Časopis zaměstnanců skupiny SD. hornické listy NEJLEPŠÍ ZAMĚSTNANCI SKUPINY SD. PŘÍLOHA 50 let PRODECO Tušimice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Časopis zaměstnanců skupiny SD. hornické listy NEJLEPŠÍ ZAMĚSTNANCI SKUPINY SD. PŘÍLOHA 50 let PRODECO Tušimice"

Transkript

1 Časopis zaměstnanců skupiny SD hornické listy NEJLEPŠÍ ZAMĚSTNANCI SKUPINY SD PŘÍLOHA 50 let PRODECO Tušimice

2 HORNICKÉ LISTY ŘÍJEN 2017 Z OBSAHU 04 AKTUALITY 14 HLAVNÍ TÉMA Komplex opatření pro lepší životní a pracovní prostředí v úpravně uhlí Ledvice Průvodce dokončenými i rozpracovanými ekologickými opatřeními k eliminaci prašnosti. Rekonstrukce a modernizace KU /K 91 Po půlroční plánované rekonstrukci začalo modernizované rýpadlo KU /K 91 na začátku října opět těžit v uhelném lomu DB. 10 Z MÍST, KDE ŽIJEME 21 SPORT Gabriela Novotná je první Češkou, která pojede prestižní Rallye Dakar Ještě než v lednu odstartuje v nejnáročnějším závodě na světě, nafotila atraktivní snímky v zajímavém prostředí hnědouhelném velkolomu DNT. 34 TIP NA VÝLET Magický Krakov Historické sídlo polských králů je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO a zcela určitě stojí za vaši návštěvu. Pestrý podzim v Braňanech V obci sousedící s DB se stále něco děje. Nabitý program měli Braňanští také během podzimu. hornické listy VYDAVATEL Severočeské doly a. s. (IČ ), B. Němcové 5359, Chomutov, Číslo registrace MK ČR: E 3126 ŠÉFREDAKTOR Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE Hornické listy, Budovatelů 2830, Most, e mail: vrba@sdas.cz REDAKČNÍ RADA Předseda: Rudolf Kozák; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Petr Lůžek, Viktor Hrdina, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. VÝROBA Pro SD a. s. zajistil INFO PRINCIP, s. r. o. TISK Tiskárna AKORD Chomutov, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 3/2017: UZÁVĚRKA ČÍSLA 4/2017: Elektronickou podobu Hornických listů najdete na listy.cz a mobilní aplikaci pro zařízení se systémem Android na Google Play: 2 HL

3 SLOVO ŘEDITELE V MĚNÍCÍCH SE PODMÍNKÁCH TRHU PRÁCE SE STÁVÁ NEJVÝZNAMNĚJŠÍM ÚKOLEM REAGOVAT NA AKTUÁLNÍ SITUACI A VÉST CÍLENOU AKTIVNÍ KOMUNIKACI V RÁMCI NOVĚ REALIZOVANÉHO NÁBORU BUDOUCÍCH ZAMĚSTNANCŮ. V ážené čtenářky, vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás prostřednictvím Hornických listů pozdravil a seznámil s aktuální problematikou zejména v oblasti náboru nových zaměstnanců. V současnosti je tedy nejvýznamnějším úkolem nejenom personalistů, ale všech vedoucích zaměstnanců reagovat na měnící se podmínky na trhu práce a s tím spojené změny při náboru nových zaměstnanců. Za období leden až září letošního roku ukončilo pracovní poměr ve skupině SD celkem 342 zaměstnanců a nově nastoupilo 331 zaměstnanců. Ze strany zaměstnavatele je nábor nově realizován zejména se snahou o cílenou aktivní komunikaci s budoucími zaměstnanci. Nově využíváme například i aplikaci facebooku, která nám umožňuje oslovit konkrétní okruh zájemců o práci. V letošním roce Severočeské doly podepsaly s Ústeckým krajem Memorandum o spolupráci v oblasti podpory vzdělávání učilišť a škol, které se zaměřují na technické obory. Zároveň byl vyhlášen stipendijní program pro obory elektrikář a zámečník (podrobnosti získáte na internetových stránkách SD), jehož součástí je i možnost získání odborné praxe v provozech jednotlivých společností skupiny. Jako zaměstnavatel trvale podporujeme možnost zvyšování kvalifikace našich stávajících zaměstnanců formou studia učebních oborů, rekvalifikace a studia středních a vysokých škol (v současné době si tak zvyšuje kvalifikaci 43 zaměstnanců). Významnou skutečností při získávání nových zaměstnanců je i celkové povědomí o Severočeských dolech jako společnosti, která se odpovědně chová nejenom ke svým zaměstnancům, ale i ke svému okolí a kraji, ve kterém své podnikatelské aktivity realizuje. Chceme současně dál vytvářet takové podmínky všem zaměstnancům, aby si SD udržely statut žádaného zaměstnavatele. Tyto podmínky tvoří nejenom mzda, ale i celý systém benefitů, který je v rámci podnikatelských subjektů Ústeckého kraje značně široký. Vedle standardních benefitů ve formě týdne dovolené navíc, podpory stravování, příspěvku na penzijní připojištění je využíván i sociální fond k podpoře rekreačních, sportovních a kulturních aktivit. Nově je část prostředků směrována do tzv. cafeterie. Od června letošního roku mohou zaměstnanci plně využívat systém cafeteria včetně čerpání jednotlivých benefitů prostřednictvím platební karty Flexi Pass CARD, která je součástí internetové aplikace mojebenefity.cz. Aplikaci včetně karty již využilo téměř (tedy 64 %) zaměstnanců SD, a jsou tak rozptýleny obavy, že lidé nebudou chtít systém využívat. Chceme proto pokračovat v posilování prostředků určených pro čerpání prostřednictvím cafeterie a dosáhnout tak spravedlivějšího rozdělení čerpání sociálního fondu jednotlivými zaměstnanci. Nedílnou součástí naší personální práce je i tradiční forma ocenění těch nejlepších zaměstnanců. V letošním roce jich bylo celkem 33. Novinkou pak je ocenění zaměstnanců za mimořádné činy při záchraně života. Jak se dále podrobně dozvíte v těchto Hornických listech, za takové statečné činy bylo oceněno celkem 18 zaměstnanců skupiny Severočeské doly. Všem oceněným ještě jednou touto cestou blahopřeji a děkuji. Zdař Bůh! JOSEF MOLEK personální ředitel HL 3

4 AKTUALITY DALŠÍ Z RÝPADEL ŘADY KU 300 V DB PROŠLO MODERNIZACÍ A REKONSTRUKCÍ 4 HL

5 V posledních letech probíhá v Dolech Bílina postupná modernizace a rekonstrukce šesti zde nasazených kolesových rýpadel řady KU 300. Zvýšení výkonu, osazení frekvenčními měniči, repase kulové dráhy nebo nové housenice to jsou základní položky modernizací realizovaných dceřinou společností PRODECO. Zatím posledním takto modernizovaným velkostrojem bylo KU /K 91, které se v plánovaném termínu 25. září mohlo opět vrátit do nepřetržitého provozu. BEZ RÝPADEL ŘADY KU 300 BY SE TĚŽBA UHLÍ V DB NEOBEŠLA Celkem 44 vyrobených kusů činí z KU 300 nejrozšířenější tuzemské rýpadlo. Jeho výroba probíhala v letech 1965 až 1993 v Uničovských strojírnách (dnes UNEX). V Severočeských dolech je aktuálně nasazeno 10 rýpadel KU 300 (4 na DNT, 6 na DB). KU /K 91 bylo vyrobeno v roce 1982 a je v pořadí již čtvrtým rýpadlem, které na montážním místě v Bílině prošlo modernizací. Zahájena byla v březnu letošního roku, kdy rýpadlo dojelo z místa nasazení v lomu až na montážní místo. Po demontáži a odstrojení celého stroje začala montáž nových a repasovaných dílů včetně instalace repasované kulové dráhy s novými koulemi, nebo nového zadního kolesového výložníku. KU /K 91 získalo také nové pohony dopravní linky řízené frekvenčními měniči umožňujícími plynulé regulování rychlosti dopravních pásů. KU /K 91 OPĚT TĚŽÍ V UHELNÉM LOMU Zhruba půlroční modernizace byla dokončena v plánovaném termínu 25. září. Ve středu 27. září, kdy na DB probíhala plánovaná preventivní odstávka technologie, započal transport rýpadla z montážního místa zpátky do lomu. Upravená zhruba 2,5km trasa vedla přes tři uhelné odtahy a vedení vysokého napětí až do jižní části uhelného lomu, kde u uzlu PVZ zahájilo modernizované rýpadlo těžbu 4. října. Montážní místo však na dlouho neosiří. Hned od října tady začíná montáž nového pásového vozu PV P. A na jaře 2018 se počítá s modernizací dalšího rýpadla KU 300.8/K 68, která opět bude v režii PRODECO. text a foto: Tomáš Vrba HL 5

6 AKTUALITY Napájení elektřinou DNT z Elektrárny Tušimice II Nový dispečink hasičů DNT O d poloviny října slouží tušimických hasičům nový dispečink. Důkladně modernizované a upravené pracoviště je nově vybaveno také agregátem záložního zdroje elektřiny, aby v případě výpadku dodávek elektřiny bylo jeho prostřednictvím napájení spolehlivě zachováno. Pro činnost jednotky je důležitá také modernizace radiové sítě prostřednictvím digitálního kanálu, který slouží pro spojení radiostanice s krajským operačním střediskem integrovaného záchranného systému. Dispečink, pracoviště koordinace veškerých výjezdů a činností jednotky zajišťující spojení s provozem DNT a dalšími složkami IZS ÚK, dosud disponoval ještě původním technickým vybavením z poloviny 90. let a proto se v průběhu září a října podrobil tak důkladné modernizaci. Během realizace stavebních prací bylo pracoviště dispečinku dočasně umístěno v místnosti velitelů směn. P ro dosažení maximálního využití synergických efektů mezi těžbou paliva a výrobou elektřiny došlo 16. července na DNT k významné události zahájení přímého napájení veškerého elektrického zařízení ze sousední Elektrárny Tušimice II, nikoliv tedy jako dosud prostřednictvím distribuční soustavy. Zkrátila se dopravní cesta elektřiny a sníží se náklady na její distribuci. Nové propojení vede prostřednictvím napětí 15,75 kv kabelovou trasou v zemi. Projekt vznikl z úzké spolupráce SD DNT v čele s vedoucím oddělením PM elektro Vlastimilem Krausem a Jaroslavem Kuželem z ČEZ. Realizován byl firmou Polanský, s.r.o. specializující se na stavební a inženýrské sítě, a to od srpna 2016 do letošního 16. července, kdy díky příkladné koordinaci všech partnerů bylo přerušení dodávky elektřiny z důvodu změny napájení jen minimální. Na montážním místě DB vzniká nový zakladač V sousedství Duchcova na montážním místě Jana probíhá kompletace dílů a výstavba nejnovějšího zakladače z produkce dceřiné společnosti PRODECO. Tento tradiční dodavatel velkostrojů a další těžební techniky během své více než 70leté historie vyprojektoval a dodal 84 zakladačů. Právě montovaným ZPDH CZ/Z 103 výrobní řada dále pokračuje. Aktuálně se pilně pracuje nejen na montážním místě, kde se sestavují díly střední stavby a otočné plošiny umístěné mezi spodní a střední stavbou velkostroje, ale také v bílinských halách PRODECO, kde v současné době probíhá náročná výroba ocelové konstrukce spojovacího mostu. Přímo na montážním místě se nyní připravuje pro obrábění spodní stavba, na níž poté bude nasazena kulová dráha. Do konce roku by měla být dokončena také montáž střední stavby a ocelové konstrukce protizávaží. Termín dokončení a předání zakladače zástupcům DB je plánován na říjen HL

7 Zajímavé objekty v předpolí DB Odbor přípravy území a rekultivací v dostatečném předstihu zajišťuje výkup pozemků v prostoru budoucí hornické činnosti. V předpolí Dolů Bílina, kde bude probíhat těžba v letech 2019 až 2035, se nacházejí zajímavé objekty artefakty československého opevnění budovaného v pohraničí v letech 1935 až 1938 jako hráz rozpínavosti hitlerovského Německa. Jde o čtyři objekty lehkého opevnění typu LO 36 typ B a LO 37 typ A střežící na úpatí Červeného vrchu linii mezi Prahou a Drážďanami. Pozemky jsou vykoupené a patří SD, ale stavby bunkrů patří ministerstvu obrany, které jsme požádali o bezplatný převod z důvodu nepotřebnosti. Po vyřešení tohoto procesu jsme ochotni tyto objekty bezplatně převést na zájemce o vojenskou historii, kteří o ně již projevili zájem. Protože postup DB na jižní straně kopíruje původní obrannou linii, už v minulosti jsme problém s objekty lehké obrany řešili, uvedl specialista přípravy území Petr Kirsch. Viktor Hrdina přešel do PRODECO Viktor Hrdina, který pracuje v Severočeských dolech od roku 1997 a postupně prošel odbornými a řídícími pozicemi v oblasti financování, plánování a controllingu, se stal 1. července novým členem představenstva a ředitelem úseku správa v dceřiné společnosti PRODECO. Do působnosti Viktora Hrdiny spadá finanční řízení, personalistika a správa majetku společnosti PRODECO, která je významným inženýrsko projekčním a dodavatelským subjektem v oblasti těžební, energetické a úpravárenské technologie. Nový ředitel Hrdina je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty financí a účetnictví a MBA programu na Vysoké škole ekonomie a managementu v Praze. Bezpečnost práce v Severočeských dolech Efektivní a Bezpečná Těžba PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2017: LEDEN Počet evidovaných úrazů Počet úrazů se záznamem Rozdíl ZÁŘÍ Rozdíl DB DNT Správa a. s SD celkem Kategorizace úrazů je vedena dle 105 Zákoníku práce HL 7

8 AKTUALITY Hornické slavnosti v Bílině O tom, že Bílina je hornickým městem, nemůže být pochyb. Historie průmyslové těžby v blízkém okolí sahá až do 19. století. Také v současnosti řada místních obyvatel v sousedních Dolech Bílina aktivně pracuje, nebo tam byla dlouhá léta zaměstnána. A tak důstojné oslavy poctivé práce horníků k Bílině prostě patří. Letošní připomenutí hornických tradic u příležitosti Dne horníků odstartovalo v pátek 15. září, kdy Severočeské doly v KD Fontána uspořádaly vůbec první bílinský šachťák. Veselý večer plný tradičních zvyků a zpěvu starých hornických písní vyvrcholil skokem přes kůži. Sobota 16. září pak v Bílině patřila oslavám Dne horníků, které zahájili starosta Oldřich Bubeníček a generální ředitel SD Ivo Pěgřímek. Poutavý kulturní program doplnila a velkému zájmu návštěvníků se těšila venkovní expozice techniky dceřiné společnosti Severočeských dolů Revitrans. Protihlukové stěny u Mariánských Radčic Transfer obojživelníků z míst postupu těžby K romě výstavby nových protihlukových stěn v délce 54 a 36 m byla v prostoru u čerpací stanice Libkovice II rekonstruována a rozšířena původní zelená stěna postavená v roce Ochranné stěny osazené zvuk pohlcujícími panely jsou už dokončeny. Zároveň jsou v tomto prostoru dokončovány úpravy Radčického potoka, a to v délce téměř 40 m. Koryto potoka bude vydlážděno kameny a stane se tak účinným protipovodňovým opatřením. K eliminaci rizika lokální povodně je zde budována i protipovodňová nádrž s možností rekreačního využití. Objem nádrže dosáhne při maximální hladině 6900 m 3 a plocha hladiny představuje 5000 m 2. Součástí areálu je provozní domek obsluhy čerpací stanice, asfaltová komunikace a parkoviště. Kolem nádrže budou provedeny terénní úpravy a vznikne zde pláž. Termín dokončení je plánován letos v prosinci. K uňka obecná, skokan skřehotavý nebo čolek velký patřili k nejčastěji zastoupeným druhům, které byly na začátku září odchyceny a následně přemístěny z míst plánované těžby uhlí Dolů Bílina do nových domovů. Projekt pro mladé ochránce přírody pořádaný Severočeskými doly úspěšně funguje už několik let. Zoologové z ČZU Praha vedou žáky druhého stupně základní školy v Braňanech k pozitivnímu vztahu k přírodě a poznávání v okolí žijících obojživelníků. Letos se 18 zvídavým školákům pod odborným vedením graduovaných zoologů a učitelů podařilo najít a přemístit z Teplické výsypky do nově vzniklé vodní nádrže Libkovice II 76 obojživelníků. Smysluplná akce je prováděna dle požadavku orgánů státní správy a specialisté z ČZU mají pro manipulaci s chráněnými živočichy povolení MŽP ČR. 8 HL

9 EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA Prezentace strategie SD na XXI. světovém kongresu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Singapur, září 2017). Vladimír Budinský jako místopředseda EURACOAL v Bruselu a Skupiny expertů pro čistší výrobu elektřiny Evropské hospodářské komise OSN v Ženevě i jako člen mezinárodního komitétu Světového hornického kongresu zastupuje a obhajuje zájmy nejen Severočeských dolů, ale celého Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu v těchto vládních i nevládních organizacích. Mimo dalších klíčových témat se věnuje i otázkám bezpečnosti práce a ochrany zdraví v hornictví. Po loňské účasti na první konferenci VISION ZERO pořádané Mezinárodní asociací pro sociální bezpečnost ISSA v Bochumi byl pozván na letošní XXI. světový kongres bezpečnosti a ochrany zdraví při práci do Singapuru. K ongres v Singapuru si vytkl jako hlavní motto GLOBÁLNÍ VIZI PREVENCE se třemi klíčovými tématy: Vision Zero od vize nulové úrazovosti k realitě Zdravá práce zdravý život Prevence zacílená na lidi. Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) je každoročně ve světě evidováno víc než 330 milionů pracovních úrazů vyžadujících víc než čtyřdenní absenci. A každoročně umírají 2,4 mil. lidí kvůli nebezpečnému a nezdravému prostředí na pracovišti. V ekonomickém přepočtu tyto skutečnosti představují odhadovanou ztrátu 4 % globálního hrubého produktu. Klíčem ke zlepšení situace je prevence, a to prevence efektivní, sledovaná důsledně všemi subjekty. Platí samozřejmě nejen počet urazů v hornictví, kde je úrazovost až 8 vyšší než v ostatních sektorech že efektivní prevence přináší firmám úspěch a zachraňuje lidské životy. Asociace ISSA je přesvědčena, že vysoce rizikové pracovní prostředí v hornictví může být zvládáno a že velké těžební společnosti mohou zredukovat zejména počty smrtelných úrazů až na minimum, nejlépe na nulu. Pro bezpečnou a ekonomickou těžbu vydala ISSA sedm zlatých pravidel, která si vysloužila vynikající hodnocení ze strany mezinárodních expertů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. A protože modely dobré praxe již ve světě existují a mezinárodní odborná komunita o nich ví, byl Vladimír Budinský vyzván k prezentaci referátu pod názvem Efektivní a bezpečná těžba Zkušenost s integrovaným přístupem z České republiky. GRAF VÝVOJE PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI NA DB A DNT ( ) PREZENTOVANÝ NA KONGRESU V SINGAPURU 35 důl Bílina 30 důl Tušimice Vladimír Budinský prezentoval v Singapuru výsledky BOZP dosažené v ZSDNP a projektu SD EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA. Referát vycházel z nové globální strategie bezpečnosti v hornictví VI- SION ZERO, která je bezesporu velkou inspirací i pro český uhelný průmysl. Byly prezentovány údaje z informace ČBÚ o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2016 týkající se vývoje počtu provozních nehod, pracovních úrazů, včetně závažných a smrtelných úrazů za období Bylo dokumentováno, že se podařilo pokročit v prevenci rizik a dosáhnout řady pozitivních výsledků. Významná část referátu byla pak věnována úsilí SD největší české hnědouhelné společnosti o dosažení ambiciózního cíle prevence bezpečnosti v rámci strategie EFEKTIVNÍ A BEZPEČNÁ TĚŽBA, která zároveň s dosažením dobrých ekonomických výsledků věnuje mimořádnou pozornost bezpečnosti práce a ochraně zdraví včetně prevence pracovních úrazů ve skupině SD. Tato strategie uplatňuje důležitý integrovaný přístup a od roku 2012 přispívá ke zlepšení jak bezpečnosti práce, tak provozních výsledků. text: Tomáš Vrba foto: archiv Vladimíra Budinského HL 9

