VÝVOJ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance VÝVOJ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU The development of liability insurance Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. František ŘEZÁČ, Ph.D. Autor: Bc. Žaneta TKADLEČKOVÁ Brno, 2014

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2012/2013 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: TKADLEČKOVÁ Žaneta Finance VÝVOJ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU The development of liability insurance Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í : Cíl práce: Analyzovat vývoj pojištění odpovědnosti za škodu v podmínkách pojistného trhu České republiky a provést predikci jeho vývoje v následujícím období. Postup práce a použité metody: Vymezení pojmového aparátu souvisejícího s pojištěním odpovědnosti za škodu. Historické podmínky vzniku a rozvoje pojištění odpovědnosti za škodu. Tendence vývoje a charakteristika pojistných produktů zabývajících se ochranou pro případ pojištění odpovědnosti za škodu. Porovnání aktuální nabídky pojišťoven v pojištění odpovědnosti za škodu. Predikce pojištění odpovědnosti za škodu v podmínkách pojistného trhu České republiky. Použité metody: deskripce, analýza, komparace.

3 Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce Rozsah práce bez příloh: stran Seznam odborné literatury: ŘEZÁČ, František a Gabriela OŠKRDALOVÁ a Martin ŘEZÁČ a Miroslava ŠIKULOVÁ a Petr VALOUCH. Marketingové řízení komerční pojišťovny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Tisk: BonnyPress, s. neuvedeno. ISBN HOLUB, Milan a Milan POKORNÝ a Josef HOCHMAN a Ivan KOBLIHA a Radek ONDRUŠ a Jaroslav BIČOVSKÝ. Odpovědnost za škodu v právu občanském, pracovním, obchodním a správním. 2. vyd. Praha: LINDE Praha a.s., s. ISBN PRŮCHOVÁ, Ivana. Odpovědnost za škodu způsobenou provozní činností a životní prostředí. In Mezinárodní vědecká konference oblasti práva a právních věd - Právní ROZPRAVY 2011 : Evropské právo. Hradec Králové: MAGNANIMITAS, s. ISBN LABÍKOVÁ, Radka. Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku. Odpovědnost za výrobek. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, s. ISBN Přehled judikatury ve věcech pracovněprávních: odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Edited by Jiří Doležílek. Praha: ASPI publishing, s. ISBN Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Edited by Vladislav Páleník. Praha: Linde, s. ISBN Vedoucí diplomové práce: Ing. František Řezáč, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne

4 Jméno a příjmení autora: Bc. Žaneta Tkadlečková Název diplomové práce: Vývoj pojištění odpovědnosti za škodu Název práce v angličtině: The development of liability insurance Katedra: financí Vedoucí diplomové práce: Ing. František Řezáč, Ph.D. Rok obhajoby: 2014 Anotace Předmětem diplomové práce Vývoj pojištění odpovědnosti za škodu je analýza pojištění odpovědnosti za škodu v podmínkách pojistného trhu České republiky. V první část práce jsou na základě platných právních předpisů a odborné literatury popsány charakteristiky pojištění odpovědnosti za škodu a jeho členění. Druhá část je zaměřena na analýzu nabídky pojistných produktů pojištění odpovědnosti za škodu na českém pojistném trhu a následně je zpracována komparace pojistných produktů tří vybraných pojišťoven. Závěr práce je věnován predikci pojištění odpovědnosti za škodu. Annotation The goal of the submitted thesis The development of liability insurance is analysis of liability insurance in terms of the insurance market in the Czech Republic. The first part is based on current legislation and professional literature describes the characteristics of liability insurance and also its categorization is mentioned. The second part focuses on the analysis the offer of this insurance product in the Czech insurance market. Insurance products of three insurance companies are compared in detail. The conclusion is devoted to the prediction of liability insurance. Klíčová slova Odpovědnost, pojištění odpovědnosti za škodu, pojistná událost, pojistný produkt, zákonné pojištění, smluvní odpovědnost, pojišťovna Keywords Liability, liability insurance, insured event, insurance product, compulsory insurance, contractual liability, insurance company

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Vývoj pojištění odpovědnosti za škodu vypracovala samostatně pod vedením Ing. Františka Řezáče, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. května 2014 vlastnoruční podpis autora

6 Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat především svému vedoucímu Ing. Františku Řezáči, Ph.D. za ochotu, pomoc a cenné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

7 OBSAH ÚVOD VYMEZENÍ POJMŮ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI POJEM ODPOVĚDNOST ZA ŠKODU Odpovědnost objektivní a subjektivní POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU Funkce pojištění odpovědnosti za škodu Pojistná událost Obsah pojištění odpovědnosti za škodu PRÁVA A POVINNOSTI ÚČASTNÍKŮ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU PODLE ZÁKONA O POJISTNÉ SMLOUVĚ ZÁKLADNÍ PRINCIPY POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Princip vzniku příčiny škody loss occurrance Princip vznesení nároku claims made Územní rozsah pojistné ochrany ČLENĚNÍ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU Členění dle právní závaznosti Členění dle subjektu Členění dle velikosti rizika HISTORICKÝ VÝVOJ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU POČÁTKY POJIŠTĚNÍ A NEDOSTATEČNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA ZÁKON O POJISTNÉ SMLOUVĚ Z ROKU PRÁVNÍ ÚPRAVA V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA PO ROCE PRÁVNÍ ÚPRAVA SOUČASNOSTI VZTAHUJÍCÍ SE K POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU26 3 TENDENCE ZMĚN V NABÍDCE PRODUKTŮ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU POJIŠTĚNÍ ZÁKONNÁ POJIŠTĚNÍ SMLUVNÍ CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ANALÝZA AKTUÁLNÍ NABÍDKY POJIŠŤOVEN V POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU NA ČESKÉM TRHU NABÍDKA POJIŠŤOVNY KOOPERATIVA VIG Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele Pojištění odpovědnosti za škodu manažerů obchodních společnost Pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli Odpovědnost, která se sjednává formou připojištění NABÍDKA ČESKÉ POJIŠŤOVNY, A.S Pojištění odpovědnosti občana... 46

8 5.3.2 Pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání Pojištění odpovědnosti vlastníka, držitele, nájemce nebo správce nemovitosti Pojištění odpovědnosti z výkonu práva myslivosti Pojištění odpovědnosti podnikatele Pojištění obecné odpovědnosti podnikatele a právnických osob Pojištění profesní odpovědnosti Pojištění odpovědnosti silničního dopravce Pojištění odpovědnosti zasílatele Pojištění odpovědnosti v drážní dopravě Pojištění odpovědnosti členů orgánů společnosti Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za nemoci z povolání a pracovní úrazy NABÍDKA GENERALI POJIŠŤOVNY A.S Odpovědnost občanů Individuální pojištění odpovědnosti Pojištění odpovědnosti při podnikání Pojištění profesní odpovědnosti Odpovědnost zaměstnance PREDIKCE POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU V PODMÍNKÁCH POJISTNÉHO TRHU V ČR ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE SEZNAM GRAFŮ SEZNAM TABULEK SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY... 73

9 ÚVOD Každá činnost s sebou nese určité riziko. Člověk, ať už jako občan nebo podnikatel či právnická osoba, společenská nebo zájmová organizace svou činností vystavují sebe i své okolí nebezpečí vzniku škody. Tyto škody se mohou projevit na majetku, zdraví či životě popřípadě hrozí vznik škody finanční. V návaznosti na tyto skutečnosti pak příslušné právní předpisy stanoví odpovědnost za škodu, kterou se určuje povinnost škůdce strpět sankce za vznik dané škody. Nedílnou součástí a také povinností je následně tyto újmy uhradit poškozené osobě. 1 Téma vývoj pojištění odpovědnosti za škodu jsem si zvolila z toho důvodu, že se dle mého názoru jedná o velmi zajímavé produkty v rámci pojistné nabídky na našem trhu. Obsah práce bych nejprve ráda přiblížila v obecné rovině a potom se zaměřila na konkrétní pojistné produkty, které momentálně pojišťovny nabízejí. I přesto, že zde spadá také pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, rozhodla jsem, že jej v teoretické části vyložím jen okrajově a dále jej zmíním opět až v poslední kapitole predikci vývoje odpovědnostního pojištění. V praktické části, která se týká popisu produktů, jej vynechám úplně. Podle mého názoru na toto konkrétní téma bylo zpracováno již více odborných prací a není tedy potřeba se jím podrobně zabývat. Cílem diplomové práce je analyzovat vývoj pojištění odpovědnosti za škodu v podmínkách pojistného trhu České republiky a provést predikci jeho vývoje v následujícím období. V teoretické části nejprve vyložím pojem odpovědnost za škodu a poté se zaměřím přímo na pojem pojištění odpovědnosti za škodu. Pro uvedení do problematiky tématu vysvětlím také základní principy na kterých je pojištění odpovědnosti za škodu uskutečňováno a dále budu konkrétně charakterizovat členění tohoto pojištění. Ve druhé kapitole se budu věnovat historickým podmínkám vzniku a rozvoje odpovědnostního pojištění na pojistném trhu v České republice. Na tuto kapitolu budou následně navazovat tendence změn v nabídce produktů pojištění a charakteristika produktů zabývajících se ochranou v pojištění 1 ZÁRYBNICKÁ, Jana a Karel SCHELLE. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN str. 7. 9

