ZDRAVíME xv. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRA"NY ČESKOSLOVENSKA

Transkript

1 ZDRAVíME xv. SJEZD KOMUNISTICKÉ STRA"NY ČESKOSLOVENSKA

2 Vítěz.lav Nezval Z HYMNY KOMUNISTICKi STBANi Tys vrátila Dám naději a ril'1it tys sjednotila rozdll Jlt Ua. Ty povedal IlÚ svou oeno práce, míru do lepiieh dob bez tfid. člověk.ám.ebe v tobě

3 PIONÝRSKÉ ně pl'rrody a prostl'edr. Jsou to tlsice stromků, které jste jil vysadili a jeltě vysadrte. Plonýl'l z Borotic, okres Pl'rbram, vysadr v dubnu kafdý 55 stromků na po~est zaloleni strany, jlho~elti plonýrl 50 tlsre stromků, východo C!elti 80 tlsre stromků a kerů, zipado ~elti plonýl'i lil nasbrrall na stovky kg bylin, prauti plonýl'l pl'l Dni pionýrů vyladr 50 tlsic stromků a kerů na okrajich Prahy. V Blansku a Gottwaldově sl dojednali ~eltný pronájem pozemku o rozloze 2 ha, na které vysázej i plo nýrský les a budou o něj pe~ovat. PIONÝRSKÝMI ČiNY V(TAJ( VE VŠECH KRAJlcH NAŠi REPUBLI KY PLNI CHLAPCI A D~VČATA SV~ PIONÝRSK~ SLOVO Pionýrské tavby se lil uskute~ňují v n. p. Škoda České Budějovice, Kladně, Chomutově, Liberci. Ze vlech nejvýznamnějli je tavba v Blansku, kde byl v ČKD odlit kulový uzávěr kompresnr stanice plynovodu Orenburg. Jsou to stovky tun lelezného Irotu, které zmizl v pionýrských tavbách. A jste to ty, tvůj oddll I skupina, kdo se svou prad na tomto úspěchu podlleji... : ~ '.- I brigádnické hodiny napomáhajr nalemu národnimu hospodárstvi, och ra- V Trhových Svinech zasadil kafdý v den svého pionýrského slibu stromek, o který se bude starat po celou dobu ~Ienstvr v PO. Pro radost druhých i pro sebe - I to je správné. Borotl~tf sehráli k MDŽ v patronátnim závodě hru Princezna Pampelllka. Chlapci a děv~ata z PS kpt. Jarole v Nymburce v rámci dnů otevrených dvel'r navldvlli závody ZOM, Pragoděv, besedovali s ~Ieny BSP. Vybudovali rudý koutek v pionýrské klubovně. Úwtnlll se.okresniho finále v odbrjené, organizovali karneval na ledě. Tepli~ti navltěvuji dům důchodců v Dubé, pl'lpravujr sl kulturni vystoupeni, I jinak dělaji starým lidem radost. Podobně I praflti plonýl'l, ktel'i navic pomáhaji pl'estárlým lidem ve svých obvodech a pel!uji o ně. Dále je mnoho závazků na budovánr sportovlit a hl'llť, na úpravu a výstavbu kluboven, sinr tradic apod. Že to děláte jen pro sebe? Ne, pro leplr pionýrskou I!lnnost, pro lepli pl'ipravu na llvot... Zkrátka - plonýrl své sliby plni opravdu pionýrsky. Drky JimI VZll KYTICI KVĚTO A NĚKOMU JI PODAT - to ul Jste Jisti zalili vl/chnl. Ale nit vonfd, barevnou hyacintu, kterou Jste sami vypistovall, a nikomu JI darovat, to prolil asi md/okterý z vds. V tlchto dnech vezme 25 plonýró - plfrodovldcó z ODPM v Praze 9 - rólové kvltečky a pozdravl s nimi soudruhy na sekretar/dtl KSČ ve svém obvodl. Pozdravf tak symbolicky i vlechny de/egdty XV. sjezdu strany. Jejich kytička mlla v 1iJnu podobu malé cibulky, kterou zasadili do vyč/hlných kvlt/ndčů, na dno dali stlipek, pak zeminu, na cibulku trochu pisku - to Je dó/ef/tél Dana, Vlrp a Hanka (na obrdzku) ndm prozradily, fe by 'll'nak ntl cibulce pochutnívaly mylky. Po celý dlouhý čas se p/oný1l starali, zalévali - ai se dočkali prvnfch zelených výhonků. Ple,nl pled tleml týdny putovaly hyacinty z palenlhi do sklenlku - ta doba se nesml propdstl A kdyl Jsou hyacinty v plné krdse, muse Je p/onýll také obléci. Dokdff ovinout kvitlndč krepovým paplrem,ako zručné kv't/ndlky. Je to Jisti p'kný pocit podat "své" vonfcf kra,avlce, aby udllaly radost, co 1ikáte?

4 PRINC a....,.. CHUDAS Mlles Hendon dovedl Edvarda do hostince, kde bydlel. Po velel'i zalal vyprávit své Ilvotnr osudy. Jeho otcem byl baron Richard Hendon, který mil jelti dva dal Ir syny, Artule a Huga. 1. Artul mil srdce stejně dobré jako otec. Hugo vlak byl ullnlná zmije, zrádný a nelestný 2. Žila s námi juti sestl'enka hrabinka Edita. Miloval jsem jl, ale byla Jli od kolébky zashbena Artulovi. Hugo, který se chtěl zmocnit Editina majetku, pl'edstrral, le JI také miluje. Zvelllll některé moje chyby a dokonce potajr ukryl v mé komnatě provazový lebl'rk, aby mě mohl obvinit, fe Jsem mil v úmyslu unést Editu. Otec mi za to na tl'i roky vyhnal z Anglie. Trávil Jsem Ivé vyhnanstvi ve válkách na pevnině a v Jedné bitvě Jsem byl zajat. Oallrch sedm let jsem byl viznin v clzi zemi... J... V minulých dnech se ml podal'ilo dostat se na svobodu a vrátit se do Anglie. ft -.. Bylo s tebou hanebni naloleno, ale I já jsem se dostal do nesnázr." 4. Edvard podrobni vylrlll ohromenému Hendonovl vlechna svá utrpenr A tys mě zachránil, ano, snad I pl'ed smrti. Aeknl, po lem toulrl, a bude-ii to v dosahu mé krilovské moci, mu to mrti"

5 6. "Pl'eji sl, bychom Já a dědicové moji po dechny lasy směli sedět v pl'ftomnostl krále Anglie." - "Tvé fádostl je vyhověno, rytíl'i Hendone." 7. Hendon se v duchu pochválil za svllj nápad. Kone~ně sl totl! mohl v klidu sednout. 8. A pak - oba xmo!enl událostmi toho dne ulehli, aby spánkem na~erpall nových sll. 9. Ráno Hendon xměl'li spfcfho Edvarda, aby mu koupil nějaké obnolené laty, které by nahradily Jeho Iplnavé hadry. 10. Kdy! se asi po hodině vrátil x města s nákupem, ~ekalo ho velké pl'ekvapenf: Edvard xmlxell

6 ... "'... "' :.:.:.:.:.:.:.:.:.:.:.:.:.:.:.:.:.. ::::::::::::::::: ~~~~~~~~~~~I~ :.:.:::.:::.:.:.: :.:.:.:.:.:.:.: :.:.:.:.:.:.:.:... :::::::::::::::: 1111II Pl'ed patnácti lety - presně 12. dubna prolíval celý svět nesmírné vzrujenr: Jurlj Gagarin uskuteěnll jako první pilotovaný vesmfrný let kolem Zeměl Aěkollv tejlto let trval pouze 1 hodinu a 48 minut, zapsal se nes mazatelně do historie lidstva. Cesta do vesmíru byla otevl'enal V kubánských loděnicích Gramma zaěall jako první vyrábět rybál'ské lodě z polyesteru, vyztufené skleněným vláknem. Jsou to lehké a sna"no ovladatelné ěluny "Coloma l ' a "Jagua", které se výborně hodí pro pobl'elní rybolov. Za uplynulých pět let opustilo kubánské loděnice ul pl'es 5000 lodi, mezi nimi I mrazírenské a konzervárenské. V nají republice je téměl' 3500 kin. Na světě vychází v souwné době asi JOO 000 vědeckých woplsů. SovětJtr vědci zjistili, fe ledovce vlech mol'í a oceánů maji obsah krychlových kilometrů! Obrovským Jablkem oslavuji mad'arjtí pěstitelé 6rodu známých jonatánů. "Vyrostlo" z několika tlslců těchto voňavých a lahodných plodů, na kterých jsme sl I my v zimě pochutnávali. Hlavní výrobní hala volfského automobilového závodu v ToglIattl, z které vyjlfdí roěně vozů ŽlguJl, je dlouhá dva kilometry! Ob~s I'Ikáme: "Dnes Jsme byli v tramvaji jako sardinky!" Jenfe opravdové ryblěky Jsou na tom cestou z vody nesrovnatelně hůl'. Názorně nám to pl'edvádl snímek z výlovu jednoho ze stovek estonských jezer, oplývajících bohatstvlm rozmanitých a hlavně chutných ryb. Funkěníml doplňky pradědeěků vlech dnelnich nejmodernějlích stereopl'ístrojů byly kliky a mohutné trouby. Na modelu z roku 1935 Je nejup vidět, jaký obrovský pokrok zaznamenal gramofonový průmysl ětyl'lcet let. za uplynulých Prvniho dopravniho hl'lltě v topolěanském okrese se nedávno doěkaly děti v Ludanlcich. Na Jeho vybudováni maji zásluhu. svazarmovci, ktel'i tak splnili svůj závazek v rámci volebniho programu. Trať, po které se návltěvníci hl'lltě proháněji v malých autíěkách, je vybavena téměl' vleml znaěkaml, slgnallzaěním zal'izenim a parkovlltěm. Čim víc stromů a kel'ů nás obklopuje, tlm lip se nám flje. Odbornici vypoěítall, fe jeden hektar stromového porostu zachyti 68 tun popil ku za rok. Park, Ilroký 50 metrů, snlfuje hluěnost af o 30 decibelů a ke I'ové pásy zachycuji 30% hluěnostl. Sovětlti geologové zjistili, fe v hloubce metrů se pod Moskvou prostírá mol'e, které obsahuje znaěné mnolstvi soli. UvafuJe se o vyufltl tohoto bohatého pl'irodniho zdroje pro léěebné úěely. Jaro nás láká do pl'irody. A jedno ~mutné ěíslo by nás zase mělo nabádat k opatrnosti: pl'es 80 dětí pl'lllo za uplynulý rok na najlch vozovkách o flvotl Myslete na to pl'l pl'ebihání ulic, myslete na to, af budete vyjífdět na svých kolech ven. Bud'te opatrní a ohleduplni, abyste sami nezavinili nějaké neltěstl. A vraťte se vfdycky lťastně domůl Do AntarktIdy se vydala do sud největlí polská námol'ní expedice. JeJim úkolem je zkoumáni mofnostl lovu v polárních oblastech.

