Pro zpracování školících materiálů pro doškolovací kurs se doporučuje vycházet zejména z následujících právních předpisů a literatury:

Transkript

1 Příloha č. 2 k Metodice doškolovacích kursů pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí Obsahová náplň pro doškolovací kurs odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí Určeno pro školící zařízení společnosti REZULT PLUS s.r.o. jako pomůcka pro přípravu prezentace pro seminář nebo e-learningový test, jehož cílem je provést doškolení odborné způsobilosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Společnost doporučuje v rámci doškolovacího kurzu v souvislosti s předepsanou literaturou a právními předpisy upozornit účastníky zejména na změny v legislativě (úplně nové informace a aktualizovaná znění) v období od r do současnosti a zároveň znovu zopakovat informace důležité k práci pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí. Tento materiál obsahuje: Doporučenou zdrojovou literaturu a právní předpisy pro doškolovací kurs Výtah ze studijných textů o Oblasti, kterých se dotkly legislativní změny za posledních 5 let (původní znění je uvedeno pod čarou) o Informace, které doporučujeme zopakovat (žlutě podbarvené) Zdrojová literatura a právní předpisy pro doškolovací kurs Pro zpracování školících materiálů pro doškolovací kurs se doporučuje vycházet zejména z následujících právních předpisů a literatury: zákon č. 277/2009 Sb. o pojišťovnictví) zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí, v platném znění a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon, vyhláška č. 582/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů 1

2 Úřední sdělení České národní banky ze dne 28. dubna 2009 o povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí absolvovat doškolovací kurs, částka 7/2009 Věstníku ČNB ze dne 7. května 2009, třídící znak Studijní texty, aktuální verze Soubor otázek k zajištění zkoušek odborné způsobilosti na základní, střední a vyšší stupeň zdroj: ČNB Pouţité zkratky: POJ zákon č. č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví ZPR zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů PS zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů POV zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů OZ zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů OBZ zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů ZDP zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů OOU zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů PSP zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů TZ zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákon I. PRÁVNÍ ÚPRAVA POJIŠŤOVNICTVÍ 1. Základní pojmy f) Odvětví a skupiny pojištění POJ příloha č. 1 Tak jako v každém oboru i v pojišťovnictví se setkáváme s určitým dělením a strukturováním. Základní rozdělení podle POJ vychází z dělení na odvětví ţivotních a neţivotních pojištění a skupiny neţivotních pojištění. A) Odvětví ţivotních pojištění 1. Pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného. 2. Svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí. 3. Důchodové pojištění sjednané na základě PS (nikoliv důchodové pojištění podle zákona o důchodovém pojištění a ani penzijní připojištění podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem) Pojištění podle bodů 1 až 3 spojené s investičním fondem. 1 ST 2004: Důchodové pojištění sjednané na základě zákona o pojistné smlouvě 2

3 5. Kapitálové činnosti. a) umořování kapitálu založené na pojistně matematickém výpočtu, jimiž jsou proti jednorázovým nebo periodickým platbám dohodnutým předem přijaty závazky se stanovenou dobou trvání a ve stanovené výši, b) správa skupinových penzijních fondů, c) činnosti doprovázené pojištěním zabezpečujícím zachování kapitálu nebo platbu minimálního úroku, d) pojištění týkající se délky lidského života, které je upraveno právními předpisy z oblasti sociálního pojištění, pokud zákon umožňuje jeho provádění pojišťovnou na její vlastní riziko. 6. Pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem pojištění podle odvětví 1 až 5. Odvětví neţivotních a skupiny neţivotních pojištění - beze změny g) Subjekty podnikající v pojišťovnictví (pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí) POJ 2 odst. 1 písm. a), b), f), 3, 4 2 ZPR 3 písm. b) až d), 4 V pojišťovnictví mohou podnikat především čtyři skupiny podnikatelů, a to pojišťovny, zajišťovny, pojišťovací zprostředkovatelé a samostatní likvidátoři pojistných událostí. Pojišťovnou se v tomto případě rozumí právnická osoba, která je v souladu se POJ oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost. Podmínka udělení úředního povolení k provozování pojišťovací činnosti je společná jak pojišťovnám tuzemským, tak pojišťovnám se sídlem na území jiného státu Evropské unie nebo na území jiného státu tvořící Evropský hospodářský prostor, tak i pojišťovnám z třetího státu mimo tento vymezený prostor. Zajišťovnou je právnická osoba, jejíž činností je přebírání pojistných rizik postoupených pojišťovnou nebo jinou zajišťovnou, se sídlem na území České republiky, která provozuje zajišťovací činnost podle POJ, nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, která provozuje zajišťovací činnost v souladu s právní úpravou země svého sídla. Pojišťovací zprostředkovatel je právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Samostatný likvidátor pojistných událostí provádí na základě smlouvy s pojišťovnou šetření ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit. 2. Dohled v pojišťovnictví (jeho výkon, formy a nástroje) a) Obsah dohledu v pojišťovnictví v ČR POJ 2 odst. 1 písm. aa) až dd), 6, 6a písm. a) a b), 26 až 26d ZPR 22 odst. 1, 3 a 4 Dohled v pojišťovnictví vykonává v ČR zejména v zájmu ochrany spotřebitele Česká národní banka. Dohledem v pojišťovnictví se rozumí rozhodování a kontrolní činnost v rozsahu stanoveném v POJ (resp. ve zvláštním právním předpisem stanoveném rozsahu), prováděné Českou národní bankou v pojišťovnictví, činnosti s tím související a soubor nástrojů určených k jeho výkonu. Kontrolní činností České národní banky se rozumí kontrola dodržování POJ nebo zvláštním právním předpisem stanovených pravidel regulujících provozování činností v pojišťovnictví, včetně finančního dohledu a dohledu nad činností pojišťovny ve skupině. Finančním dohledem se rozumí kontrola hospodaření pojišťovny, zejména její platební schopnosti, tvorby technických rezerv, finančního umístění, dodržování účetních postupů a kontrola spolehlivosti vnitřních kontrolních systémů pojišťovny. 2 ST 2004: byl navíc 10 3

4 Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací činnost, tuzemské pojišťovny a zajišťovny provozující zajišťovací činnost. Dále právnické a fyzické osoby, které na tomto území provozují zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, činnost samostatných likvidátorů pojistných událostí a další činnosti související s pojišťovací a zajišťovací činností, a další fyzické a právnické osoby, a to v rozsahu stanoveném POJ nebo zvláštním právním předpisem. Při výkonu dohledu v pojišťovnictví spolupracuje Česká národní banka s mezinárodními organizacemi, s orgány dohledu jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví. b) Sankce pro pojišťovny POJ 26e až 35b 3 Za přestupky a jiné správní delikty může Česká národní banka v případech stanovených v POJ (tzv. správní delikt) uloţit pojišťovně nebo zajišťovně pokutu aţ do výše Kč. Za správní delikt, který spočívá v tom, že pojišťovna a) využívá ke zprostředkování pojištění nebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí služeb osoby, která nebyla registrována jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí podle ZPR, nebo b) v rozporu s PS neukončí šetření do 3 měsíců ode dne, kdy jí byla oznámena pojistná událost nebo v této lhůtě neoznámí důvody, pro které nebylo šetření ukončeno, lze pojišťovně uložit pokutu až do výše Kč. 4 Pokud Česká národní banka zjistí porušení povinnosti stanovené POJ, rozhodne o opatření k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě uloţí sankci. Jako součást tohoto opatření, nestanoví-li POJ jinak, je Česká národní banka oprávněna požadovat ve stanovené lhůtě provedení změny: a) fyzické osoby, která má účast na řízení pojišťovny nebo zajišťovny, b) v osobě prokuristy, c) člena představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise, nebo d) pověřeného zástupce pobočky pojišťovny. Česká národní banka může rozhodnout, aby pojišťovna nebo zajišťovna přednostně použila zisk po zdanění k doplnění rezervního fondu nebo ke zvýšení základního kapitálu nebo aby snížila svůj základní kapitál o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervním a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % jejího základního kapitálu. Pokud Česká národní banka zjistí v hospodaření tuzemské pojišťovny nebo zajišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nedostatky, které by mohly ohrozit nebo ohrožují splnitelnost jejích závazků, je oprávněna svým rozhodnutím: a) nařídit pojišťovně nebo zajišťovně předložit České národní bance ke schválení ozdravný plán, b) zavést v pojišťovně nebo zajišťovně nucenou správu, c) pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv nebo zajišťovně oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků již převzatých, d) nařídit pojišťovně převést její pojistný kmen na jinou pojišťovnu, nebo e) odejmout pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Česká národní banka současně informuje příslušný orgán dohledu jiného členského státu, na jehož území provozuje pojišťovna svoji činnost, o všech opatřeních, která přijala. Současně s výše uvedenými opatřeními může Česká národní banka omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem pojišťovny. Česká národní banka omezí nebo zakáže na základě žádosti domovského členského státu volné nakládání s majetkem pojišťovny z členského státu, která provozuje 3 ST 2004: POJ Úplně nový text, není ani v aktuálních ST 4