10 odpovědnosti za škodu. Teoretická část práce bude zpracována pomocí obecného výzkumu odborné literatury. Základními metodami, které zde využiji budou dekripce a komparace. V praktické části nejprve vyhledám pojišťovny, které mají ve své nabídce odpovědnostní pojištění a poté na základě analýzy trhu, z tohoto výčtu pojišťoven vyberu tři, které budou mít největší podíl na trhu v oblasti odpovědnostního pojištění. Následně uvedu aktuální nabídku pojistných produktů těchto tří zvolených pojišťven. Metody které budu v praktické části diplomové práce využívat budou analýza a komparace. V poslední kapitole se pokusím odhadnout předpokládaný vývoj odpovědnostního pojištění a vytvořím predikci budoucí situace na pojistném trhu v České republice. U této kapitoly bude použita metoda dedukce. 10

11 1 VYMEZENÍ POJMŮ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Nedokonalost člověka a lidské společnosti je významným generátorem negativních důsledků realizace nahodilosti. Příčinami mohou být i další subjektivní lidské vlastnosti, jako je nedbalost, nezkušenost, neznalost, omyl, selháni apod. Z toho se dá usoudit, že prakticky při jakémkoliv druhu lidské činnosti může dojít k způsobení škody jinému subjektu na zdraví nebo majetku. Poškozený pak může uplatňovat nárok na náhradu vzniklé škody vůči tomu, kdo mu ji způsobil svým jednáním Pojem odpovědnost za škodu Výkladů k pojmu právní odpovědnost je několik. Podle jedné z nich odpovědnost vzniká současně se vznikem povinnosti a trvá spolu s ní až do porušení povinnosti. Daný subjekt odpovídá za to, že tuto povinnost splní. Jiný výklad odpovědnost za škodu dělí na dvě fáze. První z nich působí jako preventivně ochranná. To znamená potenciální sankci za nesplnění povinnosti, či za vznik škodní události. Druhou fází je nesplnění fáze první, která vyvolá sankční opatření. Právo spojuje povinnost a způsobení škody právními následky, které mají zabránit tomu, aby k takovému porušování docházelo. Vznik odpovědnosti za škodu, je již realizací sankce. K tomu, aby vznikla právní odpovědnost, je zapotřebí, aby nastala některá z níže zmíněných skutečností. Může vzniknout například protiprávním úkonem, tedy jednáním dané osoby, či opomenutím něco učinit. Právní předpisy ukládají daným subjektům určité povinnosti nebo subjekty na sebe berou povinnost. Toto porušení je pak jedním z předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu. Dalším předpokladem je škoda jako majetková újma. Podle obsahu náhrady škody ji lze dělit na majetkovou a nemajetkovou, přímou či nepřímou, skutečné škody nebo ušlý zisk, popřípadě škody mimořádné a nepředvídatelné. Podle náhrady škody je pak dělíme na škody hrazené v penězích či uvedením do původního stavu. Podle rozsahu náhrady jsou členěny na limitované a hrazené bez omezení. 2 DAŇHEL, Jaroslav. Pojistná teorie. Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, s. ISBN str

12 Příčinná souvislost neboli kauzální nexus je také předpokladem pro vznik právní odpovědnosti. Mezi protiprávním úkonem a zaviněním škody musí existovat vztah příčiny a následku. Protiprávní úkon musí být alespoň jednou z hlavních příčin, aby byla založena odpovědnost daného subjektu. Vztah mezi protiprávním úkonem jako příčinou a mezi vznikem škody nesmí být dále zprostředkován Odpovědnost objektivní a subjektivní Na odpovědnost lze nahlížet ze dvou pohledů. Prvním z nich je odpovědnost objektivní neboli odpovědnost za výsledek, kde zavinění není podstatné, odpovědnost vzniká, ať k zavinění dojde či nikoli. Druhým pohledem na odpovědnost je odpovědnost subjektivní, kde pro vznik škody je rozhodující právě její zavinění. Odpovědnostní pojištění častěji vychází z objektivní odpovědnosti a do pojištění by měla být zahrnuta pouze odpovědnost, která má charakter nahodilosti Pojištění odpovědnosti za škodu Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě uvádí, že pojištění odpovědnosti za škodu je možné sjednat pouze jako pojištění škodové. 5 Podle knihy Principy pojištění a pojišťovnictví od autorky Ducháčkové je škodové pojištění popsáno následovně. Smyslem škodového pojištění je náhrada škody. Pojistné plnění nebude poskytnuto, pokud nenastane daná škoda a nikdy nepřesáhne výši této škody. 6 Jak uvádí Čejková a Nečas ve skriptech Pojišťovnictví 2, pojištění odpovědnosti za škodu může vznikat ve dvou případech a to buď porušením právní povinnosti pojištění, nebo v případě vzniku právně významné události. V prvním případě může k události dojít buď 3 ZÁRYBNICKÁ, Jana a SCHELLE Karel. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN str DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN str , odst. 1, zákon č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů 6 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd. - přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN str

13 jednáním (např. při nedodržení předepsaného postupu) nebo nečinností (např. neodstraněním vědomé závady). V druhém případě je v právních předpisech upraveno, v kterých případech s právní událostí spojují vznik odpovědnosti za škodu. Pro vznik této odpovědnosti není klíčové, zda došlo pojištěným k porušení právní povinnosti Funkce pojištění odpovědnosti za škodu Pojištění odpovědnosti chrání pojištěného v takových případech, kdy on sám způsobil někomu jinému škodu (třetí osobě), za kterou je odpovědný a má povinnost ji také uhradit. Hlavní funkcí, která vyplývá z pojištění odpovědnosti, je funkce uhrazovací. Tato funkce odebírá pojištěnému riziko finančních nákladů spojených se způsobením škody. Chrání také oprávněný zájem poškozeného na úhradě škody, protože tuto povinnost bere pojišťovna na sebe za pojištěného. Poškozený, tak nemusí vzniklé náklady vymáhat od škůdce, ale vyplatí mu je přímo pojišťovna. Podle právního stavu se rozeznávají dvě formy pojištění a to pojištění smluvní a pojištění zákonné. Toto rozdělení je podrobněji rozpracováno v kapitole 1.5 Členění pojištění odpovědnosti za škodu. Pojištění odpovědnosti za škodu se vztahuje na škody způsobené pojištěním na majetku nebo zdraví nebo zájmech a organizacích třetích osob. Potřeba tohoto pojištění je dána morálním a technickým rozvojem lidstva Pojistná událost Pojistnou událostí v odpovědnosti za škodu je taková událost, při níž vznikla škoda na životě, zdraví, majetku třetích osob a za níž pojištěný nese odpovědnost. Pojištění odpovědnosti je ve své podstatě pojištění následků, které vyplývají z nedokonalé činnosti lidí. 7 Pojistná událost je také definována jako vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu. Součástí pojistného plnění je náhrada dané škody, náklady na obhajobu pojištěného týkající se škody, kterou má pojišťovna za pojištěného uhradit. A v poslední řade také náklady na soudní řízení o náhradě škody, pokud to bylo nezbytně nutné, aby byla určena odpovědnost pojištěného a výše plnění. 8 7 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2. vyd. přeprac. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN str

14 1.2.3 Obsah pojištění odpovědnosti za škodu Obsahem pojištění odpovědnosti za škodu je právo pojištěného, aby za něj pojistitel uhradil škody, za které je odpovědný a které by jinak musel uhradit sám. Povinnosti uhradit škody, které občan způsobil někomu jinému a za které je odpovědný, jsou dány právními předpisy České republiky. Při uplatňování náhrady škody se používá hned několik způsobů: stanovení maximální pojistné částky a určení spoluúčasti i v případě, kdy skutečná škoda nepřevyšuje maximum, stanovení maximální pojistné částky, ale v případech, kdy skutečná škoda nepřevyšuje maximum, spoluúčast odpadá, bez maximální pojistné částky, ale se spoluúčastí v každém případě, bez maximální pojistné částky, a bez jakékoliv spoluúčasti Práva a povinnosti účastníků pojištění odpovědnosti za škodu podle zákona o pojistné smlouvě Pojistitel je povinen za pojištěného v případě vzniku pojistné události uhradit škody, za které podle zákona odpovídá. Rozsah a výše je určena právním předpisem, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Pokud nebyl v pojistné smlouvě rozsah pojistného plnění pojistitele omezen limitem pojistného plnění, je pojistitel povinen plnit v rozsahu a ve výši vzniklé škody, za kterou pojištěný odpovídá. Pokud pojištěný uhradí škodu sám přímo poškozenému, má právo po pojistiteli částku této vyplacené škody požadovat ve výši, ve které by byl nucen tuto škodu vyplatit pojistitel. 10 Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu: 8 DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 3. vyd.- přeprac. Praha: Ekopress, 2009, 224 s. ISBN str ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2. vyd - přeprac. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN str , odst. 1, 2 a 3, zákon č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů 14

