MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY. duben 2005 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Transkript

1 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY 51 duben 2005 POZEMKOVÉ ÚPRAVY

2 PozemkovÈ pravy Duben 2005 Ë. 51 MINISTERSTVO ZEMÃDÃLSTVÕ»ESK REPUBLIKY - st ednì pozemkov ad TÏönov 17 Te.: Praha 1 Fax: E-mai: info@mze.cz, ISSN Obsah 1. Sovo editee st ednìho pozemkovèho adu Ing. Ji Ìho HadÌka 2. MoûnÈ zdroje financov nì reaizacì pozemkov ch prav Ing. Jana Pivcov, Mze- P 5. MaÔarsk puszta, pozemkovè pravy RNDr. Libor»Ìha, MZe- P 9. Ochrana krajiny a ËenÈ vyuûìv nì p dy ve venkovsk ch regionech»r po vstupu do EU Ing. Josef Vo Ë, CSc., Ministerstvo pro mìstnì rozvoj 10. Refer t ze 3. konference "Tv naöì zemï - krajina domova" Ing. V cav Aexandr MazÌn, edite PozemkovÈho adu PzeÚ 13. Reaizace cestnì sìtï "Mratice - ponì cesty" v okrese Louny Dr. Ing. M. N drov, MZe ZA a P ouny 14. Z kadnì vzorce (agoritmy) v voje krajiny Ing. VadimÌr MackoviË, U-24 s.r.o., Praha 2, Peruck 11 A Zajiš uje: Redakční koektiv: Ing. KAMIL KAULICH, Ing. HELENA KMENTOVÁ, Ing. MIROSLAV KNÍŽEK, CSc., Ing. PAVEL GALLO, Ing. MILOSLAV VAŇOUS, Ing. VÁCLAV MAZÍN Tisk: Ing. Pave Gao - příprava a projektování, Perucká 1, Praha 2 Te./fax: E-mai: gao@cmai.cz Za obsah čánků odpovídají autoři. Neprošo jazykovou úpravou. Vychází v nákadu 850 ks. TEMPO PRESS, poygrafický podnik, Mian Jandík Chmeová 2893, Praha 10 Tiskárna: Kadenská 140, Úhonice, Praha-západ Te./fax: Mob.: E-mai: tpress@centrum.cz 19. PozemkovÈ pravy v zemìch s dochovanou st edovïkou puûinou Doc. Ing. Petr SkeniËka, Ing. Banka Pittnerov, Katedra biotechnick ch prav krajiny,»esk zemïdïsk univerzita v Praze 21. Metodick n vod pro vypracov nì n vrh pozemkov ch prav Ing. ZdenÏk Burian, p edseda p edstavenstva»mkp 22. JAK OCENIT SPR VNà VÃCN BÿEMENA: FENOM N PRON SLEDUJÕCÕ VLASTNICK VZTAHY K NEMOVITOSTEM Ing. Jarosav H ba, Ing. ä rka ävancarov ZNALCI A ODHADCI ñ Znaeck stav, spo. s r.o. 24. Exkurze s n zvem "Optimaizace konstrukcì zemnìch hr zì such ch n drûì a jejich funkënìch objekt " Ing. Mian BiÌk, autorizovan inûen r a soudnì znaec pro vodnì stavby, Brno 26. POZEM na poë tku roku Ing. Jan VorÌËek, metodick vedoucì projektu POZEM, HSI Praha, s.r.o. 27. TopoL Software Ing. Frantiöek PivniËka, Topo Software s.r.o.

3 Vážení čtenáři, dostáváte do rukou již 51. číso buetinu Pozemkové úpravy. Když v září 1992 byo na zkoušku vydáno v rámci osvětového programu v obasti pozemkových úprav ve smysu tehdy patného zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech první číso, neodvažova se nikdo předpokádat nějaké deší pokračování. Dnes ze říci, že buetin získa vemi sušné renomé a je vastně jedinou pravideně vydávanou pubikací, informující o dění v obasti pozemkových úprav z nejširšího záběru, který obor pozemkových úprav s ohedem na svůj mimořádný mutidiscipinární charakter představuje. Jsem proto rád, že se podařio zajistit, aby buetin moh vycházet i v r a de předběžných jednání v rámci MZe rovněž v daším období a to navzdory všech opatření, která směřují k podstatnému utumení různých aktivit v zájmu šetření finančních prostředků. Snahy o úspory ve státním rozpočtu se samozřejmě promítají do všech obastí. Úspory ve státním rozpočtu se promíty rovněž v zajištění finančních prostředků na činnost pozemkových úřadů de zákonů o půdě a o pozemkových úpravách. Letošní rok vskutku nezača dobře, taková situace zde ještě nebya. Nechce se ani věřit tomu, že přestože v programovém prohášení vády je kaden důraz mj. na rychejší průběh pozemkových úprav v zájmu stabiizace zeměděsky hospodařících subjektů, že zájem o provedení pozemkových úprav stáe stoupá a o jejich přínosech se veřejnost přesvědčuje téměř s každou dokončenou akcí, v kap. MZe bya pro tuto obast napánována 0 (a k tomu určité siby, že se v průběhu roku situace zepší). Někteří staviteé rozpočtu však uváděi, že peněz na pozemkové úpravy je dost. Je totiž jistě úspěch, že je zajištěno tzv. předfinancování programů EU. Předfinancováním se rozumí, že napřed musí být na vybudování vybrané akce použity vastní prostředky (v našem případě prostředky státu), po dokončení pak tyto prostředky EU uhradí. Jde o 585 mi. Kč na aktivity Operačního programu a 120 mi Kč na SAPARD, který v r dobíhá. Tyto prostředky jsou ae spíše tou pomysnou třešničkou na dortu (i když třešní sušně vekou); nesmí ae chybět dort. Zodpovědní za rozpočet MZe uvažovai ze svého pohedu racionáně, zřejmě si ae neuvědomii, že prostředky na předfinancování programů EU neřeší bohuže zákadní činnost pozemkových úřadů, která jim vypývá ze zákonů o půdě a o pozemkových úpravách. Pokud by skutečně nebya situace ve financování zepšena, byo by možno očekávat vemi záporné reakce ze strany: - oprávněných osob restituentů (jen na znaecké posudky a nutné geometrické pány je ročně potřeba min.140 mi. Kč) - vastníků pozemků požadujících vyměření pozemků nebo zahájení pozemkových úprav, - obcí, které na provádění pozemkových úprav s ohedem na jejich přínosy ve vyjasnění a uspořádání majetku stáe více apeují, - zpracovateů pozemkových úprav, jimž by byo nutno vypovědět smouvy a ukončit patby. Zakonzervování nedokončených akcí by znamenao v důsedku vyhození značné části dosud vynaožených finančních prostředků, poněvadž při pozdějším pokračování v činnosti by to představovao provádět mnohé aktuaizace, tzn. mnohé práce znovu. Navíc ceá situace by jistě veda ke krachu mnoha firem, zejména menších, zaměřených především na zpracování návrhů pozemkových úprav. Na začátku roku 2005 je stav ve zpracování pozemkových úprav násedující: KPÚ - cekem ukončené 493 kat.ú. ( ha) - rozpracované 710 kat.ú. ( ha) JPÚ - cekem ukončené 3000 kat.ú. ( ha) - rozpracované 4500 kat.ú. ( ha) (JPÚ včetně cca 300 kat.ú., kde je řešeno nedokončené příděové a sceovací řízení, což hradí PFČR) Možná bude zajímavé, jak se v minuých etech vyvíjeo zajištění finančních prostředků pro pozemkové úřady: roky n rokov no zajiötïno ostatnì zdroje ze st. rozp. ze st. rozp. PF»R SAPARD Oper. program ,8 204, ,6 469, ,4 794, ,0 920, ,0 820, ,0 770, ,0 847, ,0 847, ,0 751, ,0 620, ,0 500, ,0 700, ,0 700, ,0? Zajištění finančních prostředků byo prakticky bezprobémové do r Od roku 1996 jsou patrné disproporce v zajištění finančních prostředků. Na narůstající potřeby nebyo zajištěním vyšší dotace vůbec reagováno. Roky 2000 a 2001 byy krizové, násedně došo částečně ke zepšení havně dík využití prostředků z programu SAPARD. I v našem případě se postupně ukazuje, že nic nezůstává tak horké jak se uvaří. Po oznámení skutečností ohedně finančního zajištění pozemkových úřadů vzniknu hmatatený tak na neodkadné řešení situace. Zastavování akcí pozemkových úprav vyvoává řadu podivení a otázek nejen samozřejmě na pozemkových úřadech a u zpracovateů pozemkových 1 úprav, ae zejména u těch, jichž se jednotivé akce týkají a kteří na dokončení pozemkových úprav již netrpěivě čekají. A již jde o vyjasnění a konečně jednoznačné určení vastnictví, zpřístupnění pozemků nebo např. vyřešení ochrany před povodněmi dosud znepříjemňujících život v některých obcích atd. Navíc některé úhrady musí pozemkové úřady provádět průběžně, např. řízení o restituci neze zastavit, geometrický pán se prostě musí zpracovat (a uhradit), aby byo možné restituční řízení ukončit zápisem v KN. Dotčení vastníci (obce) se již naučii využívat svých voených zástupců posanců a požadují vysvětení, resp. řešení věci. V současné době (uzávěrka čísa ) je vemi pravděpodobné, že rozpočet MZe bude z hediska potřeb pozemkových úřadů posíen (mj. např. z prostředků Pozemkového fondu což se mnohému jistě jeví jako docea ogické, nakonec finanční prostředky PFČR by se de některých názorů vůbec měy využívat přednostně v obasti pozemkových úprav); v posanecké sněmovně zazněo, že by cekově, tzn. ze zdrojů PFČR a jiných měo jít o částku cca 600 mi Kč. Reáné využití těchto finančních prostředků bude možné spíše ve druhé poovině roku. To je ae již řešitená situace, ze jistě domuvit se zpracovatei oddáení pateb v průběhu roku. V prvé řadě je ae nutné získat jistotu, s jak vekým objemem finančních prostředků (a kdy v průběhu roku) mohou jednotivé pozemkové úřady disponovat. Doufám, že než toto číso buetinu vyjde, bude již vše opět o něco jasnější a kontinuita činností pozemkových úřadů nebude již více narušena. Chtě jsem tímto příspěvkem vysvětit některé souvisosti týkající se současně nejvíce diskutovaného probému, kterým jistě jsou finanční prostředky. Osobně jsem vznikou situací vemi zaskočen, ještě na konci minuého roku by naopak vývoj v sestavování st. rozpočtu k zájmům pozemkových úřadů vemi příznivý. Doufám však, že se situaci podaří zvádnout, vše se vysvětí tak, aby náprava byy možná dřív, než by případně vzniky skutečné škody. Jsem tedy i v tomto případě optimistický a doufám, že se napní pořekado, pode kterého se i špatné nakonec v dobré obrátí. Ing. Jiří Hadík, ředite Ústředního pozemkového úřadu MZe

4 MoûnÈ zdroje financov nì reaizacì pozemkov ch prav v roce 2005 Ing. Jana Pivcová, MZe, Ústřední pozemkový úřad, te , pivcova@mze.cz V etošním roce, kdy situace ve financování pozemkových úprav je obzváště sožitá, ještě více nabývají na významu informace o tom, z jakých možných daších zdrojů je možno pozemkové úpravy (a to především reaizace pánů spoečných zařízení) financovat. I když většina níže uvedených informací ze strany autorky textu již mnohokrát zazněa či bya pubikována, stáe se opakující dotazy na toto téma jsou impusem k tomu, téma znovu shrnout a zopakovat. Národní zdroje 1. Krajinotvorné programy Ministerstva životního prostředí 1.1. Program péče o krajinu Dne 2. února 2005 nabya účinnosti Směrnice MŽP č. 1/2005 pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce Směrnice je ke stažení na webových stránkách MŽP ( V pozemkových úpravách jsou využitená tato opatření: A. Ochrana krajiny proti erozi Cíem opatření je snižování ohroženosti půdního fondu erozí tvorbou protierozních opatření a zvyšování retenční schopnosti krajiny. Předmět podpory: A.1. Asanace a stabiizace projevů pošné a rýhové eroze mimo koryta vodních toků (jedná-i se pouze o preventivní opatření, nikoiv o odstranění násedků nevhodného hospodaření nebo užívání) a) úpravy terénu (zemní práce, násyp zeminy, přemis ování zeminy, meze, drobné podry). Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100 % pode rozpočtové části přísušné dokumentace. A.2. Tvorba bioogických protierozních opatření a reaizace vymezených a schváených územních systémů ekoogické stabiity (ÚSES) z geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiáu a) zakádání trvaých travních porostů na pozemcích, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí jako TTP (ouka, pastvina) do výše příspěvku ,- Kč/ha za podmínky doožení podání žádosti o změnu druhu pozemku na TTP na katastrání úřad, popř. jsou již v katastru nemovitostí evidovány jako TTP na zákadě výsedků pozemkových úprav, ae v terénu ke změně druhu pozemku ještě nedošo (zákon č. 139/ 2002 Sb.), b) zakádání trvaých travních porostů v okoí výsadeb nebo pro účey ochrany vodního toku (infitrační pásy) do výše příspěvku ,- Kč/ha, c) výsadba iniových porostů a soitérních dřevin na pozemcích mimo es (soitérní stromy, iniové a skupinové výsadby), d) reaizace vymezených a schváených územních systémů ekoogické stabiity. Bohuže se nově etos do směrnice dostao ustanovení: O samostatný příspěvek na násednou péči neze žádat. Provedení násedné péče na vastní nákady žadatee je stanoveno v rozhodnutí jako podmínka pro reaizaci přísušného opatření. Výše přiznaných finančních prostředků může být stanovena až do 100 % pode rozpočtové části přísušné dokumentace a podmínek pověřené odborné organizace. Finanční prostředky na zakádání trvaého travního porostu ze přiznat pouze tehdy, jestiže se na něj nevztahují dotace Ministerstva zeměděství. Žadateem o poskytnutí finančních prostředků může být fyzická nebo právnická osoba (vastník, nájemce, podnájemce) s právním vztahem k pozemkům, na nichž je třeba reaizovat konkrétní opatření pode jednotivých předmětů podpory. Z pověření těchto vastníků či nájemců pozemků může být žadateem o finanční prostředky i jiná fyzická nebo právnická osoba. Daší opatření v rámci tohoto programu jsou v pozemkových úpravách využitené spíše okrajově, přesto zájemcům doporučuji jejich prostudování Program revitaizace říčních systémů Dne 17. února 2005 nabya patnost Směrnice MŽP č. 3/2005 o vydání Pravide pro poskytování finančních prostředků v rámci programu revitaizace říčních systémů (k dispozici na www. env. cz). De této Směrnice jsou finanční prostředky poskytovány na násedující činnosti využitené v pozemkových úpravách: a) revitaizace přirozené funkce vodních toků (revitaizace vodních toků a jejich přírodního charakteru včetně jejich niv, revitaizace odstavených ramen vodních toků, revitaizace pramenných obastí, zakádání a revitaizace břehových nebo doprovodných porostů podé vodních toků a meioračních kanáů b) zakádání a revitaizace prvků systému ekoogické stabiity vázaných na vodní režim (revitaizace nevhodně odvodněných pozemků a odvodňovacích soustav, revitaizace a zakádání mokřadních ekosystémů, opatření pro obnovu zásob podzemních vod, opatření pro obnovu a stabiizaci vsakovacích poch, protierozní opatření vázaná na zepšování stabiity vodního režimu d) revitaizace retenční schopnosti krajiny (revitaizace v minuosti zanikých a poškozených retenčních prostorů, zakádání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekoogické stabiity krajiny, zvyšování retenční schopnosti území např. suché podry, systémy hrází, občasné rozitiny apod., protipovodňová opatření retenčního charakteru vázaná na zvýšení stabiity vodního režimu území) g) revitaizace přirozené funkce vodních toků s revitaizací retenční schopnosti krajiny (revitaizace vodních toků a jejich přírodního charakteru, včetně jejich niv). Výše přiznaných finančních prostředků může být až do výše % (procento se iší u jednotivých podprogramů). Jedním z rozhodujících kritérií při projednávání předožených investičních záměrů a žádostí je mimo jiné také návaznost na probíhající pozemkové úpravy. Žadateem o finanční prostředky na reaizaci revitaizačních opatření může být vastník pozemků či vodohospodářské stavby, na nichž mají být opatření provedena; správce toku, pokud jde o revitaizaci koryta vodního toku, popř. koryta vodního toku a jeho nivy; nájemce pozemku za podmínky písemného souhasu vastníka. 2. Státní fond životního prostředí (SFŽP) Pro rok 2005 zůstává v patnosti Směrnice MŽP o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí, která bya s účinností od dopněna programem č Program péče o půdu. Předmětem podpory v rámci tohoto programu je úhrada mimořádných nákadů na biotechnická opatření proti vodní a větrné erozi: a) na ochranu proti vodní erozi je to zaožení nebo obnova stávajících protierozních mezí, zasakovacích pásů a průehů, které budou zatravněny nebo osázeny dřevinami a dáe na zaožení drobných podrů. b) na ochranu proti větrné erozi se jedná o zaožení nových nebo obnovu stávajících větroamů. Zaožení nových protierozních opatření uvedených v bodu a) a b) musí být v souadu se schváenými kompexními pozemkovými úpravami. Obnova stáva- 2