7 ~ Jak to bylo :,) s...i a. Mocnému rodu Vrlovců, pocházejíclmu z kra Ul jiny kolem Aipu, pl'lčitaji stal'i kronikál'i a leto >< pisci dechno nelhorli. Již nelstarli český kro W nikál' Kosmas jim nemůže pl'ijit na Jméno, o dvě...i stě let později je haní Dalimil a dallleh dvě stě <2: let po Dalimilovi Václav Hájek x Llboean. Proč se jeden jako druhý na Vrlovce tak osopili? -~ Po oslepeni a xajeti českého knižete Boleslava ~ polským Boleslavem Chrabrým vládl nad Čechy > mladli Boleslavův bratr Jaromir; toho Vrlovci... prý poxvali na lov k I'ece Mži. Jaromir nebyl O lstivý a vzal si s sebou Jenom několik xbrojnolů; :E když se dostali k mistu, xvanému Velix, strhli _ ho Vrlovci s koně, svlékli a pl'ipoutall k pal'e ~ xům, aby pl'es něj skákali, polklebovall se mu. a tupili ho. Potom prý ho zabili > Lovči Hovora vlak spatl'li, co se děje, a stačil ~ to jeltě I'icl několika xbrojnolům knižete Jaromíra, ktel'i byli opodál. Ti pobodli koně a chváa: tali do Prahy pro pomoc. Hovora byl vlak Vrlova. ci lapen a odsouzen k oběleni. Pl'ed smrti si vy W mínil, aby sl směl jeltě tl'lkrát xatroubit na svůj,uj lovecký roh. Doufal, fe ho ozbrojenci z Prahy C uslyli a najdou mi,to, kde se chystá krutá vrafda. -> > o ~ N -<2: a: m Hovora je sě trúbltl a po trúbenlu je sě mluviti: AI Běda mně jest nebohu, vlzlu, fe flv býti nemohu. A o kousek dál pokračováni: VrJovcl sě jemu smějlchu, Pralěné se k nim po trcibe bllflechu. Druhé mu trúbltl k6zachu, provaz na fljl vzv6zachu. o KRESLI GUSTAV KRUH, Vršovci? Hovora se Je trúbltl a za dujlu boha prositi.... Pl'ečtěme sl o této události několik verlů ve W staročeltlně x Dalimilovy kroniky, složené ko Z lem roku 1300 n. I.: -m <2: ~ Vidite, že pl'l trole poxornosti můžete číst staročesky docela dobl'e? A jak to dopadlo? lnu Prahné pl'llli včas, osvobodili knižete Jaromira, jakož I lovčiho Hovoru, zajali několik Vrlovců, a pak je vlechny postina II. Jejich pl'edáka Kochana vlak nechytili, ten utekl do jednoho ze svých hradů a pl'isahal Jaromirovl pomstu. Proč jsou kronlkál'i na Vrlovce tak xli, to ne-. I'i kaj i. Bylo to proto, že chtěli pl'ipravit Pl'emy.lovce o vládu nad Čechy? Jistěže chtěli. Je tl'eba pl'lxnat, že Jaromir se pl'ilil pl'átelil s německými králi a clsal'l a rovnu jeho mladlí bratr Oldl'ich Obrátili se tudiž k polskému knižetl Boleslavu Chrabrému, s jehož pomoci se chtěli postavit proti Němcům. Je vlak málo pravděpodobné, že by se mu chtěli natrvalo podrobit. Spil se chtěli i jeho vlády poxdějl xbavit a uchopit moc do svých rukou, neboť věděli, že Čechové nad sebou nechtěj i mít nikoho, kdo neni x jejich rodu a krve. Zatim se vlak stalo to, co nastrojlli - Boleslav Chrabrý dobyl prafský hrad, a byl to Oldl'lch, Jaromirův bratr, který ho odtamtud s pomoci Vrlovců opět vypudil. Ale to bude dalli pl'iběh.

8 Eva Bernardinová KLUCI, HOLKY Anil:ka kývla: chtělal "Ty sel jako táta, holka, dokud nemusíl, tak si ládné funkce neberl" Anil:ka strl:lla hlavu do kabely a něco tam usilovně hledala. Nakonec vytáhla papírek známého formátu. Á, rodičovské sdrulení, pomyslela sl paní Vofílková. Milý tatínku a maminko, stálo na lis tečku Anll:l:lným pel:llvým písmem, MNV Stodůlky vás srdel:ně zve na vefejnou schůzl, která se koná dnes v t9 hodin v hostinci. "Maminko," zdkemrala Andulka, "půjdel, vld'?... Já tam budu zpívat... s Danulkou... slvou holuběnku... "To víl," kývla maminka, "někdo tě pfece musí odvést domů." "Ale já bych tam chtěla jehě trochu zůstat I potom, já bych chtěla vědět, co se tam bude mluvit, maminko... "Uvidíme," fekla maminka, "jestli se to moc neprotáhne... to tl můfu fíet rovnou J o l:em se tam bude mluvit, nepl'edstavuj sl nic zvluta STODŮLKY "Mami," vyhrkla Anll:ka jehě ve dvefích s tdkou na zádech, "dneska jsme ve Ikole zvolovali I" "Co jste?" "Zvolovall jsme, no, děti vybíraly, kdo by se hodil nejlepli na pfedsedu tfídy - ale já to nejsem," dodala rychle Anil:ka. "Snad bys to nechtěla dělat?" zeptala se maminka. 8 ního. Uhlíl' bude mít referát, I'ekne, co se v obci udělalo a co ne, pak se lidí zeptá, jestli jsou s něl:ím nespokojený... v obchodě a tak... "Maminko, a ty I'eknel, že ti dali v krámě zkažený máslol" "To si jehě rozmyslim," usmála se maminka na Anil:ku. "Kdo dělá toho pl'edsedu ve tl'ídě?" "Pl'edsedkynll" opravila matku Andulka. "Hádej I" "Magda?" "Ne," zavrtěla hlavou Andulka. "Magda dostala jenom dva hlasy." "Iva?" hádala maminka. "Iva dostala pět hlasů". "Alena? Míla? Mal'enka?" "Ne, ne, nel" vrtěla hlavou Anil: ka a smála se. "Ale vfdyť ul tam fádná jiná není... anebo ta nová z děcáku?" "Ne, paní ul:ltelka I'ekla, le tu jehě nebudem volit, kdyf je u nás teprve pár dní... ale lehě je tam jedna, mami I Dostala nejvíc hlasů I Víc nel Pepík KoJců I" "No pak ul jsi tam jenom ty?l" "Ano, já, Anička Vol'ílková, já jsem pl'edsedkyně tl'ídyl To jsem tě napálila, hihi, mami, hihi," jásala holl:ll:ka a skákala kolem matky. "Tak ul máme doma dva funkcionál'e," vzdychla maminka, "a vel:er je vel'ejná schůze, to mám radost." "Já taky," I'ekla Anil:ka, "já se strdně tním." Na schůzl pl'illl vbs. Hned u dvel'í seděl za stolečkem pan Vol'ílek a kafdému pl'lstrl:il papír s tulkou. Podpisů ul byl celý sloupeček. Maminka se také podepsala. Honza, bratr Andulky, vzal tulku a podepsal se hrozně rychle, jako vedouci z krámu, kdyl mu pl'lvezou zbolí. Andulka se podepsala velmi pečlivě, ačkoli si k tomu nemohla sednout. Za velkým stolem pokrytým ubrusem seděl pfedseda místního národního výboru soudruh Uhlil', vedle něho tajemník Korbel a úplně na kraj si sedl potom pan Vol'ílek, který zapisoval vlechno, o čem se mluvilo. Vol'ílkovi sl sedli ke stolu, kde uf bylo pár dětí s paní učitelkou. Honza se narovnal a zalofil si ruce na prsou jako tajemník Korbel a pozoroval holky, které se klepaly strachy. Paní ul:itelka je musela

9 pol'ád uklidňovat. Anička se neklepala, ale byla pěkně bledá. Najednou pl'estaly holky brebentit, za pl'edsednickým stolem povstal tajemnlk národniho výboru soudruh Korbel a I'ekl, že zahajuje schůzi a že vítá vlechny občany, a nejvíc ze vlech dětí, které pl'illy, aby zazpívaly a zarecitovaly. Za docela malou chvilku stály děti seřazené, paní učitelka dala znamení a už vystoupila Pavlinka Mrázková a pl'ednesla vysokým hláskem Hrubinovu báseň Do Ikoly. Ozval se potlesk, Pavlinka se uklonila až na zem. Pak zplval Tomál Luklík Piseň rudých námol'níků, kde nejleplí je to Hali, halo, od lódi k lódi, od fá-briky k fá-brice jdem I a zase potlesk. Děti už zčervenaly, jenom Andulka byla jeltě bledá. Tatinek se na ni usmál, ale ona ho nejspíl Vlichni tleskají, Danulka s Aničkou ani neviděla, jak se strachovala o tu se uklánějí. Ted už Anička svoji holuběnku. Pak Tonik Rybářů vnimá dechno kolem sebe. stl'eli pl'ednesl báseň o truhlál'i, kterou očkem k pl'edsednlckému stolu, zdědil po Peplkovi, ten ji přednálel jeltě loni... A zase potlesk. "Mami," naklonil se Honza k matce, "Anka se boj!." Maminka kývla, znala Aničku. kde vllchni tleskaji, i táta, vllchnl se usmívají a Anička je v sedmém nebi, a nebýt Dany, která ji táhne za ruku, stála by tu pol'ád. Pak vstal pl'edseda Uhlíl' a podě- Konečně pl'edstoupily Dana koval dětem za krásné vystoupení s Aničkou. Držely se pevně za ruce a lidé znovu tleskali. Potom pl'eda obě draly na pani učitelku, jako sed a I'ekl, že v obci se hodně věci by je chtěla zastl'elit. Rty měly zleplilo, hodně se udělalo. Svah semknuté, v jednu chvíli obě polkly u rybničku, kde se držela voda a spustily. Hospodou se vznesla i v nejparnějlím létě. takže kdo lel divči pisnička. Danulka byla lepn k I'ezníkovi, byl jako čuně, tak ten jednou provždy pokoj. "Taky bych chtěl poděkovat dem divkám," řekl Uhlíř, "které pomáhaly ~klízet ve Ikole po malování, a dem chlapcům z dětského domova, ktel'i nalakovali zábradlí u rybničku a opravili dopravni značky v ndi obci." Najednou Honza zbystl'i1 sluch. Uhlil' právě děkoval trenérovi fotbalového oddilu Stodůlky za dobrou práci a dával ho za pl'íklad vlem tátům ve vsi. Ivan je fakt dobrej, pomyslel sl Honza, i když by mě moh už postavit... Potom řekl Uhlíl', aby lídi I'ekli, kdo co má, kdo s čim je nespokojený, aby si to nenechávali pro sebe. zpěvačka než Andulka, zpivala svah Je vysulený. Jak sl Jistě dlchni Dlouho bylo ticho. V tom tichu jasně a čistě. Ale Anička zpivala vii mli. MNV děkuje vlem občanům, se pani Vol'ilková zvedla a odchávroucněji, a tak to dohromady ktel'i na to věnovali volné soboty zela s Andulkou a Honzikem. Tatiznělo moc hezky. Anička zapomně- a neděle. Dali tam drén a nahoru nek se na ně káravě podlval od svého la na schůzl, ze které měla takovou Itěrk; až se bude opravovat silnice, pl'edsednlckého stolu a maminka hrůzu, zapomněla. že ji poslouchá s čimž se počitá do podzimu. tak se klepla tl'lkrát ukazováčkem na svocelá ves s pani učitelkou. tam hodl asfalt a bude od bláta Je náramkové hodinky. ÚRYVEK ZE STEJNOJMENNé KNIHY, ODMěNěNé CENOU V SOUTěžI K 25. výročl ÚNOROVÝCH "Mami, ale tátu to bavi, vid?... A pana Uhlil'e taky, ne? Já mys lim, že Uhlil' je dobrej..." zajimal se Honza. Matka nemohla najit klič. "Bavi, baví... ono je to vlechny baví, jenže někdy neviděj, co má vlastní ženská prácel" "To je hvězdiček I" I'ekla Anička, "koukejl" "Hm," I'ekla maminka a vrazila klič do zámku. Anička se o matku opl'ela a s hlavou obrácenou k nebi pravila: "Maminko, to bylo krásný, vidl'" "Pusť, ať se dostaneme domů... holuběnko," I'ekla maminka. UDÁLOSTI ~ 9 '"' > O II: >lit O ll: L C > III :::i 1/1 III ll: II: C Z

