Směnka vlastní. Bankovní institut vysoká škola Praha. Katedra práva. Bakalářská práce. Kamila Čzišová. Autor:

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Směnka vlastní Bakalářská práce Autor: Kamila Čzišová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Martin Steininger Praha Duben, 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odvozená elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích dne Kamila Čzišová

3 Poděkování Chtěla bych zvláště poděkovat JUDr. Martinu Steiningerovi za odborné vedení a cenné rady při vedení mé bakalářské práce.

4 Anotace Bakalářská práce se zabývá problematikou směnky se zaměřením na směnku vlastní. Vysvětluje, co je to směnka, kdy vznikla, k čemu se pouţívá, kdo jsou směnečně zavázané osoby a jak se práva ze směnky uplatňují. Popisuje oblast směnečného práva, jeho historický vývoj, zaměřuji se na definování směnky, její druhy z pohledu formy i funkce, náleţitosti směnky, účastníky směnečného vztahu a v neposlední řadě i uplatnění práv ze směnky a příklady praktické aplikace. Klíčová slova Blankosměnka, doloţka, pohledávka, remitent, směnečné právo, směnka, výstavce. Annotation This bachelor s dissertation deals with the broad issue of a bill of exchange with special amphasis on the promissory note. It explains its meaning, origin, use, the term of liable persons and ways of exchange law enforcement. It describes the exchange law areas, its historical development, aims at the exchange bill definition, its types from the wiew of form and function, the essentials of a bill exchange, participants of a bill relation and last but not least the exchange law enforcement and examples of its practical application. Key words Blank bill, bill of exchange, claim, endorsement, law of exchange, remitent, promisor.

5 Obsah Úvod Historický vývoj Historický vývoj směnečného práva na našem území Pojem směnky Druhy směnek Vlastní směnka Cizí směnka Náležitosti směnky vlastní Funkce směnky Platební směnky Směnky zajišťovací Blankosměnka Směnečně zavázané a oprávněné osoby Uplatnění práv ze směnky Postihová práva Postih v prvním stupni Postih v dalších stupních Směnečný protest Druhy protestu Vymáhání pohledávek ze směnky Směnečný platební rozkaz Námitky Směnka v rozhodčím řízení Umořování směnek Shrnutí a praktické využití Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek Seznam příloh

6 Úvod Tématem této bakalářské práce je Směnka vlastní. Téma bylo zvoleno jako zajímavá oblast mé dosavadní praxe v bankovnictví, kdy směnka se často vyskytuje v rámci úvěrových vztahů a směnečné právo není přitom obecně příliš známo. Směnka patří k významným instrumentům v obchodních vztazích. Je to silný ekonomický nástroj, který neodmyslitelně patří k moderní ekonomice. Směnka je svým charakterem nástrojem, který sloţí k ošetření platby formou dluţního úpisu či k jejímu zajištění. Jako cenný papír má jednoznačnou právní úpravu, která vyplývá ze zákona 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový ve znění pozdějších přepisů. Směnky se dělí na vlastní a cizí, přičemţ hlavní pozornost bude věnována směnce vlastní. Cílem mé bakalářské práce je vysvětlit, co je to směnka, kdy vznikla, k čemu se pouţívá, kdo jsou směnečně zavázané osoby a jak se práva ze směnky uplatňují. V bakalářské práci popisuji oblast směnečného práva, jeho historický vývoj, zaměřuji se na definování směnky, její druhy z pohledu formy i funkce, náleţitosti směnky, účastníky směnečného vztahu a v neposlední řadě i uplatnění práv ze směnky a příklady praktické aplikace. Z českých autorů se tématem směnky zabývá Zdeněk Kovařík, a to ve své knize Směnka a šek v České republice (C. H. Beck 2011). Tato monografie je povaţována za klíčovou z pohledu zpracování tématu směnečného a šekového práva. Problematice směnky se také věnuje v knize Směnka jako zajištění. Dalším autorem, který zpracovává toto téma je např. Chalupa Radim v publikacích Zákon směnečný a šekový - Komentář (Linde a.s. 2006) a Zajišťovací směnka (Linde a.s. 2009). Nejnověji je téma směnky obsaţeno v knize Právo cenných papírů (C.H.Beck 2014) autorů Kotásek Josef, Pihera Vlastimil, Pokorná Jarmila, Vítek Jindřich. V bakalářské práci je pouţita výzkumná metoda: analýza. 6

7 1 Historický vývoj Počátky směnky sahají do středověku, konkrétně do 12. století. Tehdy se instrumenty podobné dnešním směnkám začaly pouţívat v severoitalských městech. 1 Směnka vznikla ve snaze zajistit bezpečné obchodování mezi jednotlivými městy, jelikoţ špatné cestování bylo mnohdy spojeno s nebezpečím. 2 Dříve musel obchodník, který cestoval z jednoho města do druhého, mít u sebe vţdy velkou finanční hotovost, kterou platil za své nákupy. V případě, ţe byl cestou o své peníze oloupen, utrpěl často nenahraditelnou finanční ztrátu. Aby se tomu vyhnul, odevzdal peníze v místě svého působení svému finančníkovi, který mu za ně dal písemný slib lettera di cambio, tedy směnku. Tou se finančník zavazoval zaplatit v druhém městě příslušnou finanční částku v tamní platné měně proti vrácení směnky 3 Směnky se osvědčily jako velice bezpečný platební prostředek, z tohoto důvodu se postupem času rozšířily do celého světa. K jejich největšímu rozmachu došlo v 18. století, kdy vznikl celosvětový obchodní trh. Přestoţe se však směnky postupně rozšířily do celého světa, směnečné zákony se v jednotlivostech lišily, bylo proto zapotřebí jejich sjednocení. 4 Prvním významnějším pokusem o unifikaci byla Lipská konference, která proběhla v roce 1847 za účasti většiny tehdejších německých států a Rakouska. Konference dala vzniknout Směnečnému řádu. Snahy o další unifikaci nacházíme aţ do konce 19. století. 5 Významnějšího úspěchu však dosáhly aţ dvě Haagské směnečné konference, které proběhly v letech 1910 a Výsledkem konferencí byl návrh jednotného směnečného řádu, obsahující 80 článků a mezinárodní smlouva, která zavazovala jednotlivé smluvní státy k jeho zavedení. Z důvodu vypuknutí první světové války nebylo moţné, aby se projevily první pozitivní efekty. 6 1 KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, Strana NEJEPÍNSKÝ, K. Směnka v obchodě a podnikání. Praha: Profess, Strana 8. 3 NEJEPÍNSKÝ, K. Směnka v obchodě a podnikání. Praha: Profess, Strana 9. 4 Tamtéţ. Strana 9. 5 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana 5. 6 KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, Strana 15. 7