15 oznámit pojistiteli vznik škodné události, skutečnost, že poškozený uplatnil proti němu právo na náhradu škody, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, požadované náhradě škody a její výši sdělit pojistiteli, že bylo proti němu v souvislosti se škodnou událostí zahájeno řízení před státním orgánem nebo rozhodčí řízení, sdělit jméno svého právního zástupce a informovat o průběhu a výsledcích řízení postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Náklady tohoto řízení vynaložené pojištěným hradí pojistitel. Pojistitel může za pojištěného jednat od okamžiku, kdy je mu oznámena škodná událost, pokud nebylo ve smlouvě sjednáno jinak. 11 Právo pojistitele na náhradu pojistného plnění od pojištěného vzniká tehdy: jestliže pojištěný způsobí škodu svým jednáním, které bylo ovlivněno požitím alkoholu nebo aplikací omamných nebo psychotropních látek. Toto ujednání se nevztahuje na případy, kdy pojištěný užil léky obsahující návykové látky nebo přípravky obsahující návykové látky, pokud tyto léky užil způsobem předepsaným lékařem a pokud nebyl lékařem nebo výrobcem léku upozorněn, že v době aplikace těchto léků nelze vykonávat činnost, v důsledku které způsobil škodu Základní principy pojištění odpovědnosti Časový rozsah pojistné ochrany je koncipován na základě dvou hlavních principů, a to na principu loss occurrance, který je označován také jako princip škodní události nebo princip vzniku škody. A druhým principem je claims made, pro který lze použít český ekvivalent princip uplatnění nároku škody. V některé literatuře se objevuje také třetí princip, který je nazvaný princip příčiny, u kterého v době trvání pojištění musí nastat skutečnost v důsledku, které došlo ke škodě , odst. 1 a 2, zákon č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů 12 46, odst. 1 a 2, zákon č.37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů 13 KARFÍKOVÁ, Marie a PŘIKRYL Vladimír. Pojišťovací právo. Vyd. 1. Praha: Leges, 2010, 351 s. Student (Leges). ISBN str

16 1.4.1 Princip vzniku příčiny škody loss occurrance Jde o princip, který je historicky starší a provázel pojištění od jeho začátku. Je založen na datu vzniku škody s možností uplatnit nárok u pojišťovny, u které byla v době příčiny vzniku pojistné události uzavřena platná pojistná smlouva. Na tomto základě jsou pojišťovány základní typy pojištění odpovědnosti za škodu. Podstatným kritériem u tohoto principu je, že pojištěná je doba, v níž dojde ke vzniku škody. To znamená, že příčina vzniku škody, musí nastat v době trvání pojištění. Použití tohoto principu má své výhody ale i nevýhody. Jak výhody, tak i nevýhody jsou spojené s tím, že následky škody a jejich vyčíslená hodnota se často projeví až po delší době, což může být i řada let. Konkrétní nevýhodou může být to, že pojistitel má povinnost uhradit nároky poškozených až do výše dohodnutého limitu plnění z tohoto pojištění a to bez ohledu na to, kdy dojde ke konečnému vyčíslení škody. Výhoda pro pojistitele, která plyne z časového nesouladu, je, že dohodnuté limity pro plněná nemusí být z důvodu narůstající inflace nebo zvýšením náhradové povinnosti dostatečné. V tomto případě je pojištěný povinen rozdíl mezi těmito hodnotami uhradit z vlastních finančních zdrojů Princip vznesení nároku claims made Tento princip kryje škody, které mohly nastat v minulosti, ale jejich následky se projeví až v průběhu pojistného období platné pojistné smlouvy. Vznik pojistné události u tohoto principu je okamžik, kdy poškozený uplatnil písemný nárok na náhradu škody u pojištěného. V čisté podobě se s tímto principem v praxi moc nesetkáme. V pojištění odpovědnosti za škodu jsou sestaveny pojistné podmínky, tak že pojistitel současně požaduje splnění dvou podmínek k poskytnutí pojistné ochrany. Tyto podmínky jsou, že v době trvání pojištění byl uplatněn nárok na náhradu škody, a v době trvání pojištění nastala i příčina vzniku škody. Tento princip se používá v pojištění profesní odpovědnosti a v pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku Územní rozsah pojistné ochrany V pojištění odpovědnosti za škodu je územní rozsah pojistné ochrany pojištění občanů vymezen pro oblast České republiky, jako například u pojištění profesní odpovědnosti. Výjimkou jsou pojištění pro cesty a pobyt, pojištění odpovědnosti za škody způsobené 16

17 provozem silničních vozidel, letadel, plavidel a drážních vozidel. U pojištění podnikatelských rizik se vymezení území vztahuje k aktivitám daného podniku, popřípadě kde realizuje výsledky své práce. Pojištění odpovědnosti pro zasilatele je vymezen dle jeho požadavků Evropou nebo bez omezení. U silničních nákladových dopravců je omezení Evropou, případně po silnici dosažitelných částí Asie. U pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku se může jednat až o celý svět, pokud to pojistitel akceptuje Členění pojištění odpovědnosti za škodu Členění dle právní závaznosti Podle právní závaznosti odpovědnostní pojištění dělíme na dvě základní skupiny, a to na pojištění zákonná (veřejná) a pojištění soukromá (smluvní). Tato soukromá pojištění se dále člení na pojištění povinná a pojištění dobrovolná. Zákonné pojištění Pojištění zákonné odpovědnosti odráží moderní vývoj práva v myšlence, že každý, kdo vykonává činnost, kterou může ohrozit majetek nebo osobu třetího, bezpodmínečně ručí za škody vzniklé touto činností. Pojištění na sebe přebírá tíhu všech druhů zákonných náhrad a zbavuje pojištěného povinnosti zaplatit tyto škody v případě, že by pro něj v oblasti pojistné ochrany vyplynuly povinnosti náhrady škody. 15 Na základě ustanovení zákona vzniká povinnost uzavřít pojištění, avšak bez nutnosti uzavření pojistné smlouvy. Příkladem tohoto pojištění může být pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Toto ukládá vyhláška č. 125/1993 Sb., která v roce 2013 měla být nahrazena zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, účinnost tohoto zákona se ovšem opět posunula až na počátek roku ZÁRYBNICKÁ, Jana a Karel SCHELLE. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN str ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2. vyd přeprac. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN str Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Edited by Vladislav Páleník. Praha: Linde, s. ISBN str

18 Dané pojištění by tedy mělo být přeměněno ze zákonného pojištění na pojištění povinné smluvní, jako se to již stalo s pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. 17 Pojištění smluvní Již podle názvu si můžeme odvodit, že toto pojištění vzniká na rozdíl od pojištění zákonného, uzavřením pojistné smlouvy. Pojištění může být uzavřeno z podmětu zájemce o pojištění, který sám vyhledá pojišťovnu a daný produkt uzavře prostřednictvím pojistné smlouvy, v tomto případně se jedná o pojištění dobrovolné smluvní. Nebo je pojištění uzavíráno na základě právního předpisu, který ukládá povinnost určitý druh pojištění uzavřít, pak se jedná o povinné smluvní pojištění. 18 Povinné smluvní pojištění Pojištění povinné smluvní je zakotveno v zákoně 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Tento zákon obsahuje jak obecnou úpravu, tak zvláštní předpisy subjektům, které provozují specifickou činnost a v jejímž rámci vzniká odpovědnost za škodu. Toto povinné pojištění je uloženo především v takových případech, kdy je s určitou činností spojeno zvýšené riziko, že by oprávněný provozovatel nebyl schopen v plné míře poskytnout odškodnění poškozeným osobám. Ve většině těchto činností jsou státem vytvořeny mechanismy, které kontrolují a následně postihují ty osoby, které povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu nesplní. Jejich přehled je uveden v příloze. 19 Dobrovolné smluvní pojištění Hlavním předpokladem pro sjednání takového pojištění je dobrovolný přístup obou smluvních stran. 20 Vzniká uzavřením smlouvy mezi pojišťovnou a pojištěným subjektem, což může být 17 ZÁRYBNICKÁ, Jana a Karel SCHELLE. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN str ZÁRYBNICKÁ, Jana a Karel SCHELLE. Pojištění odpovědnosti za škodu: historie a současnost. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN: str Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Edited by Vladislav Páleník. Praha: Linde, s. ISBN str Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Edited by Vladislav Páleník. Praha: Linde, s. ISBN str

