1. Úvod do ekonomie, základní ekonomické vztahy

Transkript

1 1. Úvod do ekonomie, základní ekonomické vztahy a) předmět ekonomie, pozitivní a normativní ekonomie, metody a chyby při zkoumání Předmět ekonomie Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují. Samuelson Ekonomie je věda o penězích, bankovnictví, kapitálu a bohatství. Samuelson Ekonomie se zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny základní lidské potřeby Macáková Ekonomie je vědou o volbě. Studuje, jak lidé volí mezi různými možnostmi využití vzácných nebo omezených výrobních zdrojů (půdy, práce, výrobních zařízení, technických poznatků), jak volí mezi možnostmi vyrábět různé komodity a mezi různými způsoby, jak tyto statky rozdělit různým členům společnosti k jejich spotřebě. Ekonomie studuje obchod mezi národy. - potřeby auta > parkovné > benzín - obecná ekonomická teorie = mikroekonomie + makroekonomie - Ekonomie (economic) vědní obor, který se zabývá studiem ekonomiky X - Ekonomika (economy) systém s jehož pomocí a v jehož rámci se společnost snaží vyhovět potřebám a požadavkům ekonomických subjektů (tj. domácností a firem) a tím, že produkuje žádané statky Pozitivní a normativní ekonomie Pozitivní ekonomickou realitu pouze popisuje např. jaká je nezaměstnanost, způsoby měření inflace, dělení důchodů, výše příjmů Normativní ekonomickou realitu nejen popisuje, ale také ji hodnotí např. jak vysoká by měla být nezaměstnanost, zda se má státní rozpočet vyrovnávat zvyšováním daní a nebo snižováním výdajů, zda mají studenti platit školné apod. - odpovědi na otázky týkající se p o z i t i v n í e k o n o m i e hledáme přímo v ekonomické teorii např. míra nezaměstnanosti u = počet nezaměstnaných (= U) * 100 počet zaměstnaných + nezaměstnaných (=E) - odpovědi na otázky týkající se n o r m a t i v n í e k o n o m i e hledáme v rovině politických rozhodnutí nízká => + sociální klid státní rozpočet (nevyplácí se dávky v nezaměstnanosti, ) - pracovní nedisciplinovanost, roste inflace u vysoká => + vysoká disciplinovanost, inflace (mnoho náhrad pracovníků) - sociální neklid, tlak na státní rozpočet (výplata podpor, ) > analyzujeme jen stav pozitivní zahrnuje etiku a hodnotové soudy neexistuje žádná správná nebo nesprávná odpově d na otázky Metody a chyby při zkoumání Metody pozorování čerpání z historických záznamů (např. zkoumání důsledků německé inflace 20. let hyperinflace- zničila bohatství střední třídy, cen. hladina vzrostla o miliardy procent!!!-pomohla Hitlerovi k nástupu,poučení se z chyb) analýza rozvíjení, testování ek. teorií, zpracování vypozorovaných faktů- vyvozuje určité typy chování, předpoklady atd. (analýza nákladů a příjmů, cen, nabíd. Popt. Křivky) statistická analýza setřídění faktů; vytvoření statistických ukazatelů, průměrkování reprezentativních údajů, predikce experimenty vědec pozoruje, jak se chová populace roztříděná do několika skupin, kdy se s každou zachází přesně stejně s výjimkou jediného fakturu; např. sledování reakcí lidí na různé vládní programy - v ekonomice špatně proveditelné je obtížné napodobit v laboratoři skutečnou ekonomiku, lidé se v pokusných situacích často chovají osobitě Chyby ceteris paribus (za jinak stejných podmínek) při zkoumání jediné proměnné je třeba vyloučit vlivy ostatních měnících se proměnných měníme pouze zkoumaný faktor, ostatní musí být zafixovány záměna příčin a následků (kauzální nexus) je třeba rozpoznat pravou příčinu, (růst ceny vede k růstu poptávky- špatně!- růst poptávky zvyšuje cenu!) nesprávné usuzování z chování jednotlivce na chování celku co platí pro část, nemusí platit pro celek subjektivnost nejistota v ekonomickém životě ekonomické zákony neplatí v přesném vztahu, ale pouze v průměru >> ZNÁT PŘÍKLADY! Samuelson str

2 Umění ekonomie spočívá ve zkoumání nejen bezprostředních, ale i dlouhodobých důsledků daného činu nebo opatření; a spočívá ve sledování dopadů tohoto opatření nejen na jednu skupinu, ale také na všechny ostatní skupiny Henry Hezlitt b) vzácnost, zákon vzácnosti, statky vzácné a volné Vzácnost statky předměty záměrně využívané k uspokojování lidských potřeb (ve svůj prospěch) - musí být užitečný - X nestatky = nevyužitelné, neužitečné 1) volné - statky vyskytující xse v míře, která se rovná nebo převyšuje naše potřeby (písek na poušti) - voda 2) vzácné - ekonomické jejich nabídka je omezená (na rozdíl od neomezených lidských potřeb) - zlato - tržní cena volných statků je nulová, tržní cena vzácných statků nenulová - nejprve posuzujeme užitečnost (např. lednička na Antarktidě), až poté vzácnost - Ekonomická vzácnost omezenost zdrojů + užitečnost - Ekonomická vzácnost zahrnuje dva aspekty: omezenost zdrojů jejich užitečnost Aby člověk byl ochoten vynaložit energii na získání nějakého předmětu, nesmí být pro něj tento předmět volně dostupný. Zákon Vzácnosti - říká, že statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidé chtějí spotřebovávat. c) ekonomický koloběh, ekonomické subjekty Ekonomický koloběh - Východiskem pro výrobu jsou výrobní faktory: půda (a další přírodní zdroje, práce a kapitál. - S využitím výrobních faktorů se vyrábějí statky, tj. zboží a služby. - Výrobní faktory jsou ve vlastnictví domácností a ty je pronajímají firmám. - Za ně pak domácnosti od firem nakupují statky. Peníze které firmy dostanou od domácností, jsou příjmy firem. - Za ty si pak firmy opět od domácností najímají výrobní faktory. - Ekonomika funguje jako nepřetržitý koloběh. Trh výrobků a služeb Peněžní hlasy Výrobní faktory Poptávka Domácnosti CO JAK PRO KOHO Nabídka Výrobní náklady Firmy Renty, mzdy, úroky, Nabídka Poptávka Trh výrobních faktorů Výrobní faktory vzácné statky, které člověk používá při výrobě ekonomických statků - Práce, půda, kapitál Práce a půda primární výrobní faktory (člověk si je přivlastňuje přímo z okolní přírody, a neprošly zatím procesem výroby). K ním se připojují přírodní zdroje a technologie. PRÁCE - lidská činnost, jejímž nositelem je člověk (lidský čas strávený ve výrobě) - primární výrobní faktor - kvalita a množství práce fyzické a duševní vlastnosti jednotlivce (kvalita ovlivněna lidskými vlastnostmi) - účinnost je zvýrazněna technologií - výsledkem použití práce je - mzda PŘÍRODNÍ ZDROJE - (půda, energetické a nerostné zdroje + neenergické zdroje - životní prostředí, vzduch, voda) - půda primární výrobní faktor - půda není volným statkem, její množství je omezené - rozdíly (poloha, úrodnost) - 2 -