10 proč říkám práci čest JSEM OŠETŘOVATELKOU DOJNIC Kamila Urbánková má svou práci ráda a také ráda vzpominá na prolltky, které ji tato práce p'lnesla: Pani Šmanzová byla taková star~í l:iperná babil:ka v nali vesnicí. Kdyl se zakládalo jednotné,...",,,,,.,,,..., drulstvo, dala do toho drulstevniho I svoji kravil:ku s malým telátkem, Cilkou. druhý den poté, co krávu s teletem do drulstevnf stáje, p'llla brzy ráno a že jako nese Cilince pit. Babil:ko, nenecháme Cilku uml'it, l'ekli co jsme o~etl'ovala skot. rnanz"ya jinak nedala a kaldé ráno plný ~kopil:ek piti, tedy teplé a neodella, dokud Cilka Ikopibabička nep'illa. Onemocněla, postavit na nohy. A trvalo to t'i se zase se ~koplčkem dobelhala do n:e,vr,ela dve'e a zůstala hned u dvel'i udiveně stát. Jeji Cilka byla o hlavu vylil, než jak ji naposledy viděla. A tak babička Šmanzová naposledy počkala, al Cilka vyplla ~kopiček, a potom l'ekla: děvčata, vldlm, že se Cilce povede v druistvu lip než u mne doma, ted' ul jsem klidná Vy mladi jste se narodili ul mnoho let po oněch dnech, ve kterých se v ČSR rozhodovalo o kolek. tivlzaci zemědělstvi. Ve kterých se měnila drob. ná, soukromá hospodál'stvl v socialistické ze. mědělstvl. A když vám budu vyprávět o v~ech těžkostech, které jsme museli pi'ekonávat, ne. budete mi věi'it. Neměli Jsme t'eba společné kraviny, nebyly na ně penlze. Krávy byly "roz. strkané" po chlévech a chalupách v celé vsi. Kaldá z nás, drulstevnic, měla na starosti jeden takový "mini kravin" - jak byste asi dnes 'ekli - člověk byl na práci sám od rána do noci, od pon. děli do neděle. Dnes máme velké stavby živoči~. né velkovýroby, mechanizaci; ti'eba v nalem JZD Aisuty pracujeme na kravíně v Byseni ve dvou pětičlenných partách a stl'idáme se. Když chce Jedna parta jet do divadla, druhá vezme práci za ni Pracuji mezi námi i mladé divky, vydělaji sl hodně peněz. Ale věi'te mi: pro penize se nedá a nesml ke zvii'eti jit, o~etl'ovatelka zvi. i'at musi mit pi'edevlim zví'e ráda.a kráva není hloupý tvor, pozná svého člověka, vytvoi'í si k ně. mu vztah. Ubližit ji Je snadné, al~ Je to ubohé a nedůstojné. Pi'ed dvěma lety mi soudruh prezident pro půjčil vyznamenáni Za zásluhy o výstavbu; pi'ed rokem Jsem od něho dostala propůjčeno vyznamenáni Za vynikajicí práci. Ale to je vlast ně oceněni celého naleho kolektivu a družstva, vlastně celého zemědělstvi. Vldyť na polích a ve stájich se rozhoduje o tom, zda bude dost obilí, mléka a masa. TEXT A SNIMKY, JANA ŠTOSOVÁ 10 Na obr. Kamila Urbánková, ofetl'ovote/ka dojnic Y }ZD Alsuty na Kladensku ~

11 BlBl a čáp Jens Karin Michaelisová o těch prázdninách - hned na prvním výletě - spadla Bibi do příkopu. Ale to by se mohlo stát každému, kdo by se v chůzi otáčel za ptákem, zvluť když by ten pták byl královský orel. Když pak Bibi lezla z pl'íkopu, kde jejtě ke vlemu rostlo plno ostružin, zapletla se do trnitých Ilahounů a větviček, a ryc, ze latů měla cáry. Mohla v tom jít rovnou na ples vagabundů. V takovém stavu uviděla Sti nu, husopasku, kterou měla taky moc ráda. Sti na seděla na louce a namouduli, na klíně jak.o miminko chovala velkého dospělého čápa. Váfně čí je to čáp? To musela Bibi okamžitě vědět. Stina prohlásila, že čáp jí patl'í celý, se vlím vludy. Měl prý hnízdo na stl'ele jejich chaloupky. Když chaloupka loni hol'ela, nechtěl čáp opustit hnízdo, kde spala jeho mláďata. Nedal se vyplalit, až hnízdo spadlo do plamenů a vlechna mláďata uhoi'ela. Tu začal čáp kl'lčet, a křičel a ki'ičel, a Stina a její maminka docela zapomněly, že jim hoři postel a stůl a vůbec vlechen majetek - tak úpěnlivě kl'lčel Up. Konečně padl k zemi se zlomeným křídlem. Zůstal ležet a bylo mu tak zle, že sotva mohl otevl'ít očl. Stlna ho vzala s sebou k sousedům, kde je nechali pi'enocovat, a obvázala ho starou zástěrou, jak nejlíp uměla. A její brati'íček šel na louku a nachytal tam žáby. Zpočátku nechtěl čáp nic žrát, ani nejchutnějlí žabičky, nic. Ale časem pi'ece dostal hlad a teď už prý spoi'ádá stralnou spoustu žab. Opravdu, Bibi v životě neviděla něco tak báječného, jako byl ten čáp! A jak byl chytrý I Rozuměl každému slovu, všemu, co jste mu I'ekll. Bibi začala se Stinou vyjednávat. Ale Sti na ho nechtěla dát za nic na světě. Bibl jí nabldla za čápa svou čepici: "Je úplně. nová a nespadla se mnou do pl'íkopu." Stina sl čepičku prohlédla, ohmatala látku, nasadila sl JI a pak Ily obě ke kaluži, aby se Stina mohla podívat, jak jí sluli. Ale pak I'ekla: "Ne, já pl'ece jen nechci." Bibi uvažovala. Měla pocit, že umi'e, když sl nebude moci vzít čápa s sebou. Tak začala Sti ně vlechno povídat, vyprávěla ji o mamince a o jejlm hrobě na zahradě, o krotké strace a jestl'ábu, který už polel, o obou ježci ch, ktel'l si chodi kafdý večer pro mléko s prálkovým cukrem. Sti na poslouchala... A ty mu tolik hus, ty jsou pl'ece jako čápi, vid'?" I'ekla Blbl... Ty, Stlno... co udělu s Jensem v zimě?" Sti na se podívala na Bíbí. Ve skutečnosti nevěděla, protože bydlily ' s maminkou Jeltě u sousedů v clzim domku. To ji právě dělalo starosti - kam s Upem, když ho nebude smět mít u sebe. '"Já bych byla na něj strdně, ale stralně hodná, Sti no. A tobě napllu psani a v tom psani tl I'eknu, jak se mu vede. A namaluj u tl ho na velký obraz. A budel ho moci u nás navltěvovat, kdykoli budel chtít. Co tomu I'rkán" Stl na se zahleděla pl'es louku do neurčita:.. Pollel mi opravdovský dopis? Se známkou?".. Ano, pollu. Dopis s moc známkami. A dovnlti' ti dám taky známky, protože tatínek je pi'ednostou' stanice a dostává hromadu dopisů." Sti na už neodolala. Bibi si jeltě nakonec - když už byly dohodnuté - zula stl'evice a punčochy a obojí darovala Sti ně. A k tomu dvoukorunu, kterou měla u sebe. A jeltě spolu zašly do jednoho domu a Bibi si vyprosila kousek papíru, aby mohla Stině nakreslit Jense-čápa. A když jl jeltě kus papíru zbylo, nakreslila taky Sti nu. A hejno hus. Pak vzala Jense do náručí a rozloučily se. Jens by byl sice mohl klidně jit vedle Blbl, ale Bibí se bála, že by jí utekl, když se zatím znali jen málo. Vzala ho tedy opatrně do náručí a vydala se na cestu. Stina. jim mávala a plakala a zase mávala a volala: "Nezapomeň na psaní!" Sti na jeltě nikdy v životě nedostala psaní. Bibl byla blafená, že nese Jense v náručí a že citl jeho dlouhý krk na své tvái'ičce. Mával zdravým ki'ldlem, jako by jí chtěl i'íci: Nebudeš-Ii na mě hodná, hned ti jednu vlepím! NAKRESLILA HELENA CHVOJKOVÁ