10 Z MÍST, KDE ŽIJEME PESTRÝ PODZIM V BRAŇANECH V obci těsně sousedící s Doly Bílina se stále něco děje. Celoročně tady pořádají řadu nejrůznějších kulturních, sportovních a společenských akcí, včetně výletů pro děti a seniory. Nabitý program měli Braňanští také během podzimu, kdy například uspořádali důstojnou oslavu 130 let činnosti zdejších hasičů, nebo se Severočeskými doly uskutečnili studijní cestu do středoněmeckého hnědouhelného revíru. Vrcholem pak byl jubilejní 10. ročník vyhlášeného posvícení. Porcování posvícenské husy se letos ujali (zleva) ředitel strategie a Zachráněná komunikace potápka SD Rudolf roháč. Kozák a starosta obce Braňany Petr Škanta. 130 LET BRAŇANSKÝCH HASIČŮ Podle dochovaných pramenů začali dobrovolní hasiči v Braňanech (tehdy ještě s německým názvem Prohn) působit už v roce Od té doby hasičská tradice úspěšně pokračuje dodnes, kdy má Sbor dobrovolných hasičů Braňany 38 členů, z nichž 17 patří mezi aktivní členy výjezdové jednotky součásti integrovaného záchranného systému. Jen v letošním roce vyjížděla k 18 zásahům. Technickou podporu braňanských hasičů zabezpečuje cisterna CAS 32 Tatra 815, dále vysokozdvižná plošina na podvozku Avie 31 a dopravní automobily Ford Transit a VW Caravelle. Od zářijové oslavy 130. výročí mají hasiči k dispozici zbrusu novou cisternovou automobilovou stříkačku CAS 30/9 000/540 S2 VH Scania. Vozidlo představuje současnou špičku hasicí techniky pro velkoobjemové hašení (9 000 l nádrž na vodu, 540 l na pěnidlo). K jejímu vybavení mimo jiné patří nárazníkový naviják nebo sedadla s integrovanými tlakovými lahvemi k dýchacím přístrojům. Nová stříkačka byla pořízena s využitím dotace Integrovaného regionálního operačního programu (90 % pořizovací ceny), zbytek byl uhrazen z obecního rozpočtu. Slavnostní pokřtění auta a požehnání praporu braňanských hasičů vykonal litoměřický biskup Jan Baxant. Hluboce oceňuji odhodlání hasičů nasazovat vlastní život pro záchranu ostatních životů, připomněl důležitost a výjimečnost hasičského poslání pan biskup. Na oslavu hasičského jubilea se do Braňan sjely jednotky deseti hasičských sborů z celého okolí, které zde zároveň početným návštěvníků prezentovaly svoji hasičskou techniku. Zaslouženému zájmu se těšily také ukázky zásahové činnosti a dětského požárního útoku. Jeden z cílů letošní studijní cesty zavedl občany Braňan na vyhlídku lomu Vereinigtes Schleenhain. EXKURZE DO STŘEDONĚMECKÉHO HNĚDOUHELNÉHO REVÍRU Také letos na podzim připravily Severočeské doly pro občany Braňan jednodenní studijní cestu tentokrát zaměřenou na problematiku aktivní těžby uhlí a vodní rekultivace vzniklé zahlazením hornické činnosti. Na hnědouhelném lomu Vereinigtes Schleenhain společnosti MIBRAG, kde se ročně těží zhruba 10 mil. t hnědého uhlí se braňanští občané zajímali zejména o ochranná opatření bránící pronikání prachu z lomu do okolí. U obce Deutzen vzdálené necelých 500 m od hrany lomu je zaujal 10 HL

11 systém zkrápění vodní mlhou nebo bezprostřední osev a ozelenění provozních ploch lomu. Po roce 1989 došlo ve středoněmeckém hnědouhelném revíru k výraznému omezení hornické činnosti, což dokreslují nejen rozdíly v těžbách, ale také v počtu zaměstnanců (v roce 1989 se zde hornictví věnovalo téměř 60 tis. lidí, v loňském roce společnost MIBRAG zaměstnávala zhruba 2,5 tis. pracovníků, kteří se podíleli na celkové těžbě 17,7 mil. t uhlí). Uzavření většiny hnědouhelných dolů proměnilo kdysi industriální okolí Lipska v jezerní krajinu. Braňanští měli možnost navštívit jezera Zwenkau a Cospuden. Zevrubné seznámení s problematikou zatápění zbytkových jam jsme absolvovali během plavby po 439hektarové hladině jezera Cospuden. Zaujala nás funkčnost jezera, které patří k vyhledávaným turistickým místům a bezchybná sanace předešlé hornické činnosti. Kdybychom nebyli upozorněni, nepoznali bychom, že se tady ještě na počátku 90. let těžilo uhlí. Přáli bychom si, aby se to takhle pěkně alespoň z části podařilo také u našeho jezera Most, uvedl Miloš Šťastný z Braňan. Severočeských dolů úspěšně vzkřísit tradiční lidovou zábavu - posvícení. Navzdory typickému podzimnímu počasí s občasným deštěm přilákal letošní už desátý ročník do Braňan v sobotu 7. října hodně návštěvníků z celého Mostecka. Zahájení obstaralo tradiční porcování posvícenské husy v podání starosty Petra Škanty a ředitele strategie a komunikace SD Rudolfa Kozáka. V celodenním nabitém programu nechyběla vystoupení populárních zpěváků a kapel. Příležitost k prezentaci dostali také místní občané a přespolní návštěvníci, kteří se zapojili do soutěže v pojídání bramborových šišek. Letos klání největších jedlíků obohatily kromě šišek ještě švestkové knedlíky a sklenice mléka. Absolutním vítězem se stal už potřetí David Urbanský, který si pro výhru (pečenou husu a diplom) dojel na kole z Mostu. Zejména dětské návštěvníky potěšily ukázky historických řemesel, kouzelník, pouťové atrakce a stánek Informačního centra Severočeských dolů, který byl opět plný soutěží a zajímavých cen. Vrcholem celého dne byla dech beroucí sokolnická show partnerské školy ze slovenské Šťiavnickej Bani. Díky podpoře Severočeských dolů se u nás v roce 2007 podařilo znovuobnovit tradiční a kdysi tolik vyhlášené posvícení. Letošní desátý ročník je toho důkazem, uvedl starosta Petr Škanta. text a foto: Tomáš Vrba Žáci družební školy ze Šťiavnickej Bani oživili posvícenskou slavnost ukázkou výcviku dravců. JUBILEJNÍ 10. BRAŇANSKÉ POSVÍCENÍ Po dlouhých letech se v roce 2007 v Braňanech podařilo díky podpoře Braňanským hasičům přijel požehnat prapor a nové hasicí auto litoměřický biskup Mons. Jan Baxant HL 11

12 JUBILANTI Jubilanti skupiny SD Doly Bílina Správa a. s. Chomutov 2017 červenec září 20 let Meyer Michael mechanik elektronických zařízení Energetika Mertl Miroslav provozní elektrikář PÚ SJ Kročil Jindřich provozní zámečník PÚ SS Martin Oldřich řidič velkostroje PÚ SS Eminger Pavel provozní zámečník PÚ TU Gabčová Františka vybírač hlušiny PÚ ÚU Čaradyová Simona vybírač hlušiny PÚ ÚÚ 30 let Orság Jindřich hasič strojník BHPPO Pavelka Bronislav technik PM strojní OPM Váňa Václav technik PM strojní OPM Živný Jiří vedoucí oddělení ŘKJ OŘKJ Vlček Pavel zámečník velkostroje PÚ SJ Schüler Miloslav klapkař PÚ SJ Schmidt Martin klapkař PÚ SS Müller Petr operátor PD PÚ SS Brož Jiří řidič pracovních strojů PÚ SS Tetour Jiří řidič velkostroje PÚ TU Oliveriusová Daniela operátor PD PÚ TU Henych Luboš řidič PVZ PÚ TU Kubalík Hary směnový inženýr Úsek ř. výr. Stejskalová Eva technik přípravy výroby Úsek ř. výr. 40 let Štajger Viliam vedoucí výroby Úsek ř. výr. Rusó Alex dispečer Úsek ř. výr. Doly Nástup Tušimice 20 let Haly Tomáš klapkař Skrývka Spáčil Viktor provozní zámečník Skrývka Kučera Jan revírník Skrývka Bureš Vladimír řidič velkostroje Skrývka Panov Gennadij řidič PVZ Lom Džubinský Milan zámečník velkostroje Lom Nízký Jan elektrikář velkostroje Lom Minarik David technik přípravy výroby OPV 30 let Buřval Pavel provozní zámečník Skrývka Novotný Petr revírník Skrývka Kohout Jaroslav vedoucí řidič velkostroje Skrývka Potměšil Josef řidič PVZ Lom Hrbek Vladimír mistr ostatní ÚDUT Bujanovský Josef vedoucí oddělení PM strojní OPM Chára Josef hasič strojník BHPPO Hainc Miroslav hasič velitel BHPPO 40 let Cabadaj Miroslav mechanik úseku elektro Lom SD Kolejová doprava, a. s. 40 let Petr Jiří specialista železniční dopravy Správa Zárybnický Karel strojvedoucí PT 20 let Krebsová Marcela vedoucí odd. strategie a plánování Úsek ŘSK Vadlejch Tomáš samostatný systémový inženýr ICT Útvar ICT Lieberzeit Erich domovník údržbář Útvar správy majetku 30 let Satranová Dana skladník Skladové hospodářství Pánková Štěpánka ekonom Odbor podpory řízení Dobročaniová Naďa tiskař Reprografie Bachura Radim technik investiční výstavby Odbor investic 40 let Marková Blanka specialista mzdových systémů OMPA Tourek Jaroslav ředitel kanceláře GŘ Úsek GŘ PRODECO, a. s. 20 let Koprna Peter provozní zámečník Tušimice Mayer Martin provozní zámečník Tušimice Klusáček Jan specialista poradce Bílina 30 let Koza Bořivoj vulkanizér Bílina Wildner Karel vedoucí oddělení obchodu Bílina 40 let Langhammer Jiří technolog Bílina Vopelák Zdeněk provozní zámečník Bílina Nodžák Vasil mistr strojní Bílina Revitrans, a. s. 20 let Zimmermann Pavel skladník AUB Egermaier Miroslav mistr DDMB Štětka Petr řidič pracovních strojů DDMB Lemon Miroslav řidič pracovních strojů DDMB Mašanský Jindřich mistr DDMT Fojtík Miroslav řidič pracovních strojů DDMT 30 let Řízek Jaroslav řidič SMV speciální AUT Valášek Martin mistr DDMB Špaček Petr provozní zámečník DDMT 40 let Kovařík František řidič SMV nákladní AUB Soukup Karel řidič SMV speciální AUB Korba Jan řidič SMV speciální AUB Řezáč Zdeněk automechanik AUB Vajda Miroslav řidič pracovních strojů DDMB Pleml Karel řidič pracovních strojů DDMT Kůs Václav provozní zámečník DDMT Nápravník Bohumil provozní zámečník DDMT Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb 12 HL

13 HOBBY JE VÍC NEŽ HRA PROVOZNÍ ZÁMEČNÍK MIROSLAV CHLAD JE I UZNÁVANÝ FOTOGRAF Zámečník převodovkárny tušimických dílen PRODECO Miroslav Chlad se kromě své stojírenské profese už přes dvacet pět let věnuje uměleckému a reportážnímu fotografování. Při zaměstnání úspěšně absolvoval Institut tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. Své dílo prezentoval na několika výstavách, ta poslední proběhla letos na začátku léta v galerii Lurago v Chomutově. Čtvrt století vycházely jeho reportážní snímky v chomutovském týdeníku Nástup pod pseudonynem Dalibor Mach. V červenci jste část své tvorby vystavoval v chomutovské galerii Lurago. Fotografování se věnujete více než 25 let. Můžete připomenout vaše začátky? S fotografováním jsem začal v patnácti letech. První fotoaparát byl Ljubitěl 2. Zásadní pro můj další vývoj v oblasti fotografie bylo setkání s výtvarníkem a fotografem Luďkem Novákem. Pod jeho vedením jsem absolvoval čtyřletý fotografický kurz pořádaný v ZUŠ v Chomutově. Fotografování zajímavé architektury, přírody, nejrůznějších zátiší mě chytlo, proto jsem pokračoval ve studiu na Institutu tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě. A právě do období vašich opavských studií spadá cyklus portrétů zajímavých osobností? Ano, během studia jsem se zapojil do fotografického projektu Zlín a jeho lidé, jehož cílem bylo pořídit portréty významných osobností tohoto výjimečného města. Jsem rád, že jsem objektivem svého fotoaparátu mohl zachytit takové osobnosti, jakými jsou například známý oční mikrochirurg Pavel Stodůlka, geniální průmyslový návrhář a sochař Zdeňek Kovář (mimo jiné tvůrce podoby slavné Tatry 603), nebo legendární cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund. Vaše tvorba zahrnuje nejen klasickou a digitální fotografii, ale i využívání historické fotografické techniky kyanotypie. Patřím mezi zastánce používání historické fotografické techniky v současné umělecké fotografii. Kyanotypie, neboli železitý tisk, je stará kopírovací technika objevená už v roce 1842, tedy pouhé tři roky po vynálezu fotografie. Tato metoda po zušlechtění fotografie dodá snímkům charakteristickou patinu a podobu kresleného nebo malovaného obrazu. Jaká témata se objevují na vašich fotografiích? Když jsem v uplynulých pětadvaceti letech externě pracoval pro týdeník Nástup, tak jsem se řídil aktuálním zadáním a fotografoval významné události chomutovského okresu. Pro mou volnou tvorbu jsou charakteristické portréty, krajina, architektura, duch městských ulic a zákoutí. Vždy jsem rád pořizoval fotografie zajímavých přírodních míst a kulturních památek v našem regionu, jakými jsou Střezovská rokle, kostel v Údlicích nebo kadaňský františkánský klášter Čtrnácti svatých pomocníků. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, Miroslav Chlad HL 13

14 HLAVNÍ TÉMA ÚPRAVNA UHLÍ LEDVICE další opatření pro zlepšení životního a pracovního prostředí Noční provoz nakládky prachových druhů uhlí do nákladních automobilů. 14 HL

15 Specifická činnost úpravny uhlí se neobejde bez polétavého prachu, jeho množství se ale daří trvale výrazně snižovat. Prakticky nepřetržitý proces uplatňování nejrůznějších opatření eliminující prašnost odstartoval před více než třiceti lety nasazováním mokrých hladinových odlučovačů a odprašováním uhlí párou na skluzech a přesypech pásových dopravníků. V poslední dekádě systematické zlepšování životního prostředí rozšířilo svůj záběr i mimo vlastní úpravárenský provoz, a to směrem k sousedům. I v současné době, kdy všechny úpravárenské objekty prošly úpravami zlepšujícími životní prostředí, se neustává v intenzivním hledání dalších možností snižování prašnosti z výrobních procesů. Ve spolupráci s dceřinou společností PRODECO byl přímo na míru speciálním úpravárenským činnostem vytvořen míchač odprašků z průmyslových vysavačů, jehož zkušební provoz právě probíhá. ZÁKLADNÍ POSTUPY ÚPRAVY UHLÍ Přestože se bílinské uhlí vyznačuje nízkou měrnou sirnatostí a vysokou výhřevností, má po vytěžení různou velikost (zrnitost) a popelnatost. Navíc je někdy znečištěno horninovými proplástky prorostlinami. Proto je nutné další zpracování surového uhlí v úpravně. Úpravárenskou činnost lze zjednodušeně rozdělit na drcení (získá se potřebná velikost zrna), třídění (už vyčištěné uhlí se roztřídí podle zrnitosti) a rozdružování (oddělí se čisté uhlí od jalovin a proplástků). Než se vsázkové uhlí upraví do požadované kvality, projede na pásových dopravnících 16 úpravárenskými objekty. Na konci je zpracováno do jednoho ze sortimentů uhelných produktů (tříděné uhlí zastupuje kostka, ořech 1 a 2; průmyslové směsi a hruboprachy). Ročně ledvický úpravárenský komplex zpracuje 9 až 10 mil. t vsázkového uhlí do produktů požadovaných spotřebiteli. Více než polovina zdejší Zkrápěcí rampa pro zvlhčení uhlí před vstupem do úpravny. Protiprašná stěna hlubinného zásobníku II sestavená z použitých kontejnerů HL 15

16 HLAVNÍ TÉMA produkce je z Ledvic dopravována po železnici do elektráren a tepláren. Část odvážejí nákladní auta do sítě uhelných skladů v celé republice. Nezanedbatelné množství (zhruba 10 tis. t denně) míří po pásovém dopravníku přímo do sousední Elektrárny Ledvice. BOJ PROTI PRACHU Už od poloviny 70. let přispívala ke zlepšování životního prostředí řada inovací uplatňovaných ve výrobních procesech. Mezi prvními opatřeními se uplatnily mokré hladinové odlučovače, zkrápění a odprašování uhlí párou na skluzech a přesypech pásových dopravníků. V roce 1993 byly v objektu hrubé třídírny, rozdělovací stanice a na zauhlování roštů nainstalovány mokré hladinové odlučovače nové generace, které snižovaly polétavou prašnost. Důležitým mezníkem ve vztahu k životnímu prostředí byl rok 1999, od kdy funguje úsek prádlo jako bezodpadní provoz a odpadní kaly se už nemusí vypouštět do úložiště mimo areál úpravny. Ke snížení prašnosti přispívá především systém zkrápění. Jsou jím osazeny všechny trasy pásových dopravníků vedoucích celým provozem - od hlubinných zásobníků až po depo mouru. Celkem zde účinně omezuje prašnost 500 trysek umístěných na 150 zkrápěcích rampách. Ve většině objektů funguje odsávání sedimentovaného uhelného prachu průmyslovými vysavači. Účinná eliminace prachu při nakládce železničních vagonů je zajištěna atomizéry (rotační zkrápěcí jednotky) v objektu nakládacího zásobníku. Výkonným odsávacím zařízením je vybavena také drtírna kotlového uhlí, kde ve spojení se zakrytováním dopravníků a výměnou původních kladivových drtičů za nové válcové je zajištěna maximální možná eliminace prašnosti při drcení prachových směsí uhlí. Úniku polétavého prachu rovněž brání teleskopické tubusy nakládky prachových produktů na depu mourů i tříděného uhlí v autoprodeji. EKOLOGICKÉ STAVBY Opatření pro zlepšování životního prostředí jsou směrována také vůči sousedním Ledvicím a Chotějovicím. Už od 90. let byly v blízkosti skládky mourů budovány protiprašné stěny a zelené pásy. Postupně byla tato opatření zdokonalována a rozšířena. Jako první objekt ze souboru ochranných opatření mezi úpravnou a městem Ledvice byla v roce 2009 vybudována ochranná zelená stěna. O rok později vyrostla v prostoru mezi úpravárenským kolejištěm a jižním okrajem Ledvic protihluková stěna, která kopíruje původní nižší dřevěnou. Nová protihluková stěna je dlouhá 240 m a dosahuje výšky 8 m. Použité zvukově absorpční materiály zaručují účinnost této ekologické stavby. Ke zlepšení ovzduší ÚPRAVNA UHLÍ HLUBINNÝ ZÁSOBNÍK II MÍCHAČ ODPRAŠKŮ Jeden z účinných pomocníků v boji proti prachu průmyslový vysavač. v sousedních Ledvicích pomáhají také protiprašné ocelové stěny (výška 8 m) lemující severní a západní strany obou hlubinných zásobníků. Bezesporu nejvýznamnějším příspěvkem k čistšímu ovzduší bylo zlikvidování provozu skládky mouru v těsném sousedství Ledvic. V roce 2012 byla po pětačtyřiceti letech ukončena její činnost. Díky úpravě technologie, logistiky a dopravy mouru vyrostlo nové nakládací místo pro expedici prachového uhlí v prostoru mezi elektrárnou a uhelnými odtahy dopravujícími do úpravny vsázkové uhlí z lomu. Po likvidaci původního technického vybavení skládky mouru byl tento prostor vyčištěn a rekultivován. Od roku 2014 bylo navíc přemístěno místo nakládky tříděného uhlí. 16 HL

