby: svá sem med nokkuru spotti jakoby s nějakým výsměchem svá hart sem vér erum eggjadir když jsme tak krajné vydrážděni 43. svá at 1. tak, že (tak lze vynechat): 236

65 ok ferr svá, at hann drepr pá alla a přihodilo se tak, že je všechny usmrtil 8; sváer sagt, at allr vollr flaut í blódi vypravuje se, že celé pole bylo zbroceno krví spojka takže (i ind. a konj.): hann átti sér marga ofundarmenn, svá at um aíďir rédu peir á hendr honům, er hann trúdi bezt míl mnoho nepřátel, takže ho nakonec napadli ti, kterým nejvíce důvéřoval 1; hon hefir nú sofit sjau dcegr, svá at engi pordi at vekja hana spala nyní sedm dnů, takže se nyní nikdo neopovažoval ji probudit 31; tak velmi často; svá er tak, že: hon spurdi, hvat svá var máttugt, er beit brynjuna ona se tázala, co bylo tak silné, že rozřízlo její krunýř 21. sval prét. od sofa. svar n. odpověd, hafa svor odpovídati. svara (ad) odpovídati, vysvétliti komu (e-m); s. e-u odpovídati na něco: eigi veit ek gerla, hversu ek skal pessu svara nevím zcela přesné, jak bych mela na to odpovědět 29; en hon svarar engu ok liggr, sem hon sé daud ale ona neodpovídala (ničím, tedy: vůbec) a ležela jako mrtva 31; nú póttiz engi kunna at svara nikdo si to nedovedl vysvétliti 32. svardagi m. přísaha. svarinn part. prét. od sverja. svartr (g. svarts) a. černý. svefn m. spánek. svefnhús n. místnost, resp. zvláštní domek, oddělený od hlavního stavení a určený k přenocování. svefnpom m. uspávači trn. sveinbarn n. chlapec, hoch. svelnn m. 1. jinoch, mladý muž, 2. hoch, syn. sveit /. zástup, skupina. sveiti m. 1. pot, 2. krev. gvelta (lt) trýzniti hladem k smrti: pú tókt mina fraendkonu ok sveltir í hel tys vzal mou příbuznou a trýznils ji hladem k smrti 38. sverja (g. swaran; sór a svarda, svarinn) přlsahati, s. eida složití přísahy, s. vid gudin přlsahati při bozích; pess sver ek to přisahám, že (často); sverjaz í broedralag zavázati se vzájemně přísahami v pokrevní bratrskou věrnost: peir sverjaz nú í broedralag, sem peir sé sambornir broedr oni se pak zavázali vzájemně přísahami v pokrevní bratrskou věrnost, jako by byli bratři pocházející od jedné a téže matky 28 (26). sverzbrot n. kus meče. sverzhjqlt n. pl. jilec. sverd n. (gen. sverz) meč. sverdegg, sverzegg /. ostří meče. svila (sveif, svifum, svifinn) pohybovali, hýbali; neos. vazba s dat.: pessu sveif mér í skap tak mně to napadlo N XI. svik n. pl. podvod, zrada. svíkja (sveik, svikum avikinn) podvésti, zradili (e-n); s. e-n frá e-u: sídan pér svikud mik frá ollu yndi ok ekki hirdi ek um lířlt od onoho okamžiku, kdy jste mě podvodem připravili o veškerou radost, nemá pro mne život žádnou cenu 31. svín (g. swein) n. prase, svině. svipta (pt) rychle pohybovali, s. seglunum plachty spustiti 17; pá svipti dvergrinn undir hond sér einum lítlum gullbaug přitom si trpaslík ukryl pod rukou malý zlatý prsten SE (O. Neckel: Da schob der Zwerg einen kleinen Goldring unter der Hand in den Ármel; srov. Die júngere Edda atd., str. 185). svívirding /. pohana, potupa, svsra (g. swaíhró) /. tchyně. svorfun /. hluk, povyk, vřava. hanba. svqrdu prét. od sverja. sytja (ad) uspati, syf jadr a. ospalý. syn (g. siuns) /. vzezření, vzhled. syna (nd) ukázati (komu co e-m e-t): pat kveld komu peir til Hreidmars ok sýndu honům veidina toho večera se dostavili k Hreidmarovi a ukázali mu svou kořist 14 (často) med. sýnaz 1. zdáti se: konungi sýndiz pat rád králi se zdálo výhodné 3; pat sýniz mér úradligt nezdá se mně, že by to byla. dobrá rada I (43); e-m sýniz, sem (s konj.) někomu se zdá, jako by: sýndiz smidjusveinum, sem eldar brynni ór eggjunum kovářským tovaryšům se zdálo, že z jeho ostří šlehá oheň Ubiti se: sú kona hefir oss bezt sýnz í veroldu 25. syni n. ohledání, zdání; til sýnis na důkaz. syni, synir viz sonr. synja (g. sunjón; ad) odepříti komu co (e-m e-s). 237

66 systlr (g. swistar) /. (-ur; systr) sestra. systkin n. pl. sourozenci. systurson(r) m. syn sestry. sýta (tt) starati se, peíovati o něco. seedaudr a. utopený v moři. ssla /. štěstí, postavení, způsob života; sagdi kari, at mikill vseri munr saelu děda prohodil, že je velký rozdíl mezi jeho a jejím způsobem života I (43). SSBII (g. séls) a. slastný. síbng /. (-ar, ssengr; saengr) lože, postel (srov. též saeing /.). sfflr, sjár, sjór (g. saiwá) m. (-var, -var) moře. saera (rd) zraniti, poraniti; s. e-a til barns vyříznouti dítě z těla ženy: ok bad nú, at hana skyldi saera til barnsins a prosila, aby jí bylo dítě z těla vyříznuto 2. SBBta (tt) 1. strojili komu (e-m) úklady, 2. na něco (e-u) ukázali, něco znamenali: hví saetir bat co to znamená 29; hví saetir pín dirfd co znamená tvá drzost, jak můžeš být tak drzý (opovážlivý) 31. s»ti n. místo k sedění, křeslo. sffltt (g. gasahts) /. srovnáni, úmluva, dohoda, smír, usmíření. sffitta (tt) smiřiti, ssettaz usmířili se. scekja (g. sókjan; sótta, sóttr) 1. hledali, nasbirati; en ek man scekja eldivid ale já půjdu nasbírat dříví na oheň 6; bídid nú her, medan ek soeki ydr gálgatré čekejte tady, až vám vyhledám šibenice 37; 2. vyhledali, navštíviti, odebrati se; s. at e-m útočili, podniknouti útok proti komu; s. fram um merkin proniknouti kupředu okolo praporů 17; s. heim e-n vyhledali koho; s. i mót e-m vyrazili proti komu: Helgi konungr sótti i mót Hoddbroddi konungi král Helgi vyrazil proti králi Hoddbrodovi 9; s til e-s odebrati se do čeho: Lyngvi konungr scekir nú til konungsbcejarins král Lyngvi se odebral nyní do královského dvora 12; s. til útočili: ba er landherrinn soekir til kde útočí pozemní vojsko 17. scema (md) ctíti, uctili; s. ba m irgum hlutum poctili je všemožným způsobem 35. soemiliga adv. čestně. saemiligr a. čestný, znamenitý, vážený, vynikající. soemd /. čest, vyznamenáni. soernda konj. prét. od sóma. soeri n. přísaha. sótta konj. prét. od soekja. SQjrn /. výpověd, pověst, vypravováni. SQk /. (sakař; -ar a -ir) 1. předmět sporu, důvod ke sporu, sporná věc: mundi sídan engar sakař nevzpomněla si pak na žádný spor 34; eiga sakař vid e-n míti spor s kým 1; gera sdk vid e-n dáti důvod ke sporu s někým: pykkja beir fyrr gert hafa sakař vid sik, pó at hann mreti lítils fraendsemi beira zdilo se mu, že to oni proti němu dříve zavinili, když si tak málo cenil jejich přátelství 1; ráda til saka vid e-n viz sub ráda. 2. věc, důvod, příčina: bóat nokkur sok vaeri til ač tu byl jakýsi důvod 40; of mina sok kvůli mně, pro mne; fyrir pínar sakař kvůli tobě; fyrir sakir e-s pro, kvůli; fyrir bess sakir, er proto, že; proto, poněvadž 4; fyrir allar sakir, fyrir hversvetna sakir v každém ohledu. sodulhringja /. sedlová přezka. sodull m. sedlo. 80kkva (g. sigqan; sjkk, sukkura, sokkinn a sukkin) klesnouti, vniknouti: hann bregdr svérdinu ok stingr bví i stokkinn, svá at sverdit s0kkr at hjjltum upp zamával mečem a vrazil jej do pně, takže meč vnikl až po jilec do dřeva 3. tá /. palec (u nohy). tagl n. vlas, ohon, ocas. tafl n. šachy. taka (tók, tekinn) brati, vzíti (srov. nema) A. s dat. taka e-u vel přijmouti, uvítati něco s radostí: bessu tali tekr konungr vel ok svá synir hans král i jeho synové uvítali s radostí tento rozhovor 3; Sigurdr tók pví vel S. to přijal rád 28; hann tók bví vel ten to přijal vlídně 29. B. s ak. 1. vžiti, uchopili, sáhnouti po čem, sebrali: hann tekr Ó3kmey sína zavolal svou val- 238