19 jak fyzická tak i právnická osoba. Při pojištění odpovědnosti za škodu, má pojištěný právo, aby za něj pojistitel nahradil podle pojistných podmínek, škodu, za kterou odpovídá. Škodou se rozumí způsobení újmy na zdraví nebo usmrcení, poškození, zničení nebo ztráta věci. Aby mohla být škoda vyplacena, musí nejdříve dojít k pojistné události, což znamená, že nastane skutečnost, kterou byla škoda způsobena a musí nastat během trvání pojištění. V této věci zákon stanoví, že pojištěný musí dodržovat dohodnuté podmínky, nesmí zvětšovat rozsah následků pojistné události, musí oznámit, že uplatňuje nárok na náhradu škody, pokud by se tak stalo, tak je povinen oznámit, že podal žalobu u soudu na náhradu škody, jméno obhájce, podat včas zprávu o výsledcích těchto soudních řízení. Pojištění odpovědnosti zaniká stejně jako většina jiných smluv nejčastěji výpovědí nebo nezaplacením pojistného Členění dle subjektu Pojištění odpovědnosti za škodu podnikatelských rizik Pojistné produkty týkající se podnikatelských rizik lze rozčlenit do čtyř základních skupin: pojištění za škodu z provozu organizace včetně pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou vadným výrobkem pojištění profesní odpovědnosti pojištění odpovědnosti dopravce a zasílatele pojištění odpovědnosti managementu vedoucích podniků, členů představenstva a dozorčí rady Pojištění odpovědnosti za škodu občanů Pojištění určené svým obsahem nepodnikatelské sféře, zahrnuje především tyto tři produkty: pojištění odpovědnosti za škodu členů domácnosti pojištění odpovědnosti za škodu občana z vlastnictví či držby nemovitosti pojištění odpovědnosti za škodu občana jako zaměstnance za škodu, kterou způsobí svému zaměstnavateli. 21 HOLUB, Milan a Milan POKORNÝ a Josef HOCHMAN a Ivan KOBLIHA a Radek ONDRUŠ a Jaroslav BIČOVSKÝ. Odpovědnost za škodu v právu občanském, pracovním, obchodním a správním. 2. vyd. Praha: LINDE Praha a.s., s. ISBN str

20 Pojištění odpovědnosti za škodu občana se sjednává převážně formou balíčků spolu s pojištěním nemovitosti či domácnosti Členění dle velikosti rizika V případě pojišťovaní malých a středních rizik se postupuje podle standardních návrhů na pojištění, dle běžných sazebníků případně prostřednictvím automatizovaných výpočtových programů a dle standardních pojistných podmínek. Pojištění uzavírají běžně obchodní zástupci a zprostředkovatelé. Pokud se jedná o pojištění velkého rizika, uzavírají pojištění jen speciálně vyškolení pracovníci. Dále zde platí také jiné sazebníky a uplatňují se speciální doložky a pojistné podmínky, popřípadě zvláštní ustanovení pojistné smlouvy ZÁRYBNICKÁ, Jana a Karel SCHELLE. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN str

21 2 HISTORICKÝ VÝVOJ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU První oficiální právní úprava pojišťovací smlouvy a s ní tedy i úprava pojištění odpovědnosti za škodu byla uveřejněna v rakouském občanském zákoníku z roku Tato úprava samozřejmě korespondovala s dobou, ve které byl zákoník vytvořen a podléhal vlivu tehdejšího práva feudálního. Počátek odpovědnostního pojištění byl již v tehdejší definici pojistné smlouvy, která zněla podle 1288 takto: "Vezme-li někdo na sebe nebezpečenství škody, která by mohla jiného postihnout bez jeho zavinění, a slíbí-li mu, že mu dá za jistou cenu smluvenou náhradu, vzniká pojistná smlouva. Pojistitel jest při tom zavázán za nahodilou škodu a pojištěný za slíbenou cenu" Počátky pojištění a nedostatečná právní úprava Ve druhé polovině 19. století v důsledku nestálého rozvoje v oblasti pojišťovnictví, začalo být cítit, že právní úprava v této oblasti je nedostatečná a značně zaostalá. Pozvolna začalo docházet k rozvoji neživotního pojištění a pojištění požární se zařadilo jako nové neživotní pojištění. Na rozdíl od pojištění životního, které nemělo žádnou úpravu. Tento druh pojištění byl považován za nebezpečný, protože obecně panoval ten názor, že pokud by se zaopatřili pozůstalí, mohlo by to nabádat k sebevraždám. Hlavní myšlenkou bylo, aby pojišťovací smlouva byla uzavírána pokud možno co nejméně. Pojišťovací smlouva byla podle všeobecného občanského zákoníku založena spíše na hře a sázce a až postupně začala být smlouvou, jejíž uzavírání se začalo považovat za povinnost každého dobrého hospodáře. Jak rostla obliba v pojišťovnictví, začala být potřeba i podrobnější úpravy. Problém s nedostatečnou právní úpravou měl vyřešit občanský zákoník z roku 1862, který měl nahradit doposud platné úpravy. V oblasti pojišťovnictví moc inovací a vylepšení nepřinesl, v konečné fázi se ukázal spíše jako zastaralý. Tento zákon ukládal převzít pojištění za pevné pojistné za absolutní obchod. Toto naprosto vylučovalo používání pojištění tzv. vzájemných pojišťoven, které spočívalo na vybírání příspěvků, jejichž výše se mohla měnit. Tyto nedokonalosti v judikatuře vyplývaly mimo jiné z toho, že pojišťovnictví se teprve 23 ZÁRYBNICKÁ, Jana a Karel SCHELLE. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN str

22 začínalo rozvíjet a proti několika malým pojišťovacím společnostem, stálo mnohem větší množství nepojištěných. Pojistné podmínky byly dosti stručné a pojistné plnění bylo nabízeno a také přijímáno spíše jako osobní výhoda, než jako potřeba a nutnost. S postupem času, průmyslovým a sociálním rozvojem, se začal zájem o pojišťovnictví zvedat, a takto povrchní a zastaralá právní úprava pojištění upravená v občanském a obchodním zákoníku přestala stačit. Hlavním a také základním podkladem pojišťovnictví se staly všeobecné pojišťovací podmínky. Tyto podmínky podléhaly státnímu schválení. Pojišťovací instituce ovšem této nedostatečné úpravy začaly využívat a začaly se kupit stížnosti na neplnění povinností při vyplácení pojistného. Od tohoto problému nepomohla ani praxe pojišťovacího dozoru z roku Zásadní změna nastala až v roce 1908, kdy v Německu došlo k úpravě pojišťovací smlouvy, a ve Švýcarsku byl vydán spolkový zákon Zákon o pojistné smlouvě z roku 1917 Ucelený pojišťovací řád byl uveden v roce 1916 a to po velmi dlouhých jednáních a přípravách. Důvodem takového rychlého jednání byla 1. světová válka, která prohloubila nutnost rozvoje pojišťovnictví. A ke konci roku 1917 měla i rakousko-uherská monarchie samostatnou právní úpravu pojišťovacího smluvního práva. Podstatou smlouvy upravené tímto zákonem byla nejistota o výsledek při uzavírání smluv. Nejistota se také mohla týkat intenzity vyvolaných následků. Dalším pokrokem bylo, že pojistné plnění sloužilo ke krytí určitých majetkových potřeb. Tento zákon vstupoval v účinnost postupně a rozpad říše a vznik samostatného státu způsobil, že jedna část nevstoupila v účinnost nikdy, a to především ustanovení o speciálních druzích pojištění. Kromě obecné úpravy, která byla v tomto zákoně zakotvena, v něm byly upraveny také jednotlivé druhy pojištění. K hlavním druhům pojištění proti škodě patřily pojištění požární, krupobití, dobytka, pojištění dopravní a odpovědnostní. Pojištění odpovědnostní pojistitele zavazovalo zprostit pojistníka škody z plnění třetí osobě, k němuž byl pojistník povinen podle odpovědnostního poměru, který byl uveden ve smlouvě 24 ZÁRYBNICKÁ, Jana a Karel SCHELLE. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN str