17 LEDVICE KOMPLEX EKOLOGICKÝCH OPATŘENÍ Pásový dopravník Potrubí Průmyslový vysavač TŘÍDÍRNA DRUHŮ NAKLÁDACÍ ZÁSOBNÍK Hladinový odlučovač prachu Atomizér ATS Protiprašná stěna Odsávání HLUBINNÝ ZÁSOBNÍK I PRÁDLO DRTÍRNA OŘECHU 2 DRTÍRNA KOTLOVÉHO UHLÍ HRUBÁ DRTÍRNA SMĚŠOVACÍ STANICE PŘEDÁVACÍ VĚŽ ELEKTRÁRNA LEDVICE HRUBÁ TŘÍDÍRNA REDEPO MOURU AUTO PRODEJ LISOVNA KALŮ DEPO MOURU Z původního prostoru v těsné blízkosti Ledvic se tento objekt přestěhoval do areálu úpravny. Kvůli tomu bylo nutné postavit novou 250metrovou trasu pásových dopravníků vedoucí z rozdělovacího uzlu až k novému místu nakládky tříděného uhlí autoprodeji. Nový objekt autoprodeje splňuje v maximální možné míře požadavky na snižování prašnosti a hlučnosti. Protože k nové nakládce uhlí vede i nová příjezdová komunikace kolem kompostárny Pitterling, dále směřující podél Elektrárny Ledvice, obyvatele Chotějovic a Ledvic již neobtěžuje hluk a prach z nákladních aut přepravujících uhlí. Původní prostor skládky mouru byl rekultivován. Dnes by málokdo řekl, že na zelené louce se ještě nedávno rozkládal úpravárenský provoz Obměněné drtiče s kompletní kapotáží s odsáváním prachu z přesypů v objektu drtírny kotlového uhlí HL 17

18 HLAVNÍ TÉMA Občany sousedních Ledvic během exkurze provedl úpravárenským provozem vedoucí odboru řízení vývoje výrobního portfolia Pavel Komrska. Spodní část zásobníku odprašků nově instalovaného průmyslového vysavače u objektu nakládacího zásobníku. s kapacitou 100 tis. t deponovaného prachového uhlí. Původní budova nakládky tříděného uhlí včetně přilehlých technologických mostů byla zlikvidována. Rovněž prostor bývalého seřadiště nákladních aut byl rekultivován a mezi Chotějovicemi a Ledvicemi přibyla další zeleň. Občané okolních obcí jsou o modernizaci a ekologizaci úpravárenského provozu pravidelně informováni. Situaci v úpravně samozřejmě sledujeme. V létě naši občané v rámci exkurze navštívili úpravnu. Naši Právě dokončené odsávání prachu z přesypů vstupních pásových dopravníků. průvodci pánové Neruda, Komrska a Zíbar nás zasvěceně seznámili se všemi probíhajícími změnami, které mají snížit prašnost. Na podzim se na zasedání zastupitelstva uskutečnilo další setkání zástupců Severočeských dolů, kde jsme se opět zabývali problematikou prašnosti. Oceňujeme snahu SD eliminovat polétavou prašnost a věříme, že právě realizovaná ochranná opatření budou skutečně účinná. Pozitivní změnou pro naše občany bylo zrušení provozu skládky mouru a přemístění nakládky tříděného uhlí včetně rekonstrukce příjezdové komunikace, která je zároveň jedinou přístupovou cestou do našeho města, uvedla starostka Ledvic Zdeňka Fritscherová. ZAVÁDĚNÍ PROTIPRAŠNÝCH OPATŘENÍ POKRAČUJE Díky optimalizaci dopravy uhlí bylo možné v letošním roce zlikvidovat objekt rozdělovací stanice. Nyní trasa uhlí z lomu vede v místech původní rozdělovací stanice po 400m dopravnících. Tato změna výrazně přispěla k dalšímu snížení prašnosti, neboť v objektu rozdělovací stanice zanikly čtyři přesypy. Další ekologická stavba byla dokončena letos v srpnu. V prostoru nakládky prachových druhů uhlí byla postavena protiprašná stěna bránící úletu prachu do okolí. Součástí stavby bylo také prodloužení stávajících hřeblových dopravníků usnadňující likvidaci prachového sedimentu a osazení tohoto prostoru výkonným průmyslovým vysavačem. Nový pomocník pro snížení prašnosti míchač odprašku byl instalován v objektu bývalé váhovny mostu P. Po negativních zkušenostech s vypouštěním odprašků z průmyslových vysavačů a následnou prašností v dalších objektech zkonstruovalo PRODECO na základě nápadu šikovného úpravárenského zaměstnance míchač odprašků, jehož první prototyp si právě odbývá zkušební provoz. Předběžné výsledky ze zkušebního provozu jsou velmi slibné, proto se dá předpokládat, že po vyhodnocení budou míchače odprašků využity u všech vysavačů. V září bylo dokončeno odsávání a zakrytování polétavého prachu z přesypů lomových dopravníků na vstupu úpravny, které dále omezí únik prachu do okolí. Další prostor, jak zlepšit životní prostředí je například ve využití suché mlhy, kdy atomizací drobných částeček vody se zabrání rozletu prachu. V prostoru u hlubinného zásobníku I a depa mourů by měly být vyzkoušeny nové typy protivětrných stěn, které by doplnily stávající protiprašnou stěnu. Proces uplatňování efektivních opatření ke zlepšení životního prostředí pokračuje. text a foto: Tomáš Vrba 18 HL

19

20 V ážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři, příloha Hornických listů, kterou právě listujete, je věnována 50. výročí činnosti údržbářských dílen v Tušimicích. O jednotlivých etapách existence se dozvíte v dalším textu, já si v této souvislosti dovolím trochu zavzpomínat. Když jsem se po skončení školy v březnu roku 1981 porozhlížel po prvním zaměstnání, rozhodl jsem se pro Doly Nástup Tušimice. Nastoupil jsem do oddělení, které tehdy sídlilo v později zrušené obci Ahníkov a jehož náplní byla příprava území pro další těžbu. Ačkoliv zde byl výborný kolektiv zaměstnanců, mě jako strojaře to táhlo více do provozu. Měl jsem štěstí po relativně krátké době se objevila nabídka práce v přípravě výroby dílen tehdejšího Závodu dílen a technických služeb. Pracoviště jsem znal, neboť už po dobu studia SPŠ v Chomutově jsem zde jako brigádník stál za rýsovacím prknem. V Závodě dílen a technických služeb, který se postupně transformoval do Závodu důlně technického provozu, jsem strávil na různých pozicích 20 let. Provoz se mi tak říkajíc dostal pod kůži, a těsný kontakt nebyl narušen ani v mé další pracovní etapě, kdy jsem působil v rámci Severočeských dolů na jiných pozicích, neboť s dílnami jsem spolupracoval jako s důležitým článkem, bez něhož by celé soukolí firmy nefungovalo. A když jsem po 32 letech práce v Severočeských dolech stanul v čele akciové společnosti PRO- DECO, která se k témuž dni spojila s bývalými dílnami, což v tu dobu již byla dceřiná společnost SD 1. strojírenská, uvědomil jsem si, že se kruh uzavírá a já se na sklonku pracovní kariéry opět vracím na mé původní pracoviště. Osobně mě těší, že vás mohu oslovit jako zástupce vedení společnosti PRO- DECO, a to při příležitosti oslav 50. výročí činnosti dílenského provozu. Tedy těch důležitých pracovišť, která pokračují v současné podobě v provádění údržby těžební technologie Severočeských dolů, ale i v realizaci dodávek nových zařízení včetně velkostrojů. Máme za sebou Den otevřených dveří, který jsme v září uspořádali právě v tušimických dílnách, abychom si důstojným a zajímavým způsobem připomněli padesátiletou cestu. Byl jsem mile překvapen, kolik bývalých i současných zaměstnanců se svými rodinnými příslušníky na oslavu přišlo. Svědčí to o pevné vazbě a o pozitivním vztahu k samotnému pracovišti. Jsem za to velmi rád a nesmírně si toho vážím. Ačkoliv mi je už více než těch oslavovaných padesát, nedá mi to nepřirovnat 50 let existence našeho provozu k délce životní etapy člověka. Padesátiletý člověk již patří mezi zralé jedince plné elánu, který má stále život před sebou, ale má tu výhodu, že těží z bohatých zkušeností let minulých a hned tak ho něco nepřekvapí; 50leté období v životě firmy může být někde na počátku dospělosti, kdy lze stále s optimismem a nadšením řešit každou nastalou situaci. A v naší společnosti je dnes na 700 zaměstnanců v Bílině a v Tušimicích, kteří mají ohromný potenciál. Bez nich by zdaleka nebyly dosaženy dosavadní velmi dobré hospodářské výsledky, za které vám všem, vážené kolegyně a vážení kolegové, upřímně děkuji. FRANTIŠEK MAROUŠEK předseda představenstva a generální ředitel PRODECO II HL

21 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LISTŮ 50 LET PRODECO TUŠIMICE HISTORIE TUŠIMICKÝCH DÍLEN Od počátku 60. let se odehrávala v kadaňsko chomutovské oblasti severočeského hnědouhelného revíru dynamická přeměna několika menších lomů na moderní a výkonnější provozy s velkolomovou těžbou. Lomy Libuše, Prunéřov, Milžany a Přezetice utvořily velkolom Nástup, respektive podnik Doly Nástup Tušimice. Díky nasazování kontinuální dobývací techniky velkostrojů a dálkové pásové dopravy se nejen zvyšovaly objemy odtěžené skrývky a uhlí, ale vznikla také potřeba vytvořit moderní ústřední údržbářskou základnu centrální dílny. ZÁVOD DÍLEN A TECHNICKÝCH SLUŽEB HS DÍLNY byl organizačně začleněn do koncernového podniku Severočeský hnědouhelný revír Doly Nástup. JAK VZNIKALA OPRAVÁRENSKÁ A ÚDRŽBÁŘSKÁ ZÁKLADNA PRO DNT Už v roce 1964, jako ve vůbec první lokalitě revíru, byl na DNT uveden do provozu první technologický celek složený z rýpadla, dálkové pásové dopravy a zakladače. Právě v té době zde také začala výstavba potřebných prostorů pro opravárenské a údržbářské zázemí. Nová hala byla dokončena na konci roku 1966 a bezprostředně poté se do moderních dílen postupně stěhovaly původní šachetní dílny z obce Milžany. Nové dílenské prostory se vybavovaly jeřáby, horizontální vyvrtávačkou a dalšími obráběcími stroji, aby mohla být realizována rychlá a spolehlivá údržba a zajištěno odstraňování poruch veškeré používané těžební techniky nasazené na DNT. Velký apel byl soustředěn na rychlost provádění oprav, neboť ztráty v uhelné produkci vzniklé odstavením techniky byly daleko vyšší než náklady na údržbářskou činnost. Do rejstříku oprav lopatových rýpadel, parních a později elektrických lokomotiv, LH vozů postupně přibyla údržba a opravy kolesových rýpadel (prvním kolesovým rýpadlem tuzemské výroby bylo K 300 s kolesem o průměru 6 m a výkonem 735 kw). Proto bylo nutné centrální dílenský provoz doplňovat o nová specializovaná zařízení, jakými byly například nejrůznější soustruhy, zakružovačky, polohovadla, svářecí zařízení pro navařování hřídelí bubnů pod tavidlem či frézovací soupravy. S nasazováním dálkové pásové dopravy a při složitější obsluze slaboproudé techniky se začaly uplatňovat nové profese vulkanizérů a montážníků slaboproudé údržby. Rok 1964 byl v historii skutečným milníkem. Zároveň s přeměnou malolomů na velkolomové dobývání uhlí se prováděla montáž prvních velkostrojů výkonové řady TC1 (rýpadla K 800, KU 300 a zakladače ZP 1 500) a připravovaly se realizace dodávek velkostrojů druhé výkonové řady TC2 (rýpadlo SRs a zakladač ZP 5 500). Pro veškerou techniku bylo nutné zajistit opravy korečků, hřídelí drtičů, kruhadel velkostrojů, převodových skříní, bubnů a různých typů a rozměrů elektromotorů. Veškeré tyto činnosti měly být tedy koncentrovány v nových halách dílen s moderním technologickým vybavením v Tušimicích, kam se měla postupně přestěhovat střediska údržby z okolních malolomů. První roky fungování nového dílenského provozu ve svých vzpomínkách přiblížil aktivní účastník budování velkolomu DNT Jiří Janota: Moderní dílenský objekt byl projektován na údržbu strojů středního typu (K 300, K 800, ZP 1 500). Prosazením velkostrojů SRs a zejména KU 800 se později potvrdila potřeba montážní haly pro těžkou montáž s jeřábem o vyšší nosnosti a dále dovybavení obrobny o horizontální vyvrtávačku a karusel. Organizačně byly uspořádány a vedeny Františkem Votavou. V roce 1970 měly dílny 21 technickohospodářských pracovníků a 283 dělníků. Řízením dílen byl od roku 1970 pověřen útvar hlavního mechanika podniku. Z hlediska potřeb těžebních provozů byla řada komponentů na nových těžebních a dopravních zařízeních nevyhovující a vyžadovala řadu úprav a rekonstrukcí, které prováděli ve spolupráci s pracovníky těžebních úseků lidé z dílen. Jednalo se jak o strojní části, tak i elektročásti. To se dařilo tak říkajíc za pochodu při spolupráci s technickým rozvojem dolu a s různě aktivními či méně aktivními výrobci a dodavateli těžební techniky. K hlavnímu cíli udržení zařízení v provozu za dosažení uspokojivých těžebních výkonů se tak podařilo dospět. Centralizace obslužných provozů si postupem času HL III

22 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LISTŮ 50 LET PRODECO TUŠIMICE vyžádala změnu organizační struktury. Od září 1970 tak byly tušimické dílny sloučeny se střediskem technologické kolejové dopravy, lomové mechanizace, trafostanice s rozvodnami a silniční dopravy a těžby vypálených jílů do jednoho závodu Závodu dílen a technických služeb. ŠIROKÉ SPEKTRUM ČINNOSTÍ TUŠIMICKÝCH DÍLEN Od konce 60. let zajišťovali pracovníci dílen nejen preventivní údržbu a odstraňování nejrůznějších poruch na veškeré dobývací technice a úpravárenských zařízeních v drtírně. Při pravidelných revizích během odstávek prováděli kromě vlastní údržby i výměnu náhradních dílů, které v té době žádní dodavatelé či výrobci dobývací techniky nebyli schopni dodat. Ve spolupráci s technickým rozvojem vznikla tedy přímo v tušimických dílnách řada různých drtičů na uhlí a nadloží s tvrdými proplástky. Do výrobního programu patřily také kruhadla a přeřezávací nože do koles rýpadel umožňující snížení kusovitosti, dále mechanické lopaty pro čištění korečků, přesypů a otěrů pod linkami pásové dopravy, tlumící štíty se seřezávači skluzů koles. Zdejší šikovní pracovníci si získali uznání od konstruktérů u dodavatelů těžební techniky. Ve spolupráci se specialisty z Krušnohorských strojíren řešili například pohon a zařízení pro automatickou tvorbu roviny pláně u rýpadel SRs a KU 800. Problematiku krátké životnosti vstupních převodů převodovek pásových dopravníků zase zvládli v kooperaci se zástupci plzeňské Škody. Zlepšovacích návrhů vzniklých v hlavách lidí z dílen byla celá řada: dopadová místa přesypů pásových dopravníků, válečkové stanice na DPD, úprava planetové skříně otoče rýpadla KU 800 v dělících rovinách, linky na opravy válečků DPD, zařízení pro obracení pásma a automatické zařízení pro napínání pásma při rozběhu. Výborně fungovala také elektrodílna. Kromě oprav elektromotorů tady prováděli během preventivních prohlídek výměny uhlíků a ložisek. Zdejší vyškolení pracovníci pečovali také o elektrozařízení velkostrojů a pohonů DPD, a to včetně nastavení ochrany na zařízení vysokého napětí. Klíčovým článkem provozu dolu byla funkčnost dálkové pásové dopravy, neboť jakákoliv i sebemenší závada na pásovém dopravníku vyřadila z provozu celý komplex a ohrozila plnění těžby plánovaných objemů. Mezi nejčastější závady patřily poruchy převodových skříní a hydrospojek. Samostatnou kapitolou bylo poškození dopravního pásu. Se vším si dokázali a dokáží poradit vulkanizéři, kteří v nepřetržitém provozu dbají o to, aby spoje a opravy dopravních pásů byly kvalitní a veškeré opravy průrazů co nejdříve hotové. Také v případě DPD platí, že stále se zvyšující kvalita dílenských oprav a zavádění nových účinnějších technologií je pro provozovatele dobývací techniky velmi důležitá. CO PROZRADILY KRONIKY Vzpomínky pamětníků doplňují záznamy vyhledané v kronikách V Tušimicích byla dokončena výstavba nových hal dílen s moderním technickým vybavením, kam se postupně stěhovala střediska údržby z okolních malolomů Prunéřov, Přezetice a Milžany. Do haly obrobny byla instalována horizontální vyvrtávačka W 160 H z plzeňské Škodovky vhodná pro frézování, vrtání a vyvrtávání. Vysoký rozsah otáček a posuvů umožňoval maximální využití stroje. Vyčleněním Provozu údržby závodu důlně technického provozu DNT a Závodu dílen DB vznikla dceřiná společnost SD 1. strojírenská. Kromě údržby důlní technologie rozšiřuje své aktivity o investiční výstavbu skupiny SD. SD - 1. strojírenská akciová společnost IV HL

23 někdejších BSP brigád socialistické práce. Kromě normalizační době poplatných zápisů týkajících se socialistických závazků, patronátů nad pionýrskými skupinami, branných závodů, oslav MDŽ a VŘSR se v kronikách kolektivu mechaniky a hydrauliky a technického rozvoje a ocelových konstrukcí dá objevit celá řada zajímavých faktických informací dokládajících zkušenosti a zručnost tehdejších pracovníků. Týmy (tenkrát výhradně kolektivy) dílenských BSP se aktivně podílely na plánovaných revizích, operativně a rychle odstraňovaly poruchy a havárie dobývací techniky tak, aby výpadky těžby byly co nejmenší. Pro snížení nákladů a kvůli permanentnímu nedostatku náhradních dílů v co nejkratší době vlastními silami renovovaly opotřebené náhradní díly velkostrojů. Záběr byl skutečně široký. Kromě dobývacích strojů se týkal také zařízení v drtírnách v Prunéřově a na Merkuru, třídírny v Tušimicích. V roce 1974 zde například dílenští vlastními silami sestrojili přípravek na zvedání ložiskových domků zakladače ZP V roce 1980 byl v rámci technického rozvoje uveden do provozu velkokapacitní drtič na třetím skrývkovém řezu v Březně, kruhadlo rýpadla SRs na druhém skrývkovém řezu Merkur. Zároveň byla vytvořena linka na opravu válečků DPD. V roce 1982 se ve výrobním programu dílen objevilo také zařízení na čištění pod DPD, které bylo osazeno na upraveném kolovém traktoru. Dokumentaci k tomuto důležitému pomocníkovi plynulého provozu DPD vypracovali ve VÚHU Most. V tušimických dílnách ale nevznikaly jen sýpky drtičů, stolice na úpravu rozdělovacích vozů, nebo nejrůznější úpravy koles rýpadel. Nad rámec svých povinností dílenští pracovníci v roce 1981 zhotovili pro chomutovský státní statek tři obraceče sena vlastní konstrukce. V 80. letech zde bylo přihlášeno několik zlepšovacích návrhů. Jedním z nich byla například úprava řemenového převodu drtiče PD a úprava dopadového roštu. V roce 1984 začal na DNT zkušební provoz čelního uhelného kombajnu, který byl sestrojen ve zdejších dílnách. Autoři kronik zapisovali své záznamy letopiseckým způsobem tak, že vždy zpětně zaznamenávali události minulého roku. Proto se poslední záznamy v kronikách týkají roku Dozvídáme se, že v uvedeném roce ušetřili 20 tis. Kčs vlastní renovací náhradních dílů a že nadále ve svých provozech uplatňují metody A. D. Basova, týkající se práce při vysoké produktivitě a bez úrazů. Kolektiv bude navštěvovat své nemocné členy kolektivu. Pravidelně se budeme starat o nástěnku a měnit ji podle aktuálních událostí, to je poslední zápis v kronice BSP kolektivu mechaniky a hydrauliky. Od té doby už v zápisech (a v celém hnutí BSP) nikdo nepokračoval. Kvalita realizovaných činností, zručnost a schopnost zaměstnanců dílen už dávno nemusí být zdůrazňována a proklamována v kronikářských zápisech. Výsledky práce v tušimických dílnách PRODECO jasně garantují provozuschopnost veškeré těžební techniky na DNT. Tak tomu bylo, je a určitě ještě řadu let bude Zruční profesionálové z tušimických dílen provedli kompletní demontáž rýpadla KU /K 70, které bylo následně ve 14 nadměrných nákladech transportováno na těžební lokalitu DB. Fúze dceřiných společností Severočeských dolů PRODECO a SD 1. strojírenská. Předmět podnikání zahrnuje montáže, opravy, revize a také projekční a inženýrskou činnost. V tušimických dílnách PRODECO se rodí díly podvozku pro nový zakladač ZPDH CZ/Z 103, jehož kompletace probíhá na montážním místě Jana u Duchcova. Po svém dokončení v roce 2018 bude nasazen na DB. SD - 1. strojírenská akciová společnost HL V

