I Evropská komise zveřejnila novou energetickou strategii I Ceny elektřiny, plynu a tepla se zákazníkům nezvyšují ani pro příští rok Úspory energie

Transkript

1 E N E R G E T I C K É T R H Y, T R E N D Y A P E R S P E K T I V Y a Cen /2 0 5,5 / Kč 130 N Í Z A G A M I Evropská komise zveřejnila novou energetickou strategii I Ceny elektřiny, plynu a tepla se zákazníkům nezvyšují ani pro příští rok Úspory energie jsou trendem dneška I Rosatom směřuje k bezodpadové jaderné energetice I Čepro se připravuje na nová paliva I Plynárenství 1 chce rozvíjet biometan i vodík I Kamiony na CNG se dopravci osvědčují I

2 Rozproudíme vaše IT Svěřte starost o vaše IT odborníkům. Konstrukce letadel stojí hodně úsilí, zdrojů a vyžaduje práci odborníků v různých oborech. Obvykle jsou tím pověřeny specializované firmy. Stejně tak je mnohem bezpečnější vytvořit IT řešení ve spolupráci s odborníky a využít Software as a Service než vytvářet IT řešení svépomocí. Koneckonců i vy sami, když chcete odletět na dovolenou, nestavíte si vlastní rogalo, ale využijete standardní, bezpečné letadlo komerčních aerolinek. Schopnost řádně se starat o IT řešení našich klientů je jenom jedna z mnoha věcí, jež za posledních 20 let udělaly z Unicorn Systems renomovanou společnost, která dneska poskytuje ty největší informační systémy v bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikacích, energetice, průmyslu, obchodu i veřejném sektoru po celé Evropě energetický kongres ČR PROMĚNA ENERGETIKY dubna 2017 Konferenční sál OKsystem (Na Pankráci 125, Praha 4) Tematické okruhy kongresu: Možné scénáře vývoje energetiky ve středoevropském regionu Zimní balíček EK a jeho dopady na ČR Aktuální vývoj v německé energetice a jeho dopady na českou energetiku Energetická efektivita a účinnost Nové obchodní modely v energetice Fenomém digitalizace Co mohou jiná odvětví nabídnout energetice Novinky v oblasti elektromobility Jednacími jazyky kongresu jsou čeština a angličtina se simultánním tlumočením. Bližší informace získáte: Business FORUM, s.r.o., Heyrovského nám. 5, Praha 6, Česká republika Tel.: , info@business-forum.cz,

3 M A G A Z Í N Í N Z G A A M Vydavatel PRO-ENERGY magazín s. r. o. Mečeříž 203, PSČ Šéfredaktor PhDr. Vít Smrčka smrcka@pro-energy.cz Redakce Ing. Alena Adámková adamkova@pro-energy.cz Mgr. Milena Geussová geussova@pro-energy.cz Ing. Jiří Kohutka kohutka@pro-energy.cz Předseda redakční rady Ing. Martin Havel havel@pro-energy.cz Grafická úprava Akademický malíř Marek Jodas marek@jodas.cz Inzerce Ing. Martin Havel havel@pro-energy.cz Objednávkovýý formulář na rok 2017 Roční předplatné (4 čísla): pro Česko 500 Kč pro Slovensko 20 Cena jednoho čísla (2017):: pro Česko 130 Kč pro Slovensko 5,50 Způsob platby: Složenkou Fakturou Objednávám předplatné PRO ENERGY magazínu 500 Kč/20 Expedici v ČR zajišťuje RECOM Štěrboholská 307/44, Praha 10 Hostivař Tel.: evidováno pod číslem MK ČR E ISSN Ročník 10, číslo 4 Redakční uzávěrka Vydavatelství používá služeb NEWTON Media Veškerá autorská práva k PRO-ENERGY magazínu vykonává vydavatel. Jakékoliv užití časopisu nebo jeho části je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou stránku příspěvků ručí autor. Zasláním příspěvku autor uděluje vydavateli souhlas vydat jej v tiskové podobě jakož i v elektronické podobě, zejména na CD/DVD nebo na internetu. Vaše údaje: Jméno: * Příjmení: * Společnost: DIČ: Ulice a číslo: * Město: * PSČ: * Stát: * Telefon / fax: * Podpis: * povinné údaje Adresa redakce, příjem inzerce a předplatné PRO-ENERGY magazín, s. r. o., Mečeříž 203, Mečeříž Jitka Komoňová, tel.: info@pro-energy.cz 1

4 O B S A H AKTUALITY 6 AKTUALITY Cenová rozhodnutí ERÚ, Ceny tepla se nemají měnit, MND má zásobníky v Německu, Strategické cíle MOL, Reaktor BN-800 byl uveden do komerčního provozu, Pařížská dohoda už platí, Švýcaři jádro neodmítli, Jaderná generace III +, Iránská těžba plynu stoupá, Dotace pro OZE budou, Biopaliva ve Finsku, Vítr je perspektivní, Investice ČEPS, Klima: nejlépe Francie, nejhůř Saudská Arábie, Irán zahájil fi nancování JE Búšehr 2, Anketa. 10 ZPRÁVY, KTERÉ BY VÁM NEMĚLY UNIKNOUT Tým portálu energy-hub.cz přináší stručný přehled nejzajímavějších zpráv z ČR a ze Slovenska za období září až listopad ROZHOVOR 14 ČTYŘI VODÍKY NA JEDEN UHLÍK, říká ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml, když někde musí zdůvodňovat, proč je zemní plyn výborným ekologickým palivem. Vít Smrčka Ani ideální chemická skladba ale nezabraňuje tomu, aby se toto palivo nezačalo v Evropě, a s tím i u nás dostávat pod nepříznivé úřednické tlaky. Zemní plyn je přitom nejčistší a nejbezpečnější mezi fosilními palivy. ANALÝZY STRATEGIE 20 ÚSPORY ENERGIE JSOU TRENDEM DNEŠKA Eva Vítková Úspory jsou zaklínadlem dnešní doby. Spoříme energii, spoříme oxid uhličitý, spoříme přírodní zdroje, spoříme vodu, spoříme paliva. Odhlédnuto od toho, zda jsou úspory vždy smysluplné, reálné a efektivní, je tento trend sympatický. Jaké jsou současné trendy v úsporách? 23 ČSOB: ROSTE ZÁJEM O FINANCOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH PROJEKTŮ A REKONSTRUKCÍ Energetika je klíčový pilíř ekonomiky, který v posledních letech čelí mnohým výzvám. Minulostí jsou již masivní investice do fotovoltaických elektráren či bioplynových stanic, tak jsme se zeptali Magdaleny Malaníkové, projektové manažerky ČSOB, na to, jak to nyní vypadá s investicemi do energetiky z bankovního pohledu. 24 VZNIK INNOGY JE REAKCÍ NA PROMĚNU ENERGETIKY Svět kolem nás se mění. Platí to i o evropské energetice, která se zásadně přetváří pod vlivem tří klíčových trendů. Jsou jimi takzvaná 3D, tedy dekarbonizace, digitalizace a decentralizace. ELEKTROENERGETIKA 25 OBNOVA ELEKTRÁREN ČEZ NA ÚSTECKU JE VE FINÁLE Elektrárna Prunéřov II je po komplexní obnově ve dvouletém zkušebním provozu. U tří z pěti výrobních bloků byl instalovaný výkon zvýšen z 210 na 250 MW. 26 PŘENOSOVÉ SOUSTAVY V DOBĚ VELKÝCH ZMĚN Milena Geussová Tranzitní zatížení české přenosové soustavy trvale roste. Pro zajištění bezpečného provozu sítě se používají různá nápravná opatření, mimo jiné i nákladné mezinárodní redispečinky. 28 ANSVAL PŘINÁŠÍ NOVÝ PŘÍSTUP V OBLASTI PODPŮRNÝCH SLUŽEB Aleš Michálek, Unicorn Systems Architekti softwarové společnosti a výzkumníci z vědeckého pracoviště spolupracovali na implementaci inovativních metod pro uspokojení poptávky podpůrných služeb. 30 ROSATOM MÍŘÍ K BEZODPADOVÉ JADERNÉ ENERGETICE Vladislav Větrovec, Atominfo S expertem ruské společnosti Rosatom Petrem Gavrilovem jsme hovořili o nejmodernějších jaderných technologiích založených na tzv. rychlých reaktorech. Říká, že díky těmto reaktorům lze považovat jadernou energetiku za obnovitelný zdroj energie. 32 JAPONSKÁ JADERNÁ ENERGETIKA PO ROCE 2011 Dominika Wygrysová Havárie v jaderné elektrárně Fukušima se stala nejen největší podobnou nehodou od Černobylu v roce 1986, ale také předzvěstí velkých změn. Týkají se japonské, ale do jisté míry i světové atomové energetiky. 36 VÝZKUMNÝ REAKTOR LVR 15 MÁ NOVÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ VÝKONU Reaktor LVR -15, provozovaný v Centru výzkumu Řež, patří k nejvýznamnějším evropským výzkumným reaktorům. Nový řídicí systém SandRA od společnosti ZAT zvýší bezpečnost a spolehlivost reaktoru a také umožní prodloužení jeho provozu do roku PLYNÁRENSTVÍ 38 JEZDÍME S KAMIONY NA PLYN (CNG) Jan Snášel, SANTA-TRANS Nejlepší je vlastní zkušenost. To platí i v případě společnosti SANTA TRANS, která jako jedna z prvních v Česku přešla na kamiony s plynovým pohonem. V článku přinášíme část ze získaných poznatků. 40 PLYNOVÁ AUTA ZE ŠVÉDSKA ZÍSKÁVAJÍ ČESKÝ TRH Vít Smrčka Majitelé společnosti EUROCNG Jan Fencl a Patrik Hutník hovoří o tom, jak dovážejí plynová auta ze Švédska, ale také o zájmu Švédů o toto palivo a rozvoji CNG v Česku. TEPLO TEPLÁRENSTVÍ 44 DŮSLEDKY ZVÝŠENÍ EVROPSKÉHO CÍLE ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI PRO ČR Martin Hájek, Teplárenské sdružení ČR Nová energetická strategie EU dává značný důraz na cíle v oblasti energetických úspor. Evropská komise je proti původním plánům navýšila, což se prodraží. 46 VEOLIA ENERGIE SE ZAMĚŘÍ NA ENERGETICKÉ SLUŽBY Milena Geussová Některé části Prahy na levém břehu Vltavy mají nového dodavatele tepla. Nejen o této akvizici hovoříme s obchodním a marketingovým ředitelem Skupiny Veolia pro Českou a Slovenskou republiku Redou Rahmou. EKOLOGIE HOSPODÁRNOST 48 OD UHELNÉHO SMOGU K ENERGETICKÉ (R)EVOLUCI Jan Rovenský, Greenpeace Ke čtvrtstoletí působení Greenpeace v Česku. Osobní pohled autora na vývoj energetiky v posledních 25 letech.

5 M A G A Z Í N 50 SÚ SCHOPNÉ NAHRADIŤ OZE DOTERAZ POUŽÍVANÉ ŠTANDARDNÉ ZDROJE ENERGIE NA NAŠEJ PLANÉTE? Pavel Gombík, Komora užívateľov a výrobcov OZE Aký je potenciál slnečnej energie ako aj ostatných foriem energie z OZE? Dokážu tieto obnoviteľné zdroje být lacnejší ako doteraz používané konvenčné zdroje? PALIVA 52 ČEPRO SE PŘIPRAVUJE NA NOVÁ PALIVA Chceme se zaměřit i na alternativní paliva, nesmíme si nechat ujet v této oblasti vlak, říká fi nanční ředitelka společnosti Čepro Helena Hostková. 54 EMISE, HLAVNÍ TÉMA DNEŠKA Ivan Indráček, Unie nezávislých petrolejářů Martin Kubů, Agrofert Nejen současná, ale i budoucí diskuse o motorových palivech je především o emisích. Podaří se omezit skleníkové plyny? 57 BIOPALIVA DRUHÉ GENERACE V ČESKU? Tomáš Herink, Unipetrol Plány Evropské unie na snížení emisí CO 2 ze spalování motorových paliv o 4 procenta do konce roku 2017, respektive o 6 procent po roce 2020 jsou ambiciózní. Za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin však v České republice není reálné takových cílů dosáhnout. ZAJÍMAVOSTI 58 SIEMENS UŽ TISKNE DÍLY PRO TURBÍNY Milena Geussová Společnost Siemens je jednou z předních fi rem, které využívají technologii 3D tisku. Několik takto vyrobených součástek už slouží v teplárně v Brně. 60 ENERGIS 24 NABÍZÍ TECHNICKÉ INFORMACE PRO VŠECHNY GENERACE Spolek pro technickou výchovu a propagaci vědy a výzkumu rozvíjí svou vzdělávací činnost a představí další nové technologie. 62 KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST V SEKTORU EVROPSKÉ ENERGETIKY Martin Pejřimovský, Prague Security Studies Institute S rostoucí digitalizací ekonomiky se prohlubuje zranitelnost jednotlivých fi rem, měst a národních států, ale i sektorových odvětví. Energetika není výjimkou. 66 PŘIPRAVUJE SE VZNIK NÁRODNÍHO CENTRA KOMPETENCE PRO CHEMII Jiří Reiss, Svaz chemického průmyslu Svaz chemického průmyslu ČR je iniciátorem vzniku významné oborové instituce v oblasti chemie. Vzniknout by mělo Národní centrum kompetence pro podporu synergické spolupráce v aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích v oblasti chemie a v souvisejících oborech zpracovatelského průmyslu. 68 TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA UDRŽITELNÁ ENERGETIKA ČR Aleš Laciok, Technologická platforma Udržitelná energetika Výsledky výzkumu a vývoje zásadním způsobem mění podobu energetiky. Technologické platformy zase pomáhají výzkumu a vývoji rozvojem kooperace mezi průmyslovou a výzkumnou sférou. 69 HLEDÁNÍ ENERGIE V PYRAMIDÁCH Radovan Šejvl, ENERGIS 24 Egyptské pyramidální komplexy byly původně vysoce sofi s- tikovaná energetická zařízení technicky vyspělejších civilizací, tvrdí autor článku. Zároveň přináší nové pohledy na roli soudobých objektů pyramidální konstrukce. KONFERENCE VELETRHY 70 ENERGETICKÁ KONFERENCE PRO-ENERGY CON 2016 Již 6. ročník konference PRO-ENERGY CON se uskutečnil listopadu 2016 v hotelu Kurdějov v Kurdějově u Hustopečí. 72 PLYNÁRENSTVÍ CHCE ROZVÍJET STLAČENÝ A ZKAPALNĚNÝ ZEMNÍ PLYN, BIOMETAN I VODÍK Tradiční setkání českých plynárníků Podzimní plynárenská konference se letos uskutečnilo počátkem listopadu v Mariánských Lázních. Konferenci pořádal Český plynárenský svaz pod záštitou společnosti innogy Česká republika. 73 OBNOVITELNOST NESTAČÍ, POTŘEBUJEME UDRŽITELNOST NERS - 9. výroční konference o jaderné energetice se konala 9. listopadu 2016 na obvyklém místě v Kaiserštejnském paláci v Praze. 76 CENY TA ČR 2015 ZA APLIKOVANÝ VÝZKUM ZÍSKALY ČTYŘI NOVÉ PROJEKTY Osmadvacet projektů poslala letos Technologická agentura České republiky (TA ČR) do čtvrtého ročníku soutěže Ceny TA ČR. Hodnotící komise z nich vybrala devět semifi nalistů a poté, při velmi pečlivém posuzování, i čtyři nejlepší fi nalisty. Jejich autoři převzali 20. října 2016 při slavnostním galavečeru v nové budově Národního muzea originální ceny ze sklárny MOSER. 78 KONFERENCE ENERGETIKA 2016: JE VELKÁ ENERGETIKA PŘEKONANÁ? Na letošním dvacátém ročníku konference EGÚ Brno 300 účastníků a padesátka řečníků hledali odpověď na otázku Je velká energetika překonaná? Na konferenci byly prezentovány postoje rozdílných názorových skupin od samovýrobců elektřiny až po provozovatele velkých zdrojů. 79 NOVÉ PŘÍLEŽITOSTI PRO MALÉ KOGENERACE Milan Šimoník, COGEN Czech Letošní již devátý ročník konference Dny kogenerace pořádaný spolkem COGEN Czech ukázal, že obor malých kogenerací se do budoucnosti může dívat s mírným optimismem. 80 KONFERENCE TEPKO 2016 BYLA ZAMĚŘENA NA ODPADY Tradiční podzimní teplárenská konference TEPKO 2016 se uskutečnila 10. listopadu v reprezentativních prostorách Kaiserštejnského paláce v Praze. Tematicky byl letošní 13. ročník zaměřen na problematiku budoucnosti teplárenství. Zdá se, že novým trendem bude energetické využití odpadů. Odpady byly i v hledáčku mnoha diskusních příspěvků. 3

6 OE DB IS TA OH R I A L ENERGETIKA se mění Energetika nyní žije v čase prudkých změn, které naznačují vývoj k nové podobě celého oboru. To si můžeme připomenout právě v tomto vydání PRO-ENERGY magazínu, které vychází jako poslední v roce. I letos se projevilo, že obor, který po desetiletí měl ustálený krok, vyvíjel se bez velkých výkyvů, najednou nabral tempo, které připomíná turbulence. Je to hlavní rys energetiky dneška. Někteří energetici to vítají, přináší jim to pocit příjemného osvěžení, pocit zdravých změn. Jiným to spíš dělá vrásky na čele. Záleží také, na jakém místě se nacházíte, zda například na straně výroby nebo spotřeby a také co od oboru očekáváte. Už skutečnost, že se začíná v Česku nyní rozvíjet decentrální výroba elektřiny, je ohromnou změnou, která bude hýbat oborem v dalších letech. Znamená, že spotřebitel se najednou může stát také výrobcem. Vše, co platilo doposud, se tak mění. Výrazně to míchá starými kartami, rozdanými v dávné minulosti, kdy se vytvořila velká energetika, velké energetické zdroje, mohutné přenosové a distribuční soustavy. Najednou stačí dát na střechu fotovoltaické panely, k tomu baterii jako úložiště a rázem se stáváte malým výrobcem elektřiny. Ještě lépe místo baterie dát elektrolyzér a vyrábět vodík pro domovní palivový článek nebo palivo do svého vodíkového elektromobilu. Vodíková ekonomika je další velká změna, která nás v nejbližších letech čeká. To, že se zatím české kotlině nepochopitelně vyhýbá, neznamená její neexistenci. V řadě vyspělých zemí i v Evropě nastupuje. Zatím možná trochu nesměle, ale je tu. Například v nedalekém Mnichově začala letos ještě před prázdninami jezdit první auta Hyundai na palivové články. V minulých dnech to byly zase ulice Paříže, kde asi 60 těchto vozidel nasadili pro své služby taxikáři. Další stovky a tisíce podobných aut, které nemusejí mít klasický výfuk, jezdí už po celé Evropě. V listopadu se uskutečnila v Praze v rámci veletrhu Czechbus konference o elektrobusech a účastníci si museli odnést dojem, že tato vozidla se stávají v Česku samozřejmou součástí městské dopravy. Nakonec to potvrdil i první autosalon ekologické dopravy, který se na konci září pod názvem EkoAuto uskutečnil v Praze. Opět jedna z těch změn. Samostatný veletrh o autech na plyn nebo na elektřinu zde ještě nebyl. Přitom ukázal, že zájemci si mohou už vybírat z poměrně široké nabídky těchto vozidel. Dokonce přímo na veletrhu se tato auta prodávala, nejen několik elektromobilů, ale také auta na CNG, jak o tom hovoří na stránkách tohoto vydání magazínu majitelé firmy EUROCNG. I to je jedna z těch změn, o kterých lze v souvislosti s energetikou hovořit. A to jsme jen u paliv, někde na pomezí mezi energetikou a dopravou. Výrazné změny zažívá evropské a české plynárenství. Právě v minulých dnech a týdnech se největší tuzemská plynárenská společnost RWE přejmenovala na innogy. O název na prvním místě nejde. Jak uvádíme v tomto čísle, název má vyjádřit proměnu celé firmy a následně celého oboru. Evropská energetika se mění pod vlivem tří D, kterými jsou dekarbozinace, digitalizace a decentralizace. Změna tradičního názvu jedné z největších evropských firem, jakou je RWE, je tak jen reakcí na proměnu evropské energetiky. Výroba energie se bude přibližovat místu spotřeby. Název innogy má vyjádřit, že na evropském trhu se objevil moderní hráč, který chce tomu pomáhat, být v popředí vývoje a spojovat v jednom inovativní energie i moderní technologie. Další změny v plynárenství uvádí v rozhovoru výkonný ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml. Ještě do konce roku má být hotová studie, která odstartuje využívání biometanu. Tím se klasický potrubní zemní plyn stane z části obnovitelným zdrojem. Plynárenství také směřuje k většímu využití stlačeného zemního plynu v dopravě. Nově se nabízí toto palivo i pro kamiony, první dopravní firmy už s ním mají zkušenosti. I o tom v novém vydání PRO-ENERGY magazínu píšeme. Cílem plynárenství je také rozšíření zkapalněného zemního plynu. Rovněž se plynárenství zaměří na využití vodíku v palivových článcích, nejen pro pohon aut, ale také pro vytápění a výrobu elektřiny. O změnách, které přinášejí obnovitelné zdroje pro elektroenergetiku, píšeme na několika místech tohoto čísla, včetně příspěvku Pavla Gombíka nebo článků o biopalivech. Historickou změnu zaznamenala letos i jaderná energetika. Spuštění jaderného reaktoru BN 800 do běžného provozu v Bělojarské elektrárně znamená nástup tzv. rychlých reaktorů. Tomuto významnému milníku v rozvoji jaderné energetiky jsme se letos na stránkách magazínu několikrát věnovali. V rozhovoru Vladislava Větrovce s předním expertem ruské společnosti Rosatom Petrem Gavrilovem se objevují další podnětné informace. Jaderný reaktor BN 800 vyprodukuje jako množivý reaktor více paliva, než spálí. To znamená, že jaderná energetika je nejen bezemisní, což je známý fakt, ale díky novému reaktoru se také stává bezodpadovým a obnovitelným zdrojem. Změna, která stojí určitě za pozornost nejen na stránkách nového vydání PRO-ENERGY magazínu. Jménem celé redakce magazínu, který letos završil desetileté vydávání, Vám přeju příjemné a pohodové vánoční svátky. 4 PhDr. VÍT SMRČKA šéfredaktor

7 M A G A Z Í N Energetická konference PRO Již 6. ročník konference PRO-ENERGY CON se uskutečnil listopadu 2016 v hotelu Kurdějov v Kurdějově u Hustopečí. RO-ENERGY CON 2O16 NÁŠ ZÁKAZNÍK, NÁŠ PÁN? V úvodní prezentaci první panelové diskuse její moderátor, Karel Šimeček, tajemník Sdružení velkých spotřebitelů energie, hovořil o nákladech na energii jako jedné z významných nákladových položek českého průmyslu. Porovnával ceny komodit pro průmyslové odběratele v ČR/EU s cenami ve Spojených státech a dalších zemích. Cena elektřiny v EU je nad cenami v jiných zemích, zatímco ceny plynu jsou mírně příznivější. Dotkl se též ceny za regulované položky, které i při nízkých cenách komodit výrazně zvyšují celkovou cenu energie. Juraj Šedivý, specialista rozvoje trhu slovenského operátora trhu s elektřinou, společnosti OKTE, ve svém vystoupení srovnával propojení vnitrodenního trhu, tzv. Market Couplingu, českého, slovenského a dalších trhů v Evropě. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí Teplárenského sdružení ČR, hovořil o dvojjediné roli teplárenství. Teplárenské subjekty jsou dodavatelem energetické komodity, tepla, příp. elektřiny a tepla, na druhé straně jsou významným odběratelem energetických komodit, zejména uhlí a plynu. Zdůraznil, že teplo tvoří více než polovinu spotřebované energie v Evropě, což dává teplárenství výrazný potenciál do budoucna. Jiří Gavor, jednatel ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií, poukázal na skutečnost, že na evropském trhu je výrazný převis nabídky energetických komodit nad poptávkou. Cena elektřiny bude tak za celý rok 2016 s největší pravděpodobností nižší než v roce Zejména průmysloví odběratelé svými opakovanými každoročními tendry na dodavatele elektřiny a plynu dosáhli toho, že podstatně srazili obchodní marže dodavatelům těch komodit. Zabýval se také podílem dominantů na retailovém trhu s elektřinou a celkovou charakteristikou českého trhu v rámci uskupení V4. V ČR je podíl dominantů pouze 68,5 % ve srovnání s Maďarskem (100 %). V tomto kontextu ukázal, že v ČR je největší počet dodavatelů, největší počet změn dodavatelů, nejvyšší různorodost produktů, včetně energetického poradenství a slev na úsporné spotřebiče a největší nabídka cenových kalkulátorů. Z toho vyplývající vysoká konkurence se příznivě projevuje i v nejnižší ceně komodit. Avšak například v případě plynu jsou ceny v ČR naopak vyšší, a to v důsledku cenové regulace této komodity v Maďarsku, SR a Polsku.. Jiří Mach, vedoucí Infrastruktury a ostatní energie ve společnosti ŠKO-ENERGO, která zajišťuje dodávku energetických komodit pro mladoboleslavskou Škodu Auto, potvrdil, že nákup energetických komodit se děje na roční bázi s opcemi na další rok. Dle jeho mínění je klíčové, nakolik se podnikům podaří snižovat spotřebu energie a zvyšovat efektivitu provozu. Pavlína Novotná, broker ze společnosti Mitsui Bussan Commodities, pojednala o aktuálním vývoji ceny emisních povolenek a o faktorech, které cenu ovlivňují. Poslední diskutují v panelu, Jan Fousek, ředitel společnosti Solar Global Energy, mluvil o přeregulovanosti trhu obnovitelných zdrojů energie a přirovnával ji k cestě do pekel. Zdůraznil, že v rámci EU a v ČR chybí dlouhodobá koncepce klimaticko energetických cílů. Ve svém vystoupení reagoval i na vystoupení svých předřečníků a na příkladu jednoho průmyslového odběratele ukázal, že někteří obchodníci za účelem získání nového zákazníka jsou schopni jít i pod nákupní cenu, čímž samozřejmě zákazník vydělává, ale obchodník nutně ztrácí. Jinými slovy, položil řečnickou otázku, proč vlastně jsou dodavatelé energetických komodit, zejm. elektřiny, vůbec na trhu, když z koncových zákazníků mají takřka nulovou marži. MALÉ VS. VELKÉ JADERNÉ REAKTORY Úvodní přednášku bloku rozdělil Zdeněk Šíma, jednatel Rosatom Central Europe, na dvě části. V první se věnoval důležitosti jaderné energetiky v českém energetického mixu. To se týká zejména velkých jaderných zdrojů. O malých jaderných reaktorech se zatím příliš neuvažuje, je to spíše otázkou vzdálenější budoucnosti. Ve druhé části svého vystoupení se věnoval roli českého průmyslu v jaderné energetice. Zdůraznil, že jaderná energetika je odvětví s vysokou přidanou hodnotou a udržení či zachování know-how může být pro český strojírenský průmysl klíčové. Zmiňoval dlouholetou spolupráci Rosatomu s řadou českých firem, které se podílejí na výstavbě jaderných elektráren nejen v Rusku ale i po celém světě. V posledních pěti letech má Rosatom pod smlouvami 25 nových projektů na nové jaderné bloky. Šíma tak apeloval na český průmysl, aby neztratil klíčové dovednosti spojené s výstavbou jaderných elektráren, které mohou být využívány do budoucna, kdy se do popředí zájmu mohou dostat i malé či střední jaderné reaktory. Za problematický fakt označil kapacitu EGAPu, která může bránit vyššímu rozvoji dodávek do zahraničí. Moderátor bloku, Jan Žižka, senior konzultant ze společnosti HATcom, upozornil, že o malé modulární reaktory jeví výrazný zájem Anglie. To potvrdil i Martin Ruščák, ředitel Centra výzkumu Řež, který vidí malé reaktory jako zajímavý potenciál pro české strojírenské podniky. Malé reaktory mohou být jakýmsi integrátorem prostředků, které jsou v nemalé míře věnované do výzkumu a vývoje. Malé reaktory vidí jako jednu ze dvou možností zachování českého jaderného strojírenství. Tou druhou možností je výstavba velkého jaderného bloku v Dukovanech nebo v Temelíně. (pokračování na str. 70 a 71) 5

8 A K T U A L I T Y CENOVÁ ROZHODNUTÍ ERÚ Energetický regulační úřad vydal cenová rozhodnutí pro elektřinu a plyn v závěru listopadu. Loni neobsahovala podporu velké části obnovitelných zdrojů energie kvůli chybějící notifikaci, letos také. Alespoň na tradiční tiskové konferenci k těmto cenovým rozhodnutím předsedkyně úřadu Alena Vitásková řekla, že se sice dozvěděli o rozhodnutí Evropské komise udělit podpoře zdrojů, uvedených do provozu v letech a v roce 2016, notifikaci, ale toto rozhodnutí zatím úřad k dispozici nemá. Úřední postup sice může být poměrně rychlý, ale v den, kdy cenová rozhodnutí k regulovaným cenám vydána být musí, tj. k 30. listopadu, ho ještě nebylo možné ani zahájit. Protože v části regulované složky ceny elektřiny na rok 2017 podstatná část podpory obnovitelných zdrojů chybí, opticky se zdá, že celková cena pro všechny zákaznické kategorie proti cenám letošního roku výrazně poklesne. Po vydání upraveného cenového rozhodnutí tomu bude samozřejmě jinak, podle Vitáskové by cena měla být v meziročním srovnání zhruba stejná. A to přesto, že mírně roste cena distribuce elektřiny, kde se plánují v roce 2017 investice ve výši téměř 20 miliard korun. Pozitivní vliv na cenu má efektivní nákup podpůrných služeb na zajištění rovnováhy bilance výkonu v elektrizační soustavě. Pokud jde o cenu silové elektřiny, ta se řídí ceníky jednotlivých dodavatelů elektřiny. ERÚ odhaduje spíše stagnaci této části ceny elektřiny. Vitásková oznámila, že podobně jako úřad letos zavedl čtvrtletní stanovování indikativní ceny komodity zemní plyn, uvažuje o zavedení indikativních cen pro elektřinu. Konečné ceny plynu pro rok 2017 budou v příštím roce pro zákazníky v ČR na srovnatelné úrovni jako letos. Znatelně ovšem klesnou ceny za přepravu, zatímco ceny za distribuci mírně vzrostou. Lze očekávat pokles neregulované části ceny ve výši 5 10 procent. Snížení cen tranzitních tarifů, tedy za vstup a výstup do české přepravní soustavy na hraničních bodech, pokládá ERÚ za nutné, aby si česká přepravní trasa zachovala konkurenceschopnost v rámci Evropy. Aby obchodníci nepřepravovali plyn jinými plynovody a nesnižovali tak využití a výnos naší tranzitní soustavy. Tarify byly sníženy na úroveň přepravních tarifů stanovených v sousedních zemích. ERÚ také snížil množství plynu na pohon kompresních stanic, využívaných k tranzitu. Hradí ho uživatelé přepravní soustavy a mají od příštího roku hradit pouze takové množství plynu na pohon, které je nutné k přepravení požadovaného množství plynu přes ČR do navazujících zemí. Provozovatel přepravní soustavy ale podal na ERÚ 6 žalobu, protože se snížením ceny u tohoto parametru nesouhlasí. Pokud jde o teplárenství, věcně usměrňované ceny pro příští rok zůstávají stejné jako v roce Podpora obnovitelným zdrojům, která by měla být dodatečně stanovená změnovým cenovým rozhodnutím, by měla v roce 2017 dosáhnout celkově 46 miliard korun. Z toho cca 26 miliard je hrazeno ze státního rozpočtu, takže pro domácnosti a malé odběratele by stále platila maximální částka do 500 Kč na 1 MWh. CENY TEPLA SE NEMAJÍ MĚNIT I v příštím roce bude pokračovat stagnace cen tepla. V tiskové zprávě to uvedlo Teplárenské sdružení ČR. Ceny tepla vyrobeného ze zemního plynu zůstanou v příštím roce většinou stejné, nebo se v některých případech i sníží. V případě tepláren, které používají uhlí, se očekává zachování letošní ceny tepla nebo jen mírný meziroční růst obvykle do dvou procent. Na rozpočty domácností tak bude mít podstatně větší vliv to, jaká bude letos zima. Teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny zásobují teplem pro vytápění a ohřev teplé vody přes 1,6 milionu domácností. Zhruba 55 % tepla pro byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, z topných olejů a druhotných zdrojů energie. Průměrná čtyřčlenná domácnost v bytovém domě ročně spotřebuje 25 GJ tepla na vytápění bytu a ohřev vody. Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba 6 %. MND MÁ ZÁSOBNÍKY V NĚMECKU Společnost MND Gas Storage GmbH (MND GSG), člen mezinárodní skupiny MND, oficiálně zahájila provoz podzemních zásobníků plynu Stockstadt a Hähnlein v Německu. MND GSG získala zásobníky v dubnu tohoto roku od německé společnosti Uniper Energy Storage GmbH (dříve E.ON Gas Storage GmbH) a v průběhu léta byly oba zásobníky naplněny plynem. Čerpání plynu do zásobníku, a tedy i příprava na nadcházející zimu, jsou nyní dokončeny. Kapacity úložiště MND GSG jsou tak nyní k dispozici obchodním partnerům, kteří je budou využívat během zimních měsíců. Oba zásobníky se nacházejí v Hesensku, asi 30 km jihovýchodně od Darmstadtu. Jsou strategicky umístěny v oblasti, která je pokryta hustou plynovodní sítí. Zásobníky jsou napojeny na plynovodní síť společnosti Open Grid Europe a jsou plněny z vysokotlaké plynovodní sítě tranzitních plynovodů MEGAL a METG. Plyn, který je z úložiště odebírán, teče do nejdůležitějšího plynovodu v regionu, plynovodu Mohanu Neckar. Technický provoz skladovacích zařízení zajišťuje i po převzetí zásobníků společnost Open Grid Europe (OGE), dříve E.ON Gas Transport (EGT), která vznikla vyčleněním z odvětví přepravy plynu dřívější Ruhrgas AG. Pokračování spolupráce s OGE zajišťuje, že know-how o fungování obou zásobníků plynu, získané v průběhu mnoha let, zůstane zachováno a bude k dispozici i v budoucnu.

9 M A G A Z Í N STRATEGICKÉ CÍLE MOL Po zveřejnění strategie Skupina MOL 2030 Enter Tomorrow zveřejnila MOL své finanční a provozní cíle na následujících pět let. Integrovaný model podnikání firmy bude během následujících let generovat stabilní a vysoký zisk. Tvorba značného objemu hotovosti z hlavních podnikatelských aktivit plně pokryje strategické projekty a menší fúze a akvizice Skupiny MOL do roku Pro období jsou vyčleněny dvě miliardy USD na strategické investice související s implementací nové dlouhodobé strategie. V oblasti zpracování ropy se bude Skupina MOL nadále soustřeďovat na zvyšování efektivnosti a implementaci iniciativ programu Next Downstream ( ), který má přinést zvýšení provozního zisku (EBI- TDA) o 500 milionů USD. Jako součást své dlouhodobé strategie se Skupina MOL zaměřuje na postupné zvyšování svého podílu hodnotných produktů mimo segment motorových paliv na více než 50 % do roku 2030 ze současných méně než 30 %. Skupina MOL má v úmyslu zvyšovat dodávky vstupních surovin pro své petrochemické závody a zároveň využít narůstající poptávku po ziskových produktech, jakými jsou letecké palivo, maziva a základní oleje. MOL rozšíří svůj tržní podíl i v oblasti LPG. Plánuje do svých rafinérií v Maďarsku a na Slovensku investovat kolem milionů USD, čímž zvýší flexibilitu výroby propylenu a maziv. Aby zpracovávala co nejvýnosnější ropu a pokryla poptávku po svých produktech, chce zvýšit přísun ropy z námořních tras do svých vnitrozemských rafinérií ze současných 10 % na 33 % do roku Na rozvoj podnikání s petrochemickými produkty Skupina MOL vyčlenila do roku 2021 až 1,9 miliardy USD. Zlepšení výnosů z propylenu a investice do atraktivních propylenových derivátů budou hlavním směřováním na následujících 5 let. Aby Skupina MOL umožnila další diverzifikaci produktů z propylenu, investuje více než 500 milionů USD do svých etylénových jednotek v Maďarsku a na Slovensku. REAKTOR BN-800 BYL UVEDEN DO KOMERČNÍHO PROVOZU K jedné z nejvýznamnějších událostí světové jaderné energetiky došlo v ruské Bělojarské jaderné elektrárně: Do komerčního provozu byl uveden sodíkový reaktor BN-800, který je pilotním projektem v oblasti uzavírání jaderného palivového cyklu pomocí rychlých reaktorů. Uzavření tohoto cyklu minimalizuje množství radioaktivního odpadu a významně rozšíří palivovou základnu jaderné energetiky. Dne 31. října 2016 byl podepsán generálním ředitelem koncernu Rosenergoatom, Andrejem Petrovem, protokol o uvedení 4. bloku Bělojarské JE s reaktorem BN-800 do komerčního provozu. Tomuto aktu předcházelo povolení dozorného orgánu Rostechnadzor, které potvrzuje, že tento blok odpovídá projektové dokumentaci, během provozu dosahuje plánovaných charakteristik a splňuje požadované normy a standardy. Podle názoru odborníků představují rychlé reaktory, mezi něž patří i BN-800, značný přínos pro udržitelný rozvoj jaderné energetiky. Umožňují podstatně rozšířit palivovou základu využitím uranu 238, který představuje přes 99 % přírodního uranu, a snížit objem radioaktivních odpadů díky opakovanému přepracovávání použitého jaderného paliva. Čtvrtému bloku Bělojarské JE byla 1. listopadu udělena cena Top Plant za rok 2016 v kategorii jaderné energetiky, kterou každoročně uděluje časopis POWER, nejstarší americký a zároveň jeden z předních světových energetických časopisů. Porotu zaujala víceúčelovost reaktoru, která zahrnuje výrobu elektřiny, spalování plutonia a dlouhožijících transuranů obsažených v použitém jaderném palivu a produkce radioizotopů. Rozhodnutí ovlivnila také role reaktoru BN-800 v uzavírání jaderného palivového cyklu. PAŘÍŽSKÁ DOHODA UŽ PLATÍ Dohoda o ochraně klimatu z Paříže již vstoupila v celosvětovou platnost. Pro ČR jako zemi s nízkou energetickou efektivitou a vysokými emisemi kysličníku uhličitého na osobu má praktická aplikace dohody velký význam. Nejen průmysl a doprava, ale i obce a občané mají mnoho možností, jak přispět ke snižování emisí skleníkových plynů. Hnutí Duha při této příležitosti uvedlo, že podle expertních studií mohou střešní fotovoltaické systémy vyrábět v roce 2030 ročně 3,5 TWh elektřiny, větrné elektrárny pak 8,7 TWh. Tím by se také ušetřilo jedenáct a půl milionu tun oxidu uhličitého ročně, nahradí- -li adekvátní část současné výroby (převážně uhelné) elektřiny. Rozvoj obnovitelných zdrojů se má stát jedním avšak zdaleka ne jediným z klíčových směrů pro naplnění českého podílu na schválené globální klimatické dohodě. Český Parlament se chystá na první čtení klimatické dohody. Nakonec musí smlouvu ratifikovat prezident Zeman. ŠVÝCAŘI JÁDRO NEODMÍTLI Všelidové hlasování se konalo ve Švýcarsku s tématem budoucnosti jaderných elektráren k zemi. Iniciativa Švýcarské strany zelených a části levice měla za cíl zkrátit životnost všech pěti jaderných elektráren v zemi na nejvýše 45 let a zároveň zakázat výstavbu nových. Pokud by voliči návrh v referendu schválili, musely by se tři elektrárny zavřít už příští rok, čtvrtá v roce 2024 a poslední v roce Ve Švýcarsku se nyní vyrábějí dvě pětiny elektřiny z jádra. Podle švýcarských zákonů o referendu je nutná nejen většina všech hlasujících voličů (Volksmehr), ale i souhlas kantonální většiny (Ständemehr), přičemž z 26 kantonů má dvacet celý hlas a šest disponuje hlasem polovičním. Odpůrci jaderné energetiky zvítězili jen v šesti kantonech. Proti návrhu se vyslovilo celkem 54,2 procent hlasujících. 7

10 JADERNÁ GENERACE III+ Blok s jaderným reaktorem VVER-1200 generace III+ v ruské Novovoroněžské jaderné elektrárně dosáhl koncem října 100% výkonu. Šestý blok Novovoroněžské JE (1. blok Novovoroněžské JE-2) s reaktorem VVER-1200 se vyznačuje maximální úrovní bezpečnosti provozu. Jeho hlavní předností je vyvážená kombinace aktivních a pasivních bezpečnostních systémů. Konkrétně používá systémy pasivního odvodu tepla z reaktoru, rekombinátory vodíku a lapač roztavené aktivní zóny, které nevyžadují napájení elektřinou ani zásah obsluhy. Reaktor VVER 1200 nabízelo česko-ruské konsorcium v tendru na dostavbu JE Temelín, který byl později zrušen. V Novovoronežské jaderné elektrárně je možné vidět kompletní vývojovou linii reaktorů typu VVER od prototypů VVER-210 a VVER-365, přes pilotní dvojici bloků VVER-440 a pilotní blok VVER-1000 až po nejmodernější bloky VVER Výstavby inovativních bloků se účastní také české firmy. ÍRÁNSKÁ TĚŽBA PLYNU STOUPÁ Írán, země s největšími geologicky ověřenými zásobami zemního plynu, může nejpozději během čtyř let zvýšit denní těžbu ze současných více než 600 milionů m 3 na více než 1,2 miliardy krychlových metrů denně. Zvyšující se íránská těžba plynu bude z valné části určena pro rychle rostoucí domácí spotřebu. Na zemní plyn připadá kolem 70 procent primární energetické spotřeby Íránu, který loni vytěžil 192,5 miliardy krychlových metrů tohoto paliva. Z toho vyvezl jenom 8,4 mld m 3, převážně do Turecka. V současnosti se Írán podílí na světovém exportu zemního plynu necelým procentem, ale v budoucnu by chtěl dosáhnout deseti procent. Největší objem pochází z mořského naleziště South Pars v Perském zálivu, kde se podle expertních odhadů nalézají asi dvě pětiny íránských zásob plynu. 8 DOTACE PRO OZE BUDOU Evropská komise schválila notifikační rozhodnutí pro podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE) uvedených do provozu v období a označila tuto podporu za slučitelnou s vnitřním trhem. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka šlo bezpochyby o jedno z nejnáročnějších notifikačních řízení vůbec, které kdy Česká republika vedla u Evropské komise a dosáhla jeho úspěšného konce. Jen připomínám, že v letošním roce jde již o třetí notifikační rozhodnutí v oblasti OZE, které se podařilo týmu na MPO pozitivně dokončit, řekl Mládek. V srpnu jsme přivezli z Bruselu notifikační rozhodnutí pro podporu malých vodních elektráren a malých bioplynových stanic uvedených do provozu od roku 2016 a zároveň se podařilo ve vztahu na notifikační řízení také ujasnit s EK velmi komplikovanou záležitost týkající se MVE rekonstruovaných v období , dodal. Opatření rovněž zahrnuje mechanismus přezkumu, který zajistí, aby zařízením nebyla poskytována nadměrná kompenzace a aby podpora byla omezena na nezbytné minimum potřebné k dosažení cílů režimu. Evropská komise tak schválila podporu energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Vyplatit by se mělo 37 miliard, o zbývajících několika miliardách se ještě jedná. Majitelé zelených elektráren v poslední době žili v nejistotě, zda dotace včas dostanou. Bez nich by se někteří mohli dostat do finančních problémů. Podporu zdrojům energie v Česku od roku 2013 vyplácí OTE na základě cenového rozhodnutí ERÚ. Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Výše podpory vzrostla ze zhruba jedné miliardy korun v roce 2006 na 43,5 miliardy korun vyplacených loni. Celkem tak bylo na podporu takzvané zelené energie od roku 2006 do konce loňského roku vyplaceno více než 205 miliard korun. BIOPALIVA VE FINSKU Finská vláda plánuje zvýšit podíl biopaliv přimíchávaných do pohonných hmot na 30 % do roku 2030, což má pomoci k dosažení cílů v oblasti snižování emisí. Jde přitom o paliva 2. generace, což je v souladu s cíli EU. Finsko mělo podle databáze Eurostatu v roce 2014 největší podíl (21,6 %) obnovitelných zdrojů využívaných v dopravě v EU. Rozšířit chce hlavně využití takových biopaliv, která jsou vyrobená z odpadů a zbytků v lesnictví. Podle evropské směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z OZE je totiž podíl těchto biopaliv považován automaticky za dvojnásobný ve srovnání s biopalivy 1. generace, která jsou vyráběná z biomasy ta je však využitelná i ve výrobě potravin či krmiv. Podle agentury Reuters chce finská vláda snížit dovoz ropy na polovinu, ukončit využívání uhlí při výrobě elektřiny a zvýšit podíl elektromobilů na 10 % do roku Snižování podílu biopaliv 1. generace v dopravě podporuje Evropská komise. VÍTR JE PERSPEKTIVNÍ Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (IRENA) předpovídá, že globální instalovaný výkon v offshore větrných zdrojích by se mohl v průběhu následujících 15 let dostat až na více než sedminásobek současné hodnoty. Globální instalovaný výkon v offshore větrných zdrojích dosahoval v minulém roce pouhých 13 GW. Téměř veškerý výkon byl ke konci roku 2015 soustředěn s 11,2 GW v Evropě, kde se offshore zdroje podílely na celkové výrobě elektřiny 1,6 %. V Asii dosahoval výkon pěti offshore parků, všech umístěných ve vodách Číny, hodnoty 1,2 GW. Offshore větrné zdroje mají podle agentury potenciál stát se vedoucí technologií při výrobě elektrické energie v dekarbonizované globální ekonomice. Nyní, kdy jsou onshore elektrárny schopny cenově konkurovat konvenčním technologiím, tak se více

11 M A G A Z Í N pozornosti přesouvá právě směrem k offshore aplikacím. Agentura předpokládá stabilní růst ročních přírůstků i v následujících letech, přičemž celkový instalovaný výkon by měl v roce 2030 dosáhnout až 100 GW. Největší vliv na budoucí vývoj offshore větrných elektráren bude mít jako v případě dalších energetických zdrojů cena, za kterou budou schopny dodávat elektřinu. Ta by měla postupně klesat ze 170 USD/MWh v roce 2015 na přibližně 100 USD/MWh v roce 2030 a následně 74 dolarů za MWh v roce INVESTICE ČEPS Společnost ČEPS, provozovatel české přenosové soustavy, dokončila dvě stěžejní investice letošního roku. Obranu proti přetokům z Německa zvýší nové vedení s provozním označením V410/419 mezi transformovnami Výškov a Čechy Střed. Nový, téměř stokilometrový úsek je jedním z nejexponovanějších profilů. Celkové investiční náklady na stavbu nepřesáhly plánovaných 2,75 miliardy korun. Přenosy výkonů v české soustavě směřují převážně ze západu na východ, tedy z míst výroby do míst spotřeby. Vedení zajistí jak spolehlivé vyvedení výkonů stávajících, tak i plánovaných zdrojů v severozápadních Čechách, uvádí předseda představenstva ČEPS Jan Kalina. Do provozu bylo uvedeno také vedení V458 propojující transformovny Krasíkov a Horní Životice. Nová linka o délce osmdesáti kilometrů posílí dodávky elektřiny na severní Moravě, důležitá je především pro průmyslové zóny na Ostravsku a Bruntálsku. Náklady na tuto stavbu činily necelé 2 miliardy korun. V období od ledna do září 2016 bylo v soustavě přeneseno celkem GWh elektrické energie. Ve třetím čtvrtletí dosáhla společnost ČEPS zisku 1,6 miliardy korun. V meziročním srovnání jde o mírný pokles asi o 74 milionů korun. Čísla se však vyvíjejí v souladu s plánem zisku roku 2016, který je očekáván o něco nižší než ten loňský. KLIMA: NEJLÉPE FRANCIE, NEJHŮŘ SAUDSKÁ ARÁBIE V boji s klimatickými změnami si podle německé nevládní organizace German Watch (GW) vede nejlépe Francie. Na opačném konci žebříčku 61 hodnocených zemí, které produkují přibližně 90 % světových emisí oxidu uhličitého, je Saudská Arábie. Česko se umístilo na 24. místě, daleko za námi je ale například i zelené Rakousko, které je 41. German Watch svůj klimatický rating zveřejnila na nedávné konferenci OSN v marockém Marákkéši. Ani letos, stejně jako loni, nezískala žádná z hodnocených zemí rating velmi dobrý. Ve skupině s hodnocením dobrý vyšla letos jako nejlepší Francie, která získala 66 ze sta možných bodů, následovaná Švédskem a Británii. Skupinu s hodnocením dobrý uzavírá sedmnácté Chorvatsko. Pak je nejpočetnější skupina s ratingem průměrný na čele s Rumunskem, kterou uzavírá 33. Španělsko. Patří do ní také Česko, jemuž patří čtyřiadvacáté místo a rating 59. Země od 34. po 48. mají rating špatný. Do této kategorie se dostalo například Polsko, evropská uhelná velmoc, které navíc novým zákonem zkomplikovalo výstavbu větrných elektráren. Ale ještě hůř dopadlo Rakousko. Země, všeobecně vnímaná jako ekologicky přívětivá, skončila až jednačtyřicátá. To popudilo rakouského ministra životního prostředí Andrä Ruprechtera. Stalo se už špatnou tradicí, že organizace German Watch nás na každé klimatické konferenci hodnotí negativně, uvádí v rozhovoru pro list Kurier. Podle něj je naprosto nesrozumitelné, jak German Watch k takovému nelichotivému závěru dospěla. Vždyť lépe dopadlo i Německo (29.), které sice má nejvíce větrných elektráren, ale současně se rozhodlo, že bude do roku 2045 v elektrárnách spalovat hnědé uhlí. German Watch se hájí tím, že její rating se z 80 procent odvíjí od dobře měřitelných indikátorů emisí: jaký je jejich objem, kolik činí v přepočtu na obyvatele a jak se je každý rok daří omezovat. Zbylých 20 % ratingového skóre tvoří hodnocení národní klimatické politiky dané země. K ní se pomocí podrobné ankety vyjadřuje kolem 280 expertů z celého světa. Na tuto část hodnocení zřejmě doplatilo nejen Rakousko, ale ještě více Dánsko, které bylo pět let po sobě na špici žebříčku. Letos ale členové expertního panelu usoudili, že nová vláda v Kodani přestala aktivně podporovat dosažení předchozích cílů. A tak se Dánsko, mající nejvyšší instalovaný výkon větrných elektráren v přepočtu na obyvatele, propadlo až na 13. místo. Žebříček uzavírají země s hodnocením velmi špatný, k nimž German Watch řadí například Bělorusko, Estonsko, Rusko, ale také Kanadu či Kazachstán a vůbec jako poslední Saúdskou Arábii s ratingem 25 ze sta možných. ÍRÁN ZAHÁJIL FINANCOVÁNÍ JE BÚŠEHR 2 Íránská vláda 19. listopadu vyčlenila 8,5 miliardy dolarů na výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Búšehr. Do roku 2025 zde má ruská korporace pro atomovou energii Rosatom vybudovat bloky s reaktory VVER-1000 uzpůsobené pro provoz v seizmicky aktivních oblastech. Základní kámen pro druhou část jaderné elektrárny v provincii Búšehr byl položen 10. září Výstavba probíhá na základě mezivládní dohody mezi Rosatomem a Íránem z listopadu 2014, podle které má v Íránu vzniknout 8 nových bloků s reaktory typu VVER. První dvojice vyroste v lokalitě Búšehr v sousedství prvního bloku, který unikátním způsobem spojuje ruské a západní jaderné technologie. Celkový instalovaný výkon těchto bloků bude 2100 MWe a přispěje ke zvýšení podílu jaderné energetiky na výrobě elektřiny v Íránu, který v současnosti činí necelé dvě procenta. Projekt JE Búšehr 2 je plně financován íránskou stranou. 9

