Ba Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Transkript

1 Ba Charakteristika studijního programu a jeho oborů, pokud se na obory člení Vysoká škola Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Součást vysoké školy Teologická fakulta Název studijního programu Filosofie Název studijního oboru Filosofie Garant studijního oboru doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D. Místo uskutečňování studijního TF JU České Budějovice oboru Charakteristika studijního oboru (studijního programu) Doktorský studijní program Filosofie je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti dějin filosofie a systematické filosofie. Standardní doba studia jsou 4 roky. Studium probíhá pod vedením školitele podle individuálního studijního plánu studenta, a to jak ve formě prezenční, tak ve formě kombinované. Program vytváří podmínky pro soustavnou vědeckou práci v oblasti filosofie. V průběhu svého studia si doktorandi osvojují metody vědecké práce a její odborné prezentace. Studijní plán zahrnuje základní doktorandský seminář, který absolvují všichni studenti 1. a 2. ročníku společně, dále individuální doktorandský seminář spočívající přípravě vlastní disertační práce pod vedením školitele, a specializační doktorandské semináře, jejichž počet a témata pro jednotlivé doktorandy určuje oborová rada dle potřeby (podle předchozího studia, tématu práce a vůbec potřeb studenta v konkrétním případě). Studijní obor je postaven na základě vědecké činnosti kmenových pracovníků Katedry filosofie a religionistiky TF JU, která se zaměřuje jak na dějiny filosofie, tak na systematickou filosofii. V oblasti novověké (tzv. druhé) scholastiky patří pracoviště k velmi dobře vyprofilovaným institucím, které obstojí v mezinárodním srovnání. V této oblasti má jak významné dosavadní úspěchy, tak velký rozvojový potenciál do budoucna. Dalším významným tématem je etika a filosofie náboženství. V rámci oboru se projevuje jistý přesah katedry ve spolupráci s jinými katedrami TF JU (především etika na katedře etiky, psychologie a charitativní práce), jinými fakultami JU (především estetika na FF JU) a jinými badatelskými institucemi v ČR (především Filosofický ústav AV ČR). Profil absolventa studijního oboru (studijního programu) & cíle studia Absolvent tohoto doktorského oboru najde uplatnění především na vysokoškolských pracovištích a v humanitně orientovaných výzkumných ústavech. Vzhledem k získaným schopnostem kritické analýzy náročných textů a jazykovým schopnostem bude mít možnost uplatnění i v dalších oblastech, pro které jsou dané dovednosti důležité (ediční práce, nakladatelství apod.). Mezi výstupní odborné, jazykové a speciální znalosti a dovednosti absolventa patří dějiny filosofie, logika a metafyzika, filosofie náboženství, filosofická antropologie a etika, latina, jeden světový jazyk na aktivní úrovni vědeckého pracovníka a druhý na úrovni pasivní, schopnosti číst odborné texty. Doktorská disertační práce, jejíž obhajobou je studium zakončeno, je chápána jako relevantní monografický příspěvek k aktuální vědecké problematice oboru. Absolvent tedy bude připraven na samostatnou badatelskou činnost. Také bude schopen pedagogické aplikace získávaných vědeckých poznatků. Bude ovládat metody samostatné badatelské práce v oboru, zejména navazovat na výzkumy v zahraničí a zpracovávat samostatné aktuální vědecké problémy, jejichž výsledky bude schopen samostatně publikovat a uvádět do praxe. Předpokládaný počet přijímaných uchazečů ke studiu v akademickém roce 4

2 Bc Doktorský studijní program (obor) a témata disertačních prací Vysoká škola Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Součást vysoké školy Teologická fakulta Název studijního programu Filosofie Název studijního oboru Filosofie Vstupní požadavky Do studia v doktorském oboru Filosofie mohou být přijati absolventi magisterského studia filosofie nebo oboru příbuzného, pokud splní podmínky přijímacího řízení. Přijímací zkouška probíhá formou pohovoru před komisí určenou oborovou radou. Uchazeč prokáže výsledky dosavadní odborné práce (diplomová práce, publikační činnost, studijní pobyty, účast na konferencích apod.). Nejvýznamnějším bodem pohovoru je rozprava a obhajoba disertačního projektu. Cílem přijímacího pohovoru je ověřit faktografické a metodologické znalosti příslušného oboru, předpoklady uchazeče ke studiu, tj. především schopnost samostatné vědecké práce, jazykové schopnosti a uchazečovy představy o změření jeho doktorského studia a tématu jeho doktorské práce. Studijní předměty základní doktorský seminář seminář metodicky zajišťovaný jedním pracovníkem (ve spolupráci s dalšími), kterého stanovuje oborová rada; seminář je povinný a společný pro všechny studenty v 1. a 2. ročníku doktorského specializační doktorský seminář seminář zaměřený dle tématu disertace. Rozvíjí vědomosti a schopnosti studenta směrem určeným jeho vlastním zaměřením. Semináře určuje jednotlivým studentům oborová rada po poradě se školitelem. individuální doktorský seminář seminář spočívající v individuální práci školitele s doktorandem Další povinnosti výuka v rámci katedry filosofie a religionistiky Teologické fakulty JU; spolupráce se školitelem na práci na pracovišti; přiměřená publikační činnost a konferenční aktivita dle specifikace školitelem; velmi doporučená je zahraniční stáž v průběhu studia (konzultant člen OR Pavel Blažek, Dr.phil.). Požadavky na státní doktorskou zkoušku Státní doktorská zkouška se koná ústní formou před komisí jmenovanou děkanem fakulty a schválenou oborovou radou. Ověřuje jak znalosti odborné, tak znalosti metodologické, především schopnost samostatného vědeckého myšlení podloženého metodologickou erudicí. Návrh témat prací Scholastická logika relací. Problém budoucích nahodilých událostí ve školách druhé scholastiky (molinismus, tomismus, scotismus). První scholastické reakce na karteziánskou metafyziku v druhé polovině 17. století. Scholastické komentáře k Aristotelovu spisu De anima v 16. a 17. století. Ontologie individuality a individuace u vybraných autorů raně novověké univerzitní filosofie: František Suárez, Jan od sv. Tomáše a Bartoloměj Mastrius. Otázka nesmtelnosti lidské duše ve scholastické a renesanční filosofii 16. století. Etika ctností v pozdní novověké scholastice. Etika v českých zemích 17. století Amand Hermann. Exegetické spisy Tomáše Akvinského. Svoboda a mravnost v díle I. Kanta. Transcendence v myšlení E. Levinase. Hermeneutika náboženství P. Ricoeura.

3 Název studijního předmětu Základní doktorský seminář bude na návrh školitele stanoven ze seznamu přednášejících schválených Oborovou radou doktorského Student absolvuje dva dvousemestrální semináře (2 hod. à 2 týdny). Semináře jsou zaměřeny na společnou četbu a diskusi vybraných stěžejních textů. Cílem je prohloubení odborné kompetence studentů v oblasti filosofie. Seminář je na konci každého semestru zakončen zápočtem. Seznam seminářů a jejich vedoucích je konkretizován každý rok na prvním zasedání oborové rady. při realizaci seminářů spolupracuje s dalšími kolegy tak, aby se studenti stávali součástí debat odborníků na probíraná témata. bude stanovena individuálně na návrh přednášejícího a tento návrh bude schválen oborovou radou doktorského Bude se dbát především na studium relevantní české a zahraniční literatury.

4 bude na návrh školitele stanoven ze seznamu přednášejících schválených Oborovou radou doktorského Student absolvuje min. jeden dvousemestrální specializační doktorský seminář (2 hod. à 2 týdny), který navazuje na základní doktorský seminář. Seminář je na konci každého semestru zakončen zápočtem. Obsah seminářů a jejich vedoucích je konkretizován každý rok na prvním zasedání oborové rady podle zaměření doktorandů na návrh školitele. Příklady specializačních seminářů: Vybrané otázky filozofie přírody a metafyziky (Petr Dvořák) Aristotelská etika ve scholastice (Tomáš Machula) Překlad scholastických textů (Tomáš Machula) Scholastická logika (Petr Dvořák) Post-středověká scholastická psychologie a epistemologie (Daniel Heider) Teologický obrat ve francouzské fenomenologii (Jakub Sirovátka) Kantova praktická filosofie (Jakub Sirovátka) Anotace a literatura výše uvedených seminářů viz níže.

5 Vybrané otázky filosofie přírody a metafyziky Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. Předmět se hlouběji zaměřuje na vybraná témata pozdní scholastiky 16. a 17. století v kontrastu s novým paradigmatem matematické přírodovědy. Soustředí se detailněji na vybraná témata podle zaměření badatelské práce posluchačů: na problematiku kauzality, na pojetí změny, substance a látky, na pojmy impetu a setrvačnosti, na úlohu Boha ve stvoření. Cílem je porozumět konci aristotelského paradigmatu ve výkladu skutečnosti a rozštěpu mezi aristotelskou filozofií přírody na jedné straně a newtonovskou přírodovědou na straně druhé. Posluchač získá hlubší porozumění rozdílu mezi filozofickým a přírodovědeckým výkladem, jeho možnostem a mezím. Pochopí dynamiku nahrazení dominantního aristotelského paradigmatu paradigmatem novým. Buckley, M., Motion and Motion's God: Thematic Variations in Aristotle, Cicero, Newton, and Hegel. Princeton University Press, Princeton ISBN-13: Hellyer, M. Catholic Physics: Jesuit Natural Philosophy in Early Modern Germany, University of Notre Dame, South Bend ISBN-10: Grant, E., The Foundations of Modern Science in the Middle Ages: Their Religious, Institutional and Intellectual Contexts, Cambridge University Press, Cambridge ISBN-13: Grant, E., A History of Natural Philosophy: From the Ancient World to the Nineteenth Century, Cambridge University Press, Cambridge 2007, ISBN-13:

6 Aristotelská etika ve scholastice doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D. Kurs se zabývá zdroji středověké a novověké scholastické etiky, jejich rozvíjením a souvislostmi. Student se seznámí především s aristotelským proudem etického myšlení. Jsou to komentáře k Aristotelově Etice a s tím související pojetí blaženosti a ctností. Důraz je kladen nejen na problematiku samotné recepce Aristotelovy etiky, ale také na výsledný tvar syntéz etiky různých autorů, např. vztahu k teologii, ke koncepci přirozeného zákona, pojetí čtyř kardinálních ctností apod. Student získá hlubší vědomosti o recepci a rozvíjení aristotelské etiky ve středověku a seznámí se s hlavními díly středověké etiky navazující na Aristotela. O. HÖFFE (ed.), Aristotle s Nicomachean Ethics, Leiden-Boston, Brill I. P. BEJCZY (ed.), Virtue Ethics in the Middle Ages. Commentaries on Aristotle s Nicomachean Ethics , Leiden-Boston, Brill L. J. ELDERS, The Ethics of St. Thomas Aquinas, Frankfurt am Main, Peter Lang I. P. BEJCZY, The Cardinal Virtues in the Middle Ages. A Study in Moral Thought from the Fourth to the Fourteenth Century, Leiden-Boston, Brill R. E. HOUSER, The Cardinal Virtues. Aquinas, Albert, and Philip Chancellor, Toronto, PIMS R. WOOD, Ockham on the Virtues, West Lafayette, In., Purdue University Press 1997.

7 Překlad scholastických textů doc. Tomáš Machula, Ph.D., Th.D. Kurs zaměřený na získávání dovednosti překladu klasických filosofických textů - ze středověké nebo novověké latiny do současné češtiny. Důraz primárně není kladen na znalost jazyka, která se předpokládá, ale na schopnost převodu z jazyka do jazyka s ohledem na smysl, srozumitelnost a konkordantnost. dle překládaných autorů a textů

8 Scholastická logika Mgr. Petr Dvořák, Ph.D. Předmět představí rozvoj Aristotelova a stoického logického dědictví zejména ve vrcholné a pozdní scholastice, v tzv. via moderna a logica modernorum. Soustředí se detailněji na vybraná témata podle zaměření badatelské práce posluchačů: na problematiku reference v tzv. supoziční teorii, na interpretaci modalit, na otázku tzv. existenčního závazku, na teorii sylogismu a počátky relační logiky, na sémantiku analogického vypovídání aj. Cílem je porozumět odlišnosti výstavby sémantické a formálně-logické teorie termínů od současného funkčního přístupu v logice, který se prosadil od poloviny 19. století. Posluchač získá hlubší porozumění propojení logiky s řešením některých filozofických otázek v oblasti metafyziky a filozofické teologie (problematika obecnin, modalit, důkazů Boží existence aj.). Porozumí rozdílu mezi logikou termínů a současnou logikou založenou na paradigmatu funkce. Dvořák, P., Tomáš a Kajetán o analogii jmen, Krystal OP, Praha ISBN: Dvořák, P., Novák, L., Úvod do logiky aristotelské tradice, Teologická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice ISBN: D.M. Gabbay, J. Woods (vyd.), Handbook of the History of Logic: Mediaeval and Renaissance Logic, vol. 2, North-Holland, Amsterdam ISBN-10: Knuuttila, S., Modalities in Medieval Philosophy, Routledge, London 1993, ISBN-13:

9 Post-středověká scholastická psychologie a epistemologie doc. Daniel Heider, Ph.D. Seminář se věnuje psychologickým a epistemologickým tématům traktovaným převážně v komentářích k Aristotelovu spisu O duši a v části De anima Filosofických kurzů scholastických autorů 16. a 17. století. Podrobně budou probírány otázky týkající se vymezení života, interpretace aristotelských definic duše, jejích částí, mohutností, jednoty duše a jejího vztahu k tělu. Stranou nezůstane ani pro 16. a 17. století centrální teologicko-filosofické téma nesmrtelnosti lidské duše. V rámci scholastické kognitivní psychologie bude pozornost věnována tématům smyslového a rozumového poznání, jmenovitě jejich charakteru, jistotě a genezi. Student se v semináři naučí překladové a interpretační práci s raně novověkým textem vyučovaným na katolických univerzitách v 16. a 17. století. Cílem semináře bude zároveň seznámit studenta s dějinně-systematickým kontextem scholastických autorů a jejich textů. Zohledňovaný kontext nebude úzce intra-scholastický, daný univerzitním prostředím katolických teologických fakult, ale širší, který zahrnuje také renesanční aristotelismus a platonismus, a také klasickou raně novověkou filosofií (Descartes). Primární literatura: Franciscus Suárez, Commentaria una cum quaestionibus in libros Aristotelis De anima, ed. S. Castellote, dostupné na: Ioannis a S. Thoma, Cursus philosophicus Thomisticus (3 vols.), Turin (reprint: Hildesheim/Zürich/New York 2008). Franciscus Toletus, Opera omnia philosophica I III, Cologne (reprint: Hildesheim/Zürich/New York 1985). Sekundární literatura Dennis Des Chene, Life's Form. Late Aristotelian Theories of the Soul, Cornell University Press, Ithaca, New York Sascha Salatowski, Die Rezeption der aristotelischen Psychologie im 16. und 17. Jahrhundert, Bochumer Studien zur Philosophie 43, John Benjamins Publishing Company, Amsterdam Philadelphia 2006.

10 Teologický obrat ve francouzské fenomenologii doc. Jakub Sirovátka, Dr.phil. Od druhé poloviny dvacátého století až po současnost se hovoří o tzv. teologickém obratu ve francouzské fenomenologii (E. Levinas, M. Henri, P. Ricoeur, J. Greisch, J.-L. Marion). Seminář zkoumá na textech francouzských filosofů, kteří se řadí k širokému proudu fenomenologie, jakou roli v jejich filosofii hraje myšlenka Nekonečna, Bůh či náboženství. V centru četby stojí texty Emmanuela Levinase a Paula Ricoeura. I když Levinas rozvíjí konkrétní fenomenologii ideje Nekonečna, zásadní pozornost je věnována vztahu přítomnosti Boha v etickém vztahu k Druhému. Ricoeur se věnuje fenoménu náboženství, přičemž se pohybuje na pomezí fenomenologie a hermeneutiky. Zároveň bude francouzská fenomenologie představena i ve svém vztahu k fenomenologii německé (E. Husserl, M. Heidegger), z které prvotně vychází. Nakonec budou zkoumány náboženské motivy v antické, středověké a novověké tradici, na které fenomenologie vědomě či nevědomě navazuje. Student se naučí pracovat systematicky s filosofickými texty a chápat filosofické myšlenky v jejich komplexnosti. Zároveň se naučí tyto myšlenky analyzovat a kriticky reflektovat dané pozice. Student se naučí vytvářet si vlastní kritický úsudek a bude schopen vést odborný dialog s jinými oblastmi vědy. Levinas, Emmanuel: Totalita a nekonečno, Praha: Oikoymenh Ricoeur, Paul: Filosofie vůle II. Konečnost a provinilost, Praha: Oikoymenh Ricoeur, Paul: An den Grenzen der Hermeneutik. Philosophische Reflexionen über die Religion,Freiburg/München: Alber Janicaud, Dominique: Le tournant théologique de la phénoménologie française, Paris: L éclat Jean Greisch: Le buisson ardent et les Lumières de la raison II, III, Paris: Cerf 2002, Norbert Fischer/Jakub Sirovátka (eds.): Die Gottesfrage in der Philosophie von Emmanuel Levinas, Meiner: Hamburg Simon Critchley/Robert Bernasconi (eds.): The Cambridge Companion to Levinas, Cambridge: Cambridge University Press 2002.

11 Kantova praktická filosofie doc. Jakub Sirovátka, Dr.phil. Seminář se věnuje praktické filosofii I. Kanta, která se řadí k jednomu z nejvlivnějších novověkých etických myšlení dodnes. Jeho deontologickou etiku lze charakterizovat jako etiku smýšlení, která je zároveň etikou vůle a etikou účelu. Kant se snaží najít poslední zdůvodnění morálky, přičemž jeho konečné kritické řešení vychází z danosti mravního vědomí, z vědomí mravního zákona. Seminář se bude zabývat následujícími tématy: charakteristice mravního zákona a kategorického imperativu, funkcí postulátů čistého rozumu, problémem svobody, vztahem mravnosti a blaženosti, problémem mravního zla a v neposlední řadě vztahem morálky a náboženství. Zároveň bude Kantova praktická filosofie zasazena do širšího rámce filosofické tradice a zkoumána jeho role jak v době osvícenství (J. J. Rousseau, D. Hume), tak i její vztah k tradici eudaimonistické etiky (Aristoteles, Utilitarismus). Student se naučí pracovat systematicky s filosofickými texty a chápat filosofické myšlenky v jejich komplexnosti. Zároveň se naučí tyto myšlenky analyzovat a kriticky reflektovat dané pozice. Student se naučí vytvářet si vlastní kritický úsudek a bude schopen vést odborný dialog s jinými oblastmi vědy. Kant, Immanuel: Kritika praktického rozumu, Praha: Laichter Kant, Immanuel: Základy metafyziky mravů, Praha: Svoboda Kant, Immanuel: Náboženství v hranicích pouhého rozumu, Praha: Vyšehrad Kant, Immanuel: Werke in zehn Bänden, Darmstadt: WBG Chotaš, Jiří/Karásek, Jindřich (eds.): Kantův kategorický imperativ, Praha: Oikoymenh Maximilian Forschner: Gesetz und Freiheit. Zum Problem der Autonomie bei I. Kant, München/Salzburg: Pustet Henry E. Allison: Kant s theory of freedom, Cambridge: Cambridge University Press Allen W. Wood: Kantian Ethics, Cambridge: Cambridge University Press 2008.

12 Název studijního předmětu Individuální doktorský seminář Požadavky na studenta jsou stanoveny přednášejícím a schváleny oborovou radou doktorského m je školitel doktoranda, popřípadě oborník na dílčí téma pověřený školitelem a schválený oborovou radou doktorského Seminář spočívá v individuální práci školitele s doktorandem Oborová rada stanoví na návrh školitele individuální studijní povinnosti studenta, jejichž cílem je získání odbornosti úzce navázané na téma disertační práce, na jeho vědeckou a výzkumnou činnosti, přípravu na doktorskou zkoušku a pedagogickou praxi. Individuální doktorský seminář probíhá pro celou dobu studia, tj. standardně zahrnuje 8 semestrů. Vedoucím semináře je školitel doktoranda. bude stanovena individuálně na návrh přednášejícího a tento návrh bude schválen oborovou radou doktorského Bude se dbát především na studium relevantní české a zahraniční literatury.