24 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LISTŮ 50 LET PRODECO TUŠIMICE LIDÉ Z TUŠIMICKÝCH DÍLEN 1 Horní řada zleva: Radek Šáfr, Vladislav Urban, František Filip, Radovan Mayer, Aleš Meixner, Václav Jedlička, Adolf Menšík, Jaroslav Kostka, Zdeněk Šprlák, Stanislav Chrudimský, Marcel Švandrlík, Tomáš Talacko, Josef Vašek. Prostřední řada zleva: Otto Škvrna, Roman Škvrna, Jiří Hejda, Martin Mayer, Boris Čuprej, Zbyněk Sára, Petr Votava, Petr Vlasák, Jiří Sýkora, Martin Švach, Zdeněk Mužík, Michal Kubát, Martin Hovorka, Martin Klíma, Pavel Novák, Karel Lamač, Borys Fedorchuk, Štefan Eperješi, Vladislav Synek. Dolní řada zleva: Roman Navrátil, Petr Fröhlich, Miroslav Máca, Zdeněk Libinský, Antonín Bečák, Monika Chloubová, Marcela Fišerová, Jaroslav Ticháček, Jiří Kašper, Luděk Nagy, Kamil Kubeša. 3 Na schodišti stojící odshora a zleva: Tomáš Talacko, Jiří Hejda, Jiří Polák, Radovan Mayer, Vladislav Synek, František Filip, Václav Šrámek, Antonín Loučka, Zdeněk Cebe, Michaela Rybářová, Petr Samec, Irena Farárová, Radek Cihelka, Vladislav Urban. Pod schody stojící zleva: Jaroslav Ticháček, Roman Škvrna, Josef Holas, Miroslav Pressler, Karel Lamač, Luděk Nagy, Roman Navrátil, Radek Šáfr, Pavel Janecký a v pokleku Rostislav Čuprej. 2 Horní stojící řada zleva: Stanislav Jelínek, Vladislav Synek, Josef Nemčok, Lukáš Markus, Vladimír Karas, Daniel Špíšek, Miroslav Pressler, Lubomír Halouzka, Walter Hrdinka, Patrik Hrdinka, Jaroslav Kubinec, Stanislav Kukurdík, Jaromír Novotný, František Čáslava, Petr Pitrák, Petr Polcer, Miloslav Rychna, Jiří Blahník. Dolní stojící řada zleva: Michal Hurt, Robert slivka, Jaroslav Ticháček, Tomáš Poledna, Monika Chloubová, Jaroslav Tošner, Jan Valenta, Petr Volek, František Martinec, Jiří Polák, František Filip, Radovan Mayer, Michaela Rybářová, Marcela Fišerová, Nikol Škvrnová, Martina Drábová, Václav Jirák, Miroslav Vaněk, Jaromír Novotný, Zdeněk Wirkner, Petr Matějka, Tomáš Antonín, Václav Štros, Roman Škvrna, Jiří Pospíšil, Petr Polák. Sedící řada zleva: Radek Šáfr, Tomáš Talacko, Luděk Nagy, Karel Lamač, Jiří Hejda, Vladislav Urban, Radek Cihelka, Petr Tantoš, Zdeněk Denk, Jan Babčaník, Jan Vejražka. První řada zleva: Jiří Alexa, Tomáš Štros, Radomír Vodák, Tomáš Peštuka, Jaroslav Knap, Pavel Soukup, Peter Vlček, Karel Fefrčík, Milan Šantora, Aleš Němec, Jiří Vavřík. 1 VI HL

25 2 3 PROFESNÍ STRUKTURA ZAMĚSTNANCŮ 2017 D THP provozní zámečník (dílny) 56 provozní zámečník (PD) 40 vulkanizér 24 soustružník kovů 8 svářeč kovů 5 frézař 4 opravář hydrauliky 3 strojírenský dělník 2 manipulační dělník 2 brusič 1 mechanik el. zařízení 1 provozní elektrikář (PD) 1 skladník 1 mistr strojní 6 technolog 6 technolog svařování 2 vedoucí úseku 2 administrativní pracovník 1 manažer útvaru výroba 1 mistr elektro 1 mistr ostatní 1 ved. odd. přípravy výroby HL VII

26 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LISTŮ 50 LET PRODECO TUŠIMICE TUŠIMICKÝM DÍLNÁM ZASVĚTILI KUS ŽIVOTA Pro zajištění komplexní údržby a oprav těžební technologie DNT je kromě moderního technického vybavení dílen důležitý lidský potenciál zaměstnanci, špičkoví odborníci mnoha profesí, kteří každodenně prokazují schopnost být dělným kolektivem, kterému záleží na dobrém jménu firmy. V tušimických dílnách PRODECO spolehlivě pracovala a pracuje řada zaměstnanců od vyučení až do důchodového věku. Ivan Kostiha, Zbyněk Sára, Miloslav Šilhán a Miroslav Vaněk spojili svůj profesní život s tušimickými dílnami před téměř čtyřiceti lety. Vysoká kvalifikovanost, obrovské provozní zkušenosti, sounáležitost a stavovská hrdost na příslušnost k firmě podílející se na moderní povrchové těžbě uhlí jsou charakteristickým rysem jejich pracovních činností. Ivan Kostiha soustružník obrobny, úsek mechanické dílny Příští rok to bude čtyřicet let od jeho nástupu do tušimických dílen. Po vyučení soustružníkem v pražském ČKD jsem se vrátil zpátky do Kadaně. Pocházím z hornické rodiny. Maminka byla dispečerkou na lomu Merkur, otec jako zámečník zajišťoval údržbu nejdříve v hlubinném dole Františka, později přešel do dílen v Milžanech odkud se pak na konci 60. let přestěhoval do nových dílen v Tušimicích. Od roku 1978 ve zdejší obrobně působím také já. V našem provozním úseku, za pomoci velkých obráběcích strojů, například lícního hrotového soustruhu SR 1 600, nebo na horizontální vyvrtávačce W 160 H, vyrábíme veškeré obráběné náhradní díly pro DNT. S nadsázkou se dá říct, že zvládáme vše od malých šroubů až po velké převodové skříně, bubny nebo spojky, vysvětlil Ivan Kostiha. Zbyněk Sára provozní zámečník zámečny, úsek mechanické dílny Ještě předtím než se v roce 1979 stal kmenovým zaměstnancem, sbíral první zkušenosti s provozem tušimických dílen jako učeň během odborného výcviku a praxe. Zbyněk Sára se vyučil zámečníkem na odborném učilišti SHR v Meziboří přímo pro údržbu DNT. Později si rozšířil kvalifikaci o kurz dělení a svařování materiálu ve svářečské škole. Vydrážkování prasklin nebo nýtování patřilo mezi mé první samostatné úkoly a zkušenosti, které jsem sbíral koncem 70. let na montážním místě v Prunéřově, kde bylo odstavené havarované východoněmecké rýpadlo SRs 1 500, vzpomíná Zbyněk Sára. Dnes se zkušený zámečník specializuje Do práce v tušimických dílnách nastoupili před téměř čtyřiceti lety: (zleva) Miloslav Šilhán, Ivan Kostiha, Zbyněk Sára a Miroslav Vaněk. na výrobu nových dílů k důlní mechanizaci nebo na kroužení plášťů bubnů, při kterém mu pomáhá moderní zakružovačka. Miloslav Šilhán frézař obrobny, úsek mechanické dílny Jako vyučený nástrojař spojil svůj profesní život s tušimickými dílnami v roce Původní smlouvu měl sice na tři roky, ale nikdy nelitoval toho, že zde zůstal. Pamatuje si období rozvoje soukromého podnikání na počátku 90. let, kdy někteří kolegové odcházeli s vidinou a příslibem lepšího výdělku k malým právě vznikajícím soukromým firmám. Oceňuji stabilní a pravidelný příjem, který jsme u nás v dílnách vždy měli a máme. Nezanedbatelné jsou také sociální výhody. Ať už jde o příspěvek na závodní stravování, do sociálního fondu nebo příspěvek na penzijní připojištění, má jasno Miloslav Šilhán, který obrábí, brousí, frézuje a vrtá nejrůznější součástky důlní mechanizace. Jako zručný frézař si poradí s obráběním jak několikacentimetrových ventilů hydrauliky, tak i 12metrového mnohatunového podvozku PVZ. Miroslav Vaněk provozní zámečník, úsek montáže Specializuje se na opravy převodových skříní a hydrauliky, a to prakticky od svého nástupu do dílen v roce Za téměř čtyřicet let jsem toho zažil opravdu hodně. Například na poháněcích stanicích nahradily původní hydrospojky a převodovky s nuceným mazáním frekvenční měniče a převodovky s automatickým mazáním. Kromě vývoje v technologii pamatuji také nejrůznější organizační změny začlenění do SD 1. strojírenské, fúzi se společností PRODECO. Důležité je, že se mohu stále věnovat své profesi a přispět svým dílem k provozuschopnosti dobývací techniky na DNT. VIII HL

27 PRODECO TUŠIMICE DNES Fúze dceřiných společností Severočeských dolů PRODECO a SD 1. strojírenská v roce 2013 vytvořila silný inženýrsko projekční a dodavatelský subjekt, který v oblasti těžební, energetické a úpravárenské technologie patří k uznávaným lídrům českého trhu. Průběžně modernizovanou výrobní halu v Tušimicích doplnilo pracoviště projekce a inženýringu. Fúze tak umožnila maximální vytěžování výrobních kapacit obou provozů, proto se tušimické dílny podílejí také na výrobě dílů pro významné investice těžební lokality DB. S ehraný pracovní tým dílen v Tušimicích se kromě spolehlivého zajišťování preventivní údržby a odstraňování poruch veškeré těžební techniky nasazené na DNT dokázal prosadit v řadě ojedinělých a výjimečných zakázek. V roce 2007 tady provedli demontáž a přípravu na následný transport rýpadla KU /K 70, které bylo převezeno z DNT na DB. Realizovali také modernizaci výkonného drtiče DR 15. V roce 2015 přímo v místě nasazení na prvním skrývkovém řezu vyměnili kulovou dráhu rýpadla SchRs 1 550/K 109. V loňském roce společně ve sdružení s firmou Noen dokončili v plánovaném termínu rozsáhlou investiční akci na DNT modernizaci velkokapacitní skládky, která tak mohla být začleněna do systému homogenizace. Specialisté tušimických dílen důkladně zmodernizovali skládkový stroj ZNKk 20/40 S1, a to včetně obnovy kolejového svršku. Přímo v tušimické hale bylo vytvořeno detašované pracoviště oddělení projekce, kde čtyři projektanti připravují projekční a výrobní dokumentaci pro zajištění výroby v rámci celého spektra zakázek společnosti týkající se obou lokalit SD. Tím se ještě více posílila užší spolupráce konstruktérů a pracovníků výroby přispívající k vyšší efektivnosti, komunikaci a operativnosti. Aktuálně v dílnách PRODECO v Tušimicích pracuje 169 zaměstnanců. Nejvíce jsou zastoupeny profese provozních zámečníků a vulkanizérů. Všichni oceňují průběžnou modernizaci výrobního a technického vybavení dílen. V poslední době například vzniklo nové pracoviště pro navařování rotačních součástí (hřídele, poháněcí bubny) a renovaci funkčních ploch rotačních náhradních dílů. V zámečně přibyl řezací stroj pro tepelné dělení plechů a zakružovačka plechů pro výrobu plášťů bubnů. Ještě do konce letošního roku bude v zámečně zprovozněn nový ohraňovací lis, který pokryje potřeby výroby ohýbaných dílů z plechů. Dosud bylo nutné řešit ohýbání plechů subdodávkami. Díky kooperaci obou provozů PRO- DECO se lidé v tušimických dílnách podílejí kromě zabezpečování oprav a revizí techniky na DNT také na řadě úkolů pro DB. Vyrobili tak například ocelovou konstrukci stoupavého technologického mostu pro DPD do ledvické úpravny uhlí. V tušimických halách vznikají také díly pro nový zakladač ZPDH CZ/Z 103 (díly housenicového podvozku, ocelová ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚTVARU VÝROBY TUŠIMICE konstrukce výložníku), jehož stavba probíhá na montážním místě Jana u Duchcova. Pro bílinskou lokalitu realizovali již dříve i nové náběhové díly poháněcích stanic, díly ocelové konstrukce PV P. V příštím roce již počítají s výrobou housenicových článků dalšího bílinského modernizovaného rýpadla KU 300.8/K 68. Jubilejní rok 2017 zastihl tušimické dílny PRODECO ve výborné kondici, jako nepostradatelného dodavatele a realizátora údržby dobývací techniky navazujícího na odkaz padesátileté tradice HL IX

28 PŘÍLOHA HORNICKÝCH LISTŮ 50 LET PRODECO TUŠIMICE JAK JSME SLAVILI 50. VÝROČÍ Přes čtyři sta současných i bývalých zaměstnanců se sešlo v sobotu 9. září na velké oslavě padesátého výročí zahájení provozu tušimických dílen. Mezi vzácnými hosty nechyběl generální ředitel SD Ivo Pěgřímek. Vrcholem pestrého programu připraveného pro všechny věkové kategorie bylo ocenění 20 bývalých zaměstnanců. Za mimořádný přínos a obětavou práci pro rozvoj dílenského provozu DNT jim poděkoval generální ředitel PRODECO František Maroušek. U spořádání oslavy na Den horníků nebylo náhodné. Vždyť dílny byly vždy nedílnou součástí DNT a bez jejich činnosti by nebyla možná kontinuální těžba uhlí. Bývalí zaměstnanci a rodinní příslušníci současných pracovníků si se zájmem prohlédli všechny prostory dílen. Většina si nenechala ujít možnost terénní exkurze do provozu DNT. Celý den pendlovaly plně obsazené tatrabusy po šachetních komunikacích a vítaným návštěvníkům umožnily nejen celkový pohled z vyhlídky, ale také zastávku na druhém skrývkovém řezu u kolesového rýpadla SchRs 1 320/K 110. Nenudily se ani děti. Kromě toho, že si zblízka prohlédly prostředí, kde pracují jejich rodiče, vydováděly se na atrakcích a nechaly zkrášlit populárním face paintingem. Pamětníci měli možnost setkat se s kolegy, které mnohdy už řadu let neviděli. Zavzpomínali nejen během družných rozhovorů, ale i při prohlížení kronik mapujících uplynulých pět dekád tušimických dílen. Celý den byl také provázen videoprezentací připomínající důležité momenty z historie dílen i přinášející pohled na současnou činnost společnosti PRODECO a aktivity dnešních zaměstnanců. Slavnostní den se vydařil. Všichni hostitelé i hosté byli maximálně spokojeni. Organizačnímu týmu v čele s generálním ředitelem Františkem Marouškem patří velké poděkování za uspořádání mimořádného setkání lidí, kteří ve zdejších provozech po sobě zanechávají kus poctivé práce. 1 V hale zámečny se podávalo občerstvení a děti si mohly užívat atrakce. 2 Generální ředitel František Maroušek se rád setkal s bývalými zaměstnanci (zleva) Ladislavem Zochem a Stanislavem Miltnerem. 3 Zámečník Miroslav Máca provedl rodinu po svém pracovišti. 4 Milé setkání Jaroslava Ticháčka, manažera útvaru výroba Tušimice, s Alenou Zmrhalovou (vlevo) a Theodorou Varydyovou. 5 Vzpomínání nad kronikou: Karel Hubínek a Vilma Nedvědová. 6 Ladislav Červený přivedl na oslavu všechna vnoučata. 7 Oslavu padesátin tušimických dílen si nenechali ujít (zleva) bývalý generální ředitel SD Vratislav Vajnar, Ivo Pěgřímek, generální ředitel SD a Jiří Neruda, výrobní ředitel SD. 8 Pamětníci při prohlídce současných provozů: (zleva) Václav Hájíček, Petr Čermák, Vratislav Vajnar a Jaroslav Konrád. 9 Už druhá generace rodiny Hovorků pracuje v tušimických dílných: Emil Hovorka se synem Martinem. 10 Jedna z vyhledávaných dětských atrakcí face painting X HL

29 HL XI

30 HORNICKÉ LISTY 3/2017 SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA Texty: Tomáš Vrba Fotografie: Tomáš Vrba, Miloš Žihla, archiv Prodeco Tušimice Zvláštní poděkování za spolupráci Jaroslavu Ticháčkovi.