12 A K T U A L I T Y Zprávy, které by vám neměly uniknout Tým portálu ENERGY-HUB.cz přináší stručný přehled nejzajímavějších zpráv za období září až listopad POLITIKA A LEGISLATIVA Musíme zakročit proti Volkswagenu společně, říká Jourová. Automobilka měla podvádět ve 20 zemích EU. Automobilka Volkswagen manipulacemi s emisemi u naftových aut podle Věry Jourové porušila evropské zákony na ochranu spotřebitele. Považuji za nutné, abychom na evropské úrovni koordinovaně zakročili, říká eurokomisařka pro spotřebitele. O případných nárocích na odškodnění rozhodnou soudy jednotlivých států. Dotace z Nové zelené úsporám se rozšíří i na zateplení veřejných budov. Změna nepůjde na úkor individuálních stavebníků a nestane se, že by na ně v programu dotace nezbyly, ujišťuje ministerstvo životního prostředí. V červnu počítalo s tím, že na podporu státních budov by mohlo do roku 2020 jít až 30 procent z očekávaných 27 miliard korun pro Zelenou úsporám. ERÚ a podpora OZE a tarifní struktura Evropská komise schválila podporu obnovitelných zdrojů energie v Česku. Evropská komise schválila režim podpory energie z obnovitelných zdrojů v Česku. Takzvanou notifikaci získaly zdroje spuštěné v období 2006 až Provozovatelé obnovitelných zdrojů tak budou mít podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva průmyslu a obchodu příští rok nárok na zhruba 37 miliard korun. Jde o převážnou většinu ze zdrojů, které dosud notifikaci neměly. Souhlasem komise podmiňoval výplatu peněz Energetický regulační úřad. Komise uvedla, že dospěla k závěru, že přijetí opatření podpoří cíle Evropské unie v oblasti energetiky a klimatu, aniž by došlo k nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže. Opatření rovněž zahrnuje mechanismus přezkumu, který zajistí, aby zařízením nebyla poskytována nadměrná kompenzace a aby podpora byla omezena na nezbytné minimum potřebné k dosažení cílů režimu, dodala. Odsouhlaseno, schváleno Vláda dala zelenou pařížské dohodě o klimatu. Na řadě jsou poslanci. Vláda schválila 10 návrh ratifikace dokumentu OSN, kterým se státy loni v Paříži zavázaly k snižování skleníkových plynů a který má zpomalit oteplování planety a zmírnit jeho důsledky. Informoval o tom premiér Bohuslav Sobotka. Počátkem září se ke smlouvě připojily největší znečišťovatelé Čína a Spojené státy. Smlouvu nyní v Česku musejí odsouhlasit poslanci, senátoři a prezident Miloš Zeman. Stát podpoří elektromobily a další alternativní pohony. Nové dotace půjdou obcím a krajům. Auta s alternativním pohonem, jako jsou elektromobily, ale i vozy jezdící na plyn, získají novou podporu ze strany státu. Určena bude obcím a krajům. O příspěvek mohou žádat v programu Životní prostředí. Připraveno bude celkem sto milionů korun, suma se ale může zvýšit. V příštím roce by dotaci mohli získat i jednotlivci. INFRASTRUKTURA & STRATEGIE Hlad po lithiu roste. Australané do vrtů u Cínovce investovali desítky milionů, rozhodnutí o začátku těžby se blíží. Česká firma Geomet letos dokončí průzkum na Cínovci. Akcionáři European Metals, která ji vlastní, příští rok rozhodnou, jestli se vstoupí do další fáze na cestě k těžbě. Poptávka po lithiu i dalších vzácných kovech do roku 2035 vzroste několikanásobně. Česko má problémy s úsporou energie. Evropské závazky plní pouze z poloviny. Vláda selhává v plnění svých závazků vůči Evropské unii na poli úspor energie. Do roku 2020 je má zvýšit na 20 procent, ale v průběžném hodnocení Česko splnilo jen 55 procent ze svých plánů. Ministerstvům se nedaří využívat peníze z evropských fondů. Plynárenské soustavy chceme propojit, shodlo se Česko a Polsko. Česko a Polsko se dohodly na dalším pokračování projektu plynovodu Stork II. Nezávazné memorandum o politické podpoře plánovanému vzájemnému propojení plynárenských soustav podepsali na začátku září při summitu visegrádské skupiny a Ukrajiny v polské Krynici premiéři obou zemí Bohuslav Sobotka a Beata Szydlová. IEA: Investice v energetickém sektoru loni klesly o osm procent. Na jejich pokles mělo vliv zejména výrazné omezení investic do fosilních paliv. Celosvětový objem investic v energetickém sektoru loni klesl o osm procent na 1,8 bilionu dolarů (43,3 bilionu Kč). Pokles investic do těžby ropy a plynu totiž převážil nad růstem investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů, do elektrických sítí a do opatření k efektivnějšímu využívání energie. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Budoucnost energetiky? Z větru by mohla být až pětina elektřiny, tvrdí GWEC. Vítr by se do roku 2030 mohl na celosvětové výrobě elektřiny podílet až z 20 procent. K výstavbě nových větrných elektráren totiž přispívá prudký pokles nákladů i příslib jednotlivých zemí omezit klimatické změny. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Globální rada pro větrnou energii GWEC. Bundesnetzagentur žádá změnu přiřazování přenosových kapacit na německo- -rakouské hranici. Německý síťový regulátor

13 M A G A Z Í N Bundesnetzagentur vyzval dne 28. října 2016 všechny německé provozovatele přenosových sítí, aby připravili návrh řízení přenosových kapacit na německo-rakouské hranici. Jednalo by se fakticky o ukončení stávající jednotné Německo-rakouské obchodní zóny, která je dlouhodobě terčem kritiky sousedních zemí. Ropa bude do Česka proudit i z Chorvatska. Unipetrol podepsal dohodu o napojení na ropovod Adria. Unipetrol RPA podepsal rámcovou smlouvu se společností Jadranski Naftovod, která umožní přepravu ropy po chorvatském úseku ropovodu. Nyní proudí nakoupená ropa do Česka buď ropovodem Družba z Ruské federace, nebo z italského Terstu ropovodem TAL. Německo dohodlo s Gazpromem podmínky přepravy plynu do Evropy přes Severní moře. Německý úřad pro regulaci energetického trhu dohodl s ruským plynárenským kolosem Gazprom podmínky zvýšeného ruského přístupu k plynovodu OPAL, jímž proudí plyn z podmořského plynovodu Nord Stream konečným zákazníkům v Německu a České republice. TRHY Obchodník Virtuse Energy je v problémech. Není schopen vracet zákazníkům emisní povolenky v úschově. Firmy si k Virtuse Energy uložily do úschovy stovky tisíc povolenek. Když je chtěly zpátky, podnik jim vrátil jen část. Problémy Virtuse začaly po neúspěšném obchodu s povolenkami na trhu. Následně odešel spolumajitel Jan Fousek i další zaměstnanci. Soud návrh na insolvenci Virtuse Energy zamítl. Křetínský chce teplo, Praha odpad. EPH se s městem chystá vyměnit balíky akcií za miliardu korun. Obchod za miliardu, který v tuto chvíli vyjednává Praha s energetickou skupinou EPH, bude pro hlavní město jednou z největších transakcí letošního roku. Metropole chce získat od společnosti ovládané Danielem Křetínským podíl v Pražských službách. Na oplátku mu nabízí polovinu akcií v Pražské teplárenské Holding. ČEZ ztrácí projekt za miliardy. Elektrárnu v Černé hoře nechtějí banky financovat, opatrná je i státní exportní banka. Dceřiná firma ČEZ Škoda Praha má v Černé Hoře postavit elektrárnu za devět miliard korun. Nedaří se jí ale sehnat potřebné financování. OECD od příštího roku zakazuje členským státům podporu vývozu uhelných elektráren, důvodem je ochrana klimatu. Česká exportní banka a pojišťovna EGAP jsou opatrné a nechtějí po problémových případech financovat projekty bez státních záruk. Ceny emisních povolenek spadly za rok na polovinu. Může za to především plyn. Za současnou nízkou cenu povolenek může hlavně plyn. Ceny jsou ale stále násobně nižší, než kolik si představuje Evropská komise. Některé firmy jsou rády, že ušetří, jiné si dělají zásoby na horší časy. Vesnice, která svítí a topí energií z odpadu svých farmářů, vyhrála ekologického Oskara. V soutěži E.ON Energy Globe bodovaly Haňovice na Hané. Malá víska staví skleníky na rajčata a běží na energii ze své bioplynky. Prestižního ekologického Oskara získal i kutil, který podomácku vyrábí elektromobily. ČEZ: Větší energetické úspory mohou Česko stát dalších až 600 miliard. Rekonstrukce budov a zavedení takzvaných inteligentních sítí a měřicích přístrojů, které umožní Česku splnit přísnější cíl v oblasti energetických úspor, by do roku 2030 stály navíc až 600 miliard korun. Uvedl to generální ředitel energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš. Evropská komise předloni stanovila, že členské státy EU mají do roku 2030 zvýšit energetickou účinnost svých soustav o 27 procent proti roku 1990, nyní ale navrhuje zvýšení účinnosti o 30 procent. Krúpova Arca Capital si stěžuje v Bruselu na Polsko. Na podporu státních černouhelných dolů prý doplácí OKD. Polsko podle Krúpovy Arca Capital neoprávněně zvýhodňuje doly vlastněné státem. Podle odhadů skupiny podpořil stát tamní doly více než 27 miliardami korun. Mluvčí Arca Capital uvedla, že doly OKD jsou blízko česko- -polské hranice, a společnost je tak schopna dodávat uhlí i pro polské zákazníky. ČEZ postaví desítky nových rychlodobíječek pro elektromobily. Energetická společnost ČEZ v následujících měsících významně rozšíří počet rychlodobíjecích stanic pro elektromobily. O plánu polostátní firmy informoval deník E15 už v srpnu, nyní informace potvrdil mluvčí společnosti Martin Schreier. Podnikatel v obnovitelných zdrojích koupil polovinu Vemex Energie. Zbytek stále ovládá dcera Gazpromu. GEEN General Energy koupila 49% podíl v dodavateli elektřiny s plynem, firmě Vemex Energie. Zbylých 51 procent ovládá dceřiná společnost ruského Gazpromu firma Vemex, ta má ale finanční problémy. GEEN General Energy dál plánuje stavět elektrárny v Chorvatsku, Gruzii či Kyrgyzstánu. MEZINÁRODNÍ OKÉNKO Polsko chce mít za devět let milion elektromobilů, potřebuje snížit emise. Polsko chce mít do roku 2025 na svých silnicích milion elektromobilů, aby snížilo emise pocházející z dopravních prostředků. Oznámilo to polské ministerstvo energetiky. Dodalo, že využívání elektromobilů podpoří daňovými úlevami i dalšími pobídkami. 150 zemí se dohodlo na omezení skleníkových plynů, může to výrazně zbrzdit oteplování planety. Na klimatické konferenci ve Rwandě se zhruba 150 zemí dohodlo postupně omezit používání fluorovaných uhlovodíků (HFC), což je jedna z kategorií takzvaných skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety. Výsledek jednání, který podle agentury Reuters představuje další významný milník v boji proti globálním klimatickým změnám, oznámil rwandský ministr přírodních zdrojů Vincent Biruta. HFC se využívají například v ledničkách. Začíná platit pařížská klimatická dohoda. Státy mají udržet růst teploty pod 2 C Celsia. Klimatická dohoda doje dnaná loni v prosinci v Paříži vstupuje v platnost. Ratifikovalo ji totiž více než 55 států, které produkují 55 procent globálních emisí. Dokument tak nahradí nynější Kjótský protokol z roku Schvalování pařížské dohody ale provázely četné spory. Finální dokument proto zahrnuje celou řadu ústupků. ENERGY-HUB je moderní platforma pro sdílení informací a rozvoj energetického sektoru slučující akademický, vědní, technický i soukromý sektor. Nabízíme poradenství, školící a vzdělávací programy, poskytujeme prostor pro veřejnou a otevřenou diskusi na aktuální témata z oblasti energetiky. Kontakt: office@energy-hub.cz 11

14 A K T U A L I T Y Správy, ktoré by vám nemaly uniknúť Tým portálu ENERGY-HUB prináša stručný prehlaď najzaujímavejších správ za obdobie september až november POLITIKA A LEGISLATÍVA Kiska podpísal Parížsku dohodu, ktorá má znížiť emisie skleníkových plynov. Ratifikačné listiny odovzdali už aj USA a Čína. Spolu s nimi dohodu dosiaľ ratifikovalo 27 krajín. Nový dokument má priniesť obrat v boji proti klimatickej zmene, ktorá prostredníctvom globálneho otepľovania mení planétu a prináša extrémy počasia. Ústavný súd nahral centrálnemu vykurovaniu. Odpájanie ľudí od centrálneho zásobovania teplom bude stále obmedzené. Ústavný súd SR v Košiciach rozhodol, že pri odpájaní kotolní budú musieť obyvatelia naďalej žiadať stanovisko doterajšieho dodávateľa tepla. Cenu elektriny pre firmy predražujú dane a poplatky. Maloobchodné ceny elektriny pre priemysel podľa Maroša Šefčoviča od roku 2008 stúpali tempom približne 2 percentá ročne. Fico: Regulácia cien energií je ešte potrebná. Regulácia cien energií na Slovensku sa pravdepodobne tak skoro neskončí. Vyplýva to z vyjadrenia premiéra Roberta Fica na 15. medzinárodnej konferencii ERRA (Energy Regulators Regional Association). Poslanci sa pre ceny elektriny obrátili na ústavný súd. Nepozdávajú sa im vyhlášky ÚRSO, ktoré hovoria o zavedení takzvanej tarify za prevádzkovanie systému. Tá tvorí zhruba 15 % z koncovej ceny elektriny a zahŕňa v sebe okrem iného aj dotáciu na elektrinu z uhlia vyťaženého na Slovensku a podporu na elektrinu z obnoviteľných zdrojov energií. Po 10 rokoch žiada Slovensko od Enelu ďalšie milióny za elektrárne. Enel by mal doplatiť 228 miliónov eur, tvrdí ministerstvo hospodárstva. Rezort sa pritom opiera o pôvodnú analýzu z roku 2011, ktorá túto sumu vyčíslila. Podobné plány mal aj predošlý šéf rezortu Pavol Pavlis, keď pred dvoma rokmi oznámil, že bude od Enelu žiadať doplatok približne 200 miliónov eur. ODSÚHLASENÉ, SCHVÁLENÉ Zatepľovanie budov predraží poplatok. Zákon, ktorý pomôže obciam v ich rozvoji, zaťaží tiež bežných obyvateľov. Daň, ktorú majú na jednej strane developeri od začiatku novembra platiť za nové projekty, musia obci odviesť aj vlastníci bytov, ktorí sa rozhodnú bytovku zatepliť. Ide o nelogické zaťaženie, keďže vláda súčasne podporuje obnovu budov cez dotácie či zvýhodnenie úverov. ÚRSO mení pravidlá fungovania trhu s elektrinou a plynom. V prospech ochrany odberateľa by sa mali optimalizovať niektoré lehoty a postupy pri zmene dodávateľa elektriny či plynu. Taktiež by sa mala upraviť periodicita platenia preddavkových platieb, náležitosti niektorých zmlúv ako aj možnosť dohodnúť si platenie preddavkových platieb aj pri dodávke elektriny do odberného miesta vybaveného inteligentným meracím systémom. INFRAŠTRUKTÚRA & STRATÉGIA Ukrajina využíva slovenský plynovod na maximum. Ukrajina v súčasnosti využíva slovensko-ukrajinský reverzný plynovod na maximum. Koncom júla sa plynovodom Vojany-Užhorod prepravilo denne zhruba 30 miliónov metrov kubických zemného plynu. Slovenská a bulharská firma podpísali dohodu o plynovode Eastring. Bulharsko a Slovensko budú úzko spolupracovať pri príprave dvoch plynárenských projektov s významom pre energetickú bezpečnosť regiónu strednej a juhovýchodnej Európy. Stopnutie ruského plynu cez Ukrajinu by nás neohrozilo, plynu je dosť. Na Slovensku je v súčasnosti viac ako 1,5 milióna odberateľov plynu, nikto by nemal byť ukrátený. Vládny kabinet sa oboznámil, ako je Slovensko pripravené na prípadnú plynovú krízu počas vykurovacej sezóny. Slovensko-poľský plynovod získal osvedčenie. Projekt slovensko-poľského plynovodu je o krok bližšie k realizácii. Podľa vydaného osvedčenia trasa slovenskej časti plynovodu bude začínať na štátnej hranici v oblasti Lupkovského priesmyku v katastri obce Palota. Plynovod bude končiť v areáli kompresorovej stanice Veľké Kapušany. Plynovod Turkov a Rusov berie Slovensko zatiaľ ako príležitosť. Rusko robí všetko pre to, aby pri dodávkach plynu obišlo Ukrajinu. Politika zatiaľ vyhráva nad ekonomikou a rozumom, keďže trasa cez Ukrajinu a Slovensko je najkratšia. Napriek tomu Rusko tlačí na ďalšie vetvy plynovodu Nord Stream II po dne Baltického mora a najnovšie ide stavať aj plynovod do Turecka so spustením v roku Odtiaľ by mohla surovina ďalej putovať aj do Talianska. Práve Taliansko je jednou z oblastí, kam prúdi plyn na trase Rusko, Ukrajina, Slovensko, Rakúsko, Taliansko. Slovensko je zásadne proti plynovodu Nord Stream 2. Minister hospodárstva Peter Žiga znova zopakoval postoj Slovenska

15 M A G A Z Í N k plánovanému plynovodnému projektu Nord Stream 2. Sme zásadne proti. Má to svoje politické aj ekonomické dôvody, povedal na pondelňajšom rokovaní energetickej komisie parlamentného hospodárskeho výboru. Budapešť blokuje budúcnosť Mochoviec. Snaha Slovenska zarábať na dvoch nových jadrových blokoch elektrárne Mochovce dostala trhlinu. Susedné Maďarsko totiž brzdí vybudovanie cezhraničnej linky, ktorou by sa mala elektrina z Mochoviec exportovať cez Veľký Ďur pri Leviciach do Maďarska a ďalej smerom na Balkán. Energetici investujú do parku, v ktorom bude Jaguar, milióny eur. Elektrická stanica, ako aj dve asi štvorkilometrové káblové vedenia, by mali byť zrekonštruované v lete budúceho roka. Slovensko bude mať zrejme pri Nitre nový zásobník plynu. Spoločnosť BellGass predložila na posúdenie vplyvov na životné prostredie svoj investičný zámer na výstavbu. Aby bolo možné podzemný zásobník zemného plynu zásobovať plynom, je potrebné vybudovať spojovací plynovod. S výstavbou prepojenia o dĺžke zhruba 13 kilometrov by sa malo začať začiatkom budúceho roka. O rok neskôr by mal byť plynovod už realitou. TRHY Polícia vyšetruje v elektrárňach sedem trestných vecí. Policajné vyšetrovanie v Slovenských elektrárňach sa neskončilo. Práve naopak, polícia navýšila počet trestných konaní. Kým v apríli tohto roku viedol policajný špecializovaný tím trestné konanie v piatich trestných veciach, v súčasnosti je to už v siedmich trestných veciach. V Česku sa solárnym firmám nedarí, expandujú do zahraničia. Tri z najväčších českých firiem, obchodujúcich so solárnou energiou, presúvajú svoje projekty na väčšie trhy. Súčasné podmienky v Česku veľmi neumožňujú výstavbu nových solárnych elektrární. Preto sa nemožno čudovať, že sa solárne firmy orientujú na projekty v zahraničí. Solar Global stavia slnečnú elektráreň v Bavorsku, Solek Group investuje v Čile a Photon Energy si vyhliadol ako cieľ svojej investičnej aktivity Austráliu. Tkáč a J&T odídu z EPH, získajú na tom miliardy eur. Patrik Tkáč a investori spojení s J&T odídu z energetickej spoločnosti EPH. Cena Tkáčovho podielu sa odhaduje na 1,7 až 2,7 miliardy eur. Stane sa tak po definitívnom vstupe investičného fondu austrálskej banky Macquarie do spoločnosti EP Infrastructure (EPIF), ktorá tvorí jednu z dvoch vetiev holdingu. Majoritným vlastníkom holdingu sa stane český podnikateľ Daniel Křetínský, bude mu patriť 94 percent akcií. Brusel energetický trh dereguluje, Slovensko naopak. Myslí si to predseda Združenia dodávateľov energií. Európska komisia nastavuje už niekoľko rokov trend deregulácie, alebo sa aspoň zaň vyslovuje. Na druhej strane, na Slovensku vidíme posilňovanie regulácie. Napríklad, po jednom roku deregulovaných dodávok plynu a elektriny pre malé podniky bola regulácia opäť zavedená novou legislatívou a príslušnými nadväzujúcimi vyhláškami, priblížil. Křetínský chystá v elektrárňach prepúšťanie. Chce ušetriť milióny eur. Energetický a průmyslový holding vstúpil do Slovenských elektrární koncom júla. Podiel získal od talianskeho Enelu, keď zaň zaplatil 150 miliónov eur. EPH neplánuje masové prepúšťanie, aké Slovenské elektrárne zažili v minulosti. K znižovaniu bude dochádzať predovšetkým na riaditeľstve a centralizovaných útvaroch. MEDZINÁRODNÉ OKIENKO Poľský prezident: Plynovod Nord Stream 2 nemá opodstatnenie. Plynovod Nord Stream 2, ktorý by dopravoval zemný plyn z Ruska priamo do Nemecka a obchádzal tradičné prepravné trasy cez Ukrajinu a Slovensko, nemá podľa poľského prezidenta Andrzeja Dudu žiadne ekonomické opodstatnenie. Putin: Rusko dúfa v dohodu na zmrazení ťažby ropy. Rusko dúfa v dohodu popredných svetových ťažiarov na zmrazení produkcie ropy. Bolo by to pre svetové trhy dobré, povedal v piatok ruský prezident Vladimir Putin tlačovej agentúre Bloomberg. Japonsko má záujem o kúpu podielu v ruskom ropnom koncerne Rosnefť. Japonsko je závislé od Blízkeho východu, až 80 percent všetkej spotrebovanej ropy dováža z tohto regiónu. Gazprom výrazne zvýšil dodávku zemného plynu do Rakúska. Rakúsky spolkový kancelár a predseda správnej rady ruského Gazpromu hodnotili rusko-rakúsku spoluprácu v plynárenstve veľmi pozitívne. Šejkovia a Trump rozkolísali cenu ropy. Trh s ropou zažíva veľké turbulencie. Profitovať z nich by mohli vodiči či spotrebitelia energie vrátane slovenských. Ropné mocnosti sa napriek deklaráciám spred pár týždňov, že utlmia svetovú produkciu ropy, opäť raz uchýlili k ropnej vojne. Za každú cenu si chcú udržať svoj trhový podiel a ťažia viac, ako je dopyt. Cenu čierneho zlata posiela nadol aj víťazstvo republikánskeho kandidáta Donalda Trumpa v amerických prezidentských voľbách. Švajčiari v referende odmietli rýchly ústup od jadra. Väčšina Švajčiarov odmietla iniciatívu strany zelených, ktorá chcela najneskôr do roku 2029 ukončiť prevádzku všetkých piatich jadrových elektrární v krajine. Potvrdené. V Británii postavia novú jadrovú elektráreň. Britská vláda schválila projekt novej jadrovej elektrárne Hinkley Point C, ktorý sa na konci júla prekvapivo rozhodla preskúmať. Prvú novú jadrovú elektráreň v Británii za dve desaťročia má postaviť francúzska elektrárenská spoločnosť EDF s pomocou čínskej štátne firmy China General Nuclear (CGN). ENERGY-HUB je moderná platforma pre zdieľanie informácií a rozvoj energetického sektoru skľučujúci akademický, vedný, technický i súkromí sektor. Ponúkame, školiace a vzdelávacie programy, poskytujeme priestor pre verejnú a otvorenú diskusiu na aktuálne témy z oblasti energetiky. Kontakt: office@energy-hub.cz 13

16 A N K E T A Mohou se OZE v Česku obejít už bez dotací? JAN KŘÍŽ náměstek ministra MŽP Obnovitelnými zdroji energie (OZE) jsou dle české legislativy míněny obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, slunečního záření, vody, geotermální energie, energie půdy, vzduchu, biomasy, skládkového plynu, kalového plynu z čistíren odpadních vod nebo také energie bioplynu. Z pohledu udržitelného rozvoje jsou OZE jednoznačným přínosem a jejich podíl se celosvětově zvyšuje. Vzhledem k závazkům ČR ve smyslu podílu OZE na hrubé domácí spotřebě energie (třetí nejnižší závazek v Evropské unii, v současné době je již díky podpoře splněn) a zejména vzhledem k nutnosti snižování znečišťování ovzduší včetně redukce emisí skleníkových plynů jsou OZE dotovány jak investiční, tak i provozní podporou. Ta je v české legislativně postavena na principu dosažení konkurenceschopnosti OZE vůči klasickým zdrojům ve smyslu patnáctileté doby návratnosti. Zároveň je sledována kombinace provozní a investiční podpory tak, aby byla uvedená návratnost zachována. Provozní podpora OZE existuje formou garantovaných výkupních cen a zelených bonusů. Z pohledu MŽP je podstatná hlavně investiční podpora, která má motivační účinek zejména v oblasti podpory zdrojů pro vlastní spotřebu. MŽP ji dotuje jak v Operačním programu Životního prostředí, tak i skrze program Nová zelená úsporám (NZÚ). V těchto dotačních titulech tak Ministerstvo životního prostředí podporuje investice pro efektivní využití zdrojů energie, zejména pak instalace kotlů na biomasu, tepelných čerpadel a solárních termických a fotovoltaických systémů pro přípravu teplé vody nebo snižování vlastní spotřeby energie. Existující dotační tituly v resortu životního prostředí jsou nastaveny motivačně, ale zároveň i s ohledem na ekonomickou efektivitu podpory a na sledované přínosy pro životní prostředí, a to včetně snižování emisí skleníkových plynů. A tímto principem se MŽP míní řídit i do budoucna. 14 ŠTĚPÁN CHALUPA Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Nyní ne, v budoucnu ano, pokud bude fungovat trh s energií v podobě, jak ho známe a budou internalizovány externí náklady konvenčních zdrojů. Současné dotace obnovitelným zdrojům, ať už formou jednorázových investičních dotací, nebo provozní podporou za konkrétní vyprodukovanou energii, jsou ve většině případů nezbytné jen proto, že ostatní zdroje, fosilní paliva i jádro, jsou dotovány také. Tyto dotace jsou ale skryté a nejsou zahrnuty v ceně energie z těchto zdrojů. Jde o externí náklady vyvolané dopady na životním prostředí, kde jde zejména o škody na lidském zdraví, zemědělské a lesnické produkci, klima a jaderná rizika včetně budoucích nákladů. Je nutné rovněž připomenout přímé dotace z veřejných peněz konvenčním zdrojům poskytované na rozvoj, výzkum v minulosti i technologická zlepšení v průběhu provozu. Pokud by tedy v ceně elektřiny a tepla z konvenčních zdrojů byly zahrnuty veškeré, nebo alespoň naprostá většina celkových výrobních nákladů včetně externích nákladů, většina obnovitelných zdrojů by novou podporu či dotace nepotřebovala již nyní. Ukázalo by se, že nejlevnější zdroje tepla společně s biomasou jsou sluneční energie a tepelné čerpadla a že nejlevnější elektřinu dokážeme získat také z obnovitelných zdrojů, malých vodních elektráren, fotovoltaiky a větru. Ukázkou ekonomické srovnatelnosti je také dohodnutá počáteční garantovaná cena za elektřinu z plánované jaderné elektrárny v Hinkley Point C ve výši 93 liber/mwh (cca 3 Kč/kWh), což je srovnatelné s elektřinou z většiny obnovitelných zdrojů, například o zhruba polovinu více nežli u větrných elektráren s garantovanou cenou elektřiny necelých 1,93 Kč/kWh. PAVEL ŘEŽÁBEK hlavní ekonom ČEZ EU nesporně směřuje k téměř úplné eliminaci uhlíkové expozice v energetice. Předpokládá, že v roce 2030 budou obnovitelné zdroje v unii pokrývat 27 procent spotřeby energie, resp. skoro polovinu spotřebovávané elektřiny. Přestože bude příspěvek jednotlivých členských zemí rozdílný, tento trend se samozřejmě nevyhne ani České republice. Ta by měla, podobně jako ostatní země, předložit během několika let plány na zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v období Momentálně je pozice České republiky relativně komfortní. Indikativní cíl 13,5 % podílu výroby z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě energie v roce 2013 jsme s rezervou splnili. Protože čeští spotřebitelé až do roku 2030 ponesou nemalé břemeno příspěvků na ekologické zdroje, není do té doby příliš prostoru pro instalaci dalších větších kapacit. Významným faktorem však je průběžný technický pokrok a masová výroba, které alternativní energetické zdroje stále zlevňují. Znamená to, že čím později tyto kapacity postavíme, tím levněji nás vyjdou. Za investice do fotovoltaických elektráren postavených v roce 2010 bychom dnes mohli instalovat zařízení pracující na stejném principu a se čtyřnásobným výkonem, tj. produkující 4krát více energie. Ideálním postupem pro českou energetiku je proto postupný, nikoli skokový, nárůst obnovitelných kapacit. Průběžně bude možné opravovat nepřesnosti v systému podpor a bude to znamenat jasnou perspektivu pro firmy podnikající v oboru. Ať už se ČR rozhodne nastavit cíl jakýkoli, dávalo by smysl k němu směřovat s pevným meziročním nárůstem (třeba o 30 %). A teď k odpovědi na položenou otázku. Role OZE a decentrální energetiky do budoucna poroste, i ČEZ v této oblasti přichází s novou nabídkou řešení šitou doslova na míru zákazníkům. Přesto se dnešní

17 M A G A Z Í N obnovitelné zdroje zatím nemohou obejít bez dotací dorovnávajících jejich manko na tržní podmínky. A pokud si budeme v EU dávat politicky stanovené cíle růstu OZE, tak se OZE bez nějaké formy dotace neobejde nikdy. Cíle jsou ambiciózní, vynucují si umělý, neorganický růst OZE do již tak přebytkového trhu. Tržní cena elektřiny tak nebude nikdy dost vysoká na to, aby tržní výstavbu OZE umožnila. CYRIL SVOZIL Fenix Group Hlavním problémem zařazení OZE do energetických soustav byl fakt, že k tomu docházelo silou a často na úkor stávajících distribučních systémů. To vedlo, spolu s naprosto nepochopitelnou dotační politikou podporující dlouhodobě produkční ceny místo jednorázové investiční podpory, k výrazným dodatečným nákladům jak pro provozovatele distribuční soustavy, tak i pro spotřebitele. Náš koncept použití OZE vychází primárně z potřeby sladit jejich využití se zájmy a potřebami distribuce ku prospěchu konečného spotřebitele i životního prostředí. K dosažení tohoto cíle v současnosti dozrávají potřebné podmínky: Výstavba budov se od roku 2020 bude odehrávat ve standardu budov s téměř nulovou spotřebou energie a dále tak poklesne jejich energetická náročnost. FVE prodělaly od roku 2009 dramatický cenový vývoj a jejich použití je tak v případě vlastního užití vyrobené energie ekonomicky výhodné bez jakékoliv podpory již nyní. Dochází k dramatickému vývoji na poli ukládání energie a v následujících 5 letech zde lze očekávat obdobný vývoj jako u FVE. Právě úložiště energie jsou přitom klíčovým prvkem celého projektu. Spojení předchozích tří faktorů s inteligentními systémy pro aktivní spolupráci ze sítí, kdy se takto vybavená budova stane jejím aktivním prvkem, přináší tzv. win-win situaci pro všechny účastníky. Provozovatelé takto vybavených budov, objektů služeb, průmyslových i zemědělských závodů budou tímto způsobem schopni poskytovat tzv. podpůrné služby a flexibilně přizpůsobovat svoji vnější spotřebu možnostem sítě. Široké využití konceptu by pro operátora sítě přineslo efekt virtuální přečerpávací elektrárny, zkapacitnění sítí i celkové snížení nákladů. Uživatel by měl na této úspoře participovat, a to ať již speciálním, výhodnějším tarifem pro tyto aplikace, nebo příjmem za poskytnuté podpůrné služby. Tento koncept přináší kromě značných energetických úspor a významného zvýšení podílu OZE na výrobě energie i výrazné zvýšení energetické nezávislosti a bezpečnosti. Pokud dojde k zohlednění podpůrných služeb, potom předpokládáme, že do pěti let bude tento koncept ekonomicky plně návratný bez potřeby jakékoliv veřejné podpory. 15

18 R O Z H O V O R Čtyři vodíky na jeden uhlík říká ředitel Českého plynárenského svazu Jan Ruml, když někde musí zdůvodňovat, proč je zemní plyn výborným ekologickým palivem. Ani ideální chemická skladba ale nezabraňuje tomu, aby se toto palivo nezačalo v Evropě, a s tím i u nás dostávat pod nepříznivé úřednické tlaky. Vít Smrčka Na nedávné Podzimní plynárenské konferenci zazněla varující informace, že evropské plynárenství je ohroženo. O jaké hrozby se jedná? Hrozby jsou rozprostřené do několika rovin. Zemní plyn je fosilní palivo stejně jako ropa nebo uhlí. Kvůli tomu se na něj vztahuje například tzv. antifosilní zákon. Tedy stejně jako na ropu a uhlí. Jenže díky svému výbornému chemickému složení je zemní plyn někde jinde než ropa nebo uhlí. Je to ekologické palivo. Připravovaný zákon to ale nerozlišuje, plyn dostal stejnou nálepku jako uhlí nebo ropa. Snažili jsme se uplatnit do antifosilního zákona jednoduchou větu, že pokud se mají omezovat fosilní paliva, tak by se nejdříve měla omezovat paliva, která nejvíce zatěžují životní prostředí. To se nám do zákona zatím nepodařilo prosadit a jednání dále probíhají. Podobně se chystá uhlíková daň. Proto předseda představenstva innogy Martin Herrmann hovořil na Podzimní plynárenské konferenci o tom, že plynárenství je v ohrožení. Negativně se u zemního plynu také vnímá dovozní závislost. U ropy, následně pak u benzínu a nafty, to některým politikům ale nevadí. Já to nechápu. To, že zemní plyn ale patří mezi fosilní paliva je fakt... Rád bych se ale zeptal některých našich ministerských úředníků, ale také úředníků v Bruselu, proč skutečnost, že zemní plyn patří učebnicově mezi fosilní paliva, hraje významnější roli než to, že se jedná o čisté, ekologické palivo. Řekl bych jim pánové, čtyři vodíky na jeden uhlík, žádné jiné palivo tento úžasný poměr nemá a vy nás dáváte v antifosilním zákoně do stejného pytle s uhlím a ropou, jejichž spaliny jsou životu nebezpečné. Proč? Nevíme. Možná za tím může být politika, třeba dosáhnout od producentů, především Ruska, nižší ceny. Skutečností je, že v posledních letech jde spotřeba plynu v Evropě dolů, na rozdíl od jiných částí světa, i když se v posledním roce spotřeba plynu zvýšila v Evropě i v ČR a věřím, že i rok 2016 přinese českému plynárenství opět zvýšení spotřeby zemního plynu. Mohou antifosilní snahy znamenat zmenšení role zemního plynu 16 v energetickém mixu států EU i České republiky? Doufám, že ne. Podívejte, jak dlouho se pracovalo na Státní energetické koncepci. Ta dává u nás určitý prostor na rozvoj zemního plynu. Stanoví v cílových letech zvýšený podíl plynu v energetickém mixu než v letech, kdy se tato koncepce zpracovávala. Je jen otázkou, v které oblasti k tomu dojde. Teplárníci tvrdí, že to bude především v dopravě. Já se domnívám, že k nárůstu spotřeby plynu může dojít také ve výrobě elektřiny a tepla. Cena plynu jde v poslední době dolů, nebo minimálně stagnuje, to tomu může pomoci. Je to vidět i na jediné tuzemské plynové elektrárně v Počeradech, která v roce 2013 nevyráběla, ale v loňském i letošním roce už je celkem využívaná. Řekl bych, že výroba elektřiny z plynu je v budoucnu reálná volba, zejména pokud bude z obnovitelných zdrojů cena elektřiny tak nízká, jako je. V některých dnech nesvítí sluníčko nebo nefouká vítr. A pak potřebujete něco, co vám výrobu elektřiny rychle nastartuje. Potřebujete nějaký pružný zdroj. To je prostor pro plynové elektrárny. Plynárníci hovoří o hrozbách, ale přitom evropské tranzitní plynovody se rozšiřují, plánují se nové trasy. Není to v rozporu s tím, že tento obor by měl být nějakým způsobem ohrožen? Všimněte si, že se toho hodně mluví, ale zas tolik nestaví. Už možná někdy před 30 lety se hovořilo o tom, že se u nás udělá propojení sever-jih. Jedná se o plynovody Moravia a Stork II a tím o přímé napojení na LNG terminál Šwinojoušcie v Polsku. Stále se nestaví. Stejně tak nestojí LNG terminál na poloostrově Krk. Byl jsem se tam s kolegou se podívat už v roce 1990, kdy se to mělo začít stavět. Podívejte se na problémy se stavbou Nord stream 2 nebo Turkish stream. Postavil se LNG terminál v Polsku, který je k nám nejblíže, ale to je prcek. Nějakých pět miliard kubíků plynu. Stavba těch propojovacích plynovodů ale stojí spoustu peněz, miliardy i desítky miliard korun. Může to českému plynárenství odčerpávat prostředky na rozvoj jiných důležitých činností? Jsem plynárník a uvítal bych nějaké propojení na LNG terminál, propojení sever - jih by mělo něco do sebe. Dokonce se uvažuje O ČESKÉM PLYNÁRENSKÉM SVAZU (ČPS) Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. ČPS navázal v roce 1992 na bohatou činnost svých předchůdců, kteří v tehdejším Československu založili již v roce 1919 Československý plynárenský a vodárenský svaz a byli spoluzakladateli Mezinárodní plynárenské unie (IGU) v roce ČPS v současné době sdružuje 221 odborných sdružení a firem působících v plynárenství a 232 individuálních členů ve velké většině špičkových plynárenských odborníků. o prodloužení plynovodu až do Kapušan a z druhé strany do Bulharska a Rumunska. Proč se nenaplnily optimistické údaje z doby před deseti až patnácti lety, které odhadovaly, že spotřeba zemního plynu se u nás dostane přes 10 mld. kubíků, přitom dnes po několikaletých poklesech je to něco přes sedm miliard? Zateplily se domy. To má ohromný vliv na spotřebu. Zároveň ale je třeba říci, že je to správné. Nemá smysl plýtvat energií. Říkám, že ušlechtilé palivo by se mělo využívat rozumně. Nejlépe v kombinované výrobě, v trigeneraci nebo v kondenzačních kotlích, které mají vysokou účinnost. Nemá cenu sem táhnout několik tisíc kilometrů plyn a pak ho tady spálit v nezatepleném baráku. Spotřeba plynu by měla být racionální a měly by se hledat další efektivní možnosti jeho využití, například v dopravě. Nevadí vám, že například při navýšení kotlíkových dotací o dalších 300 milionů korun se na plynové kotle nepamatovalo? U Ministerstva životního prostředí jsme nedávno dosáhli dílčího úspěchu. Jen připomenu, že předminulou kotlíkovou dotaci jste dostal, jestliže jste si

19 M A G A Z Í N uhelný kotel vyměnil za nějaký lepší uhelný kotel. Když mám ale uhelný kotel první nebo druhé generace a vezmu si pátou generaci, tak třikrát snížím emise, ale stále jen některé. Když nahradím uhelný kotel plynovým, tak emise snížím o několik řádů a všechny. Hlavně ale ve spalinách nebudu mít žádnou síru, stejně jako nebezpečné rakovinotvorné polycyklické aromáty. Jsem proto rád, že se nám podařilo pro druhou fázi u kotlíkových dotací dosáhnout alespoň stejných podmínek, dotace je stejná, ať se jedná o kotel na uhlí, biomasu nebo plyn. U těch předminulých dotací jste dostal Kč na nový uhelný kotel a na plynový , někde jen Kč a v některých krajích nic. České plynárenství má utopené peníze v nepoužívaných asi plynovodních přípojkách k rodinným domům a dalším objektům. Máte nějaké řešení? Tyto přípojky nejsou ani problém plynárenství. Většina z nich byla vybudována obcemi nebo developery. Víte ale, co je na tom nejzajímavější? Často se tak dělo za peníze, které šly ve formě dotací na podporu životního prostředí. Proto upozorňujeme úředníky i v souvislosti s kotlíkovými dotacemi, že jestliže v minulosti šly dotace obcím na postavení plynových přípojek a nyní se do téže obce dávají dotace na pořízení uhelných kotlů nebo na tepelná čerpadla, tak to je nerozumné. Především ta první dotace jsou ztracené prostředky. To se stává, to nikdo nesleduje. Je možné, že tah proti zemnímu plynu může být spojen s rozvojem tepelných čerpadel a že se něco opakuje, jako to bylo s přímotopy. Jde nám proto, aby v dalších kotlíkových dotacích se s plynem výrazněji počítalo. Je podle vás plyn drahý, jak to vidíte? Já si myslím, že současná cena kolem deseti korun za kubík, není taková strašná rána. I když někdy na počátku devadesátých let stál tři koruny. Když hovoříme o fosilních palivech, tak třeba uhlí nemá stále započteno všechny náklady. Kdyby se započetly, tak by poměr jeho ceny k ceně plynu byl horší. Ceny na rekultivace, nemluvě o dopadech na životní prostředí, zdraví lidí, to všechno jde mimo, to se u uhlí nepočítá. Pan Herrmann měl ale zajímavou poznámku, že tyto hrozby pro plynárenství zase otevírají nové příležitosti pro tento Ing. JAN RUML je jedním z nejrespektovanějších odborníků v oblasti českého plynárenství. Vystudoval ČVUT, strojní fakultu. Hovoří anglicky a rusky. Je znalcem v oblasti technických výpočtů v plynárenském oboru, dopravě, distribuci, uskladňování a kompresi plynu, dále v oblasti užití plynu v energetice i v dopravě. Jako technický ředitel se například podílel na kompletní přípravě světově unikátního vysokotlakého granitového kavernového zásobníku Háje u Příbrami. Publikuje v odborných časopisech, mimo jiné napsal učební texty pro pomaturitní studium plynárenství a skripta o dálkové přepravě plynu pro postgraduální studium plynárenství na VŠCHT. Řadu let pracoval v bývalém RWE Plynoprojekt, kde působil také jako předseda představenstva. Od 1. ledna 2013 je výkonným ředitelem Českého plynárenského svazu. obor. Jak to vidíte? V čem tyto příležitosti spočívají? To je vždycky, když vám něco hrozí, tak to zároveň nutí něco dělat. Uvedu jeden příklad. V plynárenství byl biometan ještě v nedávné minulosti téměř sprosté slovo. Nyní se šéfové největších plynárenských firem rozhodli do toho jít a chceme udělat pilotní projekt, abychom si zkusili kolik to stojí investičně a kolik provozně. Biometan je cestou k ozelenění zemního plynu. Tím se částečně stane obnovitelným palivem. Domnívám se, že biometan, případně vodík, to je pro plynárenství moderní cesta dalšího rozvoje. Navážu na vaše slova a připomenu zajímavou větu, která zazněla také na Podzimní plynárenské konferenci v Mariánských Lázních, že pokud se plynárenství nebude věnovat rozvoji využití vodíku, ztratí kus své budoucnosti... Na druhou stranu o vodíkové ekonomice se také hovoří už dlouho. V okamžiku, když skutečně začne nastupovat, tak naše infrastruktura je připravena. Vždy v této souvislosti připomínám skutečnost, že plynovými rourami se na počátku ještě před zemním plynem, přepravoval svítiplyn. V něm tvořil polovinu právě vodík. Takže na vodík jsme zvyklí, my to umíme. Dokážeme ho i skladovat, i když ne všechny podzemní zásobníky se pro to hodí, vodík má malé molekuly. Není problém ale přidat k vodíku CO 2, kterého je spousta a potřebujeme se ho zbavit. Vyrobí se syntetický metan a ten lze pak skladovat. Podobných zařízení je poměrně dost už blízko našich hranic, alespoň v poloprovozním stavu. Nejedná se už jen o nějaké zkoušky. To jsou právě příležitosti, které se nabízejí. Když budete chtít rozvíjet biometan, to musíte navázat spolupráci se zemědělci? Přesněji s vlastníky bioplynových stanic, někdy to ani nemusí být zemědělci. Rádi bychom od nich koupili bioplyn, vyčistili a udělali z něho biometan. Více než na bioplyn z cíleně pěstovaných rostlin od zemědělců bychom se chtěli zaměřit na toto palivo vyráběné z odpadů. Dneska je výkupní cena elektřiny z bioplynek tak vysoká, že provozovatele nezajímá, co se vznikajícím teplem. Bioplynka stojí někde na poli, tak většina toho tepla se vyfouká jen tak do vzduchu. Proto jim říkám, kdybyste nám poskytli bioplyn a my ho potrubím poslali ke kogenerační jednotce, která stojí někde ve městě, tak se využije nejen elektřina, ale i teplo. Navíc bioplynové stanice vyrábějí elektřinu nepřetržitě, i když ji v tom okamžiku nikdo nepotřebuje. Může brzy u nás nastat situace, jako je tomu v Německu, kdy v určitých časech má cena elektřiny zápornou hodnotu. Přitom zemědělci budou dostávat od státu dotace, aby vyráběli i v těchto situacích proud. Říkám proto, dejte bioplyn do našeho potrubí. Už toto potrubí má ohromnou akumulační 17