5 jících opatření není podmíněna dokončením a schváením KPÚ. Podpora je poskytována ve výši až do 100 % ze zákadu výpočtu podpory v případě zaožení nových protierozních opatření v souadu se schváenými kompexními pozemkovými úpravami. U obnovy stávajících opatření je výše podpory do 80 %. Daším využiteným programem pode této Směrnice je program č Zakádání prvků územních systémů ekoogické stabiity (ÚSES) Předmětem podpory je zaožení biocenter a biokoridorů zatravněním a výsadbou dřevin, odstraněním nežádoucích náetových dřevin a ikvidací kaamitního rozšíření nežádoucích invazních druhů. Nevztahuje se k běžné pravidené údržbě těchto poch. U tohoto podpůrného podprogramu výše podpory dosahuje 80 % nákadů (výjimku povouje jen ministr životního prostředí). Žadateem podpory u výše uvedených programů SFŽP mohou být fyzické a právnické osoby, které vastní či mají v nájmu pozemky, na nichž je třeba reaizovat opatření na zepšení přírodního a krajinného prostředí. Přísušná směrnice je k dispozici na webových stránkách SFŽP Zdroje EU V roce 2005 budou dokončeny reaizace ještě některých projektů z opatření 1.4. Meiorace a pozemkové úpravy programu SAPARD. Jen pro zopakování v opatření 1.4. byo v průběhu tří termínů podávání žádostí v etech 2002 a 2003 podáno cekem 584 projektů ve výši ,- Kč, vybráno a doporučeno k financování byo 329 projektů za ,- Kč. Zákadní programový dokument pro program SAPARD Pán rozvoje zeměděství a venkova ČR na rok by v opatření 1.4. Meiorace a pozemkové úpravy cenným zdrojem a podkadem pro vytvoření podopatření Pozemkové úpravy v Operačním programu Rozvoj venkova a mutifunkční zeměděství (OP Zeměděství). OP Zeměděství souží po vstupu České repubiky do EU v rozmezí roků jako zákadní programový dokument pro čerpání dotací z orientační sekce strukturáního fondu EAGGF. Struktura podopatření je obdobná jako tomu byo u opatření 1.4. programu SAPARD. Podporu ze poskytnout na násedující typy projektů: - geodetické práce pro vytvoření návrhu pozemkových úprav (zaměření skutečného stavu), - vyměřování pozemků za účeem přesné identifikace vastnických parce a vytyčení nově navržených pozemků vycházející ze schváeného návrhu pozemkové úpravy, - reaizace pánů spoečných zařízení na zákadě schváeného návrhu pozemkových úprav (tj. poní cesty, protierozní opatření, opatření ke zvýšení ekoogické stabiity krajiny (místní ÚSES včetně násedné péče o prvky ÚSES)). Operační program Zeměděství by v ČR připravován od roku 1999 a první pracovní verze bya EK předožena v červnu Návrh OP Zeměděství by vádou ČR schváen v ednu 2003 a počátkem března 2003 předožen EK k posouzení. Na podzim 2003 proběho někoik ko technických konzutací mezi zástupci MZe a EK, jejichž výsedkem by upravený programový dokument. Dne 14. dubna 2004 podepsa evropský komisař pro zeměděství Franz Fischer dopis, kterým vyjádři předběžný souhas EK s českým Operačním programem Rozvoj venkova a mutifunkční zeměděství. Konečná verze OP Zeměděství bya Evropskou komisí oficiáně schváena ke dni 2. července Dne 30. dubna 2004 bya uděena akreditace Státnímu zeměděskému intervenčnímu fondu (SZIF) jako Patební agentuře pro provádění opatření Spoečné zeměděské poitiky EU. Dne 4. května 2004 podepsa ministr zeměděství Ing. Jarosav Paas Pravida, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finanční pomoci na projekty OP Zeměděství na období Zaháji tak první koo příjmu žádostí o finanční pomoc z tohoto programu. V prvním koe byy přijímány žádosti o finanční pomoc pro podopatření Investice do zeměděského majetku a podpora madým začínajícím zeměděcům, konkrétně na investiční záměr e) stroje pro zeměděskou výrobu a dáe pro podopatření Pozemkové úpravy. První koo podávání žádostí byo ukončeno dne 25. června Pozemkové úřady předožiy v tomto koe cekem 180 projektů za více než 600 mi. Kč. Vybráno a doporučeno k financování byo 166 projektů za ,- Kč. Jedná se o objem finančních prostředků přiděených na toto opatření pro roky 2004 a Seznam vybraných projektů by uveřejněn na webových stránkách MZe Většina těchto projektů bude dokončena ještě v etošním roce. Termín dašího koa pro podopatření prozatím neby určen. V rámci OP Zeměděství mohou být v pozemkových úpravách využita i některá daší opatření a podopatření. Nejsou zde sice přímo žadateem pozemkové úřady, ae je nutné, aby tyto možnosti a varianty pracovníci pozemkových úřadů znai a uměi je využít a vhodným žadateům doporučit. U každého podopatření je však třeba přesně znát, kdo může být žadateem. 3 Podopatření Obnova esního potenciáu poškozeného přírodními kaamitami a požárem a zavádění přísušných ochranných preventivních opatření Podporu ze mimo jiné využít na provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodí a protierozní opatření; odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, ikvidace erozních rýh, nátrží a strží. Příjemcem dotace je vastník esa nebo nájemce esa, vastník veřejných esů (včetně obcí) nebo sdružení s právní subjektivitou vastníků nebo nájemců esů. Podopatření Investice do esů Podporu ze mimo jiné poskytnout na výstavbu, rekonstrukci resp. modernizaci esní dopravní sítě; výstavbu, rekonstrukci resp. modernizaci zařízení upravující vodní režim (meiorace, retenční nádrže); budování stezek pro turisty včetně např. cykostezek apod. Příjemcem dotace je vastník esa nebo nájemce esa za podmínky, že esní pozemky nejsou ve vastnictví státu nebo kraje; dáe subjekt zaožený s účastí obce, tj. akciová spoečnost, spoečnost s ručením omezeným nebo obecně prospěšná spoečnost, příp. jiné obchodní spoečnosti, jejichž účastníkem jsou obce; dáe sdružení vastníků nebo nájemců esů. Podopatření Zaesňování zeměděsky nevyužívaných půd Podporu ze poskytnout na zaesňování zeměděsky nevyužívaných neesních půd a péči o madé esní kutury. Týká se parce vedených v KN jako zeměděská půda. Příjemcem dotace je vastník pozemku (včetně obcí a subjektů zaožených s účastí obce), pokud pozemky nejsou ve vastnictví státu nebo kraje; dáe sdružení vastníků nebo nájemců pozemků. Podopatření Obnova potenciáu a zachování zeměděské krajiny Podporu ze poskytnout mimo jiné na výstavbu a rekonstrukci podrů, maých vodních nádrží, protipovodňových hrází na zeměděsky využívaných pozemcích. Příjemcem dotace je právnická osoba, podnikající v zeměděství nebo samostatně hospodařící roník; příjemcem podpory může být i subjekt zaožený obcí za podmínky, že se jedná o právnickou osobu podnikající v zeměděství. Žadate je vastníkem nebo nájemcem objektu nebo vastníkem či nájemcem pozemku, který je předmětem žádosti. Podopatření Řízení a zajištění funkčnosti zeměděských vodních zdrojů Podporu ze poskytnout na obnovu a rekonstrukci rybníků a zeměděských vodních nádrží; rekonstrukci bezpečnostních přeivů a výpustných zařízení včetně přísušenství těchto objektů; pořízení a obnovu staveb k vodohospodářským meio-

6 racím pozemků (stavby k závaze a odvodnění pozemků). Příjemcem dotace je právnická osoba, podnikající v zeměděství nebo samostatně hospodařící roník; příjemcem podpory může být i subjekt zaožený obcí za podmínky, že se jedná o právnickou osobu podnikající v zeměděství. Žadate je vastníkem nebo nájemcem objektu případně vastníkem nebo nájemcem pozemku, který je předmětem žádosti. V pozemkových úpravách doporučujeme využít také Operační program Infrastruktura. Tento operační program by vypracován ve spoupráci Ministerstva dopravy a Ministerstva životního prostředí. Tento OP má 4 priority, z nichž první a druhá priorita jsou zaměřeny na probematiku dopravní, třetí na probematiku životního prostředí a čtvrtá je určena pro technickou pomoc. V pozemkových úpravách je možno využít Opatření 3.1. Obnova environmentáních funkcí území v rámci třetí priority. Podporu v tomto opatření ze poskytnout na revitaizaci vodních toků včetně jejich niv, na zakádání a revitaizace břehových nebo doprovodných porostů podé vodních toků a meioračních kanáů; úpravy k obnově funkcí pramenných obastí a mokřadů; budování a obnova retenčních nádrží a suchých podrů. Důežitou skutečností je, že příjemci dotace jsou právnické osoby, které jsou zaoženy k nepodnikateským účeům, zejména obecně prospěšné organizace, územní samosprávné ceky (obce a kraje), občanská sdružení, svazky obcí. Zprostředkujícím subjektem pro toto opatření je Státní fond životního prostředí ( zde najdete všechny potřebné informace. Čerpání dotací z OP Zeměděství bude ukončeno v roce 2006, v roce 2006 končí totiž současné programovací období EU. Vybrané a přijaté projekty bude však možno dokončovat až do roku Již nyní se však čenské státy EU připravují na čerpání dotací do zeměděství a rozvoje venkova ze zcea nově vznikajícího fondu s názvem Evropský zeměděský fond pro rozvoj venkova (European Agricutura Fund for Rura Deveopment EAFRD). Důvodem vzniku zcea nového fondu byo veké množství programů, systémů programování a různých systémů finančního řízení a kontroy v současném programovacím období, což podstatně zvýšio administrativní zátěž čenských států a Komise. Snahou je získat pro rozvoj venkova jednotné financování a programový rámec. S o- hedem na hospodářské, environmentání a sociání prvky udržitenosti byy stanoveny tři zákadní cíe zeměděství a rozvoje venkova na období : - zvyšování konkurenceschopnosti zeměděství a esnictví podporou restrukturaizace - zepšování životního prostředí a krajiny podporou hospodaření v území - zvyšování kvaity života ve venkovských obastech a podpora diverzifikace hospodářských činností. K reaizaci těchto cíů by formuován návrh Nařízení Rady o podpoře pro rozvoj venkova z EAFRD. V návrhu Nařízení jsou cíe rozpracovány v rámci 4 prioritních os: Osa I. Zepšení konkurenceschopnosti sektoru zeměděství a esnictví Osa II. Obhospodařování půdy Osa III. Diverzifikace hospodářství venkova a kvaita života ve venkovských obastech Samostatnou osu bude tvořit iniciativa LEADER. Návrh Nařízení je od pooviny roku 2004 intenzivně projednáván a připomínkován ze strany čenských států EU. Rovněž Česká repubika přednesa a předaa k předoženému materiáu veké množství námětů a připomínek. Koordinací jednání za ČR je pověřeno Ministerstvo zeměděství, zpracováním podkadů pro tvorbu násedných strategií a programových dokumentů by pověřen Výzkumný ústav zeměděské ekonomiky (VÚZE). Na webových stránkách VÚZE ( je možno najít více daších informací. Pozemkové úpravy v původním znění návrhu Nařízení přímo zařazeny nebyy, ze strany EU však byo sděeno, že se počítá se zařazením pozemkových ú- prav v rámci prioritní osy I., čánek 28. Na výsovnou žádost ČR (a někoika daších čenských států) by přímo do znění návrhu Nařízení do čánku 28 dopněn termín Land consoidation and improvement (pozemkové úpravy a meiorace). V současné době je již zpracován návrh opatření (podopatření) s tímto názvem, který bude součástí nově vznikajícího programového dokumentu k EAFRD v rámci ČR. Akce po danè»mkp v roce 2005 Ministerstvo zemïdïstvì»r - st ednì pozemkov ad»eskomoravsk komora pro pozemkovè pravy po dajì X. ceost tnì odborn semin KOMPLEXNÕ POZEMKOV PRAVY s exkurzì na reaizovanè KP Str ûnice kvïtna 2005 KuturnÌ d m STR éni»an. OrientaËnÌ v öe voûnèho 2900,- KË, ËenovÈ seva 500,- KË V tèto cenï je zapoëìt no 2x ubytov nì, strava na 3 dny, sbornìk a exkurze.»eskomoravsk komora pro pozemkovè pravy pod patronacì Ministerstva zemïdïstvì»r - st ednìho pozemkovèho adu po d XV. MEZIN RODNÕ KONFERENCI POZEMKOV CH PRAV s odbornou exkurzì Jest bì ñ Lipno z Ì 2005 OrientaËnÌ v öe pnèho voûnèho = 3000,-KË, ËenovÈ 500,- KË seva. V tèto cenï je 2x ubytov nì, strava na 3 dny, sbornìk a exkurze. MonotÈmatick jednodennì semin na aktu nì tèma. Praha ñ prosinec Na vöechny uvedenè akce budou v p edstihu zasì ny pozv nky a p ih öky. P edbïûnï se ze p ih sit u: Ing. A. Svoboda -»ZS, NovotnÈho vka 5, Praha 1. Te./fax: , mobi: nebo Ing. Z. Burian, te.: , mobi:

7 MaÔarsko, puszta, pozemkovè pravy RNDr. Libor Číha, MZe-ÚPÚ KÌËov sova: aranykorona, Astricus, pozemkov prava, vaorem tax, TAMA, z - Úvod kon o p dï Vždy mě překvapovao, že v různých statistikách o příštích čenech EU, měi Ma aři ze všech potenciáních uchazečů nejvíc sympatií, že do Ma arska míří nejvíc zahraničních investic, že na německé univerzitě v Budapešti přednáší toik kapacit, že ma arský národní produkt ročně narůstá téměř o 4%. Ke sbížení a rozpoznání možností hubší spoupráce jak hospodářské tak třeba kuturní nedošo ani v období CEFTA, kdy všichni čenové místo vzájemné integrace spíš usiovai o integraci podstatně zajímavější, a to s EU. Ma arsko je pro mnohé z nás pouze zemí, kterou se pouze projíždí směrem k jižním mořím a často bez zastavení, mnozí však již objevii ma arské termání ázně, možnosti cykoturistiky a město vekého šarmu jinak též Paříž východu - Budapeš. Ovšem, a to nepatí asi pouze pro Ma- arsko, stojí za to si někdy nechat ujet vaky a strávit noc na pokraji puzsty někde v ma- arské krčmě, a tak se nenásině začít se seznamovat s dávným světem Ma arů. V Ma arsku jako tradiční zeměděské zemi hráa půda významnou roi. V historii bya symboem moci, většina půdy patřia uherským vemožům, a to vastně až do konce druhé světové váky. V poovině 19. stoetí např. rodina Esterházy vastnia v Uhersku 2.5 miionů hektarů půdy. Na rozdí od českých zemí se však uherští magnáti ztotožňovai s národními zájmy, především jejich sía staetí bránia Evropu před tureckým nebezpečím a jejich úsií a nepřetržitý boj za nezávisost přivedo habsburskou monarchii až k Rakousko Uherskému vyrovnání. Ma arsko má v evropském měřítku největší procento orné půdy, která má navíc vynikající kvaitu. Čánek podává částečnou informaci o stavu vastnické držby v přítomnosti i v proměnách časů. Svatý Štěpán. V našich kosteech je zobrazován jiný svatý než zde zmiňovaný, a to první mučedník svatý Štěpán, ukamenován za branami Jeruzaéma. V r. 895 přiši z Povoží do Evropy Ma aři. Impozantním způsobem. Cestu do Evropy zahájii v Kartágu běžnou, ae dnes již zřídkavou praktikou, obětovai svého vádce Ámose bohům za úspěch cesty a výsedek předči očekávání. Ovádi rozsáhou karpatskou kotinu, Východní Marku, část Moravy a Bavorska a proniki až na území dnešní Francie. R. 955 se podařio Ottovi Vekému je vytěsnit ze západní Evropy. R. 997 se stává ma arským vádce Vajk z Arpádovců, po křtu Stěpán, přijímá křes anství a konvertuje ke křes anství ceý stát. R je korunován na popud papeže Syvestra kráem Ma arů, zakádá káštery a otvírá cestu západní civiizaci. R je kanonizován. Jeho příteem a poradcem je mnich Astricus též svatý, tento mnich z Čech (před sožením mnišského sibu se jmenova Rada), první opat břevnovského káštera, duchovní rádce otce Štěpána vévody Gézy, kterého pokřtí. Astricus se stává opatem prvního ma arského káštera sv. Martina v Pannonhamě a poséze prvním arcibiskupem Ma arů, dojednává v Římě Štěpánovu korunovaci. Tři roky po kráově smrti umírá, to už se věnova pouze křes anským meditacím a moditbám. Veký Čech a největší ma arský krá. Ma arsko Rozoha 93 tisíc čtverečních kiometrů tj o 18 % větší České repubiky, 10 miionů obyvate, Budapeš 2 miiony, Debrecín 200 tisíc. 92 % obyvate tvoří Ma aři, 4 % Romové, 2 % Němci, 1 % Sováci. Pokud vzpomínám v statistikách sedmdesátých a osmdesátých et byo Ma arsko uváděno jako země s nejnižší porodností na světě, nyní se rodí 9,7 dětí na 1000 (ČR pouze 9.1), na matku připadá 1,31 dítěte (1,18 v ČR). Uvádí se, že Ma arsko má dva zdroje přírodního bohatství bauxit a úrodnou ornou půdu. Hrubý produkt na havu doarů (český ), roční růst hrubého produktu 3,5 %. Zeměděství se podíí na hrubém produktu 4 %, průmys a stavebnictví 24 %, nezaměstnanost koem 7 % a v některých venkovských obastech třikrát vyšší, ekonomové muví o strukturání nezaměstnanosti s níž se nedá nic děat. To je také možná jeden z důvodů pro existenci vekého množství maých farem. Objem ma arského exportu je srovnatený s českým, agroaimentární produkce se podíí na cekovém ma arském exportu sedmi procenty. Koeficient nerovnosti v příjmech (gini) je roven 24,4 % (o bod nižší než v ČR). V roce 2000 Ma arsko spnio Maastrichtská kritéria, deficit příjmů a výdajů nepřekroči 3 % a cekové zadužení státu keso pod 60 % hrubého produktu. Ma arské zeměděství Ma arsko je procentuáním podíem zeměděsky využitené půdy na předním místě v Evropě, 64 % rozohy Ma arska reprezentuje zeměděskou půdu. 77 % zeměděské půdy tvoří orná půda, 18 % pastviny. 18 % cekové pochy Ma arska tj. 1,3 miionu ha tvoří esy. Zeměděsky využito je 5,8 miionu hektarů. 765 tisíc maých hospodářství hospodaří na 55 % obhospodařované půdy, 7800 agropodniků obhospodařuje 45 % půdy, přitom veká část (87 %) těchto agropodniků hospo- daří na výměře větší než 300 ha. Průměrná výměra první skupiny hospodářství činí 2,7 ha, avšak 71 % maých farem hospodaří na výměře menší než 1 ha. Na výměrách do 5 ha hospodaří vesměs osoby s havním příjmem pocházejícím z jiné činnosti. Za hospodářství (farmu) je považována produkční jednotka s výměrou orné půdy větší než 1500 m 2 a aspoň jedním větším zvířetem, ma arská definice v tomto případě neodpovídá standardům EU. Odhaduje se, že pouze zeměděců má dostatečnou výměru k efektivnímu provozování hospodaření. Ma arské zeměděství se nevyhnuo veké recesi v první poovině devadesátých et, kdy zeměděská produkce kesa o třetinu, v posedních etech však produkce ročně stoupá zhruba o tři procenta. Zeměděství zaměstnává 6 % pracovní síy a podíí se 7,8 % na cekovém ma- arském vývozu. 45 % půdy obhospodařují osoby bez právní subjektivity. Obhospodařovaná orná půda má cekovou výměru 4,7 miionu ha a cekovou hodnotu tisíc bodů Aranykorona (viz dáe), zahrady ha a hodnotu 2353 tisíc bodů, vinohrady ha a hodnotu 5116 tisíc bodů, esy 1,3 miionu ha a hodnotu 7427 tisíc bodů. Ma arsko má přes 1 miion ha pastvin. Cena orné půdy se pohybuje v intervau EURO, průměrná cena 1900 EURO, průměrná cena esa činí 2200 EURO. Pro srovnání, v starých zemích EU nejnižší cena půdy je koem 4000 EURO. Cena vinohradu v Ma arsku je od 2500 do EURO na hektar. Průměrná cena nájmu činí 2,5-3 % ceny půdy tj forintů na jeden bod Aranykorona. Trh s půdou stagnuje, má se za to, že z násedujících důvodů: reguace neumožňují nákup půdy právnickým osobám, cizincům a z důvodů očekávání dotací od EU. Rakousko Uhersko. Rakousko Uherské vyrovnání. Výnosem Františka Josefa z r bya rakouská monarchie transformována do dvoustátí, vzniky dva zcea nezávisé státy se dvěma paramenty, dvěma havními městy a vastními vádami. Spojovaa je pouze spoečná hava státu (císař rakouský v rakouské části a krá uherský v Uhrách) a tři spoečná ministerstva: zahraničí, váky a finance pokud se jednao o spoečné výdaje. Šedesát čenů rakouského a šedesát čenů uherského paramentu tvořio tzv. Deegaci, kterou panovník svoáva jednou za rok do Vídně nebo do Budapešti, Deegace schvaovaa věci spoečného zájmu. V r Předitavsko přispívao 64 % a Zaitavsko (Uhry) 36 % na spoečné výdaje monarchie. V r spoečná armáda monarchie sestávaa z důstojníků, vojínů a koňů. Mimo centrání armádu mě každý ze dvou států vastní třicetitisícovou armádu Předitavsko domobranu a Uhři Honvédy. 5

8 Vaorem tax (daň z hodnoty) Před první světovou vákou hrstka vekých pozemkových vastníku vastnia většinu půdy a často ji vůbec hospodářsky nevyužívai což měo obrovské negativní sociání důsedky pro obyvatestvo. Po první světové váce se začay šířit ideje americké socioogické škoy, která se považovaa za pokračovatee fyziokratů, toto hnutí chápao zavedení daně z hodnoty půdy za pokrokový krok, který přinutí veké vastníky k efektivní produkci popř. povede ke krachu veké neefektivní držby a spekuací. Průkopníkem této ideje by ředite budapeš ského statistického úřadu dr. Juius Piker. Získa podporu Spoečnosti sociáních věd a Svobodných zednářů a nakonec podporu budapeš ského zastupitestva, které ustavio Úřad oceňování půdy a dr. Piker se sta jeho řediteem. Úřad stanovi v okruhu své působnosti 1,5 % roční odvod z hodnoty půdy a současně bya snížena na poovinu domovní daň. Přecenění hodnoty půdy měo být provedeno vždy po třech etech s co největší veřejnou účastí. I když v r kdy bya daň zavedena, byo období veké inface a efekt daně neby tak výrazný, pozitivní aspekty byy patrné a podobné opatření zavedy daší regiony. Nezůstao pouze u Ma arska, inspirováno dr. Piknerem přijao vídeňské městské zastupitestvo v okruhu působnosti své správy identický výnos. V Ma arsku váda hraběte Kairoyho zahrnua ideu daně z hodnoty do svého programu. Ovšem váda Repubiky rad Béyho Kuna měa o půdě zcea jiné představy, které konečně byy apikovány i u nás. Po restauraci v r i v cekem iberáním období admiráa Horthyho se veřejné mínění nechao přesvědčit obbyisty vekých vastníků proti dani, argumentovai, že daň je podporována Svobodnými zednáři a židy, což má bohuže dodnes v Evropě váhu a daň bya zrušena. Ve dvacátých etech bya provedena částečná pozemková reforma zacíená na jisté sociání skupiny (váečné vdovy, sirotky, bezzemky) a asi ha půdy byo rozděeno. Až do konce druhé světové váky měi vecí pozemkoví vastníci a to převážně tradiční aristokratické rodiny veký viv na státní záežitosti a zábránii prosazení vaorem tax. Idea této daně bya pravideně, ae neúspěšně prosazovaná ceé předváečné období, byo totiž zřejmější, že tato daň ve svých důsedcích je podstatně progresivnější, s neobyčejně pozitivním dopadem nejen na sociání kima ve spoečnosti, ae též na ceou národní ekonomii než jakékoiv jiné reformní opatření. Na rozdí od přímé pozemkové reformy, která je neorganickým a násiným zásahem, obvyke preferujícím jisté sociání skupiny, často demagogickým způsobem a z pohedu ekonomické optimánosti spíš záporným faktorem. V roce 1945 byy v pozemkové reformě rozděeny ha půdy, bezzemků a jejich rodin se stai vastníky půdy ha esa a zeměděské půdy byo znárodněno. V r po komunistickém puči nastává nucená koektivizace. Na rozdí od jiných zemí komunistických diktatur, ma arští zeměděci po spnění svého staetého snu o půdě nebyi ochotni se podvoit často brutánímu nátaku. Do roku 1956 se podařio dostat do kochozů pouze 25 % orné půdy. Po revouci r se komunistický vůdce Kádár snaží získat na svoji stranu zeměděce a nucená koektivizace ustává. Kochozy dostávají obrovské podpory ze státního rozpočtu a koektivizace pokračuje ve vyepšené podobě. V devadesátých etech se obnovio úsií zavedení daně z hodnoty. Zastánci této daně argumentují často tím, že pode historické ústavy z dob svatého Štěpána veškerá půda patří koruně, a stejné právo k půdě vastně garantuje požadavek, aby držiteé půdy odváděi procento vyprodukované hodnoty. Upatnění tohoto i jiných ekonomických nástrojů na držbu půdy může mít efekt pouze tehdy, pokud je objekt opatření výrobním prostředkem k produkci, půda sice zůstává ekonomickým statkem, ae s odišným posáním, stává se předmětem očekávání příštích zisků, a to z dotací EU, její výrobní charakter jde stranou. Fatání napnění temného proroctví, půda původně zdroj obživy a zdroj inspirace básníků se nyní stává zdrojem dotací a zaměstnání eurokratů. Trianonská dohoda. Po první světové váce se na Uhersko nahížeo jako na poraženou vemoc se všemi hroznými důsedky z toho pynoucími. Trianonskou dohodou z r ztratio Uhersko 68 % svého území a 58 % svého obyvatestva. Historická smůa se Ma arsku nevyhnua ani za druhé světové váky, Ma arsko jako spojenec Německa museo zapatit Sovětskému svazu, Jugosávii a Českosovensku 300 miionů doarů váečných reparací a hranice se u Bratisavy mírně posunua ve prospěch Českosovenska. Devadesátá éta Koncem komunistického období skýtá zeměděství obživu 40 % popuace. Před novými reformátory stojí gigantický úko, oživit zeměděství na rozumných principech a vytvořit prostor pro efektivní a konkurenceschopnou zeměděskou výrobu. Vádu vytvoří Konzervativní strana a její náhed je upatňován, okamžitá privatizace je odmítnuta a jsou vydávány kompenzační kupony, ovšem množství vydaných kuponů neodpovídao množství půdy, která bya k dispozici a cena kuponů počaa kesat. Půda konfiskovaná, združstevňovaná v padesátých a šedesátých etech nebya vrácena původním majiteům, ma- arská pozemková poitika bya v první 6 poovině devadesátých et zaožena na částečné kompenzaci. Legisativa nahíží na družstva vzniká během sociaismu jako na egitimního vastníka půdy, tedy možnost návratu k původním vastníkům bya vyoučena. Kompenzační zákon z r.1991 postuuje, že bya způsobena újma a jako taková by měa být kompenzována stejně jako jiné újmy na majetku. Návrat původním vastníkům či restituce vastnictví byy vyoučeny. K nápravě křivdy spáchané zabavením půdy byy vydávány kompenzační kupony. Ustavení trhu s pozemky byo nezbytné pro úspěšnou reaizaci kompenzačního programu. Kupony byy přenositené, zkupovai je potenciání investoři jinak neoprávnění ke kompenzaci. Půda se dražia na aukcích, dražena bya obecní a státní půda, držiteé kuponů obdržei 2,2 miionu ha půdy v parceách. V případě kooperativ zákon rozeznává tzv. podíové vastnictví čenů kooperativ, jimž nemůže být vydán jejich podí. Tato vastnická forma popř. transformace do úpné vastnické poohy není právně dořešena. Průměrná výměra podíového vastnictví činí 1,5 ha a je cekem 1,9 miionu podíových vastníků. Ma arský občanský zákoník ve svých noveách upravuje vastnická práva, ae v případě zeměděské půdy má prioritu zákon o půdě, občanský zákoník je v tomto případě zřídka apikován, ex speciait derogat generai. Ma arský národní pozemkový fond V roce 2002 by ustaven Ma arský národní pozemkový fond, který administruje státní půdu, vystupuje jako vastník jménem státu, má působit na harmonizaci trhu s půdou a užíváním půdy, posiovat trh s půdou, vyepšovat podmínky pro životaschopnost rodinných statků. Vykupuje půdu od starých zeměděců, kteří na ni nechtějí nebo nemohou pracovat, vykupuje půdu nízké kvaity a půdu ze zápavových obastí. Nobeova cena. By jsem překvapen když jsem naše dvanáct Ma arů, kteří jsou nositei této prestižní ceny. Posední za r Imre Kertész za iteraturu, za román Sorstaanság popisující jeho zkušenosti s Osvětimí a Buchenwadem. Nebo daší příkad Wigner Jeno, Nobeova cena za fyziku za r.1963 za objev principu symetrie v atomu, Hersányi János, Nobeova cena za ekonomii za r.1994 za anaýzu ekonomické rovnováhy v nekooperativních hrách, Szent Gyorgyi, Nobeova cena za medicínu za r za bioogické spaování a kataýzu kysein a daší. A to Oppenheimer, Teer a daší Nobeovu cenu nikdy nedostai. Zákon o půdě: - upravuje podmínky za nichž je možno koupit půdu. Rozsah vastnické držby jedné osoby (jednoho čena ro-