5 pojišťovací činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky. Omezit nebo zakázat volné nakládání s majetkem lze pouze u toho majetku, který byl pro tento účel určen domovským členským státem. Česká národní banka nařídí pojišťovně nebo zajišťovně předložit ke schválení ozdravný plán, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna a) vykazuje závažné nedostatky při plnění schváleného obchodního plánu nebo neplní požadavky stanovené POJ nebo zvláštním právním předpisem a vzniklá situace může ohrozit splnitelnost závazků vyplývajících z provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, b) má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je požadovaná míra solventnosti, nebo c) vykazuje ztráty, jejichž výše by při úhradě těchto ztrát z disponibilních prostředků pojišťovny vedla ke snížení základního kapitálu pod minimální hranici, která je stanovena v závislosti na provozovaných pojistných odvětvích nebo zajišťovací činnosti. Nucenou správu v pojišťovně nebo zajišťovně Česká národní banka zavede, jestliže pojišťovna nebo zajišťovna neplní opatření uložená Českou národní bankou nebo zkresluje výsledky své činnosti nebo je ohrožena splnitelnost jejích závazků vyplývajících z uzavřených pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo jí Českou národní bankou uložená opatření nebo sankce nevedou k nápravě anebo má hodnotu vlastních zdrojů nižší, než je garanční fond. Česká národní banka může pozastavit pojišťovně oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých, jestliže je ohrožena splnitelnost jejích závazků a opatření uložená Českou národní bankou nevedla ke zlepšení její hospodářské situace nebo v souvislosti se zavedením nucené správy. Česká národní banka může pojišťovně nařídit převést na jinou pojišťovnu pojistný kmen, jestliže pojišťovna neplní opatření uložená Českou národní bankou v souvislosti s ohrožením její schopnosti dostát svým závazkům nebo v souvislosti se zavedením nucené správy nebo v souvislosti s pozastavením oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků či s odnětím povolení provozování pojišťovací činnosti. K převodu pojistného kmene nebo jeho části může dojít i na základě žádosti pojišťovny, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě 30 dnů od jejího podání. Česká národní banka odejme pojišťovně nebo zajišťovně povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, které jí udělila, jestliže a) již nesplňuje podmínky pro povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, b) porušuje závažným způsobem povinnosti stanovené POJ a jestliže opatření nebo pokuta uložené Českou národní bankou nevedly k nápravě, c) se v jejím hospodaření projevují nedostatky tak závažné, že další pokračování v činnosti ohrožuje zájmy účastníků pojištění, d) zavedení nucené správy nevedlo k obnovení její platební schopnosti, e) získala povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na základě nesprávně uvedených údajů rozhodných pro udělení tohoto povolení, f) pojišťovna nebo zajišťovna do 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, nezahájí svoji činnost, g) pojišťovna nebo zajišťovna neprovozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost déle než 6 měsíců, h) pojišťovně z třetího státu bylo odejmuto povolení v jiném členském státě z důvodu její nedostatečné solventnosti, i) pojišťovna, které bylo povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti jako tuzemské pojišťovně, přemístila svoje sídlo mimo území České republiky, nebo j) o to požádá. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení vstupuje pojišťovna nebo zajišťovna do likvidace. Pojišťovna nebo zajišťovna, které bylo odňato povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti se i nadále řídí POJ. Pojišťovna však nemůže uzavírat pojistné smlouvy nebo zajišťovna zajišťovací smlouvy, zprostředkovatelské smlouvy, prodlužovat smlouvy již uzavřené nebo zvyšovat pojistné částky nebo limity pojistného plnění. Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést opatření uložená jí pravomocným rozhodnutím České národní banky, kterým jí bylo odejmuto povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. 5

6 Za porušení povinností pojišťovny nebo zajišťovny můţe Česká národní banka v případech stanovených v POJ (tzv. správní delikt) uloţit pojišťovně nebo zajišťovně pokutu aţ do výše Kč. Za správní delikt, který spočívá v tom, že pojišťovna a) využívá ke zprostředkování pojištění nebo k činnosti samostatného likvidátora pojistných událostí služeb osoby, která nebyla registrována jako pojišťovací zprostředkovatel nebo samostatný likvidátor pojistných událostí podle ZPR, nebo b) v rozporu s PS neukončí šetření do 3 měsíců ode dne, kdy jí byla oznámena pojistná událost nebo v této lhůtě neoznámí důvody, pro které nebylo šetření ukončeno, lze pojišťovně uložit pokutu až do výše Kč Za porušení povinností může Česká národní banka v případech stanovených v POJ uložit fyzické osobě pokutu až do výše Kč s tím, že za porušení povinnosti mlčenlivosti, lze uložit pokutu do výše Kč. c) Povolení k provozování pojišťovací činnosti POJ 7 až 8a 5 Provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnost je tuzemská pojišťovna oprávněna pouze na základě povolení České národní banky a za podmínky umístění jejího statutárního i skutečného sídla na území České republiky. Povolení vydané Českou národní bankou za podmínek stanovených POJ je platné pro všechny členské státy a opravňuje tuzemskou pojišťovnu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území jiného členského státu, a to buď prostřednictvím pobočky zřízené v členském státě, nebo na základě svobody dočasně poskytovat služby. Povolení České národní banky je tuzemská pojišťovna nebo pojišťovna z třetího státu povinna si vyžádat před rozšířením nebo změnou pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud tyto změny nepodléhají pouze oznamovací povinnosti. Povolení tuzemské pojišťovně nebo pojišťovně z třetího státu k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti na území České republiky nebo k rozšíření nebo změně této činnosti uděluje Česká národní banka na základě písemné žádosti, která obsahuje náležitosti stanovené POJ. O této žádosti rozhodne Česká národní banka nejpozději do 6 měsíců ode dne jejího doručení České národní bance. Povolení nelze udělit, pokud: a) nejsou splněny podmínky stanovené POJ, b) členové statutárních nebo dozorčích orgánů pojišťovny nebo zajišťovny nebo zástupce pobočky pojišťovny, nesplňují podmínky důvěryhodnosti nebo tyto osoby nebo osoby s účastí na řízení pojišťovny nebo zajišťovny nedávají s ohledem na jejich kvalifikaci a dosavadní praxi jistotu obezřetného řízení pojišťovny, její pobočky nebo zajišťovny, c) úzké propojení mezi pojišťovnou a dalšími fyzickými nebo právnickými osobami brání účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle POJ, d) účinnému výkonu dohledu v pojišťovnictví podle POJ brání právní předpisy státu, který není členským státem, kterými se řídí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob, s nimiž má pojišťovna z třetího státu úzké propojení, nebo obtížná vynutitelnost povinností daných těmito právními předpisy, e) existuje důvodné podezření, že základní kapitál a další finanční zdroje pojišťovny nebo zajišťovny pocházejí z trestné činnosti nebo pocházejí z neidentifikovatelných zdrojů; původ základního kapitálu a dalších finančních zdrojů je žadatel povinen České národní bance prokázat, nebo f) udělení povolení by bylo v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce mezinárodních smluv. Česká národní banka neudělí povolení k zahájení pojišťovací činnosti, dokud nebude informováno o vlastnících pojišťovny nebo zajišťovny a o velikostech jejich podílů. Česká národní banka povolení neudělí, pokud není zajištěno řádné a obezřetné řízení pojišťovny nebo zajišťovny, anebo není, s ohledem na požadovaný rozsah a charakter činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, dána jistota její finanční stability. 5 ST 2004: pouze až 8 6