20 R O Z H O V O R schopnost, ale nejen to, máme k dispozici i podzemní zásobníky. Bioplyn by se pak spálil, když je to potřeba. Je to asi o ceně. Dáte zemědělcům více než dostanou, když bioplyn spálí v bioplynové stanici na elektřinu? Budeme jim muset nabídnout nejméně stejně. Pilotní projekt bude například ztrátový. Chceme si to ale zkusit, i to, jak moc je ztrátový. Zatím zpracováváme studii, máme vytipovaných asi šest lokalit. Jednou z nich je například čistírna odpadních vod v Praze. Nyní dostáváme také nabídky na technologie čištění bioplynu. Existuje asi šest způsobů tohoto čištění podle způsobů výroby bioplynu. Zemní plyn má obrovský potenciál jako palivo vyrovnávající kolísání dodávek z obnovitelných zdrojů. Co to pro plynárenství obnáší? Bez větších investic je plynárenská soustava schopna akumulovat i šest miliard kubíků plynu. Víme to, protože jsme se zabývali přechodem 96 největších tuzemských tepláren na spalování zemního plynu v časovém horizontu asi pěti let. Ta naše soustava je tak robustní, že s tím není žádný problém. Podobně to platí pro postavení několika nových plynových elektráren. Například jediná plynová elektrárna v Počeradech je napojena rovnou na plynovou rouru. Nemusí tam být žádný zásobník, protože právě kapacita plynovodů je ohromná. Kromě toho je v České republice v podzemních zásobnících plynu možnost skladovat asi 3,5 miliardy kubíků plynu. Hitem doby se stávají baterie pro akumulaci elektřiny z OZE, budou se na to stavět nové továrny, ale vy vlastně máte způsob, jak akumulovat elektřinu přes plyn ZEMNÍ PLYN Zemní plyn je nejčistší a nejbezpečnější mezi fosilními palivy. Ve své ryzí podobě je plynnou látkou bez barvy, tvaru a zápachu, při jejímž spalování se na rozdíl od jiných primárních paliv uvolňuje do vzduchu mnohem méně škodlivin. Energie zemního plynu se hojně využívá k topení, vaření, výrobě elektrické energie nebo k pohonu motorových vozidel. Zemní plyn patří mezi ekonomicky hospodárná, šetrná a moderní paliva 21. století. Energetické zdroje založené na zemním plynu jsou vysoce flexibilní a umožňují zásobování elektřinou například i v době poklesů výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zemní plyn je příznivý k životnímu prostředí. Při spalování zemního plynu nevznikají pevné nespálené částice (prach, saze), které jsou v současnosti největším problémem čistoty ovzduší v České republice. Tyto mikročástice způsobují onemocnění plic, dýchacích cest a alergie. Netvoří se ani vysoce nebezpečné dioxiny a furany, jako je tomu u spalování uhlí a biomasy. Zemní plyn prakticky neobsahuje sloučeniny síry, takže ve spalinách se téměř nevyskytuje ani oxid siřičitý. Spalováním zemního plynu vznikají pouze oxidy dusíku. Při spalování zemního plynu se uvolňuje o 50 % emisí CO 2 méně ve srovnání s hnědým uhlím, o 40 % méně ve srovnání s černým uhlím a o čtvrtinu méně v porovnání s kapalnými palivy. Vzhledem k vyšší účinnosti plynových spotřebičů v porovnání s ostatními palivy je však snížení CO 2 ještě vyšší. Asi jsou nejen u nás jiné zájmy, které prosazují dělat vše přes elektřinu. Postaví se nové jaderné bloky, elektřinu budeme muset někde také uskladnit, tak se vyrobí miliony baterií. Co pak s nimi až skončí jejich životnost? Nikdo neřeší, že přes plyn lze tuto elektřinu skladovat už nyní, že existují kapacity podzemních zásobníků i plynárenské soustavy, které mnohanásobně překračují možnosti baterií. Stále nevyužitou možností a tím i příležitostí pro plynárenství je použití zemního plynu v dopravě, kde nahrazuje ropná paliva. Podaří se vám naplnit cíle a zároveň směrnice pro rok 2020, které počítaly s podílem deseti procent na motorových palivech a asi 300 tisících aut na CNG? V současnosti jednáme s ministerstvem financí, jak to bude se spotřební daní na stlačený zemní plyn po roce Vypracovali jsme proto studii, kde také zdůrazňujeme výhodnost CNG v dopravě i ze zdravotního hlediska a ochrany životního prostředí. Rádi bychom se s ministerstvem dohodli na zvýhodněné spotřební dani pro CNG co nejdříve, protože případní zájemci o plynová auta, chtějí vědět už nyní, jaká bude spotřební daň na plyn v dopravě za čtyři roky. Pokud se to povede, bude příznivá daň na zemní plyn pro dopravu, tak věřím tomu, že Škoda Auto začne vyrábět i Fabie nebo Rapid s pohonem na zemní plyn. U Octávií se CNG velice dobře osvědčuje, zájem je značný, Škodovka je v těchto autech vyprodaná. Kdyby přišla automobilka na trh i s těmi menšími auty 18

21 M A G A Z Í N na CNG, tak se asi dostaneme na počty, které jste uváděl. Česká asociace petrolejářského průmyslu, která byla dlouho proti nám, nás nyní podporuje. Plyn jim totiž pomáhá snižovat celkové emise, které musí plnit podle evropských směrnic. Bez výraznějšího podílu plynu v dopravě by to nedokázali a platili by obrovské pokuty. Na Slovensku dali na CNG spotřební daň a mají jen 11 plnicích stanic, kdežto u nás jich je asi 130. Jednou z těch příležitostí je použití i zkapalněného zemního plynu (LNG) v dopravě, zatím je také ale nevyužitá Ani v Německu, kde jsou většinou napřed, tak LNG stanic není mnoho. Staví jen koridor, aby náklaďáky mohly projet. První LNG stanice se u nás má nyní stavět u Slaného, ale investorem nejsou plynárenské firmy. Podle evropských směrnic mají být LNG stanice nejméně na vzdálenost 400 km. Když by kamion načerpal u Slaného, tak na plnou nádrž ujede někam až do Maďarska, nebo do Polska. Plynárny asi budou pečlivě sledovat provoz této stanice a když bude od dopravců zájem, tak budou asi stavět další LNG stanice někde u Brna a Ostravy. Vrátím se ještě k tomu vodíku. Řekl bych, že jeho rozvoj u nás je na tom stejně špatně jako LNG. Přitom například Německo chce mít během asi pěti let 400 vodíkových stanic. Kdo jiný by měl vodíkovou ekonomiku u nás rozvíjet než plynárenství? Zatím jsme se za Český plynárenský svaz dohodli s vodíkovou asociací, že navážeme užší spolupráci. Podobně jako jsme navázali spolupráci s Českou asociací bioplynu. Předpokládám, že když se nám v příštím roce podaří realizovat projekt s biometanem, můžeme pak zkusit něco v oblasti vodíku. Je to hlavně ale na velkých plynárenských firmách. Výroba vodíku není nic složitého, elektrolýza vody je jednoduchá, jedná se o běžnou technologii. Poznatky k nám ze zahraničí ale jdou, ty máme i přes nadnárodní firmy. Sám jsem to zažil, měli jsme kulaté stoly společně, sdíleli jsme informace, které vycházely například z různých pilotních projektů. Biometan bude ale asi dříve než vodík. Podobně nevyužívanou příležitostí plynárenství jsou palivové články na zemní plyn nebo přímo na vodík. Měli bychom je doma místo plynových kotlů a vyráběli si tak velice úsporně a čistě kromě tepla i elektřinu, případně by nám poháněly auta. V Japonsku jich mají u domů už statisíce, plánují ale miliony těchto zařízení... Souhlasím, je to ohromná příležitost pro plynárenství. To ale nejsou palivové články na zemní plyn, ze zemního plynu se konverzí vyrábí vodík a teprve ten se pouští do palivového článku. Palivový článek je krásná věc, nic se tam nehýbe, nemělo by se to rozbít. Mají také výbornou účinnost až 60 procent v elektřině. Ještě to ale vyrábí teplo. Přitom byste ho měl doma, tedy žádné ztráty vznikající přenosem a distribucí. V Japonsku je to ale tak rozšířeno proto, že tam musejí všechno dovážet, všechen plyn. Mají hrozně drahou energii. Všimněte si, že v Evropě jsou zatím spíše jen desítky těchto aplikací, navíc především v poloprovozu. Na jednu stranu jsme rádi, že máme lacinou energii, když je ale laciná, tak vás to nenutí k přemýšlení, jak pomocí další generace technologie zefektivnit spotřebu paliva. Je to nakonec všechno o penězích. Není také tato technologie cestou k užšímu propojení plynárenství s elektroenergetikou? Ke spolupráci obou odvětví dochází, je to dost propojené. V Německu například byla velká plynárenská firma Ruhrgas, koupila ji před lety velká elektrárenská firma E.ON. Stále ale v energetice existují třecí místa, plynárenství patří většinou někomu jinému, než komu patří většina elektráren. Nedívejme se tedy někam daleko do budoucnosti. Na závěr nemohu pominout skutečnost, že už příští rok si bude české plynárenství připomínat 170 let své existence. Budou oslavy velké? Oslavíme to především prací. Výročí má vlastně pražská plynárna, bude to výročí Prahy, tady před 170 lety české plynárenství začínalo. K výročí se kromě Pražské plynárenské určitě připojí i ostatní společnosti. 19

22 A N A L Ý Z Y S T R A T E G I E Úspory energie jsou trendem dneška Úspory jsou zaklínadlem dnešní doby. Spoříme energii, spoříme oxid uhličitý, spoříme přírodní zdroje, spoříme vodu, spoříme paliva. Odhlédnuto od toho, zda jsou úspory vždy smysluplné, reálné a efektivní, je tento trend sympatický. Jaké jsou současné trendy v úsporách? Eva Vítková Kdo šetří, má za tři, říká lidová moudrost. Platí i pro oblast vytápění, i zde se cílí na úspornost, efektivnost a dobrou ekonomiku. Samozřejmě je třeba myslet také na ekologii, tedy zapojovat a maximálně využívat energeticky šetrné a obnovitelné zdroje, jinými slovy termické systémy. NEJSNAŽŠÍ JE ZATEPLOVÁNÍ Vytápění představuje významnou položku v rozpočtu domácnosti i firem. Pravdou je, že starší budovy jsou energeticky málo úsporné. Jejich energetickou efektivnost lze zlepšit renovací tedy zateplením v kombinaci s novým a dobře zvoleným zdrojem vytápění, výměnou oken a rekuperací. Při dosahování úspor hodně sázím na renovaci budov v nejlepším možném energetickém standardu. Často se uvádí, že nemá smysl zateplovat domy silnější vrstvou izolace, protože to není efektivní a je to dražší. Návratnost investice záleží na ceně tepla, na předchozí údržbě a dalších parametrech. Patnácti až dvacetiletá návratnost při komplexní renovaci objektu je ještě dobrá, budovu pak máte na nejbližších let celkově vyřešenou. Masivnějším zateplením v nízkoenergetickém standardu s kvalitními okny s trojskly může úspora tepla vyjít až na %, uvádí Jaroslav Klusák, energetický manažer Litoměřic. Renovace domů kromě zlepšení komfortu bydlení, žádoucího zvýšení energetické efektivnosti budovy a úspor tepla přinese i nižší výdaje za energii. Cena renovace se odvíjí od velikosti domu a kvality renovace. Samotné zateplení může stát od Kč u malých domů až po 300 do 400 tisíc u větších. Lze na ně získat dotaci, která se odvíjí od metrů čtverečních zateplení. Výše dotace je u částečné renovace od 100 do Kč na objekt, u komplexní renovace od 300 do Kč na objekt. Podle celkové kvality energeticky úsporných opatření se dotace na zateplení pohybuje od 500 do 800 Kč na m 2, na okna 2100 do 3800 Kč na m 2, na podlahy 700 do 1200 Kč na m 2, na stropy 330 do 550 Kč na m 2. Na kotle, tepelná čerpadla či fotovoltaiku je maximální výše příspěvku Kč, říká Jan Charvát z aliance Šance pro budovy. Na stránkách se Dům nad vodopádem v historickém centrum Telče, soutěžní projekt v kategorii Stavba soutěže Ekologický oskar 2016 (E.ON) pak můžeme seznámit s modelovými případy, kdy v případě renovace prvorepublikové vily o ploše 150 m 2 se náklady na ni pohybují okolo milionu korun, lze získat dotaci ve výši 48 %, úspora energie může dosáhnout až 90 %. V případě, že se jedná o nečlenitou stavbu, přinese renovace úsporu energie okolo 72 %. U bytových domů panelové výstavby lze dosáhnout při jejich revitalizaci také významných úspor v provozních nákladech na vytápění a ohřev vody, upozorňuje Miroslav Vítek z Elektrotechnické fakulty ČVUT Praha. Mohu uvést konkrétní příklad panelového domu o 156 bytech postaveného koncem osmdesátých let na jihozápadě Prahy, kde instalace nové plynové kotelny spolu s částečným zateplením domu přináší každoroční úsporu 40 % přímých nákladů na vytápění a hlavně i ohřevu vody oproti původnímu stavu, dodává Miroslav Vítek, a doplňuje, že doba splacení investice do kotelny byla pouhé tři roky, přičemž nebylo využito žádných dotací. Vše si obyvatelé domu zaplatili sami prostřednictvím fondu oprav. Prostá návratnost investice do zateplení se ale právě díky nižší ceně tepla z kotelny prodloužila až za horizont jeho pravděpodobné životnosti. TECHNOLOGIE PRO AKUMULACI TEPLA U nás jsou technologie pro akumulaci tepla zatím v plenkách, nejdále jsou s jejich využitím asi v Dánsku. Přebytečnou (a levnou) elektrickou energii vyrobenou větrnými elektrárnami využívají velké systémy CZT. Ve formě tepla ji (přes výkonná tepelná čerpadla) ukládají do země, do vhodného zemského masivu a pak používají pro dálkové vytápění, často v kombinaci se solárními termickými systémy. Připojeným domácnostem se to vyplatí. Dánsko má tak vysoké daně na zemní plyn a obecně fosilní paliva, že topit jimi v rodinném domku nedává smysl. Zemní plyn je určený pro průmysl, ale ne pro domácnosti a je tedy zatížen vysokou spotřební daní, kterou zavedli už někdy v 70. letech. Proto také v Dánsku od té doby nestoupá spotřeba energie, pouze se zvyšuje část, kterou kryjí OZE. Ve Švédsku zase postavili celek sestávající asi z 50 pasivních domů a namísto toho, aby jednotlivé domy vybavili vlastním zdrojem tepla pro vytápění a ohřev vody, udělali pro ně centrální rozvod teplé vody. Teplou vodu, kromě toho, že se jí sprchují, používají i pro vytápění přes VZT jednotku, cirkulace běží v takových systémech stejně celý den. 20

23 M A G A Z Í N FVE lze instalovat i na střechách domů Zdrojem tepla jsou velké soláry na předávacích stanicích a centrální kotel na biomasu. To představuje 100% pokrytí výroby tepla z OZE. Instalace systému stála jen jedno procento rozpočtu výstavby sídliště (investice) to je v řádu chyby rozpočtu! Topí sluneční energií a biomasou, která je zatím jedním z levnějších paliv oproti ostatním. Kdyby do každého domu dali vlastní zdroj tepla, bude strašně předimenzovaný, neefektivně pracující a nakonec to vyjde i dráž. TERMICKÉ SYSTÉMY MOHOU BÝT I EKONOMICKÉ Velké solární termické systémy jsou v přepočtu na metr čtvereční stavební plochy 3 až 5 levnější než menší systémy u rodinných domů. Jeden z posledních velkých systémů v Silkeborgu se pohybuje na úrovni 4000 Kč na m 2. Ve zmíněném Dánsku se jim komerční projekty vracejí do osmi let bez jakékoliv dotace. Dánský dodavatel tepla má ale povinné každoroční úspory energie na straně dodávky, což umožnilo rozvoj velkých solárních systémů. Dále dánské firmy provozující soustavy CZT fungují převážně jako neziskové organizace. Tudíž nemohou vytvářet zisk, což má vliv na konečnou cenu produktu (tepla). Jiný legislativní příklad je z Rakouska, kde existují velké solární systémy na budovách, které přes speciální předávací stanice dodávají přebytky výroby tepla do CZT za určitou cenu, podobně jako u elektřiny. Provozovatel sítě je musí odebrat. V českém prostředí si ale zatím nedokážu představit, jak by na nestabilní dodávku solárního tepla reagovali provozovatelé sítě nebo dodavatelé tepla, zvláště v letním období, uvádí docent Matuška z UCEEB. BUDOUCNOST BUDE PATŘIT SPOLUPRÁCI SYSTÉMŮ Jak již bylo zmíněno, jednou z cest pro dosahování úspor je kombinace různých systémů. V současnosti je možné si na střechu instalovat fotovoltaický systém, který vyrábí elektrickou energii, ale málokdo ji dokáže plně využít pro svoji energetickou spotřebu. Ukládání energie do baterií je zatím velmi drahé. Odborníci z Univerzitního centra energeticky efektivních budov při ČVUT (UCEEB) proto například řeší systém, který kombinuje fotovoltaiku s tepelným čerpadlem. Vyvíjíme systém, kde se tepelné čerpadlo svým příkonem přizpůsobuje výrobě elektřiny a při nadbytku elektrické energie bere teplo z okolí a přečerpává ho do podloží budovy. Základy se udělají třeba o metr hlubší, zaizolují se a podlaha též. Vznikne tak zemní zásobník, v našem případě okolo 180 m 3 zeminy, do něhož akumulujeme teplo v létě, a v zimě si ho bereme. Systém pak v době s minimální produkcí obnovitelné elektřiny v zimě pracuje s daleko nižší spotřebou elektřiny ze sítě. Podle modelování z prvního roku projektu víme, že můžeme pokrýt více než 80 % spotřeby domu z OZE relativně levným způsobem bez toho, abychom tu elektřinu mařili na teplo přímo, uvedl docent Tomáš Matuška z tohoto centra. V praxi oba systémy, FVE a tepelná čerpadla, zatím příliš nespolupracují. Jejich budoucnost ale spočívá ve vzájemné spolupráci. Podle T. Matušky by sítě v budoucnu mohly fungovat daleko inteligentněji a na základě sběru informací o výrobě a spotřebě a možnosti ovlivňování spotřebitelů umožnit dodanou energii spotřebovat někým jiným. Ideálně v blízkém okolí bez toho, aby to síť nějak významně zatížilo. Například komplex rodinných domků s fotovoltaickými panely na střeše by vyrobil elektřinu, jejíž nespotřebovaný přebytek by během dne mohla spotřebovat vedlejší administrativní budova. Představa je taková, že v budoucnosti budou budovy spolu komunikovat prostřednictvím regulace a řízením sítí si navzájem přelévat energii. Administrativní budovy by pak mohly, jako větší zdroje, dodávat elektřinu do okolních domků zase v době špiček spotřeby domácností, když odběr v kancelářích klesá. Celá otázka rozvoje těchto systémů je i ve změně ekonomické motivace spotřebitele. Litoměřice se snaží vybudovat ve městě geotermální teplárnu a elektrárnu ŘÍZENÍ SPOTŘEBY: HYBNOU SILOU BUDE MOTIVACE Chytré systémy řízení umožnují přizpůsobit spotřebu elektřiny v čase i její výši. Je možné systém řízení použít pro omezení spotřeby v době, kdy je energie nedostatek a naopak zvýšit (motivovat odběr) spotřebu v době, kdy je energie přebytek. Motivace pro odběratele spotřebovávat energii právě v momentě, kdy je jí v síti nadbytek, je 21

24 A N A L Ý Z Y především cenová, tvrdí Jan Včelák, který v UCEEB vede oddělení Monitorování, diagnostika a inteligentní řízení budov. Je třeba hledat takové technologie, spotřebiče a chytrá řešení včetně ekonomických přístupů implementovaných do legislativy, které podporují tzv. odloženou spotřebu a ovlivní motivace. Takové spotřebiče a řešení jsou důležité v průmyslu, ale i v domech se dají najít zajímavé možnosti a kombinace. Bavíme se tedy v podstatě o všech formách řízené přímé či nepřímé akumulace energie, kterou lze v případě potřeby spotřebu snížit či zvýšit. To je z pohledu energetiky zásadní technologie, domnívá se Petr Holubec z Pražské energetiky a dodává, že akumulaci elektřiny do baterií patří budoucnost řízené spotřeby. V ČR zatím chybí infrastruktura inteligentního řízení, která by byla schopná tyto spotřebiče ovládat. Chytré sítě v ČR zatím plošně neexistují, jediná inteligence v distribuční soustavě ČR je HDO, které je ale funkčně značně omezené, popisuje Jan Včelák. ŘÍZENÍ SPOTŘEBY JE I V OBLASTI OSVĚTLENÍ Elektrická energie spotřebovaná na osvětlení sice nepředstavuje velký podíl v koláči Litoměřice - solární lavička, na níž si posedíte a ještě nabijete mobil či smartphon spotřeby, nicméně v případě průmyslových podniků je nezanedbatelnou položku. Jaký je vývoj v této oblasti? Cesta vede přes chytré řízení. V momentě, kdy už používáme velmi úsporné LED osvětlení a zdánlivě již není jak dále spořit, nám chytré řízení dokáže uspořit další desítky procent spotřebované energie. Zkrátka je třeba svítit pouze tehdy, když je třeba, a pouze tam, kde je třeba. Součástí standardních systémů řízení osvětlení bývá dálkové řízení. Otázka je, zda je skutečně třeba ovládat osvětlení na dálku, když potřeba osvětlení je vždy lokální. Řídicí systémy, které vyhodnocují přítomnost osob, míru denního světla, pracovní úkol atd. a na základě toho upravují parametry umělého osvětlení, jsou integrovány do řízení celých budov, a tak spolupracují například se žaluziemi, klimatizací nebo požárn ím systémem. Podle odborníků může řízené osvětlení podle přítomnosti osob, denního světla a časového harmonogramu ušetřit až 50 % nákladů na energii ve srovnání se stejnou osvětlovací soustavou bez řízení. XXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ ledna 2017 Luhačovice, Hotel Harmonie Pořádá Teplárna Otrokovice a.s. TÉMATA SEMINÁŘE: Aktuální vývoj v energetice, legislativní změny, novely zákonů a dopady na energetiku Pařížská dohoda Surovinová a energetická politika, pohled velkých spotřebitelů energie Přenosová soustava v ČR a okolních státech Vývoj cen elektrické energie Současný stav na trhu s plynem a jeho budoucnost Novinky v regulaci Aktuální cenová rozhodnutí Role teplárenství v transformaci energetiky a další. PŘEDNÁŠEJÍCÍ: Představitelé MPO, MŽP, ERÚ, Teplárenského sdružení, ČEPS a.s., ČEZ a.s., OTE a.s., SVSE a další. Další 22 info a přihlášky: jana.buresova@tot.cz, tel.:

25 M A G A Z Í N ČSOB: roste zájem o fi nancování ekologických projektů a rekonstrukcí Energetika je klíčový pilíř ekonomiky, který v posledních letech čelí mnohým výzvám. Minulostí jsou již masivní investice do fotovoltaických elektráren či bioplynových stanic, tak jsme se zeptali Magdaleny Malaníkové, projektové manažerky ČSOB, na to, jak to nyní vypadá s investicemi do energetiky z bankovního pohledu. Řešíte teď s klienty nějaké zajímavé investiční příležitosti v oblasti energetiky? Čeho se nejvíce týkají? Jedná se jak o standardní financování energetických společností na korporátní bázi, tak specifických požadavků ekologizace současných zdrojů, energeticky úsporných projektů (EPC Energy Performance Contracting), financování pořízení decentrálních zdrojů výroby elektrické energie, energetické infrastruktury, akvizic v oblasti energetiky včetně obnovitelných zdrojů energie. Zaměřujeme se také na financování dodávek jednotlivých energetických celků na domácím trhu i v zahraničí. Velké projekty v energetice dnes nejsou příliš na pořadu dne. Spíše se jedná o ekologizaci provozů či rekonstrukce stávajících zařízení. Obracejí se na Vás provozovatelé energetických zařízení s žádostí o úvěr či podporu? Máte pravdu. V posledních letech se výstavba nových zdrojů pozastavila. Brání jí zejména klesající cena elektrické energie, obtížně predikovatelná cena emisních povolenek a v některých případech také dostatečné zajištění vstupních surovin. V poslední době zaznamenáváme především zájem o financování ekologizace provozů či rekonstrukce stávajících zařízení tak, aby byly uvedeny do souladu s požadavky příslušné legislativy. Z pohledu investorů je zajímavá také oblast financování úspor elektrické energie a decentrálních zdrojů. Jakým způsobem může banka vašeho typu být nápomocná investicím do decentrálních zdrojů a do opatření na snižování energie? Zabýváte se takovými projekty? Ano, jedná se o financování energeticky úsporných projektů privátního sektoru, municipalit i investic společenství vlastníků jednotek, které zpravidla zahrnují i pořízení decentralizovaného zdroje. V této oblasti energetiky nabízíme také komplexní poradenství a přípravu žádosti o dotace. Specializovaný útvar banky ČSOB EU Centrum se od roku 2004 zabývá dotačním poradenstvím pro podnikatelské subjekty. V současné době připravuje projekty do druhého kola výzev programů Úspory energie (určen pro průmyslové podniky) a Úspory energie v SZT (určen hlavně pro teplárenské společnosti) v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Jaké vidíte největší výzvy současné české energetiky? Z mého pohledu je to především zajištění optimálního a nákladově efektivního energetického mixu, který bude minimalizovat dopady na životní prostředí a zajistí dostatečnou disponibilitu. Jedná se také o otázku nahrazení stávajících uhelných elektráren při ukončení jejich životnosti a zapojení dalších výrobních zdrojů jaderných nebo obnovitelných. Tyto snahy jsou doprovázeny maximalizací energetických úspor a vývojem ekonomicky efektivních zařízení pro skladování energie, umožňujících překlenout nesoulad mezi výrobou a spotřebou. Jaký je v tomto ohledu pohled banky na rozvoj energetiky? Energetika je klíčový pilíř ekonomiky, založený na dlouhodobých investicích a tudíž také na dlouhodobém strategickém plánování. Realizace a financování těchto projektů je tudíž podmíněna zejména stabilitou legislativního prostředí a dostatečnou predikovatelností klíčových faktorů ovlivňujících jejich fungování. Je doba nízkých cen energie, které snižují návratnost investic do nových zdrojů, ale pochopitelně i investic do energetických úspor. Jak přistupujete k riziku volatility cen energie? Přístupy k zajištění rizika jsou různé, a to s ohledem na specifika konkrétního projektu a také délky jeho trvání. Může se jednat např. o uzavření standardní kupní smlouvy mezi výrobcem a kupujícím nebo zajištění ceny prostřednictvím komoditních derivátů. Nicméně při současné ceně elektrické energie nejsou trhy s obchodováním s elektrickou energií příliš likvidní. Do velkých projektů s dlouhým investičním horizontem, které jsou důležitým prvkem v zabezpečení energetické soběstačnosti příslušného státu Ing. MAGDALENA MALANÍKOVÁ pracuje v oddělení Projektového financování v ČSOB. Specializuje se především na financování v oborech energetika a dopravní a sociální infrastruktura. Kontakt: mmalanikova@csob.cz (např. jaderné elektrárny), je zpravidla zapojen státní sektor, vyrovnávající výkyvy v cenách elektrické energie. Co byste poradila zájemcům pro úvěr či projektové financování v energetice, aby měli šanci u vás uspět? Je to zejména kvalitní příprava podkladů, které prokáží schopnost projektu dosáhnout plánovaných parametrů a pokrytí klíčových rizik. Neméně důležitá je komunikace investorských záměrů s bankou již v průběhu přípravy, aby bylo možné požadavky financování v připravované transakci zohlednit. (mh) 23

26 A N A L Ý Z Y S T R A T E G I E Vznik innogy je reakcí na proměnu energetiky Svět kolem nás se mění. Platí to i o evropské energetice, která se zásadně přetváří pod vlivem tří klíčových trendů. Jsou jimi takzvaná 3D, tedy dekarbonizace, digitalizace a decentralizace. Už nyní jsme svědky jasného přechodu od fosilních k obnovitelným zdrojům energie, od centralizované výroby ve velkých zdrojích k decentralizovaným systémům. Už několik posledních let sledujeme v energetice směr, který nevratně míří ke zcela nové energetice. Výroba energie se bude přibližovat místu její spotřeby. Poroste počet tzv. prosumerů, tedy uživatelů elektrické energie, kteří si ji zároveň vyrábějí. S nástupem digitalizace dochází také k přesunu od dodávek založených čistě na komoditě směrem k inovativním produktům a službám. Toto jsou trendy, které jsou a budou rozhodující pro moderní energetiku. Právě v této souvislosti došlo na evropském energetickém trhu v roce 2016 k nepřehlédnutelné změně. Koncern RWE vyčlenil do nové dceřiné společnosti innogy divize obchodu, sítí a obnovitelných zdrojů. Vznik innogy je přímou reakcí na zásadní proměnu energetiky, která už se děje a bude se zrychlovat. Cílem bylo vytvořit firmu, která bude schopná čelit těmto výzvám a současně odrážet změny energetického trhu i na strukturální úrovni. Výsledkem je innogy, nový moderní hráč připravený dostát svému názvu, ve kterém se snoubí inovativní energie a moderní technologie. Ještě letos na podzim vstoupila innogy na frankfurtskou burzu a zájem o její akcie byl značný. To potvrzuje skutečnost, že úpis akcií byl největší v Německu od roku S tržní kapitalizací je innogy nejhodnotnější energetickou společností v Německu a skutečně těžkou vahou také v evropském měřítku. Název innogy a značku ve tvaru íčka převzaly v říjnu po vzoru své nové matky také společnosti skupiny RWE v ČR. Se značkou innogy přebraly také její filozofii. Ta staví na udržitelné energetické strategii pro budoucí generace s důrazem na inovace právě v oblasti energetiky. Svými službami chce inspirovat a nabízet lidem taková řešení, která jim podstatným způsobem zjednoduší život. Nabídka produktů a služeb se tak začíná proměňovat i na českém trhu. V rámci zvyšování energetické efektivnosti už firma nabízí českým zákazníkům např. energetické poradenství, LED osvětlení či umí na klíč dodat fotovoltaický systém na střechu rodinného domu. 24 KLÍČOVÁ JE DECENTRALIZACE A FOTOVOLTAIKA Klíčová pro budoucí vývoj energetiky je decentralizace. Je důsledkem nejen rostoucí poptávky zákazníků po zajištění energetické soběstačnosti, ale především jejich snahy o snížení nákladů. V Česku bude hlavním faktorem decentralizace rozvoj fotovoltaiky na střechách rodinných domů a budov. Podle rozsáhlé vlastní studie z loňského roku se dá největší boom fotovoltaických instalací v domácnostech očekávat v letech Naším hlavním úkolem je nyní identifikovat potřeby našich zákazníků, abychom byli schopni uspokojit poptávku, která bude v následujících letech postupně narůstat. Úspěch budou mít řešení, která nabídnou sofistikované spojení řízení spotřeby a akumulace. Předseda představenstva innogy Česká republika Martin Herrmann ÍČKO VYJADŘUJE ROZMANITOST Název innogy vznikl propojením anglických výrazů pro inovaci, energii a technologii. K novému pojmenování se váže i nové logo ve tvaru íčka. Náš byznys se čím dál více digitalizuje, je fl exibilnější a plný inovací. Přesně takové je i naše nové logo. Dynamická značka, která hraje barvami, to není v energetice úplně obvyklé. I to nás bude do budoucna odlišovat od konkurence. Naše nové logo íčko je hravé a přizpůsobivé, takže dokáže komunikovat samo o sobě. Vyjádří třeba elektřinu, zemní plyn, větrníky nebo i silné pozitivní emoce. Při vývoji nové značky jsme kladli velký důraz právě na univerzálnost, vysvětluje Martin Herrmann, dlouholetý šéf skupiny RWE v ČR, který bude i nadále řídit veškeré aktivity spojené s novou značkou innogy na českém trhu. Přesně takové systémy chceme navrhovat a dodávat našim klientům, zdůrazňuje Tomáš Varcop, obchodní ředitel innogy. TEPELNÁ ČERPADLA DOPLŇUJÍ NABÍDKU Lidé, kteří touží po ekologickém zdroji energie a zároveň po alespoň částečné energetické nezávislosti a soběstačnosti, si mohou od innogy nově nechat nainstalovat tepelné čerpadlo. Rozšíření naší nabídky o tepelná čerpadla je logickým krokem, který vhodně doplňuje naši produktovou paletu pro moderní a komfortní bydlení s využitím špičkových technologií. Věřím, že navážeme na naše pozitivní zkušenosti s fotovoltaikou. Zájem zákazníků o malé střešní solární elektrárny totiž předčil naše prvotní očekávání, shrnuje Tomáš Varcop. (red)

27 E L E K T R O E N E R G E T I K A M A G A Z Í N Obnova elektráren ČEZ na Ústecku je ve fi nále Elektrárna Prunéřov II je po komplexní obnově ve dvouletém zkušebním provozu. U tří z pěti výrobních bloků byl instalovaný výkon zvýšen z 210 na 250 MW. UKadaně na Chomutovsku má Skupina ČEZ dvě elektrárny, které dnes tvoří jeden organizační celek. Jsou to Elektrárny Tušimice II, kde komplexní obnova skončila v polovině roku 2012 a Prunéřov II. Obnova v Prunéřově se chystala řadu let a celý projekt budil různé kontroverze. Započala proto prakticky až po skončení prací v Tušimicích, a to v září Cílem bylo zvýšit účinnost bloků v kombinaci s výrobou tepla nad 40 % a emisní parametry zlepšit v průměru o 60 %. Tyto cíle ještě nebyly všechny dosaženy, ale jak říká ředitel elektráren v Tušimicích a Prunéřově Otakar Tuček, jedná se v Prunéřově o zkušební provoz, stabilizaci a optimalizaci. Veškeré dolaďování by pak ve finále mělo přinést více než 93% disponibilitu provozu všech tří modernizovaných bloků. Pro stejnou výrobu elektřiny a tepla se ušetří 700 tisíc tun uhlí ročně. Prvním dokončeným projektem byla obnova elektrárny Tušimice II. Výměna technologie stála 26 miliard korun a má prodloužit životnost elektrárny k roku 2040, kdy se předpokládá i vyčerpání přilehlého hnědouhelného dolu. Investice přinesla roční úsporu uhlí zhruba 14 procent. Zároveň se podařilo snížit emise oxidů dusíku o 70 procent, emise oxidu siřičitého o 79 procent a emise tuhých znečišťujících látek o 87 procent, uvedl Otakar Tuček. SÁDROKARTON I ZELENINA Elektřina a teplo pro okolní města jsou samozřejmě tím hlavním, co elektrárna produkuje, ale v lokalitě Elektráren Tušimice Prunéřov se má také uskutečnit řada rozvojových aktivit zcela jiného druhu. Některé už se připravují nebo realizují, jiné jsou spíš projektem vzdálenější budoucnosti. Do Skupiny ČEZ patří také Severočeské doly, které jsou dodavatelem paliva pro zdejší elektrárny. Máme je hned za humny, říká ředitel Tuček, takže je začínáme přímo napájet elektřinou, vyrobenou v Tušimicích. Staví se propojení, nebude třeba platit distribuční ani přenosové poplatky, elektřina bude za poloviční cenu. Na místě bývalé Elektrárny Tušimice I, z níž zbyla po likvidaci pouze administrativní budova, vyroste nové Datové centrum pro celou Skupinu ČEZ. Přípravné práce již proběhly, v příštím roce se začne budova stavět. Předpokládá se, že sem bude umístěno serverů. Nevyužitý prostor po zlikvidovaných nejstarších zdejších blocích se využije i jinými způsoby. V režii společnosti ČEZ Energetické produkty se buduje v areálu Tušimic terminál popílku. Popílek je dnes vedlejším energetickým produktem, který má svou hodnotu ve stavebnictví. Nakládací středisko zajistí export zhruba 150 tisíc tun popílku, hlavně do Německa, na výrobu cementu. Výstavba tohoto distribučního centra byla zahájena v květnu letošního roku. V tomto směru máme i plány s prostorem za chladicími věžemi v Elektrárně Prunéřov 2. Měl by tu vyrůst nový závod na výrobu sádrokartonového materiálu, říká Otakar Tuček. Jde o využití odpadu z procesu odsíření bloků. Na každém bloku je to 400 tisíc tun ročně. Atraktivní jsou plány na výstavbu velkokapacitních skleníků, opět v lokalitě bývalé Elektrárny Tušimice I. Čeká se na změnu v územním plánu města Kadaně, ale investor, který chce skleníky postavit a provozovat, má zájem i přes zpoždění. Elektrárna poskytne na skleníky 5 hektarů a bude tam dodávat vyrobené teplo, elektřinu a vodu. Je samozřejmé, že elektrárny nebudou ani vyrábět sádrokarton, ani pěstovat zeleninu či květiny. Zájemcům nabízejí prostor, dodávky energie, tepla a vody, případně vedlejší energetické produkty pro stavební činnost. Vznikne tak řada zajímavých pracovních míst. Mezi další projekty patří pokračování rekultivací, případné spalování odpadů, demolice zbylých starých zařízení z odstavených bloků apod. MÁ PRUNÉŘOV DOST UHLÍ? Před výstavbou v Prunéřově II byly vznášeny námitky, že nové bloky nejsou ty nejlepší možné a že by bylo lepší postavit jen jeden velký, zato nejmodernější. Na dobu, po kterou je plánovaná životnost rekonstruované elektrárny, uhlí z přilehlého dolu stačí, i když jeho disponibilita je částečně omezená. Palivo, které nyní elektrárna dostává, má ale nižší výhřevnost, než by tzv. nadkritické elektrárenské bloky potřebovaly, aby dosáhly nejvyšší účinnosti. Uhlí se navíc dopravuje po železnici, tato doprava představuje zátěž pro životní prostředí. Velký blok by však byl rizikový také z hlediska dodávek tepla pro okolní města, konkrétně pro Chomutov, Jirkov a Klášterec nad Ohří. V případě odstávky jediného velkého bloku by energetici nebyli schopni dodávku tepla do 50 tisíc domácností zajistit. Museli by vybudovat samostatnou teplárnu, což by ovšem zhoršilo životní prostředí tedy znamenalo by to pravý opak toho, co bylo zamýšleno. Obnova elektráren ČEZ v Ústeckém kraji skončila, nákladné investice prodlouží jejich životnost o další čtvrt století. Poslední uhelnou elektrárnou v regionu bude podle současných předpokladů v roce 2050 nový blok v Ledvicích na Teplicku. (ge) 25

28 E L E K T R O E N E R G E T I K A Přenosové soustavy v době velkých změn Tranzitní zatížení české přenosové soustavy trvale roste. Pro zajištění bezpečného provozu sítě se používají různá nápravná opatření, mimo jiné i nákladné mezinárodní redispečinky. Milena Geussová Vloňském roce vyráběly obnovitelné zdroje v Německu přes 30 % elektřiny. Letos v pololetí už to bylo 36,5 procenta. Problémy, jak začlenit tyto zdroje do elektrizační soustavy, proto také rostou. Mezi severem a jihem Německa se stále ještě nepodařilo vybudovat dostatečně silné propojení prostřednictvím přenosových vedení. Důsledkem jsou zvýšené náklady na řízení této sítě a problém přetoků do sousedních zemí. REDISPEČINK SE ZDRAŽUJE Jeden z nástrojů, jak bojovat s přetížením přenosové soustavy, je redispečink. V České republice ho provádí společnost ČEPS, která přenosovou soustavu spravuje. Jde o možnost snižovat či zvyšovat výrobu v jednotlivých elektrárnách tak, aby se odlehčily potencionálně přetížené prvky přenosové soustavy a nehrozilo jejich poškození. Při řešení přetoků z Německa do naší soustavy je účinným nástrojem zvýšení výkonu v našich elektrárnách a naopak snížení výkonu v severovýchodním Německu, vysvětluje Miroslav Vrba, místopředseda představenstva ČEPS, který odpovídá za dispečerské řízení. Často však narážíme na nedostatek výkonu, který je pro redispečink použitelný. Musíme pak použít tzv. řetězený redispečink, kdy ještě dojde ke zvýšení výkonu v Rakousku. Všechny tyto nástroje fungují jedině v těsné spolupráci jednotlivých provozovatelů propojených přenosových soustav v rámci EU. Vyvolávají pochopitelně také vyšší náklady na řízení sítí. Výrobci elektřiny, kteří musí na základě redispečinku snižovat či zvyšovat výrobu, za to dostávají zaplaceno vznikají jim vícenáklady. Ty se pak promítnou do regulované složky ceny elektřiny za přenos, takže je zaplatí koneční zákazníci. Nejde o malé částky. Náklady na redispečink v německé soustavě vzrostly z 185,4 mil. EUR v roce 2014 na celkových 402,5 mil. EUR v roce Výrazně vzrostly také náklady na odškodnění výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů, kteří nemohli kvůli přetížené síti dodávat elektřinu do soustavy. Vyšší jsou samozřejmě celkové náklady na provoz německé soustavy. Nejvíce nákladů na redispečink rozdělily jejich poskytovatelům provozovatelé Pokračující výstavba PST transformátorů v Hradci u Kadaně soustavy TenneT a 50Hertz, jejichž náklady byly cca 399 mil. EUR. U soustavy 50Herz je nyní podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny kolem 50 %, což je nadprůměr v rámci Německa. Množství elektrické energie, které bylo nutné v rámci redispečinku regulovat, vzrostlo více než třikrát v roce 2015 již to bylo 16 TWh. Spotřebitelé elektřiny také hradí v rámci poplatku za provoz soustavy odškodnění výrobcům elektřiny z OZE, loni to bylo 478 mil. EUR. Toto odškodnění je vypláceno provozovatelům elektráren, které z důvodu omezení v síti nemohly svoji elektřinu do sítě dodat. Z této částky šlo odhadem více než tři čtvrtiny nákladů provozovatelům on-shore větrných elektráren, 13 % dostali provozovatelé elektráren spalujících biomasu a využívajících bioplyn. V České republice byl zatím letošní rok co do nákladů na redispečinky úspornější, než ten předchozí, konstatuje Miroslav Vrba. Zatím nejhorší situace byla v týdnu od 12. září, kdy se pro řešení potenciálního přetížení musely aktivovat vícestranné redispečinky v řádu až MW. Vzhledem k tomu, že přes deset měsíců roku je již za námi, neměly by ale náklady na redispečinky dosáhnout loňské hodnoty, tj. asi 100 milionů korun. JAK POKRAČUJE NÁPRAVA? Redispečinkem musí ČEPS často řešit přetoky elektřiny z Německa do českých, ale také polských přenosových soustav. Když nedokáže elektřinu ze severu na jih Německa převést německá přenosová soustava, toky se přerozdělí a cestou nejmenšího odporu se přesunují na méně zatížená vedení, například právě do ČR a Polska. Proto obě země investovaly miliardy do výstavby tzv. transformátorů s regulací fáze (Phase Shifting Transformers). Polské transformátory již jsou dokončeny, české jsou před dokončením. Provozování PST bude zařazeno do dispečerského řízení přenosové soustavy. Nastavení regulačních parametrů bude koordinováno se zahraničními partnery s primárním cílem zajistit spolehlivost provozu elektrizačních soustav v celém regionu střední Evropy, uvádí Miroslav Vrba. V Německu se snaží přenosovou soustavu posílit, ale není to snadné, i když peníze na to příslušné firmy mají. Jen dospět ke stavebnímu povolení na jakoukoli síť je záležitost na léta. 26

29 M A G A Z Í N Na internetovém portálu EurActiv zpovídali Michaela Kranholda, ředitele řízení vztahů se zákazníky ve společnosti 50Hertz. Potvrdil, že ačkoliv mají řadu projektů, stále nejsou schopni přenášet veškerou zelenou elektřinu, která se na severu Německa vyrábí. Existují plány na vybudování prvního přímého spojení mezi severem a jihem, říká Kranhold. Původně se počítalo se čtyřmi linkami, z nichž mohou být nakonec postaveny tři, s využitím nové efektivní technologie, která umožňuje přenášet elektřinu s minimálními ztrátami. Diskutuje se o tom, zda by nebylo jednodušší budovat podzemní kabelové vedení, než dlouhé linie vysokých sloupů, propojených dráty. Podle Kranholda vyžaduje podzemní kabel stejné kapacity asi 3 8krát vyšší náklady u stejnosměrného proudu a 4 10krát více u střídavého proudu. A jak se na to hledí v Česku? Podle Miroslava Vrby je tento záměr v podstatě nerealizovatelný a navíc rozhodně méně šetrný k okolní krajině, protože mnohem více zasáhne do jejího rázu. O výstavbě podzemních kabelových vedení vvn, ať už střídavých nebo stejnosměrných, ČEPS neuvažuje. Pro modernizace a posílení kapacity přenosové soustavy hodlá využívat existující koridory, kde již vedení přenosové soustavy má. K výstavbě ochranných transformátorů na česko-německé a polsko-německé hranici Michael Kranhold z firmy 50Herz říká, že pro řízení sítě optimální nejsou a efektivnější je posílit přenosovou soustavu. Nežijeme ovšem v budoucnosti a v současné chvíli to bylo nejlepší řešení. Toky přes polskou přenosovou soustavu, které polské transformátory PST redukují, se přerozdělují na vedení německé i české přenosové soustavy. Zatím to však nezpůsobilo vážnější přetížení české přenosové soustavy. Na česko-německé hranici se zprovoznění všech čtyř PST transformátorů předpokládá v první polovině příštího roku. Nejde jen o montáž na místě, ale o společné odzkoušení před samotným uvedením do dispečerského řízení, konstatuje Miroslav Vrba z ČEPS. NĚMECKO-RAKOUSKÁ OBCHODNÍ ZÓNA SKONČÍ? Rozvoji společného energetického trhu v Evropě brání některé pozůstatky minulosti. Jedním z nich je společná německo-rakouská obchodní zóna, která de facto vytlačuje z trhu elektřinu z dalších zemí. Nadměrný obchod mezi zeměmi rovněž ohrožuje bezpečnost sítí v několika zemích a omezuje další účastníky v přeshraničním obchodu s elektřinou, Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) vydala v září 2015 stanovisko, v němž uznává současný režim na německo-rakouské hranici jako příčinu úzkých míst v sousedních přenosových soustavách a dospívá k závěru, že proces přidělování kapacit na německo-rakouské hranici musí být zaveden a koordinován v rámci regionu střední a východní Evropy (CEE). Vyjmutí společné nabídkové zóny Německa a Rakouska z koordinovaného systému výpočtu přeshraničních kapacit regionu porušuje podle stanoviska ACER pravidla EU a musí být ukončeno. Dokument definuje geografické oblasti, v jejichž rámci bude probíhat koordinovaný výpočet přeshraničních kapacit a jejich přidělování. Společnost ČEPS se dle nařízení stane součástí regionu CORE, který vznikne spojením současných tržních regionů střední a východní Evropy (CEE) a severozápadní Evropy (CWE). Systém řízení přetížení má být zaveden i na německo-rakouské hranici. ČEPS toto rozhodnutí samozřejmě uvítal a považuje to za zásadní krok k nastavení rovného prostředí při obchodování s elektřinou ve střední Evropě. O vývoji řešení tohoto problému jsme psali v PRO-ENERGY magazínu 4/2015. Od stanoviska ACER k reálnému uvedení do praxe je ovšem ještě dlouhá cesta. Proti rozdělení obchodní zóny se skutečně postavila řada subjektů jak v Rakousku, tak Německu. Rakouský energetický regulátor E-Control vyjádřil svůj nesouhlas brzy po zveřejnění stanoviska ACER, protože to prý nevyřeší žádné problémy. Rozhodnutí ACER nepřivítala ani Evropská komise, konkrétně její generální ředitelství pro energetiku. Zatímco pro Polsko a Česko je rozdělení zóny výrazně pozitivní zpráva, pro Rakousko a Bavorsko je situace opačná, protože čerpaly výhody levné elektrické energie produkované zejména na severu Německa POTŘEBA REDISPEČINKU VÝRAZNĚ KLESNE Přesto vývoj k tomuto oddělení pokračuje. Německá Bundesnetzagentur vyzvala všechny německé provozovatele přenosové sítě, aby připravili návrh řízení přenosových kapacit na německo-rakouské hranici. To by pak znamenalo konec současné podoby společné obchodní zóny. Podle Bundesnetzagentur je zavedení systému řízení přetížení na hranici Německa s Rakouskem nevyhnutelné, protože přenosové soustavy v Německu, Rakousku, Polsku a České republice nejsou technicky schopné přenášet veškerou zobchodovanou elektřinu a přes veškerá rozšíření si s toky elektřiny dlouhodobě neporadí. Nový systém by měl být zaveden do léta 2018 a má pokrýt jak vnitrodenní trh, tak jednodenní a dlouhodobé kontrakty. Zvláštní zacházení s rakouskou hranicí se stává větším rizikem pro bezpečný provoz sítě. Potřeba redispečinku výrazně klesne, až budou zavedena opatření na řízení přetížení, která zaručí, že obchodování s elektřinou bude probíhat na základě technicky dostupné přenosové kapacity, řekl Jochen Homann, prezident Bundesnetzagentur. Proti rozdělení společné obchodní zóny se ovšem nadále staví bavorské a rakouské průmyslové asociace. Argumentují ohrožením bezpečnosti dodávek a výrazným nárůstem cen elektrické energie, což poškodí průmyslové podniky v Bavorsku a Rakousku. Nejúčinnější jsou větrné elektrárny, postavené na moři 27

30 E L E K T R O E N E R G E T I K A ANSVAL přináší nový přístup v oblasti Podpůrných služeb Architekti softwarové společnosti a výzkumníci z vědeckého pracoviště spolupracovali na implementaci inovativních metod pro uspokojení poptávky Podpůrných služeb. Aleš Michálek, Unicorn Systems T projekty v energetice se vyznačují svojí náročností. Ta je dána hlavně tvrdým konkurenčním prostředím, nutností disponovat specifickými znalostmi a schopností dodat vysoce kvalitní a komplexní řešení. V současné době je nutné také reagovat na změny a budoucí výzvy oboru. Je proto nezbytné dodat řešení s další přidanou hodnotou. Jednou z možností jak uspět, může být spolupráce mezi soukromou společností a výzkumným pracovištěm. Touto cestou se vydala společnost Unicorn Systems. Navázala spolupráci s Laboratoří pokročilých energetických systémů (LAPS), jež je součástí výzkumného centra Nové technologie pro informační společnost vybudovaného na Fakultě aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. ZÁKLADY BUDOUCÍ SPOLUPRÁCE Pro společnost Unicorn Systems je energetika jedním z klíčových oborů, v nichž působí. Důkazem jsou dodávky řešení postavených na vlastních produktech (Damas a Damas Energy), které byly úspěšně implementovány napříč Evropou. V posledních letech ovšem společnost dodala i velice specifické systémy - například řešení pro řízení vysokonapěťových stejnosměrných podmořských kabelů (projekty pro společnost BritNed či právě vyvíjený systém pro společnost National Grid). LAPS přináší zkušenosti, které jsou ověřeny v praktických projektech WAMS. Jedná se například o monitorovací systémy pro rozsáhlé přenosové sítě. Dále se jedná o projekty zaměřené na lokalizaci poruchových událostí na vedeních nebo určení teploty a maximální zatížitelnosti vedení. Očekává se, že vzájemná spolupráce povede k vytvoření vysoce inovativních produktů. Partnerství může skvěle fungovat například na bázi smluvního výzkumu, kdy společnost požaduje řešení specifického problému výzkumným pracovištěm, které následné udělí licenci k používání výstupů. Úspěšnou referencí, která potvrzuje očekávání z této spolupráce, může být projekt AnSVaL Ancillary Services Values and Limits. POPIS A CÍLE PROJEKTU Projekt AnSVaL se zabývá výzkumem a vývojem nových pokročilých metod a nástrojů 28 Obrázek č. 1: Schéma projektu ANSVAL pro podporu nákupu i aktivací podpůrných služeb (PpS). Inovativnost řešení spočívá zejména v zohlednění bilanční spolehlivosti i síťové bezpečnosti, neboť současné mechanismy nákupu a následné aktivace PpS berou ohled pouze na ukazatele bilanční spolehlivosti. Zajištění síťové bezpečnosti (zejména splnění kritéria N-1) nabývá na významu zvláště v posledních letech, kdy narůstají přetoky výkonů v energetické síti, a zvyšuje se podíl obnovitelných zdrojů energie. Úloha je významná nejen z technického hlediska, které sleduje bezpečnost provozu energetické soustavy, ale i z hlediska finančního, protože Obrázek č. 2: Harmonogram projektu ANSVAL metoda předchází nebezpečnému zatížení v určitých uzlech. Vzhledem k náročnosti samotného projektu bylo naplánováno jeho rozdělení do několika let, jak ukazuje obrázek č. 2. Kromě vývoje jednotlivých metod a algoritmů je jedním z hlavních cílů projektu ověření prototypu v tzv. poloprovozu, ve kterém dochází k výpočtům nad reálnými obchodními a technickými daty. Vzhledem k celospolečenskému významu vznikl projekt za podpory Technologické agentury ČR (TA Stanovení rozsahu PpS a jejich ocenění zohledňující současně požadavky bilanční i síťové).