67 kýru 1; v -přeneseném významu: a) chopili se čeho: taka betta bragd použiti lsti: taka rád usnesli se; 6) pojmouli, chápali, pokládali za co: heiptyrdi takr bú hvetvetna bat, er ek maeli všechno, co pravím, chápeš jako slova zášti 18; 2. přijmouti: at baer toeki gull bat, er hon vildi gefa beira aby přijaly zlato, jež jim chtéla darovat 33; 3. zajmouti, chytili (t. e-n hondum) t. lax, dýrit, hauk; 4. zmocniti se, obsaditi: t. ríki 9; 5. přijmouti, dostati se {neosobní s gen.): muntu bar fyrir taka mikinn metnad za to se ti dostane veliké cti 34; bá munu vér gjold fyrir taka at svíkja slíkan mann pak se nám dostane odplaty za to, že jsme zradili takového muže 32; mik taki hár gálgi ok allir gramir necht mí přijme vysoká šibenice a všichni zloduchové 37; t. sótt ok bví mest bana onemocníti a brzy nato zemříti 2; 6. uchopili, dotknouti se: eigi borda ek at taka mjojbelginn neodvážil jsem se dotknout se pytlíku s moukou 6; hon (helia) var svá mikil, at hon tok tveggja vegna (plochá skála) byla tak ohromná, že se na obou stranách dotýkala zdi rovu 8; bá tok nidr dojggskórinn á sverdinu akrinn uppstandanda hrot pochvy jeho meče se dotýkal rovno stojících klasů 23; 7. počlnati, začínali: tokům annat tal začneme jiný rozhovor 30; taka at s inj. často. med. takaz hodili se, konati se; ef svá vildi takaz kdyby tomu osud přál 8; par tekz orrosta med peim tu se strhl mezi nimi boj 9 (a často); tókz henni vel at fagna tignum monnum dobře znala přivítat vznešené muže 12. S preposicemi a adverbii: taka á e-u dotknouti se: tók hann fingri sínum á dotkl se toho (srdce) prstem 19; t. e-t af e-u níco vžiti, sejmouti z čeho: hann tók hjálminn honům af hofdi sřial mu přilbu s hlavy 21; t. e-t af e-m vzíti komu co, óloupiti koho oč, obráti, např. :ok tók Loki hann (hring) af honům leí i o ten (prsten) ho Loki oloupil 14; taka fé af sínum úvinum olupovati své nepřátele o majetek 23 (a častíji); pá tók af vedrit bouře přestála 17; t. e-t í sundr rozliti něco: (sverdit) tók í sundr (bakit) í midju rozfal (záda, ho = Gutthorma) uprostřed ve dví 32; neosobni vazba: ok tók (ullarlagd) í sundr chomáček vlny byl rozříznut 15; t. horpuna í sundr ok šaman rozebrati harfu a zase ji sestavili I (43); t. til e-s sáhali po čem: er peir taka til když po ním (meči) sahali 3; t. til enkis bess, er gagn var nechopiti se ničeho, z čeho kyne zisk I (43); t. til orda ujmouli se slova 3; t. sér e-n til mannz vzíti si koho za muže I (43); <jdru pví, sem til hennar toeki i o ostatním, co by se jí týkalo 3; t. upp přijmouti: mun ek nú penna kost upp taka budu se musit těmto poměrům přizpůsobit 40; t. vid e-m (vel) vzíti s sebou, (vlídní) přijmouti; t. vid e-u přijmouti 1 (a častěji). tal n. 1. řeč 2. rozhovor, zábava: eiga tal vid e-n mluvili s kým 12; tókum annat tal začněme jiný rozhovor 30; hsetta pessu tali skončili rozhovor 36; 3. počet: kunna to_l, vita tq\ dovésti udat počet 11, 17. tala (ad) mluviti, pravili, rozmlouvati; talaz vid rozmlouvati spolu. talhlýdinn a. lehkověrný. talidr, talda viz telja. tapa (ad) 1. zničili, zabiti,usmrtiti, sprovoditize světa; t. sér vzíti si život 41; 2. ztratili (e-u). taumr m. uzda, taka í tauma hesti vžiti koní za uzdu 19. tefla (teflda, -dr) hráti v šachy. teinn (g. tains) m. 1. vítev,. 2. rožeň. teklnn part. prél. od taka. telja (talda, talidr a taldr) 1. spočítati, 2. vypočítali, jmenovali: bá mun hann jafhan fremstr taldr bude vždy uvádín jako první 23, 3. mluviti, vyprávěli: hon telr um bangat til mluví o tom až do toho okamžiku (tak dlouho až) I (43). tendra (g. tandjan; ad) rozžehnouti. teygja (gd) lákali. tlginn a. vážený, vznešený, ctíný. tlgr (g. tigus) m. (-ar, -ir, ak. -u) desítka, brír tigir třicet. tigullgr a. statný, nádherný. til prep. s gen. k, ke, ku, do a) místní (kam?): fara til skógarins jiti, vydali se do lesa 6, fara til Gautlandz vydali se do Oautlandu 5, scekja veizluna til Volsungs navštíviti hostinu u krále Volsunga 3, til 239

68 axlar až po ramena 11. b) časoví: aí do: til naetr až do noci 5, til aptans až do večera; hér til dosud 5, til bess er až 1 (a častěji). c) o jiných poměrech: l.o Melu: kjósa e-n til mannz zvoliti si koho za muže 26; alt lid, sem honům veeri til vegsemdar veškerý doprovod, který by mu byl ke cli 4; til gamans k radosti 32; mun pat lítt til yndis, heldr til harma bude to málo k radosti, spiše k žalosti 34; bita e-n til bana zakousnouti koho k smrti 5; of ungr til hefhda med sér příliš mlád k společné pomstě o cili: til framgongu k útoku 5, til heimferdar na zpáteční cestu domů 4, drepa menn til fjár sér pobíjeti muže za účelem otupováni, tj. aby je oloupili 8; 3. zřetel: veit ek ekki til hans nevím o něm nic 1; er fyrst eru taldir til allz frama kteří se uvádějí na prvním místě, jde-li o statečnost 13; hafa lengri kv<jl til bana podstoupiti delší smrtelnou trýzeň (vlastni: trýzeň vzhledem k smrti) 5; sem sidvenja er til konunga jak už bývá obyčejem králů 2; hon er til bín, sem til dóttur jedná s tebou jako s vlastni dcerou 30. d) často absolutně, nezávisle na pádech, např.: eiga lid til at drepa sjau menn potřebovali pomoci k tomu, aby bylo možno zabit sedm mužů 8; (srov. též koma, gera, haetta til atd.). til před adj. nebo adv.: příliš (ve větě: péss til ungan son á ek nutno čisti: pess til til ungan son á ek, k tomu mám ještě příliš mladého syna 32). tilreedi n. útok, veita e-m tilraedi někoho napadnout, láta verda tilraedi sem bezt útočiti proti komu co nejprudčeji, resp. přepadnouti koho atd. I (43). tíinadagr m. slastný den. tími m. 1. doba, čas, í pann tíma tehdy; 2. štěstí, zdar; haf id godan tíma mnoho zdaru 37. tína (nd) vypočítali. títt n. od tídr. tíu (g. taíhun) num. deset. tiundl (g. taíhunda) num. desátý. tíd /. doba. pl. tídir horae, bohoslužba. tídendi n. pl. zpráva, zvěst, novina; událost; vard pat til tídenda událo se 2. tídr a. 1. obvyklý, běžný; sem pá var títt konungasonum tak jak se tehdy slušelo na kralevice 13; sem faerum er títt jak málo lidí to mívá ve zvyku 39; 2. co se stává, děje vita, hvat títt sé co se stalo 5, 6; pat samir at vita, hvat títt er um sluší se věděli, co se děje 42. tjé (g. gateihan; teda tjáda, tédr tjádr) ukázati, ukazovali (smíšením s tjóa též; pomáhali, prospívali 20). tjald n. stan; koberec. tjalda (ad) 1. postaviti stan: lát par tjalda vfir af raudu mannablódi dej vztyčit stan nad tím vším (tj. nad hranici), zbarvený mužskou krví 33 (srov. Sg. 66, 1 2: tialdi bar um pá borg tigldom ok skioldom, což překládají: F. Oenzmer: mit Decken und Schilden schmůcke die Burg (tj.,,burg hier fiir Holzstoů"); A. Aker- W-om.-tálta dá balet med bonad och skóldar; M. Larsen: Tjaeld saa om det Baal med Taepper og Skjolde; SimrocJc Neckel: Die Burg umzieht mit Zelten und Schilden; E. Walter: Hranici vyzdob štíty a látkami); 2. ověsiti co čím: herbergit var tjaldat af inum dýrstum tjoldum příbytek byl ověšen nejdražšlmi koberci 25. tjara /. dehet. tjóa (g. tiuhan) prospívati, býti na prospěch. tók prét. od taka. tólf (g. twalif) num. dvanáct. tómr a. prázdný. torf n. drn, trávník, rašelina. torg n. trh, příležitost ke koupi. torveldr a. obtížný, nesnadný, pracný. traust n. 1. pomoc, opora, 2. důvěra; mikit traust er at honům je velkou, oporou 28; med trausti s důvěrou 14; ef bú hefir traust til máš-li k tomu odvahu 29. traudr a. mrzutý, nevrlý; neutr, trautt jako adv. sotva, stěží. trad prét. od troda. tré (g. triu) n. strom. trefr /. pl. třáseň, třepení. treystaz (st) odvážili se, osměliti se. troll n. trol, zloduch, das, čert, obr, obryně (o tom srov. O. Neckel,Gloss. 173b,,...die Trolle sind meist menschengestaltig, aber 240