12 S LOPATOU naku LiČ KV Olt.IVE SE STO KULI~EK OOPO~rT Á VALO TOUTO Olt.EV~NOU LOPATKOU A máme tady Jaro. Slunllko zallná hl'át a vás to uf listě láká ven. Co kdybyste sl III zahrát ku lilky? Byla to oblibená hra uf nallch tatlnkll a dědeěk6. JeJi kouzlo Je pl'edevllm v Jednoduchosti. Stali na kousku volného prostranstvi, na němf pl'ed několika dny byly Jeltě blufe z róztálého sněhu, vyhloubit d61ek - tl'eba podpatkem, jako to dělali nall dědelkové - a máte-ii v ' kapse hrst hliněných kulllek, uf mllfete hrát. Kulllky se hraji nejen v Československu, ale i v Polsku, Itálii, v Sovět.kém svazu a jinde. Kdy a kde tato hra vznikla, se nim nepodal'1i0 zjistit. Mofná, fe jl hrály uf děti ve.tarém Egyptě a MezopoUmll, kdo vl. Zato Jsme zjistili, kde kulllky vyráběji. Jediným jejich výrobcem u nás Jsou Rako',nlcké keramické závody. "Na celé výrobě se podileji pouze &yl'l lidé - Jeden muf a tfl feny. Za rok vyrobi pl'es 70 ml- lionll kulllek a pl'edstavte sl, fe ani tak velké mnofstvi nestali, aby se u nás na vlechny děti do.talo," I'ekl nám hned na zalátku vedouci výroby soudruh Choura. Rychle nás vyvedl znali p6vodni pl'edstavy, fe se z hliny vyváli dlouhý tenký válelek, ten se rozkrájl na malé Ipalilky a z nich se uváleji kulllky. Nic takového I V prvnf mistnostl, do které jsme pf/iii a kde celá výroba zalinala, bylo několik velkých, otáěejicich se bubnll, pl'lpominajicich michalky na beton. Kulllky se zde vyráběj i ze zvláltnl Jilovlté huny "lervenlce", která.e nejprve suli a mele na jemný prálek. Kdybyste kulllku náhodou rozbili, zjistili byste, fe uvnltl' je malllký kl'eminek, jadérko kulllky, obalené několika vrstvami keramické hmoty. Kl'emlnky se sypou do bubn", kam se potom postupně pl'lsypává lervenlce a lije voda. Celé tajemstvi vzniku kulllek.polivá v tom, fe pl'l otáleni a pl'esýpáni v bubnech se navlhlená lervenlce lepl na kl'emlnky, rovnoměrně je obaluje a kulllky se pomalu zvětlují, al dosáhnou správné velikosti. Potom se do bu"n6 nasype hlinka, do kafdého bubnu jiné barvy, a ku lilky se obarvi. Zbývá jeltě Je vyleltlt, usullt a pokrýt bezbarvým lakem. Hotové kulllky se sypou do automatu, který je odpolitává po sto kusech do plátěných sálk6, těch, jef znáte z hralkál'ských obchod". Dověděli j.me se, fe v budoucnu se budou kujllky vyrábět z umělé hmoty. Jejich výroba bude JednoduUi a levnějii, svou barevnosti mofná pl'edli I vzácné "skleněnky" duhových barev. Budou se urlltě Ubit, I kdyf sl mysume, fe ty nale "hliněnky" jsou pl'ece jen ty Jediné pravé kulllky, s nlmlf se dá hrát. Kdo z vás Jeltě kujllky nikdy nehrál, nechte vleho a bilte to zkusit. Zvláltě bychom to chtěli poradit vám v Jlholeském kraji. Tam prý kulilky hrajete nejméně ze vlech děti v ČSSR. paipravili svtrlana RADovA A KAREL SOUKUP

13 PROČ? :.~~ BĚHAT SE Ul dvacét let patl'í jaro pl'espolním Běhům Mladé fronty a Smeny. Loni pl'lvedla tato náborová akce, kterou pol'ádá svaxácká a pionýrská organizace a oba mládelnlcké deníky, na start pl'es 140 tisíc chlapců a děvěat. Pl'áll bychom sl, aby letolní ěíslo bylo jeltě větlí. Základní kola se letos konala ul koncem bl'ezna a zaěátkem dubna. Mohou se Jich z6ěastnit tl, co se narodili v roce 1965 a dl'íve. Nejkratli trať, na které se závodí, je 500 metrů pro chlapce a 300 m pro dívky. Takovou vzdálenost by jistě měl uběhnout kafdý Ikolik. Na startu Běhů Mladé fronty a Smeny stáli v minulosti mnozí pl'edni reprezentanti. V roce 1961 i nál nelleplí souwný vytrvalec, rekordman na 5 a 10 km a trojnásobný vitěz slavných Běchovic - Stanislav Hoffmann. "Ze zaldtku jsem nedoblhal jako prvnl. V clil jsem býval tak desdtý dvandctý. Ale pak jsem konelně v roce 1963 Běh Mladé fronty a Smeny vyhrdl. Mdm jehě doma schovaný diplom. Mysllm sl, že nejd4/ežltějj1 je vytrvat, nenechat se odradit prvnlínl neúspěchy." Kdybys měl svým nástupcům poradit, jak se na letolní roěník pfipravlt.,nejméně dvakrát týdně sl jlt zaběhat do lesa, do terénu. Ale nedělat z běhdnl pl'ml velkou vědu. Zkrátka běhat pro radost." Jak se na trénink oblékat?.,spn vic nel méně. Hlavně ' brzy zjara, kdy bývd jehě dost chladno." Na co dát pl'l tréninku pozor?.,na to, kam flapu, abych se ndho- DÁ VŠUDE dou nevrátil domů s výronem. A pak se také dfvat po psech. TI se jaksi s bělci nemaj' přillf rádi." A potom se koneěně blilí závod. Jak závodit?.,hlavně bez bázně. Snažit se neztratit kontakt s vedouci skupinou a potom před ci/em, když Jeftě zbudou slly, zaútočit." Větllnu lidi strali tak zvaný druhý dech..,kdo se pl'ed zdvodem pořádně rozběhá a rozcvlči, dá si několik rychlejfich úseků, nemusl mít strach. Obtlže ze za látku, II jak se "kd potile s chycenlm druhého dechu, moji zpravidla tl, co nastupuji na start bez rozcvllenl a také bez tréninku. - Takže honem do lesa!" (vit)

14 '- cn a: w ce * to je v úvodu najeho oddilového plánu, byl to i název nové zajimavé hry. Zablo to v naji slni revolučnich a pionýrských tradic. Prohliželi jsme sl fotografie z historie KSČ v nají obci. Pak každá družina dostala hliněnou kuličku. Co s nl1 Rozdrtili jsme ji a uvnitř byl svitek papiru se záhadným nápisem: JEDNěJTTE DVO KLUKLETKUL RÁNKlsHUO DROLMOU I Pl'elkrtnutá dvojka napověděla, že máme v každém slovu druhé pismeno pi'elkrtnout. A už Isme uháněli do kulturniho domu. Na stěně visel plakát: V T~TO MlsTNOSTI BYLA V ROCE 1921 ZALOŽENA MisTNI ORGANIZACE KSČ. JEJI ČLENO V~ SI NAPSALI NA DVEAE KAl DOU 21 PODMINEK KOMINTER NY. KDYŽ SE NA OPRÁVNěNOS TI NěKTER~ Z NICH SHODLI, SMAZALI JI. PO SCHVÁLENi VŠECH PODMiNEK ZALOŽILI ORGANIZACI. 14 EŠREV OHEJ ETEJUTICERAZ ŽYDK ANNAMUEN K.S. UKIN MOP O ETENATSOD UV ÁRPZ IŠLAD Prohliželi jsme sl mistnost, která se již ani zdaleka nepodobala té staré hospodě, která zde byla pl'ed 55 lety, a hledali jsme zpusob, jak rozlultlt záhadný nápis dole. Jirka uvažoval: Jdeme od minulosti k současnosti, zkusme zprávu pl'ečist odzadu dopl'edu. A skutečně, Ilo to snadnol Jana uměla zpaměti "A hrdý buďl' Soudružka vedouci nám hned poleptala dali[ cíl, aby to neslylela družina, která se již bližlla za námi. (Jděte k domu, kde bydlel S. K. Neumann.) Prohlédli jsme sl podrobně pamětnl desku, kolem které jsme již mnohokrát III. Pod jednim rohem vyčnival kousek kartónu. Byly na něm napsány dvě otázky: 1. Kdy žil S. K. Neumann v Bílovlcich1 2. Proč je jeho urna uložena v památnlku v Praze na Žižkově? Odpovědi jsme znali; S. K. Neumann žil v Bilovicich pl'ed prvnl světovou válkou. Druhá odpověď: protože byl jednim ze zakladatel u KSČ. Ale komu to máme I'lci? Poradila ' ~ I.'''"'0, H "." i. máme jot I I nám druhá strana kartonu. Byla na.i.a.''''' t.to,.a'., _ ~_~.;..~~~ ~ k hájovně na Polance. Tam nás če- Hned jsme se po dvojicích pustili kal soudruh Pech, kterého jsme do pátráni ve vjech přilehlých potkávali často a divili jsme se, uličk<ich. Brzy se ozval smluvený proč tak divně chodi. Dnes nám sám hvizd. Na dveřich čistirny byl pla- vyprávěl svuj pl'iběh: kát: ZDE BYL V R HOSTINEC, VE KTER~M SE JEŠTě V PRŮBě HU FRONTY SEŠLI KOMUNIST~ Z BILOVIC, ABY OBNOVILI MisTNI ORGANIZACI KSČ. Když jsme správně odpověděli na pl'edchozi otázky, dostali jsme od neznámého svazáka mapku, na které bylo označeno misto na okraji lesa. Když jsme tam dolil, poznali jsme soudruha Olejnička. Vyprávěl nám:.. Náš domek je támhfe na okraji obce. 28. dubna 1945 k nám přišel sovitský průzkumnfk. V celé obcl ješti byli nimečti fašisté. Já jsem věděl, fe na tomto mfsti jsou v bunkru ukryti němečtf vojáci. Zavedl jsem tam sovětskou priizkumnou hudku a se synem a se soudruhem Pechem jsme je doprovázeli. My jsme byli ozbrojeni jen klacky, ale se sovětskými roz vidčfky jsme se nebáli. Vnikli jsme do bunkru a jeho posádku jsme odzbrojili." Nel se pl'iblilila dalli družina, stačili jsme si prohlédnout zbytky bunkru, na dechno jsme se I'ádně vyptali a nakonec jsme dostali zase malou kartičku:.. Ozbrojil jsem se zbrani, kterou jsme sebrali nimeckým vojákům u bunkru v Melatlni, a šel jsem do tohoto lesa. Slyšel jsem, že zde mill fašisté vysllačku. Našel jsem JeJi stanovišti. Pfl jejfm zneškodňovánf po mně hodil jeden voják granát, který mě zasáhl do kolena. Doplazil jsem se s vypitlm všech sil do hájovny. Odtud mě občané odnesli v neckách na sovětské obvaziště, ale to jsem se dověděl af později, protože jsem omdlel. Nesli mě pl'es lávku, která byla vyhozena trhavinami a z obou bl'ehů se lámala prudce dolů do prostl'edka Feky. Při tom po nich pálili z vll na Polance nimečte vojáci. Jen dlky statečnosti spoluobčanů mě pak mohli ještě doktoři Rudé armády dát dohromady. Ale nohu mám umělou. Sem mě museli dovézt autem, abych vám to mohl povidět, jak to tehdy bylo... Počkali Isme zde na ostatní družiny, seděli u ohnlčku a povldali si o dallích komunistech z nají obce, ktel'l vyráběli prvnl traktory, zakládali JZD, stavěli továrny na Kubě I brigádnlčili na dech nových budovách, které u nás vyrostly po osvobozeni. Na dokončeni matel'ské Ikoly Isme s nimi pracovali i my.