7 Žádost o udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti obsahuje a) obchodní firmu, b) sídlo, c) stanovy, u akciové společnosti také zakladatelskou smlouvu nebo listinu, d) obchodní plán, e) výši základního kapitálu u akciové společnosti a zapisovaného základního kapitálu u družstva a jeho původ, f) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození, bydliště a doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti každé fyzické osoby jako zakladatele pojišťovny nebo doklad o důvěryhodnosti právnické osoby jako zakladatele pojišťovny, g) jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození, bydliště a doklad o splnění podmínek důvěryhodnosti každé fyzické osoby, která je členem představenstva, dozorčí rady nebo kontrolní komise nebo která má jinak působit jako prokurista pojišťovny, nebo osoby, která na základě dohody, účasti na pojišťovně nebo zajišťovně nebo na základě jiné skutečnosti podstatným způsobem ovlivňuje její činnost, u všech fyzických osob také údaje o dosaženém druhu vzdělání a praxi, h) jméno a příjmení, rodné číslo, popřípadě datum narození a místo trvalého pobytu fyzické osoby, která bude vykonávat činnost odpovědného pojistného matematika, i) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu fyzických osob navrhovaných do funkce škodních zástupců jmenovaných v členských státech. 3. Mlčenlivost, ochrana osobních údajů (povinnosti, sankce) a opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a) Povinnost mlčenlivosti, výjimky z této povinnosti POJ 35 odst. 1 písm. c), 39 Zaměstnanci pojišťovny, jakoţ i osoby, které vykonávají pro pojišťovnu činnost v jiném neţ pracovním poměru, pojišťovací zprostředkovatelé, samostatní likvidátoři pojistných událostí, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob. Povinnost mlčenlivosti mají tyto osoby i po skončení pracovního nebo jiného neţ pracovního poměru. Uvedené osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost i o činnosti pojišťovny a věcech s ní souvisejících. Přestupku se dopustí ten, kdo poruší povinnost mlčenlivosti podle 39 POJ. Za tento přestupek můţe Česká národní banka uloţit pokutu aţ do výše Kč. 6 Porušením povinnosti mlčenlivosti podle POJ není poskytnutí těchto informací se souhlasem osob, jichž se tyto údaje týkají, a dále poskytnutí těchto informací na písemné vyžádání: České národní banky při výkonu dohledu, soudu pro účely občanského soudního řízení, orgánu činného v trestním řízení, správce daně pro výkon správy daní podle zvláštního právního předpisu, 7 příslušného orgánu dohledu členského státu nebo třetího státu, jestliže se jedná o pojištění sjednané pojišťovnou se sídlem na území tohoto státu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, Veřejného ochránce práv v souvislosti s šetřením podle zvláštního zákona, Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona, a to za předpokladu, že bude dodržena mlčenlivost osobami, kterým se tyto informace poskytnou. Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na informace o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny, s výjimkou informací podaných v souhrnné nebo celkové podobě. 6 ST 2004: kdo v žádosti podané MF podle tohoto zákona úmyslně uvede nepravdivé údaje nebo poruší povinnost mlčenlivosti podle 39. Za tento přestupek lze uložit fyzické i právnické osobě pokutu až do výše Kč. Přestupky projednává MF. 7 ST 2004: nebylo 7

8 Porušením mlčenlivosti není oznámení pojišťovny učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným orgánům ve věci podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku ani podání vysvětlení nebo svědecká výpověď v trestním řízení, občanském soudním řízení a správním řízení ze strany osob činných pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, sdělení údajů nezbytných pro nakládání s pohledávkami pojišťovny ani sdělení v souvislosti s převodem pojistného kmene přebírající pojišťovně. Porušením mlčenlivosti není též plnění povinnosti vůči příslušnému orgánu vyplývající ze zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo ze zákona o provádění mezinárodních sankcí. Pojišťovny se mohou vzájemně informovat o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob v případě: uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených nebo zamlčení podstatných údajů při sjednávání pojištění, šetření nutného ke zjištění povinnosti pojišťovny plnit, zániku pojištění z důvodů nezaplacení pojistného. Pojišťovny se mohou informovat i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovnou. Majetkový podíl či vklad v této právnické osobě mohou mít pouze pojišťovny. 8 d) Opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu PSP 2 až 9, 38, 39 9 PSP - zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu 10 PSP (Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu) jsou povinny dodržovat všechny povinné osoby ( 2 zákona). Patří mezi ně i pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí při výkonu činností souvisejících s provozováním životního pojištění 11, s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele, u něhož pojišťovna nese odpovědnost za škodu způsobenou jeho činností. Cílem PSP je vytvoření takových mechanismů, které by zabránily zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a vytvoření podmínek pro odhalování takového jednání. Legalizací výnosů z trestné činnosti se rozumí jednání, které se snaží zakrýt nezákonný původ výnosu z trestné činnosti s cílem vzbudit zdání, že jde o příjem nabytý v souladu se zákonem. Základními povinnostmi vyplývajícími ze zákona jsou: povinnost identifikovat klienta, povinnost uchovávat identifikační údaje a doklady o klientech, kteří podléhají identifikaci, povinnost provádět kontrolu klienta, povinnost oznámit podezřelý obchod, resp. další stanovené skutečnosti, povinnost odložit splnění příkazu klienta, povinnost další součinnosti s Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí (dále jen FAÚ ), povinnost vypracovat systém vnitřních zásad, povinnost školení zaměstnanců, povinnost mlčenlivosti. Financování terorismu je shromažďování nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo jiného majetku s vědomím, že bude, byť i jen zčásti, použit ke spáchání trestného činu teroru, teroristického útoku nebo trestného činu, který má umožnit nebo napomoci spáchání takového trestného činu, nebo jednání vedoucí k poskytnutí odměny nebo odškodnění pachatele trestného činu teroru, teroristického útoku nebo osoby pachateli blízké. 8 ST 2004: pouze informovat se mohou i prostřednictvím právnické osoby, která není pojišťovnou ani zajišťovny 9 dříve ST 2004: zákon č. 61/1996 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, v platném znění 11 2 odst. 1 písm. v) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. 8