3 KAPITÁL TECHNOLOGIE - důchod plynoucí z vlastnictví půdy pozemková renta, pachtovné - dlouhodobě použitelné statky, které se podílí na výrobě dalších statků (stroje, silnice, auta, budovy, technologie), nespotřebovává se, ale opotřebovává - statky, které byly vyrobeny, aby se podílely na výrobě jiných statků - kapitál je výsledkem předchozí výroby sekundární výrobní faktor - výsledkem použití kapitálu je zisk a nebo úrok - zvláštní forma kapitálu, která nemá podobu hmotných statků, ale myšlenky, originálního řešení výrobního postupu apod. - technologie může výrazným způsobem znásobit účinky práce, přírodních zdrojů či kapitálu Ekonomické subjekty Domácnosti Přicházejí na trh za účelem uspokojení potřeb Chtějí si opatřit užitečné vzácné statky pro svoji potřebu Vystupují jako kupující na trhu výrobků a služeb a na trhu výrobních faktorů (půdy, práce, kapitálu) jako prodávající Za příjmy (důchody) z VF nakupují výrobky pro spotřebu Firmy Subjekty vyrábějící za účelem prodeje Na trhu výrobků a služeb prodávající, na trhu výrobních faktorů (práce, půda, kapitál) jako kupující. Nakupují VF za účelem následného prodeje Cílem je maximalizace zisku Stát (vláda) Specifickým subjektem Na trh vstupuje s cílem ovlivnit jej, modifikovat jeho působení, odstranit jeho negativní dopady na ekonomiku a stimulovat jeho pozitivní vliv d) základní ekonomické otázky Co? Jak? Pro koho?, základní typy ekonomických systémů Základní ekonomické otázky = SAMUELSNOVA TRIÁDA řešení tří základní problémů otázek Co? Jak? Pro koho? 1) CO se bude vyrábět- určuje konkurence na straně poptávky- dolarové či korunové-peněžní- hlasy spotřebitelů- co si za peníze chtějí koupit a co ne 2) JAK určuje konkurence na straně nabídky-pro výrobce, který chce obstát konkurenci a maximalizovat zisky, je nejlepší udržovat náklady na minimu zaváděním nejefektivnějších výrobních metod a vysoké kvality. Signálním zařízením společnosti je cenový systém. 3) PRO KOHO určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů (mzdy, renty, zisky, úroky) Rozdělení důchodů mezi obyvatelstvo je určováno množstvím faktorů, které lidé vlastní a cenami faktorů. Typy ekonomických systémů 1. zvyková ekonomika základem zvyky, tradice prvobytně pospolná společnost 2. direktivní (příkazová) ekonomika centrálně plánovaná vše je dáno rozhodnutím centra, autority (diktátor, panovník, vláda, ) 3. tržní ekonomika vyrábíme to, co přináší nejvyšší zisk, výrobními technikami, které mají nejnižší náklady = minimalizace N, pro koho určují důchody, které se formují na trhu výrobních faktorů (jak chtějí lidé utratit své mzdy a majetkové důchody vytvořené jejich prací či vlastněným majetkem) čím více tržní tím více efektivnější 4. smíšená ekonomika prvky všech 3 systémů všechny reálné ekonomiky jsou ekonomiky smíšené SRN Čína Kuba ČR e) hranice produkčních možností, náklady obětované příležitosti, zákon klesajících výnosů HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ Luxusní statky křivka PPF Potraviny - 3 -

4 Ukazuje možnosti voleb, z nichž se společnost při daném stavu technologie a daných celkových zdrojích může rozhodovat o substituci mezi 2 statky Body vně hranice jsou nemožné, nedosažitelné. Body pod křivkou naznačují, že zdroje nejsou plně využité, nebo nejsou využité nejlepším možným způsobem Ekonomika je pod svou PPF, protože existují monopoly nebo neefektivní regulace PPF ilustruje základní definici ekonomie ekonomii jako bědu o volbě, které statky se mají vyrábět PPF poskytuje přesnou definici vzácnosti: Ekonomická vzácnost se týká základního životního faktu, že existuje pouze konečné množství lidských a věcných výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších technických znalostech vyrobit jen omezené maximální množství každého ekonomického statku. PPF ukazuje nejzazší mez souboru vyrobitelných statků. Tabulka PPF ilustruje tři základní problémy ekonomického života: co, jak, pro koho. Co lze zobrazit bodem na PPF, Jak zahrnuje efektivní výběr metod a odpovídající přidělení různých druhů a množství omezených zdrojů různým odvětvím, pro koho lze z PPF někdy odhadnout. PPF ilustruje inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými příležitostmi Ekonomické rozvoj a invence posunují PPF dál od počátku EFEKTIVNOST Ekonomika vyrábí efektivně, jestliže operuje na hranici PPF. Znamená absenci plýtvání neboli co nejefektivnější užívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí Výrobní efektivnosti je dosaženo, jestliže společnost nemůže zvýšit výstup jednoho statku, aniž sníží výstup jiného. Důsledkem neefektivnosti jsou nevyužité zdroje ve formě nezaměstnaných pracovníků, nepracujících továren, atd Náklady obětované příležitosti (alternativní náklady) Hodnota druhé nejlepší možnosti, hodnota nejhodnotnější alternativy, hodnota alternativní příležitosti, která musí být obětována Náklady příležitost určitého rozhodnutí vznikají proto, že zvolit si ve světě vzácnosti jednu věc, znamená vzdát se něčeho jiného, náklady příležitosti představují hodnotu ušlého statku nebo služby. Zdroje jsou vzácné a neustále rozhodujeme, který statek koupit nebo které činnosti se budeme věnovat, alternativa, které se vzdáme představuje náklady příležitosti Pojem nákladů příležitosti lze ilustrovat pomocí PPF Zákon klesajících výnosů Týká se vztahu mezi vstupy a výstupy ve výrobním procesu Říká: když přidáváme postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stále menší přírůstky výstupu. Platí pouze za předpokladu, že výstup roste vlivem růstu objemu jediného výrobního faktoru a objem dalších používaných výrobních faktorů se nemění. zvyšujeme-li množství jednoho vstupu při ostatních vstupech neměnných (ceteris paribus), pak výstup roste stále pomaleji chléb (mil. ks) stroje (tis. ks) snížíme-li výrobu tanků o 1 jednotku, přírůstek výroby chleba není konstantní (nárůst výroby chleba stále klesá) zákon klesajících výnosů neplatí pro všechny technologie PPS má tvar úsečky pro stejnou technologii často působí až od určitého počtu přidaných jednotek vstupů - 4 -