15 HLEDAJI KAMARÁDY MILAN KARP/fEK, 8yllce 325, , II let, hraje zcfyodn' tenl., pimije daljl.porty, mcf mnoho konllld'í. LADISLAVA REIDLOvA, 4,7., Krupka, slcllllt. 575, 11 let, mcf yelml rddfl zyl1f1ta, modernl hudbu,.blrd znctmky, md rddq.port, letbu. P1dtele ze SeY8role.k.ho krflje. Z8YNfK JANAS, Vllóoyce 1094, Hulln, 13 let. Md rdd sport, F1, zyl1f1ta, ~odernl hudbu. LENKA CHRUDIMSKA, Ludylkoy 107, 15 let, rdda lte, kre.ii, poslouehd modernl hudbu,.blrd foto L. fafrdnkoy,. VLADIM/R MOMVEK, fyermoya 2, 8runtcfl, 11 let, ehlflpce od 7 do 12 let, který.blrd zndmky a pohledy. MARCELA tlhlova, Klfldnfl 1, Otey1end 1929, 14 let, hrflje na kytflru, mcf rddfl,l1rodu, zyl1f1ta,.blrd foto here6. KARU MAUNA, Hornl 8e~a.511, ehlflpee 11 let. Sblrd pohlednice, md rdd.p1lrodu, letbu, kr.. lenl. JARKA ZARU- 8ovA, CermdkoYfl 72,32014 Plzell,,. let,.blrd zndmky, md rddfl populdrnl hudbu, Kflrla ZleM. JARMILA KRHOTKOVA Doln18~0 463, 10 let,.blrd pohledy. farka WEISSMANNOvA, 8ruzoylce 72, p. Sedllltf, 12 let, diyicu z Prahy, 8rfltl.IIIYY nebo Kolie. S.IIrd pohledy, md rdda p11rodu, zem"'., hrfl}e nfl klliylr. PAVEL KONEČNt, OrlfWd 3, l. m, 10 let, hraje nfl citeru, ""rd zndmky, star' mince, pohledy, odznfi"y, plstu}e bltlny. LENKA CHLOCHOvA, U plyoyflru 2, JlhlflYfl, to let, rdda cylll (zcfyodl Y rrmnflstlce),.blrd obaly q zndm"y. RiCHARD 8EJfoVEC, Nerucloya 2, DRln 1,.blrd mdmky, fflta zyl1f1t, la.opl.y, zfl/lmllyostl o Srazllll. M6fe yymllfoyflt r4z",.blr"y. MICHALA LoosovA, Vdiloya 322, Kladno, 10 let,.blrd mdmlcy fl p0- hledy, rdda plllye. DufAN CHADIMA a VACLAV KAENČIL, OstrOY8C " fl '2, './et, "fi,,", rcfd"y, "ter' mg/i rcfdy pl1roclu,.bn}1 zndmlcy, za/lmcf Je modernl hudk, letbcr fl sport. KRESLI EVA FRŮŠKOV Á

16 o v, RUZOVE VITALlJ BlAN Kl prl!el jsem domů % prochbky, vyndal % kapsy krablěku s vatou a opatrni jl otevrel. Ve vati lefelo mallěké vajiěko - tak krehké na pohled, fe jsem se neodváfll vxit je do ruky hrubými prsty. Vyklopil jsem je % krablěky na dlaň. Vajiěko bylo prekrásné jako perla, protáhlého, podivuhodného, dokonalého tvaru. lesklá flvá perla olivové barvyl Barvy svěfich jivových listů. Be% jediné skvrny, be% nejmen!i teěky. Ve vajiěku doutnal malý flvot - nexnámý, tajemný, jeltě nepripravený prljit na svět. Prosvital tenkou krehkou skorápkou a chvěl se pod ni jako něco jemňounce růfového a teplého.. Žádnými barvami na světě by se nedalo vymalovat na papire nebo na plátni úfasné spojeni tich to barev. Na obrne se růfová smichá s olivovým a v%nlkne % toho Iplnavá skvrna. Zde je růlová a olivová jeden celek, ale jakýmsi kou%lem se neslévaji, existuji samy o sobě. Af prljde as, proměni se růfové v okl'idleného %pěvavého tvora a olivové se %tratl, ro%padne se po jeho naro%eni v prach. Na dlani ml Idelo slavlěi vajiěko. Měl jsem uf ve sbirce slavlěi vajiěka, ale jen ěokoládově %barvená. Teprve dnes se ml koneěně podal'1i0 najit pod kel'em v porostu jiv a kolatých olll hni%do s olivovými vejci. Bylo jich v hni%dě pit. Vnl jsem jen jedno, aby samiěka neopustila hni%do a aby vyvedla ětyl'l mládata. Vfdy!! mni staěilo jen Jedno vejce. Na pod%lm ponesu svou sbirku do mě.ta. MěstJti lidé málo pl'emýjleji o ptácich. Ať 1I prohlédnou takovou krásu. Tak pl'emýjlím a opatrně drfim na dlani olivové a rolové vajiěko. Volnou rukou vyndavám %e stolu skleniné trublěky, na jednom konci %úlené. Vybirám nejtenči % nich, podám sl mističku a ve%mu Jpendlik. Zbývá uf jen udělat do vajiěka malinkou dirku a vyfouknout je, vypultlt jeho ridký obsah na mlstiěku. Ale pak růfová %ml%i I Bude o jednoho slavlka méně. Pravda, v okoli vesnice, kde fljl, je slaviků mnoho. Kdyf nastaly dlouhé dny a teplé bilé noci, kdyf se v%duch naplnil jivovým pýrim, klokotali slavici celé noci. Věera jsem poslouchal oknem slaviěi %pěv po celý den. "Kdypak vlastně spil" udiveně se mě %eptal Sml rka, desetiletý chlapec %e sousedstvi. A kdyf mě veěer o samotě prepadl stesk a já usedl na %áprafi - nkourit si, ro%/imat, najit uklidněni -jak ti slavici klokotali, jak %pivalil Vldim, fe ke mně pricháxi I Smlrka. Ani on nemůfe spát, nevi, kam by Jel. No, ať sedl, myslim sl, vfdyť mi neruji. Sedime, premýllíme kafdý pro sebe. Také slavici zpivaji pro sebe. Vtom projel sluchem ostrý krik chl'ástala. "Grrras - grrrasl Grrras-grrrasl" tuli se chrástal a skripe v mlze na vlhké louce. "lalol lalol Pjok, pjok, pjokl" lehce jako flétny notuji v kl'ovi slavlci. "lalol" "Grrrasl Grrrasl" Tak se spolu dlouho a neúnavně hádaji a my se Smlrkou napjati posloucháme. Nejprve se tl zdá, fe vjlchnl slavici zpivaji stejně a fe lim skl'ipáni chrástala hrozni vadi. Ale stači se jen trochu zaposlouchat a vida - chl'ástal sl vede svou a slavíci sl také zpivají po 16 NAKRESLIL JI'H SVOBODA

17 SVOBODA - A~

18 , svém. Hned společně, hned kafdý zvlálť. Jako růžové a olivové ve vajíčku. Slavičí písně jsou také různé. Jeden zpívá docela blízko od nás za cestou na mýtince, ve vlhkém listnatém lese. Má slabý a vysoký hlas. Některé tóny mu vycházejí trochu pronikavě. Někdy mu dokonce pl'eskakuje hlas; je zl'ejmě jeně docela mladý. Druhý má hlas niuí a silnějn, jeho písně jsou dem. Nasazuje s jistotou obtížné nízké tóny a ve výlkách mu hlas nepl'eskakuje. Hnízdí kousek dále, pod vrlkem. Ale zdá se, že zpívá také tady, na mýtince. Dobrý zpěvák I Ale kdy! spustil tl'etí - srdce usedalol Co na tom, že je od nás ze vlech nejdál - pl'es pole, v porostu jíva ollí. Kafdý tón jeho písně je zl'etelně slylet. Jeho plný mohutný hvizd lehce pl'ehluluje nucené vrzání chřástala. Je to pěvec! Ty úchvatné klokotavé trylkyl A jak směle pl'echází od tklivých, duli rozechvívajících hlubokých tónů k závratné koloratul'el Utichl v hlubokých tónech a v tom - fíjulit - hvízdl poslední kudrlinku a zmlkl... To je chlapík, co?" nadleně se ptám Smirky... Žádný zázrak I" naoko pohrdavě I'íká Smirka. Ale i on je spokojen. Probral jsem se z myli enek. Na dlani mám olivové vajíčko. Ne, nebudu je vyfukovati Je v něm mládě na!eho znamenitého pěvce. A kdo ví, zda se v téhle tenké skol'ápce netají takový zázračný dar písní? Odnesu vajíčko zpět do hnízda, pod kel' porostu. V porostu slylím Smirkův kl'ik a jasný hlásek jeho malé sestl'ičky. A skl'ípavý nepl'íjemný hlas ptáka. Ženu se o pl'ekot ki'ovím a roltím. Ale pl'išel jsem pozdě...koukej, jak jsem se do ní strefili" křičí na mne Smirka... Zrovna do čelal" Jeho sestřička se směje a Ipinavými prsty si po růžové tvál'i rozmazává maličký žloutek. Známé hnízdo pod kei'em je vybráno a zničeno... Smirko, Smirkol" povídám smutně... Cos to udělali Vidyť je to hnízdo právě toho slavíka, kterého jsme včera večer poslouchali.".. Kdepakl" vesele odpovídá Smirka. "To je tamhletoho ptáka, co skl'ípá v křovíl" Šedý ptáček poskakuje nedaleko z větvičky na větvičku, pot!'ásá ocáskem a skl'ípe a ski'ípe. Jak by mohl Smirka vědět, že proslavený slavík -.. Mistr zpěvu dokonalý" - ve strachu o své hnízdo nal'íká nepl'íjemným, skl'ípavým hlasem? A co mohlo Smirkovi zabránit, aby nezničil hnízdo tohoto nevzhledného ptáčka, když v!echny děti v okolí - a jen tak mimochodem, naskytne.1i se příleiitost, - ničí vlechna ptačí hnízda, na která pl'ijdou? Víckrát jsme se Smirkou ndeho znamenitého pěvce neslyšeli. Opustil navždy k řoví. Olivové vajíčko jsem vyfoukl. Nikdy se z něho nenarodí okl'ídlené stvol'ení se zázračným darem písní. Růžové přestalo existovat, ale olivové se nerozpadlo v prach. O to jsem se postaral tím, že jsem vajíčko umístil do své sbírky. Teď pl'emýšlím: nepovezu sbírku do města, dám ji do vesnické školy, do té, kam, chodí Smlrka se svými kamarády. Možná, že aspoň slavlči hnízda přestanou ničiti AOLIVOVE 17