9 Identifikačními údaji se pro účely PSP rozumí: a) u fyzické osoby všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firma, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo, b) u právnické osoby obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, údaje podle písmene a). Povinnými osobami pro účel PSP se rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, centrální depozitář, investiční společnost, pojišťovna, zajišťovna, pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí, osoba oprávněná ke směnárenské činnosti, osoba oprávněná k obchodování s nemovitostmi, auditor, daňový poradce, notář, soudní exekutor, Středisko cenných papírů a další. Podezřelý obchod je obchod uskutečněný za okolností vyvolávajících podezření ze snahy o legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo podezření, že v obchodu užité prostředky jsou určeny k financování terorismu, anebo jiná skutečnost, která by mohla takovému podezření nasvědčovat, a to pokud například: a) klient provádí výběry nebo převody na jiné účty bezprostředně po hotovostních vkladech, b) během jednoho dne nebo ve dnech bezprostředně následujících uskuteční klient nápadně více peněžních operací, než je pro jeho činnost obvyklé, c) počet účtů zřizovaných klientem je ve zjevném nepoměru k předmětu jeho podnikatelské činnosti, nebo jeho majetkovým poměrům, d) klient provádí převody majetku, které zjevně nemají ekonomický důvod, e) prostředky, s nimiž klient nakládá, zjevně neodpovídají povaze nebo rozsahu jeho podnikatelské činnosti nebo jeho majetkovým poměrům, f) účet je využíván v rozporu s účelem, pro který byl zřízen, g) klient vykonává činnosti, které mohou napomáhat zastření jeho totožnosti nebo zastření totožnosti skutečného majitele, h) klientem nebo skutečným majitelem je osoba ze státu, který nedostatečně nebo vůbec neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, i) povinná osoba má pochybnosti o pravdivosti získaných identifikačních údajů o klientovi, j) klient se odmítá podrobit kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná. Povinnost identifikace Jestliže je povinná osoba účastníkem obchodu v hodnotě převyšující částku EUR, před jeho uskutečněním vždy identifikuje klienta, pokud PSP nestanoví jinak. Bez ohledu na limit identifikuje povinná osoba klienta rovněž vždy, pokud jde např. o: a) podezřelý obchod, b) vznik obchodního vztahu, c) uzavření smlouvy o životním pojištění, má-li klient právo jednostranně hradit další pojistné nad sjednaný rámec plateb jednorázového nebo běžně placeného pojistného. Povinná osoba také identifikuje osobu, která má právo na plnění ze životního pojištění, nejpozději v době vyplacení pojistného plnění. Je-li účastník obchodu zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce předložením plné moci. Jestliže povinná osoba při uzavírání obchodu zjistí nebo má podezření, že účastník obchodu nejedná svým jménem nebo že zastírá, že jedná za třetí osobu, uloží mu, aby písemným prohlášením potvrdil, za koho jedná a doložil údaje o identifikaci této třetí osoby. Každý je povinen této výzvě vyhovět, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Povinná osoba neprovede obchod v případě, že je dána identifikační povinnost a účastník obchodu se odmítne podrobit identifikaci anebo odmítne identifikaci třetí osoby; povinná osoba o této skutečnosti současně informuje FAÚ. Povinná osoba v době trvání smluvního vztahu nebo při dalších obchodech kontroluje platnost a úplnost identifikačních údajů a zaznamenává jejich změny. 9

10 Provádění identifikace První identifikaci klienta, který je fyzickou osobou, a každé fyzické osoby jednající jménem klienta, který je právnickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného, pokud není v PSP stanoveno jinak. Při identifikaci klienta, který je a) fyzickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z průkazu totožnosti, jsou-li v něm uvedeny, a dále zaznamená druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti; současně ověří shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti, b) právnickou osobou, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci právnické osoby a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo skutečným majitelem této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její identifikační údaje. Klient poskytne povinné osobě informace, které jsou k provedení identifikace nezbytné, včetně předložení příslušných dokladů. Povinná osoba může pro účely PSP pořizovat kopie nebo výpisy z předložených dokladů a zpracovávat takto získané informace k naplnění účelu PSP. Politicky exponovaná osoba je fyzická osoba, která je ve významné veřejné funkci s celostátní působností, (například hlava státu nebo předseda vlády, ministr, náměstek, člen parlamentu, člen nejvyššího soudu, člen vrcholného orgánu centrální banky, vysoký důstojník, velvyslanec aj., a která má bydliště mimo Českou republiku nebo takovou významnou veřejnou funkci vykonává mimo Českou republiku. Bydlištěm se rozumí adresa, kde se tato osoba zdržuje. Dále jsou to fyzické osoby, které jsou k politicky exponované osobě ve vztahu manželském, partnerském či rodičovském, ve vztahu syna nebo dcery nebo jsou k synovi nebo dceři této osoby ve vztahu manželském či partnerském nebo jiném obdobném vztahu. Mohou to být také společníci nebo skuteční majitelé právnické osoby. Kontrola klienta Povinná osoba ve spolupráci s pojišťovacím zprostředkovatelem před uskutečněním jednotlivého obchodu v hodnotě EUR a vyšší, obchodu, na který se vztahuje povinnost identifikace, obchodu s politicky exponovanou osobou, provádí také kontrolu klienta. Ta zahrnuje získání informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu, zjišťování skutečného majitele, pokud je klientem právnická osoba a získání informací potřebných pro provádění průběžného sledování obchodního vztahu včetně přezkoumávání obchodů prováděných v průběhu daného vztahu i přezkoumávání zdrojů peněžních prostředků. Oznamovací povinnost Zjistí-li povinná osoba v souvislosti se svou činností podezřelý obchod nebo jakoukoli jinou skutečnost, která by mohla podezřelému obchodu nasvědčovat, oznámí to neprodleně FAÚ s uvedením všech zjištěných identifikačních údajů účastníků obchodu. Povinnost mlčenlivosti mají povinné osoby a jejich zaměstnanci, zaměstnanci ministerstva, zaměstnanci ostatních dozorčích úřadů a fyzické osoby, které jsou pro povinnou osobu, ministerstvo nebo jiný dozorčí úřad činné na základě jiné než pracovní smlouvy, povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost se nelze dovolávat vůči orgánu činném v trestním řízení (např. státní zástupce, soud, policejní orgán), pokud provádí řízení o trestném činu souvisejícím s legalizací výnosu z trestné činnosti nebo financování terorismu, specializovaným policejním složkám pro vyhledávání legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, finančnímu ředitelství nebo Generálnímu ředitelství cel, dozorčím úřadům, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra a dalším institucím dle PSP. II. PRÁVNÍ ÚPRAVA SOUKROMÉHO POJIŠTĚNÍ 2. Základní pojmy zákona o pojistné smlouvě a) Pojistné POJ 56 10

11 Pojistné je úplata za pojištění. Je to protihodnota za poskytnutou pojistnou ochranu. Pojišťovna stanoví výši pojistného na základě reálných pojistně matematických předpokladů tak, aby byla zajištěna trvalá splnitelnost všech jejích závazků z provozované pojišťovací činnosti. V sazbách pojistného v životním pojištění u pojistných smluv uzavíraných v měně České republiky, je garantován výnos vyplývající z technické úrokové míry. Technická úroková míra Úroková míra, kterou pojišťovna používá při kalkulaci pojistného v životním pojištění. Technická úroková míra představuje takové zhodnocení rezervy pojistného životních pojištění, na které má klient smluvní nárok (zaručený podíl na výnosech z finančního umístění). Maximální výše technické úrokové míry je stanovena vyhláškou ČNB. 4. Škodové pojištění a) Definice a druhy škodového pojištění PS 3 písm. z), 26, 28, 37 odst. 2, 42 odst. 1, 43 odst. 1, 47 odst. 3, 48 odst. 2, 60 odst. 1, 62 odst. 2 Škodové pojištění je pojištění, u kterého plnění pojistitele představuje náhradu škody, která nastala v důsledku pojistné události, a to v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Účelem škodového pojištění je náhrada vzniklé škody. V tomto pojištění nemůže pojištěný od pojistitele získat pojistné plnění vyšší, než je vzniklá škoda. Pojistné plnění nemůže v případě škodového pojištění vést k obohacení, neboť je určeno pouze k náhradě vzniklé škody. Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové. Pojištění věci nebo souboru věcí lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění právní ochrany spočívá v závazku pojistitele hradit na základě pojistné smlouvy náklady pojištěného spojené s uplatněním jeho práva v rozsahu vymezeném v pojistné smlouvě a poskytovat služby přímo spojené s tímto soukromým pojištěním v pojistné smlouvě dohodnutém rozsahu. Pojištění právní ochrany lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění úvěru nebo záruky lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Pojištění finančních ztrát lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného. Úrazové pojištění lze sjednat jako pojištění škodové nebo pojištění obnosové. Pojištění pro případ nemoci lze sjednat jako pojištění škodové nebo obnosové. Pouze jako škodová lze sjednat tato pojištění: Pojištění věci nebo souboru věcí Pojištění právní ochrany Pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění úvěru nebo záruky Pojištění finančních ztrát Také jako škodová lze sjednat tato pojištění: Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí Úrazové pojištění Pojištění pro případ nemoci Není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí. Horní hranice pojistného plnění je určena pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. V případě pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy, přičemž má pojistitel právo přezkoumat hodnotu pojištěného majetku. Nelze-li v době uzavření pojistné smlouvy určit pojistnou hodnotu, stanoví se na návrh pojistníka horní hranice pojistného plnění limitem pojistného plnění. Limit pojistného plnění (jako horní hranici plnění) se stanoví i v případě, že se pojištění vztahuje pouze na část hodnoty pojišťovaného majetku. 11