5 2. Trh a tržní mechanismus a) definice a typy trhů, formování a vznik trhu Definice - Trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá. (cena= směnná hodnota vyjádřená v penězích jako všeobecném ekvivalentu) - Trh je oblast ekonomiky, ve které dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty prostřednictvím směny zboží. Směnu zprostředkovávají peníze. (peníze= statky, které zprostředkovávají směnu) Funkce trhu: odpovídat na otázky: Co? Jak? Pro koho? Typy Trhy: (z územního hlediska)místní, národní, světový Místní trh (příp. oblastní, regionální) dnes forma výjimečná, může se týkat potravin s krátkou dobou skladování, některých krajových specialit závislých na tradici.. Národní trh trh v rámci státního celku, trh ČR Světový trh jeho existence je projevem skutečnosti, že autonomie národních trhů je jen částečná, je výsledkem mezinárodní dělby práce Trhy: (podle počtu zboží, které na trhu sledujeme)dílčí, agregátní Dílčí trh prodává a kupuje se jediný druh zboží, (trh s automobily, trh mléka ), uvažujeme pro snadné definování nabídky a poptávky Agregátní trh trh veškerého zboží Trhy: (podle předmětu koupě a prodeje)produktů, peněz, výrobních faktorů Trhy výrobních faktorů trh práce, půdy a kapitálu Trh peněz těsně souvisí s trhem kapitálu Trh výrobků a služeb - trh produktů Formování a vznik trhu Dělba práce- specializace účastníků výroby na jednotlivé prac. Činnosti nebo operace (přirozená, společenská, v pracovních operacích, mezinárodní) Dělba práce vede k nutnosti výměny činností mezi lidmi. Na určitém stupni jejího vývoje málokdy spotřebovává výrobek ten, kdo ho vyrobil. Na tomto stupni se formou výměny činností stává trh! První místo, kde se tržní vztahy staly všeobecnými- jarmark (trh, tržiště) Barter- směna bez peněz, nutná dvojnásobná shoda potřeb Peníze- platidlo, prostředek směny (zbožové p.- drahé kovy- směnky- papírové p.-bezhotovostní p.) b) konkurence, pojem a různé typy Konkurence proces, ve kterém se střetávají různé zájmy různých subjektů trhu různé zájmy diferencují účastníky na straně poptávky i nabídky Konkurence mezi nabídkou a poptávkou: (konkurence napříč trhem) výrobci na straně nabídky chtějí prodat s co největším ziskem, spotřebitelé chtějí v co největší míře uspokojit své potřeby nákupem zboží (kupovat levně) protichůdné zájmy rovnovážná cena není optimální ani pro výrobce (příliš nízká), ani pro spotřebitele (příliš vysoká) Konkurence na straně poptávky: odraz střetávání zájmů jednotlivých spotřebitelů, tj. každý chce nakoupit co nejlevněji třeba i na úkor ostatních význam této konkurence roste když poptávka převyšuje nabídku nedostatek zboží za trhu zvyšování ceny Konkurence na straně nabídky: Cíl: maximalizace zisku (prodat co nejvíce zboží za co nejvýhodnějších podmínek) a oslabení pozic konkurentů, případně je z procesu vyřadit snaha získat na trhu největší podíl význam této konkurence roste, když N převyšuje P= boj o přežití- jestliže cena klesne, výrobci prodělají, jde o to, kdo prodělá relativně nejméně Je-li N<P, jde o to, kdo lépe využije růstu cen k největšímu zisku o Cenová a necenová konkurence: Cenová zdánlivě nesmyslené dobrovolné snižování ceny zboží ze strany výrobců- někteří konkurenti se nedokáží nízkým cenám přizpůsobit, snaha ovládnout trh aby mohli v budoucnu diktovat podmínky Necenová přilákání poptávky růstem kvality výrobků, reklamou, obalovou technikou, slevy, prodej na úvěr, dokonalejší servis a služby o Dokonalá a nedokonalá konkurence Dokonalá konkurence: Abstrakce ekonomické teorie Naprosto rovné podmínky pro všechny účastníky Volný vstup do odvětví(stejná možnost vyrábět kterýkoli výrobek) Stejná míra informovanosti všech ek. subj. na trhu Mnoho výrobců na trhu jednoho výrobku, zcela homogenní produkce všech výrobců Nemožnost ovlivnit poptávku(vystupuje anonymně)) ani tržní cenu produkce, přijímají cenu danou trhem Cena se změní jedině, když se změní i cena všech ostatní výrobků na daném trhu

6 K maximalizaci zisku mohou sloužit pouze úspory ve výrobě- dok. konkurence nutí výrobce k vyhledávání úspornáklady na dok. konkur. trhu jsou minimální Reálný příklad blížící se dokonalé kon.- trh zeměděl. plodin(pšenice), trh ropy Monopolistická konkurence: Trh jednoho výrobku s mnoha výrobci Volný vstup Výrobek diferencovaný- anonymita výrobců mizí- všechny formy cenové i necenové konkurence Ceny různých typů výrobků se mohou lišit, náklady jsou vyšší než v dokonal.konkurenci Oligopol(malá skupina) Pouze několik výrobců (např. trh mobilních operátorů) Přístup do odvětví omezen-výrobci mají zančnou ek.sílu a brání vstupu dalších Možnost omezovat nabídku a tím nutit spotřebitele platit vyšší cenu Vyrábí se méně za vyšší ceny Monopol Jediný výrobce Absolutní moc nad spotřebitelem Výše ceny je limitována pouze koupěschopností poptávky Nutné státní regulace (např. cenová regulace, nebo zakoupení do majetku státu ) c) křivka poptávky a nabídky na dokonale konkurenčním trhu, faktory ovlivňující tyto křivky Poptávka - vztah znázorňující množství zboží, které jsou kupující ochotni nakoupit při různých cenách za jinak stejných podmínek - v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží (nezávisle proměnná) a množstvím (závisle proměnná), které jsou kupující ochotni si koupit. Tento vztah mezi cenou a nakupovaným (poptávaným) množstvím se nazývá poptávková funkce P (cena) Q (množství) 1 Kč/ks 4000 ks 2 Kč/ks 1500 ks 5 Kč/ks 357 ks - číselným údajům můžeme dát grafickou podobu => poptávková křivka P nezávislá proměnná ekonomové se dohodli, že P bude nezávislá a na y 10 D Q závislá proměnná - vztah mezi Q a P je nepřímý Q roste, když P klesá => křivka je klesající = zákon klesající poptávky Zákon klesající poptávky říká, že pokud cena určitého zboží vzroste (za jinak stejných podmínek), pak mají kupující (spotřebitelé) tendenci kupovat menší množství tohoto zboží. Podobně, sníží-li se cena, pak, ceteris paribus, poptávané množství vzroste. - při růstu ceny má poptávané množství tendenci klesat. Důvody: a) substituční efekt při růstu ceny určitého zboží se ho snažíme nahradit jiným, podobným relativně levnějším (rozdíl už není takový) b) důchodový efekt nominální hodnota našeho důchodu zůstává, ale jeho reálná hodnota klesá -> omezení poptávané množství X poptávka = pohyb bodu na křivce poptávka = pohyb celé křivky - dokonalé substituty = je mi jedno co koupím Faktory ovlivňující poptávku 1. průměrný důchod spotřebitele roste-li průměrný důchod spotřebitele, je poptávka po zboží vyšší (poptávka po zboží podřadném ale klesá!) a naopak 2. velikost trhu dáno velikostí dané populace spotřebitelů 3. změna ceny a dostupnosti spotřebitelských substitutů a komplementů substituty = konkurenční výrobky (mající stejnou funkci) rohlík, houska atd - důležitým faktorem je dostupnost substitutu cena substitutů poptávka po zboží a naopak komplementy = doplňkové zboží (auta benzín, pivo láhev)