31 TŘI OTÁZKY PRO 3 OTÁZKY PRO: Ivana Holatu starostu městyse Hostomice Až do svého uvolnění pro výkon funkce starosty jste byl zaměstnán v autodopravě Dolů Bílina. Můžete na tuto životní etapu zavzpomínat a prozradit jakou pozici jste tam zastával? Do tehdejšího Autostřediska Velkolomu Maxim Gorkij jsem nastoupil v roce A po celou dobu mého působení jsem byl řidičem nákladního auta. Začínal jsem na legendární vétřiesce a rozvážel nejrůznější materiál po celé šachtě. Přes kropicí cisterny, jimiž jsem zkrápěl důlní komunikace, jsem se dostal až do blízkosti tzv. fedrování. Od malého lžícového rýpadla E 2,5 jsem Tatrou 148 a posléze i Tatrou 815 odvážel odtěženou skrývku nebo uhlí. Naposledy jsem byl řidičem důlní hromadné dopravy. Terénní avií s nástavbou pro přepravu osob jsem zajišťoval rozvozy posádek k jednotlivým velkostrojům. Vzpomínám si, že než jsem byl v roce 2010 zvolen starostou, jezdil jsem s jedním z prvních mercedesů unimogů nasazených na Dolech Bílina. Šachtu mám tedy důkladně projetou. Ročně jsem po nezpevněných důlních komunikacích najezdil zhruba 25 tis. km. Protože mě práce bavila a byli jsme na autodopravě dobrá parta lidí, měl jsem velké dilema. Nakonec jsem se po 30 letech rozhodl radikálně změnit profesi a stal se hostomickým starostou. Co vás přesvědčilo odejít do komunální politiky a měl jste už nějaké zkušenosti s fungováním místní samosprávy? A co se podle vás v Hostomicích podařilo? Osud rodných Hostomic mi nebyl nikdy lhostejný a vždy jsem usiloval o jejich rozvoj. V komunální politice jsem nebyl úplným nováčkem. Už v předešlých volebních obdobích jsem byl členem zastupitelstva a rady. Od roku 2010 se snažím zlepšovat život v Hostomicích z pozice starosty. Radost mi dělá naše škola. Starosta Ivan Holata se spolu se zástupcem SD Otou Vomastou pravidelně účastní slavnostního zahájení školního roku v ZŠ Hostomice. Jednu školní budovu už máme rekonstruovanou, nyní bychom se rádi, pokud budou potřebné finance, pustili i do té druhé. Poskytnout kvalitní vzdělání je pro nás prioritou. Naše škola funguje jako spádová pro pět okolních obcí. Bohužel současná legislativa nenařizuje příspěvky škole od spádových obcí, proto jsme závislí na výši finančních darů, kterými okolní obce přispějí. V minulosti nám ve škole pomohl i finanční dar Severočeských dolů, které jsou partnerem školy. Těší mě, že se nám podařilo oživit zdejší společenský a kulturní život. Před časem u nás vznikla nová tradice rozsvěcení obecního vánočního stromu a svatomartinský lampiónový průvod. Pro děti se pořádají ještě karnevaly a pálení čarodějnic. Nezapomínáme ani na občany důchodového věku, pro které zajišťujeme oblíbená seniorská setkání. Letos v září u nás úspěšně proběhl už šestý ročník malého country festivalu Hostomický strnad. Od roku 2011 pak vydáváme Hostomický zpravodaj, jehož prostřednictvím informujeme občany o aktuálním dění. Jaké máte v Hostomicích další plány? Určitě dokončíme rozpracované akce, jako například rekonstrukci povrchu v Husově ulici. Letos byla realizována stavba chodníku v Čapkově ulici. Příští rok budeme pokračovat v opravách dalších obecních chodníků a komunikací. Před časem jsme získali od ČEZ Oranžové hřiště, které se osvědčilo a je mládeží hojně využíváno. Máme projekt na stavbu běžecké dráhy v jeho sousedství, čímž by vznikl atraktivní sportovní areál. Pevně věřím, že se nám podaří získat dotaci a sportoviště zrealizovat. Protože Hostomice byly kdysi nejen domovem horníků, cihlářů ale také sklářů, chtěli bychom tuto kdysi typickou profesi připomenout uspořádáním Dnem sklářů. Jednoduše usilujeme o to, aby se všech hostomických obyvatel cítilo tady doma co nejlépe. text a foto: Tomáš Vrba HL 19

32 SPORT SPORTOVNÍ ÚSPĚCHY PATRIKA HERČZÍKA Technik rekultivací Patrik Herčzík z tušimického Revitransu, člen TJ SPORT Chomutov, úřadující mistr ČR v kategorii physique mužů do 178 cm, po nominaci na mistrovství Evropy 2017 obsadil 4. místo ve své kategorii do 179 cm v Santa Susanně ve Španělsku. Patriku, jedná se o tvůj první rozhovor pro HORNICKÉ LISTY. Kdy jsi začal se cvičením a proč ses rozhodl závodit? Ke cvičení jsem se okrajově dostal už v útlém věku, kdy můj táta závodil, vedl a nadále vede oddíl kulturistiky společně s posilovnou. Odmala jsem vystřídal mnoho sportů, a jak to často bývá, opakovaný úraz kolene mě vyřadil tzv. ze hry. Nezbylo nic jiného než navštívit posilovnu v rámci rehabilitace. Před zhruba dvěma roky jsem se začal cvičení věnovat více a poctivě. Rok nato byl pro mě zlomový, byla to doba, kdy jsem si uvědomil, že mám jisté genetické výhody a predispozice pro kategorii physique, a řekl si, že bych mohl zkusit poměřit své výsledky s ostatními borci. Jakou vyznáváš tréninkovou filozofii? Jsi spíše zastáncem silového tréninku nebo kulturistické pumpovačky? Myslím, že každá tréninková metoda má svoje opodstatnění. Já však preferuji nižší váhy s preciznější technikou a větším počtem opakování. Vyhovuje mi takto trénovat a výsledky jsou pro mě citelně lepší. Čas od času cvičím ale i silověji. Je jasné, že trénink v rámci kategorie physique je odlišný od kulturistů. Je třeba co nejvíce zvýraznit rozdíl mezi štíhlým pasem a širokými rameny. Jsi zatím spokojený s letošní sezónou a se svojí formou? Zaznamenal jsi od loňska nějaké zlepšení? S letošní sezónou jsem doposud nadmíru spokojený, podařilo se mi udržet více svalové hmoty, zlepšit určité partie a zkvalitnit přípravu oproti loňsku. Řekl bych, že je to dost znát i na výsledcích v letošních mistrovských soutěžích, kde se mi podařilo vybojovat titul vicemistra Čech ve své kategorii, a o týden později přidat titul mistra České republiky společně s titulem absolutního mistra České republiky v kategorii physique pro rok Začátkem května jsem na mistrovství Evropy obsadil 4. místo ve své kategorii do 179 cm v Santa Susanně ve Španělsku. Připravuješ se na závody sám, nebo spolupracuješ s trenérem nebo koučem? Loňskou sezónu jsem absolvoval celou sám, táta mi pak pomáhal se závěrečnou dietou a jezdil se mnou i s mamkou a sestrou po závodech. Letos mě táta na začátku přípravy spojil se svým kamarádem - národním trenérem Martinem Novotným (dříve s tátou závodili). Myslím, že to byl velice dobrý krok. Společně s Martinem se mi podařilo udělat velké změny a posunout se hodně kupředu. Martina beru jako svého trenéra i kouče v jednom, je to super člověk a za svou letošní formu vděčím především jemu. V tomto sportu musíte být schopni přijmout tolik kritiky, kolik je jen možné. Ne však od kohokoli, nýbrž od lidí, kteří to znají většinou od bývalých závodníků. Tito lidé mají přesné vědomí o slabinách, které je třeba odstranit. Vědí, jak pomoci stát se lepším, úspěšnějším. A kam směřuje tvoje příprava nyní? Rád bych se ještě v letošním roce pokusil nominovat na MS ve Španělsku, které se bude konat začátkem listopadu. Chtěl bys někomu poděkovat za pomoc nebo podporu v přípravě? Každý kdo se věnuje jakékoli závodní činnosti, ví, že optimální podmínky pro přípravu značně zvyšují šance na úspěch. Určitě bych tedy chtěl poděkovat rodičům za veškerou podporu (i finanční) a asi i za největší dar, kterým je genetika. Dále své přítelkyni, trenérovi, Severočeským dolům za sponzoring a vám za rozhovor. Nyní otázka pro tátu Herčzíka. Když srovnáte dřívější a dnešní dobu, změnilo se toho hodně? Co se podstatně změnilo, je prostředí posiloven. Dříve to byly takové klasické bouchány. Všichni jsme nosili tepláky, a protože nebyl internet, poslouchali jsme ty lepší a zkušenější. A našim nejposvátnějším grálem byl v té době samozřejmě Arnold. Ale nebyl to jen on, každá doba má své hrdiny a legendy. Ti později narození mají dnes jiné idoly, pro nás dříve narozené to byli (a stále jsou): Steve Reeves, Frank Zane, Franco Columbu, Sergio Oliva (známý jako Mýtus ), Larry Scott, Lee Labrada, Flex Wheeler, Dorian Yates, Lee Haney, Rich Gaspari, Vince Tailor, Nasser El Sonbaty, Shawn Ray, náš Pavol Jablonecký, Petr Stach, Petr Tlapák, Robert Dantlinger. Pravdou je, že kulturistika ušla 20 HL

33 od Arnoldovy éry dlouhou cestu a díky vědeckému vývoji se dá říci, nebyla doba, která by kulturistům přála více než teď. Co se týče tréninků, stravy a závodních diet, jsem překvapen, že i po letech je to až na drobnosti stejné. Mám ale pocit, že se v současné době často více než výkon a dřina hodnotí a oceňuje pouze výsledek. A to myslím bohužel platí pro všechny sporty. Svým způsobem je budování svalů, tedy tzv. hmoty jednoduché. Jíst hodně správného jídla, které svalům poskytne živiny. A samozřejmě je to i o tvrdé práci v posilovně. Navíc musí být i dostatečný odpočinek. No a pak asi to nejtěžší a tím je předsoutěžní dieta. To je ten poslední a nejtěžší krok, než vstoupíte na podium. Znám mnoho závodníků, kteří právě tuto poslední fázi buď podcenili, nebo nevydrželi a celoroční příprava a dřina pro ně v tu chvíli skončila. Závodil jsem 5 let a vím tedy, co dieta obnáší. Popravdě řečeno, když k nám přijde někdo do posilovny s tím, že chce závodit, tak se nejdříve zeptám, zda někde cvičil a pak zda někdy závodil tedy držel předsoutěžní dietu. Pokud si mohu vybrat, vyberu si toho, kdo to už jednou dokázal. Dieta je opravdu tvrdá, ale zvládnutelná. Dnes se dá použít refrén známé písničky: Když nemůžeš, přidej víc, zakřič prostě z plných plic, slovo nejde neexistuje. text: Marek Herčzík, Tomáš Vrba foto: Josef Adlt VYBRANÉ ÚSPĚCHY: Mistrovství Evropy místo v kategorii physique mužů do 179 cm Mistrovství ČR místo v kategorii physique mužů do 178 cm + absolutní vítěz Mistrovství Čech mužů a žen místo v kategorii physique mužů do 178 cm FFF Cup místo v kategorii physique mužů do 178 cm Mistrovství ČR místo v kategorii physique mužů do 178 cm Gabriela Novotná jako první Češka pojede Dakar Za atraktivní kulisu svých propagačních fotografií si prostředí DNT vybrala talentovaná motocyklová závodnice Gabriela Novotná, která se díky úspěšným výsledkům v marocké Merzouga Rallye jako vůbec první Češka kvalifikovala na jubilejní 40. ročník nejnáročnějšího závodu na světě Rallye Dakar V křehké 28leté tlumočnici angličtiny a francouzštiny by málokdo hledal první ženu v republice odhodlanou zdolat nejobtížnější závod, který je tradiční doménou mužů. Dakar je nejtěžší závod na světě a člověk tam pozná kým je. Pro mě to není o překonávání chlapů. Mě naplňuje volná jízda na motorce. Na Dakaru je míra dojezdovosti kolem 53 procent, proto je mým přáním dojet do cíle a závod si pořádně užít, prozradila sympatická závodnice. Testem na Dakar účastí v Merzouga Rallye prošla skvěle. V marockých písečných dunách letos v květnu splnila všechny podmínky dojezdu včetně projetí kontrolních GPS bodů na trase a dojela v motocyklové kategorii na 42. příčce (závodu se účastnilo přes 200 jezdců). Navíc celý rok dodržuje důkladně režim přípravy během týdne absolvuje 4 trénink v posilovně, 3 na motorce, 6 ranní běh a 2 jízdu na kole. Jubilejní 40. ročník Rallye Dakar startuje 6. ledna 2018 v Peru a přes Bolívii vede do Argentiny, kde bude 20. ledna cíl. Trasa měří zhruba 9 tis. kilometrů a účastní se jí 553 závodníků z 29 zemí světa. Bude mezi nimi 26 % nováčků, včetně první Češky na Dakaru Gabriely Novotné. Zatímco na DNT se závodnice týmu Klymčiw racing prezentovala se zbrusu novou motorkou KTM, Dakar pojede na přestavěném endurovém modelu klasické Husqvarny 450 s upravenou přídavnou nádrží, kokpitem a dalšími potřebnými prvky. Gabriela Novotná startuje na závodech dálkových rallye pouhé tři roky. Na motorce přitom jezdí od 21 let, kdy si pořídila první silniční model. Do konce roku čeká Gabrielu v říjnu světový šampionát Rallye Oilibya of Marocco a v listopadu pak dvoutýdenní tréninkový camp. Po vánočních svátcích 27. prosince odlétá do Jižní Ameriky, kde jako první Češka na motocyklu pojede Rallye Dakar. Všichni jí držíme palce, aby závod dopadl co nejlépe a mladá šampiónka navázala na úspěchy jediné ve světě proslulé české automobilové závodnice legendární Elišky Junkové, která kdysi napsala: Dokázala jsem ve svém oboru, že se žena může vypracovat na úroveň nejlepších mužů, ale to není tak významné. Důležitý je důkaz, že se může vypracovat podle svých přirozených ženských vlastností a schopností. text a foto: Tomáš Vrba HL 21

34 SVĚT DOLŮ OCENĚNÍ 2017 ZAMĚSTNANCI Tradiční předání cen nejlepším pracovníkům skupiny SD se uskutečnilo 14. září na zámku Červený Hrádek u Jirkova. Za vynikající výkony a zkušenosti, kterými trvale přispívají k prosperitě a dobrému jménu skupiny SD, získalo vysoké ocenění 15 zaměstnanců. Medailí za mimořádný čin poskytnutí příkladné předlékařské první pomoci a přispění k záchraně lidského života bylo vyznamenáno 18 pracovníků, kteří operativně a bezchybně přímo na pracovišti pomohli zdravotně indisponovaným kolegům. Všem letošním oceněným osobně poděkovali přestavitelé vedení SD v čele s generálním ředitelem Ivem Pěgřímkem. OCENĚNÍ ZA VYNIKAJÍCÍ VÝKONY A ZKUŠENOSTI ZÍSKALI: Černá Dana dispečerka operátorka helpdesku SD DB Froněk Aleš technik rekultivací Revitrans DNT Hanuška Ladislav specialista inženýringu PRODECO DB Herčzík Marek bezpečností technik SD DNT Kapic Petr mechanik mistr dílny DDM Revitrans DB Klofáč František provozní zámečník SD DB Kostková Arnoštka technička rekultivací SD Kubát Zbyněk předseda odborů PRODECO DB Lončík Tomáš řidič velkostroje SD DNT Očenášek Jiří směnový inženýr SD DNT Pavlíček Martin provozní elektrikář Úpravna uhlí Ledvice SD DB Skálová Hana vedoucí oddělení prodeje SD Tyrpekl Eduard vedoucí oddělení controllingu a ekonomie provozů SD KD DNT Zochová Dana referentka ekonomické podpory Revitrans DNT Žigmund Ján dispečer výroby SD DNT OCENĚNÍ ZA MIMOŘÁDNÉ ČINY ZÁCHRANU LIDSKÉHO ŽIVOTA SI ZASLOUŽILI: Civín Petr vedoucí řidič velkostroje SD DB Čermák Jiří řidič velkostroje SD DB Derinek Václav řidič velkostroje SD DNT Drnec Václav vulkanizér PRODECO DB Duben Jaroslav zámečník pochůzkář SD KD DB Hataš Pavel hasič HZS DB Holcman Jaroslav vedoucí řidič velkostroje SD DB Kameník Tomáš hasič HZS DNT Kois Jaroslav hasič HZS DNT Konečná Irena obsluha velínu SD KD DB Král Bohumil hasič HZS DB Křikava Jan mistr zauhlování SD KD DB Mareš Milan vulkanizér PRODECO DB Pokorný Dobroslav hasič HZS DB Šťastný Miloš hasič HZS DB Vlasák Josef zámečník SD KD DB Vrba Jaromír velitel HZS DNT Weigend František hasič HZS DB Medaile za záchranu lidského života převzali z SD Kolejové dopravy (zleva) Jan Křikava, Jaroslav Duben, Josef Vlasák a Irena Konečná. Oceněný Zbyněk Kubát se zapojil do diskuse. Výrobní ředitel Jiří Neruda poblahopřál Jánu Žigmundovi. 22 HL

35 Příležitost k diskusi využil i Eduard Tyrpekl z SD KD. GŘ SD Ivo Pěgřímek předal ocenění Markovi Herčzíkovi z SD DNT. Arnoštka Kostková převzala cenu od generálního ředitele SD Ivo Pěgřímka. Hrdí laureáti z HZS DNT: (zleva) Tomáš Kameník, Jaromír Vrba a Jaroslav Kois. GŘ společnosti Revitrans Tomáš Sedláček gratuloval Petru Kapicovi. S oceněním předal Haně Skálové z SD také květiny personální ředitel SD Josef Molek HL 23

36 SVĚT DOLŮ 1. PETR KAPIC mechanik mistr dílny DDM Revitrans Bílina 2. MAREK HERČZÍK bezpečnostní technik SD DNT 3. EDUARD TYRPEKL vedoucí oddělení controllingu a ekonomie provozů SD KD Tušimice 1 4. DANA ZOCHOVÁ referentka ekonomické podpory Revitrans Tušimice 5. HANA SKÁLOVÁ vedoucí oddělení prodeje SD 6. JÁN ŽIGMUND dispečer výroby SD DNT 7. JIŘÍ OČENÁŠEK směnový inženýr SD DNT GALERIE NEJLEPŠÍCH OCENĚNÍ ZA VYNIKAJÍCÍ VÝKONY A ZKUŠENOSTI HL

37 LADISLAV HANUŠKA specialista inženýringu PRODECO 9. DANA ČERNÁ dispečerka operátorka helpdesku SD DB 10. FRANTIŠEK KLOFÁČ provozní zámečník SD DB 11. ZBYNĚK KUBÁT předseda odborů PRODECO 12. MARTIN PAVLÍČEK provozní elektrikář Úpravna uhlí Ledvice SD DB 13. ARNOŠTKA KOSTKOVÁ technička rekultivací SD 14. ALEŠ FRONĚK technik rekultivací Revitrans Tušimice 15. TOMÁŠ LONČÍK řidič velkostroje SD DNT HL 25

38 SVĚT DOLŮ GALERIE NEJLEPŠÍCH OCENĚNÍ ZA MIMOŘÁDNÉ ČINY ZÁCHRANU LIDSKÉHO ŽIVOTA HASIČI DB (zleva): PAVEL HATAŠ, FRANTIŠEK WEIGEND, MILOŠ ŠŤASTNÝ, BOHUMIL KRÁL a DOBROSLAV POKORNÝ MILAN MAREŠ vulkanizér PRODECO 3. ŘIDIČI VELKOSTROJE DB: (zleva) JIŘÍ ČERMÁK a JAROSLAV HOLCMAN. 4. PRACOVNÍCI SD KD LEDVICE: (zleva) JAROSLAV DUBEN, JAN KŘIKAVA a JOSEF VLASÁK HL

39 5. IRENA KONEČNÁ obsluha velínu SD KD LEDVICE 6. TOMÁŠ KAMENÍK hasič HZS DNT 7. VÁCLAV DERINEK řidič velkostroje DNT 8. VÁCLAV DRNEC vulkanizér PRODECO PETR CIVÍN vedoucí řidič velkostroje DB 10. JAROMÍR VRBA velitel HZS DNT 11. JAROSLAV KOIS hasič HZS DNT HL 27

40 SVĚT DOLŮ OKAMŽITOU POMOCÍ PŘISPĚLI K ZÁCHRANĚ LIDSKÉHO ŽIVOTA Při mimořádných událostech duchapřítomně a bez váhání poskytli předlékařskou první pomoc a zachránili tak život kolegům. Bezprostředně po slavnostním předání ocenění za mimořádné činy - záchranu lidského života jsme se zeptali na jejich dojmy. JAROSLAV HOLCMAN vedoucí řidič velkostroje SD DB PAVEL HATAŠ hasič HZS DB JAROSLAV DUBEN zámečník pochůzkář SD KD DB VÁCLAV DERINEK řidič velkostroje SD DNT Děkuji za medaili i pěkný slavnostní den. Myslím, že při nastalé mimořádné události by se snažila duchapřítomně pomoci a přispět k záchraně života kolegy drtivá většina lidí na šachtě. Myslím, že poskytnout první pomoc tomu, kdo ji potřebuje, je jasná věc. Při výměně pásu na dopravní lince shazovacího vozu našeho zakladače ZP /Z 81 došlo k selhání organismu vulkanizéra z PRODECO. Ihned jsme zavolali na velín a požádali o výjezd hasičů. Ještě než dorazili, začali jsme s kolegy z posádky a party vulkanizérů s oživováním. Také jsme kontaktovali leteckou záchrannou službu, která už stabilizovaného pacienta dopravila do ústecké nemocnice. Když jsme s kolegou z naší jednotky Bohumilem Králem vyjeli 1. března k zásahu na vnitřní výsypku k zakladači ZP /Z 81, kde jsme pomocí defibrilátoru resuscitovali zkolabovaného pracovníka a elektrickými výboji spolu se srdeční masáží se nám podařilo jeho srdeční činnost obnovit, nenapadlo mě, že za to budu s kluky ze zásahu oceněn. Určitě nás ocenění těší a vážíme si ho. Líbil se nám i slavnostní ceremoniál včetně kulturního programu. Vše umocňovalo pěkné prostředí Červeného Hrádku, kde jsme měli možnost se osobně poznat s ostatními oceněnými a vrcholným managementem skupiny SD. Prostě jsme prožili nevšední odpoledne, na které budeme rádi vzpomínat. Společně s kolegy z úseku zauhlování Elektrárny Ledvice Josefem Vlasákem, Irenou Konečnou a Janem Křikavou jsme rádi převzali z rukou generálního ředitele SD Iva Pěgřímka medaile za mimořádný čin. Došlo k němu u nás loni 10. září, kdy Karel Jošt provádějící obsluhu pasovek upadl do bezvědomí. Samozřejmě jsme mu okamžitě poskytli předlékařskou první pomoc a zavolali záchrannou službu. Do jejího příjezdu jsme prováděli srdeční masáž. Ještě před odvozem na ústeckou kardiologii se podařilo indisponovanému kolegovi obnovit srdeční činnost. I když se pro závažné kardiologické problémy zpátky do práce nevrátil, jsme šťastni, že přežil a že jsme k tomu také mohli přispět. Ocenění si velmi vážím. Přesto pomoc indisponovanému člověku nepovažuji za zvláštní zásluhu, ale za samozřejmost. Poskytnout první pomoc mi nedělá žádný problém. S tím, jak správně postupovat jsme seznamováni v rámci pravidelných školení bezpečnosti práce. Navíc jsem byl kdysi hasičem, takže mám nějaké zkušenosti, které se mi teď hodily. Vím, co dělat při záchraně člověka, který upadl do bezvědomí. Včasné uvolnění dýchacích cest a bezprostřední zahájení kardiopulmonální resuscitace je pro udržení životních funkcí prvořadé. Jsem rád, že jsem spolu s hasiči a zdravotníky přispěl k záchraně života kolegy. text: Tomáš Vrba foto: Daniel Šeiner, Tomáš Vrba 28 HL