12 Není-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, hranice pojistného plnění se vztahuje na jednu škodnou událost. b) Podpojištění, přepojištění PS 40 a 41 Je-li pojistná částka v době pojistné události niţší neţ pojistná hodnota pojištěného majetku (jedná se o podpojištění), sníţí pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Převyšuje-li pojistná částka pojistnou hodnotu pojištěného majetku (jedná se o přepojištění), může pojistník nebo pojistitel navrhnout, aby byla pojistná částka snížena při současném poměrném snížení pojistného pro další pojistné období, následující po této změně. Pokud návrh na snížení pojistné částky nebude pojistitelem přijat ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení, soukromé pojištění zaniká uplynutím posledního dne této lhůty. c) Zachraňovací náklady PS 32 Zachraňovací náklady jsou účelně vynaloţené náklady, které pojistník vynaloţil na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události, na zmírnění následků již nastalé pojistné události. byl povinen vynaložit z hygienických, ekologických a bezpečnostních důvodů při odklízení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků. Pojistník má proti pojistiteli právo na náhradu zachraňovacích nákladů a na náhradu škody, kterou utrpěl v souvislosti s výše uvedenou činností. Výše náhrady zachraňovacích nákladů může být v pojistné smlouvě omezena. Výše limitu zachraňovacích nákladů na záchranu života nebo zdraví osob nesmí být nižší než 30 % sjednané pojistné částky nebo limitu pojistného plnění. Zachraňovací náklady vynaložené pojistníkem se souhlasem pojistitele, k nímž by pojistník jinak nebyl povinen, je pojistitel povinen uhradit bez omezení. Pojistnou částku nebo limit pojistného plnění nelze snížit o výši zachraňovacích nákladů a o výši náhrady škody. Právo na náhradu zachraňovacích nákladů má i pojištěný nebo jiná osoba, a to pokud tyto náklady vynaloţila nad rámec svých povinností stanovených zvláštním právním předpisem. d) Změna vlastnictví pojištěného majetku PS 27 Pojištění, které se vztahuje k majetku, zaniká dnem, kdy došlo ke změně vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. V případě, že se jedná o nabytí vlastnictví nebo spoluvlastnictví k nemovitosti vkladem do katastru nemovitostí, zaniká pojištění dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka nebo spoluvlastníka do katastru nemovitostí. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto, že pojištění, které se vztahuje k majetku, nezaniká změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví tohoto majetku, musí být v této pojistné smlouvě jasně stanoveno, za jakých podmínek pojištění dále trvá a upraven způsob přechodu práv a povinností z pojištění. Nejsou-li tyto podmínky v pojistné smlouvě stanoveny, změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku pojištění zaniká. 12

13 Prodá-li pojistník pojištěné vozidlo dne 25. dubna (prodejní - kupní smlouva je téhož data), tímto dnem končí pojištění vozidla. Od tohoto dne je vozidlo již nepojištěno. Je na kupujícím - novém majiteli - zda vozidlo opět pojistí, kdy a na jaká rizika. Takto ve smyslu PS zaniká pojištění movitých věcí. U nemovitostí zaniká pojištění nabytím právní moci rozhodnutí o povolení vkladu vlastnického práva nového vlastníka do katastru nemovitostí. e) Mnoţné pojištění PS 29 až 31 Mnoţné pojištění vzniká tehdy, vztahují-li se dvě nebo více pojištění na totéţ pojistné riziko pojištěné pro stejné období. Mnoţné pojištění vzniká jako Soupojištění - pojistná smlouva je uzavřena mezi pojistníkem a více pojistiteli zastoupenými vedoucím pojistitelem, a to za jediné pojistné. Pojistná smlouva určuje, kdo je vedoucím pojistitelem, který stanovuje pojistné podmínky a výši pojistného, spravuje soupojištění, přijímá pojistné, oznámení o pojistné události, vede šetření vedoucí k poskytnutí pojistného plnění. Mezi pojistiteli dohodnuta výše podílů na právech a závazcích ze soupojištění plynoucích. Oprávněná osoba má právo na pojistné plnění v plné výši vůči vedoucímu pojistiteli. Souběţné pojištění - souhrn pojistných částek nepřesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění nepřesáhne skutečnou výši vzniklé škody. Vícenásobné pojištění - souhrn pojistných částek přesahuje pojistnou hodnotu pojištěného majetku nebo souhrn limitů pojistného plnění přesahuje skutečnou výši škody. Vznikne-li vícenásobné pojištění, je pojistník povinen oznámit to každému pojistiteli, uvést ostatní pojistitele a pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v ostatních pojistných smlouvách, jakmile se dozví o vzniku vícenásobného pojištění. Jde-li o vícenásobné pojištění, je pojistitel, který obdržel oznámení o vzniku pojistné události jako první, povinen poskytnout pojistné plnění za celou škodu, nejvíce však do výše pojistné částky nebo limitu pojistného plnění sjednaného pojistnou smlouvou, kterou je vázán, a informovat o poskytnutí pojistného plnění ostatní pojistitele, o nichž se dozvěděl. Pojistitelé jsou povinni se mezi sebou bez zbytečného odkladu vypořádat v poměru, v jakém jsou k sobě pojistné částky nebo limity pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě, kterou jsou vázáni. Nastala-li pojistná událost, nemůže pojistitel v neprospěch ostatních pojistitelů změnit nebo zrušit žádné soukromé pojištění, které sjednal a které náleží do vícenásobného pojištění. 5. Obnosové pojištění a) Definice a druhy obnosového pojištění PS 3 písm. aa), 34 až 36, 37 odst. 2, 54 odst. 2, 57 až 59, 60 odst. 1, 62 odst. 2 Pojištěním obnosovým se rozumí pojištění, jehoţ účelem je získání obnosu, tj. dohodnuté finanční částky v důsledku pojistné události ve výši, která je nezávislá na vzniku nebo rozsahu škody. V případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout jednorázové nebo opakované pojistné plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Základem pro výpočet pojistného plnění je pojistná částka (částka určená pojistníkem, která má být v případě vzniku pojistné události vyplacena pojistitelem) nebo výše a četnost vyplácení důchodu (opakované plnění). Pouze jako pojištění obnosové lze sjednat ţivotní pojištění. Jako pojištění obnosové může být sjednáno i úrazové pojištění, pojištění pro případ nemoci a pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí. 13