9 diny) nesmí přesáhnout 300ha nebo hodnoty 6000 bodů Aranykorona. Fyzické osoby jsou oprávněny měnit svoje pozemky s ekvivaentními ve veikosti či hodnotě. Získaná půda může přesáhnout zákonem stanovenou maximání veikost pouze v případě, že bya získána (koupena) peněžní kompenzací za vyvastnění, nebo přeša do privátního vastnictví ikvidací sdíeného vastnictví kooperativy. - mimo násedujících výjimek právnické osoby domácí či zahraniční nemají právo nabývat půdu stát, regionání samosprávy, veřejné nadace, neziskové asociace. Bankovní domy mohou získat půdu v důsedku propadnutí záruk, ae tu musí prodat do tří et, církve mohou získat půdu darem, děděním, ae nikoiv koupí. - zahraniční fyzické osoby mohou nabýt půdu pouze koupí chaty či chaupy a to pouze do výměry 6000 metrů čtverečních - zahraniční přísušníci a právnické osoby si mohou pronajmout zeměděskou půdu pouze do 300 ha s hodnotou nepřesahující 6000 bodů Aranykorona - nájemce má předkupní právo u zeměděské půdy - pokud nejsou v kontraktu dvou stran dodrženy imity na výměru a hodnotu, považuje se kontrakt právně za nepatný, kontrakt může prohásit za nepatný též katastr pokud nazná, že nejsou spněny zákonem dané maximání možné výměry. Zákon o půdě omezuje výměru již může nabýt jeden čen rodiny, čtyřčenná rodina může nabýt 1200 ha, daší půdu ve stejné veikosti si může pronajmout, a dá si pronajmout půdu v tzv. sdíeném nájmu s jinými. Právnickým osobám a kooperativám zákon umožňuje pronajmout si půdu od čenů či podíníků a mimo tento okruh povouje pronájem do 2500 ha. Maximání možná doba pronájmu je deset et, což je v Ma arsku považováno za nedostatečné vzhedem pomaé návratnosti vožených investic. - změna vastnictví podéhá povinné registraci, registrace pozemků je právní institut a je zákonnou zárukou novým vastníkům. Za první významný ma arsky psaný text se považuje text Haotti Besed es Konyorges z r Za významného renesančního mecenáše umění a vekého kráe je v Ma arsku považován u nás ne dobře nahížený savný renesanční panovník Matyáš, česká historiografie z něho tradičně děá notorického padoucha, v ma arské historii se o něm píše jako o vekém krái se smysem pro spravednost. Pokud nevíte jak vypada, vzpomeňte na Brožíkův savný obraz známý z nádražních čekáren Setkání Jiřího z Poděbrad s kráem Matyášem. Současníkem Máchy, Boudeaira a poského Cypriana Nordwiga by veký ma- arský romantik Sándor Petöfi, sovenského původu. V současnosti je v západním světě popuární ma arský spisovate a potomek savného rodu Péter Esterházy. 7 Pozemkové úpravy Zákon o půdě říká, že bude vydán speciání zákon o pozemkových úpravách. Zákon o půdě se často odvoává na tento zákon, který má být vydán, zatím k tomu nedošo. Přesné statistiky o pozemkových úpravách nejsou k dispozici, ae vesměs se jednao o piotní projekty, i když v případě TAMA projektu na dost vekém území, řeší se též rozsáhé projekty pozemkových úprav s podporou Nizozemí. Vysoká fragmentace půdy je chápana jako výrazně negativní jev pro ekonomii hospodaření, v této souvisosti se nahíží na pozemkové úpravy jako na prostředek vyepšení tohoto stavu, ae k intenzivnějšímu provádění nedochází, důvodem je především neexistence přísušné egisativy. Zákon o půdě pamatuje pouze na pozemkové úpravy zaožené na vůi vastníků, i když samotný proces pozemkových úprav má úřední podporu. Pokud se vastníci dohodnou na pozemkové ú- pravě, požádají přísušný pozemkový úřad o instituciaizaci procesu. Proces pozemkové úpravy je pak administrován přísušným pozemkovým úřadem. Úřad připraví prohášení zúčastněných vastníků o vůi vastníků a rozsahu pozemkové úpravy a daší dokumenty směny. V nezbytném případě provede úřad zaměření (patí účastníci) a dovede směnu do konce. Zákon o půdě stanoví náhradu za případný rozdí v hodnotě půdy a ceny movitého majetku a porostů dotčených výměnou. Zákon chápe sdíené vastnictví půdy jako jev ekonomicky negativní a kade akcent na jeho ikvidaci. Po zkušenosti s piotními projekty pozemkových úprav připravio ministerstvo zeměděství návrh zákona o pozemkových úpravách. Návrh seduje tři principy: - vytvoření optimáních podmínek hospodaření, seskupení držby tak, aby se maximáně využi přirozený potenciá půdy - prosazení veřejného zájmu v projektu pozemkových úprav jako je ochrana půdy, vodní režim apod. - zabezpečení cestní sítě mezi zeměděskou a esní půdou, mezi farmami, mezi držbou a sídy statků. Pode návrhu zákona iniciátorem k zahájení pozemkových úprav by by jak pozemkový úřad tak vastníci. Pozemkový úřad stanoví obast pozemkových úprav a provede ocenění dotčených pozemků. Pokud pozemkový úřad nazná, že dotčení vastníci nepní povinnosti vypývající z procesu, pozemkový úřad úředně ukončí zahájený proces. Vastníci mohou soudně napadnou tento akt. Do šedesáti dnů od vyhášení pozemkových úprav svoá pozemkový úřad shromáždění vastníků, sía hasu odpovídá podíu hodnoty pozemků jednotivých vastníků na cekové hodnotě. V případě shody vastníků na zahájení, vypracuje pozemkový úřad zdůvodnění a požádá ministra zeměděství o vyjádření. Ministr má na uvážení jednu z možností: - vrátit návrh pozemkovému úřadu k dopracování, obzváš k zdůvodnění cekového profitu - zastavit proces pozemkové úpravy - vyhásit pozemkové úpravy v úředním věstníku Dotčené osoby se mohou v každém případě do 30 dnů odvoat k soudu. Změna druhu pozemku. Výnos o změně druhu pozemku uděuje pozemkový úřad. Za změnu druhu se musí zapatit a to hodně, cena za změnu druhu pozemku činí 4000 až 9000 násobek ceny půdy pode Aranykorona systému. Průběh pozemkové úpravy (návrh zákona) Pokud nedojde k odvoání, výnosem ministra je stanoven den zahájení pozemkových úprav. Dnem úředního zahájení pozemkových úprav patí násedující omezení vastnických práv: - změna v užívání podéhá souhasu pozemkového úřadu - zahájení či demoice staveb, studen, kanáů a jiných podéhá schváení - povoení je nutné na vysazování vinohradů, sadů, jednotivých stromů, uděuje se ovšem výjimečně. Shromáždění vastníků schvauje dvoutřetinovou většinou ocenění dotčených pozemků předožené pozemkovým úřadem a vastní projekt pozemkové úpravy. Schvauje případné kompenzace a rozděení nákadů. Pozemkový úřad provede ocenění z dostupných materiáů o půdní kasifikaci, z tržní hodnoty a jiných. K ocenění mohou být přizváni experti, nákady na ně hradí stát, stát hradí též veškeré administrativní nákady spojené s pozemkovou úpravou. Sporné otázky nákadů mohou být předoženy k řešení expertům. Proti usnesení shromáždění vastníků o vastním pánu restrukturaizace držby je možné se odvoat k soudu. Pozemkový úřad shromaž uje představy vastníků o nové pooze a veikosti jejich pozemků, jejich daší preference apod. Pozemkový úřad může vypsat výběrové řízení na zpracovatee projektu. Při vypracování projektu zákon dává priority: - vastníkům o samotě stojících farem - vastníkům hospodařících na vastních pozemcích (ne pronajatých) - vastníkům farem speciaizovaných na živočišnou výroby se zařízeními na cizích pozemcích - místní samosprávě pokud se její pozemky účastní pozemkové úpravy - vastníkům trvae žijících v místě provádění pozemkové úpravy.

10 Pocha nově navržených pozemků nesmí být menší než jeden hektar, stát aktivně vstupuje do finančních kompenzací za rozdíy v hodnotách nově navržené držby. Vastníci s menší hodnotou obdrží od státu kompenzaci, naproti tomu vastníci s větší hodnotou pozemků obdrží na zapacení rozdíu od státu výhodný bezúročný kredit spatný do 5 et. V průběhu pozemkové úpravy může vastník nabídnout své pozemky k prodeji pozemkovému úřadu, ten jich pak může použít k náhradám apod. V Ma arsku stejně jako u nás neexistují na ceém území digitání katastrání mapy a navíc moderním systémem oceňování půdy v podobě našich BPEJ je oceněno pouze 30 % území. Projekt TAMA Pročítáme-i chaotickým způsobem materiáy o pozemkových úpravách v Ma- arsku určitě narazíme na projekt TAMA, je to vemi často zmiňovaná německoma arská aktivita, která výrazně ovivnia provádění a chápání pozemkových úprav v Ma arsku. V r byo vybráno 16 obcí ve 4 obvodech a zde se měa apikovat v Německu osvědčená metodoogie provádění pozemkových úprav. Německé ministerstvo zeměděství vybrao a patio Kieskou konzutační firmu, která vypracovaa projekt. V r přistoupiy k projektu daší tři mikroregiony (zahrnuto do pozemkových úprav byo daších 15000ha), po německém vzoru se počaa víc zdůrazňovat obnova vesnice a integrání rozvoj ceé obasti. V ceé obasti došo v procesu kompenzace zabavené půdy a privatizace k vekému nárůstu pozemků maých výměr a k nárůstu počtu vastníků do té míry, že ekonomicky profitující hospodaření jež by podpořio vznik prosperujících rodinných farem byo téměř nemožné. Německý partner projektu se pokusi pojmout projekt co nejúpnějším způsobem, částí projektu bya obnova vesnice, mikroregionání a ekoogické pánování. Cíem projektu byo nastoení optimáních podmínek života na vesnici, v Ma arsku to nazvai kompexní pozemkovou úpravou. Projekt probíha v čtyřech typově různých regionech. Projekt mě vekou pubicitu na regionání úrovni, organizovaa se setkání s občany obcí, a to nejen dotčenými vastníky a vysvětovai se jim cíe projektu. Zákadními datovými podkady pro projekt bya digitání katastrání mapa, písemný operát vastnictví z pozemkového úřadu, registr uživateů pozemků, topografické mapy 1:10 000, 1: , ortofoto mapy (ne povinně), sateitní snímky SPOTu. Protože neexistuje zákon o pozemkových úpravách, veškeré změny ve vastnických vztazích byy podmíněny souhasem všech vastníků a ten neby dosažen ve všech obcích, přesto se projekt hodnotí pozitivně, a některá jeho zobecnění mohou být zajímavá: - vastníci chtějí zvednout hodnotu své držby, subjektivní hodnotu pozemku neze však stanovit pouze obvykými metodami hodnocení půdy, vstupují tam daší faktory jako vzdáenost a kvaita havních cest, stav meiorací apod. - pozemkové úpravy jsou nákadným procesem, stát musí nést podstatnou část nákadů - jistá výměra voné státní půdy v katastru je podmínkou úspěšnosti projektu - prostá směna pozemků není postačující, venkovská popuace očekává kompexnější řešení jako je obnova vesnice, ekonomický rozvoj venkova a údržba krajiny - technoogie, profesní znaosti, speciání dovednosti v soukromém sektoru jsou obvyke dostupné v regionání úrovni - iniciativa zdoa, od vastníků, od občanů má obvyke úspěch, spoupráce mezi úřady a civiními partnery je vemi důežitá. Aranykorona. Oceňování půdy. V druhé poovině devatenáctého stoetí by zaveden systém oceňování zvaný Aranykorona a pořád se používá. Systém zohedňuje dva faktory k odhadu kvaity: bioogicko-ekoogický a ekonomický. Zisk z hektaru je dán anaýzou nákadů, tržní ceny a způsobu obhospodařování. Systém hodnocení rozpoznává 8 kvaitativních nastavení, a to pode regionů. Hodnocení pod 15 bodů na hektar Aranykorona znamená špatnou kvaitu půdy, nad 35 bodů extra dobrou kvaitu. Např. region Střed má interva hodnocení bodů, region Jihovýchod má interva bodů. Katastr. Pozemkové úřady Registrace pozemků má podobně jako u nás rakouské kořeny a sahá huboko do historie, do doby osvíceného Josefa II., o- všem pro odpor grófů registrace pozemků tenkrát neuspěa. Katastr by zaveden až od r Původní měřítko katastráních map 1:2880 a 1:1440 ve městech. Z katastru vycházey i pozemkové knihy. V r došo k integraci pozemkových knih a katastru a současný katastr je součástí ministerstva zeměděství. Katastr v současnosti eviduje 7,3 miiony parce, obsahuje mapových istů v anaogové podobě, pouze 15% katastráních map je digitaizováno. Katastr eviduje též uživateské pochy. Všechny typy daně z pozemků jdou do rozpočtů regionů. Na ministerstvu se řízením katastru a ceé pozemkové probematiky zabývá odbor pozemků a mapování (DLM), který řídí sí 19 regionáních a o 115 obvodních pozemkových úřadů. DLM odbor ministerstva má tři sekce: registrace pozemků, mapování a informatiky, užívání a ochrany půdy. 8 Obvodní pozemkové úřady se zabývají: - registrace nemovitostí a pozemků - daší činnosti spojené s pozemky - registrace uživateů půdy - hodnocení půdy - pozemkové úpravy statistiky a kontroy: zeměděská půda, orná půda, jednotivé kutury, esní půda - mapování, údržba katastráních map, údržba referenčních bodů zobrazovacích soustav, údržba geodetických sítí včetně GPS, topografické a katastrání mapování v měřítcích 1:1000 až 1:10000, vývoj systémů GIS/LIS odpovídajících veřejnému zájmu a potřebě, udržování databází administrativních hranic, vývoj metasystémů - apikace typu remote sensing v národní i mezinárodní rovině Pozemkový úřad obvodní úrovně má čtyři odděení: odděení registrace, odděení mapování, odděení půdy, zákaznický servis a registr dokumentů. Pode připravovaného zákona o pozemkových úpravách by mě být pozemkový úřad aktivním faktorem směrem k efektivnímu trhu s pozemky a integrovanému rozvoji venkova. TAKAROS. Integrovaný systém katastráních registrů, obsahuje písemný operát vastnictví spou s digitáními mapami pokud existují. DAT ma arský standard digitání katastrání mapy. Mapy v tomto standardu pokrývají asi 5% území Ma arska, užívaný projekční systém je EOV jinak Jednotný národní projekční systém. Většina katastráních činností, mapování atd. jsou prováděny privátním sektorem, v Ma arsku je aktivně činných 1700 icencovaných geodetů. Závěr Ma arsko a Česká repubika měi mnoho spoečného v dávné i nedávné historii a mohou očekávat spoečnou budoucnost ve sjednocené Evropě. Přesto bychom asi naezi víc faktorů, které vypovídají o odišnosti. Odišnost bya vždy v Evropě hnacím mementem vývoje. Jednou s odišností by charakter vastnické držby v minuosti se svým dopadem na přítomnost. Ma arsko voio jiné postupy vedoucí k vytvoření svobodného trhu s půdou, přesto se ukazuje, že některé technické postupy mají objektivní charakter a pouze jeden typ řešení, pozemková ú- prava je jedním z nich. Snížení fragmentace půdy, impementace environmentáních opatření, optimaizace struktury vastnické držby nenabízí mnoho jiných řešení než pozemkovou úpravu a technika provádění pozemkových úprav ukazuje též na výraznou podobnost s českým přístupem. Odišnosti v zákonech o pozemkových úpravách a o půdě mohou vézt k zamyšení a vzájemné inspiraci.

11 Ochrana krajiny a ËenÈ vyuûìv nì p dy ve venkovsk ch regionech»r po vstupu do EU Ing. Josef Vokáč, CSc., Ministerstvo pro místní rozvoj Není tajemstvím, že zdaeka ne všechny venkovské obasti mají vhodné půdní a kimatické podmínky pro efektivní a rentabiní výrobu zeměděských produktů použitených pro výrobu nezávadných potravin. Jestiže se ae bude veškerá zeměděská výroba soustře ovat pouze do obastí s výhodnými kimatickými podmínkami, bude se nerovnováha v rozožení bohatství nadáe prohubovat a v některých regionech bude pokračovat úpadek venkovského prostředí. Již v současné době v některých regionech, které byy restrukturaizací spoečnosti postiženy nejvýrazněji, došo ke značnému nárůstu nezaměstnanosti a k pokesu reáné životní úrovně. Zeměděská výroba v České repubice nedosahuje v určitých strukturáně postižených obastech ani nuové rentabiity. Utumování zeměděské výroby má však na druhé straně negativní dopad na ochranu krajiny, jeikož dochází k její devastaci. Navíc již v minuosti by venkovský region značně zdevastován zejména po stránce kuturní, kde došo k výrazným změnám ve způsobu života, úrovni životního prostředí a v meziidských vztazích. Pro zachování života na venkově, zajištění údržby krajiny, řešení optimaizace využití půdního fondu a ovivňování zeměděské produkce je v zemích Evropské unie používán dotační systém. Zeměděství v zemích EU je značně subvencované, a proto dodává na trh finání výrobky v podstatně nižších cenách, než je reáně dosažitené v některých našich regionáních podmínkách. Také v naší repubice je postavena aktuání otázka, jak pomocí dotací bude ovivňována zeměděská výroba. Vypácení dotací do zeměděství byo dříve v EU prováděno pošně. Došo k přehodnocení ceé situace a od roku 1992 bya vypracovaná nová strategie pod názvem Common Agricutura Poicy (CAP). Tato strategie zavádí adresné vypácení dotací a stává se nástrojem k ovivňování struktury a objemu zeměděské produkce. Zeměděci jsou dotováni za to, že vyrábějí pouze předepsané množství určitých podin a na zbytku výměr pak jsou produkovány napříkad energetické podiny. V rámci zavedených reguí EU je nutno část energetických zdrojů pokrývat pomocí obnovitených zdrojů energie. Tyto aspekty souvisí s využitím stávající zeměděské půdy, a proto část této půdy bude patrně nutno v budoucnosti využít pro pěstování energetických podin. Tento přístup pomíjí morání aspekt, zda je vhodné vyčeňovat zeměděskou půdu pro nepotravinářskou produkci v době, kdy v rozvojových zemích existuje nedostatek potravin. Předpokadem pro docíení očekávaných pozitivních výsedků v rozvoji venkovských regionů při apikaci subvenčního nástroje (státních dotací) v našich podmínkách je přijetí a reaizace násedujících opatření: Objektivizovat anaýzu dopadů subvenční poitiky EU na rozvoj venkovských regionů; Zabezpečit pro řešení této probematiky trvaou spoupráci mezi resorty, do jejichž kompetence patří rozhodující aspekty života ve venkovském regionu; Provést přesnou inventuru využívání zeměděské a esní půdy; Zpracovat návrh aternativních způsobů využívaní zeměděské půdy ve vybraných obastech a podpory rozvoje těchto aternativních způsobů hospodaření s využitím zkušeností v zemích EU a nových výsedků výzkumu; Vytipovat okaity vhodné zeměděské půdy pro zaesnění; Zajistit podporu daších aktivit ve venkovském regionu, např. využití obnovitených zdrojů a venkovské turistiky; Podpořit provádění kompexních pozemkových úprav jako nástroje pro uspořádání vastnických práv k pozemkům a vytvoření podmínek ke zvýšení ekoogické stabiity. Vzhedem k začeňování ČR do strukturáního systému přijatého v EU jsme, jako všechny čenské státy, povinni akceptovat veškerá závazná doporučení EU. Jedním z těchto doporučení je postupné zvyšování výroby energie z obnovitených energetických zdrojů. Kromě toho je třeba zaměřit se na řešení venkovské poitiky v rámci EU jako ceku a porovnávat její fungování v jednotivých zemích. Nepůjde totiž jen o probematiku dotací, využití obnovitených zdrojů energie a ochranu krajiny, ae také o posouzení všech daších mechanismů, které v zeměděství EU fungují (možnosti úvěrů, obchodně - výrobní a zeměděská sdružení apod.). Využití biomasy (biopynu) pro energetické účey vyžaduje stanovit vhodné druhy podin pro konkrétní územní podmínky (přírodní, kimatické, demografické, ekonomické a pod.) a též ú- čené druhy paiv a energie z těchto podin využitené. Zde se neobejdeme bez respektování konkrétních regionáních zváštností jednotivých mikroregionů, jejichž specifika bude nezbytné zohednit při uvažované přípravě účených podpůrných programů se spouúčastí státních prostředků. Tento požadavek je nezbytné respektovat při zpracování kompexních pozemkových úprav. Proto značné regionání rozdíy v rozvoji a ekonomické síe jednotivých regionů (územních ceků) je potřebné promítnout do konkrétních územních rozvojových koncepcí tak, aby při zpracování kompexních pozemkových úprav byy ve všech regionech, okaitách a obcích zohedněny specifické potenciáy území a byy vytvořeny podmínky pro optimání rozvoj využití půdního fondu. Na utváření venkovské krajiny a využívání půdy ve venkovských regionech s pomocí podpory ze státních zdrojů v ČR se bezprostředně podíejí aktivity tří ministerstev: Ministerstva zeměděství (MZe), Ministerstva pro životní prostředí (MŽP), Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Tyto resorty ovivňují určitým způsobem život ve venkovském regionu a zároveň účeově podporují rozvojové aktivity ve venkovském prostoru. Tato skutečnost předpokádá, že mezi těmito resorty funguje odpovídající komunikace, aby nedocházeo k nekoordinovanému a potažmo neefektivnímu využívání státních prostředků. Pro zajištění úspěšného budoucího rozvoje venkovského prostoru je proto nezbytné, aby aktivity těchto resortů ve vztahu k venkovu byy náežitě koordinovány a aby prostředky na podporu venkovských regionů byy využity nejenom k ovivňování objemu a struktury zeměděské produkce, ae také ke stabiizaci životního styu a ekoogických standardů ve venkovských regionech. Do budoucna se jeví účené vytvořit účeový fond k obnově krajiny, který bude nástrojem státu soužícím pro koordinaci podpory vyváženého rozvoje venkovských regionů a k přibížení se standardům, které jsou prognózovány v zemích EU. Předpokádá se, že od roku 2007 by měa být vytvořena Evropská venkovská Observatoř s širokým posáním soustředit a rozšiřovat osvědčené zkušenosti v rozvoji venkova a podporovat mezinárodní výměnu mezi všemi účastníky rozvoje venkova napříč ceou Evropou. Jako jedna z potenciáních dosud nedostatečně využívaných možností se výhedově nabízí biomasa, která může místně úspěšně nahradit fosiní paiva. Kromě toho využívání biomasy pro energetické účey je jistě jednou z nejekoogičtějších možností a zároveň při podpoře využívání biomasy ze zeměděské půdy se přispívá k řešení daších probémů pro řešení trvae udržiteného rozvoje venkova (osídení, údržba krajiny, zaměstnanost a životní sty). Při zpracování kompexních pozemkových úprav v naší repubice se značné regionání rozdíy v úrovni rozvoje a veikosti ekonomického potenciáu územních ceků musí promítnout i do konkrétních územních rozvojových koncepcí. Proces tvorby pozemkových úprav v jednotivých regionech, okaitách a obcích je potřebné zpracovávat s využitím možností místních obnovitených potenciáů (zdrojů energie, tradičních okáních a krajových zvykostí) a s respektováním zásad ochrany přírody a krajiny tak, že KPÚ budou pojaty jako rozhodující prostředek při zpracování prognózy optimáního rozvoje využívání půdního fondu ve venkovských regionech. 9

12 Refer t ze 3. konference ÑTv naöì zemï ñ krajina domovaì Ing. V. A. Mazín, ředite Pozemkového úřadu Pzeň Pod patronací a z podnětu exprezidenta V. Hava a místopředsedy Senátu Paramentu ČR P. Pitharta a za přítomnosti ministrů přísušných resortů se již potřetí konaa v Praze konference, která je historicky první fórum nadresortní povahy, kde se setkávají odborníci z někoika oborů, řešící českou a moravskou krajinu. Letošní ročník by zaměřen především na otázky spojené s integrací naší země a krajiny do sjednoceného prostoru Evropy. Jako jeden z nejnosnějších boků probematiky byo zařazeno zeměděství a venkov, které by měy být kíčem k budoucnosti evropské krajiny. Pozemkové úpravy byy zařazeny v tomto boku hned po úvodním referátu, který se zabýva aktivitami vastníků při přetváření krajiny. Z podmínek Jižní Moravy byy naznačeny možnosti samostatného nakádání s pozemky ze strany vastníků, jako jsou zakádání pozemkových spoků, přeskupování pozemků formou směn a daší aktivity, vedoucí ke zveebení krajiny. V této souvisosti bya vznesena kritika pozemkových úprav, které se na zákadě místních zkušeností provádí mnohdy na papíře a bez zohednění požadavků vastníků sborem zástupců. Vede této kritiky, která vycházea z okáních poznatků, by presentován reáný přínos pozemkových úprav v české a moravské krajině na příkadu Pzeňského kraje, který jasně prokáza konkrétní změny ve využívání a podobě krajiny formou vybudovaných spoečných zařízení. Je třeba opakovaně připomínat, že pozemkové úpravy jsou obor, který integruje více vědních discipin a ne každý z projektantů a úředníků je schopen je dotáhnout do reáné podoby. Jen SEMIN ÿe , Brno - Semin Geometrick p esnost ve v stavbï, p edpisy a normy, praxe, jakost, ceny, v uka na Vä; mìsto a Ëas kon nì: KongresovÈ centrum v staviötï, s B, (budova b vaèho domu techniky»svts), zah jenì v 9.00; po adate:»sgk; info: geodeti@csvts.cz nebo fce.vutbr.cz , SeË - GIS ve ve- ejnè spr vï 2005; mìsto kon nì: Junior centrum SeË; po adate: CAGI; info: , Byst ice nad Pernötejnem - Setk nì geodet 2005 (odborn, ökoìcì, spoeëensk a sportovnì akce); mìsto kon - nì: hote Skask dv r, LÌsek 52, Byst ice n. Perötejnem; po adate: KGK; info: , fafejta@ geodet.cz nebo 10 menšina odborníků je ochotna a schopna hranice mezi obory překonávat, přestože jednotivé obory mají při pozemkových úpravách stejný strategický cí tedy prostorově a funkčně optimaizovat způsoby využívání krajiny a jednotivých pozemků, které by přinesy kvaitnější život na venkově, hospodárnější využívání půdy a udržitený rozvoj místa a regionu. Ne vždy se povede získat pro věc místní komunitu a všechny vastníky, ae nikdy by se neměo stát, aby pozemkový úřad schvái projekt, který je špatný, a to ani pod takem vastníků, obce, vekopošného nájemce či jiného účastníka řízení. Veřejnost a místní komunita si také musí uvědomit, že pozemkový úřad není orgán státní moci, který vše nařídí siou své svěřené autority, ae že je především zodpovědný za vytvoření podmínek pro reaizace všech navržených a schváených změn. Aktivita by čím dá více měa přecházet na samotné vastníky, zeměděce a obyvatee vesnice tak, jako je tomu ve sjednoceném prostoru Evropy. V současné době, kdy by již podruhé předožen do Paramentu návrh na tzv. zákon o nájmu a kdy někteří vekopošní uživateé odmítají vydávat pozemky soukromě hospodařícím roníkům s cynickým odkazem na výpovědní hůtu zákona č. 229/1991 Sb., je však situace po 15ti etech demokratického vývoje v našem státě opravdu zarážející. Závěrem mého referátu mně dovote iustrovat výše uvedené přínosy či ztráty novodobých pozemkových úprav na příkadu okresů Pzeň-jih, Pzeň-město a Pzeň-sever, které byy v roce 2002 organizační změnou ministerstva integrované. Pokud pomineme viv statutárního města Pzně na příměstská katastrání území ze tvrdit, že okoí Pzně, a již na jihu či severu, má podobné podmínky jak ekoogické, tak demografické a přesto jsou výsedky za 15 et působení pozemkových úřadů v reaizaci pozemkových úprav diametráně rozdíné. Nejde tedy pouze o tzv. regionání specifika, kterými operují v diskusích někteří projektanti pozemkových úprav a úředníci, ae věc je daná metodickým přístupem a organizací ceé činnosti. Rekapituace reaizovaných spoečných zařízení na Pzeňsku Pzeň - jih Počet SZ déka(pocha) cena Poní cesty a hosp. sjezdy ,13 m ,- Územní systém eko. stabiity ,39 ha ,- Interakční prvky m ,- 2,37 ha Revitaizace toku m ,- Protierozní opatření ,61 ha ,- Vodohospodářské opatření m ,- Rybník 1 2, ,- Odvodnění 2 1,01 ha ,- Cekem ,- Pzeň město Počet SZ déka(pocha) cena Poní cesty a hosp. sjezdy ,20 m ,- Územní systém eko. stabiity 6 11,77 ha ,- Interakční prvky ,- Vodohospodářské opatření m ,- Cekem ,- Pzeň sever Počet SZ déka(pocha) cena Poní cesty a hosp. sjezdy m ,- Interakční prvky 1 1 ha ,- Cekem ,-

13 P ehed zpracovan ch projekt ponìch cest, vodohospod sk ch, protieroznìch a ekostabiizaënìch opat enì PzeÚ-jih Katastr nì zemì OznaËenÌ stavby de PD StavebnÌ n kad Rozsah Zah jenì DokonËenÌ cekov n kad KË stavby jednotka stavby stavby (vë. DPH) dèka pocha m/ha mïsìc/rok mïsìc/rok Mokrouöe PonÌ cesta Mokrouöe I m 08/ /1997 PonÌ cesta Mokrouöe II m 08/ /1997 PonÌ cesta Mokrouöe III m 08/ /1997 PonÌ cesta Mokrouöe IV m 08/ /1997 protieroznì a ochrannè zatravnïnì ,34 ha 08/ /2000 dopnïnì BC,BK ,58 ha Chv enice Chv enice I K bork m m 08/ /1993 Chv enice II Jasanka m 09/ /1994 Chv enice III (napojenì Oeön II) m 11/ /1998 Oeön u NezvÏstic Oeön I m 11/ /1992 Oeön II m 12/ /1994 Oeön III m 11/ /1995 zatravnïnì zasakovacìch p s a pr eh m (3,7 ha) m/ha biocentrum, biokoridor, interakënì prvky ,52 ha OdvodnÏnÌ Oeön ,26 ha 10/ /1997 Hradiöùsk jezd Hradiöùsk jezd I m 03/ /1999 Hradiöùsk jezd II m 03/ /1998 protieroznì zatravnïnì ,56 ha 08/ /2000 biocentrum ,00 ha 10/ /2002 Losin u PznÏ P Ìstupov cesta Losin ha 10/ /1997 Kasejovice Cesta Kasejovice m 10/ /1992 P Ìchovice Obnova ponì cesty P Ìchovice m 06/ /1998 VËtejn prava ponì cesty m 10/ /1995 Z horëiëky PonÌ cesta Z horëiëky m 08/ /1993 VËice u Bovic PonÌ cesta VËice m 12/ /1995»meÌny HPC m 11/ /2000 VPC m 05/ /2001 HPC m 10/ /1999 VPC 2 (s bodem p es VÌseck potok) m 09/ /1999 revitaizace toku VÌska m zatravnïnì ,80 ha 06/ /1999»meÌny - rekonstrukce dren ûì ,75 ha 09/ /1998 hospod skè sjezdy 3 ks / /2001 propostky VPC revitaizace toku, vegetaënì pravy é kava HPC 1 ÑK MiÌnovuì m 08/ /2002 HPC 3 ÑZa kravìnemì m 08/ /1999 protieroznì zatravnïnì ,99 ha 08/ /2000 interakënì prvky ,37 ha 08/ /2001 biokoridor ha 10/ /2002 hosp. sjezd / /2002 Star Pzenec HPC m 05/ /2004 P estavky u Dneöic PonÌ cesta HPC m 08/ /2001 PonÌ cesta HPC 2 + HPC m 08/ /2002 protieroznì zatravnïnì ,92 ha 09/ /2001 protieroznì opat enì ,00 ha ponì cesta HPC m 09/ /2002 SobÏkury VPC m spojka ponì cesty a sinice m 07/ /2000 AOPK, O ,84 ha 08/ /2001 vodohosp. opat enì v r mci KP m 10/ /2002 hospod. sjezd / /2002 jezd u Horöic revitaizace toku, vegetaënì pravy m Tym kov PonÌ cesta HPC m 05/2004 8/2004 PonÌ cesta VPC m 05/2004 8/2004 rybnìk, meandry, stabiizaënì prahy , ha/m 07/ /2004 PonÌ cesta VPC 14 + v ökopis m 05/2004 8/2004 Sedec u St. Pzence OP PJ ,52 ha 08/ /00 MiÌnov ponì cesta VPC 5 ÑK ho eì m zeeú iniov m protieroznì meze ks ponì cesta VPC 4 ÑH ebenovkaì m 11

14 PzeÚ-mÏsto Litice u PznÏ - KPU Biokoridor 97k02+zatravnÏn p s(ppc I) KË 1,40 ha 04/ /2000 zpr toënïnì a obnova toku VP II KË m 07/2001 Obnova odvod. Soustavy p Ìkop VP IV a,b KË 1120 m 05/2001 Zpr toënïnì a obnova toku VP V KË 320 m 10/ /2003 Rek. st vajìcì ponì cesty VP IV KË 680 m 10/ /2003 Litice u PznÏ - JPU Hospod skè p ejezdy KË 7 m /1995 /1995 v staba po. Cesty KË 231 m /1995 /1995 Rekonstrukce po. Cesty-Cih sk KË 255 m 09/ /1995 Rekonstrukce po. Cesty-Nad H bitovem KË 410 m 09/ /1995 Rekonstrukce po. Cesty-Za Kosteem KË 1200 m 10/ /1995 RadËice u PznÏ-KPU PonÌ cesta PC 1, PC 1-1, PC KË 1891m 04/ /1999 Biokoridor 03k KË 0,1408 ha 10/ /1999 RadËice u PznÏ-JPU Biocentrum 04c KË 1,60 ha 04/ /2001 Biokoridor 04k01-ätÏp nova aej KË 1,11 ha 04/1996 /2001 Rekonstrukce po. Cesty KË 1590m 10/ /1994 Rekonstrukce po. Cesty KË 1484 m 10/ /1994 Rekonstrukce po. Cesty u mostu KË 11/ /1995 Rkonstrukce po. Cesty koem biocentra KË 545 m 06/ /1996 P Ìkop RadËice-SkvrÚany KË 234 m 04/ /1997 Rek. Po. Cesty RadËice-v chod A KË 817 m 04/ /2002 Rek. Po. Cesty RadËice-v chod B KË 772,4 m 04/ /2002 PonÌ cesta Sytn KË 360 m 04/ /2002 prava sjezdu ponì cesty U Beneöe KË 10 m 09/ /2002 Boûkov-JPU Rekonstrukce po. Cesty- V BukovÈ KË 990 m 02/ /1994 Rekonstrukce po. Cesty- ävabiny + nov KË 2252 m+ 335 m 06/ /1993 Rekostrukce po. Cesty-V Z vrtku + nov KË m 11/ /1993 Hospod sk p ejezd KË 4 m 12/ /1994 PzeÚ JPU Rekonstrukce po. Cesty-kiometrovka KË 1000 m 11/ /1992 Lobzy JPU Rekonstrukce po. Cestyó Na HranÏ KË 128 m 11/ /1995 Doubravka Rekonstrukce ponì cesty jezd KË 693 m 10/ /1995»ernice-RadobyËice Rek. PonÌ cesty»ernice-radobyëice KË 1768,8 m 02/ /1996 SkvrÚany - JPU Rekostr. Po. Cesty SkvrÚany m X.95 XI.95 Rek.po.cesty SkvrÚany+nov m IV.98 V.98 Rek.ponÌ cesty SkvrÚany III KË 881 m 08/ /2000 Troj henìk-technikov -v sadba aej. Strom KË /1999 /2000 Biocentrum 94c03, 94c02-zatravnÏnÌ KË 4,8 ha /2001 /2001 ProËiötÏnÌ odvod. P Ìkopu KË 100 m /2002 /2002»erv. Hr dek- jezd Rekonstrukce ponì cesty KË m 07/ /1997»erven Hr dek -JPU Rekonstr. Po.cesty-Za humny KË 1160 m 11/ /1992 OvodÚovacÌ p Ìkop, propustek KË 100 m /2002 /2002 prava ponì cesty PC IV KË 660 m /2002 /2002 PonÌ cesta VPC I KË 548 m 11/ /2003 PonÌ cesta VPC II KË 300 m 11/ /2003 PonÌ cesta VPC III KË 406 m 11/ /2003 Rekonstrukce ponì cesty PC IV (HPC 2) KË 660 m 04/ /2003 Biokridor 64k KË 2,7153 ha 03/ /2003 PzeÚ - sever D evec SO-1 PonÌ cesta m 06/ /200 HodynÏ OzeenÏnÌ ponì cesty I ha 06/ /200»ernÌkovice PonÌ cesta C v ökopis+zmïna m 04/ /