7 cena komplementů poptávka po zboží a naopak 4. subjektivní faktory vkus, preference (společenské a historické faktory) souvisí s módou, reklamou 5. specifické faktory (např. déšť hraje roli u deštníků, množství sněhu u lyží, v létě roste poptávka po nápojích ) Typy poptávek: dílčí (tržní) poptávku poptávka všech kupujících po 1 výrobku či službě- dostaneme součtem indiv. poptávek individuální poptávka- po produkci 1 výrobce nebo poptávka jediného kupujícího (celková) agregátní poptávka agregace (součet) všech zamýšlených tržních poptávek- souhrn všech zamýšlených koupí na trhu Nabídka nabídka množství statku, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat za danou cenu; je určena objemem produkce, který chtějí výrobci prodat a cenami, za které ji chtějí prodat - nabídková funkce (nabídková křivka) určitého zboží vyjadřuje vztah mezi jeho tržní cenou (nezávisle proměnná) a mezi množstvím (závisle prom.) tohoto zboží, které jsou výrobci ochotni vyrábět a prodávat P nezávislá proměnná S S S 30 S - rostoucí nabídka S - klesající nabídka Q závislá proměnná - rostoucí křivku způsobuje: zákon klesajících výnosů a zákon rostoucí nabídky Zákon klesajících výnosů- pro větší produkci je třeba stále více vstupů, neboť výnosnost z nich klesá -> to lze jen za vyšší cenu Zákon rostoucí nabídky pokud cena určitého zboží vzroste (ceteris paribus), pak mají nabízející tendenci vyrábět více a naopak. Nabídka, nabízené množství nabídka X nabízené množství = celá křivka = bod na křivce nabídky Faktory ovlivňující nabídku 1. výrobní náklady - výrobních náklady => nabídka - pokles ceny výrobních vstupů (energie, práce, ) - lepší technologie 2. organizace trhu zmocňují-li se trhů monopoly, nabídka 3. specifické faktory změna kvalitativních podmínek (aut. pásy, katalyzátory, ) (vliv počasí v zemědělství) 4. změna ceny výrobních substitutů (tzn. statky vyráběné stejnou či podobnou technologií housky x rohlíky) - cena výrobních substitutů -> nabídka (výrobci se přeorientují na produkci výhodnějšího substitutu) Typy nabídek: dílčí (tržní) nabídka 1 výrobku či služby od různých výrobců (nabídka na trhu jediného výrobku) individuální nabídka- nabídka jediného výrobce agregátní nabídku agregace (součet) všech zamýšlených prodejů na trhu d) rovnováha trhu, přebytek spotřebitelů a výrobců, proces tvorby tržní ceny, teorém pavučiny Rovnováha na trhu Tržní rovnováha nastává při té ceně a při tom množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnané. Pří této ceně a množství se objem, který kupující chtějí kupovat, přesně rovná objemu, který prodávající chtějí prodávat. Rovnováha spotřebitele: Určuje vztah ceny a mezního užitku P=MU křivka poptávky je totožná s křivkou mezního užitku, mezní užitek poslední spotřebovávané jednotky se pro všechny spotřebitele musí rovnat její ceně. Rovnováha firmy: Určuje vztah ceny a mezních nákladů P=MC individuální křivka nabídky je totožná s křivkou mezních nákladů (resp. její část) Nabídka je v rovnováze, pokud pro všechny výrobce platí P = MC Rovnováha trhu: MU = MC mezní užitek zboží se rovná mezním nákladům na jeho výrobu. Rovnováha a efektivnost:

8 Efektivní rozdělení výrobních faktorů - není možno zvýšit výrobu jednoho zboží, aniž se sníží výroba jiného zboží Je-li MU nějakého statku vyšší než MC, znamená to, že tohoto zboží je vyrobeno mále, efektivnost se zvýši přesunem části výrobních faktorů na výrobu tohoto statku Je-li MU=P>MC, firmy nejsou v rovnováze, zvýšení výroby zvýší zisk firem, ale neprojeví se to na užitku spotřebitelů Je-li MU> P=MC, nejsou v rovnováze spotřebitelé, protože mohou zvýšit svůj užitek zvýšením množství spotřebovávaného zboží, poptávané množství je vyšší než nabízené, v důsledku toho vzroste cena a objem vyrobené produkce (i MC), zvýší se užitek spotřebitelů, aniž se sníží zisk firem. Je-li MU nižší než MC, je statku vyrobeno více, než odpovídá optimu. P přebytek zboží S P 1 Q E nabízené množství se rovná poptávanému P E E P E rovnovážná cena P 2 D nedostatek Q 1 Q E Q 2 - síly nabídky a poptávky na trhu povedou k rovnovážné ceně a rovnovážnému množství neboli k tržní rovnováze překážky: 1. ceteris paribus (na reálném trhu nelze E se neustále mění) 2. záměna poptávka x poptávané množství (nabídka x nabízené množství) - snížení ceny vyvolá zvýšení poptávaného množství, poptávková křivka zůstává stejná - růst ceny snižuje poptávku POPTÁVANÉ MNOŽSTVÍ zboží! jestliže na trhu existuje nedostatek, pak je cena příliš nízká (jestliže cena => poptávané množství => rovnováha - kdo bude ochoten zaplatit vyšší cenu, ten daný statek na trhu získá) nelze provést vždy (např. trh s byty jestliže vzroste cena, nastane sice rovnováha (kdo bude byt chtít a bude na něj mít peníze ten ho na trhu získá), ale mnoho lidí nebude mít prostředky ke koupi bytu za tuto rovnovážnou cenu -> nebudou mít kde bydlet - řešení je jedině výplata podpor, dávek a současně růst reálných mezd (růst kupní síly měny), aby se snížil počet těch, kteří na nájem nebudou mít Proces tvorby tržní ceny tržní cenu nejčastěji tvoříme přirážkou => cena = jednicové náklady * (1 + R) R přirážka (přizpůsobuje se) ceny jsou tlačeny směrem dolů přebytek Q E nabízené množství se rovná poptávanému P E P E rovnovážná cena E nedostatek Q1 Qe Q2 tržní cena = cena, za kterou se výrobek na trhu prodává - tržní cenu neustále přibližujeme rovnovážné ceně (tržní ceny dlouhodobě inklinují k rovnovážným cenám, ale nerovnají se) -> koloběh - nabídkové a poptávkové křivky neustále kmitají => dlouhodobé přibližování - trvá-li nedostatek nebo přebytek dlouhou dobu nebo je-li příliš velký, uvažujeme o změně tržní ceny burza cenných papírů tržní cena se rovná rovnovážné (nabídka a poptávka je konkrétní v každém čase) aukce konkrétní D a S menucost přeceňovaní náklady základní otázka: Proč penál stojí 150,-- Kč, proč cena vozu ŠKODA Fabia je ve výši 250 tisíc korun?