69 mit tierischem Rachen und tierischer Fellbekleidung"). trollskapr m. kouzelnictvi, čarodějství. troda (g. trudan; trad, trádum trodinn) 1. šlapati, tr. e-n undir hestafótum dáti ušlapat, udupat pod koňskými kopyty, rozdeptal koňskými kopyty 43; 2. nacpat, napichovat: beir trádu upp otrbelginn napichovali vydři kůži 14. trúa (g. trauan; trůda, trúat) vířiti, důvěřovati komu (e-m); t. e-m bezt důvířovati nejvíce komu 1; trúir bú beim allvel ty jim naprosto důvěřuješ? 13; tr. bví vířiti, uvířiti tomu I (43); hann trůdi á hennar ord důvířoval jejím slovům 40. trúlyndr o. věrný. trúmadr m. vířící muž, dobrý křestan N XI. trúnadamadr m. důvírnlk. trúnadr m. (-ar) 1. důvíra; leggja trúnad á konu vald míti dúvíru k žení a tak se dostal do její moci 25; af trúnad i důvírní 29; 2. vírnost 4 (srov. sub eiga undir). trygd /. důvíra, véla e-n i trygd podvádět nikoho, kdo důvěřuje 21,,32. tunga (g. tuggó) /. 1. jazyk; 2. řeč; i ollum tungum ve všech jazycích, tj. u všech národů. tungureetr /. pl. kořen jazyka. turn TO. (-s; -ar) viž. tuttugu (g. twai tigjus) num. dvacet. tvelr (g. twai), tvser, tvau num. dva, dvě, dví; tveir hugir vrtkavost, nestálost mysli. tvíburl TO. (ponejvíce pl.) dvojče. tylr n. kouzlo, čáry; kouzelný, čarovný nápoj. týna (nd) 1. ztratiti (e-u); zapomenouti: úbllr a. ne bez odvahy, adj. se vyskytuje jen v neutr, ve spojení: lata sér verda úbilt nedati se zastrašit, vyděsit (Wilken: sich rasch entschlossen zeigen; Zoěga: to take no fright) 5. úborlnn a. ještě nenarozený. úbúlnn a. nehotový, neudělaný, ve funkci part. prét. nevykonaný. údad /. zločin. úfagnadr m. starost. úfrldr TO. nepokoj, spor, rozepře, nešvár, nepřátelství. úfůss a. nerad, s nechuti, neochotně, neochotný k čemu (e-s). útora /. neschůdné místo, nebezpečí; sjá gerir úfceran moře se stává nesplavné 4. ok sú mun erfin lengst eptir lifa at týna eigi grimdinni avšak toto z didiclví zůstane co nejtrvaleji v živé pamíti, aby totiž nebyla zapomenuta nenávist 40 (srov. P. Herrmann str. 128: immer soli das Erbe řřiseh bleiben, niemalszu vergessenmeinen Hafl; B. J.Oorleben str. 221: Das Erbteil wird miř am lángsten verbleiben: des Grimms nicht zu vergessen!; Magnússon <St Morris str. 389: and of all I have, the longest-lived matter shall b* the memory of thy cruel heart); 2. zničiti, vyhubiti: veit hann nú, at eptir mun leitat at týna meyjunni ok aett hennar i domníval se (Heimir), že se bude po děvčátku pátrati, aby ona a její rod byly vyhubeny I (43). tyrla (fd) drnem, rašelinou tysvar adv. t»la (ld) klamati, dvakrát. podvádíti. toeka konj. prét. od taka. tql viz tal. zakryti. tgnn (g. tunbus) /. (gen. sg. tannar; pl. nom. ak. tennr, tedr, tenn; dat. tonnum) zub. toturr m. hadry, roztrhané šaty. U úfcerr a. nesplavný, nesjízdný. úgerr o. neučininý, nevykonaný, co se nemělo stát. uglá /. sova. úgledi /. zarmoucenost. úgldgl adv. nepřesně, málo. úhamingja /. zlo, neštěstí, pohroma. úhapp n. neštěstí. úhegnl part. prét. neutr, nepotrestáno, bez trestu: lát slíkt eigi úhegnt nenechej něco takového bez trestu 42. úhtegr a. nepřívětivý, nelaskavý. úkátr a. neveselý. úkunnigr a. neznámý. úkunnr a. neznámý. ůlfahamr m. vlčí kůže. 18 Sága o Volsunzích 241

70 últhvelpr m. mladý vlk. úlfr (g. wulfs) m. vlk; bar er mér úlfsins ván, er ek eyrum sá tam tuším vlka, kde jsem spatřila uši 19; opt er úlfr í ungum syni často se skrývá vlk v mladém synovi 22. últshugr m. smýšlení vlka. úlfsrodd /. hlas, štěkot, vytí vlka. úlíkr a. nestejný. ullarlagdr m. chomáček vlny. om (starší umb) předl, s ak. (řídká s dat.) předl, a přísl. ola um se užívalo promiskue, později bývá ofnahrazováno slůvkem um; a) místně 1. kolem: rúnar um lidu spenna vinout runy kolem zápěstí 21 (20) sloka 12 (= u Neckla a Helgasona podle R v Sd. 9, 4 5: á lófa pser skal rísta olj of lido spenna; srov. of lido R); 2. přes, po, resp. instr.: fara vida um l(jnd jezditi po krajích 28; fara um skóginn běhati po lese 8; fara um sjá jeti přes moře 18; Sigurdr kom inn um logann S. se dostal přes plamenný val 29; spyrz })etta fra?gdarverk um Q11 l(jnd jeho hrdinský čin byl rozhlášen po (ve) všech zemích 24; 3. nad, okolo, kolem, podle: limar trésins stódu um rsefr hallarinnar včtve stromu vyčnívaly nad střechu haly 2; Sigurdr scekir fram um merkin S. pronikl kupředu okolo praporů 17. b) časové (jak dlouho?): po, v: um daginn, um nóttinna, um hríd po nějakou dobu 6, v určitou dobu: um myrgininn zrána, um aptaninn navečer, um haustit na podzim, um sumrum v létě; po kolikáté: um sinn jednou. c) o jiných poměrech 1. um fram viz umfřam; 2. o (u sloves dicendi): hon telr um vypravuje o tom; 3. vyjadřuje vztah, zřetel: fródr um pat, er hann skyldi at hafaz počínal si chytře v tom, co měl podniknout 1; ársdisfullr um bat, er odvážný tam, kde 2; sveinninn hefir ekki gert um braudgerdina hoch nevykonal nic k připraví chleba 6; hon segir alt it sanna um sitt rád řekla mu plnou pravdu o svém osudu 12; minstr fyrir sér um atgervi co do zručnosti nejnepatrnější 14. d) absolutně, srov. příslušná slovesa. úmakligr a. nenáležitý, nepřístojný, nevlwdný. umbúd /. ošetřování, opatrováni; veita e-m umbúd někoho ošetřovati. umdogg /. rosa, u. arins rosa ohniště úmegd /. nezletilé dítě. = saze. umírám, resp. um fram, předl, s ak. nad, více než: vera umfřam e-n (nebo um e-n fram) at e-u předčiti koho v čem 14 (a častěji); Brynhildr, er mér ann um hvern mann fram Br., která mě miluje více než kteréhokoli muže 32; eda (hafdi íbróttir ok atgervi) umfřam nijkkura dával najevo svou zručnost a obratnost... ba dokonce mnohé v tom ještě předčil 1; langt sér hugr binn umfřam daleko dopředu vidí tvůj duch 30 (srov. překlady: P. Herrmann str. 104:,,Im Herzen bist du ganz anders gesonnen"; E. Magnússon & W. Morris str. 357 Far beyond all this doth thine heart look"). úminnisql n. nápoj (pivo) zapomnění. umnuell n. prohlášeni, výrok, úmluva, ujednání, dohoda; věštba. umsklptl n. obrat. und /. rána. una (unda, později unda, unat) býti spokojen: una mundu vér, ef eigi aettir bú gofgara mann byla bych spokojena, kdybys ty nemela šlechetnějšího muže než já; kemr mér at bví, sem m»lt er, at unir auga, medan á sér daří se mně totiž, jak praví přísloví, že oko je spokojeno, dokud trvá pohled 5; una sér vel býti velice spokojen, žiti velmi spokojení 24; una e-u nebo vid e-t býti spokojen s čím: hví unir hon eigi aud ok saelu ok allra manna Ion, ok fengit bann mann, sem hon vildi? Proč není spokojena se svým bohatstvím a štěstím a pochvalou všech mužůa s tím, že dostála za muže toho, kterého chtěla? 30; er gott gódu at una je dobré býti spokojenou s dobrým 30; ok eigi undi hon verr sinu nebyla nikterak nespokojena se svým osudem 31; uni nú vid bat bud s tím nyní spokojena 12. unad n. rozkoš, požitek; svá at (jllum bykkir unad í á at heyra tak že bylo všem rozkoší ho poslouchat N II. und /. rána. undan 1. předl, s dat. zpod, z místa pod něčím: at kjclrinn gekk undan'skipinu mjqk svá hálfr že se dole pod lodí téměř půl kýlu utrhlo 37; pá sér hon einn dýrligan gullhring koma fram undan totrum hans tu 242