41 PRODECO JUNIOR TÁBOR 2017 Dvacet dětí zaměstnanců dceřiné společnosti PRODECO z Bíliny prožilo část letních prázdnin ve firemním táboře PRODECO junior. Z týdenního příměstského tábora, pořádaného v termínu od 14. do 18. srpna, s bohatým programem, spoustou výletů a nepřetržitým dohledem profesionálních animátorek si všechny děti odnesly samé pěkné zážitky. Už teď se těší na příští prázdninové dny, které by opět rády prožily v partě vrstevníků, přitom nedaleko od svých rodičů. A quadrom v Mostě, minigolf v Bílině, chomutovský Podkrušnohorský zoopark a Selský dvůr v Braňanech byly letošními cíli účastníků prvního příměstského tábora zaměstnanců z bílinského PRODECO. Základnu měly děti přímo v administrativní budově, kde se prostorná zasedací místnost na týden proměnila v atraktivní hernu. Právě zde ráno mezi šestou a osmou hodinou rodiče předávali své potomky zkušeným animátorkám a po celodenním programu a obědě je tady odpoledne mezi druhou a čtvrtou vyzvedávali. Hlavní organizátorkou vydařené akce, která pomohla rodičům s aktivním programem dětí o prázdninách, byla referentka odboru obchodu PRODE- CO Veronika Šustáčková. Inspirovala mě moje kamarádka, která je zaměstnaná v české pobočce jedné významné nadnárodní firmy, kde takovéto příměstské tábory pro děti zaměstnanců pravidelně pořádají. Potěšilo mě, že naše vedení bylo mojí myšlence nakloněno a podařilo se ji zrealizovat. Vlastní program pro nás zajišťovala agentura specializující se na pořádání akcí pro děti. Rodiče jich přihlásili dvacet. Nic jsme neponechali náhodě. Všechny děti byly pojištěné, měly připraveny snídaně, svačiny a obědy v závodní jídelně. Za hlavní úspěch ale považuji nadšení a spokojenost dětí. Počítáme, že tábor uspořádáme nejen o příštích prázdninách, ale v trochu kratší podobě také během volna dětí i ve školním roce, spokojeně konstatovala Veronika Šustáčková. text a foto: Tomáš Vrba HL 29

42 Z HISTORIE TĚŽBY UHLÍ Doly Důvěřuj v Boha a Konkordia v Želénkách Starý hlubinný důl Důvěřuj v Boha u Želének kolem roku Už jen těžko najdeme v rekultivované oblasti místa bývalé těžby hnědého uhlí v okolí obce Želénky. Těžební aktivity tady začínaly ve druhé polovině 19. století a rozvíjely se hlubinným i povrchovým způsobem postupně od rumpálových šachet, přes úklonné štoly s lanovkou, ruční mlýnkování a první parní rýpadlo až po nasazení korečkových rýpadel a kolejové dopravy. H istorie těchto zpočátku malých dolů je trochu spletitá. Kolem roku 1879 prodává sedlák Václav Schubert z Želének ústeckému průmyslníkovi Antonínu Rösslerovi svoje 3 důlní míry označené Barbara I až III, kde provozoval dvě malé příležitostné rumpálové šachty. Oblast se nacházela na jižním okraji Červeného vrchu a směrem k Želénkám a silnici do Hostomic. Šachta v důlní míře Barbara II se jmenovala stejně Barbara a pracoval zde v té době jen jeden horník. Antonín Rössler důl v roce 1880 modernizoval a přejmenoval podle svého jména na Anton (někdy používáno i Antoni). Dolové pole rozšířil nákupem od duchcovských Valdštejnů na sedm dolových měr. Důl Anton byl roku 1885 připojen na želéneckou vlečku vycházející z nádraží v Duchcově a v hlubinném dole pak pracovalo už 97 horníků. Kolem roku 1886 kupuje důl Johann Moritz Gasse ( ), obchodník s uhlím z Drážďan. Ten přesouvá aktivity na druhou původní rumpálovou šachtu v důlní míře Barbara I a vybuduje zde řádný hlubinný důl, který pojmenoval Důvěřuj v Boha, německy Vertrau auf Gott. Název dolu vychází z názvu dolové míry a náboženského motivu. Areál těžebního závodu byl postaven na parcele č. 192/1 obce Želénky. Závod měl těžní jámu hlubokou 58,7 m a dřevěnou těžní věž. Dopravu ve štolách zabezpečovali koně. Důl nestál u železniční vlečky a tak se vytěžené uhlí dopravovalo 120 m dlouhou lanovkou na nakládací železniční rampu. V roce 1887 přebírá majetek Paul Gasse. Provoz je převážně hlubinný ve třech patrech a v letech 1884 až 1892 se provádí v menším rozsahu i povrchové dobývání v severovýchodním okraji dolového pole. Ani neštěstí se tomuto provozu nevyhýbalo a 28. ledna roku 1889 vznikl velký požár na jámě, kde se propadla stará důlní díla a požár nabyl velkého rozsahu. Likvidace požáru trvala celé tři týdny. V letech 1890 až 1895 pracovalo v dole kolem 110 horníků a roční těžba se pohybovala mezi 60 a 80 tisíci tun uhlí. Dne 31. prosince 1899 prodává firma J. Petschek z Ústí n. L, která předtím buď sama koupila od majitelů z Drážďan, nebo jen transakci zprostředkovávala, důl Důvěřuj v Boha největšímu těžaři v revíru - Mostecké uhelné společnosti. Okamžitě v roce 1900 zahajuje Mostecká uhelná společnost výstavbu nového důlního areálu. Koncepce budoucího nového provozu se začala orientovat více na povrchový způsob těžby. Provozní budovy byly postaveny 300 m jižně od starého dolu, na parcele obce Želénky č. 201/2. Vlastní dolové pole se značně rozšířilo a dosáhlo 30 HL

43 velikosti 28 jednoduchých důlních měr. Rokem 1901 je zprovozněn nový důl s úklonnou štolou vybavenou lanovkou a směřovanou do oblasti starého dolu Důvěřuj v Boha. Štola měla délku 220 m a klesala na hloubku až 32 m. Byla postavena kotelna, třídírna se strojovnou, obytný dům a ředitelská vila. Nový důl dostal název Aspern. Provoz starého dolu Důvěřuj v Boha, který stál přímo na mohutné uhelné sloji a již neodpovídal ani technicky, byl 27. dubna 1901 zastaven. Nový závod Aspern měl novou 3,5kilometrovou vlečku do stanice Duchcov a dvě nakládací rampy. Z blízkého lomu Ludvik bylo v roce 1904 přemístěno parní lopatové rýpadlo. Pracovalo se v jedné sloji m mocné. Hloubka rubání dosahovala až 40 m a pracovalo zde kolem 130 až 150 pracovníků. Ruční skrývku nadloží metodou mlýnů prováděla firma Egra. V roce 1906 byla modernizována třídírna a strojovna. Roční těžba se pohybovala kolem 150 až 200 tisíc tun uhlí. Další přírodní neštěstí přišlo dne 2. února roku 1909, kdy nastalo rychlé tání sněhu a velké množství vody zaplavilo okolní doly a lomy. Také na lomu Aspern musela být těžba zastavena, jelikož voda zřítila jeden porub a zaplavila čerpací stanici. Starý důl Důvěřuj v Boha byl povrchovým lomem odtěžen v roce V téže době byl celý důlní provoz elektrifikován. První korečkové rýpadlo na odtěžování narůstající skrývky bylo nasazeno roku 1918 a skrývku těžila dodavatelsky firma Robert Berndt Most. 1. července 1919 byl důl Aspern přejmenován na důl Konkordia, německy Concordia. V dolovém poli Konkordie vzniklo postupně několik povrchových lomů. Povrchová těžba začala v severním lomu v roce 1900 a pokračovala až do roku 1932, zde v tzv. rajonu Tuschner bylo v letech 1932 až 1938 zbouráno 10 domů z obce Želénky. V roce 1925 byla provedena přeložka silnice na Hostomice a potoka pro vyuhlení zbývajících uhelných zásob. Jižní lom těžil v letech 1921 až 1938 a tvořil menší samostatnou uhelnou pánvičku. Nový západní lom byl založen v roce 1928/29 a porubní frontu rozvinul do oblasti sousedního uzavřeného dolu Vilém až do roku Areál dolu Konkordia u Želének v roce Důl Vertrau auf Gott Důvěřuj v Boha u Želének na mapě z roku Skrývku zde již odtěžovala dvě korečková rýpadla. Část uhelné sloje na výchozu měla charakter kapucínu a příležitostně se také těžil. V době druhé světové války pracuje v lomu až 600 horníků a těžba dosahuje maxima až 390 tisíc tun uhlí. 10. března roku 1946 byl lom Konkordia přejmenován na důl Julius Fučík, který těžil do roku Jeho postup uhelné těžby směřoval od Želének k Ledvicím a dosáhl velikosti středně velkého povrchového dolu s kolejovou ŽELÉNKY důl Důvěřuj v boha důl Konkordia důl Barbara Historické jámy na leteckém snímku z roku dopravou a korečkovými rýpadly. Původní třídírna z dolu Konkordie fungovala do roku Celková těžba uhlí od roku 1879 až do roku 1946, tedy za 67 let, dosáhla kolem 9,5 miliónu tun uhlí. Dnes je celá oblast od Červeného vrchu až k zasypanému dolu Julius Fučík zrekultivovaná lesními porosty. Areál bývalého dolu Konkordie u silnice do Hostomic má za své sídlo soukromá dopravní firma. text: Zdeněk Dvořák foto: archiv OMG Doly Bílina HL 31

44 TIP NA VÝLET Rozhlédněte se po Českém středohoří Krajina v okolí Kocourova, v pozadí Milešovka. v okolí Medvědic a Kocourova Zatím málo navštěvovaná místa v Českém středohoří představují pro vnímavé výletníky skutečnou lahůdku dokonalé panoramatické výhledy do unikátní krajiny, která ve vás může probudit nadšeného fotografa nebo svátečního malíře. Z domova to nemáte na takový výlet nijak daleko autem nebo na kole, potom pěšky jen s vydatnou svačinou. Zážitky jsou zdarma. O bdobí podzimu je čas, kdy je dobré navštívit místa, na která nám v průběhu roku zatím nezbyl čas. Dnešní tip vás zavede do těchto přehlížených, byť vskutku krásných vesniček a kopců, s úžasnými výhledy. Nicméně V dálce Kocourov a Milešovka. nebudete potřebovat ani tolik času a nebude tedy vadit, že dny se již krátí. Nutno podotknout, že do oblasti se můžete dostat několika způsoby. Lokalita je populární mezi cyklisty z Bíliny, Teplic, ale i Litoměřic. Není však nutno sem v podzimní době zamířit na kole. Můžete prostě zajet autem do Medvědic a pak buď po turistických značkách, nebo silnicích třetí třídy projít pěšky tuto část Českého středohoří. Jako výchozí místo doporučujeme tedy zvolit vesnici Medvědice. Je dostupná z více směrů. Třeba pojedete autem od Chomutova přes Bílinu, směrem na Louny. V Bílině za benzínovou pumpou zahnete doleva a dál stále do kopce, v Razicích odbočíte na Lukov. Zde překonáte horizont, sjedete na nejbližší křižovatku, zahnete doprava na Páleč a další vesnice jsou už Medvědice. Popisovaná cesta se dá bez potíží absolvovat na silničním nebo MTB kole. V Medvědicích zaparkujete poblíž kostela a záleží jen na vás, kterým směrem se vydáte. Přímo 32 HL

45 nad vámi se doslova tyčí Lipská hora. Se svými 689 metry nadmořské výšky a pravidelným tvarem je jedním z výrazných vrcholů Českého středohoří. Pokud se rozhodnete pro tuto variantu, vydejte se po červené značce, směrem na Lhotu. Značka obchází kopec přibližně ve dvou třetinách jeho výšky. Vystoupáte do sedla pod vrcholem, kde odbočuje sice neznačená, ale velmi dobře zřetelná pěšina vedoucí na vrchol. Bez obav se po ní vydejte, vede jen do kopce. Z vrcholu se vám naskytne výhled směrem na několik menších zřícenin, kdy všem dominuje hrad Házmburk. Na zpáteční cestě sestupte do sedla po stejné pěšině. Sejděte kousek po červené, v místě, kde cesta uhýbá ostře doprava, pokračujte po neznačené cestě rovně dolů do vesničky Lipá a po silnici do Medvědic. V případě, že se v Medvědicích vydáte na opačnou stranu, budete pokračovat po silnici třetí třídy, tedy poklidné komunikaci. Po asi 1,5 kilometru přijdete do vesničky Kocourov, kde je celkem oblíbená hospůdka a tedy místo pro oběd nebo příjemné posezení. Jiná možnost občerstvení po trase není. Místo vás zaujme panoramatickým výhledem, byť z trochu jiného úhlu, než z Lipské hory. Kdo má dostatek sil, může pokračovat po červené značce směrem na Milešov. Po chvilce dojdete na křižovatku s jinou okresní cestou a po 200 metrech je po pravé straně, na stromě, rozcestník. Tady začíná modrá turistická značka, která vás po jednom kilometru dovede na vrchol Ostrý s pozůstatky hradu. Především je však z tohoto místa úžasný pohled na impozantní Lipská hora. Milešovku s jejími 837 m. n. m. Tato výška z ní činí nejvyšší vrchol Českého středohoří. V dálce vidíte Krušné hory, na opačné straně pak Lovoš, Házmburk, na obzoru pak kopce za Louny, vrchovinu Džbán. Dokonalý kruhový rozhled. Zpáteční cesta je nejlepší po stejné cestě, popisovaný výhled opravdu stojí za to. Pokud nechcete jít danou cestu pěšky, je možno dojet autem až ke zmíněnému rozcestníku u silnice a zaparkovat. To místo se k parkování běžně používá a i v deštivých dnech poskytuje zpevněný terén. Byť se to nezdá, advent je na dohled. Pokud už máte dost nablýskaných Drážďan a přesto chcete zažít ten správný advent u saských sousedů, máme pro vás variantu. Zajeďte si do drážďanské čtvrti Radebeul, poblíž místního nádraží se rozkládá stará část, původní vesnice. Ocitnete se na návsi - široké ulici Altkötzschenbroda, se stromořadím, trávníkem a chodníkem uprostřed. Náves je dlouhá asi půl kilometru. Všude typické vánoční stánky a minimálně pět kapel. Od jazzu, přes žáčky uměleckých škol, harmonikáře, loutkové divadlo pro děti až po nepopsatelný hudební styl. Pozor však, trh bývá jen o víkendech. Turisté tam skoro nejezdí, o to úžasnější a vřelejší však v Radebeulu panuje adventní atmosféra. text a foto: Jan Říha Pohled z Kocourova na České středohoří HL 33

46 TIP NA VÝLET K rakov je považován za kulturní a duchovní hlavní město Polska. Leží na polské národní řece Visle a má dlouhou a bohatou historii, která je nám hodně blízká a pochopitelná. Českou stopu v Krakově zanechal například dodnes uctívaný odkaz sv. Václava a sv. Vojtěcha, v našich dějinách sehráli zase významnou roli Jagellonci z Krakova Vladislav (nástupce Jiřího z Poděbrad) a jeho syn Ludvík, korunovaný na českého krále jako dvouleté batole. Výjimečné kvality města jsou v prvé řadě spojovány s unikátním kulturním dědictvím. Najdeme ho ve stavebních památkách. Už v roce 1000 byl Krakov součástí polského státu Boleslava Chrabrého a roku 1038 se stal hlavním městem Polska. Tuto funkci plnil až do 17. století. Polští králové byli na hradě Wawel korunováni i pochováváni, a to i poté, kdy se hlavním městem v roce 1609 stala Varšava. Během staletí se tvář města měnila. Ve středověku byl Krakov bezpečným, hodně bohatým a dobře opevněným městem. Za renesance tady bylo centrum pokrokových snah a kultury. Krakov vždy přitahoval ty nejbrilantnější humanisty, spisovatele, architekty a hudebníky. Zhmotněním polských dějin je téměř šest tisíc budov ze všech epoch a díky unikátní koncentraci výjimečných kulturních památek se Krakov dostal na seznam vůbec prvních 12 lokalit, které UNESCO určilo jako světové historické dědictví. Seznam všech turistických zajímavostí města je předlouhý, ale každý si určitě najde sám svůj osobní magický Krakov. Někdo bude obdivovat Rynek Glówny, hlavní náměstí považované za druhé nejvýznamnější evropské fórum hned po náměstí sv. Marka v Benátkách. Každý kámen tady má svoji historii, stejně jako na návrší Wawel s katedrálou sv. Stanislava a sv. Václava a královským zámkem. Někdo se vydá po stopách Mikuláše Koperníka, jiného zaujmou místa spojená s Janem Pavlem II., dalšího uchvátí dlouhé hodiny bloudění v labyrintu uliček staré židovské čtvrti Kazimierz. Do Krakova přijíždí ročně přes 9 milionů turistů (vždycky víc než do Varšavy). Město je překrásné v kterémkoli ročním období. text: Tomáš Vrba foto: Jan Vajshajtl, Tomáš Vrba Pohled na historické centrum Krakova dává tušit téměř 6 tisíc historických budov, jejichž mobiliář představuje přes 2 miliony uměleckých děl z různých epoch, která najdete v muzeích, kostelech a archivech. To vše patří do světového historického odkazu UNESCO. MAGICKÝ KRAKOV Krakovský Kazimierz (UNESCO) je stará židovská čtvrť, svědek po staletí trvajícího křesťansko židovského sousedství a koexistence těchto dvou kultur. Židovskou enklávu založil roku 1335 polský král Kazimír Veliký. Byla řízena rabíny a radou starších, nad nimiž stál už jen král. Od roku 1867 krakovští Židé požívali stejná občanská práva jako Poláci, měli své reprezentanty v parlamentu a vyznamenali se jako významní investoři a architekti. Před 2. světovou válkou bydlelo v Krakově přes 64 tisíc Židů, tedy 25 % celkového počtu obyvatel. Ortel smrti nad nimi přinesl rok Holokaust jich přežilo méně než 5 tisíc. Až do pádu komunismu byl Kazimierz opuštěným temným místem plným ruin a nebezpečí. Dnes tato čtvrť zažívá velkou renesanci s úspěšným restaurováním židovských a křesťanských památek. Při bloudění v labyrintu úzkých uliček najdeme modlitebny, synagogy (včetně té nejstarší v Polsku), hebrejské gymnázium, židovskou akademii, hřbitovy, ale také řadu košer restaurací, kaváren s unikátní atmosférou. 34 HL

47 Wawel je historický komplex s královským palácem a katedrálou, zbrojnicí, pokladnicí, obrannými věžemi, baštami a branami. V katedrále budované od počátku 11. století najdeme sochy českých světců Václava a Vojtěcha a sarkofág hlavního polského svatého Stanislava. Po vystoupání do věže se můžete dotknout zvonu Zikmund. Mariánský kostel se tyčí nad hlavním krakovským náměstím v podobě, které nabyl v polovině 14. století. Vyšší věž má 81 metrů a věnčí ji pozlacená koruna z roku Každé poledne z věže již od roku 1392 zaznívá pobožná píseň známý mariánský hejnal, jeden ze symbolů Polska. Trubač hejnal posílá do všech čtyř světových stran. Dříve odtud městská stráž dávala trubkou signál k otvírání a zavírání městských bran. Druhá věž (vysoká 69 m) plní odjakživa úlohu zvonice. V kostele je nejcennější dřevěný a polychromovaný oltář geniálního řezbáře Víta Stwosze s dvěma stovkami pozlacených figur z lipového dřeva. Byla by škoda v Krakově neochutnat asi vůbec nejpopulárnější polské jídlo pirohy (pierogi). Jsou to závitky či taštičky z tence vyváleného těsta s nesčetnými variacemi slaných či sladkých náplní, mezi nimiž vede mleté maso, kyselé zelí, houby nebo tvaroh. Pirohy Poláci rádi jedí už od 13. století. Osvětim je polské město nedaleko Krakova smutně proslulé komplexem bývalých koncentračních a vyhlazovacích táborů Auschwitz Birkenau z druhé světové války. Birkenau (Brzezinka) byl tábor vůbec největší. Na ploše přes 140 ha bylo postupně postaveno celkem 300 baráků a 4 krematoria. Vstupní branou sem v letech po kolejích přijížděly vagony napěchované lidmi z celé Evropy. Je doloženo, že minimálně 1,2 mil. (z toho 960 tis. Židů) se už nikdy domů nevrátilo. Připomenout si temnou část historie každoročně přijíždí do Osvětimi téměř milion návštěvníků z celého světa HL 35

48 UHLÍ ZDROJ ENERGIE Z 1 kg hnědého uhlí se vyrobí více než 1 kwh elektřiny. Z tohoto množství energie bude průměrný notebook nepřetržitě pracovat déle než 50 hodin.