14 Pouze jako obnosová lze sjednat tato pojištění: Životní pojištění Také jako obnosová lze sjednat tato pojištění: Úrazové pojištění Pojištění pro případ nemoci P Pojištění jiného majetku než věci nebo souboru věcí Právem vůči pojistiteli na pojistné plnění z obnosového pojištění není dotčeno právo na náhradu škody ani jiné právo proti tomu, kdo za škodu odpovídá. Jestliţe pojištěný získá od pojistitele pojistné plnění ze svého obnosového pojištění, má i přesto nárok ţádat po škůdci, který mu škodu způsobil, náhradu škody. Nestanoví-li PS jinak, může pojistná smlouva určit, kdy z obnosového pojištění vzniká právo na redukci pojistné doby, na odkupné a na obnovení pojištění po redukci pojistné částky, po snížení ročního důchodu nebo po redukci pojistné doby. U obnosových pojištění může být v pojistné smlouvě určeno, kdy vzniká právo na redukci pojistné doby (za jakých nových podmínek bude pojištění trvat, bez povinnosti pojistníka platit pojistné). Pro životní pojištění jsou pravidla pro redukci určena v PS 57. Odkupné je částka, kterou pojistník obdrží při předčasném ukončení obnosového pojištění. V pojistné smlouvě jsou vždy stanovena pravidla pro určení nároku a výše odkupného. Pro životní pojištění jsou pravidla určena v PS 59 s možností odchylného ujednání v pojistných podmínkách. Mezi obnosová pojištění patří všechna životní pojištění a ta úrazová pojištění, kde je v případě vzniku pojistné události vyplacena sjednaná pojistná částka nebo opakované plnění (důchod). Nároky na tato plnění jsou nezávislé na tom, zda při pojistné události ke škodě došlo a plnění neslouží k náhradě případné škody. Náhrada škody je principem pojištění škodových (typicky pojištění majetku a odpovědnosti). Je zde tedy možný souběh plnění z titulu jednoho či více obnosových pojištění a plnění z titulu náhrady škody. U životních pojištění, která vytvářejí rezervu pojistného (tj. mají spořící složku pojištění), může za pojistitelem určených podmínek (zpravidla zaplacení běžného pojistného za určenou dobu a uplynutí této doby) docházet k tzv. redukci to znamená, převést pojištění do stavu bez povinnosti pojistníka platit běžné pojistné. Snížena (redukována) může být buď pojistná částka nebo pojistná doba nebo sjednaný důchod, podle toho, co je ujednáno v pojistné smlouvě. Rovněž další podmínky redukce jsou obsahem smluvních podmínek, přičemž parametry konkrétních případů je nutné dopočítat pojistně technickými metodami. V pojistné smlouvě může, ale nemusí být sjednána možnost zrušení redukce (např. navrhne-li to pojistník a doplatí-li dlužné pojistné), pojistitel pak smlouvu převede z redukce zpět do normálního stavu, s povinností pojistníka hradit pojistné a původními parametry. Odkupné je část nespotřebovaného pojistného, ukládaná pojistitelem jako technická rezerva, která se vypočítá pojistně matematickými metodami k datu zániku pojištění. Odkupné se z životního pojištění vyplácí zpravidla při předčasném zániku pojištění z jiného důvodu, než je pojistná událost (např. výpověď pojistníka). V pojistné smlouvě, tj. ve smluvních ujednáních nebo pojistných podmínkách, pojistitel stanoví, u kterého ze životních pojištění vzniká nárok na odkupné a podmínky nároku na výplatu odkupního (typicky je to minimální doba od počátku pojištění a uhrazení pojistného za tuto dobu a kladná kapitálová hodnota pojištění). Nárok na odkupné zpravidla nevzniká u pojištění pro případ smrti sjednaného na přesně stanovenou dobu. b) Přezkoumání zdravotního stavu pro účely pojištění osob PS 50 V pojištění osob je pojistitel oprávněn poţadovat údaje o zdravotním stavu a zjištění zdravotního stavu nebo příčiny smrti pojištěného, jsou-li pro to důvody související se stanovením výše 14

15 pojistného rizika, výše pojistného a šetřením pojistné události, pokud k tomu byl pojistiteli dán souhlas pojištěného. Zjišťování zdravotního stavu nebo příčiny smrti se provádí na základě zpráv a zdravotnické dokumentace vyţádaných pojistitelem pověřeným zdravotnickým zařízením od ošetřujících lékařů, a v případě potřeby i prohlídkou nebo vyšetřením provedeným zdravotnickým zařízením. Bylo-li dohodnuto, že pojistník je zproštěn povinnosti platit pojistné, je pojistitel oprávněn požadovat údaje o jeho zdravotním stavu a na základě souhlasu pojistníka přezkoumávat jeho zdravotní stav způsobem uvedeným výše. 6. Informace poskytované zájemci a pojistníkovi a) Informace poskytované zájemci před uzavřením pojistné smlouvy PS 65 a 66 Před uzavřením kaţdé pojistné smlouvy (tedy před sjednáním jakéhokoliv pojištění, např. pojištění osob, majetku, odpovědnosti) musí být zájemci o její uzavření oznámeny informace o pojistiteli obchodní firma a právní forma pojistitele, název členského státu, kde má pojistitel své sídlo, a tam, kde to přichází v úvahu, adresa agentury nebo pobočky pojistitele, která uzavírá pojistnou smlouvu, adresa sídla pojistitele, popřípadě agentury nebo pobočky, která uzavírá pojistnou smlouvu. jedná-li se o pojistnou smlouvu uzavíranou na dálku, také - místo registrace pojistitele v obchodním nebo obdobném veřejném registru, - jeho registrační číslo nebo odpovídající prostředek identifikace v takovém registru, - informace o názvu a sídle orgánu odpovědného za výkon dohledu 12 nad jeho činností. Tyto informace musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. V jiném jazyce mohou být poskytnuty, pokud to zájemce výslovně požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito. Před uzavřením pojistné smlouvy, která se týká pojištění osob (životní pojištění, úrazové pojištění, pojištění pro případ nemoci), musí být zájemci o uzavření pojistné smlouvy oznámeny tyto informace o závazku definice všech pojištění a všech opcí, doba platnosti pojistné smlouvy, způsoby zániku pojistné smlouvy, způsoby a doba placení pojistného, způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, způsob určení výše odkupného, informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění, včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno, v případě pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly, podmínky a lhůty týkající se možnosti odstoupení od pojistné smlouvy, způsob určení možných odečítaných částek a informace o adrese, na kterou je možno odstoupení od pojistné smlouvy zaslat, obecné informace o daňových právních předpisech, které se vztahují k danému soukromému pojištění, způsob vyřizování stížností pojistníků, pojištěných nebo oprávněných osob, včetně možnosti obrátit se se stížností na Českou národní banku, Změna zákonem č. 57/2006 Sb., platnost od Změna zákonem č. 57/2006 Sb., platnost od