19 Za zády TYGR Jiří Felix "Tak kde to máte prasklý?" "Pojďte, ukážu vám to," Oletl'ovatel Ruda udal rukou směr, svál'eč Olda se chopil voziku s kyslíkovým pl'lstrojem - a III. "Pl'lltě, až mě sem pozvete, dejte jim napit kolinské vody, ať tak ne.pá chnou!" I'ekl Olda, když pl'ichbeli k pavll6nu lelem. "Buď jim dáme kolinskou, nebo pod ně desteleme matel'ídoulku," odpověděl Ruda. po "Prima!" zasmál se Olda. A pl'lhližel, jak opat. rovnik zahánl tygra z jeho klece do sousednl. Pak sl tam vlezl, rozhlédl se, nehroz:i 1I odněkud nebezpečl, od kysllkového pl'lstroje na chodbě sl natáhl hadičku, zapálil hol'ák a plamenem nahl'ál polkozené ml'lže, aby je kladivem snb narovnal. Když se mu zdálo, že už je to dobré, vyňal z pl'lručnl bralny svál'eci drát, znovu zapálil hol'ák, nasadil sl tmavé brýle a začal svál'et. Pojednou uslylel kl'ik. Jakási panl, clzl panl, stoji venku pl'ed kleci, poplaleně plácá kabel kou, oči vytl'eltěné, ukazuje k dvll'kám sousedni klece a vykl'lkuje něco Jako kuká.. kuká. Olda popuzeně pohodí hlavou: Copak jsem Já nějaká kukačka? "Nechte si to, ano! Vynechte mě! Mám práci I Anebo si kukejte af do aleluja, když se vám chce," " Kuká.. Kuká. Kuká... doléhá k němu pl'es syčeni hol'áku. A je to tak naléhavé, tak se stra chujlci o jeho osud, že to Oldovi pl'ece jen nedá. Sejme ochranné brýle, aby se podival, co nebo kdo tady kuká, otočl hlavu doleva a úlekem hekne. A zároveň vdechne tolik vzduchu do sebe, že se rozkalle. Sotva deset centimetrů od jeho hlavy tyči se majestátnl hrozivá hlava tygra. S tesáky jako hl'eby. jeden kafdý by stačil prokousnout hrdlo. NAKRESLIL B. KONEČNÝ Tak to je můj konec. Amen. A spll mechanicky, pudově, než vědomě namil'li horák proti tlamě tygra. "Frrrk! Frrrrkl"!elma se ohně tak polekala, že jako tryskáč zajela zadkem otevl'enýml dvl 1'. ky zpátky do vedlejli klece. Svál'eč skokem ke dvll'kům. Zabouchne je k sobě. A JIve, Jako by ho tygr už držel za nohu. "Pom6666c1 Pom666666cccl" Než bys udělal kl, byl tu Ruda. "Co je? Co se vám děje?" "Nechal Jste otevl'ené dvel'el" zal'val na něho Olda. "A tygr se na mě vrhl Nebýt támhle té bábrlinky, byl by se mnou konec," "já že nechal otevl'ené dvel'e?" ohrazoval se Ruda. "HloupostI Určitě jsem je zavl'el. Vím to betonově." Pár vtel'in pl'emýllel, Jestli náhodou pl'ece jen neopomněl dvll'ka zaklapnout, načež se mu rozjasnilo. Tlm vlc se na Oldu rozezlil: "To vyl Vyl jak jste bulll kladivem do ml'ižl, záklopka se vyvlékla a... Amur je děsně zvěda vej lel se podivat, co to děláte... "Sakra I" zaklel svál'eč Olda. Očima jeltě roz lil'enýma.se dlval na Rudu, vážil, jestli je jeho vysvětleni pravdivé, nebo aspoň pravděpodobné. Asi je. "Sáhněte ml na ruce, jak se mi klepou. já se teď bojlm vlc, než když na mě ten tygr cenil zuby." "Amur je hodňounkej tygr. Nic by vám neudě lal. Pl'llel jenom zkontrolovat, jestli mu jeho byt zleplujete nebo zhorlujete." "U takového majitele bytu jsem v životě nesvál'el. A už taky nebudu. Nlkdyl A nikam nechoďte! Zůstaňte tu se mnou a hlidejte měl... II

20 To si zjistíme, co jsi zač a jaké máš úmysly!!

21 Plukovníku, ten chlap prý ví, jak získat superpevné vlákno.... dny ubíhají... to čekání je nesnesitelné... co se mnou udělají... Konečně se omyl vysvětlí I

22 JAK BYLA PANí UČITELKA LAŇ A BUŠILA KOPÝTKY ap-ťap... " -T "Klap-klap." To nauistí nebyly kapky deltl, ale zvuky lesa a lesni zvěre. Protofe já sl nedovedu pl'edstavlt, co bychom jeltě bez zkulenosti s útěkem dllall, kdyby hned tu prvni noc zaulo prlet. "Zhasime oheň?" zeptal se Alel, který mil prvni hudku a zaváhal s hromádkou klaciků, které uf málem pl'lhodll na skomírajici plameny. Prvni hlidka vybyla na Alele, druhá na Čendu a tl'eti na Mirka. Čtvrtý v pol'adi Jsem byl já a Mirek I'ekl: "Oheň by se měl prlkrmovat. Padne rosa a poránu bude zima. Napl'ed Já a potom Bol'ik bychom asi pol'ádně drkotali zubama." "Hm," pl'l kývl Alel a oddilil z hromádky, kterou drfel v náruěi, slabou tl'etlnku a hodil jl do ohni. "Tak Jo a Jestli, kluci, chcete. tak bilte spát, jehkof mni uf ětvrt hodiny běfi hudka." Jak se Alel podival na hodinky, tak já se podival na Bohoulka. Bohoulek byl na tom co do vybaveni pl'lbhfně stejni Jako Čenda. Taky sl s sebou nic nevzal. Ovlem pyfamo, které Jsem vláčel já, taky nebylo k nlěemu. I kdyf to pyfamo bylo flanelové, tedy dost tlusté, jenfe Jeltě tlustlf a plchlavljlí jsou smrkové vltve. Jsou tak tlusté, protofe jich je moc, a tak pichlavé, fe se vyrovnaji Ipendllkům. A vůbec se zjistilo, fe jsme se vllchni, snad kromě Mirka, na cestu vypravili velmi nedostateěnl vybaveni. Alel sl sice s sebou vzal Tajuplný t.. ostrov, jak tvrdli, fe sl vezme, kdyf jsme cestu jelti plánovali, ale navíc taky vinec bul'tiků, cof zatajil, ale teď uf bul'ty nemil, protofe jsme je všichni snidll a Tajuplným ostrovem se pl'lkrýt nemohl. Zato Mirek mil pél'ový spacák a pl'enosný val'lě. Na lih. Lih nastisti Mirek nemil, takfe jsem se mohl smát. Elusy se u nás nally celkem tl'l. Jede, Jak jsem hodnotil nale zásoby, tak uf zitra do tich elusů nebude co dát. Protofe jsme teď u ohni udilali uj, co! byl opit Mlrkllv pl'ispěvek, dojedli Alelův chleba a Bohoulek se tvuii, jako!e do rána stejně nevydrfi a uml'e na zemi a na rosu, a I kdy! se tak tvál'li, tak se pl'esto cpal chlebem a bohatě ho zapijel ujem, fe bychom si spil mohli myslet,!e se nale rukojmi zásobuje na konec světa. "Dobl'e." I'ekl Mirek, "Jdeme spát." Zl'ejmě se domnival,!e teď, co se ukázalo,!e má lepli zásoby nef Já, sl mll!e dovolit mluvit prvni. A Jak jsme III spát, tak Alel pro vlechny pl'ipady udilal na Bohoulka: "Bafl" NeJ.pil proto, aby si nu zajatec uvidomll, fe se mu v noci bude tuko utikat. Jen!e Bohoulek spll vypadal, fe neuteěe, nýbrf!e ho spil odveze

23 sanitka. A sotva jsem si leh', tak jsem okamžitě usnul, i když jsem to nepi'edpokládal, protože Isem si myslel, fe když jsem %vyklý spíl na postel, tak fe na tom tlustým a pichlavým jehliči vůbec ne%amhoui'lm oka. Ale %amhoui'iljsem, sotva jsem se polofil, a %dál se mi sen. V tom snu jsem byl lev, král poultě, a odehrávalo se to někde na Sahai'e. V jednom kuse jsem!'val a na Sahai'e bylo strallivé horko. Taky tam byly jeltě jiný %víi'ata, Alel byl myslím hroch a Mirek docela určitě lakal. Col je, podle mě, dost nebezpečný a %ákel'ný %vii'e. Taky sl pamatuju, fe Čenda v tom snu vůbec nebyl, zato Bohoulek byl myl. A jeltě v tom snu byli rodiče, hlavně táta, který měl na krku soudcovskou pílťalku a pol'ád si myslel, že jde o fotbal mezi divokou %věl'l, a %a žádnou cenu sl nedal vysvětlit, fe o fotbal vůbec nejde. Poi'ád jen plskal auty a fauly, jenfe nikdo ho neposlouchal a tak byl logicky ndtvaný a pl'edevllm na mne, protože v tom mém snu měl %vláně na lva spadeno. "Lva vylučuji na tl'i minuty," slylel jsem %I'etelně vyhrožovat tátu. Což je samozi'ejmě nesmysl, protože ve fotbale se nevylučuje na tl'i minuty, natolik pravidla znám, Jenfe sen, ten si nedá poroučet. Tak jsem se na tl'i minuty musel odplížit % oázy do plsku a tam jsem žíznil, zatímco lakal se spokojeně s tátou domlouval, co vlechno se udělá, jaký pokyny se vydají myli a najednou Bohoulek vykl'ikl: "To si vypijete, támhle se bhfl paní učitelka." A panl učitelka se skutečně blífila, jenfe vypadala docela jinak, jako plavná laň, a bulila kopýtky do písku a já dostal strach, že mě zahhdne, jak ty ti'i minuty pykám v pouliti mimo oázu, ale naněsti se panl učitelka u nás vlech vůbec ne%astavila, nýbrž sl klusala stále vpi'ed a bylo na ní vidět, že nás ani nevnímá, ani tátu, lva, lakala nebo dokonce myl, což mě upi'lmně pl'ekvapilo. "Bude ti'eba svolat velkou radu pouně," %asyčel %klamaně lakal, když panl učitelka %ml%ela jako fata morgána, "ta nechť ro%hodne." A táta odpískal daln faul, jenže tentokrát jezevci a ten byl %atraceně podobný nalemu Ikolníkovi, ' panu Vinlovi, co máme vlichni pl'ed ním úctu, protože pan Vinl se nebojl nejen paní učitelky, ale dokonce i ndeho i'editele. "O čem by velká rada pouně měla ro%hodovat?" ro%čiloval jsem se na Mirka, když tni uplynuly ty tl'i minuty trestu, "já nevidlm žádný důvod." Ale lakal mě napadl, že důvod existuje, a to pádný, protože já jsem prý lev spíl do cirkusu a ne král pouně, což se o mně vleobecně ví. A Mirek se mi vysmíval stejným smíchem, jaký jsem %nal už od Bohoulka, když do mne ta starlí panl v kupé lila čajovou tresť. "Nel" %volal jsem proto l'evem lva a táta %apískal na pilťalku a l'ekl: "Že tě opět vyloučím na ti'i minutyl To jsme se 5 mámou dočkali I" A máma hladila po hlavě myl a I'lkala: "Ten dopis na rozloučenou jsem pod solničkou ndla. Ndtěstí vlm, jak jsi to myslel, a proto se na tebe ne%lobím." A myl pískla: "To si vlechno vypijel, jen počkej %ejtra, až ti ui'ežu ulil" Nesmysl, samozl'ejmě, že nesmysl. Jen ve snu může si troufnout myl, že ui'ízne králi poultě uli. Ale takový jsou už sny. Nesmyslný. A já se probudil, jelikož mi někdo huhlal do obličeje: "Vstávej." A když jsem otevl'el oči, tak jsem viděl, že to na mne huláká lakal. Totiž Mirek. "Vstávej, Bol'íku, objevili jsme tu hrad a ten hrad se jmenuje Hdták." Tak jsem vstal. Tak tedy vzhůru na Hdták. 22