31 M A G A Z Í N Graf č. 1: Pokrytí PpS Merit Order Graf č. 2: Pokrytí PpS Ansval (ISI) KONCEPT ŘEŠENÍ Řešení je rozděleno do následujících základních významných oblastí: Výzkum a vývoj metody ISI (Intervals of Secure Injection) LAPS je hlavním řešitelem komplexního výpočetního jádra, postaveného na metodě ISI, která patří do třídy úloh LF (Load Flow). Implementace metod LAPS implementuje vyvinuté metody v MATLAB a vytvoří komponenty použitelné v Java aplikaci. Poskytnutí reálných dat do výpočtu Unicorn Systems na základě dohod s provozovateli přenosových soustav poskytuje komplexní množinu dat sestávajících zejména z modelů energetické sítě (topologie a technické parametry), dále z reálných obchodních dat a výpočtů LF. Vytvoření ICT infrastruktury a integrace Unicorn Systems zajišťuje integraci výsledných komponent v reálném projektu, vytvoření uživatelské vrstvy aplikace a dodávku celé ICT infrastruktury. Celé řešení je realizováno s využitím specifických matematických metod, zejména implementací ISI metody. Ta využívá širokou škálu matematického aparátu lineární či semidefinitní programování a uplatnění principu duality, metody numerické optimalizace na konvexních množinách a další. Implementace v MATLAB je přeložena do Java knihoven, které jsou následně součástí samostatné aplikace s vlastním uživatelským prostředím integrovaným v produktu společnosti Unicorn Systems. Vstupní data pro výpočet jsou uložena v relační databázi, přičemž samotné spojení obchodních (požadavky na PpS, ceny podpůrných služeb aj.) a technických dat je samo o sobě unikátní. Pro dosažení výsledků bylo nutno implementovat podpůrné komponenty, které obecně připravují a analyzují vstupní data. Výstupy projektu jsou shrnuty v následujících bodech: Ansval Network Topology Analyzer načítá topologii sítě, provádí validaci topologie a prvků v síti a detekuje ostrovy v síti. Ansval Data Exporter provádí transformaci topologie a zajišťuje vytvoření výpočetně efektivního modelu. Ansval Intervals of Secure Injection zajišťuje výpočet intervalů bezpečných výkonových injekcí v jednotlivých uzlech sítě. Výstupem je množina výkonových omezení. BidISI počítá portfolio bezpečných nabídek rezervací podpůrných služeb, které je spolu s poptávaným množstvím základem pro stanovení bezpečných nabídek rezerv PpS, jejichž aktivace nepovede k narušení síťové bezpečnosti. Výstupem komponenty jsou bezpečná portfolia nabídek PpS pro konkrétní typy nabízených rezerv PpS. Uvažujeme-li o ukázkovém příkladu poptávky 70 MW 15minutové kladné zálohy, můžeme na grafech ilustrovat princip pokrytí současnou metodou Merit Order a porovnat ji s přístupem v projektu ANSVAL. Merit Order seřadí nabídky dle ceny a uspokojí poptávku nákupem dle žebříčku. Metoda nicméně nebere v úvahu komplexní vstupy a případná aktivace PpS tak nemusí být bezpečná. Oproti tomu metoda ISI zahrnuje další vstupy. Pokrytí portfolia provede tak, aby případná aktivace byla bezpečná a zároveň pokrytí poptávky bylo na této množině optimální. Může tedy dojít jen k částečné alokaci cenově výhodnějších nabídek či jejich kompletnímu vyřazení. Ačkoliv náklady mohou být na první pohled v případě metody Merit Order nižší, není tomu tak, neboť například první plně akceptovaná nabídka s cenou 625 Kč by nemohla být nikdy plně aktivována z důvodu porušení bezpečnosti. VÝSTUPY V PRAXI Výstupy projektu již nyní, ve fázi ověřování nad rozsáhlou množinou dat, poskytují zajímavé výsledky v oblasti nákupu a aktivace PpS a mohou být zajímavé pro samotné operátory přenosových soustav v různých procesech, jako např. Podpora nákupu PpS, Podpora aktivace PpS či Vnitrodenní vyhodnocování. Kromě lokálního použití může být aplikace samostatně nebo jako součást rozsáhlejšího systému přínosná i pro regionální sdružení v rámci společných aktivit provozovatelů sdružení TSCNET či ENTSO-E. Nutno říci, že využití nebrání ani kompatibilita se standardy, neboť navrhované metody a implementace nejsou v rozporu s ENTSO-E Network Code. Kromě této implementace dal projekt základ také budoucímu rozvoji a využití ISI metody. Ta má potenciál pro další oblasti na různých úrovních, například od přenosových soustav přes přeshraniční spojení až po distribuční soustavy. ISI se může konkrétně uplatit za účelem zvýšení bezpečnosti sítě či využití pro alokaci kapacity na přeshraničních vedeních. V neposlední řadě je nutno podotknout, že spolupráce mezi komerční společností a výzkumným pracovištěm potvrdila původní očekávání a prokázala, že je výhodná pro všechny strany. Produkty společnosti Unicorn Systems se mohou rozšiřovat o unikátní řešení a LAPS propojuje praxi s nejnovějšími poznatky výzkumu. Z toho ve výsledku profituje klient, který tak může naplňovat své nové cíle. O AUTOROVI ALEŠ MICHÁLEK spolupracuje se společností Unicorn Systems od roku Zastával role vývojáře či analytika. V současnosti se věnuje zejména business architektuře energetických systémů a projektovému řízení. Vystudoval katedru Kybernetiky FAV ZČU, kde se věnoval například estimaci stavu v distribuční síti. Nyní pracuje na návrhu řídicího systému podmořského kabelu (HVDC), kde se zabývá zejména optimalizačními algoritmy a specifickými integracemi. Kontakt: ales.michalek@unicornsystems.eu 29

32 E L E K T R O E N E R G E T I K A Rosatom míří k bezodpadové jaderné energetice S expertem ruské společnosti Rosatom Petrem Gavrilovem jsme hovořili o nejmodernějších jaderných technologiích založených na tzv. rychlých reaktorech. Říká, že díky těmto reaktorům lze považovat jadernou energetiku za obnovitelný zdroj energie. Vladislav Větrovec, Atominfo Čím se zabýváte v Gorno-chimičeském kombinátě? Věnujeme se využití energie obsažené v uranu 238 za pomoci rychlých reaktorů. Jaderná energetika založená na této technologii představuje budoucnost lidstva, protože zásoby uhlovodíků, které máme na naší planetě, budou vyčerpány v příštích sto letech, nebo se začne citelně projevovat jejich nedostatek. Ten, komu se povede vyvinout potřebné technologie, bude moci lidstvo zajistit energií v nejbližším tisíciletí. Součástí naší práce je také závod na výrobu paliva MOX, který byl uveden do provozu v roce 2015 a který vyrábí palivo pro reaktor BN-800. Proč je důležitý právě uran 238? Za prvé, abychom si lépe rozuměli, vám připomenu, z čeho se technicky vycházelo. První reaktor byl postaven Enricem Fermim ve Spojených státech na stadionu Stagg Field Stadium, lépe řečeno pod tímto stadionem. Postavili zde takzvanou Chicagskou hranici (reaktor byl poskládán z grafitových kvádrů a připomínal hranici dřeva), což byl reaktor na tepelných neutronech. Už v roce 1944 představil Enrico Fermi výhody množení paliva a rychlých reaktorů, o nichž jsem začal mluvit. Konkrétně množení umožňuje využít uran 238, který představuje více než 99 % přírodního uranu. Uran 235 tvoří jen 0,7 % a prakticky celý zbytek je uran 238. Takže pro lidstvo je nutné přejít od uranu 235 k uranu 238? Ano, tento přechod je nutný. Právě reaktor BN-800 představuje v tomto ohledu velmi významný mezník, protože jeho množivý faktor je vyšší než jedna. To znamená, že vyprodukuje více paliva, než spálí. Dosud používaly všechny rychlé reaktory uranové palivo a nyní se poprvé na světě přechází k uran-plutoniovému palivu, a to navíc při množení. Je možné v případě uran-plutoniového paliva mluvit o obohacení? Palivo MOX je směsí oxidů uranu a plutonia a z ní se využívá uran 235 i 238 a plutonium 239. Směs uranu 235 a plutonia 239 odpovídá ekvivalentně 20 % uranu 235 a zbytek představuje uran 238. V tepelných reaktorech Temelína a Dukovan se používá 30 průměrné obohacení 4,4 %. V Jaslovských Bohunicích to je 3,6 %. A reaktor BN-800 má ekvivalentní obohacení téměř 20 %. Všechno to je takzvaný nízkoobohacený uran. Co znamená, že množivý faktor je roven nebo větší než jedna? Znamená to, že získáváme více štěpných jader, než spotřebováváme v palivu. Vezmeme uran-plutoniové palivo, zavezeme jej do reaktoru, provozujeme reaktor a potom máme v palivu více štěpných jader než původně. Pak palivo vyvezeme a nějakou dobu chladíme. Potom ho převezeme k radiochemickému přepracování, odstraníme štěpné produkty a minoritní aktinidy a vyrobíme z něj palivo MOX. A tak probíhá pořád dokola uzavřený palivový cyklus. Tím získáváte více paliva, než jste do reaktoru původně zavezli. Nejde o perpetuum mobile? V horizontu tisíc let se tomu tak dá nadneseně říkat. Nejde samozřejmě o perpetuum mobile, ale je mu to na rozdíl od klasické jaderné energetiky blízké. V současnosti například Francouzi používají palivo MOX v tepelných reaktorech. Reálně jej použijí jen jednou a to je vše, protože se jim v něm hromadí izotopy, které nejsou štěpné. Podstatným rozdílem u rychlých reaktorů je to, že máme množivý faktor vyšší než jedna, takže se hromadí izotopy, které jsou štěpné. Nemohu vám říci, kolikrát je skutečně možné použít palivo v rychlém reaktoru, ale dokud budeme mít uran 238, který bychom doplňovali místo toho vyhořelého, můžeme cyklus opakovat stále dokola. Je možné po zvážení všech těchto faktorů nazvat jadernou energetiku obnovitelným zdrojem energie? Ano, jednoznačně ano. Neplatí to jen z pohledu zásob paliva zajištěných na dlouhou dobu dopředu, ale navíc i z pohledu odpadů. Použité palivo obsahuje takzvané minoritní aktinidy, které mají velmi dlouhý poločas rozpadu, například americium 241, neptunium a další. My děláme to, že použité palivo převezeme do podniku GCHK, kde ho nejdříve nějakou dobu skladujeme a potom přepracováváme v radiochemickém závodě. Jednou PETR GAVRILOV působil v Reaktorovém závodě podniku Gorno-chimičeskij kombinat. Zabýval se zvyšováním bezpečnosti a prodlužováním provozu zdejších reaktorů a později také jejich vyřazováním z provozu. Pod jeho vedením byla vypracována koncepce vyřazování ruských urangrafitových reaktorů z provozu, které jsou pozůstatkem po sovětském vojenském programu. Má titul doktor technických věd, je autorem přes 100 vědeckých prací a 137 vynálezů. Gorno-chimičeskij kombinat je součástí ruské korporace pro atomovou energii Rosatom a zabývá se nakládáním s použitým jaderným palivem. V současné době řeší strategický úkol uzavírání jaderného palivového cyklu, který má Rusku zajistit ekologicky čistou a bezpečnou jadernou energii. Cílem tohoto programu je například modernizace meziskladů použitého jaderného paliva a vývoj pilotního centra pro přepracování použitého paliva a vyprojektování závodu pro přepracovávání v průmyslovém měřítku. z výhod rychlých reaktorů je přebytek neutronů, takže umožňují spalovat jakékoliv minoritní aktinidy. Můžeme tak vyrábět jednotlivé palivové kazety z jednotlivých aktinidů, zavážet je do reaktoru a spalovat vše, s čím by jednou byly problémy. Dnes jsou vysokoaktivní odpady vitrifikovány (zalévány do matrice ze

33 M A G A Z Í N Reaktorový sál se sodíkovým reaktorem BN-800 skla, která zabraňuje úniku radioaktivních látek) a ukládány. Rychlé reaktory ale umožňují plně se obejít bez ukládání vysokoaktivních odpadů. Navíc naše moderní technologie přepracování paliva neprodukuje kapalné odpady. Prakticky tak směřujeme k bezodpadové technologii, ale ještě tam nejsme. Je možné srovnat například objem radioaktivních odpadů ze současných tepelných reaktorů s odpady z rychlých reaktorů? Nutno připomenout, že BN-800 je pilotní reaktor. Náš závod na výrobu paliva pro reaktor MOX není masová výroba. Masová bude až od desítek reaktorů, kdy budou velké výrobní závody. Potom bude možné přesně srovnávat energetiku na tepelných a rychlých reaktorech. Již nyní se ale ukazuje, že budeme schopni zmenšit objem použitého paliva desetkrát a stejně tak i objem radioaktivních odpadů. Jde o technologii zítřka, která je kompaktní a bezpečná. Popisoval jste cyklus: palivo je pět let používáno v reaktoru, potom je několik let chlazeno, přepracováváno a znovu použito. Jak dlouho tento cyklus zabere? Už jej někdo skutečně provedl? Právě jsme spustili reaktor BN-800 a palivo MOX představuje jen třetinu aktivní zóny. Koncovka palivového souboru tvarově uzpůsobená pro chlazení sodíkem K tomu, že reaktor poběží zcela na palivo MOX, bychom se měli dostat během dvou let. Dosud se toho nepodařilo dosáhnout na žádném rychlém reaktoru ve světě, takže nám chybí reálné dlouhodobé zkušenosti. Palivo je v reaktoru dva až tři roky, pak je zhruba 5 let chlazeno a přepracování zabere asi půl roku. Fabrikace nových palivových souborů trvá asi rok, takže celkově počítejme se zhruba 10 lety minimálně. To platí, pokud vše půjde automaticky krok za krokem, což je dost rychlé. Ve skutečnosti to může trvat o něco déle. Samozřejmě je potřeba jednu várku paliva skladovat, jednu přepracovávat, jednu provozovat v reaktoru a tak dále. Použité jaderné palivo je vysokoaktivní materiál, který je nebezpečný, pokud s ním přijdou lidé do kontaktu. Čím je závod na jeho přepracování specifický? Závod, který jsme postavili v GCHK, je význačný velkou mírou automatizace. Všechny automatické stroje jsou umístěny v chráněných komorách, takže je vše bezpečné pro lidi i životní prostředí. Lidé pouze sledují pomocí speciálních kamer, jak probíhá proces přepracování a fabrikace paliva. Díky tomu můžeme přepracovávat prakticky jakýkoliv vysoce aktivní materiál. Jedním z prvních minoritních aktinidů, do kterého se ruští vědci pustili, je americium. V loňském roce byla vyvinuta technologie pro jeho separaci. Bylo už vyrobeno palivo obsahující americium a jak to vypadá s dalšími prvky, například neptuniem? S neptuniem je to jiné. Izotop neptunium 237 je stabilní a jeho ozářením vzniká plutonium 238, které používají zdroje energie určené pro vesmírné sondy. Jde o izotop s dlouhým poločasem rozpadu. Separací neptunia 237 a jeho ozářením tedy získáváme plutonium 238, což je užitečný izotop používá se také v lékařství k napájení kardiostimulátorů a v dalších aplikacích. Pokud je řeč o ostatních izotopech neptunia, je to stejné jako s americiem jsme připraveni jej zavézt do reaktoru. Palivové tablety pro reaktor BN-800 BUDOUCNOST ENERGETIKY Když si dáme toto vše dohromady, napadne nás otázka, zda bychom měli dále investovat peníze do vývoje tepelných reaktorů. Má nyní smysl zapomenout na VVER a všechny síly upřít na reaktory typu BN? Je nutný postupný přechod. Před nedávnem naši vědci vydali první studii Dvousložková energetika, která se zabývá přechodem od tepelné energetiky k rychlé. Nemůžeme najednou začít stavět reaktory BN Reaktor BN-800 je především zkušební reaktor. Až BN-1200 bude možné srovnávat z hlediska ekonomiky a dalších ukazatelů s tepelnými jadernými reaktory. Potom přijde to, o čem mluvíte. Bude probíhat masová výstavba rychlých reaktorů a v té době také začne docházet uran pro tepelné reaktory. Za jak dlouho by k tomu přibližně mohlo dojít? Myslím si, že to začne už po roce Proces přechodu již pomalu začíná, ale zatím skutečně velmi pomalu. Bude ale zrychlovat s tím, jak nám budou ubývat zásoby plynu, ropy a uhlí. Již za 50 let bude nutné začít nahrazovat dosluhující tepelné reaktory rychlými. 31

34 E L E K T R O E N E R G E T I K A Japonská jaderná energetika po roce 2011 Havárie v jaderné elektrárně Fukušima se stala nejen největší podobnou nehodou od Černobylu v roce 1986, ale také předzvěstí velkých změn. Týkají se japonské, ale do jisté míry i světové atomové energetiky. Dominika Wygrysová Tato nešťastná událost stála zemi podle odhadů až 20 tisíc životů a donutila zhruba 300 tisíc osob k evakuaci. Celkové škody se pohybují kolem 3 5 % státního HDP a práce na obnově nejvíce zasažených oblastí pokračuje i v roce V reakci na tuto katastrofu Německo rozhodlo o odstupu od jaderné energie v následujících deseti letech. I další evropské státy, včetně velmi projaderné Francie tehdy obnovily debatu o bezpečnosti provozu jaderných elektráren, přičemž některé deníky mluvily dokonce o konci jaderné éry. Dopad této nešťastné události a to, jak si s ní Japonsko poradí, je tak nutno vnímat v kontextu globální energetické bezpečnosti. JAPONSKO SE STALO ZÁVISLÉ NA DOVOZECH Ekonomka Izumi Devalier v rozhovoru pro BBC v roce 2014 uvedla, že Japonsko je nyní třetím největším dovozcem a spotřebitelem ropy po Spojených státech amerických a Číně. Je také největším dovozcem zkapalněného zemního plynu (LNG) a druhým největším dovozcem uhlí. To znamená, že země dováží 90 % svých zásob energie. Oproti roku 2010, kdy země byla schopná obstarat zhruba 20 % své domácí spotřeby energie, v roce 2012 tento poměr klesl na pouhých 9 %, přičemž pouze 1 % tvoří jaderná energie. Z tohoto procentuálního skoku je zřejmé, že se země v posledních letech vypořádává s postupným uzavřením a kontrolou jaderných elektráren, které se neobešly bez problémů, ale také se snahou formulovat novou energetickou politiku. Z průzkumu veřejného mínění přitom vyplývá, že až 70 % japonské veřejnosti chce v budoucnu podobně jako Německo úplný odchod od jaderné energie. nedostatečnou podporu veřejnosti spojenou se špatným řízením lidských zdrojů a zatajováním informací o problémech souvisejících s řešením havárie ve Fukušimě. Mezi zřejmé nedostatky také dlouhodobě patří minimální domácí zásoby nerostných surovin, které vedou k japonské závislosti na dovozu ropy, zemního plynu i uhlí. Jako hrozby se jeví v nynější době především narůstající objem kontaminované vody sloužící k ochlazování havarovaných reaktorů, stejně jako nedořešené plány na uskladnění jaderného odpadu, řízení zásob plutonia a další. Dlouhodobou hrozbou, která se již vyplnila, je pak zemětřesení, které díky zeměpisné poloze Japonska bude zemi vycházejícího slunce ohrožovat i v budoucnosti. Mezi příležitosti lze zařadit kontrolu stávajících regulací, které by měly sloužit k bezpečnému provozu jaderných elektráren i v budoucnosti. Dále sem řadí změnu přístupu k výzkumu v oblasti nanotechnologii, které by v budoucnu mohly potencionálně úplně proměnit japonskou energetickou bezpečnost. ODCHOD OD JÁDRA: SLABÉ STRÁNKY Podíváme-li se na vývoj HDP Japonska v posledních letech, je zřejmé, že především období po velkém zemětřesení a s ním související havárie Fukušimy nebylo pro zemi z pohledu růstu příznivé. Naopak, Japonsko CHYBÍ DOMÁCÍ SUROVINY A HROZÍ ZEMĚTŘESENÍ Záměrem tohoto článku je posouzení japonské energetické politiky (především jádra) po roce 2011, a to z pohledu SWOT analýzy. Při analýze ex-post však opomíjí kategorii silných stránek a zaměřuje se pouze na slabé stránky (weakness), hrozby a příležitosti do budoucna. Do slabých stránek lze zařadit Graf č. 1: Meziroční tempo růstu HDP Japonska Zdroj: Trading Economics, Bilion USD 32

35 M A G A Z Í N Graf č. 2: Trendy v celkové spotřebě energie a podíl v procentech energie Zdroj: Statistical Handbook of Japan, 2016 země podobně jako většina velkých ekonomik dopady ropných šoků a následně se rozhodla přijmout opatření za účelem diverzifikace energetického sektoru. Mezi hlavní způsoby řešení zařadila využívání jaderné energie, zemního plynu a uhlí. Výsledkem bylo úspěšné snížení závislosti na ropě ze 75,5 % v roce 1973 na 43,5 % v roce Tento trend však narušila právě nehoda v jaderné elektrárně Fukušima, která způsobila zvýšení ropné závislosti na asi 47,2 % v roce Vláda se tuto situaci snaží zlepšit jednak novým plánem struktury nabídky a poptávky po energetice orientované na stabilní dodávky a snížení nákladů, jednak programem energetických úspor, jenž je v globálním kontextu poměrně úspěšný. Ceny primárních zdrojů energie mezi lednem 2011 a lednem 2013 stouply o 34 %, bylo nuceno od roku 2011 investovat zhruba 3 5 % svého HDP na záchranu postižených oblastí, obnovu elektrických sítí, ale také na alternativy k produkci elektřiny z jádra (Graf č. 1). Ještě ve fiskálním roce 2010 bylo Japonsko schopno zabezpečit zhruba 20 % domácí poptávky po energii, v roce 2013 to však již bylo zhruba 9 % a tento trend i nadále trvá. Zatímco jaderná energie tak procentuálně jako zdroj pro výrobu elektřiny klesla mezi lety 2010 a 2013 o celých 10 %, je zřejmé, že země své zásoby v tomto úseku doplnila především ropou a zemním plynem. Tento odchod od jádra však neproběhl bez ekonomických dopadů (Graf č. 2). HLEDAJÍ SE ÚSPORY Dle oficiálních japonských statistik byla země k roku 2015 závislá na dovozu asi 91,4 % využívané energie. Průběh změn je přitom následující: v 70. letech 20. století zažila Graf č. 3: Primární náklady Japonska na dovoz energie vzrostly od ledna 2011 do ledna 2013 o 34 %. Zdroj: Eurotechnology Japan KK, 2013 přičemž hlavním faktorem byly vyšší ceny LNG (ve stejném období stouply o 77 %). Zároveň byly ceny ovlivněny i politikou premiéra Abeho (tzv. abeconomics), jež vedla k poklesu yenu. Země nahradila krátce po březnu 2011 výrobu z jaderných elektráren výrobou z tepelných elektráren. Byly obnoveny některé závody, které již dříve oficiálně dosloužily. Společně s úsporou energie se tak Japonsku v prvním roce podařilo krizi překonat (Graf č. 3). NÁVRAT K JÁDRU Náhrada za jádro je sice v zemi proveditelná, avšak s ohledem na deflaci, záporný růst HDP a v roce 2011 poprvé po desítkách let zápornou obchodní bilanci, pro zemi není dlouhodobě přijatelná. Po čtyřech letech tak země v srpnu 2015 spustila první jaderný reaktor v elektrárně Sendai. Z analýzy BBC vyplývá, že návrat k jádru je veřejností vnímán 33

36 E L E K T R O E N E R G E T I K A je provozovatelem Fukušimy a jež je zodpovědná za její vyřazení, se nesetkala při uskladnění obrovského množství kontaminované vody s problémy. Její obsah se totiž jednak stále zvětšuje, jednak dochází k situaci, kdy část vytéká do moře. Graf č. 4: Japonsko vyvázlo za pomoci snížení dopadu letních špiček a zvýšení tradiční výroby elektřiny. Zdroj: Eurotechnology Japan KK, 2012 velmi skepticky. V další části práce se autorka zaměří na problémy s tímto spojené (Graf č. 4). PŘETRVÁVAJÍCÍ HROZBY Ukončení provozu Fukušimy lze rozdělit do tří fází. V prvních letech došlo k odstranění kontaminované vody a vyhořelého paliva z bazénů ve všech havarovaných blocích. Následným krokem bylo odstranění roztavených části. Třetí fáze samotné dekontaminace celé elektrárny se pak odhaduje na zhruba třicet až čtyřicet let. Situaci samozřejmě stěžuje radiace, kvůli které je nemožné vstoupit do prostoru prvních tří reaktorů. K práci na dekontaminaci je tak nutné přistupovat na dálku pomocí různých strojů, robotů a nových technologií. Od nehody v jaderné elektrárně Fukušima došlo v Japonsku kromě reálných ztrát především ke ztrátě důvěry veřejnosti vůči vládě. Více než 70 % Japonců si do budoucna přeje úplné odstavení všech jaderných reaktorů, což je pro zemi, která jich po Spojených státech amerických a Francii drží nejvíce, značným problémem. Vláda na tuto změnu veřejného mínění reagovala přijetím Nové strategie národní energie, která se soustředí na snížení závislosti na jaderné energii. Japonsko však reálně musí stále čelit především pěti klíčovým politickým otázkám: jak naložit s vyhořelým palivem, jak spravovat řízení zásob plutonia, jak a kde uskladňovat radioaktivní odpad a jak efektivně řídit lidské zdroje tak, aby došlo k obnovení důvěry veřejnosti. voda pochází ze tří zdrojů. Prvním je vlna tsunami, která se v průběhu havárie kontaminovala. Druhým zdrojem bylo havarijní chlazení v prvních týdnech, dokud se nepodařilo zajistit cirkulované chlazení bazénů a zničených aktivních zón reaktorů. Voda z těchto dvou zdrojů už nepřibývá. Nyní se významným zdrojem stala podzemní voda, která se dostává i do silně kontaminovaných částí elektrárny. Premiér Abe Shinzo v roce 2013 veřejnost ubezpečoval, že situace je zcela pod kontrolou a Tokio touto situací nebylo a ani v budoucnosti nebude zasaženo. Technicky vzato je situace následující: kontaminovaná voda je omezená na bezprostřední oblast jaderné elektrárny, která není větší, než 0,3 km čtverečních. Expozice roční radiace z potravin a vody se odhaduje být nižší, než 0,01 milisivertů. To však neznamená, že společnost TEPCO, jež ZTRÁTA DŮVĚRY VEŘEJNOSTI Společnost TEPCO v únoru 2015 vydala novou tiskovou zprávu, kde informovala, že v kontejnerech, které brání úniku radiace, se kromě kontaminované vody hromadí také unikající vodík, jenž by mohl způsobit další explozi. Přinejmenším 26 z 278 kontejnerů tak dostatečně netěsní. Přestože tato informace u japonské veřejnosti vyvolala vlnu paniky, společnost TEPCO uvádí, že obavy nejsou na místě a situace je pod kontrolou. Zároveň však došlo k oznámení o zvýšeném výskytu radiace v odtoku, jenž byl způsoben tím, že na střeše 2. reaktoru se usadila dešťová voda. Přestože si firma byla vědomá toho, že k úniku této vody do oceánu dochází, rozhodla se tuto informaci nesdílet s Jaderným regulačním úřadem. Jedním z důvodu pro tento krok bylo špatné načasování, neboť společnost si po dlouhodobém vyjednávání s rybařskou lobby v té době zajistila vypuštění části dekontaminované vody zpět do oceánu. Když tak tato informace o úniku radiace do Pacifiku vešla ve známost, japonská veřejnost byla oprávněně nemorálním chováním firmy opět pobouřená. To se také podepsalo na neochotě Japonců znovuobnovovat provoz jaderných elektráren v srpnu ŘEŠÍ, CO S JADERNÝM ODPADEM Jaderné elektrárny při svém provozu produkují externality, se kterými si stát musí dříve nebo později poradit. Mezi ty nejdůležitější patří např. problém vyhořelého paliva. KONTAMINOVANÁ VODA Jedním z hlavních problémů, které se dosud vládě nepodařilo vyřešit, je kontaminovaná voda v okolí havarované elektrárny. Tato 34

37 M A G A Z Í N Na konci roku 2011 se jeho objem odhadoval na 17 tisíc tun odpadu, což představuje asi 70 % celkové skladovací kapacity. Nový závod na recyklaci Rokkasho je přitom schopen přetransformovat pouze 800 tun ročně. Z toho vyplývá, že kapacity pro skladování vyhořelého paliva se v blízké budoucnosti nejspíše naplní a Japonsko tento problém bude muset urgentně řešit. Jednou z možností je vytvoření dalších skladovacích prostorů mimo oblast jaderných elektráren. Tento krok by však musel mít podporu domácího obyvatelstva, kterou v nynější době nelze od Japonců očekávat. Podobným problémem je i skladování plutonia. To lze totiž použít na výrobu jaderných zbraní, které Japonsko nevlastní. Přesto však zásoba plutonia vhodného pro recyklaci stoupá a předpokládá se, že zásoby i do budoucna porostou. Například USA v posledních letech vyjádřily obavy z japonské nedostatečné dlouhodobé strategie a hrozby případné proliferace jaderného materiálu. Třetím problémem stejné kategorie je konečné skladování vysoce radioaktivního odpadu. Ani v tomto bodu nenašlo Japonsko, stejně jako řada dalších zemí prozatím řešení. Vládní politika z počátku spoléhala na to, že při dostatečné komunikaci dojde k tomu, že některé z provincií se rozhodnou dobrovolně nabídnout část svého území. K tomu však nedošlo. I zde je zmíněná nedůvěra veřejnosti a konečné řešení problémů tak zůstává v nedohlednu. PŘÍLEŽITOSTI DO BUDOUCNA Jaké jsou modely japonské energetické bezpečnosti? Jak uvádějí autoři článku Hitoshi Nasu a Thomas Faunce, tým chemických inženýrů v čele s japonským vědcem Kazunari Domenem v současnosti pracuje na Tokijské univerzitě na možné odpovědi na dosavadní problémy země spojené s energetickou bezpečností. Řeč je o nanotechnologii. Tým tohoto vědce se snaží vytvořit fotokatylický materiál, jenž by štěpil vodu na vodík a kyslík. Přitom by vznikaly plyny k produkci hydrogenu a metanolu, které by mohly energeticky zásobovat domy i vozidla. Politika využití nanotechnologií přitom v posledních letech prošla v zemi nemalou změnou. Před havárií Fukušimy například výzkum a vývoj nanotechnologií měl postavení jako samostatně stojící program. Od roku 2011 však tento výzkum spadá pod čtyři základní společenské cíle stanovené ve 4. plánu pro výzkum a technologie Japonska pro roky 2011 a Výzkum nanotechnologií je teď tedy v energetické politice Japonska vnímán jako jeden z faktorů, jenž by mohl napomoci realizovat základní cíle plánů, jakými jsou například: úplná obnova po tsunami 2011 či podpora ekologických inovací a udržitelnosti životního prostředí. Z nynější situace vyplývá, že japonská politika zaměřená na nanotechnologie zřejmě ve větší míře neovlivní energetický mix země v dohledné době. Mohla by však být komparativní výhodou v budoucnosti. JAPONCI CHTĚJÍ STAVĚT I NOVÉ JADERNÉ ELEKTRÁRNY Jak je uvedeno ve zprávě OECD Údaje o jaderné energií, v dubnu 2014 japonská vláda revidovala Strategický plán pro japonskou energetiku, jenž shrnuje střednědobé i dlouhodobé cíle. V něm je jaderná energetika stále vnímána jako velmi důležitý zdroj domácí energie. Za předpokladu, že se země zaměří především na bezpečnost, jaderná energie by mohla přispět ke stabilizaci jak nabídky, tak poptávky na energetickém trhu, a to především díky nízkým a stabilním provozním nákladům. Japonská společnost má však ze znovuobnovení jaderných elektráren velké obavy a je tedy zřejmé, že vláda bude muset občany přesvědčit o bezpečnostních a regulačních opatřeních, které byly v tomto směru od nehody ve Fukušimě podniknuty. V případě, že japonský Jaderný regulační úřad potvrdí splnění všech vytýčených podmínek, vláda přistoupí k restartu většiny jaderných elektráren. Poslední průzkum veřejného mínění z roku 2014 přitom hovoří o tom, že až 56 % Japonců je proti obnovení provozu domácích jaderných elektráren, přičemž až 61% z dotazovaných osob je pro zvýšení cen elektřiny za účelem odklonu od jaderné energie. Plány japonské vlády jsou přitom odlišné. Kabinet premiéra Šinzo Abe v dubnu 2014 vydal nový Základní energetický plán, jenž hovoří o co největším snížení závislosti na jaderné energii. Plány na energetický mix v roce 2030 však počítají se zhruba % závislosti na jaderné energii, což je sice asi 4% pokles oproti roku 2010, v dlouhodobé perspektivě však znamená nejen prodloužení provozu některých stávajících elektráren, ale dokonce stavbu nových zařízení. To je pro zemi, která jich má již nyní více, než většina světa, poměrně neobvyklé. O AUTORCE DOMINIKA WYGRYSOVÁ je studentkou 3. ročníku Evropských studii Institutu mezinárodních vztahů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a 2. ročníku Mezinárodního obchodu na Vysoké škole ekonomické. Kontakt: dominika.wygrysova@gmail.com 35

38 E L E K T R O E N E R G E T I K A Výzkumný reaktor LVR-15 má nový systém řízení výkonu Reaktor LVR-15, provozovaný v Centru výzkumu Řež, patří k nejvýznamnějším evropským výzkumným reaktorům. Nový řídicí systém SandRA od společnosti ZAT zvýší bezpečnost a spolehlivost reaktoru a také umožní prodloužení jeho provozu do roku Kromě materiálového výzkumu, korozních zkoušek a dalších výzkumných činností, slouží reaktor LVR-15 k výrobě radiofarmak. V Evropě většinu produkce lékařských radionuklidů zajišťuje reaktor HFR v holandském Pettenu. V době jeho déletrvající odstávky v roce 2008 byla na reaktoru LVR-15 v České republice zahájena výroba radionuklidů pro použití při diagnostice a léčení nádorových onemocnění. MODERNIZACE REAKTORU Ke spuštění reaktoru došlo v roce Tehdy měl označení VVR-S a v provozu vydržel 30 let. V letech probíhala jeho rekonstrukce na reaktor LVR-15, kdy byla zlepšena bezpečnost a spolehlivost provozu a také byl zvýšen výkon z 2 MWt na 10 MWt. V druhé polovině roku 2015 byl obnoven systém ochrany a řízení reaktoru (SOŘ). Dále byl vyměněn regulátor výkonu reaktoru českou společností ZAT a.s. V rámci tohoto projektu byl nahrazen původní systém ochrany řízení z konce 80. let, který dodala firma ŠKODA JS se subdodavatelem neutronového měření, společností ZDAE Polsko. Nový systém vyvinula, nainstalovala a odzkoušela příbramská společnost ZAT ve spolupráci se subdodavatelem aparatur měření neutronového toku českobudějovickou firmou datapartner. ZAT tak vyvinul zcela nový produkt, který se stal základem pro podobný regulátor výkonu i pro velké energetické tlakovodní reaktory. 36 SYSTÉM OCHRANY A ŘÍZENÍ Účelem tohoto systému je několik na první pohled jednoduchých činností: spuštění reaktoru, změna výkonu během provozu a standardní odstavení. Navíc během toho dohlíží na bezpečnost provozu. Systém poskytuje operátorovi informace nezbytné pro řízení reaktoru a současně automaticky vyhodnocuje technologické veličiny. Pokud by O ŘÍDÍCÍM SYSTÉMU SANDRA Řídicí systém SandRA (Safe and Reliable Automation) je moderní řídicí systém třídy Distributed Control System (DCS) navržený pro náročná průmyslová odvětví vyžadující vysokou spolehlivost a dlouhou dobu životnosti řídicího systému. Široká škála nabízených technických prostředků a možných uspořádání architektury systému umožňuje použít jej pro řízení rozsáhlých technologických celků typu energetického výrobního bloku. Vhodný je také pro řízení malých technologií, jako jsou čističky odpadních vod, regulační stanice plynu apod. například rychlost změny výkonu překročila stanovené hodnoty, okamžitě by SOŘ reaktor bezpečně odstavil. Při spouštění reaktoru jsou vytahovány řídicí tyče postupně nahoru, až operátor dosáhne hodnoty výkonu požadované

39 M A G A Z Í N experimentem. Je možné zvedat maximálně jednu řídicí tyč, spouštění je plynulejší a bezpečnější. Ovládání řídicích tyčí provádí šest nezávislých mikropočítačových stanic realizovaných řadou Z100 z rodiny SandRA (Safe and Reliable Automation). Každá obstarává řízení pohonů jen dvou tyčí. Řada Z100 se vyznačuje velmi vysokou spolehlivostí a splňuje ty nejvyšší bezpečnostní požadavky. Každá stanice předává řídicí signály od operátora reaktoru nebo od automatického regulátoru výkonu do měniče servomotorů a snímá počet jejich otáček, ze kterých vypočítává okamžitou polohu tyče. Tato funkce systému je zařazena do bezpečnostní kategorie B podle ČSN EN 61226, což znamená, že souvisí s bezpečností, ale nemá vliv na okamžité odstavení reaktoru, odvod tepla z reaktoru, omezení důsledků očekávaných provozních událostí nebo havarijních podmínek. Řídicí systém přijímá informace o aktuálním výkonu reaktoru ze tří systémů, které jsou na sobě nezávislé jak fyzicky, tak technologicky. Mimo jiné to znamená, že kabelové trasy jsou vedeny jinými cestami. Pokud by došlo k požáru kabelů, bude z provozu vyřazen jen jeden systém a druhý zastoupí jeho funkci. Všechny tyto tři systémy předávají signály také do tzv. havarijního řetězce, který je schopen vydat signál k okamžitému bezpečnému odstavení reaktoru. Havarijní řetězec spadá do bezpečnostní kategorie A podle ČSN EN a je řešen formou relé s vysokou spolehlivostí. Pokud by to situace vyžadovala, havarijní řetězec přeruší proud v elektromagnetech, které přidržují pastorky servomotoru pohonů u ozubené tyče. Po vypnutí elektromagnetů pastorek uložený na pružině odskočí a tyč vlastní vahou spadne do aktivní zóny. Každý ze systémů má tři nezávislé detektory. Pokud se alespoň dva z nich shodnou na tom, že se výkon mění nepřípustně rychle, havarijní řetězec vydá signál k okamžitému bezpečnému odstavení reaktoru. Tím je dále zvýšena bezpečnost provozu a snížena možnost chyb měření. O SPOLEČNOSTI ZAT Společnost ZAT a.s. je nejstarší českou fi rmou v oboru automatizace technologických procesů s téměř 55letou historií. Je uznávaným dodavatelem zejména v oborech jaderné energetiky, klasické energetiky, povrchové těžby a dopravy surovin, plynárenství, dopravy a průmyslových procesů. Firma sídlí v Příbrami s pobočkou v Plzni. Má vlastní vývoj, projekci, výrobu, instalaci i servis elektronických zařízení, řídicích systémů a jejich komponent. Je také výrobcem zdravotnických přístrojů. OBNOVA SYSTÉMU OCHRANY A ŘÍZENÍ A LVR-15 Na výzkumném reaktoru LVR-15 inženýři ZAT provedli kompletní obnovu systému ochran a řízení. To znamená výměnu neutronové instrumentace, havarijního řetězce, řídicího systému, regulátoru výkonu reaktoru, ovládacích a signalizačních prvků na pultu operátora, výkonových měničů pro řízení regulačních tyčí a motorů pohonů regulačních tyčí. Samotný systém řízení polohy regulačních tyčí je z technického hlediska unikátní, protože je velmi úzce navázán na konkrétní technologii. Navíc se snímací i pohonné orgány nachází přímo uvnitř reaktoru. V tomto projektu zúročili technici společnosti ZAT zkušenosti se servisem, obnovou a návrhem řídicích systémů z českých i slovenských jaderných elektráren. Dále firma rozšířila svou nabídku produktů o regulátor výkonu a stala se tak významným dodavatelem řídicího systému polohy regulačních tyčí pro výzkumné reaktory v rámci Evropské unie. (red) 37

40 P L Y N Á R E N S T V Í Jezdíme s kamiony na plyn (CNG) Nejlepší je vlastní zkušenost. To platí i v případě společnosti SANTA - TRANS, která jako jedna z prvních v Česku přešla na kamiony s plynovým pohonem. V článku přinášíme část ze získaných poznatků. Jan Snášel, SANTA-TRANS Společnost SANTA-TRANS začala provozovat vozidla s pohonem na CNG v roce 2014, kdy do svého autoparku začlenila sedm tahačů Iveco Stralis s pohonem na plyn. Typ označený jako AT440S33T/P je vybaven řadovým šestiválcem o objemu ccm s výkonem 243 kw (330 k) a točivým momentem 1300 Nm v rozsahu otáček V listopadu loňského roku firma převzala prvních pět plynových Scanií G340 a během letošních prázdnin rozšířila počet o dalších 12 vozů této značky. Scania G340 Streamline je poháněna řadovým pětiválcem o zdvihovém objemu ccm, který vozidlu dodá točivý moment 1600 Nm již od 1100 ot./ min. až do 1400 ot./min. a maximální výkon 250 kw (340 k) od 1700 ot./min. Obě značky osadily svá vozidla manuálními převodovkami. Zatímco Iveco sází na 16-ti stupňovou převodovku ZF, Scania si vystačí se dvanácti stupni. V kopcovitém terénu České republiky jsou obě převodovky v neustálém zápřahu a řidič využije jejich rozsah denně ve velmi širokém spektru. Ačkoliv jsou vozidla opticky handicapována slabšími motory, na výsledku práce to nic nemění, dojezdové časy do místa vykládky nebo nakládky tovaru jsou srovnatelné s dieselovými vozidly. Iveco Stralis 330 E6 CNG Pouze dlouhá a táhlá stoupání brzdí ostatní řidiče jedoucí v závěsu za našimi CNG vozidly, neboť právě zde se projevuje nejvíce nedostatek síly způsobený slabšími motory nižšího objemu. Zkušení a patřičně proškolení řidiči však vhodně zvoleným stylem jízdy dokáží tento zdánlivý neduh eliminovat. Vývoj však Tahač na CNG je postaven na stejném podvozku jako sériový dieselový tahač. Stejná je i kabina. jde neustále kupředu a již v současné době existují CNG tahače s motory o výkonu 400 koňských sil, točivým momentem Nm a automatizovanou převodovkou. ÚSPORA TŘETINY NÁKLADŮ NA PALIVO Cena tahačů je smluvní, flotila se prodává za jinou cenu než jednotlivé kusy, nicméně CNG tahač vychází přibližně o 25 % dráž než standardní dieselový tahač. Pořizovací cena nových tahačů této technologie je tedy o něco málo vyšší než tahačů s naftovým motorem v obdobné výbavě. Nesmíme zapomínat, že cena je individuální podle počtu odebraných vozidel a mění se v průběhu výběrového řízení. Doba návratnosti vložených prostředků do těchto vozidel závisí na pořizovací ceně CNG paliva. V případě, že společnost provozuje vlastní čerpací stanici tohoto paliva, může dojít k rychlému navrácení vložené investice. Návratnost investic je ale otázkou na samostatnou kapitolu, hraje zde roli několik proměnných a já nejsem dostatečně kompetentní vyčíslit přesnější hodnoty. Obecně lze počítat ročně s úsporou zhruba jedné třetiny částky na palivo oproti dieselovým vozidlům. 38

41 M A G A Z Í N VÝRAZNĚ NIŽŠÍ EMISE I HLUČNOST Značným přínosem jsou emise CNG motorů. Proti dieselovým motorům mají emise CO 2 nižší o 30 %, pro NO X pak nižší o 70 %. Plynové motory u CNG tahačů mají dále přednost v nulových emisích aromatických uhlovodíků, aldehydů a dalších karcinogenních látek. Pevné částice jsou dokonce až o 95 % menší, než produkuje diesel Euro 6. Výrazně lepší je také hlučnost motoru. Vnější hlučnost klesla zhruba o 50 % proti dieselovému motoru, vnitřní hlučnost je až o 70 % nižší! POUZE PLYNOVÁ NÁDRŽ Tahač na CNG je postaven na stejném podvozku jako sériový dieselový tahač. Kabina je také běžná, užívaná na standardních dieselových tahačích. Liší se pouze motor, který je celý konstruovaný pro použití paliva CNG a je jednopalivový to je rozdíl proti plynovým motorům osobních automobilů, které jsou konstruovány jako dvoupalivové. Tyto motory byly nejprve určeny k pohonu městských autobusů a následně nalezly uplatnění i mezi nákladními vozy. Na tahačích CNG tedy nenajdeme palivové nádrže na naftu, kromě těch, které slouží jako zásoba paliva pro nezávislé naftové topení. Nádrže na CNG jsou umístěny v místech uložení běžných naftových nádrží. Jedná se o svazky několika válcových tlakových nádob, které jsou vzájemně propojeny vysokotlakými trubkami a zabezpečeny několika bezpečnostními ventily. PLNICÍ STANICE CNG V AREÁLU FIRMY CNG stanice naší společnosti je umístěna přímo v areálu firmy na příjezdové cestě k hlavní vrátnici. Určitě je výhodné mít vlastní plnicí stanici, pokud máte flotilu více vozů nejste odkázáni na okolní čerpací stanice CNG, které nemusejí být v provozu non-stop. Případně nedisponují kompresory s dostatečným výkonem, aby naplnily nádrže nákladního automobilu bez zbytečných časových prodlev při dotlakování interních nádrží čerpacího systému stanice. Pokud jste velkoodběratelem zemního plynu, pak můžete vybírat vhodného dodavatele a dojednávat s ním výhodnější podmínky a ceny dodávek CNG v závislosti na objemu předpokládaného odběru. Doba natankování CNG nádrže je závislá především na plnícím tlaku jednotlivých čerpacích stanic. Pro představu naplnění tlakové nádrže např. objemem 90 kg CNG lze dosáhnout za minut při tlaku 200 barů. Pokud je tlak nižší, může tato doba přesáhnout i hodinu ZKUŠENÝ ŘIDIČ ŠETŘÍ JEŠTĚ VÍCE Řidiči se dělí stále na dvě skupiny jedna tato vozidla zásadně odmítá a druhá se nebojí žádného srovnání s dieselovými konkurenty. Firma si ve svém areálu postavila vlastní plnicí stanici CNG Typ vozu Typ paliva Zatímco ti první odpírači vidí v CNG jen překážky silničního provozu z důvodu nízkého výkonu a nízké rychlosti v kopcích, ti druzí se umí s tímto handicapem vypořádat po svém a svou práci zvládají bez časových prodlev ve srovnání s diesely. Mnoho řidičů odmítá přijmout vývoj a trend směřující ke snižování emisí k hodnotám blížícím se k nule, kde CNG na rozdíl od naftových vozidel má výrazný náskok a výhodu. Zajímavý je i fakt, že zkušený řidič dokáže správným způsobem jízdy dosahovat průměrné měsíční spotřeby paliva do 28 kg CNG na 100 km jízdy, často pouze 24 kg, zatímco jen nemnoho řidičů sedlajících naftové tahače dosáhne průměrné měsíční spotřeby pod 30 litrů na 100 km, navzdory povznášejícímu pocitu řidiče krotícího více koní pod kapotou SROVNÁNÍ SPOTŘEBY PLYNU A NAFTY Pro srovnání uvádíme tabulku porovnání celkové spotřeby paliva vozidel Iveco a Scania na CNG s vozidly Volvo FM 11, která mezi dieselovými vozidly v autoparku naší společnosti patří mezi nejúspornější. Vybrali jsme období od do , kdy probíhala postupná obměna vozového parku a pořízení nových vozidel Scania na CNG. KOUPÍ DALŠÍ PLYNOVÉ TAHAČE V současné době naše společnost provozuje přibližně 60 kamionů, z toho je 24 na CNG. Autopark naší společnosti nebude v dohledné době plně vykryt CNG vozidly. Jejich Ujetá vzdálenost (km) l (kg) podíl bude zhruba 60 procent, protože se naše společnost zabývá i přepravami, pro které CNG vozidla nejsou ještě zcela vhodná. S ohledem na shora uvedená data hodlá společnost SANTA-TRANS pokračovat v průkopnické cestě ekologickým směrem a být leaderem přinejmenším na české scéně zelených dopravců. V následujících letech budeme nadále obnovovat vozový park za dosluhující dieselová vozidla a nahrazovat je pro životní prostředí přátelštějšími vozidly poháněnými zemním plynem. O AUTOROVI průměrná spotřeba (kg/ 100 km) Scania G340 CNG ,15 Iveco Stralis 330 CNG ,76 Volvo FM diesel ,91 Srovnání spotřeby měsíc roku 2016 JAN SNÁŠEL vystudoval Střední odbornou školu v Krnově. Nedokončil studium Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě, obor Ekonomika a management dopravy. V současné době opět studuje na VŠB-TU, obor Dopravní technika a technologie. Řidičem je od r Začínal s vozidlem Škoda Felicia Pick-up a Avia 21 Furgon na rozvoze. V roce 2007 přestoupil na mezinárodní kamionovou dopravu a tři roky jezdil převážně po zemích EU včetně občasné přepravy nadměrných nákladů. Od roku 2011 pracuje ve společnosti Santa Trans, s. r. o., nejdříve na pozici řidiče, od roku 2014 na pozici lektora ekonomické a bezpečné jízdy. Kontakt: jan.snasel@santatrans.cz 39