8 Na započaté práci se pokračovalo v rámci Společenství národů. V roce 1927 pověřil jeho hospodářský výbor odbornou komisi vypracováním nového návrhu. Výsledkem je tzv. expertní návrh, který se do značné míry opírá o předchozí Haagské znění a který byl východiskem (a konečně úspěšné) konference v Ţenevě. 7 Ţenevská konference proběhla ve dnech aţ za účasti 31 států včetně Československa. Výsledkem konference byly tři úmluvy: Úmluva o jednotném zákonu směnečném Úmluva o střetech zákonů Úmluva o směnečných poplatcích Ţenevský směnečný systém je povaţován za jedno z nejrozšířenějších unifikovaných práv. První úmluva byla podepsána 26 státy a ke konečnému souhlasu přistoupilo 19 z nich. Všechny tři směnečné úmluvy podepsala i bývalá Československá republika, k ratifikaci ale zatím nedošlo, takţe formálně jimi vázáni nejsme, přesto však naše právní úprava vychází ze ţenevských dohod a spadá do okruhu ţenevského směnečného práva. Kromě ţenevské směnečné oblasti zůstala skupina zemí angloamerického okruhu. Hlavní rozdíl oproti ţenevskému směnečnému právu se angloamerická směnka liší především menší formálností. 8 Odlišnosti těchto dvou oblastí při pouţití směnek je důleţité především pro vývozce a dovozce při pouţití směnek v zahraničním styku. Základní odlišnosti obou právních úprav jsou: 1) slovo směnka v textu listiny je základním poţadavkem ţenevské směnečné oblasti, angloamerická právní úprava tento poţadavek neobsahuje a tudíţ směnka vystavená v zemi, která se řídí touto právní úpravou, můţe být směnkou platnou. 2) směnečné rukojemství je v ţenevském směnečném právu řešeno avalem a v angloamerickém právním systému tzv. koakceptem, kde koakceptantem je jeden ze směnečníků, který se zavazuje směnku honorovat v případě, nebude-li zaplacena zbylými směnečníky. 3) promlčecí doba, v níţ lze vykonávat práva ze směnky proti přímým dluţníkům je ţenevském právním systému tři roky a v angloamerickém právním systému šest let. 9 7 KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, Strana KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, Strana HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uţivatele směnky po deseti letech. Brno: ECON publishing, Strana 6. 8

9 1.1 Historický vývoj směnečného práva na našem území Poprvé bylo směnečné právo na našem území upraveno směnečným patentem ze dne 22. prosince 1763 vydaným za Marie Terezie, který vycházel z dolnorakouského směnečného řádu z roku Na základě Lipské konference byl zaveden nový směnečný řád císařským patentem č. 51/1850., který platil s některými změnami aţ do roku Na Slovensku platilo uherské směnečné právo. V rámci Československa bylo směnečné právo sjednoceno zákonem směnečným 1/1928 Sb. z. a n.. Aţ v průběhu protektorátu u nás bylo zavedeno Ţenevské směnečné právo na základě vládního nařízení o Jednotném směnečném právu ze dne , č. 111/1941 Sb., které platilo po celou dobu německé okupace. Po skončení války nebylo jednoznačné zda platí nařízení č. 111/1941 Sb. nebo znovu platí československý zákon směnečný zák. č. 1/1928 Sb. z. a n. Nejasnosti byly vyřešeny zákonem směnečným a šekovým č. 191/1950 Sb., který uvedené předpisy zrušil. 10 Ústavním zákonem České národní rady č. 4/1992 Sb. čl. 1 odst. 1 stal se zákon č. 191/1950 Sb. součástí právního řádu nově konstituované České republiky a i nová Česká republika zůstává tedy zemí, která směnečně právně je orientována na ţenevské právo směnečné. 11 Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový (dále jen ZSŠ ), ve znění pozdějších předpisů, ve svém základu platí dodnes a je základním pramenem směnečného a šekového práva. Byl zatím třikrát novelizován, největším zásahem je rekodifikace soukromého práva, kdy tento předpis převzal úpravu mezinárodního práva směnečného a šekového s účinností od 1. ledna Směnka dále podléhá obecnému reţimu cenných papírů v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ), ke kterému mu má ZSŠ vztah zásadně lex specialis, úprava v zákoně směnečném a šekovém má přednost KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, Strana

10 2 Pojem směnky Pojem směnky zákon nijak nedefinuje. Definici bychom nenašli ani v ţádných jiných právních úpravách. Tyto otázky se ponechávají teorii. 13 Směnku však lze obecně definovat jako cenný papír vydaný v zákonem stanovené formě, kterým se určité osoby (směneční dluţníci) zavazují majiteli směnky zaplatit v místě a čase vyplývajícím z listiny částku směnkou určenou s tím, ţe jde o závazky přímé, bezpodmínečné, nesporné a abstraktní. 14 Směnku můţeme také definovat jako listinný cenný papír, který má zákonem předepsaný obsah, ve kterém výstavce buď sám slibuje, ţe zaplatí jiné osobě peněţitou částku (směnka vlastní) nebo přikazuje určité osobě zaplatit (směnka cizí). 15 Směnka patří mezi cenné papíry. Cenné papíry jsou vţdy jednotou dvou nerozlučných prvků. Prvním je určitý právní podklad, druhým vyznačení závazku na tomto podkladu. 16 Podstatou cenného papíru je závazek určité osoby poskytnout majiteli cenného papíru, zpravidla listiny, určité plnění, převáţně plněné peněţité, coţ však není podmínkou. Charakteristickým rysem cenných papírů přitom je, ţe jsou vydávány v určité formě stanovené zákonem a na jeho základě. 17 Cenné papíry mohou mít obecně tři formy. U směnky přichází v úvahu jen dvě: na řad a na jméno. Nepřípustná je směnka na doručitele. 18 Směnky jsou cenné papíry dluţnické, jelikoţ předmětem směnečného závazku nemůţe být nic jiného, neţ zaplacení určité, ve směnce konkretizované peněţité částky. Nepeněţité plnění nepřichází v úvahu KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana Tamtéţ. Strana KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, Strana