15 Reaizace cestnì sìtï ÑMratice - ponì cestyî v okrese Louny Ing. M. Nýdrová, MZe ZA a PÚ Louny PozemkovÈ pravy Pozemkový úřad Louny s využitím podpory fondu EU SAPARD reaizova cestní sí v k.ú. Mradice, která bya součástí spoečných zařízení schváených kompexní pozemkovou úpravou. Ceková déka cestní sítě je 4142 m. Cekové nákady na výstavbu činiy ,- Kč včetně DPH. Nákady na pořízení projektové dokumentace byy ,- Kč vč. DPH, ostatní nákady spojené s reaizací stavby činiy ,- Kč. cesta C3 směrem k obci cesta C5 v průběhu výstavby Stavba bya zahájena a u- končena Výstavbu prováděa na zákadě výběrového řízení (de Evropské příručky) firma EKOSTAVBY s.r.o. Louny. Cestní sí se skádá ze dvou okait. První okaita z cest C5 a C2 s dvěma vyústěními na sinici III. třídy. Druhá okaita opět ze dvou cest s jedním vyústěním na sinici a jedním úvozovou cestou přímo do obce. Právě vyústění do obce před dokončením stavby byo před- Českomoravská komora pro pozemkové úpravy ve spoupráci s Ministerstvem zeměděství ČR Ústředním pozemkovým úřadem V s zvou na ceost tnì semin POZEMKOV PRAVY Z POHLEDU Z KONA Ë. 40/2004 Sb. O VEÿEJN CH ZAK ZK CH, VE ZNÃNÕ Z KONA Ë. 436/2004 Sb. A Z KONA Ë. 437/2004 Sb. Kon se ve dvou termìnech: 1. Pro PozemkovÈ ady a ZemÏdÏskÈ agentury Ve Ëtvrtek dne 17. b ezna 2005 v Praze, budova»svts, NovotnÈho vka 5, Praha 1, mìstnost Ë. 417, IV. patro, hod. VoûnÈ pro P a ZA = 350,- KË. 2. Pro Ëeny»MKP a ostatnì z jemce V p tek dne 15. dubna 2005 v Praze, budova»svts, NovotnÈho vka 5, Praha 1, mìstnost Ë. 417, IV. patro, hod. VoûnÈ pro Ëeny 350,- KË, pro ostatnì 600,- KË. ËastnÌci dostanou texty k p edn öce na CD. UPOZORNÃNÕ: V p ÌpadÏ vekèho z jmu budeme semin opakovat jeötï v daöìm termìnu, kter vëas ozn mìme pozdï p ih öen m z - jemc m, na kterè se v uveden ch termìnech nedostane. vyústění cesty C3 do obce mětem připomínek města Postooprty na podkadě připomínek občanů. Stavební firma na zákadě objednávky města dořešia odvod deš ové vody na návsi, což již nebyo předmětem projektu. Pozemkový úřad technický dozor stavby zajiš ova dodavatesky včetně provedení kontroních měření v průběhu výstavby, což se nám již na zákadě minuých zkušeností osvědčio. V průběhu výstavby nebyy žádné jiné vážné probémy a stavba bya v termínu řádně koaudována. Kromě dodavateského dozoru průběh stavby sedovaa a kontroovaa převážně ing. Brabcová, pracovnice pozemkového úřadu. SdruûenÌ vodohospod»r, Obast Kutn Hora a Ministerstvo zemïdïstvì Odbor ZA a P Kutn Hora V s zvou na X. konferenci VODA A POZEMKOV PRAVY, kter se bude konat ve dnech 10. aû 12. kvïtna 2005 v KutnÈ Ho e Program je uve ejnïn na internetu: Kontakt: Ing. Petr L zúovsk, P Kutn Hora, te , E-mai: Petr.Laznovsky@mze.cz detai mostku na cestě C2 ODBORN AKCE - SDRUéENÕ VODOHOSPOD ÿÿ»r P edseda: Vok MALÕNSK, CSc., Te.: (po r nu) XX. SETK NÕ VODOHOSPOD ÿÿ Po d ObastnÌ sdruûenì vodohospod. TermÌn: kvïtna 2005 MÌsto: Kutn Hora Odborn garant: Ing. Jan L zúovsk J.aznovsky@quick.cz OrganizaËnÌ garant: Ing. Frantiöek Kujan, frantisekkujan@zdirec.net 13

16 Z kadnì vzorce (agoritmy) v voje krajiny Ing. Vadimír Mackovič, mackovic@u-24.cz K vymezení rámcových mantineů probíhající diskuse o pánování krajiny či krajinném pánování je vhodné zrekapituovat zákadní vzorce (agoritmy), které určují, podmiňují či jen ovivňují vývoj krajiny. Aktuání stav krajiny ve sedovaném prostoru představuje výsednici jejich souběžného, případně střídavého působení v území. Pokud nejsou v připravovaných krajinářských koncepcích či zásazích do území zohedněny atributy vývoje krajiny v daném prostoru, nespní reaizované řešení očekávaný záměr. Jaké vzorce (agoritmy) mám na mysi? Přírodní vzorec (agoritmus) Přírodní vzorec (agoritmus), pode kterého se již po miiony et utváří zemský povrch, a který podmiňuje vývoj bioogického života na Zemi, charakterizují násedující zákadní atributy: n Povaha prostředí Každé místo na povrchu naší panety se iší topoogií, geoogickým sožením a kimatem. Rozdíy v životních podmínkách pro organismy jsou dány především: geoogickým utvářením území vodním režimem území topoogii území různou mírou dopadajících sunečních paprsků Odpovídající znaost povahy řešeného prostředí patří mezi výchozí informace, které jsou nezbytné pro kvaitní návrh krajinářského opatření. Zásahy do území (napříkad povrchová těžba a násedná rekutivace, terasování, bokace zeměděských pozemků, ukádání odpadů, hušiny; nebo v ceopanetárním měřítku kácení deštných praesů, překádání vodotečí apod.) mění vodní režim a topoogii území, geoogické utváření svrchní vrstvy, mikro či makrokimatické podmínky apod.. Změněny jsou podmínky jak pro stávající, tak i pro navrhované druhy, respektive spoečenstva. n Suneční záření Havní bioogické procesy závisí na suneční energii, která dopadne na zemský povrch, a kterou se podaří rostinám upoutat při fotosyntéze. Podmínky pro fotosyntézu ovivňuje řada faktorů a patří mezi ně i krajinářské úpravy či provedené změny využití území (zvyšují nebo naopak snižují množství odražených sunečních paprsků, mění podmínky osunění a přistínění apod.). n Kooběh vody Rozdíné zahřívání zemského povrchu způsobuje změny skupenství vody. Zemská přitaživost a skonitost terénu, charakter půdního profiu a podoží v kombinaci s různým skupenstvím vody (vypařování, kondenzace, vodní srážky, infitrace) vytváří kooběh vody. Míru dostupnosti vody ze zařadit mezi zákadní kritéria, která podmiňují vývoj přírodních spoečenstev. Znaost vodních poměrů v území a posouzení zpětné vazby navrženého řešení na vodní režim území patří mezi daší předpokady kvaitního krajinářského návrhu. Zásahy do území představují veké riziko z hediska jejich negativních dopadů na vodní režim území. Zpětná vazba negativních dopadů: není často prvopánově zřejmá často se projeví v jiné části území se projeví po deším období, kdy už nebude zřejmý primární podnět 14 n Rozmanitost organismů a nepravidenost jejich rozmístění Rozmanité typy organismů nejsou rozmístěny náhodně. Nejsou ani jako homogenní směs rovnoměrně rozoženy na zemském povrchu. Z hediska ekoogie je možné specifikovat vztahy mezi bioogií různých druhů a povahou prostředí v ostrůvcích,ve kterých se vyskytují. Tento přístup zdůrazňuje rysy zváštní bioogie různých druhů s typickými vastnostmi prostředí, které tyto druhy obývají. Existuje i opačný přístup, který zkoumá proč jsou z většiny prostředí jednotivé druhy vyoučeny. Krajinářská opatření musí při návrhu jednotivých druhů vycházet z jejich požadavků na potenciání vztahy s prostředím řešeného území. n Přírodní výběr Podstata přírodního výběru spočívá v tom, že organismy se vyrovnávají se svým prostředím tím, že jsou nejzdatnější z přítomných. To souvisí mimo jiné se skutečností, že organismy jisté generace jsou přizpůsobeny prostředí v důsedku evoučního vývoje předchozích generací. Dědičné vastnosti organismu jsou důsedkem minuosti, a nikoi anticipací přítomnosti či budoucnosti. Krajinářská opatření mají vycházet ze znaosti aktuáního stádia evoučního vývoje přírodních spoečenstev v daném prostoru. Navržený sortiment vegetace musí akceptovat axiomy přírodního výběru a mě by i zohednit předpokádaný vývoj podmínek v řešeném území. Reaizací úprav krajiny nebo zásahů do území jsou obvyke pozměněny podmínky v prostředí a ty pak v průběhu evoučního vývoje mohou ovivnit původní druhovou skadbu organismů. (Příkadem může být pozměněné městské prostředí, ze kterého původní organismy mizí nebo se evoucí násedné generace přizpůsobí a nebo dominují organismy se širokými vaenčními předpokady potkani, houbi apod.). Sožitost a neprobádanost těchto vazeb může dokresit násedující skutečnost. Ve zcea nepůvodních přírodních podmínkách, které představují napříkad hady a odvay na Kadensku byy objeveny vzácné a ohrožené organismy, které byy původně vázány na jiné biotopy. n Organismy jako potravní zdroje Autotrofní organismy (zeené rostiny a některé bakterie) asimiují anorganické átky a vytvářejí organické moekuy (proteiny, sacharidy atd.). Ty se stávají zdrojem pro heterogenní organismy (tj. organismy, které vyžadují zdroje v organické, energeticky bohaté formě) a účastní se ceého řetězce dějů, ve kterém se každý spotřebite zdrojů stává naopak zdrojem pro dašího konzumenta. Na každém čánku potravního řetězce ze obvyke rozišit tři cesty vedoucí k daší trofické úrovni (rozkad; cizopasnictví a predace). S tímto axiomem souvisí napříkad potřeba ochrany vysazené vegetace před okusem, škody na zeměděských podinách či chovaných zvířatech způsobené voně žijící zvěří (napříkad černá zvěř a zeměděské podiny, vci a pasené ovce, kormoráni a kapři chovaní v rybnících, bobři a správa vodních cest, soni na afrických poích atd.). n Prostor jako zdroj Všechny živé organismy zaujímají prostor a v jistém smysu o tento prostor neustáe soutěží (napříkad rostiny o světo či jiný zdroj, který je v daném prostoru k dispozici).

17 Prostorové řešení úprav krajiny ze posuzovat z různých hedisek. Patří mezi estetická kritéria, ae ovivňuje i boj o prostor, který mezi sebou svedou navržené organismy případně s organismy expandujícími z okoní bioty. n Ekoogická nika Organismy mohou přežívat, růst, rozmnožovat se a zachovávat životaschopnou popuaci jen v určitém spektru podmínek a zdrojů, které je označeno pojmem ekoogická nika. Ta je charakteristikou organismu a tím i charakteristikou ceé popuace. Naopak stanoviště neboi biotopy jsou reáná místa a jako taková poskytují větší počet nik (napříkad esní biotop). Zásahy do území mění či ruší stávající stanoviště a vytváří nová. Případně, v závisosti na veikosti investičního záměru, může být zničena ceá ekoogická nika. U záměrně komponovaných krajinných úprav mohou být naopak vytvořeny nové biotopy. n Ekoogie spoečenstev Spoečenstvo je souborem popuací různých druhů, které se spoečně vyskytují v prostoru a čase. Spoečenstvo není jen pouhým souhrnem druhů, z nichž se skádá, ae souhrnem druhů a jejich vzájemných interakcí. Žádný ekoogický systém neze posuzovat odděeně od prostředí v němž se vyskytuje. Logicky z toho ze odvodit, že zásahy do území se promítají do ekoogie spoečenstev. Změny území, které v něm snižují různorodost podmínek (heterogenitu prostředí) snižují také jeho ekoogickou stabiitu. n Sukcese Nesezónní, směrovaný a spojitý proces koonizace a zániku popuací jednotivých druhů v určitém místě, tak ze charakterizovat pojem sukcese. Někoik studií rostinných spoečenstev naznačuje postupný růst druhového bohatství během sukcese. Tento nárůst bu pokračuje až do bodu kimaxu, nebo se díky ztrátám pozdně sukcesních druhů vyvíjí částečně opačně. K primární sukcesi dochází na nově obnaženém povrchu, který dříve neovivňovao žádné spoečenstvo (např. nově vytvořené písečné přesypy, proud ávy apod.). Pokud je odstraněna z obasti částečně či úpně vegetace, ae zachovaa se dobře vyvinutá půda se semeny a spórami (napříkad v důsedku požáru) nazýváme vytvořený sed druhů sukcesí sekundární. Někteří ekoogové se domnívají, že kimaxové stádium je jako imita, ke které se přírodní spoečenstva sukcesí bíží, ae v důsedku katastrof (napříkad požáry, zemětřesení, kosmické jevy, sopečná činnost apod.) ji nikdy nedosáhnou. V našich podmínkách je pro většinu území nejvyspěejším, závěrečným (kimaxovým) rostinným spoečenstvem es. Kimaxové spoečenstvo se vyvíjí bez vivu a zásahu čověka v přírodních podmínkách pod vivem makrokimatu přísušného území. Odpovídá kimaticky podmíněným závěrečným stavům vývoje půd a reiéfu. Zásahy do území obvyke mění fázi sukcesního vývoje (zornění, skrývka povrchových vrstev, těžba nebo naopak záměrná revitaizace devastovaných poch). n Stabiita spoečenstva Stabiita spoečenstva je měřítkem jeho citivosti vůči narušení. Stabiní spoečenstva de definice přetrvávají. Se stabiitou souvisejí pojmy pružnost a odonost, křehkost a stabiita okání či gobání. V různých prostředích se může stabiita měnit. Existuje vztah mezi druhovým bohatstvím a prostorovou heterogenitou abiotického prostředí. Vyšší heterogenita prostředí znamená větší rozmanitost zdrojů. Lidská činnost obvyke heterogenitu prostředí snižuje a tím i stabiitu spoečenstev. Příkadem mohou být esní monokutury nebo zeměděská produkce, při které jsou jednotivé druhy pěstovány obvyke jako monokutury na rozsáhém území. Pro zeměděskou vekovýrobu jsou upravovány přírodní podmínky v daném území (např. vodní režim odvodněním či závahou; dodáváním živin) tak, aby vyhovovay pěstovaným podinám a používané mechanizaci (veikost a tvar zeměděských boků, zarovnávání terénní čenitosti, odstraňování přírodních překážek jako jsou napříkad meze, drobné vodoteče, mokřady, stromové vegetace, která kompikuje pohyb mechanismů v ú- zemí apod.). Ekoogická stabiita území je snížena a v případě přírodních katastrof dochází k diskusím, do jaké míry byy škody nevyhnutené a do jaké míry jsou zaviněny idskou činností (viz diskuse o smrkových monokuturách po vichřici ve Vysokých Tatrách či o retenční schopnosti krajiny po dvojích zápavách v ČR). Díčí komentář Pode přírodního vzorce se vyvíje život na Zemi po douhé miiony et. Přírodní výběr, sukcese, potravinové řetězce, konkurence, ekoogická stabiita spoečenstev a daší atributy přírodního agoritmu v kombinaci s přírodními katastrofami (zemětřesení, požáry apod.), určovay vývoj organismů, přírodních spoečenstev, krajinných segmentů i krajiny jako ceku. Bioogické a geoogické hodiny představovay zákadní poměrové měřítko vývoje krajiny. Situace se postupně začaa měnit s vyčeňováním idské popuace, která si stáe více přizpůsobuje prostředí a s narůsůtající intenzitou využívá přírodní zdroje. Do přirozeného kooběhu živin a energie jsou uvoňovány cizorodé átky, energie, která bya vázána před miiony et apod. Změny prostředí měy původně okání význam (např. vypaování esů začínajícími zeměděci), ae v současné době některé z nich mají ceopanetární dopad (např. kácení deštných praesů, mořský ryboov). Atributy přírodního agoritmu (ekoogická stabiita, sukcese, univerzaita a speciaizace organismů apod.) vrací do území formy života, které odpovídají pozměněným podmínkám prostředí, jež vzniky v důsedku přírodní katastrofy nebo idské činnosti. Stáe aktuánější se však stává otázka, kde je hranice nevratných změn, či jaká míra zásahů do přírodního prostředí ještě nepovede k takovým změnám životních podmínek, kterým by se již idská popuace nebya schopna přizpůsobit. Nezbytnost zajistit podmínky pro upatnění přírodního vzorce reaguje idská spoečnost mimo jiné předpisy o ochraně přírody a krajiny. V praxi se tato skutečnost projevuje mimo jiné vyhašováním zváště chráněných území přírody a krajiny. V nich má být zajištěn režim, ve kterém budou v potřebném rozsahu zachovávány atributy přírodního agoritmu. Existuje řada různých přístupů, které jsou různě kombinovány a preferovány. Jsou chráněny organismy, které jsou ohroženy nebo jimž dokonce hrozí vyhynutí. V jiných případech jsou chráněny jednotivé jedinečné nebo reativně zachovaé biotopy. Ekosystémový přístup, ochranu spoečenstev a utváření krajinných segmentů mají zajiš ovat vekopošně chráněná území. Systémový přístup k upatnění přírodního agoritmu zaveda teorie územních systémů ekoogické stabiity. Ochranu organismů i biotopů na evropské úrovni upatňuje Natura Z hediska reativně nízkého (v současné době existují rozdíné názory. Jedny tvrdí, že chráněných území je nedostatek a naopak z hediska potřeb běžného idského života představují chráněná území nadbytečný imit pro čerpání přírodních zdrojů) podíu zváště chráněných území jsou však rozhodující podmínky a pravida obecné ochrany přírody a krajiny. Produkční vzorec (agoritmus) Lidská popuace stáe intenzivněji využívá přírodní zdroje pro své potřeby a mění přitom přírodní poměry v krajině. Část těchto aktivit ze souborně označit jako hospodářská činnost či 15