42 P L Y N Á R E N S T V Í Plynová auta ze Švédska získávají český trh Majitelé společnosti EUROCNG Jan Fencl a Patrik Hutník hovoří o tom, jak dovážejí plynová auta ze Švédska, ale také o zájmu Švédů o toto palivo a rozvoji CNG v Česku. Vít Smrčka Statistiky napovídají, že zájem o auta na stlačený zemní plyn (CNG) na českém trhu stoupá. Odpovídá to i vašim zkušenostem z prodeje aut na CNG? Ano, jednoznačně můžeme potvrdit tento trend. Během posledních dvou let se zájem o CNG automobily zněkolikanásobil. Je to dáno poměrně rychlou výstavbou plnících stanic po celé České republice a také větší osvětou. O CNG se více píše i mluví v mediích. Lidé pomalu začínají oddělovat CNG od LPG, začínají si uvědomovat i ekologické výhody tohoto pohonu. Samozřejmě ekonomická stránka je v Česku stále ten hlavní motivátor. Měli jsme už ale i několik zákazníků, které zajímalo zejména to, o kolik méně škodlivin je vypouštěno do vzduchu u CNG vozu oproti naftovému pohonu. Mnoho lidí se také obává filtru pevných částic, což je časovaná bomba zejména u starších naftových vozů. Po zjištění, že v CNG autě žádný takový filtr není a být nemusí, je rozhodování, jaké auto si pořídit, zase o něco jednodušší. Zajímavé je, že se zvyšuje procento zákazníků, kteří nekupují auto do firmy, tedy nepožadují odpočet DPH. Jsou to lidé, kteří si kupují auto do rodiny a zajímá je jak ekonomická, tak ekologická stránka věci. Je to pro nás dobré znamení, protože naše auta jsou nejen kvalitní, ale snažíme se je prodávat za ceny, které si mohou dovolit i lidé hledající auto pro rodinné účely. Počet firemních zákazníků ale zatím samozřejmě převažuje. Co nabízí toto alternativní palivo lepšího, než jsou zavedené pohonné hmoty benzín a nafta? CNG jako palivo pro osobní, ale i nákladní dopravu nabízí řadu výhod oproti konvenčním ropným palivům. Zjednodušeně, při jízdě na CNG šetříte peníze i přírodu. Majitelé společnosti EUROCNG Jan Fencl a Patrik Hutník (vpravo) Náklady na pohonné hmoty u CNG aut jsou výrazně nižší než u benzínu a nafty. Pro představu je to jako byste jezdili na benzín, který by stál kolem 18 Kč/l. Pokud navíc firma využívá vlastní plnící zařízení, úspora je ještě výraznější. CNG je ekologické. V porovnání s benzínem má o 30 % nižší emise oxidu uhličitého (s příměsí bioplynu ještě méně), o 90 % nižší emise oxidu uhelnatého, o 90 % nižší emise oxidu dusíku. Dále prakticky nulové emise karcinogenních pevných částic, aromatických uhlovodíků a aldehydů. Lakonicky řečeno, CNG auto nesmrdí. Technologie CNG systémů ve vozidlech je navíc naprosto bezpečná. Tlakové nádrže jsou vyrobeny z vysokopevnostní oceli nebo kompozitu. Jsou opatřeny speciálními ventily, které při nadměrném zvýšení tlaku nebo teploty (např. při požáru či havárii) zastaví přívod paliva do motoru a naopak umožní řízené odpuštění či odhoření CNG. Nemůže tak dojít k explozi. Věnujete se prodeji ojetých aut. Má význam si koupit ojeté vozidlo, když na trhu jsou nová auta na CNG přímo od výrobce? Tady jde především o pořizovací cenu auta, o prvotní investici. Existuje spousta firem, jejichž politikou je kupovat lehce ojetá vozidla s dobrým rodokmenem, protože si snadno spočítají, že za takové auto zaplatí výrazně méně než za úplně nové a přitom jim takové vozidlo může poskytnout srovnatelnou službu. My ke každému vozu poskytujeme jeden rok záruky, vždy v nejširším možném krytí. Tuto záruku je možno prodloužit až na tři roky, čímž se jistota při koupi ojetého vozu ještě více blíží jistotě při nákupu úplně nového. U soukromé klientely hledisko ceny vozu hraje ještě daleko větší roli. Převážná většina rodin si pro soukromé účely nový vůz, který by splňoval požadavky na kapacitu a bezpečnost, jednoduše nemůže dovolit. Vyplatí se koupit auto na CNG i v době, kdy se ceny benzínu a nafty pohybují 40

43 M A G A Z Í N Expozice EUROCNG na prvním autosalonu ekologické dopravy EkoAuto v Praze kolem 30 korun? Ano, vyplatí se to. Průměrná cena jednoho kilogramu CNG se nyní pohybuje kolem 24,80 Kč a toto množství odpovídá cca 1,4 l benzínu či nafty. Například kombi střední třídy Volkswagen Passat Ecofuel má reálnou průměrnou spotřebu 4,5 kg CNG na 100 km. Oproti benzínu je to úspora o zhruba 50 %, oproti naftě asi o 30 %. Není co dodat. Navíc ceny plynu mají plynulejší pohyb na světových trzích a jejich změny nejsou tak dramatické a rychlé jako u ropy. Rozdíl cen CNG a ropných paliv se může v blízké budoucnosti ještě zvyšovat. Přiznám se, že mě zaujalo, že auta na CNG dovážíte ze Švédska. Proč právě Švédsko? Máme osobní zkušenost se životem ve Švédsku. Exportem (ale i importem) různých druhů vozidel z této země se zabýváme už déle než 11 let. Švédsko je stále nezkažené různými nešvary trhu s ojetými vozidly, které jsou všeobecně známé u nás a nyní se vyskytují v hojné míře už například i v Německu. Stav vozidel je na úplně jiné úrovni. Majitelé o auta pečují, servisní prohlídky se provádějí v autorizovaných servisech, historie je prokazatelná. Ve Švédsku se jezdí poměrně pomalu (max. 110 na dálnici), a to na kvalitních silnicích. Tím pádem stav tříletého švédského vozu je mnohdy lepší, než stav ročního auta v ČR. V čem se liší český a švédský trh s těmito vozidly, je ve Švédsku větší výběr vozů na CNG? Zajímavých na Švédsku v souvislosti s CNG je hned několik věcí. Palivo jako takové tam není vůbec levné, 1kg CNG vychází dráž než 1l benzínu. Pokud se vezme v úvahu, že auto na CNG spálí méně paliva, pak je výhodnost provozu na plyn srovnatelná s provozem na benzín. Důvod, proč je ve Švédsku velký počet vozů spalujících CNG není tedy v ceně paliva. Jsou to zejména úlevy na daních při provozování ekologického vozu. Ve Švédsku musí platit každý občan daň z vozidla (nejenom podnikatelé, jako je tomu v ČR) a rozdíl oproti dani za diesel a CNG je výrazný. Značnou měrou se na tom podílejí také firmy, které dostávají další úlevy, pokud berou do firemních flotil zelená auta. CNG je jednou z nejoblíbenějších alternativ. Velká obliba je také mezi řidiči taxi. Více než 2/3 z nich sedlají vůz na CNG. Jaký je zájem Švédů o ekologii a celkově o zdravé životní prostředí? Dávají důraz také na dopravu? Dalším důvodem, proč je ve Švédsku CNG oblíbené, je samozřejmě ekologický přínos. Většině lidí v této severské zemi není ekologie lhostejná. Velká část prodávaného CNG na čerpacích stanicích je bioplyn, který pochází z bioplynových stanic, skládek, čističek kalových vod. Málokdy se prodává CNG, kde stoprocentní surovinou je klasický zemní plyn. Zajímavý je fakt, že ve Švédsku je skoro nulová plynofikace. Plyn je rozvedený pouze po Stockholmu a částečně Göteborgu, ale po celé zemi žádná rozvinutá plynová síť není. Většina plnících stanic je tedy zásobena svážkovými kontejnery, ze kterých se CNG přepouští. Ty se následně zase odvezou k naplnění. I přes tuto komplikaci stojí Švédům za to dál síť plniček CNG rozvíjet. Obracejí se na vás zákazníci s tím, že chtějí dovézt ze Švédska konkrétní typ vozu? Ano, to se děje čím dál častěji. Přibližně polovinu vozů vykupujeme a vozíme na náš CNG showroom, který jsme otevřeli začátkem roku 2016 na západním okraji Prahy, v Hostivici. Je k nalezení i na našich webových stránkách Druhá polovina jsou konkrétní objednávky na dovoz ze Švédska. Někteří zákazníci mají již i přímo vyhlédnuté auto, který chtějí dovézt. Většinou ale vozy hledáme a doporučujeme my. Za tu dlouhou dobu, co se dovozem vozů ze Švédska zabýváme, již víme přesně, kde auto můžeme koupit a kde to úplně vhodné být nemusí, jaké jsou k vozu nutné formality, aby šlo v ČR bez problémů přihlásit atd. Zajišťujeme zkrátka kompletní dovozový servis se vším všudy. Nabízíte různé značky a modely vozů, nebo se soustřeďujete jen na určitou značku? Důležité je zdůraznit, že naše společnost se věnuje prodeji pouze originálních CNG vozidel. Tedy takových, která jsou upravena pro provoz na CNG přímo v továrně výrobce. CNG Showroom společnosti EUROCNG v Hostivici u Prahy 41

44 P L Y N Á R E N S T V Í Originální CNG auta jsou na spalování CNG lépe připravena již z výroby a integrace všech součástí alternativního pohonu je vždy na vysoké úrovni. Důležitá je pro nás spokojenost zákazníka a jeho radost z nového, i když ojetého, vozu. Tato strategie nás ovšem limituje ve škále modelů a značek, které můžeme nabízet. Většina prodaných vozů nese značku Volkswagen. Tato automobilka vyrábí, respektive vyráběla Passat, Touran a Caddy na CNG, což jsou mezi našimi zákazníky nejoblíbenější modely. Tím, že se zaměřujeme hlavně na Švédsko, máme v nabídce i méně známé CNG vozy od Volva nebo Subaru. I vozy Fiatu a Opelu se u nás občas v nabídce najdou, ale jejich zastoupení je menší, v severských zemích nejsou tyto značky příliš aktivní. Zúčastnili jste se letos prvního salonu ekologické dopravy, který se uskutečnil v září v Praze. Se Subaru s pohonem na čtyři kola jste na tomto autosalonu získali také první místo v soutěži EkoAuto 2016 v kategorii aut na plyn. To bylo také auto dovezené ze Švédska? Výstava EkoAuto 2016 nás oslovila a rozhodli jsme se tam prezentovat portfolio námi dovážených vozů široké veřejnosti. Celkově jsme s účastí spokojeni, během výstavy Cenu veřejnosti v kategorii plynových aut EkoAuto 2016 získalo Subaru 4 4 od společnosti EUROCNG. se nám podařilo prodat dva vystavované vozy přímo na místě. I to svědčí o sílícím zájmu o auta na CNG. Co se týče Subaru Outback CNG 4 4, dané auto je také dovezeno ze Švédska. Je to jediné SUV s pohonem 4 4, které výrobce nabízí ve verzi na CNG. Bohužel úplně nejnovější typ Subaru Outback se na CNG zatím nenabízí a nemáme informace, jestli tomu tak v budoucnu bude. Tudíž Subaru Outback/Legacy modelových let je jediná možnost, jak získat vůz 4 4 s originálním CNG. Uvažujete o tom, že budete dovážet i jiná vozidla než osobní auta, například trucky nebo autobusy na CNG? Naše portfolio zahrnuje i dodávky typu VW Caddy, VW Transporter nebo třeba Fiat Ducato a Mercedes Sprinter. Nedávno jsme dovezli na zakázku i Iveco valník s nakládací hydraulickou rukou o celkové hmotnosti kg. Jsme schopni dovézt prakticky všechno, co je ve Švédsku v nabídce, ale naším hlavním zaměřením jsou osobní vozy a lehčí dodávky do kg. Kde si mohou zákaznici dovezená auta prohlédnout? Náš CNG showrrom se nacházi v Hostivici u Prahy. Skladem máme běžně kolem 25 CNG vozů dovezených ze Švédska. Snažíme se mít skladem co nejširši portfolio vozů, aby si zákazník mohl vybrat z osobních i dodávkovych typů. Veškeré aktuální informace jsou na našem webu připadně na facebooku: facebook.com/cn- GAutaZeSvedska dubna HRADEC KRÁLOVÉ KONGRESOVÉ CENTRUM NOVÉ ADALBERTINUM Energetické & fórum Teplárenské dny již od roku 1994 Zveme Vás na konference v rámci akce Technologie pro systémy zásobování teplem Změny v legislativě životního prostředí pro rok 2017 Boj o zákazníka v energetice Energetické úspory v malých a středních podnicích Energetické využití odpadů a odpady z energetiky (VEP) Aktuální energetická legislativa Úspory energií v obcích a městech Průmyslová energetika dubna 2017 KC NOVÉ ADALBERTINUM HRADEC KRÁLOVÉ 23 let

45 M A G A Z Í N 12. veletrh vytápění, krbů, kamen a obnovitelných energií Výstaviště Praha - Holešovice největší výběr tepelných čerpadel solární systémy a fotovoltaika nejširší nabídka krbů a kamen kotle, zásobníky TV odborná poradenství o úsporách energie designové radiátory kotle na biopaliva PŘIJĎTE SE PORADIT, JAK NA KOTLÍKOVÉ DOTACE Souběžně probíhá veletrh DŘEVOSTAVBY Pořádá TERINVEST 43

46 T E P L O T E P L Á R E N S T V Í Důsledky zvýšení evropského cíle energetické účinnosti pro ČR Nová energetická strategie EU dává značný důraz na cíle v oblasti energetických úspor. Evropská komise je proti původním plánům navýšila, což se prodraží. Martin Hájek, Teplárenské sdružení ČR Evropská komise zveřejnila 30. listopadu 2016 pod názvem Čistá energie pro všechny Evropany svůj dlouho očekávaný energetický balíček. Jedná se rozsahem o úctyhodné dílo, které zahrnuje tisíce stran legislativních návrhů a jejich dopadových analýz. Jako celek má tento legislativní balíček vytyčit cestu EU k nízkouhlíkové budoucnosti, která by se měla významně přiblížit už v roce 2030, kdy mají celkové emise skleníkových plynů v EU klesnout o 40 % oproti roku Tento článek nemá přinést celkovou inventuru balíčku, natož detailní rozbory všech jeho částí. Cílem je provést pouze základní inventuru dopadů zvýšení cíle energetických úspor z 27 na 30 %. CÍLE ENERGETICKÝCH ÚSPOR Cíl energetických úspor je stanoven relativně vůči růstu spotřeby energie podle scénáře Evropské komise z roku Pokud bychom vztáhli navržené cíle ke spotřebě primární energie v EU v roce 2005, pak cíl 27 % původně schválený Evropskou radou představuje skutečný pokles spotřeby energie do roku 2030 o 20 %. Podle aktuálního scénáře Evropské komise z roku 2016 dosáhne EU do roku 2030 bez dodatečných opatření snížení spotřeby primární energie ve srovnání s rokem 2005 jen o 16 %, a proto je nezbytné zavést dodatečná opatření, aby EU stanovený cíl splnila. zapamatovali, protože se bude dobře rýmovat s rokem Ve skutečnosti toto zdánlivě nenápadné navýšení ambice představuje poměrně podstatný posun celé evropské klimaticko-energetické politiky. Z pohledu energetického mixu EU je hlavní obětí zvýšené ambice v úsporách energie do roku 2030 jednoznačně zemní plyn, jehož spotřeba klesá o celých 10 % následovaný obnovitelnými zdroji energie (pokles o 3 %). Naopak spotřeba pevných paliv o 4 % roste. Je to dáno jednak tím, že Evropská komise očekává při navýšení cíle EU největší dodatečné úspory v domácnostech a terciálním sektoru, kde je zemní plyn dominantním palivem, jednak proto, že nižší cena povolenky a současně větší zastoupení pevných paliv a obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny opět vede k omezení role zemního plynu. Výsledkem je snížení dovozu zemního plynu oproti roku 2005 o celá 3 %, což podle Evropské komise zásadně snižuje závislost Evropy na dovozu zemního plynu. VÝROBCI IZOLACÍ MOHOU SLAVIT Celkově má zvýšení ambice v energetických úsporách přinést v letech snížení nákladů na dovoz fosilních paliv o 70 miliard Euro. To se zdá být vynikající výsledek, než se o několik kapitol dále dočteme, že dosažení cíle úspor energie si ve stejném období ročně vyžádá navýšení investic o 78 miliard Euro. Rok 2030 Scénář EK 2016 Cíl 27 % Cíl 30 % Změna spotřeby primární energie EU ve srovnání s rokem 2005 (1713 Mtoe = PJ) 16 % 20 % 23 % Není překvapením, že Evropská komise navrhuje pro energetickou účinnost závazný cíl 30 % do roku 2030 oproti indikativnímu cíli 27 %, který v roce 2014 schválila Evropská rada s možností jeho revize právě na 30 %. Ostatně prezident Evropské komise J. C. Junker se už krátce po svém zvolení v roce 2014 nechal slyšet, že závazný cíl úspor energie 30 % je pro něj minimum. Bylo by však velkým omylem toto navýšení ambicí v oblasti energetických úspor považovat za pouhou snahu o to, aby si občané nový cíl EU snáze Investice přitom rostou nejvíce v rezidenčním sektoru a sektoru služeb, protože většina předpokládaných opatření se koncentruje právě na tyto sektory. Konkrétně bude v těchto dvou sektorech nutné zvýšit investice o 75 miliard Euro ročně. Většina z tohoto nárůstu půjde na lepší izolaci budov. Výrobci izolačních materiálů mohou otevřít šampaňské. Roční průměrné náklady na nákup energie v období let 2021 až 30 však v obou zmíněných sektorech klesnou jen o 21 miliard Euro, což je dáno dlouhodobou návratností investic do energetické účinnosti v sektoru budov. Evidentně tedy vzniká tlak na disponibilní příjmy domácností, respektive na jejich větší zadlužování. Úspory energie jsou často zmiňovány jako užitečný nástroj v boji s energetickou chudobou. Analýza Evropské komise však ukazuje, že to nemusí být pravda. Podíl nákladů souvisejících se zajištěním energie (bez dopravy) na celkových výdajích domácností do roku 2030 v případě zvýšeného cíle úspor energie roste ze 7,1 na 7,4 %. To sice na jedné straně znamená, že dodatečné výdaje na pořízení energeticky efektivnějšího vybavení jsou v průměru téměř úplně kompenzovány sníženými výdaji na paliva a elektřinu, ale na druhé straně, jak Evropská komise poznamenává: Aby se nezvýšil celkový podíl nákladů souvisejících s pořízením energie na výdajích domácností s nejnižšími příjmy, budou jistě zapotřebí cílená finančních schémata, která podpoří nezbytné investice těchto spotřebitelů. Neboli pokud nemá vést zvýšená ambice v úsporách energie k růstu ohrožení sociálně slabších vrstev obyvatelstva energetickou chudobou, bude potřeba vytvořit zvláštní dotační schémata na projekty energetických úspor zaměřená na tyto sociální skupiny pochopitelně s vyšší mírou dotace. To se však pochopitelně zpětně promítne do snížení efektivity dotačních schémat a růstu celkových nákladů na dosažení cíle energetických úspor. Zvýšení ambice energetických úspor se také poměrně výrazně projevuje na ceně povolenky na emise skleníkových plynů v roce 2030, která podle předpokladu Evropské komise klesá ze 42 na 27 Euro, tedy zhruba o třetinu. Snížení emisí v rámci EU ETS při tom zůstává na Evropskou radou odsouhlasených 43 %. Dosahuje se ho však ve zvýšené míře opatřeními v oblasti snižování spotřeby energie, která budou financována mimo systém emisního obchodování (EU ETS). Jeho význam pro dekarbonizaci energetiky tak významně klesá. Evropská komise ve vysvětlujícím memorandu k návrhu novely směrnice uvádí, že opatření energetické účinnosti jsou nákladově efektivní cestou, jak pomoci členským státům dosáhnout cílů EU ETS. To je sice možná pravda, ale právě 44

47 M A G A Z Í N tato věta nejlépe dokumentuje podstatnou změnu v myšlení, ke které v Evropské komisi zřejmě došlo. CENY EMISNÍCH POVOLENEK PADALY Namísto dřívější někdy až tvrdohlavé obhajoby EU ETS jako klíčového a samospasitelného nástroje pro dosažení dekarbonizačního cíle EU najednou v materiálu Evropské komise čteme, že je potřeba členským státům pomoci dosáhnout cílů EU ETS pomocí energetických úspor. Tedy nikoli v rámci vlastního systému obchodování, ale jaksi z vnějšku například pomocí povinných schémat. Není divu, že se cena emisní povolenky po zveřejnění balíčku Evropské komise doslova zřítila k zemi. Evropská komise tím totiž mezi řádky říká, že ve skutečnosti neočekává, že EU ETS bude ještě někdy opravdu funkční, protože bude i nadále soustavně kanibalizován nejen přímou podporu obnovitelných zdrojů energie ale také energetických úspor. To je pochopitelně špatná zpráva pro provozovatele jaderných elektráren, protože se zhoršují jejich ekonomické vyhlídky. Naopak pro výrobce elektřiny z uhlí je paradoxně zvýšení ambice EU v oblasti energetických úspor dobrou zprávou, protože se při nižší ceně povolenky více uplatní na trhu. Z pohledu České republiky je ovšem mnohem větším problémem než samotný cíl energetických úspor na úrovni EU jako celku dílčí cíl úspor uvedený v článku 7 směrnice. Ten po členských státech požaduje, aby každý rok zajistily 1,5 % nových úspor energie v konečné spotřebě. I pokud aplikujeme různé úlevy, které článek umožňuje, dostáváme se na požadované snížení konečné spotřeby energie mezi lety 2021 a 2030 přibližně o 67 PJ, což ovšem odpovídá národnímu cíli úspor přibližně 31 %. Jinými slovy pokud Česká republika splní svůj cíl podle článku 7 směrnice, tak jen tím již překročí svůj národní cíl energetických úspor. Je tedy zjevné, že cíl podle článku 7 směrnice není v případě České republiky dobře nastaven. V obdobné situaci by se v případě přijetí směrnice v dnešní podobě ocitly zřejmě i další země zejména z jihozápadu a jihovýchodu EU. POTŘEBA VELKÝCH DOTACÍ Pokud by ČR měla dosáhnout cíle úspor v konečné spotřebě energie ve výši 67 PJ při srovnatelné efektivitě dotačních programů, jako v případě cíle do roku 2020, pak by k tomu bylo potřeba stimulovat 670 miliard korun investic při využití přibližně 230 miliard Kč dotačních zdrojů. Jinými slovy každý rok by bylo potřeba najít přibližně 23 miliard korun z veřejných zdrojů na dotace do úspor energie. To je velmi podobná částka, jakou v letošním roce investuje státní rozpočet do podpory obnovitelných zdrojů energie. Navíc je samozřejmě otázkou, zda by bylo možné udržet stávající efektivitu dotačních programů, pokud by měl být současně splněn požadavek Evropské komise na přednostní generování úspor v nízkopříjmových domácnostech ohrožených energetickou chudobou. Naopak pokud by se podařilo prosadit snížení cíle úspor EU na úroveň 27 % a tomu odpovídajícím způsobem omezit také požadavky článku 7 směrnice, pak by ČR musela při stejném metodickém přístupu zajistit úsporu jen 24 PJ, což by vyžadovalo investice 240 miliard korun a dotační zdroje v hodnotě přibližně 87 miliard Kč neboli 8,7 miliardy Kč ročně. Je tedy vidět, že zdánlivě nenápadné navýšení cíle energetických úspor může zcela zásadně změnit jeho ekonomické dopady. Výše uvedené výpočty jsou pouze ilustrativní. Jejich cílem je podpořit doporučení, aby byli zástupci České republiky při vyjednávání o balíčku vybaveni podrobnými dopadovými studiemi zohledňující situaci v ČR. Taková investice se státu určitě vyplatí. 45

48 T E P L O T E P L Á R E N S T V Í Veolia Energie se zaměří na energetické služby Některé části Prahy na levém břehu Vltavy mají nového dodavatele tepla. Nejen o této akvizici hovoříme s obchodním a marketingovým ředitelem Skupiny Veolia pro Českou a Slovenskou republiku Redou Rahmou. Milena Geussová Jste především vlastníky tepláren či sítí nebo také jen provozovateli? V energetice nyní 90 procent našich aktiv vlastníme. Mezi výjimky patří např. Roudnice, kde jsme v podnájmu na deset let. Podobný systém je ve Vlašimi. Tam jsme investovali do ekologického zdroje na biomasu a renovovali i celý systém. Nový biozdroj jsme postavili rovněž ve městě Mariánské Lázně, ve kterém si teplárnu i celou soustavu centrálního zásobování teplem taktéž pronajímáme. Objemově významnější jsou však naše akvizice na Moravě, tam jsme většinou vlastníky. Náš podíl na trhu s teplem v ČR byl procent, nyní je to 19 %. Jak dosáhnout toho, aby byli zákazníci spokojeni? Společnost Veolia se v rámci síťových odvětví zaměřuje hlavně na konečné zákazníky, jsme na to zvyklí a je to součást naší firemní kultury. Není pro nás problém obsluhovat domácnosti, komunikovat s nimi, nabízet jim nové produkty. Navíc si uvědomujeme, že nejlepší výsledky se dosahují dlouhodobým působením. Proto máme nejspokojenější zákazníky tam, kde působíme řadu let. Přestože činnost naší společnosti začala v Praze, naše první akvizice byly na Ostravsku, kde provozujeme nejen zdroje, ale také distribuci tepla. Když se podaří vertikální integrace, tj. celý řetězec od výroby až k zákazníkovi, bez mezičlánků, které to mohou negativně ovlivnit, tak jen my sami rozhodujeme o tom, v jaké kvalitě k zákazníkovi přistupujeme. Budete kupovat další teplárny? O dalších akvizicích samozřejmě uvažujeme. Naše strategie je růstová, ale trh se začíná krystalizovat a zajímavých cílů, které ještě nejsou v soukromém vlastnictví, není příliš mnoho, konkurence je navíc velká. Pražskou akvizicí jsme se snažili diverzifikovat naši palivovou základnu, nechceme být závislí jen na jednom typu paliva. Zaměřujeme se ale nyní především na energetické služby. Jsme přesvědčeni, že v budoucnosti půjde o zásadní věc. Co soudíte o problému spaloven odpadu? V současné době není legislativa zcela jednoznačná. Může se tu však vytvořit zajímavý trh a vzniknou zajímavé synergie, ať již 46 ve spolupráci kraje a provozovatelů, jako jsme my, nebo měst a provozovatelů. Ekologizace, která nás čeká, se může propojit s energetickým využitím odpadu a vzniknou lokální teplárny, schopné takto využívat komunální odpad. Synergii pak vidíme mezi naší divizí odpady a energetickou divizí a ve spolupráci s městy a obcemi. Jak se vyrovnáváte s ekologickými požadavky? Jde hlavně o úspory. Všichni chtějí energii šetřit, průmysl, terciární sféra i domácnosti. Proto je nyní jednoznačným požadavkem nabízet zmíněné energetické služby, které pomohou těchto úspor dosáhnout. Navíc je to součástí evropské direktivy, která je implementovaná do českých zákonů. Definuje určité kroky, jak bychom měli postupovat v rámci snižování energetických potřeb. Vytváří se tu nový trh, profiluje se již několik silných subjektů. Velké firmy tak postupují všechny. Kdybychom zaostali, budou získávat naše zákazníky. Když nabídneme úspory my, můžeme si vztah s konečným zákazníkem udržet. Co nového v tomto směru chystáte? Budoucnost patří energetickým službám a my určitě nezůstáváme pozadu. Vzhledem k již proběhlým optimalizacím dodávek tepla se zájem přesouvá na služby. Naše velká výhoda je v tom, že jsme společnost, která působí i ve vodárenství a odpadech. Je jen málo firem, které umějí nabídnout takto komplexní řešení a zajistit všechny potřeby, ať se týkají energie, včetně tepla, dodávky vody a jejího odkanalizování, a zároveň třeba i nakládání s odpady. Tímto směrem se chceme ubírat. Nabízet synergická řešení a pomáhat hledat úspory. Již dnes tyto souhrnné služby nabízíme průmyslovým podnikům. Pro zákazníka je přitom jednodušší, když bude mít jen jednoho partnera pro otázky vody, tepla, odpadů apod., než si to zajišťovat s několika různými subjekty a zaměstnávat specializované manažery. Výhodou skupiny Veolia jsou velké zkušenosti, kapitálová síla a spolehlivost dodávek. Ve složitých situacích umíme nacházet řešení spíš, než menší firmy. Vaše zatím poslední akvizice se odehrála v Praze. Co jste od Pražské teplárenské koupili? Ing. REDA RAHMA vystudoval Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze a je rovněž držitelem titulu MBA z univerzity IAE de Lyon. Ve skupině Veolia působí od roku 2002, v letech zastával pozici zástupce obchodního ředitele, v letech pak pozici regionálního ředitele. V roce 2014 byl jmenován do funkce obchodního a marketingového ředitele pro energii, vodu a odpady v České republice a na Slovensku. Od 1. června, po schválení antimonopolním úřadem, jsme převzali lokální soustavy zásobování teplem na levém břehu řeky Vltavy, kromě Letné a Holešovic, které nadále vytápí Pražská teplárenská. Veolia Energie koupila dceřinou společnost Pražská teplárenská LPZ, a. s., a přejmenovala ji na Veolia Energie Praha, a.s. V Praze jsme tak nově získali dva centrální zdroje Veleslavín a Julisku s navazující distribuční tepelnou sítí. Do našeho portfolia zákazníků přibylo 55 tisíc nových domácností. Průmysl v této oblasti nemáme. Dvacet sedm procent zákazníků představuje komunální a terciární sféra, zbylých sedmdesát tři procent připadá na domácnosti. Celkově sem dodáváme asi TJ tepla ročně. Co se mění pro vaše nové pražské klienty? Zajímá je především cena tepla

49 M A G A Z Í N Teplárna Veleslavín v na levém břehu Vltavy v Praze Cena se v příštím roce pro nové klienty zvyšovat nebude. Zákazníci si ovšem často neuvědomují, že není tak důležité, kolik stojí jednotka tepla, ale kolik celkově zaplatí. Pokud se topí neúsporně v neúsporné budově, bude celkový náklad na vytápění a teplou vodu i při levnějším gigajoulu mnohem vyšší. V Praze obecně směřujeme k tomu, aby lidé měli náklady co nejnižší, a chystáme se jim v tom skutečně pomáhat. Už v minulosti jsme podpořili řadu subjektů, například školy, které díky zateplení a modernizaci vytápění ročně ušetří nemalé finanční prostředky. Protože však akvizice proběhla teprve nedávno, jsme ve fázi, kdy je třeba nejprve nový subjekt integrovat do Veolie. Chápeme důležitost komunikace se zákazníky, a proto jsme zahájili první kroky. Například už s první fakturací proběhlo základní seznámení zákazníků s naší skupinou. Sestavili jsme také plán návštěv nejvýznamnějších odběratelů. Určitě máme výhodu, že pražští zákazníci již Veolii dobře znají díky vodárenství. Nyní je ale třeba je více obeznámit s energetickou částí skupiny. Připravujeme dlouhodobou obchodní strategii směrem k zákazníkům, zejména ve vztahu ke kvalitě služeb a jejich zlepšování. Jaké možnosti mají zákazníci při komunikaci se svým dodavatelem tepla? Našim zákazníkům jsme nepřetržitě k dispozici na naší bezplatné telefonické lince nebo na u. Kromě toho má náš obchodní útvar důležitou součást, která se zabývá péčí Teplárna Veleslavín zásobuje hlavně domácnosti o zákazníka. Jsou to odborníci, kteří o naše zákazníky pečují osobně, jsou s nimi v neustálém kontaktu a řeší jejich individuální požadavky. Zákazníci jsou často příjemně překvapeni z našeho osobního přístupu. Úzce také spolupracujeme s útvarem komunikace. V Praze, stejně jako při každé nové akvizici, připravujeme novou kampaň, která naše zákazníky seznámí s tím, kdo o ně nyní pečuje. V souladu s filozofií Veolie to není žádná jednorázová věc. Trendem jsou dnes tzv. internetové zákaznické služby. Které poskytujete? Pro zákazníky jsme vytvořili aplikaci D- -line, kde mohou on-line sledovat opravy na teplovodních sítích, najdou tam své faktury i celou historii svého odběrného místa. Mají zde také přehled o své spotřebě, všech termínech a datu vyřízení zadaných požadavků atd. Nyní připravujeme její další rozšíření a zlepšení funkčnosti. Chytrá řešení chceme stále víc rozvíjet a každý rok posunout dál. Žijeme v období chytrých telefonů a tabletů, každý chce mít přehled o své spotřebě, být včas upozorněn a dozvědět se, kdy v případě komplikace dojde k řešení, kdy přijede technik apod. To vše bychom chtěli poskytovat i nově získaným zákazníkům. Vývoj teplárenství vidí někteří odborníci spíš pesimisticky, oprávněně? Náhled na budoucí vývoj v teplárenství bych měl rád optimistický, ale zatím je to nejasné. Celkově je v české energetice mnoho neznámých. Jsem přesvědčen, že české teplárenství je bohatstvím, které bychom měli zachovat a pečovat o něj. Historicky vzato bylo vybudováno dobře a stát by měl chránit zájmy občanů a podporovat systémy dálkového zásobování teplem. Tam, kde je decentralizace nevyhnutelná, by měla proběhnout řízeným způsobem tak, aby neměla negativní dopady ani na občany, ani na provozovatele sítí. Jak jsem však řekl v úvodu, musíme věřit v budoucnost naší energetiky i v to, že půjde správným směrem. Dispečink v teplárně Veleslavín 47

50 E K O L O G I E H O S P O D Á R N O S T Ke čtvrtstoletí působení Greenpeace v Česku Od uhelného smogu k energetické [r]evoluci Jan Rovenský, Greenpeace Jdu se spolužáky z autobusového nádraží na gympl v Rokycanech. Kouříme a nadáváme. Včera nějací rakouští magoři vylezli na chladicí věž rozestavěné jaderné elektrárny v Temelíně a pověsili tam transparent Stop CSFRnobyl. Co nám mají Rakušáci kecat do toho, co si u nás stavíme? Jaderné elektrárny jsou navíc čisté, bezpečné, levné a umožní nám ukončit devastaci severních Čech smogem z uhelných elektráren. Kdo z nás tehdy tušil, že po dokončení Temelína půjde veškerá elektřina z něj na vývoz, většina uhelných elektráren na Mostecku bude v provozu další desítky let, mně samotnému policajti za pár let na blokádě Temelína zlomí palce na obou rukách, a pro ty magory z chladicí věže budu jednou pracovat? První akce proti Temelínu definovala obraz české pobočky Greenpeace ještě před tím, než oficiálně vznikla. I dnes se pravidelně v diskusích setkávám s přesvědčením, že naší hlavní prioritou je Temelín, ačkoliv to už léta není pravda. Nicméně tahle naše dávná kampaň byla částečně úspěšná i díky ní vláda rozhodla, že se místo původně čtyř plánovaných bloků dokončí pouze dva. LIBKOVICE Sedím s bývalým starostou Břicháčkem, panem Krejčím a několika hipíky v sále bývalé libkovické hospody, z rozbitého jukeboxu posloucháme Pavla Bobka a čekáme, až se objeví bourací party. Když vláda v roce 1991 rozhodla, že žádné další obce se už kvůli povrchovým dolům bourat nesmí, těžaři přišli s jednoduchým fíglem: Libkovice, osm set let starou obec s osmi sty obyvatel, musí být zbourány nikoliv kvůli těžbě povrchové, ale hlubinné. Šlo o jeden z prvních důležitých testů, jak nový, demokratický systém v ochraně životního prostředí funguje a výsledek byl bohužel žalostný. Greenpeace ČR (vlastně ČSFR) v té době už existovalo a hořký zápas o záchranu Libkovic byl naší první vlastní kampaní vůbec. Shodou okolností byl jednou z prvních ekologických akcí i pro mne jako dobrovolná hlídka jsem v polozbořené obci strávil několik dní s posledními místními Mohykány, kteří se odmítali odstěhovat do panelových králíkáren v Mostě. 48 Z Libkovic jsme si (kromě modřin) odnesli jedno důležité ponaučení: nestačí mít pravdu (naše odborné argumenty, že hlubinná těžba pod Libkovicemi je geologicky vyloučená a nikdy k ní nedojde, se potvrdily) a podporu veřejnosti (bourání odmítala drtivá většina občanů ČR), ale je třeba vyvíjet účinný tlak na ty, kteří rozhodují tedy především politiky. Libkovice byly nakonec zničeny. Nikdy se tam netěžilo, ale dodnes žijí jako varovné memento a symbol zbytečné devastace. SLUNCE DO ŠKOL Tenhle projekt znám jen z vyprávění a blednoucích fotek v archivu. Koncem devadesátých let, dávno před solárním tunelem, nebyly ještě obnovitelné zdroje pro české novináře a politiky sprosté slovo protože lidé o jejich potenciálu, či dokonce samotné existenci, neměli zpravidla vůbec tušení. Zejména fotovoltaika byla opředena celou řadou bizarních mýtů a pověr, které se dostávaly i do školní výuky. Fakt, že světlo jde přímo přeměnit na elektřinu, připadal spoustě lidí jako nepochopitelnější a nepravděpodobnější kouzlo, než rozbíjení atomů uranu. Greenpeace proto společně s ministerstvem životního prostředí iniciovalo Slunce do škol, v jehož rámci byly do desítek českých středních a základních škol instalovány demonstrační fotovoltaické elektrárny. Desítky tisíc žáků a studentů si díky nim mohly v praxi prohlédnout a vyzkoušet, jak přímá přeměna světla na elektřinu funguje, a to včetně souvisejících fyzikálních měření. TEMELÍN PODRUHÉ Těsně před spuštěním prvního bloku Temelína se na Greenpeace obrátil zaměstnanec elektrárny s krajně znepokojivou zprávou byl osobně svědkem utajené a nebezpečné chyby při svařování primárního cirkulačního potrubí k reaktorové nádobě, následného rozbroušení vadného svaru, otočení a opětného přivaření ve stejném místě. Z laického pohledu možná nesrozumitelný detail zásadním způsobem ohrozil (a ohrožuje) bezpečnost provozu elektrárny. Provedená (a utajená) oprava zásadně snížila odolnost nového svaru proti působení radioaktivního záření, a zvýšila tak riziko roztržení primárního okruhu elektrárny a tím i tzv. nadprojektové havárie. Jediným přijatelným řešením situace bylo odložení spuštění postiženého bloku a výměna poškozeného potrubí a reaktorové nádoby. Přes počáteční nedůvěru začal Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) naše oznámení prověřovat a jeho zaměstnance se podařilo přesvědčit, že k popsanému jednání skutečně došlo. Vedení úřadů bohužel zametlo celou věc autoritativně pod koberec politické a ekonomické dopady odložení spuštění elektrárny by byly pro polostátní ČEZ neúnosné. SÚJB následně odmítl zveřejnit protokol o provedené kontrole a po několika prohraných soudních sporech (kdy soud potvrdil jeho povinnost nám požadovanou informaci poskytnout) raději prohlásil, že protokol vůbec neexistuje. Celý příběh má dvojnásobně znepokojivý konec nejen že státní jaderný regulátor

51 M A G A Z Í N ve své roli zcela selhal, ale zbastlené potrubí na prvním bloku je s každým dalším rokem provozu křehčí a roste tak riziko jeho prasknutí. Věta My jsme vám to říkali! bohužel v případě jaderné havárie opravdu nikomu ani ničemu nepomůže. LIMITY TĚŽBY HNĚDÉHO UHLÍ A VYVLASTŇOVÁNÍ Sedím na tiskovce předsedy vlády a silně se potím. Vzápětí se koupu v endorfinu Bohuslav Sobotka oznámil, že jeho vláda zbourání Horního Jiřetína nepřipustí. Tuhle situaci zažívám již potřetí a pokaždé je to až do posledních chvíle stejně napínavé. Posledních deset let pro Greenpeace pracuju na plný úvazek. Většinu té doby jsme se s kolegy snažili zachovat územní ekologické limity těžby, chránící domovy tisíců lidí a cenné přírodní biotopy v Podkrušnohoří. Za tu dobu měly limity nejméně třikrát vážně na kahánku ale pokaždé jsme to nakonec ustáli. Nakonec i loňské rozhodnutí vlády, která limity posunula na dole Bílina, považuji celkově za úspěch. Ministři totiž odmítli rozšíření velkolomu ČSA a zbourání Horního Jiřetína a Černic, čímž s trochou štěstí poslali uhlobarony definitivně k šípku těžba zde bez prolomení limitů skončí během pěti let. Naopak velkolom Bílina se na původní hranici limitů prokouše až někdy kolem roku 2035 máme tedy téměř dvacet let na to chybné rozhodnutí vlády zvrátit a ukázat, že místní uhlí není potřeba. Za celý svůj život jsem ale nejvíc pyšný na vyškrtnutí pouhých dvou vět z horního zákona, které se nám společně se zástupci ohrožených obcí a tehdejším poslancem Milanem Šťovíčkem podařilo prosadit v roce Díky tomu se Česká republika stala první zemí v Evropě, kde těžební firmy nemají právo na vyvlastnění domů a pozemků lidí, kteří jim je nechtějí prodat dobrovolně. POŘÁD DÝCHÁME UHLÍ Stojím na parkovišti před elektrárnou ve Chvaleticích a trpělivě vysvětluji zaměstnancům, proč jsem tady. Že jsem sem nepřišel jim ukrást práci, ale upozornit na to, že celý uhelný byznys už nemá budoucnost... Když jsem dospíval, největším ekologickým problémem v Československu byly bezesporu uhelné elektrárny, které neměly prakticky žádné filtry a vypouštěly do ovzduší neuvěřitelné množství škodlivin. Severní Čechy se topily v nažloutlé mlze a lesy v Krušných horách rozežíraly kyselé deště. Nespokojenost lidí přerostla v ekologické demonstrace v roce 1989, které se dají chápat jako předzvěst přechodu k demokracii. V 90. letech konečně dostaly staré elektrárny alespoň nějaký filtrační systém a množství jedů v ovzduší se díky tomu snížilo na desetinu. Vyřešili jsme tím problém jednou provždy? Nikoli. Stále dýcháme tisíce a tisíce tun jedovatých a toxických látek a ultrajemného prachu. Od modernizace elektráren uplynulo často již dvacet let a technologie jsou někde jinde a také limity na čistotu ovzduší, na nichž se shodují experti Evropské unie, jsou stále přísnější a připomínají nám, že jednorázová oprava nestačí. Nejen u nás, ale v celé Evropě přichází doba zavírání uhelných zdrojů, které už v 21. století nemají co dělat. V Česku přežijí jen elektrárny, které již výraznými modernizacemi prošly, nebo zásobují teplem velká města. Greenpeace chce dohlédnout na to, aby se neprodlužovala životnost uhelným elektrárnám, které Česká republika nepotřebuje, a aby se při případných ekologizacích provozů nešvindlovalo. Proto jsme také zahájili kampaň proti modernizaci chvaletické elektrárny. Její majitelé si vymohli na úřadech povolení v režimu nepodstatné změny, aniž by veřejnost měla možnost se k záměru vyjádřit a aniž by byly vyhodnoceny vlivy na životní prostředí. Krom toho, že zvolili naprosto nezákonný postup, snaží se prodloužit provoz elektrárně, která nezásobuje téměř žádné domácnosti teplem a nemá tak v budoucím českém energetickém mixu co pohledávat. ENERGETICKÁ [R]EVOLUCE Při vyjednání s kapitány energetického průmyslu, poslanci i úředníky se pravidelně setkávám v různých obměnách s ironickou a blahosklonnou poznámkou: Kritizovat, to by vám šlo. Ale jak byste energetiku řídili vy, aniž bychom skončili zpátky v jeskyních? Vzali jsme je za slovo a ukázali jim, že to jde jinak. Ve spolupráci s vědci z německého Ústavu pro letectví a kosmonautiku (DLR) jsme připravili vlastní návrh čisté a udržitelné energetické koncepce pro Českou republiku Energetickou [r]evoluci. Na 52 dvou stranách v ní podrobně vypočítáváme, jak by se měl do roku 2050 vyvíjet ideální energetický mix a spotřeba energie, a současně navrhujeme opatření, která by potřebnou transformaci zajistila. Návrat do jeskyň se nekoná s využitím již dnes komerčně dostupných technologií počítáme s udržením ekonomického růstu i kvality života pro deset milionů obyvatel. Energetická [r]evoluce je naší vlajkovou lodí spojuje a zastřešuje všechny naše energetické kampaně a projekty. Loni schválená Státní energetické koncepce ČR se od ní samozřejmě liší téměř ve všem. Přesto bych se vsadil o bednu portského, že postupné nahrazení špinavých fosilních paliv a nebezpečného a drahého jádra čistými obnovitelnými zdroji a zvyšováním energetické účinnosti se nám i v ČR podaří prosadit dřív, než za dalších 25 let. 49

52 E K O L O G I E H O S P O D Á R N O S T Sú schopné nahradiť OZE doteraz používané štandardné zdroje energie na našej planéte? V dnešnej dobe sa na odborných fórach už dlhú dobu vedú veľmi vášnivé debaty a diskúzie o význame obnoviteľných zdrojov energie ( OZE ) v každodennom živote ako aj o tom, či sú schopné konkurovať alebo dokonca nahradiť súčasné štandardné zdroje energie. Pavel Gombík, Komora užívateľov a výrobcov obnoviteľných zdrojov energie ašťastie na túto otázku môžeme odpovevadať veľmi pozitívne, že áno, ale táto cesta nebude vôbec jednoduchá, ani ľahká. Bude si vyžadovať mimoriadne zodpovedné úsilie všetkých, čo tejto myšlienke veria, a najmä nesmieme sa dať od tohto cieľa odradiť mnohými pochybovačmi a neprajníkmi OZE. K argumentácii použijem argumenty a zdôvodnenia skvelého vizionára, a autora ako aj podnikateľa Petra Diamandisa, ktorého argumenty sú nasledovné: Za 88 minút, iba zo Slnka, dopadne na zemský povrch toľko energie, koľko energie spotrebuje celé ľudstvo za jeden celý rok na našej planéte, t.j. 470 exajoulov ( TWh, pozn. autora). Za 112 hodín t.j. menej ako 5 dní poskytne iba Slnko 36 zettajoulov energie (t.j TWh pozn. autora). To je toľko energie, koľko sa nachádza vo všetkých známych rezervách ropy, uhlia a zemného plynu spolu na celej našej planéte. Teda, ak by ľudstvo dokázalo zachytiť iba 1/1000 (desatinu percenta) tejto slnečnej energie dopadajúcej na Zem, mali by sme prístup k šesť násobku všetkej energie, ktorú sme schopní spotrebovať vo všetkých jej formách. Tieto ohromujúce čísla, v kombinácii s exponenciálnym poklesom cien energie iba z fotovoltaických panelov ($/Wp), nám dávajú výbornú možnosť a príležitosť vyprodukovať energie pre celý svet iba zo Slnka (bez ostatných obnoviteľných zdrojov energie ako, sú napríklad: vietor, voda, biomasa, geotermál a pod.). Táto skutočnosť preto vytvára reálne predpoklady pre nárast energie z OZE v rozsahu % v nasledujúcich 20 50tich rokoch. Okrem toho slnečná energia je už dnes lacnejšia, ako cena vyrábanej energie z uhlia alebo zemného plynu v oblastiach slnečných častí Zeme. Za dobu posledných 30 rokov, ceny solárnych modulov sa znížili o jednu stotinu takže, kriticky povedané nová rekordná cena energie zo soláru bola stanovená pred pár týždňami v Čile na 0,0291 $/kwh (29,1 $/MWh) t.j. o 58 % nižšia, ako je cena energie zo zemného plynu vyrobenej v novej elektrárni! A toto je len začiatok toho, ako lacná sa môže stať energia vyrábaná z OZE. V pravej časti Obr.1 sú predstavené odhady celkových tzv. neobnoviteľných energetických zásob na našej planéte (plyn, ropa, uhlie a jadro). V ľavej časti sú uvedené roč- Obrázok č. 1: Globálny energetický potenciál na našej planéte né odhady možností výroby energie z OZE a približne v strednej časti je uvedená odhadovaná celková spotreba energie na našej planéte. Z tohto obrázku je teda zrejmé, že zásoby z neobnoviteľných zdrojov energie sú relatívne za krátky čas vyčerpateľné (máme ich už iba na niekoľko desiatok až stoviek rokov), a preto je najvyšší čas začať sa veľmi vážne pripravovať na prechod k OZE. Ako je z Obr.1 vidieť, všetky OZE aj bez energie Slnka nám stačia pokryť celú našu spotrebu na planéte, len to ešte v tejto dobe nedokážeme zrealizovať. Ak by sme vedeli dôjsť k spoločenskej dohode a postupne odkloniť investície do klasickej-štandardnej energetiky na OZE, vrátane využitia energie Slnka, cieľ máme na dosah ruky. Ak solárna energia bude pokračovať podľa svojej súčasnej cenovej trajektórie, tak sa inštalovaný výkon strojnásobí na 600 GW (do roku 2020 alebo 2021, ako hrubý odhad). A mohli by sme vidieť, že globálne nedotované ceny energie zo Slnka, budú zhruba na polovičných cenách energie z uhlia a zemného plynu (teda klesajúca cena energie zo slnečnej energie vo vzťahu k ostatným zdrojom) a to ešte aj bez započítania nákladov na znečisťovanie životného prostredia ako aj ovzdušia, najmä skleníkovými plynmi z energetických zdrojov na fosílne palivá. Ďalšie trendy, ktoré naviac prispievajú k pozitívnej budúcnosti OZE, sú technológie pre akumuláciu energie nielen do batérií, ale najmä nové spôsoby akumulácie a ukladania energie inými dole uvedenými spôsobmi: Lithium-ionové technológie: Li-ión batérie už vyše 20 rokov zaznamenávajú výrazný pokles spotrebiteľských cien a v rokoch medzi 1990 a 2005 klesli až o 90 % a tento pokles stále pokračuje. Pokles ceny je spojený aj s 11-násobným zväčšením kapacity dodávaných batérií za $100 od roku Zvýšená produkcia: Po spustení Gigafactory od firmy Tesla bude možné vyrábať Li- -ion batérie pri cene 100 $/kwh pre vozidlá už od roku Tento cenový skok by priniesol ohromujúcich 0,11 $/kwh skladovania elektrickej energie alebo, inými slovami, umožní nám naplniť nádrž paliva za 9,35 $. 50