11 Směnka je závazkem abstraktním. Zákon neváţe vznik směnečných závazků na ţádné jiné okolnosti neţ na plnění formalit, které předepisuje. Je to tedy závazek platební, který není vázán na jiné vztahy, které mezi výstavcem a remitentem a směnečníkem, popř. příjemcem u směnky vlastní existují. 20 Směnka je závazkem nesporným, to znamená, ţe vlastník směnky nemusí při předkládání směnky k placení prokazovat nic jiného, neţ to, ţe je vlastníkem platné směnky. Platná směnka je sama dostatečným důvodem pro vznik nároku na částku v ní uvedenou. Směnka je cenným papírem emitovaným individuálně. Její vznik je vţdy vyvolán konkrétní potřebou mezi jednotlivými osobami. Směnka je zároveň cenným papírem umořitelným, právo tedy není zcela nezvratně fixováno na věc, listinu, hmotný substrát. Neznamená to však v ţádném případě, ţe by snad směnečná práva mohla bez formy listiny existovat. Moţnost směnku umořit znamená jen tolik, ţe při ztrátě nebo zničení listiny lez tuto listinu nahradit listinou jinou alespoň rozhodnutím o umoření, pokud nebude vydána listina, směnka náhradní. Tato náhradní listina pak je nejen důkazem, ale zároveň opět legitimací k výkonu práv ze směnky Druhy směnek Platné právo u nás zná dva druhy směnek, směnku vlastní a směnku cizí. Ostatní směnky pouţívají zvláštní názvy, ale v zásadě jsou jedním ze dvou druhů uvedených směnek Vlastní směnka Základem směnky vlastní je bezpodmínečný slib výstavce listiny, ţe zaplatí věřiteli určitou peněţitou sumu. V praxi se tento slib objevuje pod slovem zaplatím, podle toho obvykle směnku vlastní poznáme (viz příloha č. 1, 2, 3). Směnka vlastní je určitá varianta dluţnického úpisu KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana Tamtéţ. Strana KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, Strana

12 Ve své minimální podobě (jde-li o tzv. základní směnku) má vlastní směnka jen dva účastníky: výstavce a věřitele (remitenta). Výstavce je přímý dluţník ze směnky, jenţ se svým podpisem zavazuje, ţe při splatnosti směnku zaplatí Cizí směnka Cizí směnka má zpravidla tři účastníky. Existuje zde tzv. směnečník (trasát), který je adresátem příkazu výstavce a je tím, kdo by měl plnit. Přímým dluţníkem se směnečník stává aţ poté, co směnku přijme (akceptuje). Nepřímým dluţníkem u směnky cizí je výstavce, který věřiteli plní aţ ve chvíli, kdy směnečník směnku neakceptoval nebo nezaplatil. Jde o příkaz výstavce adresovaný jiné osobě, příkaz poznáme podle bezpodmínečného imperativu zaplaťte. V praxi je cizí směnka někdy označována jako trata. 25 Při praktickém pouţívání mohou obě směnky plnit funkce od nich poţadované a obě velmi dobře obstojí v podmínkách pro tu kterou směnku vhodných KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, Strana Tamtéţ. Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana

13 3 Náležitosti směnky vlastní 75 Vlastní směnka obsahuje: 1. označení, ţe jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; 2. bezpodmínečný slib zaplatit určitou peněţitou sumu; 3. údaj splatnosti; 4. údaj místa, kde má být placeno; 5. jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno; 6. datum a místo vystavení směnky; 7. podpis výstavce 27 Označení listiny Má-li být směnka platná, musí se v jejím textu vyskytovat slovo směnka. Pokud se v listině nebude vyskytovat slovo směnka, které bude nahrazeno např. slovy: směnečný úpis, směnečný list a podobně nebude listina směnkou. Mezi platné směnky ale patří listiny označené: solasměnka, primasměnka, sekundasměnka, krycí směnka, cizí směnka nebo vlastní směnka. Zda se jedná o směnku vlastní nebo cizí, listina obsahovat nemusí. Umístění označení vlastní směnky je nutné v platebním slibu. Umístění v nadpisu nebo i kdekoli jinde mimo vlastní text je nedostatečné dle poţadavku zákona. Jazykový požadavek Listina musí být sepsána v jednom jazyce, poţadavek se vztahuje na celý text základní směnky. Zákon umoţňuje vystavení vícejazyčných směnek. U vícejazyčných směnek musí být alespoň jedna základní část směnky v jednom jazyce kompletní. V ostatních jazycích můţe být základní text vícejazyčné směnky neúplný. Platná směnka musí být sepsána v objektivně existujícím jazyce srozumitelném pro průměrného účastníka směnečného vztahu. Směnka můţe být sepsána i v méně frekventovaných jazycích. Nepřípustné je sepsání směnky v uměle vytvořeném jazyce (např. počítačový jazyk, protoţe je nesrozumitelný pro třetí nezúčastněné strany), za pouţití tajného, šifrovaného nebo kódovaného písma, těsnopisu. 27 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana

14 Platební slib U vlastní směnky je hlavním směnečným dluţníkem její výstavce, ke vzniku přímého směnečného závazku není potřeba ţádný další úkon. Platební slib zákon přesně nepředepisuje, ale nemůţe být formulován jakýmkoli způsobem. Slib nemůţe být vyjádřen slangovými výrazy, ale také formulacemi, které odpovídají věcně jinému vztahu, např. za tuto směnku daruji, za tuto směnku vrátím, za tuto směnku vydám. Striktní je bezpodmínečnost platebního slibu. 28 Určitost peněžité sumy Určitost peněţité sumy je jednou z podstatných náleţitostí směnky, na kterou je kladem zvláštní důraz. Za neurčitost peněţité sumy se výslovně povaţuje: zaplatím tolik, kolik Vám dluţím; zaplatím tolik, kolik bude majitel směnky poţadovat; zaplatím ekvivalent 100USD, a to v Kč). Za neplatnou směnku se povaţuje listina, která zní na nepeněţní plnění. Určitá peněţitá suma musí být stanovena v konkrétní měně. Měna můţe být jakákoli a nemusí se shodovat s měnou platnou v platebním místě nebo v místě vystavení směnky. Splatnost směnky Splatnost směnky je stav, kdy poţadujeme splnění splatného závazku, jedná se o den splatnosti. Den platební je nutné odlišit ode dne splatnosti. Splatnost směnky není omezena pouze na pracovní dny. Je-li směnka splatná mimopracovní den, dle 72 čl. I. ZSŠ lze předloţit směnku k placení první pracovní den, který bezprostředně následuje po dni splatnosti, jedná se o platební den a je to den, kdy se lze poprvé domáhat zaplacení směnky. Splatnost směnky můţe být stanovena pouze čtyřmi způsoby: 1) na viděnou, tato směnka je označována jako vistasměnka a je splatná při předloţení; 2) na určitý čas po viděné, tato směnka je označována jako lhůtní nebo časová vistasměnka a je splatná v poslední den lhůty, která určuje její splatnost např. splatno... měsíců po viděné; 3) na určitý čas po datu vystavení, tato směnka je označována jako datosměnka, jedná se o lhůtní směnku a lhůta 28 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana

15 začíná běţet ode dne vystavení směnky např. splatno za tři týdny; 4) na určitý den, tato směnka je označována jako denní směnka a je splatná v den, který je v ní uveden jako údaj splatnosti. 29 Údaj splatnosti směnky není povaţován za podstatnou náleţitost směnky, dle 76 čl. I. ZSŠ nemusí směnka tento údaj obsahovat. Pokud vlastní směnka neobsahuje údaj splatnosti, platí, ţe je splatná na viděnou. Směnky s jinou dobou splatností nebo s postupnou splatností jsou neplatné. 30 Platební místo Zákon přesnou formulaci platebního místa neuvádí, ale z tohoto údaje musí být jednoznačně patrné, ţe se jedná o místo, kde má být směnka vyplacena např. splatno Břeclav. Ve směnce je moţné označit platební místo zprostředkovaně např. splatno v místě vystavení. V domicilované směnce, splatné u třetí osoby nemůţe být platební místo neovlivněno. Domicilační doloţka, která určí výslovně platební místo prostřednictvím domicilu. Pouhé uvedení geografického údaje u domiciláta se povaţuje za nedostatečné. Směnka, která obsahuje platební místo fakticky neexistující nebo místo, ve kterém nebude moţno směnku objektivně předloţit je neplatnou listinou. 31 Směnka se dále povaţuje za neplatnou, pokud bude splatná např. na palubě lodi, letadla nebo jiného dopravního prostředku, na soutoku určitých řek nebo na jednom ze zemských pólů. Uvedení názvu obce je plně dostačující určení místa splatnosti směnky. 76 třetí odstavec: Není-li zvláštního údaje, platí, ţe místo vystavení směnky je místem platebním a zároveň místem výstavcova bydliště. 32 Jméno remitenta Osoba, na jejíţ řad má být placeno, jedná se o prvního směnečného věřitele. Tento údaj tvoří jedinou podstatnou náleţitost směnky vlastní, protoţe u směnky vlastní je nepřípustné jiné zprostředkované označení. Označení remitenta odkazující na výstavce lze pouze u směnky cizí, protoţe vlastní směnka nemůţe být platně vystavena na vlastní řad. Směnky jsou 29 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana

16 cennými papíry adresnými, ordre papíry (cenné papíry na řad) a tudíţ musí obsahovat označení prvního věřitele. Za neplatnou se povaţuje směnka, která uvádí, ţe směnečná suma má být vyplacena doručiteli, majiteli nebo přínosci. Za remitenta nemohou být označeni městské či obecní úřady, úřady městských částí, konsorcia či sdruţení bez právní subjektivity. Správné či nesprávné označení remitenta nemá vliv na platnost směnky. Jméno remitenta musí být v textu směnky přesně identifikováno. U fyzické osoby uvedení křestního jména je nedostatečné, pouze vyplývá-li, ţe pouţité označení je příjmením této osoby. Pokud je remitent právnickou osobou, je nezbytné, aby pouţité označení bylo názvem tohoto subjektu. Ve směnce není potřeba uvádět bydliště u fyzické osoby a sídlo u právnické osoby, ale pro jednoznačnou identifikaci účastníka směnečného vztahu lze doporučit. Preciznost označení remitenta není podmínkou platnosti směnky. Není poţadována absolutní totoţnost jména uvedeného ve směnce a skutečným jménem tohoto účastníka směnečného vztahu, avšak nelze-li remitenta identifikovat na základě jeho označení, nelze z obsahu směnky vyvozovat ani směnečnou legitimaci k výkonu směnečných práv a remitent nemá postavení směnečného věřitele. 33 Datum vystavení směnky Tento údaj se nemusí nutně shodovat se skutečným datem, kdy byla směnka vystavena, ale musí být časově situován do doby, kdy směnka mohla být vystavena. Směnka je neplatná, pokud datum vystavení směnky označuje neexistující den. Údaj musí být konkrétního data, musí obsahovat den, měsíc a rok vystavení. Měsíc se uvádí plným názvem, nikoliv číslem, z důvodu sníţení chyb. Většinou se datum uvádí v levém horním rohu směnky. Směnka, která má pozdější datum vystavení, neţ datum splatnosti nemůţe obstát, bylo by to nelogické. 34 Místo vystavení směnky Zákon nestanovuje přesnou formulaci místa vystavení směnky. Nejvhodnější označení místa vystavení směnky je název obce. Pokud ve vlastní směnce není výslovně uvedeno místo vystavení, povaţuje se za místo vystavení tohoto cenného papíru místo uvedeného u jména výstavce. 33 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana

17 Podpis výstavce Podpis výstavce směnky musí být proveden vlastní rukou, nemůţe být vyhotoven za pouţití technických prostředků např. razítka, kopírovacích zařízení, není moţný ani elektronický podpis. Podpis musí být situován na líci směnky. 35 V otázce platnosti podpisu je nutné oddělit materiální a formální stránku. Formální stránka podpisů u fyzické i právnické osoby znamená, zda se podpis na příslušné listině jeví být podpisem, aniţ bychom zkoumali, zda tento podpis určitou osobu zavazuje nebo nikoliv. Materiální závaznost podpisů spočívá v tom, zda osoba, která vyznačila podpis na směnce formálně správně, je skutečně dluţníkem. Nejprve musí být podpis formálně platný a aţ lze uvaţovat o platnosti materiální tzn., zda taková osoba opravdu existuje, zda jde skutečně o její svobodný projev, zda je správně zastoupena. Formální a současně materiální správnost podpisu je nezbytná pro závaznost určité konkrétní osoby. Avšak k platnosti směnky jako celku zcela postačí platnost podpisů alespoň z hlediska formálního. 36 Pluralita údaje Pouze v případě plurality údaje, který obsahuje rozpor, lze vyvozovat neplatnost směnky. Např. objeví-li se ve směnce dvakrát stejná směnečná suma nebo vícekrát uvedené slovo směnka, nebude tento údaj způsobovat neurčitost projevu vůle a nebude překáţkou platnosti směnky. Pravdivost údajů uvedených ve směnce Zákon nevyţaduje pravdivost údajů obsaţených v textu směnky. Zaměření se na pravdivost údajů má smysl jen v případě údajů oznamujících skutkový stav tzn. údaj data a místa vystavení. 35 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana

18 Umístění jednotlivých směnečných náležitostí v textu směnky Základní směnečné prohlášení (označení listiny za směnku, směnečná suma, jméno remitenta, údaj splatnosti) se můţe vyskytovat pouze na líci směnky. Všechny podstatné náleţitosti vč. směnečných doloţek musí krýt podpis, který se pravidelně nachází v pravém dolním rohu směnky. V levé dolní části směnky se nachází jméno směnečníka, do levého horního rohu se píše nejčastěji údaj místa a času vystavení. Do pravého horního rohu se píše směnečná suma čísly a slovy se píše do směnečného příkazu. Formálnost obsahu směnky Skutečné poměry směnečného vztahu nemají zpravidla ţádný vliv na platnost směnky. Platnost směnky rozhodujícím způsobem ovlivňuje obsah údajů uvedených v textu směnky, a to nezávisle na tom, zda odpovídají skutečnosti či nikoli. Z pohledu platnosti směnky není relevantní, kdo je účastníkem směnečného vztahu, ale jak je tento účastník označen. 37 Rozpor v údajích uvedených ve směnce Pokud směnka obsahuje jakýkoli rozpor, který způsobuje neurčitost projevu vůle, jedná se o směnku neplatnou. Není rozhodující, zda jsou rozporem stiţeny podstatné nebo nepodstatné náleţitosti. Nepodstatné náleţitosti směnka obsahovat nemusí, ale pokud jsou součástí textu, nemohou být pominuty. 38 Doložky Doloţky ve směnce mohou a nemusejí být uvedeny, jsou to nepodstatné náleţitosti směnky a jejich neexistence nečiní směnku neplatnou. Nejčastěji se v praxi pouţívají: 1) doloţka protestační, 2) doloţka úzkosti, 3) doloţka domicilační, 4) doloţka o efektivním placení, 5) 37 CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana

19 rektadoloţka, 6) doloţka zástavní, 7) doloţka hodnotová, 8) doloţka kauční, 9) doloţka úroková ad) 1 doloţka protestační - vyjadřuje se slovy bez protestu, obvykle umístěna v blízkosti podpisu toho, kdo doloţku uvedl, ale můţe být i součástí samotného textu např. za tuto směnku zaplaťte bez protestu, obvykle vepisuje výstavce směnky. Výstavce směnky touto doloţkou zprostí všechny budoucí potenciální nabyvatele povinnosti zřídit protest pro neplacení. Pokud připojí doloţku do směnky indosant nebo směnečný rukojmí, tak je doloţka účinná jen vůči nim. ad) 2 doloţka úzkosti vyjadřuje se slovy bez postihu, tuto doloţku můţe do směnky vepsat pouze výstavce směnky cizí, u směnky vlastní nelze tuto doloţku platně pouţít, protoţe výstavce směnky vlastní nemůţe vyloučit svou odpovědnost za zaplacení v případě prodeje směnky novému nabyvateli. ad) 3 doloţka domicilační vyjadřuje se slovy splatno u + jméno toho, u koho má být směnka splatná, směnka se stane splatnou u třetí osoby. Domicil se vyskytuje u směnek umístěných (domicilovaných) např. u dluţníka, u peněţních ústavů i u věřitele. Směnka má být majitelem směnečníkovi - dluţníkovi předloţena u osoby, která je v této doloţce uvedena. Směnka se prostřednictvím domicilu stane splatnou u třetí osoby. Tato osoba je nazývána domiciliátem a není odpovědná za zaplacení směnky. 39 Splatnost u třetí osoby by mohla splývat s místem placení, např. v doloţce bude uvedeno splatno v Ţivnostenské bance v Praze, znamenalo by to místo, které účastníci vyuţijí pro placení, ale tato osoba není vůbec vtaţena do placení směnky. 40 ad 4) doloţka o efektivním placení vyjadřuje se slovy pouze a výlučně v měně uvedené ve směnce, pokud směnka zní na měnu, která v daném státě není volně v oběhu, tak 41 ZSŠ umoţňuje, zaplatit směnku v tuzemské měně daného státu podle hodnoty, kterou má v den oběhu. Věřitel ze směnky nese riziko a ztrátu z konverze. Tomuto riziku se věřitel vyhne uvedením této doloţky. 39 HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uţivatele směnky po deseti letech. Brno: ECON publishing, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana

20 ad 5) rektedoloţka vyjadřuje se slovy nikoliv na řad nebo pouze + název firmy, tato doloţka brání majiteli směnky, směnku prodat připojením indosamentu, avšak věřitel můţe převést práva a povinnosti ze směnky postoupením pohledávky - občanskoprávní cesí. ad 6) doloţka zástavní vyjadřuje se slovy např. hodnota v zástavě, hodnota k zajištění, je součástí zástavního indosamentu a současně se uzavírá smlouva o zástavě cenného papíru. Do směnky vepisuje pouze oprávněný majitel směnky (nikoliv dluţník). Práva a výkon práv ze směnky je omezen ve prospěch zástavního věřitele. 41 ad 7) doloţka hodnotová vyjadřuje se slovy hodnota ve zboţí, objevuje se velmi zřídka, nemá význam směnečněprávní, avšak pro účastníky můţe být významná při orientaci v právech, které se směnkou souvisí (práva, z nichţ směnka vznikla). 17 ZSŠ abstraktnost charakteru směnky ve vztahu k dalším majitelům, které zásadně nezajímá, proč směnka vznikla. 42 ad 8) doloţka kauční vyjadřuje se slovy v depotu, jako kauce, tyto směnky často plní funkci jištění, s takovouto směnkou je spojen jiný reţim neţ je běţné. ad 9) doloţka úroková musí být uvedena přímo ve směnce a stanoví, ţe směnečný peníz, který je ve směnce uvedený, podléhá určité úrokové sazbě. Uvádí se sazba úroku, kdyţ je uvedena částka úroku, pouţije se redukce směnečných částek dle 6 odstavec 2 ZSŠ. Zákon tuto doloţku připouští pouze na směnkách splatných na viděnou (vistasměnky) a na směnkách splatných určitý čas po viděné (lhůtní vistasměnky). 43 Směnečná smlouva Směnečná smlouva není nikde upravena, můţe mít libovolnou formu. Smlouva bude vţdy obsahovat ujednání o tom, ţe jeden z účastníků vystaví směnku určitého obsahu a za určitým účelem. Vzhledem ke skutečnosti, ţe směnka má nespornou a abstraktní povahu, tak k existenci platného směnečného vztahu, není nutný ţádný jiný důvod neţ směnka sama. 41 HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uţivatele směnky po deseti letech. Brno: ECON publishing, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana HUBÁČKOVÁ-SVOBODOVÁ, V. Směnka podruhé aneb Slasti a strasti uţivatele směnky po deseti letech. Brno: ECON publishing, Strana

21 Přesto v praxi ve většině případů mají směnky určitý důvod právní, ekonomický, obchodní aj. a při svém zaloţení se váţou k určitému kauzálnímu, příčinnému vztahu, ke kterému plní určitou funkci. Samostatný závazkový vztah se zakládá vznikem směnky a můţe se vyvíjet zcela nezávisle na příčině vzniku KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana 56 21