Ing. Ivo Pěgřímek, Ph.D. předseda představenstva a generální ředitel Severočeské doly a.s.

Ing. Ivo Pěgřímek, Ph.D. předseda představenstva a generální ředitel Severočeské doly a.s. O NAŠE UHLÍ JE ZÁJEM, TĚŽIT UMÍME, MASIVNĚ INVESTUJEME, ALE TO NESTAČÍ Ing. Ivo Pěgřímek, Ph.D. předseda představenstva a generální ředitel Severočeské doly a.s. Hornické sympozium 2018 3.- 5.10.2018 1

Více

SEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA

SEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA SEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA Bílina Chomutov Kadaň Litvínov DOLY BÍLINA Most DOLY NÁSTUP TUŠIMICE SRN K r u š n é h o r y Teplice Bílina Ohře Ústí n. L. Litoměřice Děčín N Žatec Ředitelství SD a. s. Elektrárny

Více

STOP PRACHU lokalita Bílina

STOP PRACHU lokalita Bílina lokalita Bílina 1 Úvodní slovo Společnost Revitrans, a.s. vznikla v polovině roku 2013, sloučením fúzí společností SD Autodoprava, a.s. a SD Rekultivace, a.s. V tomto roce začala naše společnost poskytovat

Více

Ing. Vladimír Budinský, MBA H 5 ŽIVOTNÍ CYKLUS JEDNOHO REKORDMANA VELKOSTROJE KU 800.8/K 77

Ing. Vladimír Budinský, MBA H 5 ŽIVOTNÍ CYKLUS JEDNOHO REKORDMANA VELKOSTROJE KU 800.8/K 77 Ing. Vladimír Budinský, MBA H 5 ŽIVOTNÍ CYKLUS JEDNOHO REKORDMANA VELKOSTROJE KU 800.8/K 77 Kolesová rýpadla řady KU 800 v hnědouhelném průmyslu Velkostroj KU 800.8/K 77, který se za dlouhých 32 let zasloužil

Více

Severočeské doly a.s. Chomutov

Severočeské doly a.s. Chomutov Severočeské doly a.s. Chomutov leader a trhu hnědého uhlí Jaroslava Šťovíčková specialista strategie a komunikace základní fakta o naší společnosti největší hnědouhelná společnost v ČR vznik 1. ledna 1994

Více

Pomoc Severočeských dolů a. s. ústeckému regionu

Pomoc Severočeských dolů a. s. ústeckému regionu Pomoc Severočeských dolů a. s. ústeckému regionu Podpora Severočeských dolů našemu regionu se stala již tradicí. Také v roce 2008 poskytly formou darů zejména Ústeckému kraji značné finanční prostředky.

Více

Představení skupin Czech Coal a Sev.en

Představení skupin Czech Coal a Sev.en Představení skupin Czech Coal a Sev.en Představení těžebních skupin Vršanská Vršanská uhelná uhelná a.s. a.s. Coal Coal Services Services a.s. a.s. Rekultivace Rekultivace a.s. a.s. Infotea Infotea s.r.o.

Více

REFERENCE Z KLÍČOVÝCH OBLASTÍ PROJEKTOVÝCH APLIKACÍ SPOLEČNOSTI PRVNÍ ELEKTRO, a.s.

REFERENCE Z KLÍČOVÝCH OBLASTÍ PROJEKTOVÝCH APLIKACÍ SPOLEČNOSTI PRVNÍ ELEKTRO, a.s. REFERENCE Z KLÍČOVÝCH OBLASTÍ PROJEKTOVÝCH APLIKACÍ SPOLEČNOSTI PRVNÍ ELEKTRO, a.s. Kontakt: První Elektro, a.s. Bezručova 4174 430 01 Chomutov Tel. +420 474 699 260 Fax: +420 474 699 268 e-mail: prvnielektro@prvnielektro.cz

Více

Roční zpráva o plnění protiprašných opatření v roce 2012

Roční zpráva o plnění protiprašných opatření v roce 2012 PROTIPRAŠNÝ PROJEKT Severočeské doly a.s. PROTIPRAŠNÝ PROJEKT společnosti Severočeské doly a.s. pro lom Bílina Roční zpráva o plnění protiprašných opatření v roce 2012 DUBEN 2013 1 Protiprašný projekt

Více

Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050

Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050 Území ovlivňované těžbou uhlí cesty k udržitelnému rozvoji Budoucnost teritoria dolu Bílina do roku 2050 Ing. Vladimír Budinský, MBA Severočeské doly a.s. po obědě má přednáška začít vtipem. Severočeské

Více

Roční zpráva o plnění protiprašných opatření v roce 2013

Roční zpráva o plnění protiprašných opatření v roce 2013 PROTIPRAŠNÝ PROJEKT Severočeské doly a.s. PROTIPRAŠNÝ PROJEKT společnosti Severočeské doly a.s. pro lom Bílina Roční zpráva o plnění protiprašných opatření v roce 2013 VÝTISK Č. DUBEN 2014 1 Protiprašný

Více

Roční zpráva o plnění protiprašných opatření v roce 2011

Roční zpráva o plnění protiprašných opatření v roce 2011 PROTIPRAŠNÝ PROJEKT Severočeské doly a.s. PROTIPRAŠNÝ PROJEKT společnosti Severočeské doly a.s. pro lom Bílina Roční zpráva o plnění protiprašných opatření v roce 2011 DUBEN 2012 1 Protiprašný projekt

Více

Obchodní strategie. Odbyt. Jednotlivé druhy našeho uhlí jsou dodávány takto:

Obchodní strategie. Odbyt. Jednotlivé druhy našeho uhlí jsou dodávány takto: Obchodní strategie Obchodní a podnikatelská strategie Severočeských dolů a.s. je založena na dlouhodobých smluvních vztazích se sítí velkoprodejců uhlí a s významnými energetickými společnostmi. Tyto smlouvy

Více

MIROSLAV HOLČÁK viceprezident metalurgie tel.: +420 585 073 100 e-mail: metalurgie@unex.cz

MIROSLAV HOLČÁK viceprezident metalurgie tel.: +420 585 073 100 e-mail: metalurgie@unex.cz MANAGEMENT KAREL KALNÝ generální ředitel tel.: +420 585 072 000 e-mail: ceo@unex.cz JIŘÍ MAŠEK viceprezident strojírenství tel.: +420 585 073 106 e-mail: strojirenstvi@unex.cz ZDENĚK TUŽIČKA ředitel výroby

Více

Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení

Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení Hodnocení stavu sanace území po těžbě hnědého uhlí se stěžejním zaměřením na sanaci vodních útvarů a budoucí úkoly k řešení V I TA - M I N 0 6. 0 4. 2 0 1 7 M g r. M a r t i n K a b r n a, P h. D. R -

Více

Péče o zaměstnané ve strojírenské firmě

Péče o zaměstnané ve strojírenské firmě Péče o zaměstnané ve strojírenské firmě MODERNÍ SYSTÉMY ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ V KONTEXTU ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ Regionální hospodářská komora Brno PhDr. Alena Lubasová, Ph.D. Ředitelka divize Rozvoje 10.12.2015

Více

PROMĚNY SEVEROZÁPADU

PROMĚNY SEVEROZÁPADU PROMĚNY SEVEROZÁPADU Iva Ritschelová Hornické sympozium, 5-6. října 2016, Příbram ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Statistika energetiky ČSÚ Vývoj těžby uhlí od roku

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

A. Definice projektu

A. Definice projektu A. Definice projektu Záměrem města Velká Bíteš je vybudovat Regionální odpadové centrum Velká Bíteš jako nejdůležitější součást krajského integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v daném regionu.

Více

Pohony v cementárnách. Pohony ve válcovnách. Energetika. Gumárenský průmysl. Všeobecné strojírenství

Pohony v cementárnách. Pohony ve válcovnách. Energetika. Gumárenský průmysl. Všeobecné strojírenství Jsme firma zabývající se výrobou převodovek a ozubených kol. MKV Ozubená kola s.r.o. je specializovaná na vývoj, konstrukci a výrobu mechanických převodovek s ozubenými koly se zaměřením na obory: Těžební

Více

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2014 Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 214 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního

Více

PARTNER V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

PARTNER V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ www.prvnielektro.cz PARTNER V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Systémy pro čerpání, přečerpávání a čištění průmyslových a odpadních vod Odvodňování rozsáhlých ploch První Elektro, a.s. specialista na elektrotechnologie

Více

Zpráva o vlivu RETOS VARNSDORF s.r.o. na životní prostředí, 2017

Zpráva o vlivu RETOS VARNSDORF s.r.o. na životní prostředí, 2017 Zpráva o vlivu RETOS VARNSDORF s.r.o. na životní prostředí, 2017 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního

Více

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2011

Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 2011 Zpráva o vlivu ReTOS Varnsdorf s.r.o. na životní prostředí, 211 Stejně jako v minulém roce předkládáme veřejnosti ucelenou zprávu o vlivu na životní prostředí. Prioritou naší společnosti je ochrana životního

Více

SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ. Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček

SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ. Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček SANACE PODZEMNÍCH DUTIN POMOCÍ HYDRAULICKY DOPRAVITELNÝCH ZÁKLADKOVÝCH SMĚSÍ Ing. Zdeněk Adamec, Ph.D. Ing. Vladimír Martinec Jaroslav Votoček ÚVOD Území České republiky se vyznačuje bohatou hornickou

Více

Systém pro výpočet prostorové polohy kolesa rýpadel na Severočeských dolech a.s. v reálném čase a jeho aplikace v praxi Lom Bílina

Systém pro výpočet prostorové polohy kolesa rýpadel na Severočeských dolech a.s. v reálném čase a jeho aplikace v praxi Lom Bílina Systém pro výpočet prostorové polohy kolesa rýpadel na Severočeských dolech a.s. v reálném čase a jeho aplikace v praxi Lom Bílina Doc. Ing. Dana Vrublová, Ph.D. Ing. Martin Vrubel, Ph.D. 1. Úvod 2. Základní

Více

Děkujeme všem příznivcům a spolupracovníkům za jejich pomoc a podporu při výchově a vzdělávání dětí. Úspěšná devadesátiletá historie školy je pro nás

Děkujeme všem příznivcům a spolupracovníkům za jejich pomoc a podporu při výchově a vzdělávání dětí. Úspěšná devadesátiletá historie školy je pro nás VÁVROVICKÉ MALOTŘÍDCE BUDE DEVADESÁT (1922 2012) Od února 2012, v souvislosti s výročím, zahájili ve škole realizaci projektu 90 ŠKOLNÍCH SEZÓN. Jeho cílem je, v rovině osobních setkání, představit současné

Více

Co ovlivní povrchovou těžbu hnědého uhlí ve výhledu října 2018 generální ředitel Severní energetická a.s. Vršanská uhelná a.s.

Co ovlivní povrchovou těžbu hnědého uhlí ve výhledu října 2018 generální ředitel Severní energetická a.s. Vršanská uhelná a.s. Co ovlivní povrchovou těžbu hnědého uhlí ve výhledu HORNICKÉ SYMPOZIUM 2018 Ing. Vladimír Rouček 3. 5. října 2018 generální ředitel JIHLAVA Severní energetická a.s. Vršanská uhelná a.s. PROSTŘEDÍ, TENDENCE:

Více

Aliance Czech Energy Team se představuje

Aliance Czech Energy Team se představuje Aliance Czech Energy Team se představuje Aliance CET byla založena v roce 2007 podnikatelskými subjekty působícími v tržním segmentu dodavatelů zařízení do energetiky. Specializujeme se zejména, avšak

Více

HAVARIJNÍ PLÁN LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. MESIT reality, s.r.o.

HAVARIJNÍ PLÁN LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY. MESIT reality, s.r.o. HAVARIJNÍ PLÁN LOKÁLNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY MESIT reality, s.r.o. Vypracoval: Martin Kubiš Kontroloval: Bc. Rostislav Beníček Schválil: Ing. Stanislav Mach Platnost od: 1. 1. 2016 1 OBSAH Identifikační

Více

Realizace projektů ke snížení znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.

Realizace projektů ke snížení znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. 2 Realizace projektů ke snížení znečišťujících látek ze zdrojů znečišťování ovzduší společnosti TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. Ing. Gajdacz Tomáš Ochrana ovzduší TŽ, a.s. 3 Cíl prezentace: Informovat o: Vývoji

Více

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

HSRM. dne 11. 5. 2015 Most. Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí HSRM dne 11. 5. 2015 Most Kurt Dědič ředitel odboru ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí Kvalita ovzduší v Ústeckém kraji rozdílnost kraje z hlediska přírodních podmínek i hospodářství, Krušné

Více

SORKH Svazek obcí v regionu Krušných hor. Výroční zpráva rok 2015

SORKH Svazek obcí v regionu Krušných hor. Výroční zpráva rok 2015 SORKH Svazek obcí v regionu Krušných hor Výroční zpráva rok 2015 2015 Svazek obcí v regionu Krušných hor Sídlo: Ukrajinská 379, Litvínov PSČ 436 01 Svazek obcí v regionu Krušných hor vznikl 1. června 2001

Více

Strojírensko-metalurgická skupina PROFIL FIRMY. Těžební technika Těžké strojírenství Odlitky a výkovky

Strojírensko-metalurgická skupina PROFIL FIRMY. Těžební technika Těžké strojírenství Odlitky a výkovky Strojírensko-metalurgická skupina PROFIL FIRMY Těžební technika Těžké strojírenství Odlitky a výkovky TRADICE KVALITA FLEXIBILITA Strojírensko-metalurgická skupina UNEX je světově uznávaný výrobce kolesových

Více

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost)

Starý důlní odval EMA v Ostravě (Součastnost a budoucnost) J. Hájovský SG Geoinženýring, s.r.o. Sídlo : 28 října 150, Moravská Ostrava Odborné informace a konzultace : Ing. Jiří Hájovský, CSc. t.č. 00 420 606 564 269 Důlní odvaly úložná místa těžebního odpadu

Více

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě

Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě Jednoduchá dostupnost tísňového volání pomocí Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje (IBC) v Ostravě V Moravskoslezském kraji se rodí unikátní projekt operačního a krizového řízení

Více

Velká sláva u hasičů v Malém Březně

Velká sláva u hasičů v Malém Březně Velká sláva u hasičů v Malém Březně Velkou oslavu uspořádali o víkendu hasiči v Malém Březně u příležitosti převzetí nového vozidla a otevření zmodernizované klubovny mládeže. Oba projekty výrazně podpořil

Více

Časopis zaměstnanců skupiny SD. hornické listy ŽENY Z LEDVICKÉ ÚPRAVNY

Časopis zaměstnanců skupiny SD. hornické listy ŽENY Z LEDVICKÉ ÚPRAVNY 1 2018 Časopis zaměstnanců skupiny SD hornické listy ŽENY Z LEDVICKÉ ÚPRAVNY HORNICKÉ LISTY BŘEZEN 2018 Z OBSAHU 04 AKTUALITY Nový zakladač pro Doly Bílina Na montážním místě Jana u Duchcova staví PRODECO

Více

PROFIL SPOLEČNOSTI. Stavební společnost Jaroslav Oršuliak, a.s.

PROFIL SPOLEČNOSTI. Stavební společnost Jaroslav Oršuliak, a.s. PROFIL SPOLEČNOSTI 2011 Stavební společnost Jaroslav Oršuliak, a.s. společnost se zavedeným systémem jakosti dle: dle: ČSN ČSN EN EN ISO ISO 9001:2009, 9001:2001, ČSN CSN EN EN ISO ISO 14001:2005, OHSAS

Více

Závěrečná Zpráva o účasti českých firem na Mezinárodním technickém veletrhu v Plovdivu, konaném ve dnech

Závěrečná Zpráva o účasti českých firem na Mezinárodním technickém veletrhu v Plovdivu, konaném ve dnech Závěrečná Zpráva o účasti českých firem na Mezinárodním technickém veletrhu v Plovdivu, konaném ve dnech 28. 9. 3.10 2015 71. ročník Mezinárodního technického veletrhu byl ročníkem inovací a nových technologií.