24 : Kondor velký je obyvatelem vy sokohorských pohol'i Jilni Ameriky, pi'edevjím And. Tady auto kroulí al ve výli I m nad mo i'em. Je výborný letec, který vyulf. : vá v%dulných proudů a tak mnohdy bez jediného mávnutr ki'ídel pi'e. konává mnohakilometrové vzdá lenosti. Ro%pěti jeho ki'ídel pi'esa. hule u starých ptáků a! 3 m a pili : váze 11 kg Je největlim dravcem na světě. Mohutně vyvinutým %0 bákem snadno trhá kusy kůle, svalstva i silných Ilach % uhynulých zvii'at. Kondor Je totif pi'eváfně mrchofroutem, který vyhledává : zdechliny, pi'edevllm různých vět IIch savců, jako jsou napi'íklad lamy. Na mrtvé %vfi'e se obvykle slétne několik kondorů % Ilrokého okolí. : Někdy %aletuji jedinci a! na moi'ské pobl'eli, kde pi'i odlivu pátraji po vyvrlených %bytcich mrl!n. Jen v době nedostatku, kdy má dravec notný hlad, odváli se na mládě : ~':'~ ~:~r s~i:;!~ ~:~~~~Ié b~~~~: Kondor velký Je často v románech vyobrazen pi'i únosu ditěte, ale to paticí mezi báchorky. Kondor nemůle v pai'átech nosit koi'ist, má krátké prsty a také tupé, krátké drápy, které nezasekne do koi'istl. : Kondoi'i flji nejčastěji v párech. Hní%do si obvykle nebuduji, jen si vyhledávají vhodný výstupek na vysoké skalní stěně, kde samice snese ce na holý podklad jedno nebo dvě bná vejce. Mlád'ata se lihnou za 55 af65 J: dni se%eni. Mladi %ůstávali na hni%dě a! pi'es sto dnů, kdy jsou teprve ~ schopna letu. Po celou dobu jim rodiče pi'lnáleji potravu. vývoj mla 'I. : dých kondorů trvá poměrně dlouho, teprve ve stui sedmi roků jsou O ptáci plně vybarveni a dospělí. O Kondor velký, Jako vllchnl dravci, je rok od roku v%ácnějli a %asloufí N naprosté ochrany. V %ajetr fiji kondoi'i mnoho let a někdy se tu I roz >< : mnolf. V prafské %00 lije pár uf plně vybarvených ptáků pi'es dvacet let. :; ZOO Praha paticí také k jedněm % mála zoo, kde se uf podal'1i0 od ~ chovat mládě kondora velkého....:...

25 ,IIE ZUZANA I,OROVÁ KRESLI HILOI NESVADBA Potůček omýval velrybě velké břicho a Čajda se zeptal: "Kde ses tady vzala?" Ale velryba jenom klapala naprázdno velikánskou tlamou. Vejr Brejlička i'ekl: "Musíme něco vymyslet." Ježek Cyril se pi'ihlásil o slovo a i'ekl: "Když nanosíme kamení, větve,!li!lky, hlínu a vjechno možný a uděláme pi'ehradu, bude mít vody dostl" A v!lechna zvíi'átka, brou"i a ptáci začali sná!íet kameny, kamínky, klacíky, kusy mechu, listí, trávu a zase kamínky a kameny, ze!ii roka 'z daleka se sběhly vlechny žáby a utěsňovaly hráz a hráz se zvedala, až z toho byla pi'ehrada, a taky voda stoupala a stoupala, až velrybě koukal jenom hi'bet. Když už byla přehrada vysoká tak, že se voda začala vylévat na cestu a velrybu nebylo vidět, udělala velryba mohutný vodotrysk, vystrčila hlavu a I'ekla: "VJem vám mockrát děkuju. Zachránili jste mi život." V!lichni byli unavení a umazaní a ani nezpozorovali, že sluníčko zalézá za kopec. Volali a ki'lčeli "Slával SIával" a vevei'ice i'ekla: "To bude krása. Uděláme si tady jeně kolem park a velryba nám bude dělat vodotrysky." Velryba zase vystrčila hlavu a i'ekla: "Moc mě to mrzí, ale já musím plavat do mol'e. Tady bych se nemohla ani hnout. Jděte, prosím, vjichni kus dál." A vlichni si vylezli na svah a velryba plácla ocasem do vody, udělala se obrovská vlna, protrhla pl'ehradu a velryba na té vlně odplula k mol'i. «( Vejr Brejlička bručel: "Takový práce to dalo a teď je vjechno pryč." Majda se držela Čajdy za ruku a oba měli svatební!latičky potrhané a umazané. Ježek Cyril jim I'ekl: "Tak nám velryba odložila svatbu, viďte?" Vejr Brejlička i'ekl: "Svatba Čaj dy 5 Hajdou se odkládá na ziti'ekl" Čajda i'ekl Brej li čkovi : "JeJtě že se ta svatba odložila. Já jsem dočista zapomněl pozvat brabčáka Pepka, pavoučka Frantu a Zlatou mujku." Vejr Brejlička se zamyslel a pak zavolal brabčáka FerdouJe a I'ekl mu: "FerdouJI, pojlete brabči pojtou telegram Pepko vl, pavoučkovi Frantovi a Zlaté mušce, ať hned pi'ijedou na Čajdovu svatbu." A brabčák FerdouJ kývl a odfrčel. Majda se zeptala vejra Brejličky : "Co to je brabčí polta?" A vejr Brejlička se usmát' a i'ekl: "To jeden brabec pi'i1etí k druhýmu brabci a i'ekne mu, co má I'let ti'etímu brabci a ten to letí i'íct čtvrtýmu a ten pátýmu, až se to nakonec dozví ten, co se to má dozvědět." A Majda se zasmála: "Tak proto 51 brabci poi'ád povídaj a litaj sem a tam." A pak se podívala na své umazané a potrhané latičky a řekla: "Honem, Čajdo, musíme rychle ke krejčímu I"

26 Naši dědečkové a babičky měli proti nám jednu velkou výhodu. Nejenže žili v době, kdy bylo na ulidch měst i vesnic méně hluku, ale mohli s radostí dýchat čistší vzduch. Ptáte se proč? V krásné krajině kolem nás trčí směrem k nebi stovky komínů. Kouř z nich dopadá na krajinu ještě desítky kilometrů daleko. Zamořuje pole, ovocné sady, vesnice i města. Denně padá na okolí mnoho kilogramů neviditelného popflku, jemně rozprášeného větrem. Tisíce aut znečišťuje města výfuky. Chodci vdechuji jedovaté benzinové výpary. A čistý vzdušný obal kolem Země, plný zdravého kyslíku, pohlcuje tyto nečistoty stále méně a méně ochotně. - Příroda se brání tak, jak již po staletf. Snaží se nedýchatelný vzduch "proměnit" na dýchatelný, zdravý a čistý. Toto kouzlo se děje denně a největšími pomocníky jsou lesy a voda. V lesích je ukryto nevyčerpatelné množství kyslíku, stromy a jejich listí dýchají opačně nežil člověk, vydechují kyslík! Podobně oceán dýchá zvláštním způsobem, proměňuje nezdravé ovzduší v čistou zásobárnu kyslíku. Jenomže zatímco lesů ani vody nepřibývá, aut a továren je stále víc. Ale kolik kyslfku dnes vydechne Tichý oceán? Stačí to j~ště? Šest let se plavili japonští výzkumníci po Tichém oceáně. Každý den odebírali vzorky vzduchu nad hladinou i pod vodou. Potom v laboratořích na Tokijské univerzitě řekli: Oceán už nestačí pohlcovat nezdravé plyny! Ještě tak v okolí rovníku a u břehů Jižní Ameriky. Ale v severních oblastech a zejména nad rozsáhlými vodami daleko od břehů se stařeček oceán "zadýchá" nejvíce. A to nemluvíme o oblastech, kde voda vůbec není! Člověk se brání, jak může. Ale jsou lidé, kteří kácejí stromy staré 20 i více let. Stavějí komíny tam, kde se léčí nemocní. Vypouštějí do řek chemické odpady a hubí ryby. Ve světě jsou města, kde najdete na ulici kyslíkové přístroje na pomoc omdlelým chodcům. Jako houby po dešti rostou ústavy, kde vědci pátrají po záchraně. Měli bychom jim pomoci alespoň tím, čím můžeme: chránit zeleň kolem nás! PODLE sovhsdho ČASOPISU VOKRUG SVl!TA