18 ekonomické aktivity. Níže popsané produkce mají své charakteristické atributy, ze kterých vypývá rozsah a intenzita souvisejících změn prováděných v krajině. Hospodářská činnost (přísušný produkční agoritmus) obvyke představuje protikad k přírodnímu agoritmu. Mezi spoečné znaky hospodářských aktivit především patří: snaha - maximaizovat zisk - minimaizovat nákady vastnictví očekávaná návratnost investice Produkční vzorec (agoritmus) charakterizují zákadní atributy: n Zeměděská výroba Lov zvířat ze ještě považovat za formu predace. Pastevectví a záměrné pěstování podin však již vyvoao potřebu úprav krajiny (pastviny, poe). Zvyšující se požadavky na zeměděskou produkci postupně vyvoávay: rozšiřování podíu orné půdy a hospodaření i v méně vhodných přírodních podmínkách upravování vodního režimu území (odvodnění, závahy) používání cizorodých átek (hnojiva, pesticidy apod.) upravování veikosti a tvaru zeměděských pozemků de parametrů vekovýrobní techniky a použité technoogie pěstování monokutur na rozsáhých pochách zavádění nepůvodní organismy (šechtěním, gobaizací zeměděské produkce). Všechny tyto skutečnosti výrazně ovivňují utváření krajiny, která je přizpůsobována potřebám zeměděského hospodaření. Krajinné prvky v zeměděském území se podstatně odvíjí od způsobu obhospodařování zeměděských pozemků. Jedná se napříkad o: průchodnost územím (potřeba účeových komunikací) rozmístění neesní vegetace (existence či neexistence doprovodných dřeviny podé účeových cest, remízky omezení pro mechanizaci, potřeba pochy, ze které není přímá produkce, nákady na nezbytnou údržbu) rozožení druhů zeměděské půdy v území (orná půda, trvaé travní porosty, sady apod. závisí na zaměření a záměrech vastníka respektive uživatee zeměděských pozemků) zarovnávání terénu pro vekovýrobní techniku (zatrubňování drobných vodotečí, zavážení terénních depresí, rušení mezí, terasování území, vytváření půdních ceků sučováním pozemků s rozdínými půdními podmínkami apod.) Ekotonové prostory (hraniční území na styku různých druhů pozemků jako napříkad es zeměděský pozemek), které jsou významné pro heterogenitu prostředí a jsou důežité pro kompoziční detai území a jeho estetické parametry jsou z hediska zeměděské produkce obvyke ztrátové (stromy jako konkurenti zeměděských podin z hediska živin či osunění, spásání zvěří). Specifickým probémem zeměděské krajiny českých zemích v současné době představuje vastnictví zeměděských pozemků. Pro někoik generací bya přerušena vastnická vazba k zeměděským pozemkům. Pocit rodové sounáežitosti s budoucími generacemi představuje totiž pro zeměděství důežitou zpětnou vazbu a snižuje pravděpodobnost kořistnického způsobu hospodaření. Institut vastnictví neby dosud v ČR zcea obnoven. A i v případech kdy jsou vastníci zeměděské půdy zřejmí, obvyke zeměděsky nehospodaří (převážná část zeměděské půdy je pronajata). Zeměděská půda představuje více než poovinu výměry ČR. Zeměděská výroba proto představuje krajinotvorný činite s největším pošným dopadem. n Lesnictví Jiný příkad produkčního agoritmu představuje cíené pěstování dřevní hmoty a její násedná těžba. V historii jsou známy příkady, kdy okamžitá veká poptávka po dřevě (výroba odí, výroba dřevěného uhí pro hutnictví apod.) změnia přírodní poměry v území (devastovaa) i v kontinentáním měřítku. Tržní podstata esního hospodaření vede k záměrnému pěstování monokutur stromů, které jsou vhodné pro průmysové zpracování i když neodpovídají daným přírodním podmínkách. Monokutury v nevhodných přírodních podmínkách snáze podéhají přírodním kaamitám, jsou ekoogicky abinější. Do esního hospodaření, jehož výsedky se projeví za někoik desítek et (mýtní doba se pohybuje v rozpětí et), se výrazně promítají atributy přírodního agoritmu. Na rozdí od zeměděské půdy, má es douhodobou tradici esnického pánování. Jeho prostřednictvím se seduje v esích nezbytný veřejný zájem. Jedná se napříkad o zajištění mimoprodukčních funkcí esa v místech, kde mají zvýšený význam či stanovení nezbytné míry ekoogické stabiity esa. I přes douhodobou tradici (z hediska idských měřítek) esního pánování nemá řada probémů esního hospodaření jednoznačnou odpově. Jako příkad ze uvést probíhající diskuse, zda při kůrovcových kaamitách kácet i v 1. zónách NP Šumava, v jakém rozsahu obnovit es ve Vysokých Tatrách a v jaké druhové skadbě. Mezi diskusní záežitosti současné krajiny v ČR ze zařadit také uvádění zeměděské půdy do kidu zaesněním. Lesní porosty představují důežité a výrazné krajinotvorné prvky. Uvedení zeměděské půdy do kidu zaesněním představuje příznivější řešení než jejich zastavění, zpevnění apod. Zaesnění, které je ve veřejném zájmu, podporuje stát dotacemi. Mezi havní kritéria pro přiděení dotace patří kvaita zeměděské půdy. Daší krajinářská hediska a systémový přístup k zaesnění však není upatňován. Les pokrývá více než třetinu území ČR a patří mezi nejvýznamnější sožky krajiny, od které se odvíjí ekoogická stabiita či abiita území jako ceku. n Těžba nerostných surovin Daší hospodářská činnost, která výrazně mění krajinné poměry, představuje těžba nerostných surovin. Povrchová těžba v dobývacím prostoru zcea zničí stávající biotopy a spoečenstva na ně vázaná. V závisosti na rozsahu těžby, ovivní vodní režim území, konfiguraci terénu, případně i mikro či mezokimatické podmínky v území. Hubinná těžba utváření krajiny přímo neovivňuje. Druhotně se projevuje pokesy terénu či ukádáním hušiny v odvaech na povrchu. I hubinná těžba může ovivnit režim podzemních vod (viz douhotrvající diskuse o vymezení rozsahu těžby nerostných surovin ve vztahu k riziku ztráty mineráních a ázeňských zdrojů). Postupně se zvětšuje spektrum nerostných surovin a jejich ožisek, které jsou vhodné k těžbě. S úbytkem rozsahu nerostných zásob se stává ekonomicky přijatená těžba i v obtížných podmínkách. Zvyšuje se tak rozsah krajinných segmentů, které jsou těžbou znehodnoceny. Některé technoogie těžby mají vysoké riziko poškození životního prostředí v případě havárie (těžba ropy v moři, těžba zata ouhováním kyanidem apod.). Násedná rekutivace vytěžených prostor patří spou s přírodním procesem mezi nejdůežitější krajinotvorné činitee. 16

19 n Vodní nádrže Zásoba vody pro různé účey (pitná, závaha, rekreace apod.) a zejména energetický potenciá vody, vypývající z topoogie terénu, bývá využíván ve vodních eektrárnách. S vybudováním vodních nádrží souvisí různě rozsáhé úpravy terénu, změny vodního režimu území, ovivnění mikro či mezokimatických podmínek v území. Dosud nejsou dána jednoznačná kritéria, pro vyhodnocení přínosů a negativ vodních nádrží. Týká se to zejména těch, které svým rozsahem přesahují měřítko území. Obdobně ze diskutovat o reguaci vodních toků, které bývají násedně využívány jako vodní cesta nebo se tak snižuje pravděpodobnost zápav vybraných krajinných segmentů (obvyke sída či jejich části). Díčí komentář Mezi spoečné atributy jednotivých modifikací produkčního agoritmu především patří: zisk pro který je hospodářská činnost provozována. Snaha po maximaizaci zisku mimo jiné vede k minimaizaci nákadů. To se může napříkad negativně promítnout v šetření na krajinných opatřeních. návratnost investice u hospodářské činnosti se předpokádá, že vožené prostředky se investorovi navrátí. Rychost návratnosti patří mezi havní kritéria úspěšnosti tržního hospodaření tržní prostředí produkce se upatňuje na trhu. Intenzita a rozsah hospodářské činnosti souvisí s nabídkou a poptávkou přísušné komodity. V případě maé poptávky může být hospodářská činnost přerušena či ukončena bez na ohedu na negativní dopady, které to může v krajině vyvoat (např. roztěžená ožiska, zeměděské pozemky ežící adem). gobaizace činnosti ve srovnání s přírodním agoritmem má produkční agoritmus gobání charakter. Vstupy a výstupy do produkčního agoritmu nemají obvyke přímou vazbu na prostředí ve kterém je hospodářská činnost provozována. zákadní časové poměrové měřítko se pohybuje v rozpětí cca et až desítek et a souvisí s ekonomickými atributy produkčního agoritmu (výrazný rozdí od přírodního agoritmu). S vývojem idské spoečnosti se zvětšuje rozsah území, které byo pozměněno de atributů produkčních agoritmů. Z hediska kritérií přírodního vzorce se jedná o krajinné segmenty s výrazně nižší ekoogickou stabiitou až ekoogicky abiní. Používají se ve větší míře cizorodé átky, Produkční vzorce jsou zaoženy na potřebě vkádat energii (doprava, technoogické operace, hnojiva, ochrana organismů) a tím není energetická biance není uzavřená, cíenými formami hospodaření se snižuje heterogenita prostředí. Pokud se v produkčním území vyskytnou původní či přírodě bízké organismy (rostinné i živočišné) jsou obvyke považovány za škůdce (peve, okus apod.). Produkční segmenty krajiny, na kterých není prováděna přísušná činnost, ztrácejí charakter kuturní krajiny, ae nemají ještě parametry přírodní krajiny. Nastupuje počáteční fáze sukcese. Ze semenné banky se začnou upatňovat pevee, které byy potačovány chemicky či technoogií hospodaření. Nastupují invazní organismy. Ranná sukcesní stádia nespňují požadavky a parametry obytné krajiny. Sídotvorný vzorec (agoritmus) Zjednodušeně řečeno, když idé opustii jeskyně a objeviy se první pokusy s budováním obydí, začao přizpůsobování krajiny potřebám idského bydení. V průmětu sídení struktury do území ze pracovně rozišit zastavěné území síde, koridory technické infrastruktury a sídení ekotony. n Zastavěná území síde Zastavěné území síde a zejména sídeních agomerací, patří mezi nejvýrazněji pozměněné krajinné segmenty. Ve srovnání s přírodním prostředím, ze charakterizovat typické znaky zastavěných území násedovně: vysoký podí zpevněných a zastavěných poch změněný vodní režim území a narušený kooběh vody (důežitá charakteristika ve vazbě na skutečnost, že většina síde bya zaožena v bízkosti vodních toků) v zastavěných územích jsou výrazně zastoupeny nepůvodní organismy (rostinné i živočišné) většina přírodních podmínek (půdní, tepotní, mikrokimatické apod.) je pozměněna vysoká koncentrace škodivin (znečištění ovzduší, odpady, huk) pošné rozšiřování zastavěného území síde n Koridory technické infrastruktur Postupný vývoj sídení struktury zvyšuje nároky na vzájemné propojení vybraných síde. S narůstající gobaizací se zvyšují nároky na parametry dopravní sítě. Roste transport osob, energie, produktů a surovin. Technická infrastruktura jednak přímo zabírá části území a jednak krajinu čení na díčí části. Mezi havní kritéria trasování infrastruktury patří docíení nízkých reaizačních nákadů. To násedně vede k vytváření často neogické segmentaci krajiny (veikostní, funkční) a jsou narušeny přirozené vazby v krajině. V území působí technické koridory jako bariery pro větší či menší počet organismů vyskytující se v území. Gobání charakter transportu přispívá k zavádění nepůvodních organismů. Technická infrastruktura zvyšuje míru rizika, že při nehodě či jiné neobvyké situaci, bude poškozen navazující krajinný segment nebo jeho některé hodnoty. n Sídení ekoton Prostor navazující na zastavěné území síde pní řadu protichůdných funkcí a ze jej označit jako sídení ekoton. Střetávají se v něm prakticky všechny agoritmy vývoje krajiny. Aktuání jsou zejména prostory těsně navazující na sído, protože představují potencionání prostor pro daší pošný rozvoj zastavěného území. Přitom se v zázemí síde vyskytuje řada krajinných segmentů se zvýšenou hodnotou, která by měa být douhodobě zachována. V současné době převažuje přístup k sídenímu ekotonu jako potenciáně nejjednodušší zhodnocení zeměděských pozemků jejich převedením na pozemky stavební. Daší funkce tohoto prostoru, zejména ty, které ze označit jako veřejný či obecní zájem jsou na okraji zájmu veřejnosti. (Lze naézt ae i jiné přístupy. Napříkad město Hradec Kráové systematicky, po někoik staetí, kupuje esy v zázemí města. Již v roce 1307 dostao Město Hradec Kráové darem esy od římského kráe Abrechta. Největší část esů získao město v roce 1931 odkoupením části Paaviciniho panství. V současné době nabízí esy v zázemí města 150 km upravených esních cest, značené turistické stezky, cykistické trasy i cesty pro jezdecké koně a u nich odpočinková zařízení v podobě atánů, aviček a stoků. Tato deší informace o jednom městě naznačuje jaký význam pro řešení krajiny má tradice, kontinuita a důsednost.) Nejčastěji v sídeních ekotonech se ze setkat s komponovanými krajinnými segmenty. K záměrným úpravám krajiny dochází za spnění někoika předpokadů: vastník či vastníci nemovitostí komponované části krajiny s úpravami souhasí 17