71 spatřila vyčnívat drahocenný prsten zpod jeho roztrhaných šatů I (43); 2. adv. pryč, od-, viz příslušná slovesa. undarliga adv. podivuhodné, neobyčejné. undir (g. undar) předl, s dat. a ak., pod (protiklad yfir) A. s dat. (místně na otázku kde?): fellir hann undir merkjum porazil ho u korouhvi 9. B. s ak. (kam?): ferr undir eina eik šel (tj. usedl) pod dub 8. C. absolutně, srov. sub búa A. 1. a sub vera undir. undirhyggjumadr m. zrádný, věrolomný člověk. undr n. zázrak; af hverju undir ertu alinn z které zázračné bytosti ses narodil 18. undra (ad) také undraz divili se čemu (e-t a um e-t). ungt (g. juggs) a. (komp. a superl. yngri, yngstr) mladý. «nna (prét. pres.: pres. ann, prét. unna, part. unnat a unnt) 1. milovali koho (em): hvert barn unni honům každé dítě jej milovalo 13; unna e-m hugástúm vroucně milovali koho 15; 2. přáli komu co (e-m e-s nebo at s inf.), dopřáli komu čeho: ok ykkr léz hann bezt unna síns ríkis prohlásil, že vám velmi rád dopřeje svého království 35; hann gerdiz svá illr, at hann lagdiz út, ok unni 0ngum at njóta fjárins nema sér stal se (Fáfnir) tak zlý, že se uchýlil do divočiny a nikomu nedopřál užívati\pokladu, krom sobě samému 14. unninn part. prét. od vinna. unnr /. (unnar, dat. -i, pl. unnir) vlna. ůnýtí a. nepotřebný, zbytečný, marný; leggjum nidr únýtt hjal nechejme raději toho zbytečného žvastu 30. anz (vzniklo z und = gól. und a relat. part. es = er) spojka až (s ind.). 'úordínn a. (co se ještě nestalo) budoucí. upp adv. nahoru, vzhůru; standa upp vstáti, ganga upp á land vyjít nahoru na souš 5; srov. vždy příslušná slovesa, u nichž se upp vyskytuje; stód par fyrir honům skjaldborg ok upp ór merki stál před ním štítový hrad a z něho vyčnívala korouhev 21; eta upp snlsti, sežrati. upphaf n. začátek; hon veldr ollum upphofum pess bols ona je původkyně všeho zla 30. upphár a. sahající vysoko. uppl adv. nahoře, hafa uppi uchovali v paměti 2; e-t mun uppi (doplň: vera) žiti v paměti 12, 19. uppstandandi part. pres. stojící zpříma, rovno. upptaka /. odnětí, odebráni, ukořistěni. úrád n. špatná rada. úrádligt a. nevhodný, povážlivý, na pováženou. urt (g. aůrtigards) /. bylina, nat, listí (z různých stromů nebo mech?). úsannr a. úsarr a. poraněný, nepravdivý. zraněný. úskapliga adv. nevhodně, nepřiměřeně. úskorinn a. (ú- a part. prét. od skera) neostři-^ haný, neposečený; ax úskorit neostřihaný klas, tj. klas železem (srpem) nedotčený 34(32) sloka 28, 7 (= Qdr. II 22, 7). úskop n. pl. nehoda, neštěstí, zakletí, začarováni; verda fyrir úskojram dostali se do nehody, peir hafá ordit fyrir úskopumf Sigmund a Sinfjotli jako vlkodlaci) byli zakleti, stala se jim nehoda, dostáli se do neštěstí 8. úspiltr a. neporušený, nepoškozený, nespletený. úsýnn a. nejistý, út (g. ůt) adv. nepravděpodobný. ven, viz slovesa bjóda, ganga, hverfa, koma út: vada longra út á ána broditi se dále do řeky 30; ganga par á út vstoupili nahoru (tj. na hranici) 32; leggjaz út uchýlili se do divočiny 14; komp. utar (dříve útar) dále ven: gullhringr hrýtr utar i húsit, par sem jeden kroužek se vykutálel dále ven k tomu místu v domě, kde atd. 8; er honům skipat útar frá gestům bylo mu vykázáno mezi hosty místo u samého východu (tj. místo nejpodřadnějšl) NI; útar á bekkinn gestanna dole u lavice hostů NII. utan (starší útan; g. útana) adv. 1. zvenku zvenčí; 2. venku; fyrir utan předl. 1. mimo: fyrir utan alla eida mimo všechny přísahy 32; 2. mimo, vyjímaje; utan fyrir einn hlut vyjma jednu okolnost, až na to 28. útarliga adv. uvnitř na kraji u vchodu. úti (g. ůta) adv. venku. útímadagr m. nešťastný den. útrúr a. nevěrný. úrarliga adv. neopatrně, neprozřetelně. úvarr a. neopatrný, neočekávaný; á úvart 243

72 proti očekáváni, nenadále; v akt. smyslu: óvorum (= úvorum) nic netušící, bez nejmenšího tušeni, ůvíti m. nechuť, odpor; at sinům úvilja proti své vůli: man (tak M. Olsen; Fas., Bugge, Ranisch verdr) Gudrún gefin Atla at sinům úvilja Gudrún bude dána Atlimu proti své vůli 32. úvlltr a. nepadělaný, nezmatený. úvlnr m. nepřítel. úvlss a. nejistý. úvltr a. nemoudrý, nerozumný. úvlzka /. nerozvážnost, nerozumnost, pošetilost. úvebnn a. neuvěřitelný, nepravděpodobný. V vé prét. od vega. vafldr part. prét. od vefja. vafrlogi m. plamenný val, obklopující hrdinné panny; srov. Sijmons-Gering, Komm. 1, 220,,vafr-loge Waberlohe, zu vafra unbestándig hin und her schweifen, flackern, neunorw. vavra, mhd. waberen, wabelen in Bewegung sein, mengl. waveren, neuengl. waver. Die Halle der Gerdr ist also wie die Burg der Menglod in den Fjolsvinnsmol und die der Brynhildr von flackerndem Feuer umgeben, das nur ein furchtloser Held oder ein einziger, vom Schieksal dazu bestimmter, Mann durchdringen kann. Das Feuer hat dieselbe Béstimmung wie die Dornenhecke in dem Marchen von Dornrosehen oder der gláserne Berg, auf dem die verzauberte Prinzessin sitzt und den nur der auserwahlte erklimmen kann: wir haben es also mit einem alten Márehenmotiv zu tun. Srov. J. Grimm, Deutsche Mythologie, 4. vyd., Berlin 1S75, I. Bd., str. 500 a III. Bd., str Poj. Grimmoviuvedl R. Wagner toto severské slovo i s jeho představou a obsahem v podobí Waberlohe do německého jazyka. vagga /. kolébka. vagn m. vůz. vaka (g. wakan; vakda, vakát) bdít i, nespati; vaki bú probud se. vakidr part. prét. od vekja. vakna (g. gawaknan; ad) probudili se; v. vid e-t probuditi se s čim, tj. pro co: en peir vakna vid gufuna probudili se pro kouř; ok er ek lét af pví, voknudu vér eptir pví sídan a když jsem od toho upustila, vidy jsem se pak později podle toho (tj. v tutéž dobu) probouzela 12. valbqst f.poetické označení části meče (které? Srov. Lex. poet. 2. vyd., str. 588b: sikkert betyder ordet... en del af svsbrdet, men hvilken denně er, er ganske usikkert.): podle Egilssona: spodní část hřbetu meče. vald n. moc, síla, vláda. valda (g. waldan; olla, valdit) 1. míli moe nad čím, vládnout čím (e-u); 2. způsobiti, provésti (e-u): ek veld nokkuru um, en sumu son Hcjgna částeční jsem to provedla já, částečně syn Hogniho 38. valdr m. vládce. valkyrja /. valkýra (srov. E. Mogk, Mythologie. Grundrif) der germ. Phil. 3, str. 269 a n. E. H. Meyer, Mythologie der Germanen, Strafiburg 1903, str. 269 a n.). valr (-s, pl. chybí) (pův. výběr mužů určených k smrti) padlí bojovníci; bojiště. valtr a. nepevný, nejistý, nespolehlivý. vén (g. wéns) /. očekáváni, naděje, tušeni; hann fann par svá. mikit gull, at honům bótti ván, at eigi mundi meira bera tveir hestar eda brir nalezl tam tolik zlata, že by, jak se mu zdálo pravděpodobné, ani dva nebo tři koně více neunesli 20; praellinn hleypr undan, hvert er honům pykkir skjóls ván otrok utekl tam, kde očekával ochranu 39; sem ván var at jak se dalo očekávat 2; pykkiz ok vita, at úfridar mun af peim ván, er eigi faer uvědomil si jasně, že bude lze očekávati nepřátelství od toho, kdo dceru jeho nedostane za ženu 11; meiri ván, at spíše lze očekávati, že; zajisté právem lze atd. 12; Sigurdr vissi eigi ván peira vélraeda S. neměl ani tušeni o jejich zrádných úkladech 32. vanda (ad) pečlivě vypravili, vyrobili; er alt vandat sem mest vše bylo s největší pečli- 244