9 Teorém pavučiny cenu můžeme změnit hned, množství až později postupně konvergující pavučina lze pouze v případě, že nabídka má větší sklon než poptávka v opačném případě (nabídka má menší sklon než poptávka) se nerovnováha více prohlubuje = divergující pavučina S D jestliže jsou sklony nabídky a poptávky stejné, nerovnováha se neprohloubí ani nevyrovná-> stabilní pavučina D se neustále mění, časem se stává elastickou konvergující pavučina - Dynamický děj ukazuje proces hledání zvýšení ceny jen na úroveň poptávky snížení výroby budu-li chtít znázornit proces jak jsem k tomu došla k nové rovnováze nakreslím teorém pavučiny Statický děj zachycuje výsledek P D D S E E Q

10 e) neviditelná ruka trhu, klady a nedostatky trhu Neviditelná ruka trhu Adam Smith- Bohatství národů: Každý jednotlivec, který sobecky sleduje jen svůj vlastní prospěch, je veden jakoby neviditelnou rukou k tomu, aby co nejlépe napomáhal všeobecnému prospěchu. Lidé takto prospívají společnosti účinněji než kdyby chtěli. Smith tvrdil, že vměšování státu do volné konkurence by bylo jistě škodlivé. - Ale kladné vlastnosti tržního mechanisu se mohou plně projevit pouze v dokonalé konkurenci, která je nedosažitelná, existují selhání trhu, tudíž je někdy nutné nechat stát zasáhnout Klady a nedostatky trhu Klady: Princip neviditelné ruky A. Smith: každý jednotlivec, který sobecky sleduje jen svůj vlastní prospěch, je veden jakoby neviditelnou rukou k tomu, aby co nejlépe napomáhal všeobecnému prospěchu objasňuje uspořádanost výsledku působení tržního mechanismu. Dělba práce: Vede k nutnosti výměny činností mezi lidmi Na určitém stupni jejího vývoje dochází k tomu, že tato výměna se stává všeobecnou, jen málokdy výrobek spotřebovává ten, kdo jej vyrobil Vysoký stupeň dělby práce vyvolává vznik trhu specializace účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti nebo pracovní operace - vyrábíme lépe a více máme co směňovat, potřebujeme směňovat - Henry Ford díky němu vytvoření v USA střední vrstvy přirozená dělba práce (muži lovci, ženy domácnost) společenská dělba práce (zemědělství pastevectví, dělba práce v pracovních operacích (manufakturní výroba) mezinárodní dělba práce vyplývá z klimatických a přírodních podmínek podmínek-dává vzniknout světovému trhu Zápory: (Macáková, s.216) Nedokonalá konkurence: Vznikne-li, společnost se může pohybovat pod hranicí své PPF Vládní selhání: Situace, kdy pokusy vlády řešit problémy mohou tyto problémy ještě zhoršit nebo vyvolat jiné Monopolní síla = stupeň kontroly, který má firma při rozhodování např. o ceně Externality = činnost kladně či záporně ovlivňující jiné subjekty, aniž tyto subjekty musí za to platit nebo jsou odškodňováni. + hlídací pes (pes u jednoho domu hlídá i sousední domy ale živí ho jen jeden majitel) - znečišťování - záporné, kladné; ve výrobě(+vyvinutí nové technologie,-firma produkující znečištění), ve spotřebě (+vzdělání,- cigarety,drogy ) Veřejné statky = statky, ze kterých mají všichni lidé stejný prospěch platí zde nezmenšitelnost (jeho spotřebou neovlivním množství pro ostatní spotřebitele) a nevylučitelnost (není možné neplatící spotřebitele ze spotřeby vyloučit); černý pasažérčerpá prospěch z užívání statku ale vyhýbá se jeho placení Nedokonalé informace = (asymetrické) jedna strana trhu ví více než druhá viz morální hazard (jeden ek. subjekt (informovaný) při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních (neinformovaných) účastníků tržní transakce) a nepříznivý výběr (proces, který vede k tomu, že méně žádoucí subjekty trhu (kupující nebo prodávající) se budou účastnit směny spíše než ostatní)- vytěsňování kvalitnějšího zboží z trhu zbožím méně kvalitním- trh s ojetými automobily Aby mohl tržní mechanismus spolehlivě fungovat je nutné, aby existovala: 1. svoboda volby možnost svobodně se rozhodnout - možnost být sám vybrán - možnost substituce - tržní konkurence 2. možnost sledování vlastního zájmu (neviditelná ruka trhu) 3. existence jistých pravidel! tržní ekonomika je založena na směně, která se uskutečňuje prostřednictvím smluv => musíme mít jistotu, že smlouva bude splněna a) dodržování smluv b) ochrana soukromého vlastnictví c) volný vstup na trhy sankce: zákonné (stát soudy policie vězení) morální (veřejné mínění) - v této oblasti je sankcí i existence tržní konkurence možnost volby - strach z přechodu ke konkurenci tržní konkurence nedovoluje dlouhodobé a systematické porušování pravidel ten kdo pravidla nedodržuje, je časem z trhu vytlačen protože firmy chtějí obstát dodržují

11 3.Chování spotřebitele a formování poptávky na trhu výrobků a služeb a) cíl spotřebitele, funkce celkového a mezního užitku (Macáková, s.47) Základní (bazální) otázka: KOLIK výrobků či služeb mám spotřebovat? příjmy plynoucí ze spotřeby náklady spojené se spotřebou Cíl spotřebitele - výchozí je strana poptávky trhem spotřebitelů je trh výrobků a služeb zde určují, co se bude vyrábět (prostřednictvím svých peněžních hlasů) racionální spotřebitel má zájem o maximální uspokojení svých potřeb; maximalizuje svůj užitek, ale vzhledem k nákladům Celkové N (total cost) = TC příjmy plynoucí ze spotřeby náklady spojené se spotřebou - mezní náklady (marginální, dodatečné) = MC = dodatečné N spojené např. s další konzumací - změna celkových nákladů Náklady spojené se spotřebou: TC (Kč) TC MC (Kč) Q (ks) 10 MC = P = AC (průměrné N = average cost) Q (ks) Příjmy spojené se spotřebou: kardinalistický přístup ordinalistický přístup - užitek JE kategorií přímo měřitelnou - užitek NENÍ kategorií přímo měřitelnou užitek (utility) = subjektivní pocit uspokojení plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků vyjadřuje příjmy ze spotřeby - nákladové omezení - rozpočtově - cíl spotřebitele maximalizace užitku při daných nákladech Celkový užitek: Vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby

12 Závisí především na objemu spotřebovaného zboží, také ale na vlastnostech a kvalitě zboží, na míře s jakou je schopno potřeby uspokojovat Zvyšuje se s růstem jeho množství Při rozhodování spotřebitele má subjektivní charakter Mezní užitek: Vyjadřuje, o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku dodatečný užitek celkový užitek je součtem mezních užitků všech spotřebovávaných jednotek daného statku je závislý na: 1) významu a intenzitě potřeby (naléhavé potřeby velký užitek každé jednotky) 2) disponibilním množství zboží (čím vzácnější tím větší užitek) b) kardinalistická teorie užitku, Gossenovy zákony a odvození křivky poptávky - užitek považují za přímo měřitelnou kategorii - velikost užitku = cena, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit = množství zboží, kterého jsme ochotni se vzdát, abychom dostali požadovaný výr. (N OP) - cena vyjádřená v penězích total utility celkový užitek vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení potřeb při spotřebě dané množství statku je závislý na množství spotřebovaných statků, jejich vlastnostech, kvalitě, ale i na subjektivním vztahu spotřebitele k danému výrobku celkový užitek určitého zboží je dán maximální částkou, kterou je za něj spotřebitel ochoten zaplatit celk. užitek pak spotřebitel získá jako sumu mezních užitků - celkový užitek s rostoucí spotřebou roste marginal utility dodatečný užitek vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřebovávaného množství statku o jednotku o kolik vzroste celkový užitek, jestliže se množství spotřebovávaného zboží zvýší o jednotku je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky - závislý na intenzitě potřeby a na disponibilním množství Základní otázka: - kolik výrobků či služeb mám spotřebovat? mezní příjmy plynoucí ze spotřeby mezní užitek mezní náklady spojené se spotřebou cena - platí zákon klesajícího mezního užitku = tzv. 1. G o s s e n ů v z á k o n : Mezní užitek má s růstem objemu spotřebovávaného zboží tendenci klesat. TU 30 MU Q TU = maximální částka, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit získáme ho jako součet MU Q

13 U = f (Q) TU d TU MU = Q = d Q pro malé změny užitek je funkcí spotřebovávaného množství MU > P Q roste (dáme si další) - spotřebitel nákupy zvyšuje MU < P Q klesá - spotřebitel nákupy snižuje MU = P optimální spotřeba - spotřebitel je v rovnováze - týká se trhu jediného výrobku Celkový užitek se s růstem objemu spotřebovávaného zboží zvyšuje stále pomaleji. Celkový užitek určitého množství zboží je dán maximální peněžní částkou, kterou je za ně spotřebitel ochoten zaplatit Mezní užitek je určen peněžní částkou, kterou je spotřebitel ochoten vynaložit na nákup další jednotky zboží. - spotřebitel je v rovnováze - jestliže v rámci svého rozpočtového omezení a při daných cenách nemůže svůj celkový užitek zvýšit tím, že ztrátu jednoho zboží nahradí zvýšením množství zboží jiného - máme-li více variant (jízda tramvají x jízda Jaguárem), zjišťujeme MU na 1 Kč MU tram < MU jaguár P tram P jaguár 12 Kč 12 mil. Kč na trhu více výrobků platí MUx = MUy => MUx = Px Px Py MUy Py 2. G o s s e n ů v z á k o n = zákon rovnosti MU - racionálně jednající spotřebitel zvyšuje objem nákupu určitého zboží až do bodu, kdy se mezní užitek poslední peněžní jednotky vynaložené na jeho nákup rovná meznímu užitku poslední peněžní jednotky vynaložené na nákup všech ostatních statků 2 * MUx = MUy 2 * Px Py růst Px => menší poměr => omezení nákupu daného zboží => růst MU MU zboží1 = MU zboží2 = MU zbožín P zboží1 P zboží2 P zbožín - při růstu ceny určitého zboží vede k obnovení rovnováhy spotřebitele pokles objemu nakupovaného zboží a naopak MU MU Q Odvození křivky poptávky D - na změnu ceny reaguje spotřebitel nebo nákupů => se změnou ceny se mění i objem poptávaného množství MU P P 3 MC 3 P 3 P 1 MC 1 P 1 P 2 MC 2 P 2 d Q 3 Q 1 Q 2 Q Q 3 Q 1 Q 2 Q

14 JIŽNÍ A SEVERNÍ GRAF: Proč je totožná křivka MU s křivkou D? nakreslit S a J graf! individuální poptávka Bod spotřebitelského optima MU = P křivka poptávky je totožná s křivkou klesajícího mezního užitku c) ordinalistická teorie užitku, indeferenční analýza a odvození křivky poptávky Spotřební koš A Spotřební koš B - užitek není považován za přímo měřitelný - můžeme porovnávat užitek z různých kombinací výrobků, ale nemůžeme říci o kolik užitek roste apod. - můžeme tvořit preferenční stupnice S p o t ř e b i t e l s k é p r e f e r e n c e : 1. axiom úplnost srovnání pro každé 2 spotřebitelské koše A a B musí nastat jedna ze tří situací A > B A < B A = B 2. axiom tranzitivita A je preferován před B B je preferován před A A a B jsou stejně žádoucí pro každé 3 spotřebitelské koše A, B a C platí axiomy předpoklady pevně dané A > B Λ B > C A > C jestliže preferuji spotřebitelský koš A před B a zároveň spotřebitelský koš B preferuji před spot. košem C, potom lze předpokládat, že preferuji spot. koš A před spot. košem C 3. axiom nepřesycení větší množství zboží je vždy preferováno před menším množstvím více je lépe Funkce užitku: U = f (X 1, X 2,, X N ) U = f (X, Y) spotřebitelské koše statků stejně žádoucích obdrží stejné číslo spotřebitelské koše statků více žádoucích obdrží vyšší číslo

15 U(A) > U(B) <-> A > B U(A) = U(B) <-> A = B A je preferováno před B A je stejně preferováno jako B IC = indiferenční křivky -indiferenční soubor= množina kombinací statků X a Y se stejným TU (celkovým užitkem)- lze vyjádřit indiferentní křivkou - soubor indiferenčních křivek lišící se svým užitkem se nazývá indeferenční mapa Indiferenční mapa Vlastnosti indiferenčních křivek IC jsou klesající pokud roste množství statku X, klesá množství statku Y a naopak IC se neprotínají- každá je charakteristická jiným užitkem v každém bodě indiferenční mapy se nachází nějaká IC, vzdalují se směrem od počátku s rostoucím užitkemsoučasný růst X i Y znamená posunutí na vyšší indiferentní křivku IC jsou konvexní směrem k počátku konvexní tvar dán zákonem substituce a zákonem klesajícího mezního užitku Zákon substituce čím méně má spotřebitel zboží X v relaci ke zboží Y, tím více jednotek zboží Y je ochoten obětovat, aby získal dodatečnou jednotku X (za statek, který je nám vzácnější jsme schopni obětovat více statku druhého) šunka (dkg) směr spotřebitelských preferencí IC 3 IC 2 IC 1 - jestliže při stejném užitku množství statku X sýr (dkg) roste, množství statku Y klesá