23 pro skutečnost, která měla nastat ve smluvené době. Tento zákon se stal podkladem pro novou reformu postavenou na pojišťovacím zákoně z roku Právní úprava v meziválečném období V období meziválečného Československa proběhlo několik jednání o úpravě zákona o pojistné smlouvě. Zákon se několikrát projednával, ale dlouho dobu nenabyl účinnosti. V tomto období ovšem došlo vůbec poprvé k zavedení povinného smluvního pojištění živnostníků. Stalo se tak z nařízení vlády, především z důvodu, že pokud byl živnostníkovi poskytnut úvěr, musel se živnostník pojistit pro případ smrti, aby peněžní ústav nepřišel o své peníze. Dále musel živnostník pojistit svůj podnik se skladem a surovinami a zbožím proti ohni. Jedním z nevýznamnějších nařízení v tomto období bylo vládní nařízení č.505/1920 Sb., které nově umožnilo, aby se pojišťovny staly smíšenými a mohly provozovat zároveň životní a neživotní pojištění. Pojišťovny, které do té doby poskytovaly životní pojištění, po této změně mohly poskytovat také důchodové pojištění, pojištění pro případ invalidity, pojištění následků tělesných úrazů a pojištění odpovědnosti za škodu (povinné ručení). Podmínkou pro takové fungovaní pojišťovny bylo vést pro životní pojištění samostatný účet, odděleně spravovat fondy a majetek a další. 26 Pojištění odpovědnosti za škody se v letech 1924 až 1929 se významově dostalo na druhé místo mezi všemi druhy elementárního pojištění s podílem na trhu 12,5% a koncem 20. Století odpovědnostní pojištění provozovalo 25 domácích pojišťoven. 27 Vývoj automobilismu ve dvacátých a třicátých letech začal vyžadovat výraznější změny v právní úpravě a tak se začaly připravovat novelizace dosavadních předpisů. Ty doposud stanovily, že nároky osob, které utrpěly škodu provozem motorového vozidla, jsou zajištěny pouze předpisy o povinném ručení. Nejistota, že poškozený nebude vždy odškodněn, byla zaznamenána převážně u živnostenské autodopravy. Zlom nastal s vyhláškou z roku 1930, 25 ZÁRYBNICKÁ, Jana a Karel SCHELLE. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN str MARVAN, Miroslav a Josef CHALOUPECKÝ. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Bratislava: Alfa Konti, 1993, 426 s. ISBN str MARVAN, Miroslav a Josef CHALOUPECKÝ. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Bratislava: Alfa Konti, 1993, 426 s. ISBN str

24 která vyšla v Praze a stanovila, že osoby provozující živnost spojenou s automobilovou dopravou v Praze, musí být pojištěny proti povinnému ručení, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou. Další posun v této oblasti pojištění přišel o dva roky později, kdy byl vydán zákon č. 198/1932 Sb., o dopravě motorovými vozidly, který stanovil, že osoby mající koncesi k dopravě osob nebo nákladů musí mít sjednané pojištění u některé z pojišťoven. Pokud takto nebylo učiněno, nebylo možné koncesi získat. Dále tento zákon stanovil přesné pojistné částky spojené s druhem vozidla a počtem přepravovaných osob. Tyto částky se pohybovaly od 50 tis. Kč za úraz jedné osoby až do 600 tis. Kč za vozidlo s počtem míst vyšším než 35. Pojistné částky musely být také sjednány pro každé motorové vozidlo sloužící pro živnost. V roce 1935 byl vydán tzv. velký automobilový zákon č. 81/1935 Sb. Podle tohoto zákona byl držitel vodidla povinen pojistit sebe, případně jinou osobu, jež používala vozidlo s jeho vědomím, proti následkům odpovědnosti z provozu těchto vozidel. Zároveň byla stanovena výjimka, která se nevztahovala na vozidla státní správy, zejména podle předpisů o požadování dopravních prostředků pro vojenské účely. Zároveň z tohoto zákona pro pojišťovny vyplynulo, že musí pojištěným vydat potvrzení, na jakou částku jsou pojištěni a na jakou dobu bylo zaplaceno pojistné. Toto potvrzení bylo nutné mít u sebe. V případě nesplnění povinného pojištění se mohlo stát, že byla držiteli vozidla vyměřena zvláštní pokuta, a to ve výši úhrnné částky pojištěného, jež mělo být zaplaceno za dobu, po kterou povinnost trvala, nejdéle to však mohlo být za uplynulé tři roky. 28 Po několika letech neúspěšné kodifikace zákona o pojistné smlouvě se právní výbor Národního shromáždění a obě sněmovny rozhodly, že jako prozatímní opatření přijmou zákon, který byl vytvořen již v roce 1917, ale po celou dobu se o jeho schválení jen spekulovalo. Po drobných úpravách byl zákon pod č. 145 vyhlášen ve Sbírce zákonů v roce V tomto roce se tedy Československo dočkalo ucelené právní úpravy soukromého práva pojistného, která byla jednotná pro všechny. Zákon byl rozdělen do pěti na sebe navazujících dílů. První byl obecný a řešil všechny odvětví pojišťovnictví. Druhý se věnoval pojištění proti škodě, tedy pojištění požárnímu, krupobitnímu, dopravnímu a 28 MARVAN, Miroslav a Josef CHALOUPECKÝ. Dějiny pojišťovnictví v Československu. 1. vyd. Bratislava: Alfa Konti, 1993, 426 s. ISBN str

25 odpovědnostnímu. Třetí měl zakotveny předpisy životního pojištění, čtvrtý předpisy úrazového pojištění a poslední se věnoval závěrečným a přechodným ustanovením Právní úprava po roce 1945 Pojišťovací právo v období poválečného vývoje bylo ve znamení propojení s předválečnou právní úpravou. Ke změnám došlo až v souvislosti s destrukcí demokratického právního řádu po roce V prosinci 1950 byl přijat zákon č. 189/1950 Sb., o pojistné smlouvě, který nahradil zákon č. 145/1934 Sb. Tento zákon nabyl účinnosti 1. července Určoval, že se pojišťovna za úplatu zavazovala k tomu, že při pojištění majetku nahradí škodu v mezích smlouvy a k tomu, že při pojištění osob bude platit smlouvou stanovené částky, nastane-li za trvání pojištění událost ve smlouvě uvedená. Podle toho zákona měla pojišťovna povinnost se do patnácti dnů od doručení návrhu na uzavření pojistné smlouvy se vyjádřit. Pokud by tak neučinila, návrh by byl přijat a byl by platný prvním dnem následujícím po jejím uplynutí. K platnosti pojistné smlouvy bylo třeba písemné formy. Pojišťovna musela pojistníkovi vydat listinu o pojistné smlouvě. Součástí pojistné smlouvy bylo také stanovení pojistných podmínek. Pro jednotlivé druhy pojištění vydávalo pojistné podmínky Ministerstvo financí a vyhlašovalo je v úředním listě. Při sjednávání pojistné smlouvy bylo možné uzavřít také prozatímní pojištění, které sjednávalo, že pojišťovna poskytne pojistné plnění, nastane-li pojistná příhoda ještě před uzavřením pojistné smlouvy. Prozatímní pojištění poté zanikalo buď uzavřením smlouvy, odvoláním jednou ze stran, neuzavřením smlouvy, nejpozději však zaniklo uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy vzniklo. Dalším významným rokem pro pojišťovnictví byl rok Kvůli rozsáhlým celostátním legislativním úpravám byla vypracována i nová právní úprava pojištění. Změny se týkaly jak formy, obsahu tak i terminologie. Pojištění bylo začleněno do občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a bylo zařazeno mezi služby. Pojistné podmínky byly zároveň vydány samostatnými prováděcími vyhláškami ministerstva financí. Jednalo se o vyhlášku č. 48/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění majetku, vyhlášku č. 49/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění osob a vyhlášku č. 50/1964 Sb., o pojistných podmínkách pro pojištění odpovědnosti za škody. Zákoník mezinárodního obchodu č. 101/1963 Sb. upravoval 29 ZÁRYBNICKÁ, Jana a Karel SCHELLE. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2010, 220 s. ISBN str

26 pojištění související s mezinárodním obchodem, převážně se jednalo o dopravní pojištění zboží při vývozu a dovozu. Další důležitou vyhláškou určující pojistné podmínky byla vyhláška č. 197/1964 Sb., která stanovila rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel. Tuto vyhlášku v 1975 nahradila vyhláška č. 123/1974 Sb. K novelizacím došlo také v oblasti pojištění majetku. Úpravy se týkaly především povinností pojištěných a úpravy pojistných podmínek pojištění motorových vozidel. Vyhláška č.55/1979 Sb., která měnila a zároveň doplňovala vyhlášku z roku 1964 o pojistných podmínkách pro pojištění osob, upravila, jaké jsou podmínky vzniku práva na plnění od pojišťovny, a více konkretizovala definici pojistné události v úrazovém pojištění. Nakonec také upravila tabulky pro hodnocení tělesných poškození v úrazovém pojištění. Poslední novelizace v této etapě proběhla v roce 1979 a týkala se pojištění socialistických zemědělských organizací. Jednalo se zejména o úpravy v pojištění úrody. Novou etapu ve vývoji pojišťovacího práva přinesl až zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a změnách souvisejících zákonů Právní úprava současnosti vztahující se k pojištění odpovědnosti za škodu Při zkoumání pojištění odpovědnosti za škodu, je velice podstatné nejdříve definovat, jak je odpovědnost vlastně chápána a vymezena. K tomu, aby mohl subjekt nést odpovědnost za škodu, je nutné, aby měl právní odpovědnost, což znamená, že odpovědnost za škodu musí být zakotvena v právní úpravě. Důraz musí být kladen na rozlišení právní povinnosti a pak samotné odpovědnosti za škodu, která z právní povinnosti vyplývá. Pro účely všeobecné praxe tak platí, že právní odpovědnost je sankcí za porušení právní povinnosti, případně za vznik právně významné skutečnosti, s níž je vznik škody spjat. Hrozbu sankcí lze považovat za potencionální fázi odpovědnosti, znamenající určitou možnost vzniku sankce SCHELLE, Karel a Milan HRADEC. Historie právní úpravy pojišťovnictví. Vyd. 1. Praha: Eurolex Bohemia, 2006, 122 s. ISBN x. str ZÁRYBNICKÁ, Jana; SCHELLE, Karel. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, s. ISBN str

27 Odpovědnost za škodu je samozřejmě upravena v konkrétních zákonech. Tyto zákony se nemusí vztahovat pouze k pojišťovnictví. Pojišťovnictví všeobecně je upravováno převážně zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví. Tento zákon se o pojištění odpovědnosti za škodu nijak specificky nezmiňuje. Upravuje fungování pojišťovnictví a pojišťoven obecně. Jediný odkaz na toto pojištění je v příloze k zákonu, kde je odpovědnost za škodu zařazena pod odvětví neživotního pojištění a je následně rozčleněna podle předmětu odpovědnosti. 32 Dalším zákonem, který je pro pojištění klíčovým je zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Tento zákon se věnuje především vztahům účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy. Konkrétně pojištění odpovědnosti za škodu je obsaženo v 43 až 46. Zákon upravuje základní ustanovení, ze kterého vyplývají práva pro pojištěného a pojistitele. Pojištěná osoba má právo na úhradu škody od pojistitele, za kterou podle pojistných podmínek odpovídá. Pojistitel platí tuto náhradu poškozenému, který však nemá právo na plnění vůči pojistiteli, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. 33 Dále se také zmiňuje o právech pojistitele na náhradu pojistného plnění, pokud své povinnosti poruší pojištěný. 34 Podle knihy Odpovědnost za škodu v právu občanském, pracovním, obchodním a správním se dá odpovědnost rozdělit právě podle těchto čtyř právních odvětví. Jako první bych ráda zmínila odpovědnost za škodu podle nového občasného zákoníku, který je v platnosti teprve od začátku roku 2014 a nahradil tak Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Tato právní úprava se věnuje převážně majetkovým vztahům. Konkrétně se odpovědností zabývá část čtvrtá, hlava III., V zákoníku je popsáno jak předcházet hrozícím škodám, kdo je povinen škodu nahradit, způsob a rozsah náhrady škody aj. 35 Odpovědnost za škodu v pracovněprávních a některých dalších vztazích upravuje především zákoník práce č. 262/2006 Sb., který už prošel řadou novelizací. Podle jeho aktuálního znění se odpovědnosti za škodu věnuje hlava jedenáctá. Zákon upravuje náhradu škody, 32 Zákon 277/2009 Sb., o pojištění, ve znění pozdějších předpisů 33 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2. vyd - přeprac. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN str , odst. 1 a 2, zákon 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů 35 Zákon 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 27

28 odpovědnost zaměstnance za škodu, odpovědnost zaměstnavatele za škodu a společná ustanovení o odpovědnosti za škody. 36 Dalším odvětvím je odpovědnost za škodu v obchodních vztazích, která byla upravena přepisem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který je od zrušen a práva a povinnosti z něho vyplývající byly začleněny do nového občanského zákoníku. Posledním odvětvím je odpovědnost za škodu podle správního práva. Jedná se o odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutími státu nebo správních úřadů. Toto vyplývá přímo z čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle níž má každý právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím soudu, nebo jiného správního orgánu, orgánu veřejné správy, popřípadě jejich nesprávným postupem. Podrobněji tuto problematiku upravuje zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 37 HOLUB, Milan a Milan POKORNÝ a Josef HOCHMAN a Ivan KOBLIHA a Radek ONDRUŠ a Jaroslav BIČOVSKÝ. Odpovědnost za škodu v právu občanském, pracovním, obchodním a správním. 2. vyd. Praha: LINDE Praha a.s., s. ISBN str

29 3 TENDENCE ZMĚN V NABÍDCE PRODUKTŮ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU 3.1 Pojištění zákonná Než vznikl zákon o pojistné smlouvě, který je pro pojišťovnictví klíčový, byla právní úprava pojištění zakotvena ve zvláštní části občanského zákoníku. Jednalo se především o zákonné pojištění, které vznikalo bez uzavření pojistné smlouvy, za podmínek stanovených v zákoně. Každá právnická či fyzická osoba byla pojištěna ze zákona a to i v případě, že neuhradila pojistné, jehož výši určoval právní předpis. V režimu zákonného pojištění je v současné době pouze jeden druh odpovědnostního pojištění a je to zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Toto pojištění mělo již dvakrát přejít z pojištění odpovědnosti za škodu na formu úrazového pojištění. Měl tak stanovit zákon 266/2006 Sb., zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, ale jeho účinnost byla již třikrát odložena. Poprvé měl v účinnost vstoupit v roce 2008, poté v roce 2010, následně v roce 2013 a nyní je účinnost stanovena k datu Pokud se tak stane tak pojištění odpovědnosti zaměstnavatele zanikne a přenese se tak z oblasti pracovněprávní do systému sociálního zabezpečení formou úrazového pojištění. Hlavní změnou by bylo, že odpovědnost za provádění pojištění by přešla na stát a prováděla by jej Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Zaměstnavatelé by pojistné odváděli tomuto orgánu a jeho výše by byla stejná jako doposud. Vyplácené dávky už nepůjdou přes zaměstnavatele, ale dostávali by je přímo zaměstnanci. Dále poskytovaná částka by nebyla vázána na částečný nebo plný invalidní důchod, na který jim vznikl nárok při úrazu nebo nemoci z povolání. Výhodou by také byla možnost si při výplatě dávek přivydělávat bez obavy, že by se jim výše dávky snížila, jak je tomu dnes. Tento zákon také zvyšuje jednorázové odškodnění pozůstalých. Pokud zaměstnanec zemře následkem úrazu z povolání, pozůstalý (manžel, manželka, dítě) dostane částku Kč. Momentálně manžel či manželka dostává Kč a dítě Kč. Nový zákon by také zvýhodňoval zaměstnavatele, kteří budou zvyšovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Vývoj počtu a závažnosti úrazů a nemocí z povolání by měly odrážet případné slevy či přirážky na 29

30 pojistném byla zveřejněna Nejvyšším soudem metodika k postupu vyčíslení výše náhrady škody na zdraví bolest a ztížení společenského uplatnění dle 2958 občanského zákoníku. Jedná se o doporučující metodiku, je však důležitou pomůckou a Nejvyšší soud doporučuje soudům, aby ji při rozhodování ve sporech o náhradu za bolest a ztížení společenského postavení využívaly. 39 Nový občanský zákoník zrušil vyhlášku ministerstva zdravotnictví č.440/2001 Sb. Nová doporučující metodika vychází z bodového hodnocení, s možností procentuální úpravy v závislosti na komplikovanosti léčby, pokud základní ohodnocení není dostatečné. Například hodnota jednoho bodu se zvedla na 251,28 Kč z původních 120 Kč. Podrobně zpracovaná metodika je ke stažení na internetových stránkách nejvyššího soudu. 40 Je zde také možnost, že toto pojištění nakonec bude převedeno do režimu povinně smluvních pojištění, jako tomu bylo u pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla. Pojištění by bylo poskytováno na podobných principech všemi komerčními pojišťovnami na základě licence, kterou by jim udělil příslušný dozorový orgán. Momentální úprava tohoto pojištění vypadá následovně. Zákoník práce ve znění zákona č. 231/1992 Sb., upravuje začlenění do právního řádu, pak upravuje vzájemné vztahy mezi komerčními pojišťovnami a státem a příslušné vypořádání. Práva a povinnosti zúčastněných stran včetně sankcí provádí vyhláška č. 125/1993 Sb. Pojištění vzniká prvním dnem uzavření pracovního vztahu a trvá po celou existenci organizace. Zaměstnavatel je povinen vznik pojištění písemně oznámit pojišťovně. Tou byla do Česká pojišťovna. Od roku 1993 se zaměstnavatelé povinně přihlašují na pojišťovnu Kooperativu. Pro přihlášení lze použít formulář: Přihláška k pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy. Přihlašuje se u organizační jednotky pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo, případně trvalé bydliště. 38 FinExpert.cz. Co přinese nový zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců [online] [cit ]. Dostupné z: 39 Nejvyšší soud ČR. Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle 2958 občanského zákoníku) [online] [cit ]. Dostupné z: 40 JUDr. Věra Neradová. Metodika Nejvyššího soudu - náhrada škody na zdraví [online] [cit ]. Dostupné z: 30

31 Dlouhodobých dlužníků pojistného v současné době již není mnoho. Pojišťovna Kooperativa uplatňuje kontrolní systém, v němž porovnává Registr ekonomických subjektů (RES) se svou evidencí zaměstnavatelů. Přesto se může stát, že doposud nezjištěný nepřihlášený zaměstnavatel hodlá toto opomenutí napravit. Povinnost přihlásit se u příslušného pojistitele a platit pojistné vzniká ve stejném okamžiku, kdy vzniká pracovní poměr. Je tedy nutné se přihlásit zpětně. K tomuto datu se rovněž vypočítává dlužné pojistné, včetně zvýšení pojistného (penále za pozdní platbu), Jestliže tedy zaměstnavatel neplatil řádně zákonné pojištění, musí je zpětně vypočítat a doplatit, a to od okamžiku nástupu prvního zaměstnance. Pojistné se zvyšuje o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc Pojištění smluvní Je upraveno především zákonem 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Zákon je účinný od roku 2005, ale v souvislosti se vstupem do Evropské Unie, některá ustanovení nabyla účinnosti již dnem vstupu do EU. Nedostatečná právní úprava byla především u pojištění podnikatelských rizik, pojištění fyzických a právnických osob podnikajících. Toto pojištění prováděl především občanský zákoník, který vyžaduje pojištění proti řadě nebezpečí, jako je finanční ztráta, pojištění úvěru a kauce, pojištění právní ochrany aj. Hlavním účelem zákona o pojistné smlouvě bylo upravit vztahy v oblasti soukromého pojištění v obecné rovině a z pohledu ochrany spotřebitele pojištění je konstruovat tak, aby byly jasné a srozumitelné pro laickou veřejnost. Existují také pojištění, která se částečně vymykají obecné úpravě a nejsou nijak upravena, jako například pojištění škody zbožových zásilek. Problémem také bylo, že pojištění uzavřená do konce roku 2004 se řídila Občanským zákoníkem a pojištění uzavřená po tomto datu zákonem o pojistné smlouvě. Tato dvojí úprava přinášela nemalé problémy jak pojistitelům, tak pojistníkům. Řešením bylo ukončit smlouvy podle staré úpravy a uzavřít smlouvy nové, podle nového zákona. Od začátku roku vstoupil v platnost nový občanský zákoník a tak jsou v platnosti současně pojistné smlouvy, které se 41 KUČEROVÁ, Dagmar. Podnikatel.cz. Neplatíte pojištění za zaměstnance? Doplatíte na to [online] [cit ]. Dostupné z: 31

32 řídí právní úpravou, platnou před účinností zákona o pojistné smlouvě, dále také ty co jsou založeny na tomto zákoně a i smlouvy, které se uzavírají podle nově účinné legislativy. Pro oblast povinných pojištění je zakázáno použití občanského zákona, protože poskytuje smluvní volnost. Posledním právním předpisem, který upravoval zákonné pojištění, byla vyhláška č. 492/1991 Sb., která stanovila podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou motorovým vozidlem. Platné znění této vyhlášky bylo do Počátkem roku 2000 vstoupil v platnost zákon 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla, čímž bylo zákonné pojištění převedeno do režimu pojištění povinně smluvních. Právní úprava povinných pojištění je zakotvena v 5 zákona o pojistné smlouvě a určuje více než dvě desítky skupin osob, jimiž zákon ukládá povinné pojištění pro případ vzniku své právní odpovědnosti za škodu. Předchozí právní úprava nijak nestanovila rozsah a podmínky povinného pojištění, pouze se omezila na stručnou definici povinného pojištění: "Zvláštní právní předpis umožňuje uložit fyzické či právnické osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu" (viz 789, zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném do ). 32

33 4 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU Základní členění struktury pojištění odpovědnosti za škodu je v podstatě odvozeno od struktury a vymezení jednotlivých pojistných druhů odpovědnosti, tak jak to vyplývá z právních předpisů. Například obecnou odpovědnost a zvláštní odpovědnosti upravuje Občasný zákoník. Pracovněprávní odpovědnost upravuje zákoník práce. Pojištění odpovědnosti tak může být koncipováno velmi široce. Přísně vymezený druh pojištění je vždy předmětem zákonného nebo smluvního povinného pojištění, jejichž druhy odpovědnosti jsou specifikovány právě v příslušných právních předpisech. V oblasti smluvního dobrovolného pojištění lze pojistit jakýkoliv druh odpovědnosti, který má charakter nahodilosti. Konkrétní pojištění pak závisí na příslušných pojistných podmínkách pojistitele a dalších smluvních ujednáních. Existují tak různé druhy pojištění odpovědnosti za škodu, poskytované různými pojistiteli. 42 Obecná odpovědnost Podle občanského zákona je obecná odpovědnost založena na principu presumovaného zavinění. Toto ustanovení se používá v případě, že nelze užít jiné ustanovení občanského zákona nebo zvláštního právního předpisu. Obecná odpovědnost se od zvláštní odpovědnosti liší tím, že při zvláštní odpovědnosti jsou stanoveny samostatné podmínky odpovědnosti s přihlédnutím na zvláštní povahu dotýkajících se situací. Obecná odpovědnost platí pro každou škodu způsobenou porušením závazku a má pro obchodní závazkové vztahy obecný charakter. K vyloučení odpovědnosti dochází pouze tehdy, zasáhla li do očekávaného průběhu věcí vnější okolnost, která nemohla být v době vzniku předpokládána. Předmětem obecné odpovědnosti je odpovědnost za škody na zdraví, životě, majetku vzniklé třetím osobám v souvislosti s výkonem oprávněné činnosti nebo vztahem pojištěného uvedeným v pojistné smlouvě. Za škodu na zdraví je považován úraz, za jehož vznikem je okamžik, kdy došlo ke krátkodobému, náhlému a násilnému působení vnějších vlivů, které způsobily poškození zdraví. Další škodou na zdraví je nemoc, za jejíž vznik je považován 42 ČEJKOVÁ, Viktória; NEČAS, Svatopluk. Pojišťovnictví. 2. vyd přeprac.. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN str

34 okamžik, který je právě jako vznik nemoci lékařsky doložen. V případech kdy dojde ke smrti jiné osoby následkem úrazu nebo nemoci, je z hlediska tohoto pojištění rozhodující okamžik vzniku úrazu nebo nemoci, v jejichž důsledku smrt nastala. Důležité je také, kdy pojištěný za způsobenou škodu prokazatelně odpovídá v důsledku zaviněného porušení právní povinnosti nebo pokud jeho objektivní odpovědnost vyplývá ze zákona bez ohledu na zavinění. 43 Pojištění profesní odpovědnost Představuje pojištění, které se řadí mezi povinně smluvní pojištění. V tomto pojištění je zahrnuto kromě základního pojištění škod na zdraví a věcných škod, také pojištění finančních škod. Nejčastěji bývá konstruováno na principu claims made. U tohoto pojištění to znamená, že rozhodující pro vznik práva na plnění je skutečnost, aby poškozený vznesl nárok na náhradu škody v době trvání pojištění a zároveň aby pojištěný právo na plnění z pojištění uplatnil u pojišťovny v době trvání pojištění nebo v průběhu pěti pracovních dnů po jeho skončení. Pokud se prokáže, že zaměstnanec utrpěl nemoc z povolání nebo úraz, má nárok na odškodnění. Celkový nárok se skládá z několika dílčích nároků. Je to náhrada za ztrátu na výdělku, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění, náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhrada za věcnou škodu. Ze sumy náhrady na pracovní úraz nebo smrt pracovníka patří i zákonný úrok z prodlení. Pokud zaměstnanec neuplatní nárok na náhrady škody včas, může se stát, že dojde k promlčení a náhradu škody už nedostane. 44 Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla Jak bylo zmíněno již v předchozích kapitolách, jedná se o pojištění povinně smluvní, jeho sjednání je nařízeno zákonem. Důvodem, proč je toto pojištění v kategorii povinně smluvních pojištění je především to, že škody ve většině případů přesahují finanční možnosti viníků dopravních nehod. Krytí, které se týká tohoto pojištění, obsahuje odpovědnost za zranění nebo smrt třetích osob i odpovědnost za poškození majetku třetích osob. Pojištění mohou také 43 ZÁRYBNICKÁ, Jana; SCHELLE, Karel. Pojištění odpovědnosti za škodu: (historie a současnost). Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, s. ISBN str Přehled judikatury ve věcech pracovněprávních: odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Edited by Jiří Doležílek. Praha: ASPI publishing, s. ISBN str

35 vyžadovat náhradu škody, způsobenou spolucestujícími. V pojištění jsou také zahrnuty náklady na likvidaci škody, na právního zástupce u soudu pokud dojde k trestnímu řízení. Velmi často pojišťovny v rámci tohoto povinného pojištění nabízí také možnost připojištění, například pro poškození čelního skla nebo na živelní rizika. 45 Pojištění odpovědnosti za výrobek Toto pojištění se sjednává pro případy, kdy došlo vinou vadného výrobku ke škodám na životě a zdraví třetí osoby a dále pro případ škody na majetku, které vznikly poškozením nebo zničením věci, kterou má tato osoba ve vlastnictví nebo užívání. Vztahuje se ovšem jen na ty případy škod, kdy pojištěný prokazatelně za způsobenou škodu odpovídá. Pojištění se nevztahuje na případy, u kterých byla vada zjištěna při výstupní kontrole pojištěného, nebo při této kontrole mohla být zjištěna, pokud by se kontrola provedla řádně. 46 Pojištění odpovědnosti z přepravních smluv Sjednává se pro případy odpovědnosti souvisejících s výkonem přepravce nebo zasilatele. Předmětem je odpovědnost přepravce za škody na věcech přepravovaných nebo zasílaných, za předpokladu že pojištěný vykonával přepravu na základě řádné písemné smlouvy. Pojištěny jsou škody vzniklé zničením, poškozením nebo jejich pohřešováním, pokud k nim došlo v souvislosti s jejich přepravou vykonávanou v souladu se smluvními závazky přepravce. Toto pojištění lze sjednat jak pro rozsah na území České republiky, tak i pro mezinárodní přepravce, kteří vykonávají tuto činnost do ostatních států Evropy a světa. Toto pojištění se sjednává zvláštní doložkou určenou pro pojištění odpovědnosti mezinárodního přepravce. Pojištění odpovědnosti za škodu vzniklou zaměstnanci při plnění pracovních úkolů Sjednává se pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného za majetkovou škodu vzniklou zaměstnanci pojištěného při plnění pracovních úkonů v rámci 45 PÁLENÍK, Vladislav. Základy pojišťování především průmyslových a podnikatelských rizik. Praha: Linde, 2007, 239 s. ISBN str LABÍKOVÁ, Radka. Odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku. Odpovědnost za výrobek. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN str

36 pracovněprávního vztahu, nebo v přímé souvislosti s ním, a pokud pojištěný za škodu odpovídá v důsledku zaviněného porušení právní povinnosti nebo pokud jeho objektivní odpovědnost vyplývá ze zákona bez ohledu na zavinění. Pojištění odpovědnosti z provozu nestátního zdravotnického zařízení (zdravotní péče) Sjednává se kvůli způsobení škody jinému na zdraví nebo usmrcení, poškození, zničení nebo pohřešování věci. Dále se pojištění vztahuje na škody způsobené v souvislosti s poskytnutím zdravotní péče a v souvislosti s provozem zdravotnického zařízení. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou managementem Týká se škod způsobených chybným rozhodnutím představenstva nebo dozorčí rady společnosti. Toto pojištění je sjednáno pro všechny členy představenstva. V případě zájmu je možné toto pojištění ještě rozšířit o pojištění odpovědnosti výkonných ředitelů. Sjednává se pro případy škod způsobených chybným rozhodnutím managementu jejich klientům, obchodním partnerům a akcionářům společnosti. Pojištění odpovědnosti za škodu na věcech vnesených Je vhodné jej sjednávat pro případ škod na majetku vzniklých poškozením, zničením nebo pohřešováním věci, kterou má tato osoba ve vlastnictví nebo užívání a která byla odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle tyto věci odkládají. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnancem zaměstnavateli Za tuto škodu odpovídá zaměstnanec zaměstnavateli podle zákoníku práce. Maximální možné požadované plnění je limitováno ve výši 4,5 násobku průměrného platu zaměstnance snížené o velikosti spoluúčasti pojištěného. Podrobně tuto odpovědnost upravuje zákoník práce. Pojištění odpovědnosti za škody z provozu nemovitosti Odpovědnostní pojištění pro případy škod vzniklých úrazem třetí osoby nebo nemocí této osoby a dále pak pro případy škod na majetku, které vznikly poškozením nebo zničením věci, kterou má tato osoba ve vlastnictví nebo užívání. Vztahuje se to jen k těm škodám, za které provozovatel odpovídá. 36

37 Pojištění regresních nároků zdravotní pojišťovny Je rozšířením základní obecné odpovědnosti a je určeno pro pojištění škod vzniklých zdravotní pojišťovně vynaložením nákladů na zdravotní péči pracovníka pojištěného (nebo třetí osoby, pokud je tak určeno ve smlouvě), hrazenou zdravotním pojištěním v důsledku porušení právní povinnosti pojištěného. Pojištění za cizí věci po právu užívané Toto pojištění je také rozšířením základní obecné odpovědnosti a je určeno pro pojištění škod na věcech, které pojištěný oprávněně užívá, ale nevlastní je. Nejčastěji se jedná o věci pronajaté. Sjednává se k pojištění proti zničení, poškození, nebo odcizení. Pojištění se vztahuje jen na věci, které jsou s ohledem na svůj charakter zabezpečeny proti poškození třetí osobou. Pojištění za cizí věci převzaté Taktéž rozšiřuje základní obecné odpovědnosti a je určeno pro pojištění škod na věcech, které pojištěný přebírá od svých klientů, zákazníků a smluvních partnerů za účelem provedení objednané služby. Sjednává se k pojištění v souvislosti s oprávněnou činností nebo vztahem uvedeným v pojistné smlouvě za poškození, zničení, nebo odcizení věcí převzatých za účelem provedené činnosti. Pojištění odpovědnosti za škody vzniklé jinak než na zdraví a majetku (finanční škody) Je vhodné pro případy škod vzniklých třetí osobě jinak než úrazem této osoby nebo nemocí této osoby či poškozením, zničením nebo pohřešováním věci, kterou má tato osoba ve vlastnictví nebo užívání. Pojištění se nevztahuje na škodu vzniklou prodlením, škodu za schodek na finančních hodnotách, a na škodu vzniklou při obchodování s cennými papíry. Pojištění odpovědnosti ze stavebně montážní činnosti Představuje odpovědnost pojištěného za škodu vzniklou jinému v souvislosti se stavebně montážními pracemi prováděnými na místě uvedeném ve smlouvě jako místo pojištění, pokud pojištěný za škodu odpovídá v důsledku zaviněného porušení právní povinnosti nebo pokud 37

38 jeho objektivní odpovědnost vyplývá ze zákona bez ohledu na zavinění. Pojištění se sjednává pro případ škody způsobené nebo vzniklé jinému na zdraví, životě nebo majetku. Pojištění křížové odpovědnosti Pojištění odpovědnosti ze stavebně montážní činnosti, kdy v rozsahu pojištěných nebezpečí je i vzájemná odpovědnost za škodu mezi pojištěnými. Pojištění se sjednává například u pojištění holdingu pro všechny své společnosti. To znamená, že se sjednává u smluv, kde je více než jeden pojištěný Přehled judikatury ve věcech pracovněprávních: odpovědnost za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Edited by Jiří Doležílek. Praha: ASPI publishing, s. ISBN str

39 5 ANALÝZA AKTUÁLNÍ NABÍDKY POJIŠŤOVEN V POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU 5.1 Pojištění odpovědnosti za škodu na Českém trhu Předtím než se začnu věnovat analýze konkrétní nabídky jednotlivých pojišťoven, rozhodla jsem se nejprve udělat malý přehled momentálních podmínek na pojistném trhu v České republice, abych si mohla lépe vybrat pojišťovny, jejichž nabídku následně podrobně porovnám. Informace jsem čerpala ze statistických údajů České asociace pojišťoven. V roce 2012 předepsané pojistné činilo Kč, z toho neživotní pojištění bylo Kč, což je o něco méně než v předchozím roce. Předepsané pojistné za všeobecné odpovědnostní pojištění bylo Kč, tedy přibližně 8,3% a zákonné odpovědnostní pojistné vybrané pojišťovnou Kooperativa a Česká pojišťovna činilo Kč, tedy 9,4%. Graf 1 - Podíl odpovědnosti za škodu na neživotním pojištění 48 Podíl odpovědnosti za škodu na neživotním pojištění všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu zákonné pojištění odpovědnosti za škodu Zdroj: vlastní zpracování na základě informací získaných z internetových stránek České asociace pojišťoven 48 Individuální výsledky členů ČAP (VZ 2012). Česká asociace pojišťoven (ČAP) [online]. [cit ]. Dostupné z: 39