73 vosli vypraveno 17; segl peira váni mjok vondud jejich plachty byly vyrobeny s pečlivosti 17. vandl m. zvyk. vandllga adv. pečliví. vandrnsli n. obtiž, potíž, nesnáz; fyrir mik er komit vandmseli mikit dostal jsem se do velké tísní 32. vandr part. prét. od venja. vandr a. obtížný, namáhavý, pracný; vant mun (vera) ydr at smída ale bude tlžko níco pro tebe ukovat 15. vandr a. špatný, zlý. vantorr a. nechsopný, nezpůsobilý, slabý. vanhellsa /. nemoc. vanlr m. pl. Vanové (= svitli; do této skupiny přlvžtivíjšlch a jemníjších božstev vzduchu a svitla náležejí: Njordr, jeho manželka Skaii a jejich díti Freyr a Freyja). vanr a. zvyklý čemu (e-u nebo at s inf.). vanr (a. wans) a. prostý, prázdný čeho (e-s); henni vard vant stafs chybil jí jeden runový znak 35. vápn (g. wepna pí.) zbraň. vápna (ad) vyzbrojili. vipnabrak n. lomoz, řinčeni zbrani. vápnabúnadr m. výzbroj. vápnadaudr a. zabitý zbrani, padlý v boji. vápnaxokkr m. zbrojní kabátec. var prét. od vera. vér gen. pl. od ek. vara (ad) varovati; varaz e-t anebo vid e-u mlti se na pozoru před člm, varovati se čeho. vara (rd) neos. vazba: varir mik tuším; er hann varir sizt když se toho nejméné nadál 1; nú ferr, aem mik vardi nyní se to vyvíjí tak, jak jsem tušil I (43). vargamatr m. žrádlo pro vlky. vargr m. vlk; zločinec, muž daný do klatby; vargr í véum vlk na posvátném místí, hanobitel chrámu. vargshár n. vlčí chlup. vargshold n. vlil maso. vargsrqdd n. vlčí Mas, vlčí vyti. varidr part. prét. od verja. varla adv. sotva, stížl. varr (g. *wara obezřelý) a. 1. pozorný; verda varr vid, at zpozorovali, postřehnouti, že 5; 2. opatrný, obezřelý; ver varr um pik míj se na pozoru 22. várr (g. unaar) zájm. přiví. náš. vartu = vart pú. vard prét od verda.. vardvelta (tt) hlídali, střežili, chránili, spravovati, přechovávali, uschovati. vardveizla m. úschova. vás n. (gen. váss) námaha, úsilí, neštístí. vatn (g. wató) n. (gen. vaz) voda. vatnfall n. proudící voda, pl. vatnfoll proudy, řeky. vaxa (g. wahsjan; óx, óxum a uxum, vaxinn) 1. rústi, stávali se vítší; vaxa upp vyrůstali, vzrůstati; nú pykkir Helgi hafa vaxit mikit nyní si Helgi myslil, že jeho vážnost vzrostla 9; 2. rústi do očí: pér yex alt i augu v tvých očích nabývá všechno hrůzostrašných rozmirů I (43); 3. přibývati: bída pesa, er vindr yxi čekat, až zavane prudčl vltr 4. vaz gen. od vatn (místo vada (ód, vadinn) broditi vatns). se. vé n. obítiští, posvátné místo, svatyní. vela (vaf óf, váfum ófum, ofinn) tkáti, protkávati, vázati, splétati. velja (vafda, vafidr vafdr) omotali, zaóbaliti, zahaliti; hér hefir dróttningin kastat fleski inn í hauginn ok valit um utan hálmi královna nám sem do mohyly hodila slaninu a zabalila ji do slámy 8; ok vef ja pik í fqgrum dúkum (dám) ti ovinout drahocennými látkami 40. vega (g. gawigan; vá, vágum, veginn) 1. dáti do pohybu; 2. vážiti, navážiti, tj. zaplatili; 3. bojovati: v. at e-m útočiti na koho a smrtelní ho zranili: en petta er meiri furda, er einn bandingi hertekinn skal porat hafa at vega at mér ale tak je to velice podivné, že by se byl válečný zajatec odvážil proti mni bojovat 18; Sigurdr vá at Fáfni Sigurd napadl Fáfna a zabil ho 30; Sigurdr vá at ormi S. porazil draka 30, sloka 24,1; 4. zabiti; usmrtili: missa muntu broedra pinna, ok pá mantu Atla vega pak ztratíš své bratry a zabiješ Atliho 25 (a častéji). vegliga adv. čestní. vegllgr a. znamenitý, nádherný, statný. 245

74 vegr (g. wigs) m. (-s a -ar; -ar a -ir, ak. *a o -u) 1. cesta, stopa: vegar Fáfnis stopa Fajnový cesty 18; 2. smír, strana: annan veg en annan na jednu stranu na druhou stranu: fell annan veg fótahlutr, en annan hqfudit ok hendrnar aptr í skemmunana na jednu stranu padla spodní část tžla s nohama a na druhou stranu padly hlava a ruce zpět do komnaty 32; fnýsta ek eitri alla vega frá mér í brott soptil jsem jed na všechny strany kolem sebe 18; sídan hvarf Gudrún brott á skóga ok heyrdi alla vega frá sér varga byt později se odebrala Gudrún do lesů a slyšela ze všech stran kolem sebe vyti vlků 34; hon (helia) var svá mikil, at hon tok tveggja vegna byla (plochá skála) tak ohromná, že se na obou stranách dotýkala zdi rovu 8; 3. způsob; pann veg tímto způsobem, tak, stejně tak; bann veg, sem tak, jako; marga vega mnoha způsoby; engan veg nižádným způsobem, vůbec ne: bvíat engan veg bifaz, er peir taka til něhot (meč) se vůbec nepohnul, když po něm sahali 3; pat sggdu allir á einn veg to tvrdili všichni souhlasně (shodně, jednomyslně) 38. vegr m. (-8, pl. chybí) čest. vegsemd, vegserad /. čest, hodnost. veisa /. močál. veit prés. od vita. vcita (tt) dáti, poskytnouti komu co (e-m e-t): en bó skal bat veita bér avšak má ti býti poskytnuto, tj. tvé prosbě má býti vyhověno 5; v. e-m skomm způsobili komu potupu 40; v. e-m áverka zásadití ránu komu 40; v. e-m bana usmrtili, zabiti koho 44; 2. pohostili, častovali: var annan (hvern) dag (jdrum betr veitt každého dalšího dne bylo pohoštěni lepší než předcházejícího dne 11; podobně 28; 3. neosobní vazba: udáti se, přihodili se: hversu mun pá veita co se stane 18. velzla /. hostina. velda (dd) honiti, loviti. velditang n. (ponejvíce pl.) úlovek, kořist. veidimadr m. lovec. veidr (gen. veidar, ak. -i; pl. -ar) hon, lov; kořist, úlovek. vekja (vakda vakta, vakidr vakdr vaktr) 1. budili, probouzeli, vzbvditi; 2. vzbvditi, způsobiti: bú vaktir vid oss mikinn harm tys mi způsobil veliké hoře 40. vel (g. waíla) adv. (komp. a superl. betr, bezty dobře; vera vel vid e-n býti hodný ke komu, chovati se slušné 22; vel, verdi bér, dóttirt necht se ti daří dobře, dcero! 34; vel kominn srov. s. v. velkominn. vél /. (-ar; -ar) dovednost; lstivost, zrada: dróttningin grunar, at vera muni vélar vid brcedr hennar královna měla podezřeni, že se chystá zrada proti jejím bratřím 35. véla (lt) 1. podváděli, klamali, zraditi; 2. vela um: postarali se oč, provésti, uskutečniti, vykonati: véla bau um baedi ok son HQgna oba dva, jak Gudrún, tak i Hogniho syn, to vykonali 40; Bikki hafdi bar um vélt á medan Bikki dal mezitím Randvéra popravit 42. velja (g. waljan; valda, validr valdr) vybrati, zvolili. velkominn vel kominn part. prét. vítaný, milý: vel skaltu hér kominn med oss buď nám zde vítán 28. velli dat. od vohr. vélrád velraedi n. zrádné pletichy. venja (vanda vanda, vanidr vandr) zvykali, zvyknouti; v. e-n vid e-t anebo med e-t zvykati čemu: ok vili nú fyrst venja hann med nokkut hardraedi chtěl h/> proto zvykati odvážným činům (chtěl, aby napřed přivykl odvážným činům) 8; illa var konungsdóttir vond (/. part. prét.) to byl zlozvyk královské dcery 12. vér nom. pl. od ek. vera (g. wisan; em, var, várum, verit) býti; 1. býti, existovali: eigi er bat nebo bat er ekki není tomu tak 13; má (kann) vera, at může být, že 35 (častěji); spyrr, hvat henni sé zeptej se, co ji chybí 31; hvat er ydr co vám chybí zdržovali, póbývati: par vera 7, heima vera 12, vera med fraendum pobývali u příbuzných 27; vera í brynju míli na sobě brnění 29; 3. neosobní vazba s inf.: bat er nú at segja nyní jest vyprávěti o tom, musí se vyprávěti 1; ekki er slíkt at maela něco takového nesluší se mluvit* jako sponové sloveso: hyggr hann, at hann sé son Siggeirs domníval se, 246