16 právo platné pro pojistnou smlouvu tam, kde strany nemají volný výběr práva platného pro pojistnou smlouvu, nebo právo, které navrhuje pojistitel v případech, kdy strany mají možnost výběru platného práva, před uzavřením pojistné smlouvy týkající se pojištění osob uzavírané na dálku musí být zájemci v dostatečné době před tím, neţ je pojistnou smlouvou vázán, sděleny na trvalém nosiči dat také informace o - existenci daní nebo jiných poplatků, které nejsou hrazeny pojistitelem nebo jím nejsou ukládány, - zvláštních poplatcích za použití prostředku komunikace na dálku, - minimální délce trvání pojistné smlouvy, - jazyku, popřípadě jazycích, ve kterých se souhlasem zájemce bude pojistitel komunikovat s pojistníkem během trvání smlouvy uzavřené na dálku a ve kterých jsou poskytovány pojistné podmínky a další informace podle tohoto ustanovení. Pojistitel je povinen informovat zájemce o uzavření pojistné smlouvy týkající se pojištění osob a uzavírané na dálku, že na vyžádání může obdržet další informace, a o povaze těchto informací. Pojistník má právo obdržet kdykoli během trvání pojistné smlouvy uzavřené na dálku pojistné podmínky v tištěné podobě a změnit způsob komunikace na dálku. Další informace jsou zájemci o pojištění před uzavřením pojistné smlouvy poskytovány pojišťovacím zprostředkovatelem podle ZPR (viz tematický okruh IIIa. bod 5 písm. a) této publikace). b) Informace poskytované pojistníkovi během trvání pojistné smlouvy PS 65 odst. 2, 67 Pojistníkovi musí být během trvání pojistné smlouvy oznamovány informace uvedené v 67 PS. Tyto informace musí být oznamovány jasným a přesným způsobem, písemně a v českém jazyce. Mohou být také poskytnuty v jiném než v českém jazyce, pokud to výslovně zájemce nebo pojistník požaduje nebo pokud má možnost volby práva, které bude pro pojistnou smlouvu použito. Jedná se o informace o jakékoliv změně obchodní firmy pojistitele, změně jeho právní formy nebo adresy jeho sídla a tam, kde to přichází v úvahu, i o změně adresy agentury nebo pobočky, která uzavřela pojistnou smlouvu, uvedené v 66 odst. 2 písm. a) až i) PS při jakékoliv změně pojistných podmínek nebo při změně právního předpisu, kterým se řídí vztahy vzniklé z pojistné smlouvy, - definice všech pojištění a všech opcí, - doba platnosti pojistné smlouvy, - způsoby zániku pojistné smlouvy, - způsoby a doba placení pojistného, - způsoby výpočtu a rozdělení bonusů, pokud jsou obsahem pojistné smlouvy, - způsob určení výše odkupného, - informace o výši pojistného za každé sjednané soukromé pojištění včetně doplňkového pojištění, pokud bylo požadováno, - v případě pojištění vázaného na investiční podíly definice podílů, na které je vázáno pojistné plnění, - uvedení povahy podkladových aktiv pro pojistné smlouvy vázané na investiční podíly o každoročním stavu bonusů. 7. Povinná pojištění b) Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla POV 1 odst. 1 a 2, 2 písm. a), f) a g), 3 odst. 1, 3 a 4 3a, 3b, 6 odst. 1 a 2, 7 odst. 1 písm. a), 9, 12 odst. 1 písm. a) až d), 15a odst. 1, 16, 16a, 17 odst. 1, 18 odst. 2, 24 odst. 1 a odst. 2, 24c OZ 444 odst. 3 16

17 Vymezení některých pojmů 14 Pro účely pojištění odpovědnosti se rozumí: vozidlem silniční vozidlo, zvláštní vozidlo a trolejbus; za vozidlo se nepovažuje vozík pro invalidy, potahové vozidlo a nemotorové vozidlo tažené nebo tlačené pěší osobou, jízdní kolo a koloběžka, pokud nejsou schváleny jako druh vozidla motocykl, poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má nárok na náhradu škody, pojištěným ten, na jehož odpovědnost za škodu se pojištění odpovědnosti vztahuje. Podle POV se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Doklad o pojištění odpovědnosti zelená karta 15 Pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen pojistnou smlouvu uzavřít, jestliže návrh na její uzavření neodporuje POV, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se lze od POV odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného z pojištění odpovědnosti. Bezprostředně po uzavření pojistné smlouvy týkající se tuzemského vozidla vydá pojistitel pojistníkovi zelenou kartu. Kontrola pojištění odpovědnosti 16 Při provozu vozidla na pozemní komunikaci je jeho řidič povinen mít u sebe zelenou kartu nebo doklad o hraničním pojištění a na požádání jej předložit příslušníku Policie České republiky. To neplatí pro řidiče vozidla s výjimkou z pojištění odpovědnosti a řidiče cizozemského vozidla, jehož pojištění odpovědnosti je zaručeno kanceláří pojistitelů cizího státu. Přestupky fyzických osob podle POV 17 Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že a) provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti (v rozporu s 1 odst. 2 POV) b) jako vlastník vozidla v rozporu s 15 odst. 5 neodevzdá státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla, nebo c) jako řidič vozidla v rozporu s 17 odst. 1 nepředloží zelenou kartu, nebo doklad o hraničním pojištění. Za přestupek uvedený výše ad a) lze uložit pokutu od Kč do Kč, za přestupek uvedený výše ad b) lze uložit pokutu od Kč do Kč a za přestupek uvedený výše podle písm. c) pokutu od ST 2004: odstavec pro účely pojištění odpovědnosti se rozumí je navíc tento text: silničním vozidlem je vozidlo druhu moped, motocykl, tříkolka nebo čtyřkolka, osobní automobil, autobus, nákladní automobil, speciální automobil, tahač, přípojné vozidlo; zvláštní vozidlem je vozidlo druhu traktor a jeho přípojná vozidla (včetně jednonápravového traktoru s přívěsem), pracovní stroj samojízdný, pracovní stroj přípojný a vozidlo kategorie R; zvláštním vozidlem kategorie R jsou ostatní vozidla, která nelze zařadit do výše uvedených kategorií, zejména sněžený skútr, rolba, čtyřkolka určená pro přepravu materiálů nebo technologií 15 ST 2004:Doklad o pojištění odpovědnosti pojistitel je povinen vydat doklad o pojištění a na žádost zelenou kartu 16 ST 2004: lze uložit pokutu do Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel až na dobu jednoho roku, řidič je povinen mít u sebe doklad o pojištění nebo zelenou karu nebo doklad o hraničním pojištění 17 Přestupky fyzická osoba vozidlo bez pojištění lze uložit pokutu od 5 000Kč do Kč, v příkazním řízení lze uložit pokutu Kč. Příkazním řízením lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu Kč. - vlastník neodevzdá SPZ a osvědčení o registraci vozidla lze uložit pokutu 2 500Kč Kč pokuta v příkazním řízení 5 000Kč - nepředloží-li řidič zel. kartu nebo hraniční pojištění lze uložit pokutu 1 500Kč-3 000Kč pokuta v blokovém řízení lze uložit pokutu do 1 500Kč Správní delikty právnických osob vozidlo bez pojištění odpovědnosti uloží se pokuta 5 000Kč Kč, v příkazním řízení lze uložit pokutu Kč. - neodevzdá SPZ a osvědčení o registraci vozidla uloží se pokuta 2 500Kč Kč 17

18 Kč do Kč. V blokovém řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. c) uložit pokutu do Kč. V příkazním řízení lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a) uložit pokutu Kč. Správní delikty právnických osob podle POV Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) provozuje vozidlo bez pojištění odpovědnosti (v rozporu 1 odst. 2 POV), nebo b) jako vlastník vozidla v rozporu s 15 odst. 5 neodevzdá státní poznávací značku a osvědčení o registraci vozidla. Za správní delikt uvedený výše ad a) se uloží pokuta od Kč do Kč a za správní delikt uvedený výše ad b) pokuta od Kč do Kč. III. A) ZPROSTŘEDKOVÁNÍ POJIŠTĚNÍ (jen pro zprostředkovatele) 1. Základní pojmy zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví 18 ZPR 2, 3 písm. a) Zprostředkovatelská činnost v pojišťovnictví je definována jako odborná činnost prováděná fyzickými a právnickými osobami, která spočívá v uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv jménem a na účet pojišťovny, resp. zajišťovny, předkládání návrhů pojistných nebo zajišťovacích smluv zájemcům o pojištění, resp. zajištění, provádění přípravných prací směřujících k uzavření pojistných nebo zajišťovacích smluv, pomoci při správě pojištění a vyřizování nároků z pojistných nebo zajišťovacích smluv (tj. tzv. péče o klienta neboli klientský servis apod). I když pojišťovací zprostředkovatel vykonává pouze jednu z výše uvedených činností, jde již o zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. To znamená, že nemusí současně vykonávat více, resp. všechny tyto činnosti. Vždy však musí jít o odbornou činnost. Určité činnosti, přestože víceméně splňují znaky zprostředkovatelské činnosti, jsou z působnosti ZPR vyloučeny. Jedná se o následující tři skupiny činností zprostředkovatelská činnost vykonávaná pojišťovnou nebo zajišťovnou a činnost zaměstnanců pojišťovny a zajišťovny. ZPR však stanoví pojišťovnám a zajišťovnám povinnost, aby u svých zaměstnanců, kteří se přímo podílejí na uzavírání pojistných nebo zajišťovacích smluv nebo na zprostředkovatelské činnosti provozované pojišťovnou nebo zajišťovnou, zabezpečily splnění podmínek důvěryhodnosti a odborné způsobilosti nejméně pro její základní stupeň; jde o podmínky, jejichž splnění ZPR jinak požaduje po pojišťovacích zprostředkovatelích (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) a písm. b) této publikace), poradenská činnost, tj. činnost osob, které pouze v rámci jiné profesní činnosti příležitostně poskytují obecné informace o pojištění, za předpokladu, že účelem této činnosti není napomáhání uzavření pojistné smlouvy nebo plnění z pojistné smlouvy, činnost osob, které zprostředkovatelskou činnost vykonávají jako činnost doplňkovou ke své podnikatelské činnosti a sjednávané pojištění je doplňkem k dodávanému zboží nebo poskytované službě, za předpokladu, že - uzavírání takových pojistných smluv vyžaduje pouze znalosti o pojištění, které je na jejich základě uzavíráno, - výše ročního pojistného pro jednu pojistnou smlouvu nepřekročí hodnotu 500 eur, 18 ST 2004: z působnosti tohoto zákona vyloučeni zaměstnanci pojišťovny 18