22 4 Funkce směnky Podle funkce dělíme směnky na platební a zajišťovací. Vţdy se jedná o standardní směnky dle ZSŠ, vlastní nebo cizí, na řad nebo rektasměnky. Smysl vystavení platební směnky skutečně spočívá v tom, ţe při jejich splatnosti dojde k jejich úhradě. Směnka tedy bude zaplacena. Fungují ve dvou formách placení směnkou a druhým případem je placení prostřednictvím směnky Platební směnky Placení směnkou tzn. směnka jako platidlo, směnka daná pro soluto, kde fakticky dochází ke směně směnky oproti plnění ze smlouvy. Pokud je směnka předána věřiteli, je splněn dluh, který vyplývá z kauzálního vztahu, a jiţ zůstávají vztahy jen ze směnky. Směnka se samozřejmě v této situaci nestává zákonným platidlem, ale plní podobné funkce jako peníze. Tímto způsobem privativní novace (náhrada dosavadního závazku novým) se u nás směnka vyuţívá jen zřídka, protoţe směnka představuje jen pokus o skutečné placení a je pochopitelné, ţe se věřitel jen nerad bude vzdávat obecněprávní pohledávky. Placení prostřednictvím směnky, směnka daná pro solvendo, se v praxi vyuţívá daleko častěji, protoţe nedochází k zániku povinnosti z kauzálního vztahu. Pohledávka trvá i nadále a souběţně je k ní zakládán závazek směnečný tzn., ţe pokud dojde k zaplacení směnky, bude současně splněn i závazek ze vztahu kauzálního. Z pohledu právního se jedná o dva samostatné instituty, ale neznamená to, ţe dluţník musí plnit dvakrát. Ochranu před duplicitním placením poskytuje dluţníkům 1909 NOZ 46 : Pouţil-li dluţník ve shodě se smlouvou jako prostředek placení směnku, nemá vystavení směnky vliv na trvání peněţitého dluhu, ale věřitel můţe na dluţníku poţadovat plnění dluhu, jen nemohl-li dosáhnout splnění ze směnky; pokud však věřitel splnění dosáhl, povaţuje se dluh za splněný jiţ vystavením směnky. To platí i tehdy, byl-li otevřen akreditiv, vystaven šek nebo v jiných obdobných případech KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana KOTÁSEK, PIHERA, POKORNÁ, VÍTEK. Právo cenných papírů. Praha: C. H. Beck, Strana Zákon č. 89/2012, Sb., Občanský zákoník [online] [ cit ]. ISSN Dostupné z: 22

23 4.2 Směnky zajišťovací Jedinými směnkami, které nemají uhrazovací funkci, jsou směnky, které slouţí jako prostředek k zajištění pohledávky zajišťovací směnky. Věřitel nabývá tuto směnku s předpokladem, ţe ji nikdy nebude muset pouţít, protoţe očekává, ţe bude uhrazena zajištěná příčinná pohledávka. Zajišťovací směnku nabývá směnečný věřitel jen pro jistotu, pro případ, ţe se bude muset domáhat svých práv soudní cestou, urychluje a usnadňuje vymáhání pohledávky. Pokud bude směnečný věřitel uplatňovat zajišťovací směnku před příčinnou pohledávkou, nebude tento postup řádný. Směnečná smlouva nebo smlouva o převodu směnky (výjimečně smlouva o zastavení směnky) obsahuje ujednání o účelu vzniku zajišťovací směnky. 48 Abstraktnost zajišťovací směnky Abstraktností směnečné pohledávky rozumíme její nezávislost na kauze a na okolnostech, které ve směnečném vztahu neexistují. Tato nezávislost však není absolutní. Ve směnce tedy není nutné vyjádřit důvod vzniku směnečného závazku, ale je přípustné rozšířit obsah směnky. Základní směnka i směnečná prohlášení jsou úkony fakultativně kauzálními, i přesto, ţe abstraktnost jedním ze základních znaků směnečných závazků. Rozlišujeme abstraktnost materiální a formální. Formální abstraktnost dovoluje do sporu mezi dluţníkem a věřitelem vtáhnout skutečnosti, které zpravidla existují v rámci příčinného vztahu, naopak materiální abstraktnost znamená úplné odloučení směnečné pohledávky od příčinné. Rozdíly mezi formální a materiální abstraktností jsou v uplatnění námitek, zatímco vůči formálně abstraktní směnečné pohledávce lze uplatnit jakékoli absolutní i relativní námitky, tak vůči materiálně abstraktní směnečné pohledávce lze uplatnit všechny absolutní námitky a omezený okruh námitek relativních, jen ty, které vztahují k aktuálnímu směnečnému věřiteli. Směnečná pohledávka se stane materiálně abstraktní pouze v důsledku indosace směnky. Na uplatnění relativních námitek nemá vliv převedení směnky cesí, podindosací, blankotradicí ani převodním vyplněním blankoindosamentu. Pohledávka vtělená do přímé směnky (rektasměnky) zůstává za všech okolností vţdy pohledávkou formálně abstraktní, protoţe rektasměnku nelze převádět indosací, ale pouze cesí CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha: Linde, Strana CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha: Linde, Strana

24 Specifika zajišťovací směnky akcesorita a subsidiarita Mezi základní vlastnosti zajišťovacích prostředků patří jejich akcesorita a subsidiarita. Akcesorita je definována jako existenční závislost zajišťovacího prostředku na zajišťované pohledávce. Subsidiarita zajišťovacího prostředku znamená, ţe zajišťovací instrument lze uplatnit, aţ kdyţ nebyla uspokojena zajištěná pohledávka. Vzhledem ke skutečnosti, ţe směnečná pohledávka je existenčně i obsahově nezávislá na příčinném vztahu, tak zajišťovací směnka není ani akcesorická a ani subsidiární v pravém slova smyslu. Soudy, ale přiznávají obranu dluţníkům zajišťovací směnky, která je při uplatnění práva zaloţena na akcesoritě a subsidiaritě. Toto řešení nazýváme nepravá akcesorita a subsidiarita. Zajišťovací směnka a její právní úprava Právní úprava pojem zajišťovací směnka nezná, přesto se s tímto pojmem setkáváme v obchodních a právních vztazích u soudů, v judikatuře. V případě, ţe směnečný věřitel při výkonu směnečného práva nebude respektovat dané limity pro uplatnění zajišťovací směnky, můţe být směnečný dluţník u soudu úspěšný. Z tohoto vyplývá, zajišťovací směnka má svůj právní reţim a zvláštnosti právního reţimu pramení z teorie směnečného práva, zvyklostí a rozhodovací praxe soudů. 50 Forma a obsah zajišťovací směnky Pohledávka, která má být zajištěna, je obvykle dvoustranná, proto se v první řadě nabízí jako směnka zajišťovací směnka vlastní, protoţe jednoduše a přehledně kopíruje pohledávku kauzální. Výhodou této směnky je také, ţe můţe být vydána v obou formách jako ordre i jako rekta směnka. V praxi jsou však pro tuto funkci nejčastěji vyuţívány směnky cizí na vlastní řad výstavce dle 3 odstavec 1 ZSŠ (výstavcem směnky je oprávněný, který směnku vystaví ve svůj prospěch, směnečníkem bude povinný ze smlouvy o zajištění a ten směnku akceptuje, akceptací splní povinnost ze smlouvy o zajištění). Tyto směnky nemohou být vydány ve formě rekta směnky. 51 K podstatnému obsahu zajišťovacích směnek na prvním místě patří směnečná suma, důleţitá je i otázka splatnosti a údaj platebního místa. V době, kdy se dává zajišťovací směnka do oběhu, můţe být známá výše dluhu k danému okamţiku, ale nevíme, jaká bude situace ve chvíli, kdy budou uplatněna práva ze směnky. U kontokorentních úvěrů 50 CHALUPA, R. Zajišťovací směnka. Praha: Linde, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. Praha: C. H. Beck, Strana