16 nelze říct zda mám radši šunku než sýr z 1 grafu! preference dané tvarem křivky mezní míra substituce ve spotřebě = MRS C = poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat jeden statek za jiný čili provést substituci beze změny užitku; o kolik jednotek se musí změnit množství statku Y,pokud se množství X změní o jednotku, aby byl zachován stejný užitek graficky je rovna směrnici IC v daném bodě v absolutní hodnotě- čili sklonu ind.křivky - s rostoucí spotřebou statku X klesá jeho mezní užitek a roste mezní užitek statku Y- čili MUx/MUy se s rostoucím X zmenšuje- zmenšuje se MRS MRS C = - Δ Y = MU X Δ X MU Y U = konstantní Y MU X = ΔTU / ΔX => ΔTU = MU X * ΔX Y A - MU Y = ΔTU / ΔY => ΔTU = - MU Y * ΔY ΔY B IC => ΔX * MU X = - ΔY * MU Y směrnice příslušné tečny => - d Y / d X = MU X / MU Y X ΔX X - lze používat v absolutní hodnotě P ř í p a d y i n d i f e r e n č n í c h k ř i v e k 1. Dokonalé substituty (1 jablko uspokojí člověka jako 2 hrušky) H - směr spotřebitelských preferencí J MRS C = 2 (2:1) 2. Dokonalé komplementy (koupím-li si lyžařské boty, musím si koupit i lyže a naopak) L - zde není splněno více je lépe 3 IC 3 - na vertikále je IC nekonečně vysoká, na horizontále = 0 2 IC 2 1 IC 1 B Nedokonalé substituty (káva čaj) 4. Nedokonalé komplementy (káva šlehačka) => neostré L K K Č Š 5. Neutrální zboží (whisky rum (který nepiji)) 6. Nežádoucí zboží (hrachovka nemám v ní rád česnek) W H R - chci-li zvýšit U, dám si další W a je jedno, kolik rumu Č nežádoucí zboží

17 7. Změna preferencí (přehnané pití alkoholu) zóna 1 zóna 2 L i n i e p ř í j m ů ( B L ) - spotřebitel je omezen finančními prostředky - zobrazuje všechny maximálně dostupné kombinace rozdělení důchodu spotřebitele na nákup 2 zboží Y I = P X * X + P Y * Y Y A ΔY B - leží-li bod na BL spotřebováváme celý důchod BL - leží-li bod uvnitř Δ, nevyužíváme celý důchod X ΔX X mezní míra substituce ve směně MRS E = - d Y / d X = P X / P Y I = konstantní = poměr, v němž spotřebitel může směňovat statky X a Y na trhu při vynaložení celého důchodu - je dán obráceným poměrem jejich cen graficky je rovna směrnici BL v daném bodě v absolutní hodnotě P = ΔI / ΔX ΔX * P X = - ΔY * P Y => MRS E = - ΔY = P X ΔX P Y R o v n o v á h a s p o t ř e b i t e l e I = 100 Kč Px = 5 Kč Py = 10 Kč Y 10 A BL (rozpočtové omezení), je to tečna E Y E IC 3 - preferujeme více je lépe (nechceme bod A ani B, ale E, IC 2 neboť leží na IC 2 ) B IC 1 X X E 20 A a B nejsou spotřebitelská optima E bod spotřebitelského optima

18 A E B IC 1 BL 1 BL 2 BL 3 MRS C = MRS E => - d Y / d X = MU X / MU Y = P X / P Y v E U a I = konstantní => MU X / P X = MU Y / P Y rovnost MU/Kč (kardinalistická teorie) rovnováha spotřebitele se nachází v bodě, kde se BL dotýká IC IC: MRS C = - Δ Y = MU X Δ X MU Y BL: MRS C = - Δ Y = P X Δ X P Y v bodě rovnováhy se IC dotýká BL Δ Y = MU X = P X MU X = MU Y Δ X MU Y P Y P X P Y Optimální kombinace - nastává tehdy, když poměr, v němž je spotřebitel ochoten nahrazovat 1 statek za druhý, je stejný jako poměr, v němž je může směňovat na trhu. MRS C = MRS E Grafické odvození křivky poptávky musíme zjistit, jaký vliv má změna ceny na rovnováhu spotřebitele a tím na Q zboží, které bude poptávat; při změně ceny pouze jednoho zboží se mění sklon Y A E BL (linie příjmu) IC 3 B IC 2 IC 1 X 3 = Q 3 X 2 = Q 2 X 1 = Q 1 X P X - měním cenu statku X (ceteris paribus) Y zůstává stejné dx INDIVIDUÁLNÍ!

19 d) substituční a důchodový efekt, cenová elasticita poptávky a faktory, které ji ovlivňují Substituční efekt- Jestliže cena statku roste, spotřebitelé mají tendenci poptávat méně a nahrazovat tento výrobek jeho relativně levnějším substitutem Důchodový efekt- Jestliže cena statku vzroste, mají spotřebitelé tendenci poptávat méně, neboť výše jejich reálného důchodu klesla (nominální důchod zůstává stejný, ale můžeme si za něj při vyšší ceně koupit méně) 1. Cenová elasticita poptávky = procentní změna poptávaného množství ku procentní změně ceny měří, jak citlivě reaguje poptávané množství statku na změnu ceny

20 P ΔP D E = % Δ Q D % Δ P ΔQ Q Δ P ~ 1 % ΔQ ~ 1 % jednotkově elastická poptávka 1-E ΔQ > 1 % cenově elastická poptávka E cenově citlivá ΔQ < 1 % cenově neelastická poptávka NEEL můžem jít s cenou nahoru i dolů výhodné jít s cenou dolů výhodné jít s cenou nahoru P P P D 10 D 10 D Q Q Q TR 1 = 20 * 10 = 200 TR 1 = 20 * 10 = 200 TR 1 = 20 * 10 = 200 TR 2 = 10 * 20 = 200 TR 2 = 10 * 30 = 300 TR 2 = 10 * 15 = 150 => 1-E => E => NEEL TR 1 = P 1 * Q 1 TR 2 = P 2 * Q 2 TR = celkový příjem Q 2 Q 1 P 2 - P 1 E D = Q 1 + Q 2 : P 1 + P 2 - v absolutní hodnotě E DP = 1 => 1-E (2) (2) E DP > 1 => E E DP < 1 => NEEL Faktory ovlivňující cenovou elasticitu poptávky berličky: 1. povaha potřeb výrobku: - výrobky LUXUSNÍ (elastické) x ŽIVOTNĚ NEZBYTNÉ (neelastické) např. Bahamy potraviny 2. existence a dostupnost substitutů: - má-li výrobek substituty, je elastický a naopak (zdraží se rum, budeme pít vodku) při ceteris paribus 3. podíl výdajů vzhledem k celoročním výdajům - malý poměr => neelastické 4. čas - s časem roste E - zvyky budeme dodržovat, ale časem už ne Př. sůl kamenná - cenově neelastická zdražení X u pana Nováka v obchodě má ale jinde substituty vysoká míra elasticity daný výrobce s cenou dolů X jiná situace, když všichni obchodníci se domluví a zvýší cenu neelastická poptávka ALE NESMÍ to udělat nesmí být kartelové smlouvy! Př.: výrobky Jaguár, Porsche