27

28 ~redakční ponožky v#val ZlZ y Sántošky MOJE MIL~ KAMARÁDKY A KAMARÁDI, vllmll Iste sl. ně~eho nového? desát. Ale co dokáfetel To vlech Ne? Tak lá vám to proxradim. no ukazule, fe nexálefi na ve Napsala nám Renáta Kornasová IIkostl, ale na vytrvalosti, vi"l, x Havil'ova. Ohnl~ek se li libl na,,:xtahu ke svému městu, a má ho ráda, ale mrzl li, fe vesnici, Ikole, republice. Kdy vfdycky napilu moll mm kama bychom tak mohli navrllt vle rádi a kamarádky a ne naopak. chen vál sběr na jednu hroma Že děvbta a feny majl pl'ed. dul Umlte sl to vůbec pl'edsta nost, ulili se o tom ve Ikole. vit, Jaká by to byla hora? My ne. Renáto, mál plnou pravdu a lak Nebo dát dohromady vlechny vldil, hned Jsem svou chybu stromky, které vysázlte. To by napravila. Nějak ml to ullo, byla rezervace, skoro prales. to vil, kafdý Je chybujicf. Dou Tuhle jsme sl povldall, fe jeden fám, moje milé kamarádky, fe má slabé sily, ale kdyf se vllchnl ml to prominete a nebudete sl spojlte, v%nlkne veliké dflo. myslit, fe sl vás váfim méně Zaslouflte sl za ně jednllku nef kluků. Tlustllka s Puprnkem s hvě%dllkoul tu dělaji smutné obllleje, a tak My se chceme taky pochlubit. se omlouvám I za ně. Vite, co mám~ my flfaly nyni Musrm vám I'ret, fe sl vás vlech na jal'e práce? Země leká, af JI moc a moc povafujeme. Kdyf nakypl'ime, aby mohlo k sem in listujeme novým Ohnllkem, kům a kol'inkům jarnl slunce vfdycky tam najdeme vale zá a vláha. I my máme své povln vazky k XV. sjezdu KSČ. Af nostl. Jestllfe %odpovidáme %a se nám hlava toll % těch tlsiců krásný park na Kampě, tak to kllogramíl papiru, Irotu, x těch musi být někde vidět. Dali byste stovek vysázených strom k"", lé nám taky jednllku s hvěxdll ~Ivých bylin. A pak fe jste mall. koul Cofpak o to, proti dospělým jste mall - metr tl'lcet, metr pa Ahoj I Žffala Simo.ka a spol - Peplku, jaké naplleme I ve slově slimák? - Proslm, tvrdé, slimák je pl'rbuxný s hlemýfděm... Vklav Fojt, HavllekOv Brod ROZTRŽiTÝ PÁN SE VRAcl Z Jl. DELNIHO VOZU A NEM OŽE NAJIT SV~ MlsTO. - NEVITE ASPOIII ČISLO VAGÓ. NU? PTÁ SE PROVODČf. - NE,.VIM, ALE VIM DOCELA URČIT~ ŽE Z OKNA BYL VÝHLED NA VELK~ JEZERO... Vira MUlilovi, Okrouhlice V cesto'lnl kanceldfl InformujI zdkaz nrka: - K mo!'1 mdme volný termln uf Jen na prosinec... - Proslm vds, u'luomte sl, fe Jd Jsem rekreant a ne ledoborecl Vira MUlilovi, Okrouhlice - Jak se jmenuj! jednotlivé členy při odč!tán!? zkouš! soudružka učitelka. - Menšenec, menšitel a... váhá Pep!k. - No, vzpome/l si třeba na dělen!: dělenec, dělitel a podfll - Menšenec, menšitel a Menš!k, jásá Pep!k. Jura Dolelal, Praha. V KOSMICKéM vf KU: - BYL JEDNOU JEDEN KOSMOUNAUT A TEN MfL TAl RAKETY. NEJvfTŠI SE JMENOVALA... ČTE MALéMU SYNOVI. MATKA POHÁDKU SVéMU Frant. Halouzka, Bf.. t... -=::::::. -1

29 V jedn' pralsk' ulici leli pani u chodnfku. Lid' se sebihnou a chtijf Ji pomáhat. - Ale nechte mne, nic ml nenf, drlfm tu manlelovl mfsto na zaparkováni... Jaro.lav Kratochvll, Plzell - Jaká známe plemena psu, Jiřinko? - Čistokrevná a špinavokrcvná... Zuzana Ellasova, Brno 00 prodejny vblhne udýchaná lena a ul ve dveffch volá: - Prosfm vás, dejte ml jednu past na myli, ale rychle. chci chytit autobus' - Promiňte, ale tak velk' nevedeme... Milan KaJpar. Kr". PoPIli U VelfJlell %Vonl telefon. Vezme Jej panl. - le pon Ve/flek domo? - Nenl pro.lml - Nepa.,ldeJte. Jlltl JeJtf.pf, Ponf pf/kryje ruleou.iuchdtko o.,ydllenf vo/cf: Jo.. f cho.,ej... on tf vidl... MlrOllav Urubek.!:tltni n. VI. ZA Mbfc PO POLOLETNfM VYSVi!OČENf SE PTÁ OTEC TONIKA: - TAK KOY CHCE~ OPRAVIT TU TROJKU Z MATEMATIKY? - ALE,.TATI, VŽOYŤ JE TO 1lAEONI LISTINA... JI'lna Rlchterov," P'erov - Máte nijaký prostfedek proti - Ano. Pfejete sl hol - Jisti. Ale bud'te tak laskavá a plkni ml ho zabalte, Je to dáre~ek... Eva Jenlov," Zlat' Hory - vl~, KOO JE NEJLEP~( CHO- OEC? -lll - SM(CH, TEN d pal ZKOU- ~ENI RYCHLE paejoe... Leol Luzar, Kaplice Ova kluci pflldou do ordinace: - Pane doktore, prosfm vás, vytrhnite ten zub, ale bez Injekce, my moc pospfcháme. - Ty Jsi ale hrdina. Tak který bolfl - Jirko, ukaf ten zub, obrátil.e mladý hrdina na bratra. Mllol Banel, Vy.ok' Mýto

30 e ZE ~KOLNfcH SE~ITŮ: : MÁS MOJ DíK NemClfeme ve tl'idi!í otevl'it okna, neboť by nás to narulovalo. Na nám~stf Je ve~er klid, af tu a tam pl'eletf ptáěek nebo letadlo. Pfed Ikolou se rozprostirá zlatý déjt. Jak le spravuje kolo: A pak do toho dáme tl'i pumpy pumpl~kou... Na diru pfllepfme záplatu a na záplatu lehli~ku... Eya A.ho' kov," P,aha Paní poslala dcerku s lístkem do obchodu. Na lístku stálo: - Dnes nechci mléko. Když říl<ám dnes, myslím tím zítra, protože to vlastně včera... píšu Jana a. Ivana H,.alovy, Humpolec Hudba Zd...,. aarut" m'. T.xt Jaro""" Mach." Zpf.,' Illf HromU"a Mlr V oku tv4 m se skrývá, mlr, pokud vlm. se vlldn' dlvd. vl. fe I kdyf plrt jak jlnl mdj. miň jl zatlnáj. MdJ milj dlk, fe nejsi rvd~ a vá/e~nlk co znd jen pld~ fe mdj svou ~ert a fe nejsi rek. co md jen plst a Jiné se Jek, fe mdf svou čert a to je tvd zbraň. fe vll. pro~ plst jsou prrty a djaň., fe vll. pro~ se slza radl. pro~,. kdyf mlr vaku tv'm s. skrývá, mlr, pokud vlm, se vlldn' dlvd. vl. fe I kdyf p'rtl mdvnout smll. rdd s nim pozdravil. ZROZENí MUŽE Hudba ZdenU Ma,at T.xt V'atlimf, Poltu'''a Zpl." Ka,eI ť!e,noch Kdy! se dft. narodl. mdma ptd se: Co t' ~ekd. chlap~e moj. kdo to vll Kolik sno a trdpenl. kolik lásek. kolik p'ekáfek tl f/vot portavll Jaký budej, af tl jednou bude dvacetl BudeJ um't vldycky ptimou certou Jltl BudeJ hodni nacházet a ztrácet. ládn' trápeni t' nesml odradit Od toho Jsi muf. abys nebdi se rtlní} a nelel oklikou. I kdyl.nadn'jjlch cert je v/c. NebudeJ"" sám. pak se nemusil bát Jft na certu velikou s hledlm odkrytým. slunci vst1lc... Co t' bouli. chlap~e moj. JeJtl čekdl Kolik kolen od'ených. kolik ran... Tohle plece mufe nikdy nepoleká. Ot" slzy. rtlsknl rty a rychle vrtaňl Mu.1I vid't mnohem d'lv. čim f/vot hýti. nebude t' hýčkat. I kdyf má ti rád. I kdyl zrezav/ tl. brachu. prvnl chmýti. mufem rtanej se. ol nebudej.e bát... Letolni festlval politické pisni Sokolov 76 se zna~ni!í od pfedcházejicich ro~nfkcl. Pl'edevlim - byl výrazně mezlnárodni. Vystoupili na nim zpivácl a skupiny z Chile a Argentiny, abychom nejdl'ive Jmenovali ty nejvzdáleni!íjlf úbstniky, ale I Portugalska, Irska, Itecka, Sovětského svazu, Kuby a dallich zemi. Mezlnárodnf solidarita nebyla v Sokolově Jen heslem, ale skutelnosti. A za druhé - pfiprava naflch InterpretCl byla dlouhodob~ vedena ústl'ednim ltábem festivalu, lim I le výraozni zlepllla kvalita pl'ednesených textcl. Obi uvedené skutelnostl a nezměrná obitavolt dech organlzátorcl (zejména mfstnfch), to vle pflsp6lo k velkému ú.pichu letolnfho festivalu, z něhol uvel'eji\ujeme dvi!í pfsnllky.

31 e.. e ~ 4 TAJENKA. e '" 1 3 'to 5 I " l- I. --i,. SPOJEN É ROHÁČ KY... I -... NEJVy f HORA ČEsKéHO STAEDOHOIU 1. Alm.kých Tajenka 2. Ukuovacf zájmeno 6. Hnidá barviva 3. Sloni zub 7. Sonda 4. Mládi domácfho a. Kohouti.Iablka zvll'ete 9. Spojka D"JlO!."W :D"U.{d.L P'no,,4 zvou d'my k po.,..nl. al. nijak.1 j. poplatil. Dajta vlachno do pondku a vraťta d'my tam. kam patfl. Pozn'lta to podle IatA. (IH-'~ - '" - LlI -,a -t:) - S8 - EV :,ua,.ds) VJudybylové byli vybrcfnl mezi pionýry, lete1l Jeli vltat na ruzyň.ké let/ft' zahranllnf de 'e,ace a hosty XV.,Jezdu KSČ. Na obrcfzku Je odbavovacf budova nového Ietlftl, leterou rolnl flrojdou vice nef ltyll milióny cmujfcfch.

32 TaJE!, Tf/KY NÁ7>llD ZIlKopffvRr f'ok'-tady DO

33 INDEX 47011