75 že je synem krále Siggeira 8; er in ellri son hans er tíu větra když nejstaršímu synovi bylo deset let 6; mun bat vera nakkvat to bude něco znamenali, na tom jistí níco bude 36. slouží k vytvořeni opisného per], a plusquamperf. akt. a pas., např.: sem lengi hefir uppi verit haft jak se to uchovalo v paméti lidí 2. ve spojení s adv. a prepos: vera at s inf. chtíti, hodlali, chystali se co Hniti: ok er peir varu at tyrfa hauginn a když se chystali mohylu zakrýt drnem 8; vera eptir zůstali, zbývali: eptir var meiri hlutr lids peira větší iást jejich družiny zůstala doma 37; ok em ek nú einn eptir ted jsem zbyl já jediný 38; vera fyrir viz sub fyrir; vera šaman býti pohromadí, spolu; vera samarn e-u býti přimíchán do čeho; varu beim bjóri b<jl morg šaman mnoho zhoubného bylo do piva přimícháno 34 (32), sloka 29,1-2 (= Gdr. [II 23,1-2); vera um e-t bížeti, jednali oé: en bat er um vélar bser jde o zradu (ze strany tvého syna) 42; vera undir vízeti za tím, býti v íem: ok sá, at annat vať á ristit, en undir var a vidíla, že níco jiného bylo vyryto, než co tam původní za tím vízelo (bylo) 36; gerir hon sik nú blída i ordum, en bó var samt undir raunar v rozhovoru dávala najevo svou přivílivost, ale ve skutečnosti se přece skrývalo za ním její dřívější smýšlení 40; en svá er undir, sem bani ydarr ligi á ale mezi tím stojí, jako by vám hrozila smrt 36; vera vid e-n chovati se vůči komu: konungr var vid hann sem vid sonu sína král se k mému choval jako ke svým vlastním synům 28. verja (g. warjan; varda, varidr vardr) hájiti, chránili; verjaz hájili se. verja (g. wasjan; varda varidr vardr) oblékati, šatili, zahalili; varidr e-u opatřen čím; bví at honům var svá vařit, at (Zoéga s. v. verja: e-m er svá vařit, at one is so constituted lhal) hann var undirhyggjumadr mikill jelikož to bylo s nim tak, že byl velice záludný člověk jelikož to byl velice záludný človík 3. verk n. čin, dílo, skutek. verpa (g. waírpan; varp, urpum, orpinn) hodili, vrhali; aldri orpinn schýlený víkem, hodní letitý 11. verr (g. waírs), verst adv., komp. a superl. k i\\a,,\hůře,[nejhůře; verr bez zvi. komparativního významu: ok eigi undi hon verr sinu a která nebyla nikterak nespokojena se svým osudem 31. verri (g. wairsiza), verstr a. komp. a superl. k illr a vandr horši, nejhorší; vera verri e-m chovati se hůře vůči nikomu, hnívati se víc na koho: mér var engi verri i pessum svikum nikdo nebyl vůči mní horší při tomto podvodu než ty 31; engum manni áttu verri at vera en Svanhildi na nikoho se nemusíš více zlobili než na Svanhildu 42. verda (g. waírpan; vard, urdum, ordinn) stati se 1. stati se, událi se: par var mikit mannfall v boji padlo mnoho mužů, tu došlo k hroznému krveprolití 9; sjá bardagi vard med miklu mannspelli tento boj způsobil velikou ztrátu mužstva 39; kann ok verda, at fram verdi at koma pat, sem fyrir er spát může být, že se to musí stát, co je předpověděno = snad se splní také to, co je předpověděno 31; hverr gyzki er ydr ordinn jaké strašidlo se vám zjevilo býti náhodou: at gardr nqkkurr vard i millum beira že mezi nimi bylo náhodou ohrazené místo jako sponové sloveso: vard hann sigrsaell í hernadinum na válečných výpravách byl vítězem 1; verdr bar in hardasta orrosta med beim i vzplanul mezi nimi nejurputníjší boj 5; vel verdi bér necht se ti daří dobře 34; Grímhildr vard vid hennar fortojur illa Or. se zarmoutila nad jejími rozklady 34; ve spojení s part. prét.: honům vard opt litit til hennar on bezděky často na ni pohleděl 7 (srov. opt vard henni litit til hijrpunnar / [43]). jako opisné sloveso pro opsaný rod trpný: ok um sídir verda peir ofrlidi bornir konečné byli přesilou přemoženi 8 4) v. at s inf. musiti, míti s inf.: at ek muffea beim verda at giptaz že bych se míla provdat za toho = že se musím provdat 31; nú verdum vér at sitja yfir mági várum ok bródurbana nyní se musíme zabývat naším švagrem a naším bratrovrahem 32; ok vard hon vid at taka ona jej (škodlivý nápoj) musila přijmout 34; hennar ord stóduz svá mikit, at betta vard fram at ganga její slova byla tak závažná, 247

76 že se to musilo uskuteiniti 34; praellinn vard piggja f jorit otroku byl tedy darován život 39; pršel pann, er nokkút verdr at geta sluha, jehož nutno stručné ve vypravováni uvésti 1. S předložkami: v. af e-u vzniknouti, vzejiti: ok par af vard peira vidroeda z toho pak vzešla jejich slovní potyčka 30; v. at e-u 1. stati se, proméniti se v co: ok vard sídan at inura versta ormi proměnil se později v nejhroznějšiho draka 14: 2. býti komu nač, k čemu: ok bádu engum at meini verda a vyslovili přáni, aby (vlčí kůže) nebyly nikomu na škodu 8; v. at bana e-m způsobili komu smrt, býti příčinou smrti koho 14, 18; v. at lidi e-m poskytnouti pomoc komu: ok peim man ek at lidi verda a těm chci poskytnouti pomoc 25; v. fyrir e-u dostati se do styku s kým, naraziti nač: er fyrir ofrlidi yrdi kdo by narazil na přesilu 8; ek unna pér betr en mér, pótt ek yrda fyrir peim svikum miluji tě více než sebe, ačkoli jsem podlehl podvodu 31; srov. též fyrir. verdlelkr m. zásluha, zasloužilost, význam; verdleikum betr lépe než podle zásluh (tj. lépe než si kdo zaslouží) 12. verdr (g. (waírps) a. hoden (čeho e-s); mikils, lítils v. velmi, mnoho; málo hoden, významný, značný, znamenitý atd.; Sigurdr vissi sik ok eigi véla verdari frá peim nadto si byl 8. plné vědom toho, že si nezaslouží z jejich strany úskočného jednáni 32; e-m pykkir mikils, lítils vert um e-t někomu se zdá něco velice důležité, významné, značné atd. (resp. málo důležitě atd.): ok pykkir mikils um vert hennar frídleik a jeji krása se jim zdála vynikající 42; en lítils mun pér pykkja um vert snad se ti bude zdát, že je to maličkost I (43); honům pykkir um vert alt šaman fegrd hennar ok pat, er hon gerir jemu se zdála stejné znamenitá jak jejl krása, tak i jejl práce 25. verqld /. svět. vetr (g. wintrus) m. (vetrar; vetr) 1. zima 2. rok. vettrlm /. část meče, Ranisch: Blutrinne, patrně rýha (Zoega: vsettrim oř vettrim f.? a ridge along the middle of a sword-blade; Neckel, Glossar 192a: vétt-rim /. ein Teil des Schwertes, ungewib weleher; podle Sijmonse-Geringa, Komm. 2,210, jde o část rukojeti, jilce; srov, ibid.: vsett-rim /. deckelformige Leiste?). vex prés. od vaxa. vextl dat. od voxtr. vedle n. zástava (též: zástava peněz). vedja (ad) vsaditi vedjan, redjun /. se. sázka. vedr n. 1. počasí, povětrnost, 2. nepohoda nečas, bouře. víg n. 1. boj, 2. vražda. vígflmr a. obratný v zacházeni se zbraněmi. vígtonn /. tesák, kel. víkingr m. viking, námořní bojovnici. víkja (veik, vikum, vikinn) dáti do pohybu, pohybovati se, směřovali; peir viku at landi zamířili k pevnině 17; víkjaz pohybovati se ok svá vikuz fylkingar a bitevní řady se seřadily tak 38. vlil (g. wilja) m. (-ja) vůle, přáni. vilja (g. wiljan; vilda, viljat) chtlti 1. chtlti, přáti si: eigi vil ek pik ok 0ngan annarra nechci ani tebe ani kohokoli jiného 31; pat vilda ek, at vit skiptum homum přála bych si, abychom se jedna za druhou přestrojily 7; 2. chtlti, zamýšleli, miti v úmyslu: hon (tj. Brynhild) vili sik í herskap hafa ok allzkonar frsegd at fremja ona má v úmyslu účastnili se válečné výpravy a vykonali slavné činy různého druhu 25. villa (lt) zmásti, zfalšovali, porušiti, padělali (runy) 34; undrumz ek um svá vitra konu, er hon hefir vilt (neutr. part. prét. jako adv.) ristit divím se tak moudré ženě, že je tak zmateně vyryla 34; villaz zabloudili 7. villigoltr m. divoký kanec. vín (g. wein) n. vlno. vlnátta /. přátelství. vinda (g. gawindan); vatt, undum, undinn viti, plésti. vindr (g. winds) m. (-s a -ar; -ar) vítr. víndrukklnn a. opilý vínem. vingan /. přátelství. vinkona /. přítelkyně. vínlaukr m. vinný česnek, neznámý jinak druh česneku, šlejch, pór zahradní (?). vinna (g. winnan; vann, unnum, unninn) 1. konati, vykonati, přičinili se oč, přispěti 248