21 - pro 99 % lidí luxusní výrobky => E, ale existuje segment trhu s vyššími příjmy a zde je to vůz životně nezbytný (jeho vlastnictvím dáváme najevo společenské postavení) => NEEL - luxusní vozy nemají substituty - pro tento segment trhu neznamená nákup luxusního vozu velký výdaj z ročního rozpočtu => NEEL růst ceny Př.: veksláci v dnešní době se již nevyskytují, neboť není poptávka po jejich službách máme totiž legální možnosti Př.: drogy - pro narkomany životně nezbytné => NEEL - nemá substituty => NEEL - poměr výdajů vzhledem k celkovým ročním P S S - výdajům je velký, ale to není až tak podstatné dá za drogu cokoliv E P E - v důsledku zákonných opatření poklesne nabídka => vzrostou ceny a tím i zisky překupníků P E E - z ekonomického hlediska je základ v poptávce D (jako u veksláků) je třeba drogy zlegalizovat (snížení zisků překupníků, legální nákup) => pokles poptávky - zvýšení nabídky snížení příjmů dealerů! - vláda žádá represivní opatření není dobré Q E Q E Q Př.: zemědělská produkce - životně nezbytná, bez substitutů => NEEL - růst nabídky (dobrá úroda) -> příjmy se sníží jsme na tom hůře => zemědělci chtějí neúrodu (nechávají např. 1/3 půdy odpočinout => vyšší zisky + navíc např. dotace od EU za ekologii => vydělají 2x Př.: cigarety, benzín životně nezbytné (cigarety pro kuřáky), bez substitutů - NEEL - snížení nabídky => růst cen => vyšší zisky špatné Připočítává riziko chycení = riziková prémie uvalení spotřební daně na tabákové výrobky, pohonné hmoty apod. vede k poklesu nabídky, který je příčinou růstu daňových příjmů z důvodu cenově neelastické poptávky po těchto statcích! - růst ceny růst celkových příjmů vyšší zisky Př.: McDonald s E => (relativně) nízké ceny => - tvar poptávky nemusí vždy vyjadřovat odpovídající elasticitu (zjišťujeme např. přes celkové příjmy TR) P 1 = 3 A E DP > 1 P 2 = 2 B E DP = 1 P 3 = 1 C E DP < 1 E zjistíme přes celkové příjmy (TR)

22 1 2 3 A B TR 1 = 3, TR 2 = 4 E B C TR 1 = 4, TR 2 = 3 NEEL A C TR 1 = 3, TR 2 = 3 1-E směrnice křivky matematicky tg φ = změna proměnné na ose x (k = 0,5 => jestliže x vzroste o 1 jednotku, y se změní o 0,5 jednotky) k > 0 rostoucí k < 0 klesající k = 0 rovnoběžná s osou x absolutní hodnota směrnice = sklon Dokonalá elasticita Dokonalá neelasticita P P E D = 0 D E D = D Q Q - při dané ceně se prodá jakékoliv množství - při jakékoliv ceně se prodá stále stejné množství zboží produkce - změna poptávaného množství je způsobena jinými faktory než cenou P D 1 D 2 STEJNÁ ELASTICITA!!! Q dvojnásobek dvojnásobek 2. Důchodová elasticita poptávky 4. ročník = procentní změna poptávaného množství ku procentní změně důchodu E DI = % Δ Q D % Δ I E DI > 1 procentní změna důchodu vyvolá mnohem větší procentní změnu poptávky E DI < 1 procentní změna důchodu vyvolá mnohem menší procentní změnu poptávky - u luxusních výrobků značně vysoké E (s růstem důchodu roste spotřeba luxusního zboží rychleji) - u základního zboží hovoříme o záporné E 3. Křížová elasticita poptávky 4. ročník = procentní změna poptávaného množství určitého zboží ku procentní změně ceny jiného zboží E DC = % Δ Q D % Δ P Y - u substitutů kladná, u komplementů záporná

23 Elasticita nabídky = E S obdoba E D - stejný vzoreček, stejné dokonalá, nedokonalá elasticita - závisí na: rozsahu výroby (jak se může výroba rozšířit), omezení výroby ze strany státu (tržby), možnostech a nákladech na skladování, charakteru technologie, časovém horizontu e) konstrukce tržní poptávky a faktory způsobující její posun Tržní poptávka horizontální součet individuálních poptávkových křivek vliv změny ceny určitého zboží na jeho poptávané množství posun po křivce tržní D - se projevuje jednak změnou individuální D jednotlivých spotřebitelů a současně změnou počtu spotřebitelů Faktory způsobující posun D: Velikost trhu- resp. velikost populace Nom. důchod spotřebitelů Dostupnost a cena spotřebních substitutů a komplementů Specifické faktory- např. počasí Subjektivní faktory-

24 4. Produkční analýza, náklady, příjmy a) produkční funkce v krátkém období, celkový, průměrný a mezní fyzický produkt, odvození nákladů (Macáková, s.74) Produkční fce (KPF) - důležitá volba technologie - chování podniku je omezeno finančními a technologickými možnostmi Technologie chceme najít spojení mezi vstupy a výstupy Krátkodobá produkční fce ilustruje, jak se 3 výrobní vstupy (práce, půda, kapitál, příp. + podnikavost) transformují do výstupů Produkční funkce-maximální objem produkce, jež je možný vyrobit s daným množstvím vstupů charakterizujeme jako vztah mezi množstvím vstupů, které byly použity ve výrobě v daném období a maximálním objemem výstupů, který vstupy svým fungováním v daném období vytvořily statek X výstup Q - na produkci tohoto statku se bude podílet pouze práce a kapitál (zjednodušené) Q = f (K, L) K vstup kapitálu za jednotku času K/t strojové hodiny za jednotku času (toková veličina) L/t práce za jednotku času (toková veličina) Q výstup za jednotku času tokové veličiny plynou v čase (důchod, investice) stavové veličiny měří se k určitému časovému okamžiku Vlastnosti PF: - daný výstup může být vyroben různými kombinacemi vstupů - ukazuje technologická omezení výroby (vychází z technologie) - nepředpokládáme neefektivní výrobní procesy (chceme maximalizovat výstup) - používá-li firma efektivní technologii, závisí výstup na množství vstupů a na jejich využití Q = K * L PRÁCE Q = 2 * K * L PRÁCE KAPITÁL 1. Krátké období (Short Run, SR) - služby alespoň 1 výrobního faktoru jsou považovány za fixní (konstantní) - fixním vstupem je u nás kapitál (práce bude faktorem variabilním) - KPF vyjadřuje vztah mezi výstupem a variabilním vstupem při dané úrovni kapitálu

25 - vlastností PF v krátkém období jsou výnosy pouze z jediného variabilního výrobního faktoru 2. Dlouhé období (Long Run, LR) - doba je dostatečně dlouhá na změnu všech výrobních faktorů všechny jsou variabilní (mohou se nahrazovat substituovat) - zachycuje vztah mezi změnou objemu používaných vstupů a následnou změnou výstupu - základními vlastnostmi produkční funkce v dlouhém období jsou: dojde-li k proporcionální změně vstupů a výstupu hovoříme o výnosech z rozsahu vstupů substituce vstupů Celkový, průměrný a mezní fyzický produkt Q = f (K, L) např. Q = 13,5 L + 6 L 2 0,5 L 3 - nerozlišujeme zatím, zda je to dlouhé období a nebo krátké PRÁCE KAPITÁL TPP 3 (K = TPP 2 (K = TPP 1 (K = Krátkodobá produkční funkce Q = f (K0, L) = f (L) Q = 13,5 L + 6 L 2 0,5 L 3 - celkový fyzický produkt = TPP (Total Physical Product) průměrný fyzický produkt = APP (Average Physical Product) - mezní fyzický produkt = MPP (Marginal Physical Product) - výsledkem produkční fce jsou fyzická množství (ne Kč) ) TPP = výstup vyrobený danými vstupy