Více

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy

Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Zajištění požadavků životního prostředí z hlediska provozuschopnosti dráhy Ing. Rudolf Zelinka Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Odbor provozuschopnosti oddělení životního prostředí e-mail:

Více

15. 4. 2014 navštívili žáci partnerských základních škol sdílené dílny SOŠ Josefa Sousedíka Vsetín

15. 4. 2014 navštívili žáci partnerských základních škol sdílené dílny SOŠ Josefa Sousedíka Vsetín 15. 4. 2014 navštívili žáci partnerských základních škol sdílené dílny SOŠ Josefa Sousedíka Vsetín Zúčastnily se ZŠ Halenkov a ZŠ Velké Karlovice Tentokrát se žáci věnovali i strojírenským oborům, obrábění

Více

Modernizace odprašování sušárny strusky v OJSC Yugcement, Ukrajina

Modernizace odprašování sušárny strusky v OJSC Yugcement, Ukrajina Modernizace odprašování sušárny strusky v OJSC Yugcement, Ukrajina Struska je jednou z nejdůležitějších přísad používaných při výrobě cementu. Při klasickém způsobu výroby je dávkována do cementového mlýna,

Více

STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. Vzdělávací podnikatelsko-technické centrum Kukla

STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. Vzdělávací podnikatelsko-technické centrum Kukla STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. Vzdělávací podnikatelsko-technické centrum Kukla Foto 1: Historické jádro areálu KUKLA po rekonstrukci Motivy k realizaci projektů STROJÍRNA OSLAVANY, spol. s r.o. vznikla

Více

Ilustrace ke sporu o dodržení Územních. ekologických limitů lomu ČSA (obr.1-13)

Ilustrace ke sporu o dodržení Územních. ekologických limitů lomu ČSA (obr.1-13) Ilustrace ke sporu o dodržení Územních ekologických limitů lomu ČSA (obr.1-13) Pro srozumitelnější pochopení významu zachování ÚEL sestavil Karel Beránek leden 2014 Mostecko a Litvínovsko nejkomplikovanější

Více

Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce

Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce Realizace ochranných opatření výsadba zeleně a pěstební péče v okolí lomu Bílina v roce 2015 21.4.2016 1 Biologická ochranná opatření Pro obce: Mariánské Radčice Lom Braňany Ledvice Jedná se o biologická

Více

Akční plán energetiky Zlínského kraje

Akční plán energetiky Zlínského kraje Akční plán energetiky Zlínského kraje Ing. Miroslava Knotková Zlínský kraj 19/12/2013 Vyhodnocení akčního plánu 2010-2014 Priorita 1 : Podpora efektivního využití energie v majetku ZK 1. Podpora přísnějších

Více

MORÁVIA PROSINEC INFORMACE Z VEDENÍ FIRMY 03 HODNOCENÍ ZNAČKY MORA 04 NOVÝ WEB 05 VÝSLEDKY FOTOSOUTĚŽE 06 AKCE V OKOLÍ

MORÁVIA PROSINEC INFORMACE Z VEDENÍ FIRMY 03 HODNOCENÍ ZNAČKY MORA 04 NOVÝ WEB 05 VÝSLEDKY FOTOSOUTĚŽE 06 AKCE V OKOLÍ MORÁVIA MORa MORavia, s.r.o. PROSINEC 2017 02 INFORMACE Z VEDENÍ FIRMY 03 HODNOCENÍ ZNAČKY MORA 04 NOVÝ WEB 05 VÝSLEDKY FOTOSOUTĚŽE 06 AKCE V OKOLÍ 07 JUBILANTI + KŘÍŽOVKA MORA 08 INZERCE 1 zpravodaj MORávia

Více

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost primárně zaměřen na podporu podnikání (zejména MSP) Navazuje na Operační program

Více

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce

Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Aktuální nabídka dotačních titulů pro obce Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP) Územní plány Obce s rozšířenou působností Pořízení územních plánů a změn územních plánů Max. 90 % ze

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD BÍLINA Břežánská 50/4, Bílina ODBOR STAVEBNÍHO ÚŘADU A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

MĚSTSKÝ ÚŘAD BÍLINA Břežánská 50/4, Bílina ODBOR STAVEBNÍHO ÚŘADU A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ MĚSTSKÝ ÚŘAD BÍLINA Břežánská 50/4, 418 31 Bílina ODBOR STAVEBNÍHO ÚŘADU A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Spis. zn.: MUBI/20273/2019/Sch Č. j.: MUBI 22623/2019 Vyřizuje: oprávněná úřední osoba Ing. Eva Schwarzová

Více

PARK VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN VĚŽNICE

PARK VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN VĚŽNICE PARK VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN VĚŽNICE DĚLÁME VELKÉ VĚCI ÚVODNÍ SLOVO SLOVO INVESTORA Jsme potěšeni, že můžeme portfolio provozovaných obnovitelných zdrojů rozšířit o další větrné elektrárny, které mají na Vysočině

Více

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Horní Lomná 21. 06. 2016. Charakteristika společnosti ENERGETIKA TŘINEC, a.s. je 100 % dceřiná společnost Třineckých železáren, a.s. Zásobuje energiemi především mateřský podnik,

Více

1. Nakládka a navážka. 2.Vyvážka. 3.Požadavky na techniku. Regionální vedoucí provozovny: PETR ŠEBEK, tel.: + 420 724 056 744. Provozovna Libochovany

1. Nakládka a navážka. 2.Vyvážka. 3.Požadavky na techniku. Regionální vedoucí provozovny: PETR ŠEBEK, tel.: + 420 724 056 744. Provozovna Libochovany Regionální vedoucí provozovny: PETR ŠEBEK, tel.: + 420 724 056 744 ovna Libochovany cca 400 000 t / rok 1 - směnný provoz cca 20-25 000t /měsíc 2 - směnný provoz cca 40-50 000 t /měsíc cca 180 t /hodina

Více

Spolupráce s obcemi. plk. Ing. Pavel Dekret HZS Zlínského kraje ředitel odboru IZS a služeb

Spolupráce s obcemi. plk. Ing. Pavel Dekret HZS Zlínského kraje ředitel odboru IZS a služeb Spolupráce s obcemi plk. Ing. Pavel Dekret HZS Zlínského kraje ředitel odboru IZS a služeb Integrovaný záchranný systém systém koordinace složek IZS při přípravě na MU a při záchranných a likvidačních

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROGRAMU FIXPOINT NA MČ PRAHA 1 V ROCE 2016

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROGRAMU FIXPOINT NA MČ PRAHA 1 V ROCE 2016 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROGRAMU FIXPOINT NA MČ PRAHA 1 V ROCE 2016 PROGRESSIVE o.p.s. Sídlo: Minská 774/6, 101 00 Praha 10 Kontaktní adresa: Janáčkovo nábřeží 43, 150 00 Praha 5 E-mail: progressive@progressive-os.cz

Více

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE V ČR

Více

Stavební stroje. Pozemní stavitelství. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Stavební stroje. Pozemní stavitelství. Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Stavební stroje Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 2. ročník: 32 týdnů po 2 hodinách

Více

Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v září 2012

Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v září 2012 ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY krajská pobočka v Ostravě Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji v září 2012 V Moravskoslezském kraji bylo na konci září registrováno 75 185 uchazečů o zaměstnání. Míra

Více

STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST

STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST STATUTÁRNÍ MĚSTO MOST Obecně závazná vyhláška č. 5/2008 ze dne 27. listopadu 2008 Požární řád statutárního města Mostu Zastupitelstvo města Mostu vydává dne 27. listopadu 2008 v souladu s ustanovením 10

Více

ZKUŠENOST KVALITA TRADICE

ZKUŠENOST KVALITA TRADICE ZKUŠENOST KVALITA TRADICE PROFIL PODNIKU HISTORIE SOUČASNOST NAŠE VIZE HISTORIE VOP CZ, s.p. je podnik s dlouholetou tradicí strojírenské výroby a speciální techniky. Historie podniku začíná v roce 1946,

Více

Budoucnost českého hnědého uhlí. Září 2008

Budoucnost českého hnědého uhlí. Září 2008 Budoucnost českého hnědého uhlí Czech lignite - the future perspective Ing. Alexander MUSIL, Czech Coal, a.s. Září 2008 Spotřeba PEZ 2 Spotřeba PEZ 3 Těžební lokality v severočeské pánvi Hnědé uhlí ČSA

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách

Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Ministerstvo průmyslu a obchodu a strategie v energetických úsporách Konference Nová zelená úsporám 2015 Praha, Masarykova kolej ČVUT, 14. dubna 2015 Ing. Jiří Koliba náměstek ministra pro stavebnictví

Více

Návrh protiprašných opatření pro 2011

Návrh protiprašných opatření pro 2011 PROTIPRAŠNÝ PROJEKT PROTIPRAŠNÝ PROJEKT společnosti Severočeské doly a.s. pro lom Bílina Návrh protiprašných opatření pro 2011 DUBEN 2011 OBSAH 1. ÚVOD... 3 2. PŘEHLED OPATŘENÍ PROTIPRAŠNÉHO PROJEKTU...

Více

Jakou cenu má pitná voda?

Jakou cenu má pitná voda? Jakou cenu má pitná voda? Odpověď na tuto otázku si pokládají snad všichni její spotřebitelé. Akciová společnost Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí zajišťuje dodávku pitné vody, odvádění a čištění

Více

POSUDEK. dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění

POSUDEK. dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění POSUDEK dle zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění Plán otvírky, přípravy a dobývání lomu Vršany od roku 2012 se vstupem do DP Slatinice Oznamovatel: Vršanská uhelná

Více

Firma REHAU, s.r.o. Výrobní závod v Moravské Třebové slaví 20 let úspěšného působení na českém trhu

Firma REHAU, s.r.o. Výrobní závod v Moravské Třebové slaví 20 let úspěšného působení na českém trhu 1994 2014 Firma REHAU, s.r.o. Výrobní závod v Moravské Třebové slaví 20 let úspěšného působení na českém trhu 23. srpna 2014 - Společnost REHAU je tradičním výrobcem technicky náročných plastových dílů

Více

L E T ELEKTRÁRNY KOMOŘANY. Album starých pohlednic a fotografií

L E T ELEKTRÁRNY KOMOŘANY. Album starých pohlednic a fotografií ELEKTRÁRNY KOMOŘANY Album starých pohlednic a fotografií V roce 2008 si společnost United Energy, dnešní provozovatel elektrárny Komořany, připomíná 65 let od zahájení výstavby tohoto významného energetického

Více

DOLNÍ POOTAVÍ Zpravodaj členských obcí SODP

DOLNÍ POOTAVÍ Zpravodaj členských obcí SODP Občasník, ročník III. Leden 2018 DOLNÍ POOTAVÍ Zpravodaj členských obcí SODP Centrum společných služeb při Svazku obcí Dolního Pootaví vstoupilo do třetího roku činnosti. Existenci poradenského centra,

Více

Plán školení členů Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Třebechovice pod Orebem organizační jednotky Města Třebechovice p.o.

Plán školení členů Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Třebechovice pod Orebem organizační jednotky Města Třebechovice p.o. Plán školení členů Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Třebechovice pod Orebem organizační jednotky Města Třebechovice p.o. na rok 2012 _ 27.01. Bezpečnost práce členů JSDH při výkonu služby /pátek/

Více

LOGISTIKA VÝROBNÍHO PROCESU ZAMĚŘENO NA SKLADOVÁNÍ, NAKLÁDKU A PŘEPRAVU DŘEVNÍ ŠTĚPKY. DŘEVOŠROT a.s.

LOGISTIKA VÝROBNÍHO PROCESU ZAMĚŘENO NA SKLADOVÁNÍ, NAKLÁDKU A PŘEPRAVU DŘEVNÍ ŠTĚPKY. DŘEVOŠROT a.s. LOGISTIKA VÝROBNÍHO PROCESU ZAMĚŘENO NA SKLADOVÁNÍ, NAKLÁDKU A PŘEPRAVU DŘEVNÍ ŠTĚPKY DŘEVOŠROT a.s. DŘEVOŠROT, A.S. WWW.DREVOSROT.CZ Prezentace je určená zaměstnancům společností zabývajících se výrobou

Více

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ

OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ OLDŘICHOVICKÝ ZPRAVODAJ 4. čtvrtletí 2010 Zastupitelstvo obce Oldřichovice přeje všem spoluobčanům v roce 2011 mnoho pracovních i osobních úspěchů Volby do obecního zastupitelstva Ve dnech 15.-16. října

Více

HORNICKÉlisty ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD ROČNÍK XXI ČÍSLO 1

HORNICKÉlisty ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD ROČNÍK XXI ČÍSLO 1 HORNICKÉlisty ČASOPIS ZAMĚSTNANCŮ SKUPINY SD ROČNÍK XXI ČÍSLO 1 obsah slovo generálního ředitele strana 10 strana 11 strana 16 strana 30 časopis zaměstnanců skupny SD 2 slovo generálního ředitele Ivan

Více

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÁ ZPRÁVA O PLATBÁCH ORGÁNŮM SPRÁVY ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO TŘETÍ ZEMĚ

SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÁ ZPRÁVA O PLATBÁCH ORGÁNŮM SPRÁVY ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO TŘETÍ ZEMĚ SKUPINA ČEZ KONSOLIDOVANÁ ZPRÁVA O PLATBÁCH ORGÁNŮM SPRÁVY ČLENSKÉHO STÁTU EVROPSKÉ UNIE NEBO TŘETÍ ZEMĚ ZA ROK 2016 1 1. Společnost a důvod zpracování konsolidované zprávy o platbách ČEZ, a. s. (dále

Více

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14

Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 30.6.2007 Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 INFORMAČNÍ MEMORANDUM Projekt Společné kulturní centrum městských částí Praha Dolní Počernice a Praha 14 byl

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa

Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Předběžný harmonogram výzev OP Životní prostředí Prioritní osa Specifický cíl Podporované aktivity Příjemci Druh výzvy Datum vyhlášení PO 1 SC 1.1 Výstavba kanalizace, výstavba, modernizace a intenzifikace

Více

InformaČní zpravodaj mikroregionu Záhoran

InformaČní zpravodaj mikroregionu Záhoran Vážení čtenáři, je tady další číslo elektronického vydání Informačního zpravodaje mikroregionu Záhoran, ve kterém vás seznámíme s činností svazku v období únor - srpen 2017 a plánovanými akcemi. Centrum

Více

Použití průmyslových převodovek SEW EURODRIVE při modernizaci pohonů strojních zařízení

Použití průmyslových převodovek SEW EURODRIVE při modernizaci pohonů strojních zařízení Použití průmyslových převodovek SEW EURODRIVE při modernizaci pohonů strojních zařízení 1 Mezinárodni konference Současnost a perspektiva těžby a úpravy nerudních surovin Ostrava 28.3. 29.3.2012 Ing. Ivan

Více

Kvalita prověřená časem

Kvalita prověřená časem 1 2 SPOLUPRÁCE SE ŠKOLAMI A PODPORA TECHNICKÉHO VZDĚLÁNÍ Ing. Ivo Žižka ředitel pro personalistiku a administrativu TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s. 3 ZÁKLADNÍ INFORMACE O TŽ Tradice od roku 1839 Integrovaná

Více

CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VE ZLÍNĚ

CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VE ZLÍNĚ e-mail: teplozlin@volny.cz www.teplozlin.cz CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM VE ZLÍNĚ CZT ve Zlíně má dlouholetou tradici. Zdroj tepla původně jako energetický zdroj Baťových závodů, dnes Alpiq Generation (CZ)

Více

PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s.

PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s. PREZENTACE společnosti PDV RAILWAY a.s. Jan Franz člen představenstva PDV RAILWAY a.s. 1 Kontaktní údaje na společnost PDV RAILWAY a.s. Sídlo společnosti Kontakty: PDV RAILWAY a.s. Blahoslavova 937/62

Více

Cvičení jednotek SDH v roce 2014

Cvičení jednotek SDH v roce 2014 Cvičení jednotek SDH v roce 2014 (okres Strakonice JPO III a JPO V) Schvaluje:... starostka OSH Strakonice Plán cvičení jednotek 1. Dokumentace zdolávání požárů Operativní karta a Operativní plán (dále

Více

Ochrana zdraví, kategorizace prací, bezpečnostní přestávky a zakázané práce Revize prezentace 2015/001. OZO v BOZP a PO Ing.

Ochrana zdraví, kategorizace prací, bezpečnostní přestávky a zakázané práce Revize prezentace 2015/001. OZO v BOZP a PO Ing. Ochrana zdraví, kategorizace prací, bezpečnostní přestávky a zakázané práce Revize prezentace 2015/001 OZO v BOZP a PO Ing. Vladimír JINDRA Právní předpisy k ochraně zdraví Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně

Více

ZELENÁ ZPRÁVA O OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ZELENÁ ZPRÁVA O OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ZELENÁ ZPRÁVA O OCHRANĚ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 214 1 Lovochemie, a.s. věnuje ochraně životního prostředí mimořádnou pozornost. Postupné snižování emisí do všech složek životního prostředí, vytváření bezpečných

Více

ORGANIZACE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY V ČR

ORGANIZACE JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY V ČR Druhy jednotek PO - 65 zákona o PO jednotka hasičského záchranného sboru kraje jednotka hasičského záchranného sboru podniku jednotka sboru dobrovolných hasičů obce jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku

Více

VODOHOSPODÁŘSKÁ SPOLEČNOST VRCHLICE - MALEČ, a.s.

VODOHOSPODÁŘSKÁ SPOLEČNOST VRCHLICE - MALEČ, a.s. Vážení akcionáři, dámy a pánové, vážení hosté, dovolte mi, abych Vás nyní seznámil s činností představenstva, s výsledky hospodaření společnosti, se stavem jejího majetku, s návrhem na rozdělení zisku

Více

INFORMACE O STAVU BEZPEČNOSTI V HORNICTVÍ A PŘI NAKLÁDÁNÍ S VÝBUŠNINAMI ZA ROK 2016

INFORMACE O STAVU BEZPEČNOSTI V HORNICTVÍ A PŘI NAKLÁDÁNÍ S VÝBUŠNINAMI ZA ROK 2016 INFORMACE O STAVU BEZPEČNOSTI V HORNICTVÍ A PŘI NAKLÁDÁNÍ S VÝBUŠNINAMI ZA ROK 216 Informaci o stavu bezpečnosti v hornictví a při nakládání s výbušninami za rok 216 zveřejňuje Český báňský úřad v souladu

Více

SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE

SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT ČLEN SKUPINY PKP CARGO ADVANCED WORLD TRANSPORT, AWT ČECHOFRACHT, AWT ROSCO, AWT RAIL HU, AWT REKULTIVACE SKUPINA AWT, ČLEN SKUPINY PKP CARGO JEDEN Z NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH POSKYTOVATELŮ SLUŽEB NÁKLADNÍ

Více

MĚSTO MOST. most přes minulost. Magistrát města Mostu Radniční 1/ Most IČ: DIČ: CZ

MĚSTO MOST. most přes minulost.  Magistrát města Mostu Radniční 1/ Most IČ: DIČ: CZ MĚSTO MOST most přes minulost Magistrát města Mostu Radniční 1/2 434 69 Most IČ: 00266094 DIČ: CZ00266094 www.mesto-most.cz Most do minulosti Měsíční krajina Zápary a ohně Inverze a smog Sídliště Chánov

Více

OPPIK Další výzva zveřejněna

OPPIK Další výzva zveřejněna Vážení, po první vlně vyhlášení výzev pro Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) byla v pátek 26. června 2015 zveřejněna další Výzva, a to sice k programu podpory Aplikace.

Více

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE TYPOVÉ ČINNOSTI SLOŽEK IZS A JEJICH APLIKACE V ÚROVNI KRAJE

HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE TYPOVÉ ČINNOSTI SLOŽEK IZS A JEJICH APLIKACE V ÚROVNI KRAJE HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO KRAJE TYPOVÉ ČINNOSTI SLOŽEK IZS A JEJICH APLIKACE V ÚROVNI KRAJE plk.ing.petr Ošlejšek, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR OLOMOUCKÉHO

Více

TEŽEBNÍ A STAVEBNÍ TECHNIKA. Rozbíjecí zařízení

TEŽEBNÍ A STAVEBNÍ TECHNIKA. Rozbíjecí zařízení Rozbíjecí zařízení O SPOLEČNOSTI DAVON Firma DAVON s.r.o. je ryze českou soukromou společností již od svého založení v roce 1994. Firma se věnuje vývoji a výrobě vlastních speciálních výrobků, určených

Více

P O Z V Á N K A 2/2018

P O Z V Á N K A 2/2018 . 2/2018 P O Z V Á N K A Na veřejné zasedání zastupitelstva obce Morašice, které se uskuteční dne 22.června 2018 v hospodě VE DVOŘE od 18.00 hod. s následujícím programem: 1. Účetní závěrka obce za rok

Více

Projekt Inovace studijního oboru Geotechnika, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Subterra a.s.

Projekt Inovace studijního oboru Geotechnika, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0009. Subterra a.s. Projekt Inovace studijního oboru Geotechnika, reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0009 Subterra a.s. Obsah Historie Mise, vize, strategie Významné stavby Organizační struktura a divize Kultura společnosti Historie

Více

Ing. Jan Žďárský CSc. V 9. Dobývání v hnědouhelných lomech podkrušnohorské oblasti

Ing. Jan Žďárský CSc. V 9. Dobývání v hnědouhelných lomech podkrušnohorské oblasti Ing. Jan Žďárský CSc. V 9 Dobývání v hnědouhelných lomech podkrušnohorské oblasti 1.0 Úvod V podkrušnohorské oblasti se těžba dlouhodobě v ČR ustálila v těchto oblastech (od severovýchodu): ústecko chabařovické,

Více

personální obsazení správní rada

personální obsazení správní rada výroční zpráva2013 Výroční zpráva Janovská o.p.s. je podávána podle zákona o obecně prospěšných společnostech a byla schválena správní radou Janovská o.p.s. kontakt Janov nad Nisou 520, 468 11 +420 739

Více

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS VÚNORU? lokalita byla pro projekt připravována od 90. let v roce 1996 získala developerská společnost

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Automatizace technologických procesů

Automatizace technologických procesů Automatizace technologických procesů Václav Janoch Zákaznický den 2015 Co děláme? Zaměřujeme se na automatizaci v oboru technologických procesů Realizujeme malé a střední zakázky v časovém horizontu délky

Více