77 k čemu (e-t): v. verk, fraegclarverk, stórverk vykonali liny, slavné, hrdinské činy; hefi ek par til unnit alla hluti, at Siggeirr konungr skyldi bana fa; hefi ek svá mikit til unnit, at fram kcemiz hefndin přičinila jsem se po všech stránkách o to, aby král Siggeir utrpěl smrt; přispěla jsem tolik k tomu, aby pomsta byla provedena 8;... at vinna betta til aby to provedl 32; v. eid složití přísahu; v. e-m bana usmrtiti koho (bez ak.) pracovati, jednati; v. til e-s snažiti se ol; v. til bess, at dosáknouti toho, že: fyrir bvi at bat kann at vera, at bú msettir nú skamma stund vinna til bess, at vit vaerim sael alla aevi neboť se může stát, že v krátké době dosáhneš toho, že budeme oba po celý život štastni I (43). 3. získati (bojem), vinna sigr dobyti vítězství. 4. v. vid e-u bojovati proti lemu, odporovali, uniknouti, vyhnouti se lemu: vinna vid skcjpum: mátti hann ok eigi vid skqpum vinna né sinu aldrlagí také nebyl s to, vyhnouti se svému osudu a své smrti 32 (srov. také tutéž vazbu v kap. 35); en engi má vid skopum vinna avšak nikdo není s to vzepřít se osudu 32 (srov. též 38). 5. vinnaz stati se: vannz honům at fullu bylo to pro něho dostačující, měl dost I (43). vinr TO. (-ar; -ir) přítel. vinsemd /. přátelství. vinstrl a. levý. vlnsall a. bohatý na přátele, oblíbený. virtr n. mladé, sladké, nevykvašené pivo. virdo (rd) vážiti si: peir virdu hann framar en sik lito si ho vážili více než sebe 28; domnívati se, věřili: vird eigi svá nevěř tomu 30; virdaz: virdiz mér, at zdá se mně, že 12. vlrdlng /. pocta, čest, vážnost; konungr leggr virding á roedur beira král sledoval s velkým pochopením jejich řeči 12. rlrdullgr a. vážený, ušlechtilý, vznešený; neutr, virduligt adv. náležitě, jak se sluší. visa (g. gaweisón; ad) ukázati; v. til fjárins ukázali, kde se nalézá poklad 12. víss (g. weis) a. 1. moudrý, chytrý, 2. jistý, určitý; neutr, vlst jako adv. zajisté, jistě, at visu zajisté. vissa prét. od vita. vist /. pobyt, příbytek, útulek. vísundr TO. zubr, bison evropský (žijící ještě dnes na Litvě). vit (g. unwiti) n. rozum, vit nom. duálu od ek. vědomí. vita (g. witan; prés. veit, prét. vissa, vitadr) 1. víděti, mlti vědomosti o lem, znáti: ek veit mikla féván at segja avšak mohu ti říci, kde je značná naděje získati poklad 13; Sigurdr vissi eigi ván beira vélrseda 8. neměl ani tušeni o jejich zrádných úkladech 32; munkat ek flceja, bótt mik feigan vitir nebudu prchat, i když víš, že jsem zasvěcen smrti21 (20), sloka21,l-2 (= Sd. 21,1 2); eda hverja veiztu fremsta konunga vařit hafa? o kterých králích víš, že byli nejpředníjší? = které nejpřednější krále znáš? 26; veit ek einn mjgk af beim bera vím, že jeden je daleko předstihuje 26. fás vitandi nezkušený 32; v. e-t fyrir předvídali co 16; v. til e-s věděli o kom. 2. dověděli se, vyzkoumati, vypátrali: sendi Signy mann, at vita, hvat títt sé S. vyslala muže, aby vypátral, co se stalo 5; vit, ef sjatni hennar ofsi hled se dovědět, zda se změnila její zpupnost 31; bad hann til fara ok vita, cf hann fengi mýkt skaplyndi hennar prosil ho, aby šel k ni a pokusil se ukonejšiti její mysl ukazovati nač (e-t), znamenati: ok mun pat ilt vita to bude ukazovat na něco zlého (to bude znamenat...) 36. víti n. 1. trest, 2. nebezpečí. vitja (ad) navštíviti, vyhledali. vitlauss a. nerozumný. vitnishre n. maso vlka. vitr a. (ak. vitran) moudrý, chytrý. vitra /. chytrost, moudrost, důvtip. vitrleikr m. moudrost, chytrost. vitrliga adv. dovedně, chytře. vizka /. moudrost, chytrost. vid (srov. gótské wipra) předl, s dat. a ak.: u, při. A.s dat. 1. proti, vůči, vzhledem k čemu, k, ke (u sloves taka vid, lita vid, hlaeja vid, brjótaz vid, búaz vid atp.). 2. nejčastěji ve významu s, se, ve spojeni s kým, spolu s kým: eiga son vid konu sinni mlti syna se svou ženou; koma heim vid miklu fé přijít domů s velkým pokladem 249

78 12. B. s ak. a) místní 1. u, při, blízko u: er menn satu vid eldana když mužové sedili u ohňů 3; vid drykkju při pitce, hostini 12; ouum mgnnum felluz kvedjur vid benna manu všem mužům selhala, řei vůči tomuto muži, takže ho zapomněli uctít pozdravem 3; přenesení: vid bessa sggu v této povístj k, do, u: konungr sez vid stjóru král si sedl ke] kormidlu 12; koma vid land přistáti u pobřeží 12, koma skipům vid Gautland dostali se do Oautlandu 5. b) o jiných pomírech: 1. s, vůči, k: tala vid e-n mluvili s nikým; berjaz vid e-n bojovali s nikým; deila, sakaz vid e-n hašteřili se, hádati se s kým; vera vel vid e-n býti hodný na koho, ke komu, chovali ée slušní. 2. vyjadřuje vztah, zřetel: do, vzhledem k, podle: hans líkami var skapadi allr vid sik á haed ok digrleik jeho tílo bylo zcela rovnomirni urostlé jak do výšky, tak i do šířky 3; vid sitt hoefi srov. hcefi; vid hans oedi srov. oedi. 3. s významem příčinným: vidakafligabcen Sigurdar na naléhavou prosbu Sigurdovu 16; srov. vid bann drykk působením nápoje, tj. po požití 28; vid bessa foezlu vlivem toho jídla 32; beir vakna vidgufuria probudili se pro kouř s, se, ve spojení, spolu s kým, čím: Hjordís var ekit til skógar vid eina ambátt Hjordis však byla s jednou služebnou zavezena do lesa 11; eitt gull lítit vid náttúru tá malý zlatý prstýnek té vlastnosti 12; gera hold vid mungáti vlka maso spolu s pivem 30, sloka 26, 4 5. C. absolutní u níkterých sloves. vida adv. daleko. vldtlskr m. lesní ryba = had. \idrm. (-ar; -ir, ak. -u) 1. les, 2. strom, 3. dříví. yidr a. daleký. vidrbúnudr m. výzbroj. vldrelgn /. styk (viz sub hoegr). vldrtal n. rozhovor. vldrceda /. rozhovor, slovní potyčka, hašteřeni. vldsklpti n. styk. vtbffja. (gd) 1. šetřili (e-m), 2. v. fyrir e-m vyhnouti se, ustoupili. viengr m. (-jar o -s; -ir) peruí, křidlo. veenleikr m. krása. vsenn a. 1. opravňující k nadíji: ok qár\i, er vaenst er, at sízt komi hár upp ničím jiným, co by dávalo nejvíce nadíji, že jí tak brzy nenarostou vlasy I (43); 2. krásný, půvabný, roztomilý. reenta (nt) očekávali, doufati več (e-s): (bess) vsentir mik, at očekávám, že. vebra konj. prét. od vera. vabttr (g. waíhts) /. (vsettar, dat. -i; -ir) bytost (nadlidská a nepřirozená). vqllr m. (vallar, dat. velli; vellir, ak. vohu) pole, niva, pláň, bojišti. volva /. (gen. VQIU, pl. VQlur) vidma; víštkyní, čarodíjka. vqlvulíkt n. podoba volvy. vgnd viz venja. vqrn /. obrana, obhajováni. TQxtr (g. wahstus) TO. (vaxtar, dat. vexti; vextir, ak. vcjxtu) růst, vzrůst, postava. ýla (fd) podněcovali; ýfaz vid e-n rozhnivati se na koho. yfir (g. ufar) předl, s dat. a ak. A. s dat. a) místní (kde?) nad: ok bat, at hollin logar yfir peim a proto, že nad nimi byla síň v plamenech 8; standa par yfir nad tím, při tom, u toho stati; póra sló borda yfir henni; podle Ranische: Thora schlug uber ihr (d. h. stehend hinter der sitzenden Gudrun) das Gewebe ein, half ihr beim Einschlag des Gewebes; Wilken: sló borda begann am Stickrahmen zu arbeiten, zároveň však uvádí Edzardiho překlad: schob den Einschlag ins Gewebe uber ihr = legte ihr ein Gewebe an; Magnússon & Morris: Thora set forth her needlework before her; překládáme jednoduše: Thora tkala s ní 34. b) v přeneseném významu: konungr yfir Húnalandi 2, vald yfir rikinu 35. B. s ak.; místní (kam?) přes, resp. inslrum.: er ormr skreid yfir grofina když se drak plazil přes jámu 18; sa kcemi beztr dagr 250

79 yfir oss ten den přijde jako nejlepšl na mne, tj. ten den bude pro mne nejkrásnějši 25. yfirgangr m. násilný pochod (pangat = tam do Říma) N VIII. ytirlát n. a yfirlseti n. vážnost, pověst, přízeň. yflrlltr m. vnějšek, vzezřeni, vzhled. yfrlnn a. dostatečný, postačitelný, hojný; neutr, yfrit jako adv. hojně, velice. ykkar a ykkr gen. a dat. od pú. ykkarr (g. igqar) přiví, zájmeno: vám oběma náležící; pat er ykkarr beggja bani je to smrt vás obou 14, sloka 4,6 (= Rm. 6, 6; místo er má R verdr). ylgr /. (-jar, ak. -i) vlčice. ýmiss a. (/. ýmis, neutr, ýmiat) brzy ten, brzy onen; n. ýraist adv. střídavě, různě, sem a tam. yngri komp. od ungr. yndi n. radost, blaženost, rozkoš; msetti hann hér yndi nema pak by se mu zde jistě líbilo 28. yrda konj. prét. od verda. yxa konj. prét. od vaxa. yxnum dat. pl. od oxi. ydar, ydr gen. a dat. ak. pl. od bú. ydvarr a ydarr (g. izwar) přívl. zájmeno váš. pá ak. sg. f. a ak. pl. m. od sá. pá adv. 1. tu, tehdy, 2. pak, nato, 3. tu (v hlavni větě): ok er ormrinn skreid yfir grofina, pá leggr Sigurdr sverdinu undir bcexlit vinstra když se drak plazil přes jámu, tu mu vrazil S. meč pod levé ohbí 18. pagna (ad) umlknouti, ztichnouti. pagda prét. od begja. pakka (ad) poděkovati. pangat adv. tam, odtud. pann ak. sg. m. od sá. par (g. par) 1. adv. na otázku kde a kam: tam; často ve významu našeho to, např.: sér hann eina fagra konu ok kennir, at bar er Brynhildr tu spatřil (vlastně: vidí, prés. hist.) krásnou ženu a poznal, že to je Brynhild 25; 2. ve spojení s předl.: par á na to; par af odtud, z toho; par eptir nato, poté; par frá odtud; par fyrir za to, pro to; par váru margir ormar fyrir tam uvnitř (v jámě) bylo mnoho hadů 39; par i uvnitř; par í mót naproti tomu; par med tím; zároveň, mimoto; par til k tomu; par um stran toho, vzhledem k tomu 17; par vid tím; par yfir o tom; 3. s relat. částici er, sem: a) par er, par sem 1. tam kde: Hjordís...kom at par, sem Sigmundr konungr lá Hj. přišla na místo, kde ležel král S. 12; funduz peir par, er heitir Frekasteinn srazili se na miste zvaném Frelcastein 9; 2. v tom případě, kdy; když přece; ačkoli; b) par til er 1. až tam, kde; 2. tak dlouho než, do té doby, než; až, např.: pat samir, at peir vardveiti par til, er oss haldkvsemiz sluší se, aby je oni spravovali do tě doby, než bude mně k užitku 13; par til er frá lidi než nějaká doba uplyne 32; bar til lék hann pessa íprótt, at allir sofnudu ormarnir tak dlouho dovedně hrál, až usnuli všichni hadi 39. part prés. od purfa. pat neutr, od sá. pau nora. pl. neutr, od sá. paular pl. f. potíže, nesnáze, rozpaky. pegar 1. adv. ihned, okamžitě; 2. konj. jakmile: pegar mun bat, er ek vil (obvykle pegar er) stane se, jakmile budu chtít 13. pegja (g. bahan; bagda, bagat bagt) mlčeti, p. yfir e-u mlčeti o čem. peim dat. sg. m. a dat. pl. od sá. peima dat. sg. m. a dat. pl. od bessi. peir nom. pl. od sá; zastupuje osobní zájm v pl.: hann peir (hon paer, pat pau). pekja (bakda pakta, pakidr pakdr paktr) pokryti. pír dat. sg. (tobě) a (místo ér) nom. pl. (vy) od pú. perra (rd) utříti, očistiti. pessháttar (gen. od sá háttr) p. búningr taková výzbroj. pessl anebo sjá (bessi a sjá, betta) ukaž. zájm. tento. plggja (bá, bágum, beginn) dostati, přijmouti; b. e-t at nebo af e-m dostati od koho co; sá 251

80 madr spyrr, ef hann vildi piggja at hcnum far yfir fjordinn tento muž se ho tázal, zda by nechtěl přijmout převoz přes fjord, tj. zda by se nechtěl dáti od něho převézt přes fjord 10; hvat skulum vit af peasu bodi piggja co máme přijmout z této nabídky 35; ek gef pér gull ok allzkonar gripi at piggja eptir pinn fedr nabízím (daruji) ti zlato a klenoty různého druhu, dědictví to po tvém otci 34. ping n. veřejné shromáždění, ting. pingbítr a. při soudu kousavý, svárlivec, rváč. pinn (peins), pín, pitt přiví, zájmeno tvůj. pit nom. duálu (místo it) od pú. pjóna (ad) sloužiti. pjónn m. sluha, pacholek. pjóta (paut, putum, potinn) zaznlti, rozezvučeli se; undin pjótr krev teče z rány 33. pjód (g. piuda) /. národ, lid, pjódir lidé. pjónusta /. služba. pjónustumadr m. služebník, sluha. pó prét. od pvá. pó adv. přece, vsak, avšak; pó at resp. pótt konjunkce (s konj.) ve významu ačkoli, když. pokkasamr a. oblíbený, milovaný. chopili se ho a vytasili na něho nůž 39. prllligr a. statný. prír (g. preis), prjár, prjú num. prítugr a. třicet sáhů přídi (g. prípja) num. pridjnngr m. prostu m. tělesná próttr m. síla, třetina. moc. síla. vysoký. třetí. tři. prútna (ad) nadmouti se, vzedmouti se. prtbll m. sluha, otrok, rab. pú (g. pu) zájm. 2. osoby ty; splývá jako přlklonka často s předcházejícím slovesem, řidčeji s jinými slovy, např. máttu z pův. mátt pú, skaltu z pův. akalt pú, njóttu z pův. njót pú. (Avšak póttu = pó at pú). Duál pit (= it): pit Gudrún ty a Gudrún. Pl. ér, resp. pér, se vztahuje často na jednu osobu. pungfisrr a. pnngr a. těžký. těžkopádný. pnrfa (g. paúrban; parf, purfta, purft) pol n. trpělivost. pola (g. pulan; polda, polát polt) trpěti, snášeli; er peir pola verra čím větší zlo budou snášet 5; vydrželi, vytrpěli, podstoupiti (mannraun). pora (porda, porat) odvážili se (většinou s at a inf.). porpari m. venkovan. pótt viz pó. pólta prét. od pykkja. póttu = pó at pú, resp. pótt pú. póttumz = 1. sg. prét. od pykkjaz (tam podán výklad). preifa (ad) ohmatávati, dotýkali se, uchopiti. prekr m. síla, moc. prekvirkl n. hrdinský čin. prévetr a. tříletý. preyta (tt) všech sil použiti k čemu; p. e-t vid e-n příti se s kým oč; peir preyta petta mál med orrostu o tuto záležitost se přeli v boji = spor se rozhodl bojem 10. prifa (preif, prifum, prifinn) chopiti se koho: peir prifu hann ok brugdu at honům knifl potřebovati (e-a, e-t nebo inf. aat) eigiparftu meira více (zlata) ti nebude třeba 13; hann aetlar pá eigi munu purfa at óttaz myslil si, že se jich nadále nebude třeba obávali 12; neosobně: parf je třeba, potřebí: parf par eigi SQgu um at lengja ale tu už není třeba rozprodali déle vypravováni. purpa (pt) mít zapotřebí, potřebovali. púsund (g. púaundi) /. tisíc. pvá (g. pwahan; pó, pógum, pveginn) myti, umyti; pvá aér koupali se. pvengr m. řemen. pverliga adv. tvrdošíjně, rozhodně. pverr a. příčný, šikmý. pverra (pvarr, purrum, porinn) ubývali; hann mátti eigi sjá, at pyrri nemohl snésti pohled na jídlo, jak ho ubývá 14. pví dat. sg. neutr, od aá. príat viz sá. ptílikr a. takový. pykkja (g. pugkjan; pótta, pótt) užívá se osobně a neosobně: 1. zdáli se, pokládali se: inir, er meira póttu verdir ti, kdož se pokládali za význačnější 1; pykkir e-m zdá se mu, připadá mu (často konj. pykki místo pykkir: pvíat peaa betr pykki mér tím výhodnější se mi to zdá 5); pykkir (tedy 3. sg. místo očekávaného pl.) s následujícím 252