53 M A G A Z Í N Obrázok č. 2: Výstavba TESLA GIGAFACTORY Flow batérie (Kvapalinové, prietokové pozn. autora): Flow batérie (napr. Vanad-Redoxové) už začali prichádzať aj na náš trh a je preukázané, že vedia pracovať po dobu nabíjacích cyklov (a majú cca 20 a viac ročnú životnosť). To je desaťnásobné zlepšenie oproti štandardným Li-ión batériám. Obrázok č. 3: Systém Vanad Redoxovej batérie Úložiska so stlačeným vzduchom (Compressed Air Energy Storage pozn. autora): Spoločnosti, ako Light Sail Energy a iné, vytvárajú komponenty, ktoré sú schopné dosiahnuť cca a viac t.zv. nabíjacích cyklov. Obrázok č. 4: Úložiska so stlačeným vzduchom Vhodná doba použitia (Využitie cenových taríf pozn. autora): USA zvyšujú diferencované úsilie využívania časovo rozlíšených platieb za elektrinu. Momentálne to znamená, že sa účtujú nízke ceny v noci (keď dopyt je nízky) a vysoké ceny poobede alebo skoro večer (kedy je dopyt na vrchole, často dvakrát tak vysoký ako v noci). Ukladanie prebytkovej energie do vodíka dáva impulz nebývalému rozvoju elektromobility prostredníctvom palivových článkov, lebo doba tankovania je cca do 3 minút (podobne ako u CNG) a dojazd týchto elektromobilov je cca km, ale bez škodlivých emisií (do ovzdušia sa vypúšťa prakticky iba vodná pára). Tým sa tieto elektromobily z hľadiska rýchlosti tankovania ale aj dĺžky dojazdu pri natankovaní plnej nádrže plne vyrovnajú dnešným špičkovým automobilom na fosílne palivá, ale s tým rozdielom, že neprodukujú škodlivé emisie, ale iba vodnú páru. Vodíkové elektromobily sú navyše konštruované tak, aby v čase parkovania (čo predstavuje viac ako 90 % času) boli použiteľné aj ako záložné alebo doplňkovézdroje elektrickej energie. Obrázok č. 5: Tankovanie vodíkového elektromobilu (je podobné ako tankovanie CNG) Obrázok č. 6: Vodíková Honda CLARITY s využitím ako záložný zdroj elektrickej energie Na podobnom princípe pracujú aj vodíkové kogeneračné jednotky rôznych veľkostí, ktorými bude možné pokryť spotrebu energie od malých rodinných domkov až po veľké výrobné areály (ako je vidieť na obrázku č. 7). Toto sú len niektoré detaily, ktoré sa odohrávajú už teraz v rámci využívania OZE vo svete. Obrázok č. 7: Palivočlánkový park Gyeonggi Green Energy Skutočne dôležité bude, že dokážeme realizovať pozitívny posun myslenia v blízkej budúcnosti. Bude potrebné zabezpečovať, aby postupne každá domácnosť alebo prevádzka mohla byť zásobovaná energiou z kombinácie solárnych modulov (výroba tepla a elektriny), veterných turbín, batérií a elektromobilov (napr. vízia Tesly) alebo vodíkovými elektromobilmi prípadne vodíkovými KGJ, ako aj ďalšími zdrojmi vodnej, geotermálnej, bioplynovej alebo inej energie z OZE. Predpokladáme, že už v tomto čase budeme postupne opúšťať myšlienku jazdenia automobilmi spaľujúcimi drahé fosílne palivá, s veľmi negatívnymi vplyvmi vyprodukovaných exhalátov. Prečo je správne zabezpečiť smerovanie do budúcnosti k 100 % využívaniu OZE? V skratke povedané, mali by to byť najmä tieto štyri dôvody: Je to prirodzené a v súlade s prírodnými procesmi a zákonmi našej planéty. V oblasti OZE je dostatok až prebytok energie pre zabezpečenie energetických potrieb celej planéty. Dôjde k dokonalému prechodu k čistým formam energie bez znečisťovania životného prostredia (popol zo spaľovacieho procesu uhlia, jadrový odpad) ako aj čisté ovzdušia bez exhalátov a skleníkových plynov. Použitie obnoviteľných zdrojov energie bolo v minulosti po celú známu históriu ľudstva, absolútne prirodzeným javom. S výnimkou toho, že sa tomu v minulosti nehovorilo OZE ale iba jednoducho energie. O AUTOROVI Doc. Ing. PAVEL GOMBÍK, CSc. pôvodným zameraním na telekomunikačné a informačné systémy postupne rozšíril svoju profesiu o digitálne siete a systémy ako aj automatizované systémy riadenia technologických procesov. Aktívne pôsobil na viacerých vysokých školách (STU Bratislava, TU Košice, VVLŠ Košice, TU Žilina, ČVUT Praha) a viedol viac ako 100 diplomových prác. V súčasnom období intenzívne pracuje v oblasti obnoviteľných zdrojov energie (OZE), elektro a vodíková elektromobilita ako aj v oblasti SMART CITY, je prezidentom Komory užívateľov a výrobcov obnoviteľných zdrojov energie (KUVOZE). Kontakt: gombik.gr@mail.t-com.sk 51

54 P A L I V A Čepro se připravuje na nová paliva Chceme se zaměřit i na alternativní paliva, nesmíme si nechat ujet v této oblasti vlak, říká finanční ředitelka společnosti Čepro Helena Hostková. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) ve své aktuální studii předpokládá, že poptávka po pohonných hmotách bude dlouhodobě klesat. Podobnou predikci učinil i Slovnaft, který předpokládá, že v příštích 15 letech klesne spotřeba benzínu a nafty o 15 procent. Jak se cítíte při takových předpovědích? Bereme to jako realitu a pracujeme s tím. Vždyť spotřeba benzínu v České republice za čtyři roky do roku 2015 spadla o dvacet procent. Takže podobné trendy vnímáme velmi intenzivně. Nemá cenu skrývat, že faktory, jako jsou tlak na snižování emisí a spotřeby, mají a budou mít vliv na hospodaření naší společnosti. Odlišný je pouze loňský rok, kdy prodeje benzínu i nafty u nás drobně povyrostly. Meziročně se zvýšila spotřeba nafty o 4,7 procenta, u benzínu to bylo o 0,4 procenta. V tomto případě šlo ale o souhru řady okolností, výhodné makroekonomické klima, pokles ceny ropy. Enormní tlak na emisní limity ze strany Evropské unie je příležitostí pro alternativní paliva. Je Čepro, s byznysem postaveným na ropných derivátech, připraveno na tuto změnu? Denně na tom pracujeme. Intenzivně jsme se zapojili do diskuze o alternativních palivech a chceme být v této oblasti velmi aktivním hráčem. Prodej alternativních paliv je totiž způsob, jak vyhovět požadavkům Evropské komise na snižování emisí z dopravy. Příměs biosložek do běžných motorových paliv totiž na splnění emisních cílů nestačí. Prodej některých alternativních paliv, které se díky vysokému daňovému zatížení staly málo prodejnými, jsme však museli v letošním roce na našich čerpacích stanic utlumit. Naopak LPG nyní prodáváme už na 25 stanicích, CNG řidiči najdou na třech místech a v příštích letech počítáme s jejich výrazným rozšířením. Počítáte tedy s tím, že by CNG pro vás mohl být v budoucnu zajímavý byznys? Pokud chceme být obchodně úspěšní, nemůžeme si tento vlak nechat ujet. Moderním alternativám, mezi které počítáme nejen CNG, ale i biocng nebo třeba elektromobilitu, se vůbec nebráníme. V tuto chvíli máme uzavřené smlouvy 52 s většinou CNG obchodníků na českém trhu, kterým pronajímáme místa na našich veřejných čerpacích stanicích. Jsme ve fázi prvotních analýz, jak toto palivo dostat i naše sklady. U biocng jsme úplně na začátku, hodnotíme možnosti a způsoby spolupráce s bioplynovými stanicemi. Hlavní výhoda biocng spočívá v tom, že nabízí větší úsporu emisních plynů, což v konečném důsledku znamená větší udržitelnost než běžné CNG. Dá se předpokládat nějaký dramatický nástup CNG na český automobilový trh? Spíše půjde o pozvolný růst. Rozvoj CNG hodně závisí na ekonomice a bude se odvíjet od ceny fosilních paliv, resp. rozdílu cen mezi naftou či benzinem a CNG. Realita není tak rychlá jako některé optimistické výhledy. Je to dáno třeba i stářím vozového parku u nás. Ještě jsme nezmínili LNG. Je trh na toto palivo připravený? Diskuse na téma LNG u nás probíhají, ale velkou slabinu u nás vidíme ve vozovém parku. Ten dnes představují převážně obslužná vozidla nebo městská hromadná doprava. Každopádně až to bude obchodně zajímavé, do tohoto byznysu určitě vstoupíme. V tuto chvíli analyzujeme, kalkulujeme, máme k dispozici obchodní místa i prostor v našich skladech. V některých z nich je funkční vyústění vysokotlakých plynových přípojek, zde jednáme s potenciálními zájemci o možnost výstavby jednotky na LNG. Může podobným alternativám pomoci i aféra Dieselgate? To se dá těžko odhadnout. Je možné, že právě tato kauza urychlí vývoj aut směrem k nízkoemisním nebo bezemisním modelům. Vraťme se tedy k benzínu a naftě, které jsou pro váš obchod stěžejní. V letošním roce stála rafinerie v Kralupech nad Vltavou i v Litvínově. Jak na vás tato situace dopadla? Velice dramaticky. Celý rok jsme se věnovali hlavně zajištění dodávek do České republiky železniční dopravou, což není právě standardní pro společnost, která má k dispozici systém produktovodů. V podstatě lze říct, že pět měsíců se přes systém Čepra zásobovala podstatná část trhu. Díky navýšení této kapacity, kdy měsíční dodávky po železnici vzrostly až na pětinásobek, se podařilo uspokojit domácí poptávku bez dopadu na cenu paliv. Pokud si uvědomíte, že jsme nepřijali ani jednoho zaměstnance navíc, je na místě poděkovat všem, kteří se o to zasloužili. Kromě produktovodu máte k dispozici také 650 skladovacích nádrží, do kterých se vejde 1,7 milionu metrů krychlových. Plánujete nějaké další zásadní investice do infrastruktury, nebo naopak omezení kapacit s ohledem na předpokládanou klesající spotřebu? Před několika lety jsme dostavěli čtyři nové nádrže v Loukově, což byla zatím poslední velká investice. Nic podobného se v tuto chvíli nechystá, jde spíše o revitalizaci stávajících kapacit. Aktuální otázka českého trhu ale není v kapacitě, ale v kvalitě. Ta hraje v dnešní době velkou roli a my dokážeme nabídnout ucelený systém, kdy je každá kapka z rafinerie až do čerpací stanice důsledně monitorována. Využíváme k tomu mimo jiné i deset vlastních autocisteren. Umíme tak garantovat vysokou kvalitu našich paliv. Jdeme také vpřed v oblasti technologií. Plánujeme otevření prvního plně automatizovaného skladu pohonných hmot. Rádi bychom tam zkusili otestovat identifikaci řidiče přes oční bělmo. Poté, co se nám podaří dokončit certifikaci systému elektronického podpisu, tak systém umožní, aby řidič náš zákazník přijel s autocisternou na sklad a bez kontaktu s jakýmkoli zaměstnancem Čepra natankoval, vyzvedl si průvodní dokumentaci a odjel. Pojďme zpátky k té kvalitě. Čeští řidiči jsou ale citliví především na cenu pohonných hmot, podle ní se rozhoduje asi 55 % lidí. Jakou roli hraje kvalita? Význam tohoto kritéria stále roste. Mění se vozový park, lidé mají dražší auta, přemýšlí o tom, co tankují. Je to podobné jako s biopotravinami, řada lidí začala uvažovat, co je pro ně dobré a najdou si cestu za kvalitou. Vzpomínám si na ohlasy zákazníků, když jsme začali jako první v ČR nabízet naftu bez biosložky. To byl velmi dobrý obchodní tah. Myslím si ale, že dlouhodobě je kvalita pohonných hmot v České republice na velice dobré úrovni. Je to dáno i systémem kontrol, který je velmi propracovaný. Česká obchodní inspekce skutečně dělá svoji práci dobře a efektivně, takže kvalita se dlouhodobě zlepšuje. Se zásadním ohrožením vozidla se v Čechách u většiny čerpacích stanic setkáte opravdu jen výjimečně. Naznačila jste, že svým zákazníkům kvalitu garantujete. Jak? Čepro má propracovaný systém kontroly kvality. Primárně kontrolu řešíme třinácti vlastními laboratořemi, které doplňujeme

55 M A G A Z Í N Ing. HELENA HOSTKOVÁ je od roku 2009 finanční ředitelkou a místopředsedkyní představenstva ve společnosti ČEPRO. V předchozích letech zastávala funkci manažerky útvaru analytické podpory divize Výroba ve společnosti ČEZ. Má také mnohaleté zkušenosti z automobilového sektoru ve společnosti TRW Autoelektronika Benešov byla finanční i výkonnou ředitelkou a prokuristkou. externí kontrolou - nezávislá společnost SGS kontroluje vzorky na našich čerpacích stanicích a provádí také monitoring terminálů na skladech. Během roku odebírají jejich zaměstnanci přibližně jeden tisíc vzorků, a to z jakéhokoliv technologického celku na skladě - v nádržích, v produktovodech nebo kdekoliv jinde, které následně hodnotí ve všech hlavních kvalitativních parametrech. Certifikace je podmíněna vysokým procentem úspěšnosti, který musí naše sklady splňovat, abychom certifikát udrželi. Nyní jsme celý systém doplnili také certifikací dopravy. Již tak minimální počet reklamací na Čepru stále klesá. V loňském roce jsme měli sedm takových případů na našich čerpacích stanicích, ani jeden z nich se neukázal jako oprávněný. Jak dokážete takovou věc úspěšně zobchodovat? Ve velkoobchodu jsme rozjeli projekt Certifikovaný velkoobchod Čepro, který je de facto na tomto systému kontroly postavený. V českých podmínkách jde o poměrně specifický projekt, ve kterém využíváme vlastních moderních autocisteren. Vytvořili jsme digitální stopu a digitální kontrolu mezi naším skladem a čerpací stanicí partnera. Do tohoto projektu se může přihlásit každý provozovatel nebo vlastník čerpací stanice. Když s námi uzavře smlouvu, tak my mu vytvoříme technologický passport jeho čerpací stanice a nabídneme mu režim bezpečného provozování z hlediska kvality a dalších služeb. Dostane od nás přístup k on-line kontrole materiálu od okamžiku objednání až po naplnění do jeho nádrží. Prostřednictvím GPS sledování uvidí, jak k němu cisterna jede, zároveň sleduje všechny případné změny v objemu při transportu, porovnáme i takové detaily jako rozdíly jednotlivých měřidel, aby si byl jistý, že nedochází k žádné ztrátě hmoty. Kvalitou produktu i celého řetězce jsme si tak jistí, že v případě, že by měl náš zákazník problémy například s Českou obchodní inspekcí, tak na sebe přebíráme veškerá rizika. Modelů spolupráce ale máme více, další spočívá v označení Prémiová čerpací stanice s mnoha výhodami. Jak v Čepru hodnotíte vývoj nových zakázek? Na co v takových případech spoléháte? Vstupů je celá řada. Máme velmi dobře zmapovaný trh, máme dlouhodobou zkušenost. Velmi si hlídáme, s kým a za jakých podmínek spolupracujeme. Klademe také velký důraz na osobní rozvoj i motivaci našich obchodníků. Obchod je velmi flexibilní oblast, a tak jej musí chápat i ostatní útvary ve společnosti a svou činností obchodní aktivity podporovat. Myslím, že všechny tyto věci přispívají k dobrému rozvoji nových obchodních příležitostí. Plánujete nějaké novinky i v oblasti maloobchodu? Poslední tři roky u nás totálně modernizujeme interiér čerpacích stanic. Jde o desítky míst ročně, například během léta a nastávajícího podzimu se podařilo vylepšit vnitřní zařízení u pěti čerpacích stanic v Moravskoslezském kraji Bílovec a Šenov, v Jihomoravském kraji Doubravník, v pardubickém regionu Bystré u Poličky a ve Zlínském Valašské Klobouky. Dnes vám nestačí nabízet pouze kvalitní benzín a naftu. Lidé kladou důraz také na servis, doplňkový prodej, chutnou kávu. My k tomu přidáváme i další nástroje, jako třeba platební kartu, která usnadňuje nejen placení, ale v případě firem i správu služebních jízd. Rozšiřujete dál síť čerpacích stanic EuroOil? Všichni víme, že v České republice je síť čerpacích stanic velmi hustá ve srovnání s okolními zeměmi a není jednoduché stavět nové profitabilní stanice. Letos jsme otevřeli novou pumpu ve Stráži nad Nisou, ale to je spíše výjimka. Samozřejmě pokud se objeví nějaká zajímavá možnost akvizice, nebráníme se jí. Trh s pohonnými hmotami je velmi dynamický. Jaký má dopad do vnitřní struktury vaší firmy? Máme svoji vizi, které říkáme Čepro Směřuje právě k tomu, na co se ptáte. Připravit společnost na to, jaké změny budou na českém trhu probíhat. Konkurence je obrovská a my nechceme zůstat na místě. Projekt už dva roky uvádí do praxe některé změny. Začali jsme zjednodušovat struktury řízení, kdy jsme úplně vynechali jeden řídící stupeň a dnes centrála provozního úseku řídí přímo sklady. Už rok pracujeme na analýze ještě větší optimalizace práce na skladech a po dokončení této etapy by měla vzniknout úplně nová struktura. Kromě toho zavádíme multifunkčnost, což znamená, že naši jednotliví pracovníci budou zvládat více pracovních pozic. S tím je spojena i zásadní změna v odměňování. Tohle všechno bude dokončení jedné důležité vnitropodnikové etapy Čepra. Od ledna 2018 by nový systém měl být nastavený na všech skladech. Na to je navázána řada dalších opatření, připravujeme například pětiletou strategii požární bezpečnosti. Velkou výzvou současnosti pro nás je také interní administrativa. Díky charakteru Čepra, které má sklady po celé republice, náročné distribuční soustavě a tlaku na bezpečnost, interní kontrolu nebo evidenci máme rozsáhlou papírovou agendu, kterou chceme značně vylepšit, zjednodušit, digitalizovat. Je to proces na několik let dopředu. (red) 53

56 P A L I V A Emise, hlavní téma dneška Nejen současná, ale i budoucí diskuse o motorových palivech je především o emisích. Podaří se omezit skleníkové plyny? Ivan Indráček, Unie nezávislých petrolejářů Martin Kubů, Agrofert ekarbonizace, snižování emisí skleníkových plynů, nízkouhlíková (nebo dokonce bezuhlíková ekonomika), transformace ekonomiky, to vše jsou pojmy objevující se v médiích i vládních dokumentech se stále se zvyšující frekvencí. Zatímco ještě před pěti lety byla podstatou veřejných diskusí otázka, jestli a jakou měrou přispívá člověk ke globální klimatické změně, dnes jsme se posunuli do fáze, kdy řešíme, jak onen příspěvek člověka omezit. Důkazem jsou výsledky loňské prosincové klimatické konference v Paříži, kde se všechny státy světa zavázaly nedopustit, aby globální teplota vzrostla o více než 2 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální dobou. A to s vědomím, že větší část tohoto teplotního nárůstu už jsme spotřebovali. Závěry pařížské konference vstoupily v platnost , kdy bylo dosaženo požadovaného podílu ratifikací. K datu přípravy tohoto článku ratifikovalo smlouvu již 114 ze 197 zemí, které se konference zúčastnily. CÍLEM JE BEZUHLÍKOVÁ ENERGETIKA O původu globální klimatické změny si tak nyní může každý myslet co chce, ale aktivity vedoucí k výraznému omezení skleníkových plynů se stávají realitou. Jak se snaha o snížení vlivu dopravy na klimatickou změnu projeví ve skladbě motorových paliv? Cíl, ke kterému směřují všechny politické deklarace a kterého by mělo být dosaženo někdy kolem roku 2070 (tedy za 50 let, ačkoli není vyloučeno, že v průběhu času se objeví snahy o zkrácení termínu), je bezuhlíková ekonomika. V dopravě to pravděpodobně znamená, že standardem bude elektromobil zásobovaný elektřinou bezuhlíkového původu. Hlavní diskuse se nyní nevedou o konci tohoto příběhu, ale právě o cestě, jak se do roku 2070 dostat. Jaké volit energetické zdroje, aby docházelo již od počátku k citelnému snižování emisí, ale také aby bylo období transformace ekonomicky udržitelné. Úvahy, kterých jsme svědky dennodenně jak v médiích, tak na straně státní správy, nabízejí často jednoduché řešení. Zakažme naftu a benzín a nahraďme je zemním plynem a elektřinou. To jsou přeci ekologické a čisté zdroje. Takové závěry ale platily možná naposledy Graf č. 1: Emise GHG vybraných paliv (2020+) E85 a B7 = emise počítány podle EU mix 2010, bioethanol = emise za předpokladu využití zbytků (výpalků) pro výrobu bioplynu, MEŘO = emise za předpokladu využití zbytků (pokrutin a glycerinu) pro výrobu paliv, plugin CZ mix = 50% elektrické energie vyráběno z uhlí, zbytek čisté zdroje před 15 lety, kdy i na tehdejší dobu moderní motory vykazovaly násobně vyšší emise, než je tomu u dnešních vozů splňujících emisní limity Euro IV. Jaká je situace dnes? Z grafu č. 1, který vychází z W-T-W analýzy je zřejmé, že klasická kapalná paliva zdaleka neřekla své poslední slovo. Analýza zpracovávající emise skleníkových plynů u vybraných paliv v roce 2020 totiž jasně ukazuje, že směsi klasických paliv s přídavkem biopaliva (a to dokonce biopaliva 1. generace) mají nižší emise skleníkových plynů, než zemní plyn (CNG) nebo elektřina. Nevýhoda zemního plynu spočívá jednak v horší účinnosti motoru (vyšší spotřeba energie na ujetou vzdálenost) a jednak v únicích metanu při těžbě, transportu a skladování plynu. Uváděná analýza doslova říká, že pokud dojde k významnějšímu vylepšení motorů na CNG, mohly by se po roce 2020 emise skleníkových plynů z tohoto paliva přiblížit úrovni dosahované naftou. Elektřina, často deklarovaná jako čistý zdroj, není ve skutečnosti čistým zdrojem, ale jen čistým přenašečem energie, protože elektřinu musíme samozřejmě někde vyrobit. Poslední sloupec grafu ukazuje hodnoty emisí skleníkových plynů, které generuje elektromobilita založená na hnědém uhlí. Příklad CZ mix pracuje s předpokladem, že pouze 50 % elektrické energie je vyráběno z uhlí, zbytek (sluneční, větrná, vodní, ale i jaderná energie) jsou považovány z hlediska emisí skleníkových plynů za čisté zdroje. Zainteresovaní, kteří se již setkali s direktivou 2015/652, možná kroutí hlavami jak je možné, že direktiva stanovující koeficienty emisí skleníkových plynů u různých paliv například významně zvýhodňuje zemní plyn proti naftě, když vědeckovýzkumná instituce EU publikuje data přesně opačná? Tady je odpověď: zatímco direktiva 2015/652 pracuje s emisemi skleníkových plynů na jednotku energie (tedy emitovaný ekvivalent CO 2 vzniklý využitím 1 megajoulu energie), W- -T-W analýza pomocí účinnosti jednotlivých typů pohonů přepočítává emise na jednotku vzdálenosti (emitovaný ekvivalent CO 2 vzniklý ujetím vzdálenosti 1 kilometru). Úlohou dopravy je totiž přeprava osob nebo nákladu na určitou vzdálenost, proto je zřejmé, že nejsou podstatné emise na jednotku energetického obsahu, ale právě emise na ujetou vzdálenost (tedy ty, které zobrazuje graf). ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY Druhým cílem, jdoucím ruku v ruce se snižováním emisí skleníkových plynů, je snižování emisí škodlivin, tedy látek majících dopad na lidské zdraví. I tady jsou na pranýři nejčastěji klasická motorová paliva. Ačkoli doprava není zanedbatelným znečišťovatelem, její vliv se v některých ohledech přeceňuje. Chceme-li například snižovat emise benzo(a)pyrenu, který je v poslední době často připomínán, pak klíčem jsou 54

57 M A G A Z Í N Graf č. 2: Podíly jednotlivých aktivit na celkových emisích různých znečišťujících látek prezentovaný výhled o složení energetického mixu v dopravě do roku Vůbec to neznamená, že by se Evropská unie bránila snižování emisí nebo plnění pařížského protokolu. Jde spíše o poznání, že nejefektivnější cestou snižování emisí v dopravě v období transformace je další technický pokrok při spalování klasických fosilních paliv. Typickým a v této souvislosti často zmiňovaným pohonem je hybrid, který využívá vysokou efektivitu, akceptovatelné emise a ekonomičnost spalovacího motoru s nulovými emisemi škodlivých látek při pomalé jízdě primárně lokální zdroje vytápění, které se na jeho emisích podílejí z 90 %, podíl dopravy činí zhruba 7 %. Druhým příkladem jsou emise prachových částic (PM10, PM2,5). Ačkoli podíl dopravy činí téměř 10 %, samo spalování stojí jen za 6 % těchto emisí. Zbytek je způsoben oděrem pneumatik nebo brzdového obložení. Co z toho vyplývá? Jakékoli snahy o snižování emisí prachových částic v dopravě mohou mít vliv jen na zhruba 6 % všech těchto látek v ovzduší. Snižování emisí škodlivých látek je samozřejmě nezbytným trendem, ale i zde by měl být zvažován ekonomický a environmentální přínos jednotlivých opatření. Z grafu 2 je zřejmé, že například cílená opatření na čištění lokálních topenišť jsou smysluplná. Otázkou ale je, jak silný tlak by měl být na čištění emisí z dopravy a kam by měl být směřován. Ze studie anglické poradenské firmy Ricard, zpracované na objednávku evropské environmentální organizace Transport & Environment, sídlící v Bruselu, totiž například vyplývá, že zemní plyn v dopravě dává ekonomický smysl a zajímavý environmentální přínos ve dvou aplikacích automobilové palivo v podobě biometanu nebo náhrada mazutu v lodní dopravě. Naopak, emisní rozdíly mezi moderními naftovými a CNG motory jsou natolik Graf č. 4: Scénář předpokládá do roku 2035 pokles a následnou stagnaci podílu benzínu, u nafty jde o čistou stagnaci. Mírně roste podíl biopaliv (významnější růst podílu obnovitelných zdrojů je předpokládán zejména při výrobě elektrické energie). Podíly elektromobility a plynu (počítány jsou společně LPG, CNG a LNG) zůstávají na doplňkových 3, respektive 6 % (nárůst o 50 % proti roku 2010). zanedbatelné, že investice do náhrady nafty zemním plynem nedává smysl. NASTÁVÁ DOBA HYBRIDNÍ Řada evropských politiků se předhání v deklaracích namířených proti naftě a fosilním palivům obecně. Za odpověď, zřejmě již reflektující informace uváděné v tomto článku, lze považovat letos v létě Evropskou komisí Graf č. 3 byl součástí několika vládních dokumentů. Ukazuje vývoj emisí vybraných znečišťujících látek pocházejících z dopravy v letech a je doplněný vývojem přepravních výkonů v nákladní dopravě (v ujetých kilometrech). Z grafu lze vyčíst, že díky zpřísňující se evropské emisní legislativě došlo k opravdu významnému snížení emisí většiny rozhodujících škodlivých látek (v případě těkavých látek a CO dokonce až na 20 % původní hodnoty). Nepodařilo se snížit pouze CO 2 a N 2 O, nicméně emise těchto látek rostou v závislosti na růstu dopravních výkonů. v zastavěném území nebo omezení emisních špiček při častých studených startech. ZÁVĚREM Cílem státní správy by mělo být snižování emisí (jak skleníkových plynů, tak znečišťujících látek), a to maximálně efektivním způsobem. Tedy tak, aby se využilo potenciálu jednotlivých energetických zdrojů a přitom se minimalizovaly dopady na konkurenceschopnost české ekonomiky. Z výše uvedených informací je zřejmé, že například nasazeni CNG v dopravě nepřináší očekávanou výhodu (dochází k navyšování emisí skleníkových plynů a přínos ke snižování emisí škodlivých látek je ve většině měřených případů minimální). Naopak, velkým krokem vpřed by jistě bylo využití zemního plynu jako náhrady za hnědé uhlí při výrobě elektrické energie. K tomu se ale vláda neodhodlala, koncem loňského roku naopak odsouhlasila prolomení limitů těžby hnědého uhlí na dole Bílina. Tím byla nejen promarněna možnost přímého snížení emisí skleníkových plynů při výrobě elektrické energie, ale i investice do kroku, který by začal dávat větší smysl elektromobilitě. Doufejme tak, že v brzké době dojde alespoň k rozumnému přehodnocení všech státních podpor 55

58 P A L I V A na výstavbu infrastruktury, zejména masivní podpory na nákupy vozů s alternativními pohony. Jakou alternativou je zemní plyn proti ropě? Není ani obnovitelný, ani nepřináší zvýšení flexibility v zásobování, emisně taktéž není příliš atraktivní. Snížené sazby spotřebních daní, přímou podporu nebo daňovou výhodu by měla mít ta paliva, která přinášejí skutečné výhody a jejichž využití dává ekonomický smysl. Máme přeci k dispozici dost minulých příběhů (např. solární boom), abychom věděli, jakých chyb se vyvarovat. Navíc, pokud by mělo dojít k hromadnému prosazení nezdaněných paliv dnes hlavně CNG a elektřiny, tak dříve či později dojde k jejich skokovému zdanění (čili v konečném důsledku ke zdražení), protože jinak státní rozpočty očekává dramatický propad kvůli výpadku výběru spotřební daně. Opakoval by se tak příběh známý z devadesátých let minulého století, kdy mnoho zákazníků vyslyšelo vábení na topení elektrickými přímotopy a záhy se pak nestačili divit. Ačkoli povinnost hledání úspor emisí v dopravě dnes dopadá jen na již i tak tržními vlivy těžce zkoušený rafinérský průmysl a sektor distribuce ropných/kapalných pohonných hmot, obrovský prostor pro snížení veškerých emisí se také nabízí v opatřeních využívajících již nabyté, ale stále opomíjené zkušenosti (plynulost dopravy, jízdní styl, dobře nahuštěné pneumatiky, omezení zbytné dopravy, vyšší atraktivita hromadné dopravy) nebo vynucování již dávno zavedených pravidel důrazné kontroly emisí vozů v provozu. O AUTORECH Jisté je, že téměř bezhlavá podpora některých druhů paliv je sice dobrou cestou, jak utrácet státní prostředky, ale k potřebnému zásadnímu snížení emisí nevede a nepovede. Až podpora skončí, zájem totiž opadne. A že jednou skončí, je nabíledni. Ing. MARTIN KUBŮ vystudoval Technickou univerzitu v Liberci. V různých manažerských pozicích prošel řadou společností v chemickém sektoru Kaučuk, Unipetrol, Česká rafinérská, Paramo a Synthesia. Od roku 2005 je ve společnosti Agrofert ředitelem divize pohonných hmot, biopaliv a obnovitelných zdrojů. Ing. IVAN INDRÁČEK je absolventem stavební fakulty ČVUT se zaměřením na statiku stavebních konstrukcí a dopravní stavby. V devadesátých letech vystřídal několik zaměstnání se zaměřením na životní prostředí (Ministerstvo životního prostředí a nadace Environmental Partnership), poté zakotvil v oboru pohonných hmot. Od roku 2000 je předsedou představenstva SČS Unie nezávislých petrolejářů, od roku 2010 i vicepresidentem UPEI (evropské asociace nezávislých petrolejářů). 56

59 M A G A Z Í N Biopaliva druhé generace v Česku? Plány Evropské unie na snížení emisí CO 2 ze spalování motorových paliv o 4 % do konce roku 2017, respektive o 6 % po roce 2020 jsou ambiciózní. Za současného stavu technologií, znalostí a zdrojů surovin však v České republice není reálné takových cílů dosáhnout. Tomáš Herink, Unipetrol rodukci skleníkových plynů zdaleka nesníží jen využívání první generace biopaliv. Aby byly splněny limity, musel by být podíl této biosložky v palivech tak vysoký, že by je motory mnoha aut ani nedokázaly zpracovat. Biopaliva první generace jsou navíc vyráběna z energetických plodin, jejichž pěstování vytlačuje z půdy produkci plodin potravinářských. Společnost Unipetrol se proto zasazuje o výzkum, rozvoj a zavádění 2. generace biopaliv, která jsou efektivnější a šetrnější k přírodě. OPĚTOVNÉ VYUŽITÍ KUCHYŇSKÝCH OLEJŮ Legislativa Evropské unie určuje podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie spotřebované v dopravě pro rok 2020 je hodnota nastavena na 10 %, biopaliva 1. generace mohou pokrýt maximálně 7 %, vyspělá biopaliva minimálně 2 %. V Česku však podpora i výzkum vyspělých biopaliv doposud vázly. Podle analýzy České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) chybí potřebná legislativa a je nutné co nejrychleji přijmout adekvátní opatření. Unipetrol pomáhá situaci změnit. Společnost se kromě jiného zaměřuje na hydrogenační zpracování použitých rostlinných olejů či živočišných tuků při výrobě motorové nafty. V praxi by se jednalo o opětovné využití odpadních kuchyňských olejů na kvalitní motorová paliva. Jinou cestou je implementace technologií Waste to Liquid (WTL) nebo Biomass to Liquid (BTL) v kombinaci s Fischer-Tropschovou syntézou. Toto znamená, že se nejprve odpad nebo biomasa chemickou reakcí (zplyňováním) převede na tzv. syntetický plyn (vodík a oxid uhelnatý), který je následně využit pro syntézu vysoce kvalitních motorových paliv. Vlastní syntéza je pojmenována po jejích autorech, kterými ve dvacátých letech minulého století byli Franz Fischer a Hans Tropsch. Unipetrol si je vědom, že dosažení cílů EU anebo alespoň jejich přiblížení je možné pouze prostřednictvím kombinace různých zdrojů anebo technologií výroby vyspělých biopaliv. Společnost je proto aktivní v mnoha oblastech, a to ať už v rovině výzkumné či v rovině testovací. Unipetrol spolupracuje s celou řadou českých i zahraničních akademických či výzkumných organizací (v Česku je to například UniCRE nebo VŠCHT Praha, v zahraničí pak například rakouská Vienna University of Technology či finská Abo Akademi), a to nejen při studiu, ale i testování vyspělých biopaliv z různých zdrojů a technologií. Letos na podzim se Unipetrol například připojil k projektu BIOENERGY 2020+, který běží od roku 2004 v rakouském Güssingu. Oblasti zájmu nebo výzkumu jsou vždy velmi podobné, posuzuje se technická proveditelnost a možná integrace do rafinérských procesů, ekonomika výrobního procesu nebo postupu a pochopitelně také dostupnost příslušných surovin. BUDOUCNOST JE MOŽNÁ I V ŘASÁCH V krátkodobé perspektivě se Unipetrol zabývá možnou výrobou vyspělých biopaliv s využitím volných rafinérských kapacit hydrogenačních rafinací na zpracování ropy. Stejným technologickým postupem (hydrogenací) lze totiž zpracovávat právě už použité rostlinné a živočišné oleje. V dlouhodobém horizontu se Unipetrol zaměřuje na technologie zplyňování biomasy (BTL), odpadních plastů či pneumatik (WTL) a navazující procesy syntézy paliv (FTS), včetně integrace těchto případných technologií přímo do rafinérských procesů. Kromě výše zmíněných oblastí má Unipetrol rovněž zájem prohlubovat již existující poznatky a pozitivní výsledky pěstování vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následného využití produkované biomasy jako energetické suroviny. V uvedených směrech výzkumu a vývoje je Unipetrol součástí širokých mezinárodních konsorcií ucházejících se o podporu ze strany EU na základní výzkum anebo i přímo na podporu výstavby a realizace demonstrační jednotky výroby biopaliv 2. generace například v rámci výzev programu Horizont Faktem nicméně zůstává, že přes své nesporné benefity zatím nemají biopaliva 2. generace v Česku dostatečnou podporu ani legislativní, ani daňovou. Jasné stanovení pravidel podpory paliv 2. generace by mohlo definovat priority, kterými by se měl tuzemský vývoj a výzkum v následujících letech přednostně zaobírat. O AUTOROVI Doc. Ing. TOMÁŠ HERINK, Ph. D., je ředitelem pro výzkum a vývoj v Unipetrolu. Věnuje se aplikovanému výzkumu a vývoji se zaměřením na aktivity Unipetrolu v oblasti petrochemie, rafinérie a agro, koordinaci a řízení výzkumu i vývoje. Zaměřuje se také mimo jiné na dlouhodobé rozvojové projekty, nové technologie a produkty. Vysokoškolské vzdělání získal na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kterou absolvoval v roce 1999 v oboru organická technologie. O tři roky později zde získal titul Ph. D. a v roce 2010 se stal docentem. Kontakt: tomas.herink@unipetrol.cz 57

60 Z A J Í M A V O S T I Siemens už tiskne díly pro turbíny Společnost Siemens je jednou z předních firem, které využívají technologii 3D tisku. Několik takto vyrobených součástek už slouží v teplárně v Brně. Milena Geussová Jedno z pracovišť Siemensu, kde se již 3D tisk standardně využívá, je umístěno v Berlíně, v rozsáhlém areálu továrny na výrobu plynových turbín. Přesné, i velice složité, díly zde vznikají na základě 3D CAD modelů s použitím příslušného softwaru, laserů a kovových prášků. Tradici a historii tohoto místa symbolizuje muzejní exponát, umístěný poblíž hlavního vchodu do areálu. Je to turbogenerátor s elektrickým výkonem 1 MW, který sloužil spolehlivě od roku 1907 do roku 1963 a nese značku AEG Turbinenwerk. V halách máme možnost sledovat kompletaci lopatek a dalších částí plynových turbín a obdivovat například obrovský horizontální obráběcí stroj, který opracovává centrální hřídel rotoru. Nad šesti jednotlivými pracovišti, kde se montáž dokončuje a turbíny pak procházejí řadou testů, jsou umístěny velké cedule s údaji o turbíně, datem dokončení a názvem země, kde bude turbína pracovat, například v Číně. Výroba velké turbíny trvá i jeden rok. Váží až 40 tun a přepravuje se po vodě do přístavu není z továrny daleko, nakládá se přímo na lodě. Připomeňme, že Berlín je důležitým říčním přístavem v systému německých vodních dopravních cest. TISK VE TŘECH ROZMĚRECH V jedné z hal je umístěn oddělený samostatný objekt, kde při zachování naprosté čistoty prostředí pracuje tiskárna 3D. Průvodcem nám tu je Sebastian Piegert, odpovědný za tzv. aditivní výrobu pro velké plynové turbíny. Tato výroba je bezprostředně spjatá s aktivitami firemního výzkumu a vývoje. Zmínil také dodávku pro Brno, která přispívá ke zvýšení efektivnosti tamní teplárny. Tištěné díly hlava hořáku pro velké plynové turbíny SGT 1000F, byly v tiskárně 3D vytvořeny pro Teplárny Brno. RYCHLEJŠÍ VÝROBA Tento způsob výroby je o 40 % rychlejší, výhodou také je, že není třeba používat speciální nástroje. Výrobky se vyznačují lepší mechanickou integritou a intervaly pro údržbu se prodlužují. Použitý prášek je možné znovu využít. Aditivní výroba je proces, ve kterém 58 se díly pevného předmětu vytvářejí vrstvu po vrstvě z řezaných CAD modelů. Jde o selektivní laserové tavení (SLM). Poslední pokroky v technologiích umožnily využít aditivní výrobu pro kompletně vyráběné výrobní díly. Vláknové lasery mají nyní dostatečný výkon, aby roztavily vysoce odolné kovové slitiny pro výrobu dílů plynových turbín nebo proudových motorů. Tisk 3D je často výhodné použít při vytváření konstrukčních prototypů, jejichž výroba by jinak byla daleko složitější. Společnost Siemens v hojné míře využívá tyto technologie pro rychlý vývoj prototypu. Do sériové výroby zavedla řešení pro rychlou výrobu malých směšovačů paliva a opravy hořákových hrotů do středně velkých plynových turbín. VZNIKAJÍ I SLOŽITÉ TVARY Proces tisku probíhá tak, že se kovový prášek laserem transponuje do tekuté formy a software určuje, jaký tvar mají jednotlivé Testovací centrum Siemensu Clean Energy Center v Ludwigsfelde tištěné vrstvy mít. Součástka, která se vyráběla v době naší reportáže, se měla tisknout po dobu tří dnů. Tiskárna, kterou jsme viděli, může vyrobit díly o velikosti zhruba cm. Existují i větší, které mají několik laserů, mohou zde vznikat rozměrnější výrobky a je to také rychlejší. Výhodou je, že procesem SLM lze zvládnout výrobu i velice složitých nepravidelných tvarů. Doktor Piegert konstatuje, že už jsou to standardizované postupy, které nahrazují složité obrábění, svařování a další strojírenské procesy. Hlavy hořáků vytištěné v tiskárně 3D Tisk 3D vznikají hlavy hořáků pro teplárnu v Brně

61 M A G A Z Í N Siemens má několik svých tiskařských center po celém světě, takže když je třeba novou součástku vyrobit, dokáží to udělat v řádech dnů. Společnost Materials Solutions, která se na aditivní výrobu v rámci Siemensu zaměřuje, chce i nadále podporovat také externí zákazníky v těchto velmi náročných prostředích a přinášet tak neustále inovace do různých průmyslových odvětví. GENERÁLKA BRNĚNSKÉHO PAROPLYNU Pro brněnskou teplárnu vznikly tiskem 3D v Berlíně tři hlavice směšovacích hořáků mísí se v nich vzduch s plynem. Je to tvarově velice složitá součást zařízení. Kdyby se vyráběla klasickým obráběním, trvalo by to mnohem déle. Dodávka směřovala do závodu Industrial Turbomachinery Brno. Siemens sem vstoupil v roce 2003, kdy uplynulo sté výročí výroby první parní turbíny, která zde byla vyrobena. Původní továrna, První brněnská strojírna, byla založena už v roce Dnes v závodě pracuje 750 lidí a produkce jde z naprosté většiny na export. Tato firma na jaře zajišťovala již třetí generální opravu paroplynového zdroje s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla v brněnské teplárně Červený mlýn (součást společnosti Brněnské teplárny). Zdroj je v Brně v provozu od roku 1999, kdy sem dodala spalovací turbínu právě společnost Siemens. Ze spalovací turbíny spaliny proudí do výměníku tepla, předají tepelnou energii vodě, která se promění v páru a roztáčí protitlakovou parní turbínu GE 40 Siemens. Výstupní pára ve výměníku opět předá teplo vodě, která pak slouží k vytápění brněnských domů a bytů. Asi 48 procent energie z paliva, turbína vyrobená v Berlíně putovala do Kataru Nová turbína je připravena na první testy SIEMENS A PLYNOVÉ TURBÍNY Továrna na výrobu plynových turbín v Berlíně byla založena v roce 1904 jako AEG Turbine Factory. První plynovou turbínu vyrobili v roce Pracuje tu lidí. Rozkládá se na velké ploše přímo ve městě a vyrábí plynové turbíny o výkonu 117 až 400 MW. Vyrobila již plynových turbín pro elektrárny v 65 zemích. Ta tisící odsud byla expedována letos v dubnu. V roce 2015 pak ofi ciálně otevřeli Clean Energy Center, testovací centrum pro hořáky plynových turbín v Ludwigsfelde, představovalo to investici 66 milionů eur. Testují tu hlavní součásti plynových turbín, lopatky a hořáky. Ty mají největší vliv na efektivnost turbíny a emise. Testovací kapacity zkracují cyklus vývoje, technologie nepřijdou do styku s konkurencí. Test součástí probíhá v reálných podmínkách. kterým je zemní plyn, se tak mění v elektřinu a 52 procent na teplo. Celková účinnost paroplynového cyklu je asi 89 procent. Sestává ze spalovací turbíny, spalinového kotle a parní protitlaké turbíny o celkovém elektrickém výkonu 95 MWe a tepelném výkonu 86 MWt. Generální opravu spalovací turbíny a generátoru zajistila divize Power Generation Services ze skupiny Siemens. OPRAVA SE PŘIPRAVOVALA TŘI ROKY Příprava generální opravy trvala zhruba tři roky, kromě administrativních a legislativních povinností je třeba počítat s poměrně dlouhou dobou výroby nových lopatek turbíny. Samotné práce pak byly provedeny za pouhých deset týdnů. Na spalovací turbíně je problematickou částí spalovací komora a ty součásti stroje, kterými procházejí horké plyny ze spalování s teplotou až stupňů Celsia. Při generální opravě se obvykle provádějí také různá technická zlepšení turbíny. Letos byly například vyměněny vysoce exponované části stroje pro zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti. U generátoru vyměnili rozváděcí kruh chlazení vinutí, takže je nyní odolnější a nová geometrie zajistila lepší rozvod chladicího vzduchu. 59

62 Z A J Í M A V O S T I ENERGIS 24 nabízí technické informace pro všechny generace Spolek pro technickou výchovu a propagaci vědy a výzkumu rozvíjí svou vzdělávací činnost a představí další nové technologie. Čtenáře našeho časopisu většinou seznamujete s obsahem vašich konferencí a seminářů, které jsou zaměřené na malé inovativní energetické zdroje nebo moderní biomasové elektrárny pracující na principu pyrolýzy a zplyňování. Můžete nám vaši činnost více příblížit? Název ENERGIS 24 je složený ze dvou slov: ENERG je zkratkou pro energii a GIS pro grafický informační systém, který je dostupný 24 hodin denně. Na našem webu toho najdete opravdu hodně. Jde nám v prvé řadě o poskytování technických informací. Náplní naší organizace je odborné poradenství, technická výchova a technické vzdělávání napříč všemi generacemi, od předškoláků pro seniory. Podrobně sledujeme vývoj nových technologií pro decentralizované energetické zdroje a EVO, vyhledáváme a uchováváme kontakty na vývojové pracovníky a vytváříme o nich databázi. Zpřístupňujeme informace o nových energetických zdrojích a potenciálu energetických úspor. Publikujeme v odborných magazínech a věnujeme se odbornému poradenství. V Bučovicích u Brna provozujeme Energetické konzultační a poradenské středisko EKIS, školám po celé ČR nabízíme bezplatné přednášky o energetice a potenciálu energetických úspor. Zajímáme se hlavně o novinky a výsledky vývoje, kterým pomáháme dostat se do obecného povědomí, ale i do praxe. Pravidelně pořádáme celostátní konference a specializované semináře týkající se nových technologií. Tematicky jde o dva typy konferencí. První z nich, která má delší tradici, je zaměřena na materiálově-energetické využití vhodných odpadů a biomasy vysoce účinnou termochenickou přeměnou pracující na principu depolymerace, pyrolýzy a zplyňování. Druhý seminář je zaměřený na malé zdroje energie a potenciál energetických úspor. O kterou akci je u posluchačů větší zájem? U odborníků z praxe, úředníků i studentů vysokých škol je větší zájem o první typ konferencí zaměřených na materiálově enegetické využití odpadů, což je vzhledem k nové legislativě vedoucí k postupnému omezování skládek a chybějící kapacitě ve spalovnách pochopitelné. Naopak u studentů středních škol a širší odborné veřejnosti je větší zájem 60 o pestřejší paletu malých zdrojů energie a potenciál energetických úspor. Od odborníků slýcháme, že celé energetické odvětví stojí na rozcestí. Dovedete odhadnout, kterým směrem se bude energetika dále vyvíjet? Mám velice rád tyhle úvahy a s oblibou říkávám, že za 100 let nebude v energetice existovat nic z toho, co známe dnes, tak jako před 100 lety neexistovalo nic z toho, co běžně používáme dnes. Výhodou je, že při takové prognóze bude velice málo reklamací. Můžete být konkrétnější? Předpokládám, že většina starších čtenářů zná ještě z dětství díla Julese Verna, jako je Tajuplný ostrov, Vynález zkázy či Tajemství ocelového města, který se popisem tehdy neexistujících zařízení stal zakladatelem nového literárního žánru sci-fi. Podíváte-li se, co J. Verne psal a hlavně kdy to psal, jistě uznáte, že tehdy to byla vesměs fantasmagorie a pohádka, ale všechno nebo téměř všechno je dnešní každodenní realitou. Pokud opravdu chcete vědět, jak bude vypadat energetika příštích dní, je velice vhodné podívat se na dnešní pohádky pro děti i dospělé. To myslíte vážně? Ano, už několikrát se stalo, že díla filmových tvůrců inspirovala vynálezce např. světelný meč hrdinů Hvězdných válek inspiroval vědce k objevení nového typu laserů. Legendární STAR WARS už dnes existují v animované dětské verzi. V mnohadílném seriálu Hvězdná brána Atlantida filmoví hrdinové nejednou v mezigalaktickém prostoru otevírají hyperprostorové okno, cestují nadsvětelnou rychlostí, používají paprskové a částicové zbraně, nebo se pomocí paprsků odhmotňují a materializují na jiném místě, využívají energii nulového bodu či vakua. Zajímavý pohled na energetické zásobování najdete v Dobyvatelích rudé planety. Proto se domnívám, že tohle všechno je jen budoucí realita, na kterou nás filmoví tvůrci připravují tak, jako kdysi spisovatel J. Verne. Není to příliš mlhavá předpověď? Osobně se domnívám, že budoucí energetika bude decentralizovaná. Také se ale domnívám, že se v dohledné době vyrojí celá řada nových zdrojů energie a úplně nových vynálezů pro výrobu čí úsporu energie. Již v roce 2014 jsme na naší konferenci prezentovali Egelyho studenou transmutační fúzi krystalovou baterií pracující na principu fluktuace vakua nebo pokrokové technologie pro rozklad vody na kyslíko-vodíkový plyn založené na rezonančním principu či za použití nanomateriálů. Jak tedy vnímáte přípravu na dostavbu jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně? Předpokládám, že se další jaderné elektrárny nepostaví. Poradce Angely Merkelové přes média do Česka vzkázal: Neinvestujte do jaderných elektráren. Finsko již zavírá první jaderné bloky z ekonomických důvodů.