25 není známá ani přibliţná výše dluhu, je znám pouze rámec čerpání úvěru, ale nevíme, zda bude vůbec vyuţíván. Další vlastností kontokorentního úvěru je, ţe můţe být čerpán opakovaně, tzn., ţe můţe být kdykoli jednorázově splacen a následně opět vyčerpán. V zajišťovací směnce bude nejvyšší moţná výše jistiny, ale uplatňována bude částka, která odpovídá skutečné výši dluhu v době vykonávání práv. Dalším problémem je příslušenství, protoţe to s postupem času roste a dopředu ho nelze spočítat. Směnka, která má pevnou splatnost a příslušenství chceme zahrnout, přičteme reálně očekávanou výši příslušenství k jistině. Směnečná suma se pak, ale stává méně jasnou. Z tohoto důvodu je lepší vyuţít některou ze směnek, kde je úročení přípustné dle 5 ZSŠ, v praxi nejčastěji půjde o směnku splatnou na viděnou. Úročení lze vyznačit přímo ve směnce, fakultativní úrokovou doloţkou, která můţe být doplněna i další výběrovou doloţkou, která můţe úročení oddálit, pokud je tak stanoveno v kauzální pohledávce. Toto řešení však nemůţe být pouţito u úročení proměnlivého, jedná se především o bankovní úvěry, které sledují referenční sazbu v souvislosti s pohyby na finančním trhu, mění a nelze vyčíslit ano výši zákonných úroků z prodlení (není-li zajištěná pohledávka v prodlení), jeţ se odvozují od diskontní sazby. 52 Datum splatnosti směnky se zdá na první pohled jednoduchý. V praxi se splatnost směnky většinou shoduje se splatností kauzální pohledávky. To znamená, ţe v den splatnosti kauzy by mohla být směnka z hlediska směnečně právního předloţena k placení, i přesto, ţe by v tento den mohla být řádně uspokojena pohledávka kauzální a tudíţ by nevznikl důvod vykonávat právo ze zajišťovací směnky. Věřitelé přistupují k výkonu práva ze zajištění aţ ve chvíli, kdy dospějí k závěru, ţe není naděje na plnění ze zajištěné pohledávky, nejprve se vţdy snaţí s dluţníky vyjednávat a dohodnout. Z těchto důvodů můţe dojít ke změně původního data splatnosti k jejímu prodlouţení nebo věřitel můţe odstoupit od smlouvy a pohledávka se stane ihned splatnou. Změnu směnečné splatnosti tyto skutečnosti neovlivní. Častěji dochází k prodlouţení splatnosti a většinou není obtíţné získat od dluţníka novou směnku a původní se vrací. Pokud se tak nestane je původní směnka předloţena k placení, popřípadě k protestu a začínají běţet lhůty, které se váţí ke splatnosti, jedná se především o promlčení. 53 Údaj o platebním místě věřitelé většinou směrují na svou adresu. To znamená, ţe se směnečným penízem se má dluţník dostavit k věřiteli, coţ plně vyhovuje zajišťovací směnce. Pokud je uvaţováno s prodejem směnky můţe být toto místo nevyhovující pro zájemce o 52 KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. Praha: C. H. Beck, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. Praha: C. H. Beck, Strana

26 koupi směnky. V této situaci se nabízejí dvě řešení, směnku lze nechat splatnou u dluţníka např. zákonným platebním místem nebo opatřit směnku vhodným domicilem, který by byl přijatelný pro potenciální nabyvatele směnky. Dále k obsahu zajišťovací směnky patří hodnotová doloţka. Ta dává účastníkům informaci, ţe směnka plní zajišťovací funkci. Neexistuje ţádný předpis, který by říkal jak má tato doloţka vypadat. Výhodná je doloţka, ze které je patrný konkrétní kauzální vztah např. směnka zajišťuje splacení úvěru reg. číslo a podobně. Tato věta však musí být právně neutrální, pokud bude formulována jako podmínkou plnění, např. směnka bude zaplacena, nebude-li uhrazena faktura číslo, tak podmíněná směnečná prohlášení nejsou platná, a pokud půjde o prohlášení výstavce, stane se směnka neplatnou. 54 Hodnotová doložka zajišťovací Tato doloţka je označována jako vedlejší a není povinná, většinou vyjadřuje vztah mezi kauzální pohledávkou a směnkou. Z této doloţky se účastníci získají informaci, ţe směnka plní funkci zajišťovací. Hodnotová doloţka je věcí výstavce, protoţe ten směnku vydává a určuje její funkci. Nesprávná formulace této doloţky můţe způsobit neplatnost směnky Blankosměnka Blankosměnky patří k nejzajímavějším institutům směnečného ZSŠ upravuje blankosměnku pouze v jediném 10 čl. 1, který platí ve smyslu 77 odst. 2 i pro směnky vlastní. Otázky týkající se blankosměnek ponechává zákon teorii a judikatuře. Existence blankosměnek na našem území se datuje od roku Jedná se o směnku, která není zcela vyplněna, obsahuje bílá nevyplněná místa (blank, bianco bílý), která budou později doplněna, jedná se o podstatné i nepodstatné náleţitosti. Ve skutečnosti ještě nejde o plnohodnotnou směnku, která by mohla být uplatněna u soudu. Mezi pojmové znaky blankosměnky patří: a) musí obsahovat alespoň jeden podpis, b) na listině se musí vyskytovat slovo směnka, c) musí být vydána záměrně (ten, kdo směnku vydává, musí mít tento úmysl), d) udělení vyplňovacího práva (ten, kdo směnku nabyl má právo vyplnit chybějící údaje tzn. změna směnku na plnohodnotnou), e) vyplněním blankosměnky se z obecné listiny stane směnka f) stanovuje limity ochrany směnečných dluţníků proti chybnému doplnění KOVAŘÍK, Z. Směnka jako zajištění. Praha: C. H. Beck, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana

27 Vyplňovací právo směnečné podstata, vznik, rozsah, zánik Podstatou směnečného vyplňovacího práva je oprávnění majitele blankosměnky doplnit chybějící části. Toto právo má věcnou a smluvní povahu. Z hlediska práv věcných má vlastník neomezenou moţnost s věcí nakládat i cokoliv na listinu psát. Ale pokud chce obdrţet platbu proti směnce, musí dodrţovat soulad mezi dluţníky, tzn. smluvní vyplňovací právo, které stanoví podmínky, za kterých dluţníci slibují proplacení. Aţ po vyplnění bílých míst vznikají skutečná práva směnečná. Smluvní vyplňovací právo je zaloţeno na úmluvě mezi tím, kdo směnku podepsal, a tím kdo směnku převzal. Tato dohoda je většinou písemná a bývá součástí například smlouvy o úvěru nebo kupní smlouvy. Jedná se o tzv. vyplňovací prohlášení, ve kterém osoba podepsaná opravňuje majitele směnky v určitém rozsahu vyplnit chybějící údaje. 56 Směnečné rukojemství Účelem směnečného rukojemství, nebo-li avalu, je zajištění dluhu. Avalista (směnečný rukojmí) je směnečný ručitel a avalát je osoba, jejíţ dluh je zajišťován. Směnečný rukojmí se zaručuje, ţe zaplatí určitou směnečnou sumu za kteréhokoli směnečného dluţníka. Forma musí být vţdy písemná. Rukojemské prohlášení má tři moţné formy: 1) rukojemství úplné (pravidelné) je označeno slovy např. jako rukojmí, per aval apod., obsahuje označení za koho se rukojemství přejímáno např. za výstavce a podpis avalisty; 2) rukojemství zkrácené, kde chybí údaj za koho je rukojemství přejímáno a má se za to, ţe se přejímá za výstavce; 3) rukojemství minimální obsahuje pouze vlastnoruční podpis avalisty. 57 Závazek rukojmího je zcela nezávislý na konkrétní směnce a ten je povinen ji zaplatit solidárně a ostatními dluţníky. Závazek směnečného rukojmího je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu neţ pro vadu formy. 58 Kauzální směnečné námitky, které vyplývají z postavení avaláta vůči majiteli, avalista nemůţe pouţít. Uplatnit můţe námitky, které souvisejí s vyplňovacím prohlášením k blankosměnce. Nelze namítat neplatnost směnky, ale zneuţití konkrétního práva, které vychází z obsahu vyplňovacího prohlášení KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana ROZEHNAL, A. Závazkové práv: Obecná část, Deliktní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, Strana Tamtéţ. Strana ROZEHNAL, A. Závazkové práv: Obecná část, Deliktní právo. Plzeň: Aleš Čeněk, Strana

28 5 Směnečně zavázané a oprávněné osoby Na směnce vystupují v různých úlohách osoby oprávněné a zavázané, jejich postavení se můţe měnit a podle postavení se mění jejich práva a povinnosti. Tentýţ účastník můţe vystupovat v několika směnečných úlohách zároveň. Výstavce vystupuje jak na směnce vlastní tak cizí, je to osoba pro směnečný vztah nepostradatelná a vyvolává celý směnečný vztah. Směnku uvádí do oběhu její emisí, vydání směnky další osobě. Výstavce směnky vlastní a cizí má odlišné postavení. U směnky vlastní se výstavce zavazuje svým prohlášením vyplatit směnečnou sumu a přímo přejímá tento závazek, jedná se o dluţníka přímého. Zatímco u směnky cizí dává výstavce platební příkaz budoucímu dluţníku, sám se nezavazuje, ale zcela zproštěn směnečných závazků není. Zůstává mu odpovědnost za přijetí a zaplacení směnky v případě, ţe směnka cizí není směnečníkem přijata a zaplacena nebo příjemcem zaplacena, má majitel moţnost uplatnit svá práva u výstavce směnky, který se stává dluţníkem nepřímým. Remitent jedná se o prvního věřitele, majitele směnky, je to osoba, v jejíţ prospěch je směnka vydána, jedná se o prvního nositele oprávnění ze směnky. Tato osoba je označena stejně u směnky vlastní i směnky cizí. 60 ZSŠ v 1 bod 6 pro cizí směnku a 75 bod 5 pro směnku vlastní uvádí: jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno. 61 Směnečník osoba, která nepřichází v úvahu u směnky vlastní. Vystupuje pouze u směnky cizí, směnečník je označován také jako trasát a jedná se o osobu, vůči které směřuje příkaz výstavce směnky k zaplacení směnečné sumy. Směnečník však musí směnku přijmout (akceptovat) písemným prohlášením na směnce, aţ poté se stává osobou směnečně zavázanou. Příjemce akceptant, kdyţ směnečník provede výše uvedený právní úkon, který označujeme jako přijetí směnky, stává se z něj příjemce neboli akceptant a stává ze z něj přímý směnečný dluţník. Majitel jedná se o osobu, která řádně směnku nabyla, jde o věřitele směnečného závazku ( první majitel=remitent, kaţdý další majitel = indosantář) 60 KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana CHALUPA, R. Zákon směnečný a šekový: Komentář, 1. díl směnky. Praha: Linde, Strana

29 Indosant osoba, která práva ze směnky převádí rubopisem (indosamentem) Indosantář osoba, která prává ze směnky nabývá, další majitel směnky, na kterého byla směnka převedena rubopisem, neboli indosamentem, definuje ZSŠ 13 odstavec 2. Rukojmí také aval nebo avalista, jedná se o zvláštního ručitele, na rozdíl od ručení obecného je formálnější a přísnější, má speciální směnečnou povahu. Rukojmí je zavázán stejně jako osoba, za kterou se zaručil např. avalista, který se zaručil za výstavce směnky vlastní, je v postavení dluţníka přímého. 62 Intervenient - neboli honorant, je osoba, která dobrovolně vyplácí směnku, z důvodu předejití hrozícímu postihu vůči směnečnému dluţníkovi. Honorantem nemůţe být příjemce směnky, výstavce směnky vlastní a jejich avalisté. 63 Intervenienty spojujeme se směnkou nuznou, tzn., ţe tato směnka se ocitá v nouzi (směnečník směnku nepřijal nebo přímý dluţník čí směnečník odmítá směnku proplatit). Rozlišujeme čestného příjemce a čestného plátce, volané (tzv. podpůrná adresa, která uţ byla na směnku zapsána) a nevolané (pouze se nabízejí k přijetí či k placení) intervenienty. 64 Poctěný neboli honorát ten, v jehoţ prospěch je intervenováno, proti této osobě je moţné vést směnečný postih (pro nepřijetí, nezaplacení nebo nejistotu) a musí se jednat o dluţníka nepřímého. 65 Předchůdci a následníci přesná definice těchto osob neexistuje, avšak zákon s nimi počítá v souvislosti s právy postihovými, regresivními a se směnečnou intervencí. Je to pořadí osob nepřímo směnečně zavázaných vůči jiným, protoţe přímí dluţníci jsou vůči majitelům v přímém vztahu, nejedná se o pořadí. Pořadí nepřímo zavázaných osob je určováno pořadím, v kterém se směnečně zavázali KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana KOTÁSEK, J. Úvod do směnečného práva. Brno: Masarykova univerzita, Strana KOVAŘÍK, Z. Směnka a šek v České republice. Praha: C. H. Beck, Strana