19 - trvání takové pojistné smlouvy (včetně prodloužení) nepřesáhne 5 let, - nejde o pojistné smlouvy životního pojištění nebo pojištění odpovědnosti za škodu. Pokud je životní pojištění nebo pojištění odpovědnosti za škodu sjednáváno pro případ pojistného nebezpečí spojeného s cestováním a je doplňkem k cestovnímu pojištění, nepodléhá jeho sjednání režimu ZPR; samozřejmě, že i v tomto případě musí být sjednatelem pojištění poskytovatel cestování. b) Typy pojišťovacích zprostředkovatelů 19 ZPR 3 písm. b), 4 až 9 Pojišťovacím zprostředkovatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která za úplatu provozuje zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Pokud by někdo sice provozoval zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, tzn. např. uzavíral pojistné smlouvy jménem a na účet pojišťovny, avšak dělal by to pro pojišťovnu bezplatně, nemohl by být považován za pojišťovacího zprostředkovatele. ZPR rozlišuje pět typů tuzemských pojišťovacích zprostředkovatelů, a to: - vázaného pojišťovacího zprostředkovatele, - podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, - pojišťovacího agenta, - výhradního pojišťovacího agenta, - pojišťovacího makléře, pojišťovacího zprostředkovatele zahraničního, tj. pojišťovacího zprostředkovatele s domovským členským státem jiným, než je Česká republika. Pojišťovací zprostředkovatel může vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vždy jen jako ten typ (tj. v postavení), v jakém je zapsán do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace). Není však vyloučeno, aby jedna osoba byla registrována jako více typů. Samozřejmě, že při zprostředkování jedné a téže pojistné smlouvy může vystupovat vždy jen jako jeden typ zprostředkovatele! Je-li však osoba (fyzická i právnická) zapsaná do registru, v němž jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé, jednak jako výhradní pojišťovací agent a současně i jako vázaný pojišťovací zprostředkovatel, podřízený pojišťovací zprostředkovatel, pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř, může zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv, spadajících do pojistných odvětví, k nimž je oprávněna na základě smluvního vztahu jako výhradní pojišťovací agent, pouze v tomto svém smluvním vztahu (tj. jen jako výhradní pojišťovací agent). 1. Vázaný pojišťovací zprostředkovatel Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více pojišťoven. V případě, ţe je činný pro více pojišťoven, nesmí nabízet vzájemně konkurenční pojistné produkty těchto pojišťoven. Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. tato oprávnění ani nelze s pojišťovnou dohodnout). Při zprostředkování pojištění je povinen se řídit písemnou smlouvou (např. smlouvou o obchodním zastoupení) uzavřenou s tou pojišťovnou, pro kterou konkrétní pojištění zprostředkovává, a kterou je též odměňován, a pokyny této pojišťovny. 19 ST 2004: jsou definováni pouze 4 typy pojišťovacích zprostředkovatelů a to: Vázaný pojišťovací zprostředkovatel Podřízený pojišťovací zprostředkovatel Pojišťovací agent Pojišťovací makléř ST 2004: pojišťovací agent má dvě kategorie: výhradní a nevýhradní 19

20 Za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá pojišťovna, jejíž pojistný produkt vázaný pojišťovací zprostředkovatel nabízí, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele. Musí být jako tento typ zprostředkovatele zapsán do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace). Musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) a c) této publikace). Musí dosáhnout alespoň základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) této publikace). Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví proto musí provádět sám, resp. prostřednictvím svých zaměstnanců. 2. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel Zprostředkovatelskou činnost vykonává pro jednoho či více pojišťovacích agentů nebo pojišťovacích makléřů anebo pro výhradního pojišťovacího agenta. Nesmí inkasovat pojistné ani zprostředkovávat výplatu pojistného plnění, a to ani v případě, že pojišťovací zprostředkovatel, pro kterého je činný (tj. pojišťovací agent, výhradní pojišťovací agent nebo pojišťovací makléř), tato oprávnění od pojišťovny má. Spolupráce mezi ním a pojišťovacím agentem, výhradním pojišťovacím agentem či pojišťovacím makléřem je založena na písemné smlouvě (např. smlouva o obchodním zastoupení). Je povinen se řídit pokyny toho pojišťovacího agenta, výhradního pojišťovacího agenta, resp. pojišťovacího makléře, pro kterého je činný a kterým je také odměňován. Za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti odpovídá ten pojišťovací agent nebo výhradní pojišťovací agent anebo pojišťovací makléř, pro něhož je v konkrétním případě činný, a proto nemusí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele. Musí být jako tento typ zprostředkovatele zapsán do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace). Musí splňovat podmínky důvěryhodnosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. b) a c) této publikace). Musí dosáhnout alespoň základního kvalifikačního stupně odborné způsobilosti (viz tematický okruh IIIa. bod 2 písm. a) této publikace). Nesmí na sebe smluvně vázat jiné pojišťovací zprostředkovatele. Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví proto musí provádět sám, resp. prostřednictvím svých zaměstnanců. 3. Pojišťovací agent 20 Je oprávněn vykonávat zprostředkovatelskou činnost pro jednu nebo více pojišťoven. Jím nabízené pojistné produkty různých pojišťoven mohou být vzájemně konkurenční. Na základě dohody s pojišťovnou můţe být oprávněn inkasovat pojistné i zprostředkovávat výplatu pojistného plnění (tzn. může, ale nemusí tato oprávnění od pojišťovny mít). V případě, že je pojišťovnou k inkasu pojistného nebo ke zprostředkování výplaty pojistného plnění zmocněn, je povinen: buď udrţovat trvale likvidní finanční jistinu ve výši 4 % z ročního objemu jím inkasovaného pojistného (nejméně však ve výši odpovídající hodnotě eur), anebo pouţívat k těmto transakcím pouze speciálně k tomu účelu zřízené a od vlastního hospodaření oddělené bankovní účty. S pojišťovnou spolupracuje na základě písemné smlouvy (např. smlouvy o obchodním zastoupení) a při své činnosti je vázán též vnitřními předpisy této pojišťovny. Je odměňován pojišťovnou, pro níž zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví vykonává. Po celou dobu výkonu zprostředkovatelské činnosti je povinen být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem této činnosti, a to nejméně na eur na každou pojistnou událost ( eur v případě více pojistných událostí v jednom roce). Tuto povinnost nemá pouze v případě, že se pojišťovna, pro kterou je činný, písemně zaváže převzít odpovědnost za škody způsobené touto jeho činností. Do registru, ve kterém jsou vedeni pojišťovací zprostředkovatelé (viz tematický okruh IIIa. bod 1 písm. e) této publikace), musí být zapsán jako pojišťovací agent. 20 Je třeba mít na paměti, že ZPR rozlišuje typ pojišťovací agent a typ výhradní pojišťovací agent! Každý tento typ zprostředkovatele musí splnit pro svoji registrace jiné podmínky, má jiná oprávnění i jiné povinnosti. 20