63 M A G A Z Í N Silová složka elektrické energie z jaderných elektráren přestala být konkurenceschopná, proto se připravuje změna tarifů. Po technické stránce jsou sice jaderné elektrárny na velice vysoké úrovni, problém je ale, že jsou příliš veliké a zranitelné, tak jako celá distribuční soustava. Vzpomínáte na jeden dobře mířený granát na stožár VVN? Celý poloostrov Krym se tehdy na několik mrazivých dní ponořil do tmy. Hlavně tedy jde o energetickou bezpečnost. Co nejvíc zajímá studenty ve školách? Všechno, co mohou vidět na vlastní oči a na co si mohou sáhnout vlastníma rukama. Kromě přednášek ve školách jsme v minulosti uspořádali celou řadu zájezdů za energetickou tematikou. Se studenty středních a vysokých škol jsme v sedle autobusu strávili 60 dní, navštívili stovku energeticky zajímavých míst a po vlastech českých procestovali asi km. Celkem se projektu zúčastnilo asi 500 studentů z nejrůznějších koutů ČR, kteří nám opakovaně písemně sdělují, že se za těch pár dní na cestách o tématu dozvědí mnohem víc než za několik roků studia. Vzdělávací projekt ENERGIS 24 v roce 2013 získal prestižní ocenění od mezinárodní patnáctičlenné poroty v soutěži E.ON Energy Globe Award ČR 2013 tzv. ekologický Oskar v kategorii Mládež, které nám dává morální sílu, ale i povinnost pokračovat dál. Jak je vaše organizace financovaná? Jako nestátní nezisková organizace jsme financováni z členských příspěvků, poplatků za služby, od sponzorů a dárců, kteří mají zájem investovat do technické výchovy talentovaných studentů a podporovat jejich samostatné myšlení, tvořivost a komplexní rozvoj osobnosti. Pochopitelně také získáváme příspěvky z vypisovaných grantů od soukromých i státních organizací. Rádi uvítáme všechny zájemce o podporu našeho projektu a uvítáme každý příspěvek, jehož výše není limitovaná. Připravujete v dohledné době další podobně zaměřený seminář? Ano i ne. Tradiční prosincový seminář letos poprvé pro mnoha letech vynecháme, ale už dnes sbíráme zajímavá témata na další akce. Vše pochopitelně v předstihu zveřejníme na našem webu a budeme o akci včas informovat. Kdokoliv z vašich čtenářů, kdo má zájem o prezentaci své inovativní technologie nebo o firemní prezentaci, která je v souladu s obsahem naší akce, ať nás neváhá kontaktovat. Už víte, jaké nové technologie představíte? Předpokládám, že půjde o přístroj DA- LYN ze zlínské firmy NAMI-Tech, který u nejrůznějších odporových ohřevů průmyslových pecí či pekáren snižuje spotřebu elektrické energie o %, dále pak o plazmové zapalování spalovacích motorů, které prostřednictvím nového typu jiskry zvyšuje výkon motoru. Velice nadějně se jeví vyvíjené vysokofrekvenční odvlhčovací zařízení brněnské firmy BOANERGO, které prostřednictvím iontového přetlaku vzlínající vlhkost zatlačuje zpět pod stavební konstrukce, což oproti konvenčním odvlhčovačům představuje asi stonásobnou úsporu elektrické energie. Předpokládáme, že jako horkou novinku představíme vývoj technického systému, který pomocí frekvenční terapie prostřednictvím vysokých kmitočtů příznivě ovlivňuje spalovací procesy pístových spalovacích motorů a prodlužuje životnost ložisek a mazacích olejů. První dlouhodobé testy u malých spalovacích motorů osobních automobilů přinášejí reálnou úsporu paliva ve výši %. Ještě letos zahájíme reálné testy na větších spalovacích motorech nákladních automobilů a v příštím roce na stacionárních aplikacích kogeneračních jednotek všech výkonových úrovní. Pokud bude mít někdo ze čtenářů zájem o provozní ověření naší aplikace ve svých provozech, nechť nás neváhá kontaktovat. 61

64 Z A J Í M A V O S T I Kybernetická bezpečnost v sektoru evropské energetiky S rostoucí digitalizací ekonomiky se prohlubuje zranitelnost jednotlivých firem, měst a národních států, ale i sektorových odvětví. Energetika není výjimkou. Martin Pejřimovský, Prague Security Studies Institute edostatečně důsledný přístup ke kybernetické bezpečnosti může vyústit ve ztrátu citlivých dat, jakými jsou například bankovní údaje, státem utajované skutečnosti nebo lékařské záznamy. Nejdalekosáhlejší následky má ale potenciál způsobit kybernetický útok na některou z částí kritické infrastruktury. Článek se zabývá sektorem energetiky, který patří mezi klíčové prvky ekonomiky státu a jehož dlouhodobé narušení může zásadním způsobem snížit obranyschopnost napadené země. KRITICKÁ INFRASTRUKTURA A KYBERNETICKÁ BEZPEČNOST Zpravodajské služby systematicky zkoumají potenciál využití kybernetických zbraní v rámci konvenčních a hybridních metod vedení války. V roce 2014 analytické organizace zaznamenaly snahy Íránu plošně získávat informace o potenciálních zranitelnostech kritické infrastruktury v zemích západní Evropy a Severní Ameriky. Aktivitu odhalila bezpečnostní firma Cylance Inc., která zjistila, že se malware objevil v desítkách zemí a šířil se v přílohách ů. Podobně postupuje také Rusko, které kromě sběru informací aktivně kritickou infrastrukturu napadlo v roce 2016, kdy úspěšný útok na rozvodnou síť Ukrajiny vyústil v přerušení dodávek elektrického proudu do několika měst a vesnic. Navzdory aktuální popularitě tématu kybernetické bezpečnosti stále existují v oblasti ochrany elektráren významné nedostatky. Studie Chatham House pojednává o rozsáhlých rizicích, které pramení z nedostatečného IT zabezpečení jaderných elektráren. Klíčovým poznatkem studie je skutečnost, že se bezpečnostní architekti až příliš spoléhají na tzv. air gap, tedy absencí internetového propojení mezi vnitřním kontrolním systémem elektrárny a okolním světem. Systémy uvnitř elektráren jsou ponechány prakticky bez jakékoli kybernetické ochrany, jelikož jsou kvůli oddělení od internetu považovány za bezpečné. Pokud by se ale podařilo pronést například USB disk se závadným programem do prostoru elektrárny, mohlo by dojít k úspěšnému napadení systému 62 a převzetí kontroly nad jejím chodem. V takovém případě by bylo možné dosáhnout odstavení elektrárny z provozu, destruktivnější následky by mělo například ovlivnění měřících a bezpečnostních systémů, které monitorují teplotu reaktoru. CÍLEM NEMUSÍ BÝT JEN JADERNÉ ELEKTRÁRNY Jaderné elektrárny nejsou jediným možným cílem kybernetického útoku. Napadeny mohou být i ostatní druhy elektráren nebo části přenosové soustavy. Možnost fyzic ky zlikvidovat elektrický generátor na dálku potvrdil experiment Aurora provedený v USA v roce V rámci pokusu byl do naftového generátoru nahrán malware, který vyřadil z provozu zabezpečovací mechanismy a poté ve zkracujícím se intervalu zapínal a vypínal turbínu. Zařízení bylo tímto způsobem zlikvidováno během několika desítek sekund. V případě omezeného útoku by se dal výpadek jednotlivých generátorů snadno nahradit, ale pokud by se útočníkům podařilo infikovat desítky nebo stovky menších elektráren, výsledkem by mohl být kaskádovitý efekt a kolaps rozsáhlých částí rozvodné sítě, který by mohl zanechat miliony lidí bez přístupu k elektrické energii. OHROŽENY MOHOU BÝT I PLYNOVODY NEBO ROPOVODY Kromě napadení sektoru elektroenergetiky je další potenciální hrozbou útok na plynovody nebo ropovody, popřípadě zásobníky těchto surovin. V roce 2008 byl zdokumentován případ, kdy se dosud neznámým útočníkům podařilo způsobit explozi ropovodu na jihovýchodě Turecka. Podobně jako v rámci projektu Aurora byl nejprve vyřazen z provozu kontrolní mechanismus monitorující tlak v jednotlivých úsecích potrubí, poté následovalo uzavření jednoho z ventilů, v důsledku čehož ropovod explodoval. Paradoxní je, že útočníci se dostali do systému skrze nechráněnou bezpečnostní kameru, která potrubí monitorovala, a byla napojena na stejnou stanici, ze které bylo kontrolováno proudění ropy. Tento detail dokládá komplexnost výzev, kterým bezpečnostní oddělení energetických firem musí čelit. Malware může ohrozit energetickou bezpečnost EU i jinak, než fyzickou likvidací zařízení. V případě masivního napadení služebních počítačů určité energetické firmy může dojít k omezení akceschopnosti managementu reagovat na aktuální vývoj a v důsledku toho například mohou být pozastaveny těžební operace v určité lokalitě. Patrně nejrozsáhlejším útokem tohoto druhu, který byl zveřejněn, je napadení firmy Saudi Aramco v roce Společnost odhalila škodlivý software na více než počítačích. Spekuluje se, že za útokem stál Írán, jehož Ministerstvo paliv bylo v důsledku kybernetického útoku nuceno přerušit spojení s ropnými terminály. Aktuálně je tedy nezbytné zaměřit se na zvýšení kybernetické bezpečnosti elektráren, přenosových soustav, produktovodů, ale i rafinerií a terminálů zajišťujících vývoz a dovoz ropy nebo LNG. Nabízí se mnoho způsobů, jak stanoveného cíle dosáhnout. Vzhledem ke stupni interkonektivity mezi jednotlivými členskými státy EU by bylo nejvhodnější postupovat v rámci celé Unie dohromady, jelikož výpadek elektřiny nebo přerušení potrubí v jednom státě může způsobit kolaps i v sousedních zemích. Aby bylo možné co nejpřesněji určit, na jaké hrozby by se státy EU měly připravit, je nejprve nutno definovat směry, ze kterých může útok přijít. ENERGETIKA A MEZISTÁTNÍ KONFLIKTY Je otázkou, do jaké míry jsou jednotlivé státy schopné poškodit kritickou infrastrukturu svého protivníka kybernetickým útokem. V současnosti platí, že jediným státem s prokazatelnou schopností dlouhodobě vyřadit fyzické zařízení v jiné zemi jsou Spojené státy americké, kterým se díky viru Stuxnet podařilo významným způsobem zbr zdit íránský jaderný program. Během nepokojů v Estonsku v roce 2007 a v období rusko-gruzínské války v roce 2008 byly kybernetické útoky použity v bezprecedentní míře, avšak sektor energetiky zůstal

65 M A G A Z Í N (alespoň podle dostupných informací) nezasažen. Během rusko-ukrajinské války se kromě výše uvedené epizody z roku 2016 rovněž neodehrál rozsáhlý kolaps kritické infrastruktury. Je důvodem nedostatečná ofenzivní kapacita Ruské federace v této oblasti, nebo se Moskva rozhodla neukazovat své schopnosti v plné míře? Aktuálně nelze vyloučit ani jednu z odpovědí, a je tedy nutné se připravovat na obě varianty. Jako zajímavost ale uveďme, že v čerstvě vydaném dokumentárním filmu BBC Inside The War Room se rovněž nepočítá s kybernetickým útokem na kritickou infrastrukturu Lotyšska ze strany Ruska a do hry se naopak dostávají jaderné zbraně. Velmi omezené informace jsou dostupné o schopnostech Číny a Severní Korey v této oblasti. Z hlediska bezpečnosti energetického sektoru EU a evropských států NATO však kybernetické kapacity výše uvedených států nepředstavují v dohledné době přílišné riziko, využity by byly spíše v rámci konfliktů na teritoriu Asie nebo USA. KYBERNETICKÉ NÁSTROJE Problematická je snadná přenositelnost kybernetických zbraní. Jejich výroba globálně vydělává miliardy dolarů a například četné africké diktatury, jež nejsou pod přísným dohledem světových nebo domácích médií, patří mezi hlavní odběratele pokročilých nástrojů na sledování politických oponentů a aktivistů. Ačkoli se tedy jedná primárně o posílení schopnosti udržet se u moci, není vyloučeno, že v budoucnu vzroste poptávka i po útočných programech (popřípadě se již státy v závodech v kybernetickém zbrojení angažují a daří se jim tuto skutečnost držet v utajení). Pro zajištění bezpečnosti do budoucna tedy bude nutné přijmout podobné zákony jako v oblasti obchodu s konvenčními zbraněmi. Důsledné dodržování přijatých zásad bude jednou z největších výzev následujících desetiletí, jelikož proliferace sofistikovaných kybernetických nástrojů by mohla ohrozit mezinárodní stabilitu. Průkopníkem v tomto ohledu je stát Izrael, který od domácích IT firem bude vyžadovat povolení k exportu bezpečnostního software do zahraničí. Podobný způsob regulace je v aktuální politické situaci reálný například v zemích EU, avšak Washington se touto cestou vydá jen obtížně vzhledem k tomu, jak velké množství peněz amerických společností je v sázce, bude tlak lobbistů proti jakémukoli omezení exportu nesmírný. USA by však měly postupovat důsledně, jelikož z dlouhodobého hlediska by se jim laxní přístup mohl vymstít a špičkový software by mohl být obrácen proti nim, podobně jako během invaze do Iráku 2003, kdy spojenecká vojska čelila moderním americkým zbraním, které do země nerušeně plynuly přes spletitou síť překupníků navzdory embargu. Bílý dům by také měl mít na paměti nutnost zakročit v případě porušení exportních pravidel okamžitě, aby se neopakovala kauza ITT NV. Tato americká firma vyrábějící špičkové přístroje kombinující noční a infračervené vidění dlouhodobě vyvážela výrobky do Íránu a Číny navzdory přísnému zákazu. Ve chvíli, kdy byl k dispozici dostatek důkazů pro zahájení soudního sporu s touto společností, dosáhl Pentagon pozdržení procesu, jelikož armáda USA nutně potřebovala produkty této firmy pro podporu vojenských operací v Afghánistánu. Nikdo jiný je nebyl schopen v požadované kvalitě a množství dodat. Nakonec byla firmě udělena pouze finanční pokuta, jejíž polovinu mohla splatit tím, že vyvine novo u generaci nočního vidění pro armádu USA. NESTÁTNÍ AKTÉŘI TERORISMUS, HACKTIVISMUS, KONKURENČNÍ BOJ Prokázat schopnosti nestátních organizací způsobovat blackouty nebo napadat jiné části kritické infrastruktury se doposud nepodařilo, ačkoli motivaci bezpochyby mají. V současnosti je tak od těchto aktérů nutné očekávat především krádeže osobních dat a utajovaných informací, spíše než útoky s fyzickým dopadem. Největším rizikem do budoucna tak budou spíše IT specialisté, kterým bude poskytnuto know-how a podpora ze strany třetího státu. Ten se tak zbaví 63

66 Z A J Í M A V O S T I odpovědnosti. Uvedený scénář by mohl nastat kupříkladu v rámci separatistických provokací v Baltských státech, nebo v zemích Východního partnerství EU, tedy na Ukrajině, v Gruzii a Moldavsku. Kromě separatistů nebo teroristů by mohla o získání útočných kybernetických nástrojů projevit zájem také radikální křídla zájmových skupin a hnutí, například aktivisté bojující proti jaderné energetice nebo ropným a plynovým společnostem, jejichž těžební aktivity negativně ovlivňují životní prostředí. V budoucnu nebudeme moci vyloučit ani situaci, kdy se jedna společnost bude snažit poškodit konkurenci tím, že poukáže na nedokonalost její kybernetické obrany. Mohlo by se to stát například v době, kdy se rozhoduje o významné státní zakázce. Podobný typ konfliktu by mohl být velmi zdrcující především v případě, že by se k němu odhodlaly dvě evropské firmy mezi sebou. Zásadně by to narušilo důvěru v oblasti sdílení a analýzy informací, což jsou oblasti, které jsou pro zvýšení obranyschopnosti evropské energetiky klíčové. Z tohoto důvodu je třeba mapovat vlastnické struktury evropských energetických firem, jelikož každá z nich může 64 ve vhodný moment zapůsobit jako trojský kůň v srdci EU. Obtížně odhadnutelné následky by mohl mít i útok ze strany insidera, který by byl do určité evropské společnosti nasazen za účelem proniknutí k citlivým systémům či zařízením. FBI se již podařilo odhalit několik čínských špionů, kteří pracovali v amerických firmách i více než 10 let, aby si vybudovali dostatečnou důvěryhodnost, která jim poté umožnila ucházet se o zajímavé pozice ve zbrojním průmyslu. Odtud poté odesílali utajované informace o výzkumu a vývoji analytikům čínské rozvědky. Nebylo by překvapením, kdyby aktivity podle podobného vzorce probíhaly i ve světě kybernetické bezpečnosti. JAK ČELIT KYBERNETICKÝM HROZBÁM Z výše uvedených odstavců plyne několik základních premis. V první řadě platí, že útok na sektor energetiky může přijít ze strany národního státu, odhodlané skupiny jednotlivců nebo konkurenčních firem, tedy de facto odkudkoli. Standardně platí, že klíčovým prvkem kybernetické obrany je rychlost, s jakou jsou sdíleny informace o nových hrozbách a aplikovány aktualizace firewallů, antivirů a dalších programů určených pro boj se škodlivým softwarem. EU by za tímto účelem měla firmy ve všech členských státech motivovat ke vzájemné spolupráci. Inspirací by mohly být americké nestátní instituce ISAC (Information sharing and analysis centre), které na dobrovolné bázi sdružují firmy z určitých sektorů, například zdravotnictví, doprava, a samozřejmě také energetika. Organizaci řídí samotní členové, jejichž zástupci se pravidelně scházejí a diskutují o nejnovějším vývoji na poli kybernetických hrozeb. Pokud by se v rámci EU podařilo vytvořit podobná centra zaměřená na výměnu informací o IT bezpečnosti pro fir my patřící do sektoru elektroenergetiky, ropného a plynového průmyslu, nepochybně by to zlepšilo výchozí pozici jednotlivých společností tváří v tvář organizovanému kybernetickému zločinu. NEZBYTNÉ SDÍLENÍ INFORMACÍ Stejně jako jednotlivé firmy by mezi sebou měly sdílet informace o kybernetických hrozbách i členské státy EU. Bezpochyby bude obtížné překonat vzájemnou nedůvěru. Pravidelné kulaté stoly by ale poskytly možnost pro neformální networking a alespoň základní koordinaci kybernetické obrany Evropské unie. Určitý pokrok v této oblasti je vysoce žádoucí, především v rámci obrany proti státním aktérům, kteří jsou ochotni investovat významné finanční prostředky do kybernetické špionáže. Pokud bude proti státům jako Čína, Rusko a Írán stát 28 zemí, z nichž každá bude vyvíjet vlastní kybernetickou obranu, bude z dlouhodobého hlediska velmi obtížné úspěšně čelit všem pokusům o získávání informací o slabých místech kritické infrastruktury. EU by také měla zásadně rozvinout své ofenzivní schopnosti v této oblasti, a kromě unijní kybernetické kontrašpionáže začít vykonávat i špionážní aktivity. Potřebuje získávat a zpracovávat informace o slabých místech v zabezpečení kritické infrastruktury států, se kterými momentálně nepanují ideální vztahy. Vybudování kybernetického arzenálu schopného odstrašit potenciální útočníky by se mohlo v budoucnu ukázat jako klíčová strategická výhoda. Aktuálně totiž stále nepanuje shoda na tom, zdali a za jaké situace na kybernetický útok odpovědět konvenčními zbraněmi. Možnost rychle využít dostatečně ničivé kybernetické nástroje by členským státům EU významně usnadnila rozhodování v případě napadení. Částečně by také vyřešila současnou krizi spojenou s de facto neschopností NATO a EU bránit baltské státy v případě překvapivého konvenčního útoku ze strany Ruska. Aktuálně není možné mobilizovat ozbrojené síly dostatečně rychle na to, aby se stihlo zahájit efektivní obranné operace ještě na území

67 M A G A Z Í N Litvy, Lotyšska nebo Estonska. Odstrašující potenciál mají pouze jaderné zbraně, jejichž použití je z obavy před odplatou Moskvy vysoce nepravděpodobné. Mezi další klíčové otázky patří, jakým způsobem se postavit k hrozbě insiderů, jejichž úkolem je ve správný moment poškodit firmu nasazením malware do jejích počítačů, nebo sběrem a předáváním informací o jejích bezpečnostních systémech třetí straně. Jako jedno z možných řešení se jeví spolupracovat při náboru klíčových zaměstnanců s úřadem, který má v konkrétní zemi EU na starost vydávání bezpečnostních prověrek. Ačkoli by se tím celé výběrové řízení prodloužilo a náklady na něj by byly vyšší, konečným důsledkem by byla možnost skutečně důvěřovat zaměstnancům energetických firem, což by mělo pozitivní vliv na celkovou robustnost kybernetické obrany energetického sektoru v EU. CHYTRÉ SÍTĚ JSOU VÍCE ZRANITELNÉ Další možností, jak se vyrovnat s hrozbou rozsáhlého blackoutu, je decentralizovat produkci elektrické energie. S rozmachem smart grids, které samy umí regulovat produkci a ukládání elektřiny z kombinace široké škály obnovitelných a fosilních zdrojů, zároveň vzrůstá robustnost přenosové soustavy. Mezi nevýhody chytrých sítí však paradoxně patří, že čím komplexnější jsou, tím snadnější je nalézt mezery v jejich kybernetické obraně a ty následně zneužít. Bylo by tedy zajímavé přesně kvantifikovat závislost mezi velikostí chytré sítě a prostředky, které je nutno investovat do její ochrany. Zajímavou možností, jak zlepšit kybernetickou obranu energetického sektoru, by bylo zavedení ekvivalentu energetických štítků. Rozdíl by spočíval v tom, že by se místo energetické šetrnosti hodnotila úroveň k ybernetického zabezpečení. Metodika a jednotlivé stupně bezpečnosti by byly výsledkem jednání na poli Evropské komise, nutností by samozřejmě byla rozsáhlá diskuse s příslušníky IT byznysu a energetiky. Státy by poté prostřednictvím Evropské rady přistoupily na to, že určité strategické instituce a podniky budou muset udržovat nejvyšší úroveň zabezpečení podle aktuální škály. ZÁVĚREM Kybernetická obrana sektoru energetiky patří k tématům, kterými se zabývají četné složky státní správy, nadnárodní instituce, bezpečnostní IT firmy i pojišťovny. Aktuálně je nutné nalézt vhodnou metodu spolupráce napříč sektory a spřátelenými státy, která minimalizuje riziko kybernetického Pearl Harboru. Aby tohoto cíle členské státy EU dosáhly, je nutné soustředit se především na maximálně efektivní výměnu informací mezi státy a firmami. Dále je nezbytné posilovat odolnost sektoru energetiky pomocí vzájemného networkingu nebo rozvíjet koordinaci vlastní kybernetické špionáže zaměřenou na protizápadní státy. V neposlední řadě je důležitá kvalitní kontrašpionáž s cílem zabránit unikání informací od zaměstnanců energetických firem a státních úředníků. Evropská unie poskytuje pro výše uvedené snahy ideální platformu, jelikož umožňuje relativně malým státům s nízkým rozpočtem spojit se s většími a rozložit tak náklady spojené s obranou kritické infrastruktury. Společný postup je rovněž žádoucí z toho důvodu, že úspěšný útok na produktovody, elektrárny nebo přenosovou soustavu elektřiny v jednom státě může zásadně ovlivnit i sousední země. O AUTOROVI MARTIN PEJŘIMOVSKÝ je absolventem Evropských studií na FSV UK. Energetice se věnoval během stáží v NATO Energy Security Centre of Excellence (Litva), Baltic Defence College (Estonsko), a Centrul Roman de Politici Europene (Rumunsko). Tématu se týká i jeho diplomová práce, která mapuje investice ruských státních, polostátních a soukromých organizací do rafinerského průmyslu v Evropě. Kybernetickou bezpečností se zabývá v rámci výzkumné činnosti pro Prague Security Studies Institute. Podílí se na tvorbě analýz, organizaci kulatých stolů a konferencí, a účastní se studijních cest do zahraničí. Kontakt: martin.pejrimovsky@gmail.com 65

68 Z A J Í M A V O S T I Připravuje se vznik Národního centra kompetence pro chemii Svaz chemického průmyslu ČR (SCHP ČR) je iniciátorem vzniku významné oborové instituce v oblasti chemie. Vzniknout by mělo Národní centrum kompetence pro podporu synergické spolupráce v aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích v oblasti chemie a v souvisejících oborech zpracovatelského průmyslu. Jiří Reiss, Svaz chemického průmyslu ČR Národní centrum kompetence zaměřené na udržitelnou chemii a pokročilé materiály bude tematicky vycházet z příležitostí a potřeb společnosti v oblasti moderního chemického průmyslu a pokročilých materiálů. Jeho činnost bude v souladu s klíčovými strategickými dokumenty České republiky, jako jsou NP VaVaI 2016, Národní RIS3 strategie a případně další dokumenty. ZOHLEDNÍ CELOSPOLEČENSKÉ VÝZVY Konkrétně se předpokládá zaměření zejména na technologicky vyspělé procesy a aparáty průmyslové chemie, výrobu a zpracování polymerů a biopolymerů. Dále se zaměří na biotechnologie, katalýzu, materiálový 66 výzkum včetně nanomateriálů, kvalifikovanou chemii orientovanou na chemické speciality a intermediáty, na speciální polymery pro ukládání energie, elektroniku, bio-medicinální aplikace a další pokročilé materiály. Přitom budou zohledňovány důležité celospolečenské výzvy, jako je šetrnost k životnímu prostředí, udržitelná surovinová dostatečnost, cirkulární ekonomika a náhrada použití potenciálně nevhodných chemických látek. ODSTRANÍ BARIÉRY SPOLUPRÁCE Posláním centra bude odstraňovat bariéry spolupráce akademické komunity s aplikační sférou. Zapojí do spolupráce již existující centra kompetence a centra vzniklá v rámci OP Výzkum a vývoj pro inovace orientovaná na chemii a pokročilé materiály. Podpoří také transfer technologií a start-upů a mezinárodní spolupráci. Rozhodujícími konkrétními výstupy centra budou uplatněné patenty, konkrétní funkční modely, prototypy a technologie. Předpokládá se, že Centrum vznikne jako organizace s právní subjektivitou kolem respektovaných osobností z akademického a podnikového výzkumu se zapojením významných osobností a lídrů z oblasti chemického průmyslu. Zároveň tím dojde k prohloubení spolupráce výzkumných organizací s průmyslovou praxí. Zaměření činnosti a výběr konkrétních projektů centra bude řízen Výzkumnou radou centra, složenou

69 SVAZ CHEMICKÉHO PRŮMYSLU ČR Svaz chemického průmyslu České republiky (dále jen SCHP ČR) byl založen v roce 1992 jako dobrovolné sdružení výrobních, obchodních, projekčních, výzkumných a konzultačních organizací, které mají vztah k chemickému, farmaceutickému a petrochemickému průmyslu a k průmyslu zpracování plastických hmot a pryže. Z původních 37 společností jich nyní SCHP ČR sdružuje více než sto a jeho členové reprezentují více než 60 procent pracovníků tohoto oboru a více než 70 % celkové výroby výše zmíněných průmyslových odvětví. Činnost SCHP ČR je zaměřena především dvěma směry: aktivní podporu podnikatelských zájmů členských společností v České republice, podporu a zapojování českého chemického průmyslu do evropského a světového hospodářského systému, zastupování společností při jednání se správními úřady a na přenos veškerých dostupných ekonomických, legislativních a technických informací svým členským organizacím, zastupování členských společností při řešení zaměstnaneckých, sociálních a mzdových otázek a otázek bezpečnosti práce, při kolektivním vyjednávání s odborovými svazy a při jednání s orgány státní správy. Základním prvkem podpory členů SCHP ČR je aktivní práce s členskou základnou. Výbory tvoří pracovní skupiny zástupců členských společností, které se zabývají aktuální problematikou od vznikající a platné legislativy, přes podporu obchodu až po dobrovolné aktivity v rámci Responsible Care. SCHP ČR je od června 2001 řádným členem Rady sdružení evropského chemického průmyslu (CEFIC) a je členem evropského sdružení zaměstnavatelů v chemickém průmyslu ECEG. SCHP ČR se plně staví za program Responsible Care (Odpovědné podnikání v chemii), který při trvale udržitelném rozvoji neslevuje ze zásad ekologicky šetrného podnikání, a zapojení členských společností do tohoto programu má pozitivní mezinárodní ohlas. M A G A Z Í N ze zástupců výzkumných organizací, akademického prostředí, orgánů státní správy a z rozhodujícího podílu průmyslové sféry. Přímo v centru bude zaměstnán úzký okruh pracovníků (řídicí a koordinační pracovníci) s tím, že na konkrétní výzkumné a vývojové aktivity budou vybíráni a smluvně na základě konkrétních projektů najímáni další partneři a organizace. VYUŽITÍ VÝZKUMNÝCH A VÝVOJOVÝCH KAPACIT Předpokládá se využití výzkumných a vývojových kapacit organizací, jako např. Unipetrol výzkumně vzdělávací centrum, a.s., Výzkumný ústav organických syntéz a.s., SYNPO, a.s., Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i., Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a dalších. Pro zajištění funkce centra se předpokládá jak podpora příslušného programu Technologické agentury České republiky, i zajištění významné části finančních prostředků z jiných zdrojů, zejména spolufinancováním projektů výzkumu a vývoje od podnikatelských subjektů. Přehled konferencí s mediální podporou PRO -ENERGY magazínu NÁZEV TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ POŘADATEL NIMBY (Not In My Back Yard) efekt Praha b.i.d. services XXVII. Seminář energetiků Luhačovice Teplárna Otrokovice Veletrh Moderní vytápění Praha Terinvest 4. Slovak Emission Trading Slovensko b.i.d. services XXI. Jarní konference AEM Praha Asociace energetických manažerů Solární energie v ČR Praha b.i.d. services 17. Energetický kongres Praha Business Fórum Teplárenské dny Hradec Králové PAREXPO Dny teplárenství a energetiky Hradec Králové Teplárenské sdružení ČR Veletrh FOR ENERGO Smart Praha ABF Aktualizace kalendáře konferencí a podrobnosti lze nalézt na 67

70 Z A J Í M A V O S T I Technologická platforma Udržitelná energetika ČR Výsledky výzkumu a vývoje zásadním způsobem mění podobu energetiky. Technologické platformy zase pomáhají výzkumu a vývoji rozvojem kooperace mezi průmyslovou a výzkumnou sférou. Aleš Laciok, Technologická platforma Udržitelná energetika Energetika je v počáteční fázi zásadní transformace, jejíž hnací síly jsou dány především politickými cíli zpravidla zhmotněnými do podoby mezinárodních dohod či závazků v rámci EU. Zásadními oblastmi jsou nárůst obnovitelných zdrojů, omezování zdrojů emisí skleníkových plynů a důraz na energetickou efektivitu a úspory energie. Stranou nezůstává oblast omezování klasických polutantů či snaha o nezvyšování energetické závislosti. Z technického hlediska bude tato transformace energetiky umožněna výsledky výzkumu a vývoje. Příkladů je mnoho: bateriové systémy pro akumulaci energie, mikrokogenerační jednotky, kooperující zdroje do podoby virtuální elektrárny, inteligentní řízení spotřeby, efektivizace výroby vodíku, nekřemíkové typy fotovoltaických článků. Vývoj se samozřejmě týká i konvenční energetiky minimalizace vlivů na životní prostředí či zvyšování účinnosti a spolehlivosti. PODNĚT DALA EVROPSKÁ KOMISE Technologické platformy obecně jsou mechanismy kooperace mezi průmyslovou a výzkumnou sférou především ve strategických otázkách (priority výzkumu, oblasti pro mezisektorovou spolupráci atd.). Prvně vznikaly technologické platformy z popudu Evropské komise přibližně před více než 10 lety. Do současnosti vzniklo na evropské úrovni kolem 40 technologických platforem, z nichž 8 je z oblasti energetiky (v oblastech, jako jsou větrná energie, fotovoltaika, smart grids, technologie separace a ukládání CO 2 do geologického podloží či jaderná energetika). Význam evropských technologických platforem spočívá v poradenské roli především pro Evropskou komisi v oblastech strategie a témat pro výzkum a vývoj, a to se zdůrazněním na pilotní a demonstrační projekty. Technologické platformy zpravidla zpracovávaly dokumenty v trojí úrovni (vize, strategická výzkumná agenda, strategie nasazování technologií deployment strategy ), obvykle pak následovanými implementačními plány. 68 SPOJILI SE AKADEMICI, PRŮMYSL I ŠKOLY Při vědomí evropských procesů a potřeby zlepšit podmínky pro realizaci energeticky orientovaného výzkumu a vývoje pak v květnu 2009 vznikla z iniciativy představitelů průmyslu, akademických kruhů a věcně příslušných správních orgánů Technologická platforma Udržitelná energetika ČR (TPUE). Cíle TPUE jsou v podstatě dvojí: zaměřené na vnitřní prostředí v ČR výzkum a vývoj pro energetiku více systemizovat a orientovat na témata podstatná pro ČR; jedná se v rovněž pomoc v odstraňování nedostatků identifikovaných v pravidelném hodnocení energetické politiky od Mezinárodní energetické agentury (IEA) absence dlouhodobé a komplexní strategie pro výzkum, nesystematičnost veřejné podpory, nedostatečné národní kapacity pro mezinárodní programy atd, zaměřené na mezinárodní a Evropské prostředí nejdůležitější výzvou je participace na evropském strategickém plánu pro energetické technologie (SET-Plan); tento plán odvozuje klíčové technologie pro naplnění ambiciózních klimaticko-energetických politik (k 2020, k 2030 a rámcově k 2050). Členy TPUE jsou subjekty rozdílného charakteru a rovněž v této heterogenitě spočívá její hodnota (korekce pohledů): Provozovatelé: ČEZ, ČEPS Výrobci technologií: Škoda JS, Doosan Škoda Power Inženýrské, konzultantské a výzkumné organizace: ÚJV Řež, EGÚ Brno, ENVIROS, Landis&Gyr, CV Řež, VZU Plzeň, EGP Invest Technické univerzity: České vysoké učení technické v Praze, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Vysoké učení technické v Brně, Západočeská univerzita v Plzni Orgány TPUE jsou výkonný výbor (5 členů) a správní rada (9 členů). Ve snaze nacházet širší konsensus v oblastech strategie energetického výzkumu má TPUE navázanou spolupráci s mnoha dalšími asociacemi a sdruženími. TVORBA PROGRAMU ENERGETICKÉHO VÝZKUMU TPUE se v průběhu času angažovala v mnoha různých oblastech. Za zmínku stojí aktivní účast členů při definování a specifikaci Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (schváleno vládou v roce 2012) či účast v sektorových debatách organizovaných Úřadem vlády v souvislosti se zpracováním strategie inteligentní specializace (RIS3) či podnětů do Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací. V poslední době TPUE intenzivně spolupracovala na návrhu nového programu podpory energetického výzkumu a vývoje v gesci Technologické agentury ČR. Nedílnou součástí činností TPUE je rovněž iniciace konkrétních výzkumně-vývojových projektů a organizace seminářů. Jako příklad prestižní akce může sloužit seminář zaměřený na akumulaci energie za účasti významných dodavatelů z Evropy konaný v červnu O AUTOROVI Mgr. ALEŠ LACIOK, MBA, FEng v letech 1994 až 2006 pracoval v ÚJV Řež, a.s., především v oblasti vývoje systémů a technologií nakládání s radioaktivními odpady, rizikových a bezpečnostních analýz a analýz palivových cyklů. Od počátku roku 2007 působí v ČEZ, a.s., kde dnes zodpovídá za výzkum a vývoj. Má zkušenosti z mezinárodních projektů (Rámcové programy výzkumu EU, IAEA, OECD NEA). Je předseda výkonného výboru Technologické platformy Udržitelná energetika (TPUE), člen Inženýrské akademie ČR, člen pracovních skupin pro výzkum a vývoj na SP ČR a HK ČR, člen řídícího výboru evropské jaderné technologické platformy (SNETP). Kontakt: ales.laciok@cez.cz

71 M A G A Z Í N Hledání energie v pyramidách Egyptské pyramidální komplexy byly původně vysoce sofistikovaná energetická zařízení technicky vyspělejších civilizací, tvrdí autor tohoto článku. Zároveň přináší nové pohledy na roli soudobých objektů pyramidální konstrukce. Radovan Šejvl, ENERGIS 24 roč si lidé po celém světě ve svých domovech a na svých zahradách stavějí nejrůznější pyramidální konstrukce? Proč je česnek vypěstovaný pod primitivní dřevěnou pyramidou dvakrát tak veliký jako ten, který rostl o kus dál na jiném záhoně, i když pěstitel garantuje, že se jedná o stejnou odrůdu, stejnou zeminu, stejné hnojení, stejnou zálivku i stejnou dobu vzrůstu? Nevěříte? Každý si to může vyzkoušet, stačí na to čtyři klacky sestavené podle vzoru Cheopse. Kde se vzala životodárná uzdravující síla, která se koncentruje pod pyramidou? Žokej Váňa několikanásobně vyhrál nejnáročnější závod našeho kontinentu a vůbec se netají tím, že své koně zavírá do barevných pyramid. ČT o tom dne v pořadu Gejzír odvysílala zajímavou reportáž, ve které vystupuje i stavitel barevných pyramid pan Blažejovský, který byl klubem skeptiků za svoji práci náležitě odměněn Bludným balvanem. Dopuje snad žokej Váňa své koně pyramidální energií, která podle našich skeptických fyziků vůbec neexistuje, když je před každým závodem zavírá do barevné pyramidy? Dne 20. března 2016 byla u městyse Bohdanov na Vysočině otevřena pravděpodobně největší novodobá pyramida ve středoevropském prostoru. Na slavnostním otevření se sešlo několik set zájemců obdivujících novou dominantu krajiny viditelnou už z daleka. Pyramida má základnu 19,6 19,6 m a výšku 12,6 m. Za zmínku stojí, že jde o dřevostavbu bez jediného kovového spojovacího prvku, které by narušily tok kosmických a zemských energií. Pod vrcholem pyramidy je umístěn krystal křišťálu, který je nezbytný pro koncentraci proudící energie v daném prostoru. V zemi uprostřed pyramidy je hlubinný vrt, ze kterého se čerpá navibrovaná voda, která se používá pro léčebné účely. Znalec pyramidální energie, stavitel a majitel pyramidy v jedné osobě pan Emil Václav Havelka celou stavbu dal k dispozici široké veřejnosti. Každý zájemce si může příjít posedět či poležet na léčebnou meditativní kůru. Musí ovšem respektovat několik měsíců dlouhý pořadník. Víte, že po dvacetiletém státem placeném výzkumu všech funkcí pyramid se u Petrohradu na ploše 525 hektarů staví pyramidální komplex? Jde o výzkumný univerzitní komplex a Rusové hovoří o zcela novém odvětví vědy. Celý projekt nese název Nová Atlantida. S autorem více než 20tiletého státního oficiálního výzkumu jsem se setkal na třídenní mezinárodní konferenci, která se bez pozornosti hromadných sdělovacích prostředků uskutečnila loni v České republice. Alexander Uvarov otevřeně hovořil o všech 12ti funkcích starověkých pyramidálních komplexů, které nelze vysvětlit bez přijetí myšlenky dalších dimenzí, paralelních realit, reinkarnační teorie, či návštěvníků z jiných planet a galaxií. Ve spojitosti s funkcí a významem pyramid však vůbec nemluvil o hrobkách faraonů. To, že některé mnohem starší pyramidální komplexy na pohřebiště později někdo přestavěl, je jiná kapitola. Proč jsou některé materiály ve starověkých pyramidách supravodivé? Pohřební hrobky to nenaznačuje ani náhodou. Šlo totiž vysoce sofistikovaná energetická zařízení, jejichž autorství musíme přiznat mnohem dávnějším, technicky vyspělejším civilizacím. V Rusku jsem nebyl, Lenina jsem neviděl, ale novodobá centrální pyramida budovaného komplexu je již hotová. Osmihranný rezonátor je odlitý z bílého křemičitého písku a takto vzniklý beton 40 m širokého rezonátoru je vybroušen se čtyřmilimetrovou tolerancí. Na základové desce rezonátoru je ukotven více než dva metry vysoký krystal z křišťálu, který je rovněž nezbytný pro koncentraci a distribuci pyramidální energie. Uvnitř pyramidy jsou postavené další menší pyramidy jako ubikace či laboratoře. Vzniklý meziprostor vyplňují nádrže, ve kterých se aktivuje voda následně používaná k přípravě očkovacích vakcín a k virologickému a bakteriologickému výzkumu nejrůznějších očkovacích látek včetně léků proti rakovině. Rusové často a rádi dávají k dobru, že do pyramidy na tři týdny zavřeli celý kamion levného krabicového vína a následně z Francie pozvali špičkové degustátory, kteří je vyhodnotili jako prvotřídní nápoj. O AUTOROVI Mgr. RADOVAN ŠEJVL studium Pedagogickoé fakulty MU v Brně obor základy techniky a občanská výchovafilosofie zakončil v roce 1994 diplomovou prací: Ekologické aspekty energetiky. Celý profesní život se zabývá navrhováním energeticky úsporných celků, dlouhodobě provozuje Energetické konzultační a informační středisko EKIS se specializací na energetické využití biomasy a odpadů pyrolýzou a zplyňováním, publikuje a pořádá odborné vzdělávací semináře v energetice. Je předsedou neziskové organizace ENERGIS 24, která se specializuje na technické vzdělávání a technickou výchovu všech generací a propagaci výsledků vědy a výzkumu a zavádění nových technologií do praxe. Kontakt: radsej@iol.cz 69

72 K O N F E R E N C E V E L E T R H Y Energetická konference PRO (pokračování ze str. 5) František Hezoučký ze Západočeské univerzity v Plzni poukázal na fakt, že je nutné rozlišovat malé reaktory a malé modulární reaktory. Pod modulárním reaktorem si lze představit kompaktní celek, který se jen s minimální montáží umístí na lokalitu a zapojí. Malé reaktory (vč. modulárních) mají stejně složitý povolovací proces, jaký je u velkých reaktorů, musí mít stejně robustní redundantní zabezpečovací systémy a dokonce stejný počet obsluhy. František Koníček, člen výboru Aliance české energetiky, považuje malé reaktory spíše za fikci, která naráží na řadu bariér. Ve svém vystoupení také vyjmenoval několik dnes již neexistujících strojírenských firem, které dodávaly mj. do jaderné energetiky. Na podporu strojírenských firem především v jaderné energetice se v červnu 2015 začala tvořit Aliance české energetiky. Aliance vznikla v prosinci 2015 a jejím cílem není pomáhat jednotlivým strojírenským podnikům v jejich dílčích zakázkách, ale je to reakce na stále častější požadavek dodavatelů jaderných elektráren na komplexní dodávku větší technologické části, např. celé strojovny. Václav Dostál z Ústavu energetiky Fakulty strojní ČVUT v Praze vysvětlil, že malé reaktory jsou uváděny zpravidla do výkonu 300 MW, protože do této hranice nemusí mít v USA jaderné pojištění. Je však rozdíl, zda se jedná o výkon 2 MW, 20 MW nebo 200 MW. U modulárních reaktorů zatím není zcela dořešená výměna paliva, zda bude v reaktoru 10 či více let. Další otázkou je, jaké se v těchto reaktorech bude používat palivo. Pro české firmy vidí potenciál v dodávkách malých reaktorů do zemí, které se na ně aktuálně zaměřují, což jsou např. USA a Velká Británie. Jan Zdebor, technický poradce generálního ředitele ve společnosti Škoda JS uvedl, že malé modulární reaktory se dnes využívají v ruských a amerických ponorkách, takže technologie je známá, ale využívá se zejména pro vojenské účely. Zmínil ale dva ruské civilní projekty, jedním je plovoucí jaderná elektrárna, která by měla být již brzo spuštěna, a druhým jsou jaderné ledoborce. V rámci diskuse panelisté apelovali na vznik jednoho integrátora typu Škoda Praha, který by byl oddělen od firem a dokázal by zastřešit dodávku velkého investičního celku. Také je nutné, aby vláda zajistila exportní financování, což se jeví jako výrazně slabé místo. NOVÁ ROLE PROVOZOVATELŮ DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV A MOŽNOSTI POSKYTOVÁNÍ ENERGETICKÝCH SLUŽEB Úvodní přednášku třetí panelové diskuse přednesl moderátor tohoto bloku Dean Brabec, Managing Partner CEE ze společnosti Arthur D. Little. Své zamyšlení nad otázkou budoucí role provozovatelů distribučních soustav (PDS) zahájil rozprostřením možností vývoje energetického trhu. Dle jeho slov je důležité, z čeho se bude elektřina do budoucna RO-ENERGY CON 2O16 vyrábět, tj. palivový mix, a jaké bude regulatorní nastavení. Pokud to legislativa umožní, tak PDS mohou poskytovat i další služby, např. telekomunikační či datové přenosy. D. Brabec uvedl, že management velkých energetických společností typu E.On či RWE/ innogy očekává, že v následujících několika letech bude docházet ke snížení ziskovosti konvenční energetiky (až o 75 %) a naopak se zvýší ziskovost provozu sítí (o 25 %), nekonvenčních zdrojů (dokonce až do 250 %) a zákaznických služeb (o 100 %). Tato nová energetika může mít i podobu, že budou vznikat lokální distribuční soustavy (LDS) pro určité typy zákazníků, kdy pod 100 tisíc zákazníků nemusí být LDS unbundlované a nadřazený PDS bude jen jakýmsi integrátorem. E.On i RWE/innogy provedli v Německu vyčlenění výrobních zdrojů klasické energetiky do samostatných společností, což mělo za následek zvýšení hodnoty na burze. Trendem do budoucna v placení za distribuční služby bude zvyšování poplatku za jistič/rezervovanou kapacitu. Může se stát, 70