20 s ohedem na skutečnost, že výsedného efektu krajinářských úprav je dosaženo po deším období, je nutné předpokádat, že i násedníci vastníků budou mít zájem zachovat a udržovat cíeně komponované segmenty krajiny existuje finanční zdroj, ze kterého jsou úpravy krajiny - reaizovány - násedně udržovány idea zadání řešení krajinářské kompozice má svého konkrétního nositee, který může pnit roi oponenta projektové přípravy krajinářských úprav V našich podmínkách, v současné době ze jen obtížně napnit všechny předpokady pro reaizaci komponované krajiny. Vastnictví pozemků není dosud jednoznačně dořešeno. Vastníci rozsáhejší pozemkové držby nemají potřebu zadávat krajinářské úpravy. Obdobná situace je s využitím voných investičních prostředků. Obce a města řeší obvyke naéhavější záežitosti jako je technická infrastruktura, doprava apod. (Z anketního šetření 78 měst ČR vypynuo násedující pořadí sedovaných obastí. Čím vyšší priorita tím menší počet bodů. Rozpětí byo 1 8. Doprava 2,5; infrastruktura 3,3; byty 4,1; investoři 4,2; zeeň 4,5; škoství 4,8; rekreace 5,0; vybavenost 5,5). Především v zázemí síde by mě být přednostně hedán potřebný kompromis tak, aby byo možné reaizovat a udržovat v sídeních ekotonech komponované, obytné segmenty krajiny. Jedná se o přirozenou, a pro mnoho obyvate jedinou, možnost krátkodobé rekreace v bízkosti jejich bydiště nebo pracoviště. Díčí shrnutí: Vývoj sídení struktury ovivňuje množství faktorů. Část z nich má objektivní charakter (přírodní danosti, douhodobé trendy vývoje obyvatestva, přírodní zákonitosti apod.). Druhá část faktorů má subjektivní podstatu. Závisí na úmysech vastníků nemovitostí, podnikateských záměrech, na rozhodnutí přísušných zastupitestev apod. Významný nástroj, jehož prostřednictvím ze hedat potřebné kompromisy, představuje územní pánování. Závěr a shrnutí Z předchozího textu vypývá, že neze jednoduše, prvopánově hovořit o krajinném pánování a mít na mysi napříkad jen úpravy estetických parametrů krajinného segmentu, jak tomu v mnoha případech je. Jaké by tedy měy být díčí kroky směřující k ochraně a tvorbě krajiny? 1. Znaost území, jeho diferenciace z hediska zastoupených hodnot, funkčních předpokadů a přírodních daností má patřit k vstupním pokadům pro rámcové úvahy o změnách území či o jeho úpravách. 2. Bioogický život na Zemi, tím i existence idské popuace, závisí na existenci krajinných segmentů, ve kterých může probíhat reativně nerušeně přírodní vzorec vývoje krajiny. Probém spočívá v tom, že současná úroveň odborných znaostí nemůže jednoznačně stanovit jejich minimání rozsah, jak v ceosvětovém měřítku, tak v poměrech jednotivých států. Existuje výrazné risiko, že může být dosaženo přeomového bodu. Z něho již není možný návrat do podmínek, které pro svou existenci potřebuje idská popuace a většina stávajících organismů. Douhodobým cíem je tedy zajistit v území dostatečný prostor pro existenci a vývoj přírodních a přírodě bízkých spoečenstev. Prvním předpokadem je tedy naézt ceospoečenskou shodu o rozsahu, rozmístění a režimu přírodních poch v území. Jejich systémově pojatou, reativně nerušenou a reativně setrvaou existenci v území ze označit za veřejný zájem současné generace, ae především generací budoucích. 3. Vastnictví pozemků dotčených změnou území či krajinářskou úpravou je chápáno rozdíně. Na jedné straně spektra názorů je chápán vastník jako jediný, kdo má právo rozhodovat o tom jakým způsobem bude jeho pozemek využíván. De tohoto názoru je vastník zárukou ochrany veřejného zájmu. Na druhé straně názorového spektra jsou přístupy, které chápou krajinu s jejími funkcemi a parametry za veřejný zájem, kterému se musí vastníci bezpodmínečně podřídit. Často chybí dostatek exaktních podkadů, na zákadě kterých by byo možné specifikovat v dané okaitě veřejný zájem. Proto jsou zatím obvyké jen diskuse o estetických parametrech záměru (posuzování vivu na krajinný ráz obsahuje veký podí individuáního cítění hodnotitee a krásnu rozumí každý ). Současná právní úprava připouští omezení vastnických práv ve veřejném zájmu, na zákadě zákona a za náhradu. Otázkou však zůstává, zda změna využití pozemku (napříkad změnit zeměděský pozemek na stavební pozemek) patří mezi práva vastníka. Na druhé straně, pokud neexistuje v návrhu krajinářských úprav a opatření zpětná vazba na vastnictví tj. veřejný zájem, omezení ze zákona a za náhradu jedná se v podstatě o kresení vzdušných zámků. Dá se o nich teoreticky diskutovat, ae k reaizaci mají daeko. 4. V současné době existuje egisativní rámec, ve kterém by byo možné systémově posuzovat připravované změny v území. Jedná se o územně pánovací proces, který má řadu předpokadů pnit úohu nástroje, jímž by byo možné reguovat využití území a jeho změny. Z hediska krajiny ze napříkad uvést tyto přednosti: závaznost územně pánovacích dokumentací (ÚPD) součástí procesu je institut projednávání s vastníky, veřejností a orgány státní správy horizontání územní návaznost ÚPD, které souvise pokrývají ceé území ČR vertikání územní návaznost veký územní ceek obec reguační pán územní rozhodnutí v egisativě je vymezena pooha a vazby územního pánování na daší aktivity v území 5. Do jaké míry je územně pánovací proces využíván pro řešení krajiny vykresují síící požadavky na zavedení institutu krajinného pánování. Otázkou zůstává, zda má být tento institut zaveden do územně pánovacího procesu nebo zda vznikne úpně jiný systém. 6. Douhodobý úko a prakticky jediné přirozené řešení probémů v krajině představuje změna chápání a přístup ke krajině a přírodnímu prostředí jako ceku idskou popuací. V idském povědomí stáe doznívá boj čověka s přírodou místo hedání možností koexistence. Čověk se na jedné straně výrazně osamostatni od přírodní soustavy, na druhé straně je s ní stáe propojen řadou známých i neznámých pupečních šňůr. Přírodní prostředí je většinou chápáno jako zdroj, který souží jen k uspokojování idských požadavků. Lidská potřeba, často transformovaná jen do potřeby zisku, opravňuje čověka k zásahům do krajiny, k čerpání přírodních zdrojů bez ohedu na důsedky na přírodní soustavu. Ae to už je jiná, fiozofická úroveň daného probému. 18

21 PozemkovÈ pravy v zemìch s dochovanou st edovïkou puûinou Ing. Petr Skenička, Ing. Banka Pittnerová, Katedra bioogických úprav krajiny, Česká zeměděská univerzita v Praze Český systém egisativní ochrany přírodovědně, kuturně, historicky či esteticky cenných území je poměrně dobře propracovaný a praxí prověřený. Dovoíme si však tvrdit, že existuje jedna kategorie, na kterou se poněkud zapomněo. Dochované reikty středověkých pužin představují svědectví o historickém osídování a hospodaření. Jsou hmatatenou iustrací středověké organizace půdního fondu v návaznosti na sída a zákadem, od kterého se odvozuje dnešní pozemková držba. Pozemkové úpravy v takovýchto územích by měy být prováděny s ohedem na ochranu, v některých případech i na obnovu těchto krajinných struktur. Definice a typoogie pužin Termín pužina se vyskytuje v mnoha pubikacích, více se však tomuto termínu věnuje jen někoik autorů. Každý charakterizuje tuto středověkou krajinnou strukturu jinak. Pode Froce a Vařeky (1983) představuje pužina vyživovací zákadnu ronického sída. Počítají se k ní zpravida jen ty části hospodářské pochy, které byy soukromým vastnictvím (ponosti, esy jen tam, kde byy zahrnuty v souvisé parceované poše poí). K pužinám nepatřiy tzv. občiny (ouky, pastviny, obecní esy) a vrchnostenské esy. Gojda (2000) ve své knize charakterizuje pužinu jako hospodářsky využitenou část krajiny náežející vesnickému sídišti. Je jí souhrn všech poí, uk a pastvin propojených navzájem sítí cest. Pode Kuny et a. (2004) jsou pužiny rozhodující a nedínou součástí extraviánu vsí a charakterizují jejich hospodářské zázemí. Archeoog, profesor Ervín Černý (1973) nazývá pužinou soubor všech poních úseků a tratí náežejících jedné osadě a rozděuje ji pode její skadby a pode jejího geografického vztahu k půdorysu osady. Stejně jak proměnivé jsou znaky pužin, tak rozdíné jsou i jejich kasifikace. Pokud se však autoři shodují v názvu, shodují se i v charakteristice jednotivých typů. Pužina je představována různými typy pode toho, jak je v ní rozděena pozemková držba jednotivých usedostí, na jaký typ obce navazuje a rovněž pode toho, v jakém terénu se upatňuje. Lze u ní pozorovat tvary pravidené, ukazující na pánovitý vznik a vývoj i tvary nepravidené, svědčící o živenějším vývoji (Löw a Mícha, 2003). Z výše uvedeného také vypývá, že pužina a půdorys vsí mají mezi sebou bezprostřední vztah. Každému způsobu organizace extraviánu tedy zpravida odpovídá pro ni charakteristický způsob zastavění intraviánu a naopak (Němčenko, 1970). Významným faktorem, který ovivni výsednou podobu organizace půdního fondu, byo zeměděské nářadí. Při používání ráda měy pozemky ještě tvar čtverce. Rádo pouze kypřio půdu a vyžadovao dvousměrnou, křížovou orbu. Puh mě již odvaovou desku (odhrnovačku) a půdu navíc obrace. Dovoova hubší a jednosměrnou orbu. Vznikay tak douhé, pravoúhé pozemky. Nejstarší 19 zmínka o puhu je patrně z roku 77 n.., ae více se používá až od 11. stoetí (Vikingové). Tab. 1 V prvních čtyřech typech pužin se uvedení autoři shodují. Nejpodrobnější čenění definuje Černý, který rozeznává navíc tři subtypy pužiny záhumenicové (typické esní ánové vsi, pásová a kínová na krátké dvojřadé esní ánové vsi, paprsčitá u esní návesní vsi). Každou z uvedených kategorií navíc Černý čení na tři subtypy (kompaktní, nesoudržná - rozštěpená, nesoudržná - rozptýená). L zniëka (1946)»ern (1973, 1979) Lˆw a MÌcha (2003) - sekov - dèkov - z humenicov - traùov - sceen ch sek - dïen ch sek - sceen - sekov - dèkov - z humenicov - traùov - neprav traùov - sceen ch sek - dïen ch sek - sekov - dèkov - z humenicov - traùov - neprav traùov - dominik nì Obr. 1 Typoogická kasifikace pužin čtyři zákadní typy, na nichž se autoři shodují: texty Černý (1979) a Láznička (1946), obrázky Černý (1973). Pužina úseková se skádá z nestejně vekých, tvarově odišných částí, tzv. úseků, které jsou rozděeny na parcey, išící se od sebe veikostí i tvarem. Zeměděec může vastnit parcey na více místech katastru. Tvarová nepravidenost je podmíněna nerovným terénem. Vyskytuje se u menších hromadných vsí. Geneticky jde o starou formu pužiny, která se však vivem méně příznivého terénu objevuje i v dobách pozdějších. Pužina déková se skádá z pravidených, rovnoběžných širokých pásů napojených na usedost, které končí zpravida až na hranici katastru, a z pásů probíhajících mimo osadu. Pozemková držba je v podstatě částečně sceená. Jednotivé pozemky jsou přístupné z poních ces a částečně z usedostí. Vyskytuje se na přechodu rovin do vyšších pooh. Zjiš- ujeme jej u návesních, siničních a krátkých řadových vsí. Pužina záhumenicová - typické esní ánové vsi - se skádá z pásů až 100 m širokých, 2,5 3 km douhých, které nasedají bezprostředně na humna usedostí a svírají s osou vesnice pravý úhe. Majetková držba je soustředěna do jednoho ánu. Přístup na pozemky každého pozemkového příděu je přímo z usedosti a zároveň i z poních cest. Vyskytuje se v terénech rovinatých a zvněných (zde mají tvar odpovídající konfiguraci terénu). Pužina tra ová se skádá z někoika veikých obdéníkovitých, kosodéníkových nebo jiných pravidených částí, zvaných tratě, které jsou rozděeny v úzké, douhé, rovnoběžně a jednosměrně probíhající parcey. Zeměděcova držba je převážně rozptýena do jednotivých tratí nebo částečně sceena. Pozemky jsou přístupny z poních cest a někdy i z usedostí. Setkáváme se s ní na rovinách u větších osad s půdorysem siničním nebo návesním. Úoha pozemkových úprav Významným momentem, který rozhoduje o citivém přístupu projektanta pozemkových úprav k takto dochovaným reiktům středověkých krajinných struktur je v první řadě jejich rozpoznání a kategorizace. Stává se ovšem, že je někdy za pužinu považována struktura, která jí ve skutečnosti není, která vznika později v důsedku jiných aktivit nebo impuzů (např. esteticky motivované krajinné úpravy). Pužiny se vemi často dochovay v margináních obastech, protože s ohedem na nižší in-

22 tenzitu zeměděství byy tyto kompozice fixovány rozptýenou dřevinnou vegetací, resp. tato vegetace nebya mezi 50. a 80. éty odstraněna. V intenzivnějších regionech, kde k podobné stabiizaci jednotivých prvků nedošo, hospodařii vekopošní uživateé bez ohedu na vastnické vztahy. Pužina v takových případech zůstaa místy dochována pouze v podobě záhumenků. Ve veké míře však byy i tyto okrajové části obcí znateně ovivněny necitivým urbanistickým rozvojem. Úkoem pozemkových úprav v územích s dochovanou středověkou pužinou by měo být uspořádat vastnické vztahy k pozemkům tak, aby cekové řešení ctio tuto strukturu. Pozemkové ú- pravy jistě znamenají posíení roe vastníků při hospodaření a údržbě krajiny. Je proto možné po dohodě s vastníky pužinu obnovit by na pouhém vastnickém zákadě bez stabiizace jejich rysů trvaou zeení. Stejně tak je možné podřídit tomuto cíi způsoby řešení díčích věcných probematik. To pravděpodobně nebude probém v případě návrhu dopravního systému. Pokud se však týká protierozní a protipovodňové ochrany území, zde můžeme narazit na požadavky, které mohou být v kontradikci. Vemi často jsou parcey situovány deší stranou po spádnici, což ve spojení s ornou půdou a větším skonem svahu může být příčinou zrychené eroze. V takovýchto případech je třeba voit protierozní opatření, která nebudou vizuáně narušovat cekovou kompozici pužiny (ochranné zatravnění, protierozní osevní postupy). Nevhodnými opatřeními jsou objekty nesystematicky dopňující cekovou strukturu jako napříkad protierozní příkopy, meze, ochranné zaesnění apod.). Tento příspěvek zcea jistě není míněn jako výzva k rekonstrukci všech pužin. Je třeba rozišit hodnotné krajinné struktury, které jsou na jedné straně dobře dochovány a na druhé straně jsou typické (reprezentativní) nebo naopak unikátní pro danou obast. Podíváme-i se na stejnou věc ovšem z druhého konce, pohedem vastníka, bude vemi často v jeho zájmu, aby k respektování původní pužiny nebo aespoň jejích zákadních rysů došo minimáně v okoí zastavěného území. Především pak v obcích, jejichž rozvoj by reaizován citivě s ohedem na typ obce a způsob jejího zaožení. V takových případech je návaznost zeměděských pozemků na původní usedosti při obvodu obce ogická. Tento kontakt stavení s vonou krajinou by kdysi vemi ceněn a věřme, že v budoucnu opět bude. Z hediska provádění pozemkových úprav je vekou výhodou, že v územích s pužinou fixovanou trvaou vegetací obvyke vastnické parcey poměrně věrně kopírují jednotivé prvky této historické struktury. Nutné pak jsou především korekce hranic parce v důsedku vývoje vegetace. Obrázek 3 ukazuje poměrně vekou shodu map pozemkového katastru a katastru nemovitostí (k.ú. Heřmanice u Žandova, okres Česká Lípa). Obr. 2 Obec Heřmanice u Žandova v okrese Česká Lípa - potočnice se záhumenicovou pužinou (Foto M. Poustková). Při provádění pozemkových úprav v územích s historicky hodnotnými strukturami je nutné veškeré návrhy koncipovat v kontextu jejich historického utváření. Vemi cennými podkady jsou v tomto směru stará mapová día. Mapy I. vojenského mapování, tzv. Josefského ( , resp. rektifikace ; 1 : ) stejně jako II. vojenského mapování, tzv. Františkova ( ; 1 : ), jsou v dnešní době k dispozici na Internetu. Mapy stabiního katastru (1825 Literatura: ; 1 : 2880 a odvozené) je možné studovat a kopírovat ve Státním ústředním archivu nebo v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru, přičemž dochází k jejich postupné digitaizaci. Staré mapy mohou být vodítkem při obnově některých zanikých prvků v pužinovém terénu (zaniké cesty, rybníky, meze, ). Závěr Dochované reikty středověkých pužin jsou na jedné straně významnou kuturně historickou hodnotou krajiny, na straně druhé jsou vděčně i jako objekt vizuání percepce. Ačkoiv představují staré způsoby organizace půdního fondu v návaznosti na usedosti, jsou dnes předmětem zájmu spíše archeoogů než projektantů pozemkových úprav. Přitom jsou to především pozemkové úpravy, které je dokáží nejen ochránit, ae i obnovit. Dá se říci, že kde se pužiny dochovay dodnes, tam se jednoznačně osvědčiy jako optimání krajinné uspořádání z hediska vastnických, uživateských i daších funkčních vztahů. Tento čánek vznik jako díčí výstup výzkumného projektu Národní agentury pro zeměděský výzkum 1R44058 Obnova mimoprodukčních funkcí zeměděské krajiny v procesu kompexních pozemkových úprav. ČERNÝ, E., 1973: Metodika průzkumu zanikých středověkých osad a pužin na Drahanské vrchovině I. text, II. vyobrazení, Českosovenská spoečnost archeoogická při ČSAV Praha Nitra - Brno. ČERNÝ, E., 1979: Zaniké středověké osady a jejich pužiny. Metodika historicko-geografického průzkumu v obasti Drahanské vrchoviny, Academia Praha. 168 s. FROLEC, V., VAŘEKA, J., 1983: Lidová architektura, encykopedie, Praha. GOJDA, M., 2000: Archeoogie krajiny vývoj archetypů kuturní krajiny, Academia, Praha. KUNA, M., a ko., 2004: Nedestruktivní archeoogie. Academia, Praha. LÁZNIČKA, Z., 1946: Typy venkovského osídení Moravy. Brno. LÖW, J., MÍCHAL, I., 2003: Krajinný ráz, Lesnická práce, Kosteec nad Černými esy. NĚMČENKO, N., 1970: Dějiny pozemkových úprav II., ČVUT v Praze. Obr. 3 Katastrání území Heřmanice u Žandova. Mapy Pozemkového katastru (A) a Katastru nemovitostí (B) respektují zákadní rysy dochované struktury středověké pužiny. Obr. 4 Staré mapy znázorňující území v okoí Heřmanic u Žandova. A I. vojenské mapování, B II. vojenské mapování (již s rysy pužiny), C Müerova mapa Čech. 20