73 M A G A Z Í N že platba za komoditu bude nulová a cena bude přenesená do jiných služeb. Distributor získá výnos z činností, které budou povoleny regulátorem. Např. v Bulharsku příjmy PDS z neregulovaných činností dosahují 50 % celkových výnosů. Jaroslav Strejček, vedoucí útvaru Regulace a obsluha účastníků trhu z E.ON Distribuce nevěří dle svých slov tomu, že by se v horizontu třech až sedmi let změnila legislativa, aby umožňovala ve větší míře poskytování jiných služeb než primární činnosti distribuce. Nevidí proto velký prostor pro poskytování doplňkových služeb. Ludmila Vrbová, expert legislativy a regulace z ČEZ Distribuce konstatovala, že ČEZ poté, co pod svá křídla získat pět tehdejších regionálních distribučních soustav, sloučil těchto pět společností do jedné a vyčlenil řadu činností do separátních společností. Poptávka po těchto činnostech nebyla valná. Dnešní zákazníci využívají nové technologie a vyžadují od PDS odlišnou úroveň služeb. Jan Auředník, vedoucí sekce Přístup k síti a ekonomika v PREdistribuce vidí potenciál v poskytování služeb zákazníků v úrovni, kterou umožní regulátor. Na dotaz ohledně připravenosti PDS na decentralizovanou energetiku reagoval J. Strejček tak, že již dnes teče proud obráceně, tj. v řadě hodin v určitých uzlech soustavy převažuje dodávka nad spotřebou. Technicky to řešitelné je, ale prvky soustavy, které to umí odregulovat, jsou výrazně dražší a je s tím nutné počítat. L. Vrbová očekává podstatně větší nástup decentralizovaných výrobních zdrojů. Je potřeba domluvit se s klienty, kteří připojují malé zdroje, ev. s dodavateli technologií, aby zdroje měli zakomponovanou možnost určité regulace. Budou zapotřebí podstatně pokročilejší systémy měření a předávání dat. PREdistribuce dle slov J. Auředníka je v úplně jiné situaci. Decentralizace je s výjimkou okrajových částí Prahy prakticky vyloučená. Další diskutovanou oblastí byly lokální distribuční soustavy. LDS, které vznikly z bývalých průmyslových podniků, fungují vesměs dobře. LDS obecně mají menší povinnosti bez regionální DS. L. Vrbová poukázala na případ, kdy dům seniorů požádal o licenci na distribuci, aby mohl pronajímat pokoje, a získal ji, byť to je zcela absurdní. Podle jejích slov průmyslové podniky mohly v rámci svých areálů požádat o licenci, ale také nemusely. Oboje má své právní konsekvence, ale dnes se ukazuje, že ten subjekt, který o licenci nepožádal, má nižší platby dle zákona o podporovaných zdrojích než licencovaná LDS. Zajímavá byla i diskuse kolem nastavení tarifní struktury. J. Auředník zmiňoval situaci v Polsku, kdy neprůběhové měřící systémy (měření typu C) dokáží změřit i maximální odběr a podle toho lze nastavit spravedlivě tarifní strukturu. Vývoj v oblasti měření by měl být dle jeho mínění před vývojem tarifní struktury. J. Strejček se domnívá, že stálá složka ceny za distribuci bude muset být zvýšená, jen je otázkou, kdy k tomu dojde. L. Vrbová konstatovala, že zatím měřící systémy nejsou připraveny na poskytování regulačních služeb ze strany domácností. Nová tarifní struktura by měla dle jejího názoru přijít brzy, klidně v několika postupných krocích. INVESTICE DO ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ A JEJICH SERVIS Pavel Pelčák, manažer financování energetických projektů Komerční banky (KB) v úvodní přednášce bloku řekl, že banky mají v dnešní době relativně hodně peněz na investování a hledají vhodné projekty. Řada investorů ale vlivem nepříliš stabilního prostředí neinvestuje, nebo odkládá investice, ale najde se i řada zajímavých projektů zejména v oblasti obnovitelných zdrojů, ekologizace provozu či snižování emisí a úspor energie. KB má pro zajištění investic do energetických úspor speciální program, který je zaštítěn Evropskou investiční bankou. Pro řadu investorů jsou ale klíčové provozní nebo investiční dotace, bez nich se neobejdou. Jedním z témat bloku byl vztah centrální a decentrální energetiky. P. Pelčák k tomu řekl, že vidí jako trend výstavbu malých zdrojů, především z OZE. Do doby, než bude zcela zvládnutá akumulace elektřiny, budeme potřebovat tradiční energetiku. Pravidla financování však zůstanou stejná. Bude potřeba prokázat návratnost projektu, ať už nového zdroje, tak rekonstrukce stávajícího. Tadeáš Rusnok, zástupce Německo-Českého a Německo-Slovenského hospodářského svazu, žijící dlouhodobě v Německu, představil pokročilé stavební trendy energeticky úsporných obytných budov s maximálním zohledněním využití OZE. Německo je v současnosti mimo jiné také na cestě k celosvětově první meziregionální vodíkové zásobovací síti plnících stanic. Václav Klíma, vedoucí odboru údržby a správy majetku ČEPRO představil společnost, jejíž hlavním předmětem podnikání je přeprava, uskladňování a prodej pohonných hmot. V současnosti řeší zvýšení efektivity provozu, tj. snižování spotřeby energie na přepravu pohonných hnot. Zmínil, že ČE- PRO patří mezi konzervativní investory a návratnost projektů by měla být do 5 let. Pavel Gombík, prezident slovenské Komory užívateľov a výrobcov OZE vidí budoucnost v obnovitelných zdrojích energie a jejich efektivním využití. Uvedl statistické údaje, podle kterých je Země schopna zcela pokrýt veškerou svou energetickou spotřebu pouze z přírodních a obnovitelných zdrojů (viz samostatný článek v tomto čísle magazínu). Tím podnítil živou diskusi a z pléna padlo na toto téma mnoho otázek. EXKURZE NA ELEKTRÁRNU HODONÍN Druhý den konference jeli zájemci na nedalekou Elektrárnu Hodonín. Elektrárna spaluje biomasu ve fluidních kotlích a je zajímavá zejména tím, že dodává teplo přes hranice do města Holíč na Slovensku. Účastníky exkurze provedl po lokalitě specialista řízení provozu, Tomáš Hlahůlek, který srozumitelně a jasně vysvětlil, jak elektrárna funguje, a provedl účastníky postupně všemi částmi elektrárny, od skládky paliva a dopravní cesty, přes kotelnu, strojovnu až na velín, kde exkurze skončila. Elektrárna Hodonín je jedna z nejstarších tepelných elektráren skupiny ČEZ v ČR. Její výstavba byla započata již v roce 1951 a do provozu byla uvedena o tři roky později. Spalovala lignit z nedalekého dolu Lignit Hodonín, který ale před řadou let z ekonomických důvodů ukončil těžbu. Postupem času začala být elektrárna přestavována na teplárenský provoz a později přešla na spalování biomasy. Co do množství, denně elektrárna spálí objem přibližně 45 kamionů, tj. asi 1200 tun, biomasy. Tepelný výkon elektřiny je 250 MW, elektrický výkon 105 MW. Jednotlivé přednášky a sborník z konference je možné stáhnout na v sekci Minulé konference. Příští ročník konference se uskuteční v listopadu (red) 71

74 K O N F E R E N C E V E L E T R H Y Plynárenství chce rozvíjet stlačený a zkapalněný zemní plyn, biometan i vodík Tradiční setkání českých plynárníků Podzimní plynárenská konference se letos uskutečnilo počátkem listopadu v Mariánských Lázních. Konferenci pořádal Český plynárenský svaz (ČPS) pod záštitou společnosti innogy Česká republika. Vprogramu konference, které se zúčastnily necelé čtyři stovky odborníků z plynárenství a příbuzných oborů, bylo předneseno 12 odborných přednášek. Vedle nich zazněly příspěvky zástupců města Mariánské Lázně, ministerstev průmyslu a obchodu a životního prostředí, Energetické sekce Hospodářské komory ČR či Technologické platformy Energetická bezpečnost ČR. Jako tradičně také na konferenci vystoupil zástupce Slovenského plynárenského a naftového zväzu (SPNZ). Z odborných přednášek lze uvést úvodní vystoupení předsedy Rady ČPS Jana Valenty, který poukázal na to, že plynárenství se o budoucí místo zemního plynu v energetickém mixu musí aktivně starat. Upozornil na to, že na rozdíl od elektroenergetiky, nemusí plynárenství investovat velké prostředky do přechodu na decentrální zdroje. Zemní plyn je do budoucnosti dlouhodobým a dobrým řešením. Přispívají k tomu bezpečné dodávky díky diverzifikaci zdrojů a přepravních cest a kapacitě zásobníků, kvalitní a profesionálně spravovaná infrastruktura, stabilní energetický zdroj s minimálními emisemi, ekonomická efektivita a konkurenceschopnost. Na závěr svého vystoupení představil Jan Valenta webové stránky které provozuje ČPS a které mají za cíl představit výhody zemního plynu ve třech oblastech vytápění domácností, řešení energetických potřeb obcí a využití zemního plynu jako pohonné hmoty. 72 EVROPOU PROCHÁZÍ ANTIFOSILNÍ VLNA Již název prezentace místopředsedy Rady ČPS Martina Herrmanna Budoucnost zemního plynu je ohrožena nastínil zásadní problém Evropou prochází jako Ariadnina nit antifosilní vlna. Vedle antifosilního zákona, který připravuje MŽP, mohou pozici zemního plynu v ČR dále ohrozit i uvažované zavedení uhlíkové daně a zrušení osvobození zemního plynu pro domácnosti od daně. První dopad této antiplynové vlny již plynárenství zaznamenalo v rámci navýšení prostředků 1. výzvy kotlíkových dotací o 300 mil. Kč již není možné z tohoto navýšení čerpat prostředky na plynové kotle Letošní konference se zúčastnil také prezident Mezinárodní plynárenské unie (IGU) David C. Carroll. Své vystoupení nazval Raising the global voice of gas. Globální hlas ze strany plynárenství by měl jasně sdělovat, že obor usiluje o zlepšení kvality života tím, že nabízí zemní plyn, který je klíčovým přispěvatelem k udržitelné energetické budoucnosti. Proto je nutné se věnovat oblasti Gas Advocacy. Tématem vystoupení Gerta Müller-Syringa z německé společnosti DBI Gas- -und Umwelttechnik byly emise metanu pocházející z plynovodních sítí. V úvodu uvedl dvě důležité hodnoty energetika se podílí v zemích EU na emisích metanu z 18,9 %, zemní plyn se na emisích metanu z energetiky podílí z 39,2 %. Pro stanovení emisí metanu a tím i uhlíkové stopy jsou nezbytné spolehlivé odhady. Jak uvedl pan Müller-Syring,

75 M A G A Z Í N jsou dnes k dispozici studie o emisích a uhlíkové stopě různé kvality, které zpochybňují vstřícnost zemního plynu k životnímu prostředí. Je proto důležité, aby byla k dispozici přesná data o emisích metanu, např. výsledky ze Zukunft Erdgas ukazují, že ve středoevropských zemích jsou emise metanu o 39 % nižší v porovnání s hodnotami vypočtenými s využitím modelu Exergia. Zemní plyn je z fosilních zdrojů nejšetrnějším k životnímu prostředí. Plynárenství ale musí tyto výsledky umět prezentovat. Kam kráčíš, Evropo, aneb příležitost pro ČR byl název přednášky Radka Benčíka ze společnosti NET4GAS. Hlavním cílem Evropy by mělo být dokončení harmonizovaného trhu se zemním plynem. Plně implementovaný třetí energetický balíček má ale asi jen polovina členských států EU. Na trh v ČR budou mít dopady nové projekty, jako např. nový přepravní model Gazpromu, plynovody přivádějící plyn z jihu, nová úloha Baumgartenu či postupná integrace trhů. Důležitou úlohu by mělo hrát propojení mezi jednotlivými zeměmi, ale mělo by se realizovat na základě konkrétních zájmů členských států. V zásobování Evropy bude hrát důležitou roli Rusko, v letošním roce se předpokládá dodávka z Ruska na úrovni 170 mld. m 3. Projekt Nord Stream 2 je projekt na základě požadavku trhu. EFEKTIVNÍ VYUŽITÍ PODZEMNÍCH ZÁSOBNÍKŮ Budoucností skladování zemního plynu v zásobnících se zabýval Lubor Veleba, prezident Gas Storage Europe. I přes současný stav, kdy zásobníky ve většině evropských zemí jsou téměř plné, lze očekávat postupné snižování poptávky po uskladňování plynu. Poptávku po skladovacích službách ovlivňuje řada faktorů klesající poptávka po plynu, nekonkurenceschopnost plynu při výrobě elektřiny, snaha obchodníků snížit náklady atd. K tomu ještě přistupuje možnost výhodně nakoupit plyn i v zimním období na spotových trzích. V závěru Lubor Veleba uvedl několik příkladů, jak lze efektivně využít skladovací kapacitu zásobníků, zejména pak v kombinaci s obnovitelnými zdroji (např. zdroj plynu pro provoz plynových elektráren v případě výpadku elektřiny z obnovitelných zdrojů). Vývoji energetického trhu v ČR se věnoval Tomáš Varcop z innogy Energie. Spotřeba zemního plynu klesá, a to i z důvodu jeho vnímání jako paliva produkujícího uhlíkaté emise. Na druhou stranu je ale nutno připomínat, že zemní plyn má obrovský potenciál jako palivo vyrovnávající kolísání dodávek z obnovitelných zdrojů. Postavení plynu na trhu ČR ale může zhoršit daňové zatížení. Podle vysokého scénáře daňového zatížení by mohla díky daním cena komodity vč. DPH stoupnout až o 13 %. NOVÁ ROLE ZEMNÍHO PLYNU Problematice alternativního využívání plynu se věnoval Martin Slabý z Pražské plynárenské (PP) Distribuce, který zastoupil Pavla Janečka z PP. Podle jeho názoru nemusí být vývoj ve využití plynu, a to i přes řadu nepříznivých faktorů, nijak negativní, plyn se může dostat ve větší míře zpátky do hry. To však předpokládá, že pro plyn bude plynárenství dělat daleko více než v minulosti, a to zejména v rámci Gas Advocacy. Zemní plyn by již neměl být spojován s tradičními způsoby jeho využití, ale daleko více by měli mít lidé zafixovaný zemní plyn jako efektivní a levné palivo pro pohon vozidel či pro výrobu elektřiny, tepla a chladu. Účastníky konference jistě v této souvislosti v jeho vystoupení zaujala parafráze větru a slunci poručit neumíme, ale plynu ano. Vystoupení Jana Rumla, výkonného ředitele ČPS, bylo věnováno využití biometanu. Upozornil na to, že Národní akční plán Čistá mobilita se také zabývá rozvojem alternativních zdrojů, jako je také biometan či vodík. Proto se plynárenství musí zabývat i těmito palivy. Bioplyn je dnes využíván hlavně pro výrobu elektřiny, v roce 2015 se bioplyn podílel na výrobě elektřiny v ČR ze 3 % a byl v této sféře nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem. Bioplyn, resp. biometan, lze využít efektivně i jako příměs do zemního plynu do konce roku 2016 bude v ČPS dokončena studie proveditelnosti pilotního projektu nástřiku biometanu do plynovodních sítí. NASTUPUJE ZKAPALNĚNÝ PLYN Václav Chrz ze společnosti Chart Ferox se zabýval rozvojem malých a středních technologií zkapalněného zemního plynu (LNG) v Evropě. LNG může být využito nejen jako pohonná hmota, ale uplatnění najde i u těch zákazníků, kteří potřebují plyn pro technologické nebo energetické využití. Důvody pro volbu LNG mohou být např. velká vzdálenost od plynovodní sítě, nerovnoměrná spotřeba či technologie, která nemůže využívat odorizovaný plyn. Hlavním zdrojem LNG je dovoz z terminálů, ale je možné využívat i LNG ze zkapalňovačů vybudovaných na vrtech (pro ČR nejblíže v Polsku) nebo na plynovodech (pro ČR Rusko, Kaliningradská oblast). Technologie využití LNG pro energetické a dopravní účely je již rozvinutá, pro ČR v návaznosti na direktivu o vybudování infrastruktury pro alternativní paliva je aktuální úkol zajistit průjezdnost ČR pro vozidla na LNG. Problematice LNG se také věnoval Igor Brik (jednatel SPOLGAS). V rámci žatecké Průmyslové zóny je využíván LNG, v brzké době bude k dispozici i plnicí stanice LNG. Na tuto prezentaci navázal Martin Kugler, vedoucí odboru projektování, GridServices, který se věnoval možnostem využití LNG pro náhradní zásobování zemním plynem. Letošní Podzimní plynárenská konference přinesla řadu námětů, kterým by se české plynárenství mělo nadále věnovat. Z nich asi nejvýznamnějšími jsou nadále zlepšovat komunikaci směrem k veřejnosti o výhodách zemního plynu (Gas Advocacy) a vyvinout úsilí pro prosazení úpravy připravovaného antifosilního zákona, podle které by při omezování využívání fosilních paliv bylo v prvé řadě přihlíženo na jejich vliv na životní prostředí. (red) 73

76 K O N F E R E N C E V E L E T R H Y Obnovitelnost nestačí, potřebujeme udržitelnost NERS 9. výroční konference o jaderné energetice se konala 9. listopadu 2016 na obvyklém místě v Kaiserštejnském paláci v Praze. Národní akční plán pro jadernou energetiku stanovuje časový rámec, jehož vyústěním má být spuštění nového jaderného bloku či bloků. Jádro jako součást energetického mixu není v současné době odmítáno ani v rámci EU. Na výroční konferenci NERS se proto příliš nediskutovalo o tom, zda v jaderné energetice v ČR pokračovat, ale jak a v jakém časovém horizontu to lze zvládnout. Bezemisní energetika se v Evropě podle názoru účastníků konference neobejde bez jádra. Očekávání, že v Česku se přece jen jaderná elektrárna stavět bude, ačkoliv je tu řada nevyřešených problémů, zejména ekonomických, přilákalo na konferenci zástupce několika zahraničních společností, které by se na výstavbě chtěly podílet. Zasedli v panelové diskusi, takže jejich názory a prezentace bylo možné srovnávat a pokládat jim samozřejmě také dotazy. Byli zde představitelé firem ATMEA (společný podnik AREVA a Mitshubishi HI), čínské CGN, Rosatomu, EDF, korejské KHNP a Westinghouse. Panelovou diskusi moderoval a úvodní vystoupení měl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller. Ten konstatoval, že již nyní hrozí zpoždění oproti předpokladům, zakotveným v akčním plánu. Za současné legislativy je povolovací řízení záležitostí minimálně 10 let. Počítá se s tím, že první dva nové bloky spustíme v letech 2035 až V té době bude nutná náhrada odstavovaných bloků v Dukovanech. EVROPSKÁ UNIE S JÁDREM POČÍTÁ V dopoledním, úvodním bloku konference vystoupila Ioanna Metaxopoulou z DG Energy Evropské komise. Připomněla, že podle referenčního scénáře bude v roce 2050 vyráběno 55 % elektřiny z OZE a 18 % z jádra. Uhlí jen z 6 %, plyn 20 %. Prezentovala nejdůležitější evropské dokumenty, Road Map do roku 2050 ve vztahu k jaderné energetice, strategii evropské bezpečnosti apod. Mají napomáhat členským státům při rozhodování o energetickém mixu. Navázala velmi zajímavá prezentace studentů z jaderné fakulty ČVUT. Doktorand Ondřej Novák a student oboru jaderné inženýrství Václav Šísl zpracovali téma Trendy 74 a charakteristiky v rozvoji jaderné energetiky ve vybraných evropských zemích. Vybrali si k bližšímu zkoumání několik evropských zemí. Ve Velké Británii jsou nové bloky žhavým tématem, elektřina se musí dovážet, roste také dovoz plynu. Stavba nových bloků se chystá. Francie má 75 % elektřiny z jádra, do roku 2025 se tento podíl sníží na 50 %. Tato země žije z exportu elektřiny, proto zde může být cena elektřiny nižší, než je evropský průměr, což pomáhá především domácnostem. V energetickém mixu Francie se počítá se snížením spotřeby elektřiny a zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na 32 %. Jaderné bloky chtějí postupně obnovovat vždy, když se odstaví jiný blok. Švédsko má 45 % vodní energie, 40 % jaderné a 10 % další obnovitelné zdroje. Studenti upozornili na rozporuplný vztah jednotlivých švédských vlád k jaderné energetice, které tu od ní ustupovaly a tu ji podporovaly. Zajímavá je souvislost s výší kapacitní daně, která se zde uplatňuje a představuje např procent celkových provozních nákladů jaderné elektrárny. V letošním roce už měli být bezjadernou zemí podle rozhodnutí z roku Po různých peripetiích se nyní o odstavení jaderných elektráren neuvažuje. Není to však stabilní podnikatelské prostředí. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek na konferenci NERS Ve Finsku se snaží snížit závislost na dovozu, provozují čtyři jaderné bloky, ale již řadu let rozestavěná jaderná elektrárna Olkiluoto má nový termín pro dokončení, a to rok Na soběstačnost by to však nestačilo, takže se má stavět další, tentokrát ruský blok. Na financování se spojují menší společnosti, města, regiony, sdílejí náklady a rizika, ale mají pak levnější elektřinu. Další prezentaci představil Miroslaw Lewinsky z polského Ministerstva energetiky. Hovořil o složité polské cestě k jaderným projektům. V Polsku jsou dvě třetiny elektráren starší třiceti let. Výzvou pro Polsko je klimatická politika, spojená se snižováním emisí z uhelných elektráren. Rostou náklady na podporu obnovitelných zdrojů. Klimatická politika směřuje k podpoře jaderné energetiky v zemi, naplánované jsou dva reaktory. Vývoj jaderné energetiky je v současné době revidován, a to pokud jde o harmonogramy a způsob financování. Investorem má být největší polská společnost PGE. Ministerstvo bude pokračovat na aktualizaci včetně modelu financování a nabídkového řízení. Výsledky dá vládě v prvním čtvrtletí 2017 a aktualizovanou verzi vývoje JE do konce roku Podle představ o budoucím energetickém mixu by měla jaderná energetika v roce 2035 představovat 19 % výroby. Nyní

77 M A G A Z Í N Ioanna Metaxopoulou z DG Energy Evropské komise je téměř z 50 % palivem pro výrobu elektřiny černé uhlí, 33,5 % uhlí hnědé. DUKOVANY S OTAZNÍKEM O strategii pro lokalizaci těžkých havárií hovořil Jiří Žďárek z Ústavu jaderného výzkumu Řež. Představil velice zajímavý projekt unikátní řešení pro udržení taveniny v reaktoru. Cílem je prokázat možnosti vnějšího chlazení reaktoru VVER 1000 a udržení coria uvnitř tlakové nádoby. Předseda Občanské bezpečnostní komise při jaderné elektrárně Dukovany Aleš John shrnul přípravu stavby nových jaderných bloků a připomněl, že aktuální je nyní myšlenka postavit jeden blok v Dukovanech a spustit ho v roce Veřejnost na Třebíčsku novou výstavbu podporuje ze 75 procent. Podle Johna je to ovšem křehká záležitost, kdy se objevují různé fámy a odstrašují lidi. Např. že je nutná stavba nové přehrady, že v Dukovanech bude úložiště jaderného odpadu apod. Kriticky se tu samozřejmě sledují provozní problémy. John je přesvědčen, že by bylo třeba vydat k jaderným plánům jednoznačné vládní prohlášení. Problém je v tom, že do předpokládaného spuštění nového bloku uplyne 20 let a vystřídá se pět vlád. ROZVOJ JADERNÝCH ELEKTRÁREN A OZE Odpoledne bylo věnováno panelové diskuzi šesti nejvýznamnějších dodavatelů jaderných elektráren, kteří mají zájem vstoupit na náš trh. V jejím průběhu konferenci navštívil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který v obsáhlém vystoupení shrnul svůj pohled na rozvoj naší jaderné energetiky. Podle něj už vláda o zásadních otázkách určitě nerozhodne, protože se blíží nové volby. Jasně však řekl, že pokud bychom nestavěli jádro, museli bychom stavět plynové elektrárny a prohlubovat tak svou závislost na dovozu plynu. Plánem současné vlády proto i nadále zůstává rozvoj jádra a obnovitelných zdrojů, které by měly v budoucnu společně zajišťovat většinu vyrobené elektřiny v Česku. Samotná panelová diskuse byla velice zajímavá všechny zmíněné firmy vyslaly své nejkompetentnější zástupce, kteří byli na takovou pro ně trochu zvláštní konfrontaci (všichni potenciální soutěžící a konkurenti zasedli u jednoho stolu) perfektně připraveni, a to včetně nastínění možností účasti našeho průmyslu na jejich projektech i představ o financování. Nadchází čas, kdy se komunikace s nimi bude prohlubovat, a to na kompetentních úrovních zejména z pozice vládního zmocněnce. To jsou témata, kterým bude ještě čas se podrobněji věnovat. (ge) 75

78 K O N F E R E N C E V E L E T R H Y Ceny TA ČR 2015 za aplikovaný výzkum získaly čtyři nové projekty Osmadvacet projektů poslala letos Technologická agentura České republiky (TA ČR) do čtvrtého ročníku soutěže Ceny TA ČR. Hodnotící komise z nich vybrala devět semifinalistů a poté, při velmi pečlivém posuzování, i čtyři nejlepší finalisty. Jejich autoři převzali 20. října 2016 při slavnostním galavečeru v nové budově Národního muzea originální ceny ze sklárny MOSER. Cenu v kategorii Řešení pro kvalitu života získal projekt optimalizace vlastností UHMWPE (Ultra-high- -molecular-weight polyethylene tj. ultravysokomolekulární polyethylen). Díky němu se například výrazně zvyšuje životnost umělých lidských kloubů. V kategorii Ekonomický přínos zvítězil návrh na praktické využití moderních litých kovových pěn ze železa a neželezných kovů. V třetí kategorii Užitečnost řešení nejvíce zabodoval projekt, který se zabýval technologií zpracování řeči pro efektivní komunikaci mezi člověkem a počítačem. V poslední čtvrté kategorii s názvem Originalita řešení uspěl návrh na využití moderních multivrstevnatých optických systémů. Smyslem udělování prestižních Cen Technologické agentury České republiky je především podpora smysluplné komunikace mezi výzkumnými organizacemi a soukromým sektorem a podpora jejich spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, vysvětlil Petr Očko, předseda TA ČR. Agentura udělila poprvé tato ocenění významným projektům aplikovaného výzkumu uskutečněným za finanční podpory státního rozpočtu v roce 2013, a to v kategoriích Originalita řešení, Řešení pro kvalitu života a Užitečnost řešení. O rok později k nim pak přibyla ještě kategorie Ekonomický přínos. Loni přibyla pátá kategorie, kterou byla Cena budoucnosti. Tu dostal jeden ze čtyř vítězných projektů po hlasování hostů galavečera přímo v sále. Zajímavostí bylo, že cena byla vytištěna na 3 D tiskárně. Stejně tak tomu bylo i letos a nejvíce hlasů návštěvníků galavečera obdržel projekt optimalizace vlastností UHMWPE, doplnil Petr Očko. Zjevně zabodoval díky možnosti zvýšení životnosti umělých lidských kloubů. Před dvěma lety bylo vyhlášení Cen TA ČR poprvé součástí celodenního programu s názvem Den TA ČR. Stejně tak i letos. Začalo se dopolední obsahově velmi zajímavou konferencí s názvem Smart Life v Národní technické knihovně. Ta představila nové digitální trendy a technologie, které ovlivňují 76 nebo v blízké budoucnosti budou ovlivňovat naše životy. Tradičním vyvrcholením pak byl slavnostní galavečer v nové budově Národního muzea na Vinohradech za účasti členů vlády, parlamentu, výzkumné i akademické obce a dalších významných osobností. Je to pro nás bezesporu nejvýznamnější událost roku a v jistém smyslu symbolické završení našeho celoročního snažení v oblasti podpory aplikovaného výzkumu a vývoje v České republice, dodal Petr Očko. VÍTĚZNÉ PROJEKTY KVALITA ŽIVOTA Optimalizace vlastností UHMWPE Co to je: UHMWPE (Ultra-high-molecular-weight polyethylene ultravysokomolekulární polyethylen) je bez zápachu a chuti, netoxický a je vysoce odolný vůči korozi chemikáliím s výjimkou oxidačních kyselin. Má extrémně nízkou absorpci vlhkosti a má velmi nízký koeficient tření, je samomazný a je vysoce odolný proti oděru, v některých formách je 15 krát odolnější proti oděru než uhlíkové oceli. Jeho koeficient tření je výrazně nízký. Cílem projektu je vytvoření modifikovaného UHMWPE se zvýšenou odolností vůči otěru a oxidativní degradaci, který bude použit pro výrobu kloubních náhrad se zvýšenou životností. ŘEŠITEL PROJEKTU: Ing. Jaroslav Fencl, BEZNOSKA, s.r.o., Ing.Zdeněk Kruliš, CSc., Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. Prof. MUDr. David Pokorný, I.ortopedická klinika 1.LF UK, FN Motol EKONOMICKÝ PŘÍNOS Fyzikální a metalurgické aspekty přípravy litých kovových pěn ze slitin železa a neželezných kovů Zpěněné kovy jsou novým typem materiálu s nízkou hustotou, velkým specifickým povrchem a novými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi. Cílem projektu je studium vlastností zpěněných kovů a způsobů jejich získání jednoduchou a nenákladnou metodou gravitačního lití do pískových nebo kovových forem. Výzkum základních mechanismů zpěňování kovů dosud v České republice nebyl realizován. ŘEŠITEL PROJEKTU: Ing. Petr Lichý, Ph.D., VŠB TU Ostrava Doc. Ing. Vlasta Bednářová, CSc.

79 M A G A Z Í N SPOLUŘEŠITEL PROJEKTU: Ing. Ivo Lána, Ph.D., jednatel Slévárna a modelárna Nové Ransko, s.r.o. UŽITEČNOST ŘEŠENÍ Technologie zpracování řeči pro efektivní komunikaci člověk-počítač Komunikační bariéra je nepříjemná, ať už při vyjednávání se zločinci, kteří zadržují rukojmí, nebo při debatě o fotbale a politice. A jak je to s komunikací a jejími bariérami ve vztahu člověk-počítač? Ve většině případů se pro ovládání počítačů a strojů pořád používá jejich řeč. Naše pokyny převedeme do systémů 0 a 1, a tím je vyřešeno. Ale my bychom chtěli, aby nás stroje, počítače, zařízení poslouchala přímo, bez překladu, aby reagovala na pokyn, na slovo, a to není vždy jednoduché. Už jen to, že někdo mluví rychle, jiný moc vysoko, další nezřetelně, potichu, slovensky, čínsky,. A variabilita slovníků různých jazyků je obrovská a další komplikace. Překážek na téhle cestě je opravdu hodně. Mnoho z nich odstraňuje právě projekt podpořený TA ČR. ŘEŠITEL PROJEKTU: Doc. Dr. Ing. Jan Černocký, Vysoké učení technické v Brně / Fakulta informačních technologií SPOLUŘEŠITEL PROJEKTU: RNDr. Pavel Cenek, OptimSys, s.r.o., JIC Inovační park, U Vodárny 2 RNDr. Michaela Ševečková, Lingea s.r.o Michal Hrabí, Phonexia s.r.o. ORIGINALITA ŘEŠENÍ Moderní multivrstvé optické systémy V některých zařízeních se používá optika, která má více než 100 různých tenkých vrstev, jejichž výroba trvá často až 24 hodin a tloušťka je až 15 mikrometrů. Je proto třeba vyvíjet nová technická zařízení i nové technologie, které budou schopny plnit rostoucí požadavky speciální optiky lépe a efektivněji. V rámci projektu podpořeného TA ČR byl vypracován teoretický návrh, optimální technologické postupy a soubor klasických a zcela nových metod charakterizace vrstev a souvisejících technologických postupů. ŘEŠITEL PROJEKTU: Prof. RNDr. Miroslav Hrabovský, DrSc., Univerzita Palackého v Olomouci / Přírodovědecká fakulta SPOLUŘEŠITEL PROJEKTU: Ing. Zdeněk Hubička, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha Ing. Silvie Skyvová, Meopta optika Ing. Jiří Jankuj, CSc., Meopta optika - Coating Engineering Manager, Manažer Technologie vrstvení KONFERENCE PŘI DNU TA ČR Nové digitální trendy a technologie, které ovlivňují nebo v blízké budoucnosti budou ovlivňovat naše životy. Téma, které používá zastřešující pojem Smart Life, zvolila Technologická agentura České republiky (TA ČR) jako hlavní pro diskuse s odborníky pro letošní rok. Konference Smart Life měla svým obsahem i kvalitou účastníků velmi vysokou úroveň. Mezi diskutujícími byli například Andrew W. Wyckoff, ředitel direktoriátu OECD pro vědu, technologie a inovace, Ralf B. Wehrspohn, ředitel Fraunhoferova institutu pro mikrostrukturu materiálů a systémů v Halle/Salle v Německu nebo známý český ekonom Tomáš Sedláček. Andrew Wyckoff z OECD navíc na konferenci vůbec poprvé v České republice prezentoval výsledky projektu Next production revolution, který definuje klíčové globální trendy pro rozvoj průmyslu. Současné technologie nejsou ve své podstatě revoluční. Revoluční je ale míra jejich vzájemného propojení, zdůraznil Andrew Wyckoff. A uvedl přitom celou řadu příkladů, jako jsou 3 D tisk, nanotechnologie, technologická bezpečnost, zcela nové druhy materiálů nebo technologie založené na biovědách. Velmi důležitá tak bude těsná spolupráce mezi univerzitami, průmyslem a agenturami podporujícími aplikovaný výzkum. Musíme si také uvědomit, že dvě třetiny lidí nejsou na nové technologie patřičně připraveni. Proto je potřeba věnovat velký důraz vzdělávání, řekl. V panelové diskusi ale s jeho názorem polemizoval například Tomáš Marada, odborník na Blockchain. Nové technologie jsou již vyvíjeny ve spolupráci s předními neurology, aby byly intuitivní a lidé je mohli používat bez nutnosti učení se, řekl. Podle Ralfa Wehrspohna již nyní zažíváme zcela zásadní proměnu business modelů. Zásadní komoditou na trhu jsou data a schopnost s nimi pracovat, uvedl. František Štrupl ze společnosti Google navázal tím, že jen v letošním roce se na celém světě zdvojnásobí objem dat ve srovnání s celým obdobím od začátku civilizace do loňského roku. Proto je tak důležité, aby nastupující generace byly na jejich zvládnutí připravené. Nechme si děti hrát s technologiemi. Připravují se tím na budoucí život, o jehož podobě nemáme ani zdání. Přiznejme si, že nevíme, kam bude směřovat další evoluční krok, podotkl ekonom Tomáš Sedláček. (red) 77

80 K O N F E R E N C E V E L E T R H Y Konference Energetika 2016: Je velká energetika překonaná? a letošním dvacátém ročníku konference EGÚ Brno 300 účastníků a 50 řečníků hledalo odpověď na otázku Je velká energetika překonaná? Na konferenci byly prezentovány postoje rozdílných názorových skupin od samovýrobců elektřiny až po provozovatele velkých zdrojů. Společnost EGÚ Brno pořádá konference od roku Dvacátá konference potvrdila již dříve nastolený trend, kdy nechce být pouhou sérií přednášek, ale především unikátní otevřenou diskuzní platformou pro směřování energetiky ČR. Přibližme si hlavní závěry z této konference. Je velká energetika překonaná? Mezi centrální a decentrální energetikou musí vzniknout spolupráce, nikoli soutěž kdo s koho. Velká energetika zůstane minimálně do roku 2050 nezbytným základem koexistence s decentrálními zdroji. Klíčové bude hledání synergie, nabízení flexibility a kooperace. Nástup decentralizace bude dán primárně ochotou či touhou obyvatel a firem vyměnit bezstarostnost a využívání elektřiny jako služby za samovýrobu a domnělou soběstačnost. Odhady expertů i výpočty EGÚ Brno ukazují, že minimálně do roku 2050 není z dnešního pohledu možné zajistit poptávku po elektřině pouze z decentrálních zdrojů umístěných poblíž spotřebitelů. Jak se vyrovnat s vnějšími vlivy? Politická rozhodnutí jsou čím dál tím více odtržená od ekonomického a technického přístupu. Vývoj a aplikace nových technologií musí být dány reálnou potřebou, nikoli politickým rozhodnutím. Environmentálně příznivá energetika bude nesporně rozvíjena i v budoucnu. Je nutný aktivní přístup k utváření požadavků na čistotu energetiky. I v době zahraniční spolupráce je potřeba intenzivně prezentovat a hájit národní zájmy ČR; což však znamená, že tyto zájmy musí být na úrovni ČR formulovány a všeobecně akceptovány. Jaké bude teplárenství a plynárenství? Budoucnost významné části tepláren bude zásadně ovlivněna dostupností hnědého uhlí, environmentálními požadavky a efektivnějším využitím tepla. V dodávkách elektřiny je cestou důraz 78 na maximální flexibilitu. V dodávkách tepla je nutno nepodceňovat komunikaci se stávajícími zákazníky, dbát na PR a marketing. Teplárenské zdroje jsou, mimo dodávek tepla, významným dodavatelem podpůrných služeb nezbytných pro provoz ES. Při útlumu těchto zdrojů je nutné hledat alternativy pro zajištění regulačních rezerv, a to i za situace, kdy nebudou generovány dostatečně silné cenové signály pro výstavbu těchto zdrojů. Plyn jako komodita je celosvětově dostupný v dostatečném množství. Z hlediska ČR se jedná o dovozovou komoditu a nelze, navzdory současné, relativně klidné situaci, podceňovat strategicko- -politická rizika. Návrhy na některá plynárenská a mezistátní propojení nedávají z dnešního pohledu smysl. Jaké budou elektrické sítě? Přenosová soustava se musí i nadále připravovat na nové úlohy související s rozvojem OZE v ČR i sousedních zemích a na změnu směru toků výkonu na předacích místech PS/DS. Distribuční sítě budou decentrální výrobou ovlivněny zásadním způsobem mění se charakter jejich provozování i rozvoje. Je nutné s dostatečným předstihem připravovat technická a ekonomická opatření vedoucí k zachování současného bezpečného provozu PS i DS ČR. Nástup smart grids, byť se jedná o heslo s mnoha možnými výklady, musí být technicko-ekonomicky odůvodněný, nikoli direktivní. Jaké budeme mít zdroje elektřiny? Rozvoj OZE přestává být jen politickým přáním a závazkem; v mnoha případech již dává ekonomický smysl. Fotovoltaické elektrárny jsou v podmínkách ČR jasným lídrem budoucí decentralizace. Oddalování výstavby nových jaderných bloků a odkládání rozhodnutí o uhlí za limity předurčuje cestu českého energetického mixu směrem k zemnímu plynu a dalším alternativám. Rezignace na využívání tuzemských zdrojů (hnědé uhlí, uran, vyhořelé jaderné palivo, OZE) není strategická. Bude existovat energetický trh? Jaké budou ceny? Re-design trhu bude muset být nastaven tak, aby ti, kteří si vlastní výrobnu elektřiny nemohou finančně či dispozičně dovolit, nemuseli nést zvýšené náklady na provoz sítě, a to na úkor těch, kteří budou lokální zdroje provozovat a využívat. Pozice jednotlivých zdrojů na trhu by měla být určována pouze náklady na výrobu elektřiny a na zajištění spolehlivé dodávky elektřiny spotřebitelům; neměla by být narušována nesystémovými zásahy (dotacemi). (red)

81 M A G A Z Í N Nové příležitosti pro malé kogenerace Letošní již devátý ročník konference Dny kogenerace pořádaný spolkem COGEN Czech ukázal, že obor malých kogenerací se do budoucnosti může dívat s mírným optimismem. Milan Šimoník, COGEN Czech V letošním roce provozovatele trápí stále neukončené notifikace podpory elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Nejvíce očekávaným řečníkem proto byla náměstkyně MPO Lenka Kovačovská. Posluchačům ve zcela zaplněném konferenčním sále v Čestlicích potvrdila, že poté, co se s Evropskou komisí podařilo uzavřít složité řízení o podpoře OZE, věnuje MPO maximální pozornost dokončení notifikace podpory KVET. Nicméně hrozí, že do konce roku 2016 se stihne notifikovat podpora pouze tzv. nových KVET, uvedených do provozu od Od 1. ledna 2017 tak bude blokováno vyplácení podpory nejen pro zdroje KVET uvedené do provozu do (1,5 mld. Kč/rok), ale i pro druhotné zdroje energie (35 mil. Kč/ rok) i pro podporu tepla z OZE (190 mil. Kč/ rok). Oborové asociace proto zvažují jednat se státní správou o možnosti zpětného vyplacení podpory. V současné době se totiž připravuje novela, která by toto měla umožnit u podobně postižených malých vodních elektráren a dá se tedy předpokládat, že stejný postup bude možné použít i u kogenerací. Dalším významným tématem byl trh s elektřinou. Evropskou komisí i mnohými evropskými zeměmi, včetně Německa i Česka je preferováno obnovení tzv. energy-only marketu. Reálně však mají mnohé státy celou řadu kapacitních mechanismů, ať už jsou zvané kapacitními platbami, či v Německu strategickými rezervami. Dr. Felix Matthes z německého Öko-institutu potvrdil, že pro zajištění financování nových výrobních kapacit budou takové platby nutností. Současný trh s elektřinou je třeba dále zpružňovat i zefektivňovat a je třeba umožnit větší výkyvy cen. Bude tak plnit důležitou koordinační funkci při udržování rovnováhy mezi proměnou výrobou OZE a různými formami flexibilních záložních zdrojů, od kogenerací přes baterie po přizpůsobování spotřeby. Zároveň však zdůraznil, že diskuse o současných nejistotách a turbulencích v energetice by neměla zastínit, že tyto jsou průvodním jevem zásadních změn a trendů, na které je nutné se soustředit při rozhodování o dlouhodobé energetické strategii - nové geopolitické nejistoty a volatilita cen fosilních paliv, dekarbonizace, rychlý vývoj technologií, digitalizace a integrace energetických sektorů. Předseda výkonné rady COGEN Czech Josef Jeleček připomněl, že v Česku nastavený systém podpory oproti jiným zemím již nyní motivuje provozování kogenerací pouze ve špičkách, kdy je nejvyšší cena elektřiny. Zdroje jsou proto již běžně vybavovány akumulátory tepla, které mohou být do budoucna využívány i pro ukládání přebytků elektřiny z OZE. A díky své účinnosti a flexibilitě mohou být plynové kogenerace vhodným stabilizačním prvkem elektrizační soustavy. Na připravovaném projektu energetického zásobování výrobního závodu TEDOM ve Výčapech - integrujícím fotovoltaiku, baterie a kogenerační jednotku s akumulátorem tepla - pak naznačil další možnou oblast rozvoje kogenerací v oblasti firemních a komunálních energetických systémů. Novinkou v programu konference byla panelová diskuse. Jejím tématem byla energetická bezpečnost aglomerací a regionů. Územní energetické koncepce dosud komplexním způsobem neřeší zásobování daného území elektřinou a teplem a zajištění chodu nezbytné infrastruktury pro případ dlouhodobé poruchy. Proto je v aktualizaci státní energetické koncepce z roku 2015 požadováno dopracovat územní energetické koncepce tak, aby zajišťovaly alespoň pro větší města nezbytné dodávky energie v ostrovních provozech pro případy nouzových stavů a podporovat a rozvíjet schopnost dodávek energií v lokálních (ostrovních) subsystémech v případě rozpadu systému vlivem rozsáhlých poruch způsobených živelními událostmi nebo teroristickým či kybernetickým útokem v rozsahu nezbytném pro minimální zásobování obyvatelstva a udržení funkčnosti kritické infrastruktury. Diskusi zahájil Petr Trombík z Národního bezpečnostního ústavu. Na příkladu Prahy dokumentoval, o jak složitou problematiku jde. Podílel se na pražském cvičení Blackout 2014 a přestože Praha nemá žádné vlastní významnější zdroje a zajištění zásobování kritické infrastruktury vyžaduje asi 300 MW, tedy cca 25 % celkové spotřeby, řešení je zatím v nedohlednu. Zatímco elektrizační soustava může být z různých příčin poškozena, pro dodávky zemního plynu existuje rozvinutá přepravní a distribuční síť a je zajištěna významná kapacita zásobníků plynu. Proto se nabízí využití i plynových kogeneračních jednotek. V současné době se používají primárně ke kombinované výrobě elektrické energie a tepla a jejich pořízení má tudíž pouze ekonomické cíle a nejsou zpravidla chápány jako záložní zdroj. S jejich pomocí by však bylo možné významně zvýšit energetickou bezpečnost i obyvatel menších měst, případně i jednotlivých panelových domů, nemocnic, domovů sociální peče, škol atd. Tyto zdroje je možné rozšířit např. paralelním využitím solární, vodní a větrné energie, případně bioplynu dle lokálních podmínek. Další novinkou konference bylo studio, ve kterém šéfredaktor portálu All for Power Stanislav Cieslar během celého dne zpovídal přednášející. Všechny rozhovory lze shlédnout na webu 79

82 K O N F E R E N C E V E L E T R H Y Konference TEPKO 2016 byla zaměřena na odpady Tradiční podzimní teplárenská konference TEPKO 2016 se uskutečnila 10. listopadu v reprezentativních prostorách Kaiserštejnského paláce v Praze. Tematicky byl letošní 13. ročník zaměřen na problematiku budoucnosti teplárenství. Zdá se, že novým trendem bude energetické využití odpadů. Odpady byly i v hledáčku mnoha diskusních příspěvků. Konferenci zahájil předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Shrnul vývoj událostí souvisejících s teplárenstvím. Upozornil, že Německo nesplní závazky, které byly schváleny pro Evropu 2020, proti ČR je na tom o něco hůře. Dobré zprávy podle něj jsou, že EU začala brát vytápění vážně a nyní má konečně strategii pro vytápění a chlazení. Evropská komise připravila balíček několika zásadních legislativ. V řadě zemí EU se také podařilo notifikovat podporu KVET, ale ČR mezi nimi zatím není. Zmínil i novelu horního zákona, která vstoupí v účinnost od a která výrazně zvýší poplatky z těžby hnědého uhlí. Výrazné zpoždění pak mají legislativní normy, jako je stavební zákon, zákon o odpadech a další, což je podle něj škoda. Na domácí půdě se podařilo zveřejnit přehled účinných soustav zásobování teplem a jejich ochrana byla promítnuta do dokumentace Nová zelená úsporám. Byla také vypsána první výzva programu úspory energie v soustavách zásobování teplem (SZT). NOVÝ ZÁKON O ODPADECH: CO PŘINESE? Na vystoupení Mirka Topolánka navázal ředitel odboru odpadů Ministerstva životního prostředí ČR Jaromír Manhart. Představil přítomným návrh nového zákona o odpadech, jeho možné dopady a možnosti energetického využití odpadů v teplárenství. Upozornil, že zákon akcentuje stanovenou hierarchii nakládání s odpady, tzn. na prvním místě je prevence vzniku odpadu, následuje minimalizace odpadu, jeho zpětné využití, recyklace a energetické využití. Skládkování je až na posledním místě. Ovšem připustil, že skládkařům se návrh příliš nelíbí a získali na svoji stranu i některé ekologicky zaměřené sdružení a spolky. V ČR je dnes evidováno 178 skládek, z celkového množství odpadu Česká republika ukládá na skládky okolo 9 %, přičemž v roce 2015 to bylo 15 %, v případě komunálního odpadu (KO) je to 47 % (oproti 64 % v r. 2009). 80 Projev Mirka Topolánka byl jako vždy zapálený a lehce kritický / Archiv JMM Jinými slovy, množství skládkovaného odpadu se snižuje a mělo by se snižovat i nadále. V roce 2020 bychom měli 51 % komunálních odpadů recyklovat či materiálově využít, 18 % by se mělo využít energeticky a pouhých 31 % skládkovat. V r by měl být poměr 60 /28 /12. ČR ročně vyprodukuje asi t komunálního odpadu, což představuje 506 kg odpadu na občana a je lehce nad průměrem EU (475 t). V rámci EU ve vysoké produkci komunálního odpadu vedou Dánsko a Švýcarsko, předčí nás i Německo, Kypr, Lucembursko, Malta a Nizozemí. Naopak nejméně ho vyprodukují Rumunsko, Polsko a Litva. Ve skládkování KO jsme na tom také relativně dobře, se svými 47 % skládkovaného odpadu, Slovensko ho skládkuje 76 %. POPLATKY ZA SKLÁDKOVÁNÍ Nicméně debata se vede také kolem poplatku za skládkování, který by se měl zvyšovat a stimulovat tak obyvatelstvo k třídění a využívání odpadů. Jak ukazují zahraniční zkušenosti, tato motivace funguje, co se množství skládkovaného odpadu týče. Například v Polsku zvýšení poplatku v r mělo motivační funkci na odklon od skládek. Polsko dostalo od Unie dotace na výstavbu deseti mechanicko-biologických úprav (MBÚ) v Polsku je nyní v provozu šest nových spaloven. Česko nedostane na výstavbu spaloven žádnou podporu. MŽP si tedy hodně slibuje od motivační role zvyšování poplatků. Debaty se vedou i o využitelnosti odpadu, dané omezením výhřevnosti v sušině a procentem biologické aktivity. Zbytkový odpad by se měl definovat zákonem o odpadech a technologický odpad bude stanoven prostřednictvím katalogových čísel odpadů. BEZ SKLÁDEK TO STÁLE NEJDE Dnes jsou k dispozici jen skládky a není zde nic jiného, nelze tedy zakázat skládkování ze dne na den. Obce by nevěděly, kam s ním, proto jsme navrhli kompromis, že bude existovat recyklační sleva do roku 2020 budou moci firmy i obce požádat o snížení poplatku za skládkování, ale za předpokladu, že dosáhnou požadovaného procenta vytřídění, uvedl ředitel Manhart. Je řada firem, které chtějí stavět zpracovatelské kapacity. MŽP na to má připraveny finance 460 mil. euro z OPŽP 3 určených na odpady na prevenci a předcházení vzniku odpadů a na energetické využití odpadu. Jak ale vyplynulo z následných dotazů, chuť investorů budovat nová zařízení ZEVO se neukazuje, a jak J. Manhart prohlásil, ani EK, ani MŽP nebude z těchto peněz podporovat výstavbu ZEVO. Unijní podpora bude směřována spíše na podporu výstavby bioplynových stanic. Strategii pro teplárenství pak představil Antonín Beran, vedoucí oddělení analýz a datové podpory koncepcí z MPO. V dalším bloku pak byly pojednány technologie pro energetické využití odpadů. Byly představeny realizace v zahraničí s možnostmi řešení v tuzemsku, s nimiž účastníky konference seznámili finská velvyslankyně H. E. Helena Tuuri, Kalle-Erkki Pentillä z Fortum Power & Heat Oy, Petr Stehlík z Ústavu procesního a ekologického inženýrství VUT v Brně a ředitel pro strategický rozvoj Elektrárny Opatovice Petr Decker. Odpolední sekce byla zaměřena na příležitosti pro teplárenství, o nichž diskutovali zástupci společností EVECO Brno (systémový technolog Vladimír Ucekaj), konzultant Otakar Rýdl, zástupce Plzeňské teplárenské, Daniel Bubenko z AVE CZ a Pavel Pelčák z Komerční banky. Dá se očekávat, že využití odpadu bude mít v budoucnu zelenou. (vít)

83 Pozvánka na XXI. Jarní konferenci ASOCIACE ENERGETICKÝCH MANAŽERŮ která se bude konat ve dnech 28. února a 1. března 2017 od hodin v hotelu Olympik na adrese Sokolovská 138, Praha 8-Invalidovna Završili jsme 10. rok vydávání našeho magazínu. Bez Vás, našich čtenářů, by naše práce neměla opodstatnění. Připíjíme Vám na Vaše zdraví a přejeme Vám klidné a příjemné vánoční svátky a v roce 2017 pevné zdraví a mnoho úspěchů v pracovním i soukromém životě. Redakce PRO-ENERGY magazínu

84 Poznamenejte si! DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY HRADEC KRÁLOVÉ Kongresové, výstavní a společenské centrum ALDIS PŘIPRAVOVANÉ TEMATICKÉ BLOKY Dálkové zásobování teplem a chladem Využití teplárenských zdrojů ve světě smart grid a decentrální energetiky Příležitosti pro rozvoj dálkového vytápění v ČR Technika a technologie pro teplárenství Energetická legislativa Odpady a jejich využití v energetice Pořadatel: Organizátor: Záštita: