Časopis zaměstnanců skupiny SD. hornické listy ŽENY Z LEDVICKÉ ÚPRAVNY

Transkript

1 Časopis zaměstnanců skupiny SD hornické listy ŽENY Z LEDVICKÉ ÚPRAVNY

2 HORNICKÉ LISTY BŘEZEN 2018 Z OBSAHU 04 AKTUALITY Nový zakladač pro Doly Bílina Na montážním místě Jana u Duchcova staví PRODECO nový zakladač ZPDH CZ/Z 103. Dokončen a uveden do provozu bude na podzim SVĚT DOLŮ 22 PRACOVNÍ DEN m3 skrývkových hmot odtěžených na DNT Podle oficiálních statistik vedených od roku 1946 dosáhla letos v únoru dosavadní těžba skrývky v lokalitě Tušimice úctyhodných 2 miliard kubíků. Mimořádnou událost připomnělo slavnostní setkání. Josef Chvála Duben je měsíc bezpečnosti! Prožijte jeden pracovní den s inspektorem BHP a PO DB Josefem Chválou. 10 HLAVNÍ TÉMA Třikrát Jana Wolframová Ženy k úpravně uhlí v Ledvicích neodmyslitelně patří. Strojnice Jana Wolframová zastupuje jejich nejmladší generaci. V našem rozhovoru přiblížila nejen svoji práci v úseku prádlo, ale také vysokoškolská studia, která právě dokončuje. 36 Z NAŠICH TĚŽEBNÍCH LOKALIT Elektrická zařízení v SD Vlastimil Kraus, vedoucí oddělení PM elektro, zpracoval přehled procesu napájení elektrických zařízení potřebných pro efektivní a bezpečnou těžbu v obou lokalitách SD. hornické listy VYDAVATEL Severočeské doly a. s. (IČ ), B. Němcové 5359, Chomutov, Číslo registrace MK ČR: E 3126 ŠÉFREDAKTOR Tomáš Vrba ADRESA REDAKCE Hornické listy, Budovatelů 2830, Most, e mail: vrba@sdas.cz REDAKČNÍ RADA Předseda: Rudolf Kozák; členové: Vladimír Andrášek, Jiří Dubiczki, Václav Fišer, Rostislav Kubíček, Petr Lůžek, Viktor Hrdina, Karel Skramuský, Jaromír Šeps, Jaroslav Tourek, Pavel Vocásek, Tomáš Vrba. VÝROBA Pro SD a. s. zajistil INFO PRINCIP, s. r. o. TISK TISKÁRNA K & B, s. r. o. UZÁVĚRKA ČÍSLA 1/2018: UZÁVĚRKA ČÍSLA 2/2018: Elektronickou podobu Hornických listů najdete na listy.cz a mobilní aplikaci pro zařízení se systémem Android na Google Play: 2 HL

3 SLOVO GENERÁLNÍHO ŘEDITELE NA OBOU TĚŽEBNÍCH LOKALITÁCH JSME SPLNILI OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY NEJEN V OBLASTI VLASTNÍ TĚŽBY, ALE I V EKONOMICKÝCH PARAMETRECH. V ážené kolegyně, vážení kolegové, milí čtenáři Hornických listů, ohlédněme se za rokem 2017, který opět patřil ve skupině Severočeské doly do série úspěšných let, kdy se Severočeským dolům za pomoci dceřiných společností dařilo plnit jejich vizi dlouhodobě udržovat pozici národního lídra v oblasti těžby a úpravy hnědého uhlí. Také vloni se nám podařilo zvyšovat hodnotu firmy a udržovat finanční stabilitu, což jsou hlavní cíle skupiny Severočeské doly vůči jejímu akcionáři ČEZ. V rámci Skupiny ČEZ působí Severočeské doly v divizi Provoz společně s klasickými a jadernými elektrárnami. Naším úkolem je minimalizace nákladů těžby, úzká koordinace vlastních činností s provozem klasické energetiky a zdokonalení dopravy našeho uhlí do tepelných elektráren, pružné reagování obchodních aktivit či podílení se na problematice využití vedlejších energetických produktů. K naplnění všech plánů slouží naše firemní strategie EFEKTIVNÍ A BEZPEČ- NÁ TĚŽBA (důsledné dodržování technologických postupů a bezpečnostních předpisů). Na obou těžebních lokalitách jsme tak splnili očekávané výsledky nejen v oblasti vlastní těžby, ale i v ekonomických parametrech. Podařilo se nám meziročně zvýšit odbytovou těžbu na 21,5 mil. t, což odpovídá 55% podílu na produkci hnědého uhlí v České republice. Díky efektivnímu dobývání uhelných zásob a bezprostřední blízkosti modernizovaných tepelných elektráren u obou našich těžebních lokalit se počítá s dodávkami našeho hnědého uhlí z lokality DNT zhruba do roku 2035 a z DB, při splnění řady podmínek, bychom mohli plnit požadavky našich odběratelů až do roku Velmi důležitá pro realizaci našich podnikatelských záměrů je vstřícná, otevřená a oboustranná komunikace s lidmi z bezprostředního okolí našich povrchových dolů. Sousedním městům a obcím věnujeme co nejvyšší pozornost. V souladu s perspektivou těžby probíhají rozsáhlé technologické modernizace a realizace nejrůznějších ekologických staveb a opatření k eliminaci negativních vlivů doprovázejících těžbu a úpravu uhlí. V roce 2017 byla na lokalitách DB a DNT ukončena a rozpracována řada rozsáhlých investičních akcí. Díky optimalizaci investic v procesním řízení za pomoci progresivních postupů a metodologie zdokonalujeme stanovenou investiční strategii. Na investiční výstavbu jsme v roce 2017 z pohledu mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) vynaložili mil. Kč. Pozoruhodná je i bilance v oblasti zahlazování následků důlní činnosti. Přehled rozpracovaných, dokončených a zahájených rekultivací byl také za rok 2017 úctyhodný. Na minimalizaci vlivů těžebních operací vynakládají Severočeské doly značné finanční prostředky, zejména na lesnickou rekultivaci území po těžbě. Rovněž vysazování izolační zeleně, stavba protihlukových bariér a valů, zkrápění přesypů pásových dopravníků vodní mlhou patří ke konkrétním příkladům účinných prostředků k minimalizaci zátěže z dobývacích prostorů dotýkající se bezprostředního okolí. Daří se nám také uplatňovat a dodržovat principy a vysoké nároky společenské odpovědnosti CSR (Corporate Social Responsibility). Zahrnutí sociálních a environmentálních zásad do vlastní podnikatelské činnosti je dnes pro firmy velikosti a významu Severočeských dolů naprostou samozřejmostí a standardem. Podpora a pomoc regionu, kde naše společnost působí, včetně cílené pomoci obyvatelům obcí v okolí našich lomů, jakož i propracovaný dárcovský a sponzorský program patří dlouhodobě mezi tradiční významnou přidanou hodnotu naší činnosti. Přeji všem krásné jaro. Zdař Bůh! IVO PĚGŘÍMEK předseda představenstva a generální ředitel HL 3

4 AKTUALITY NOVÝ ZAKLADAČ PRO DOLY BÍLINA Na montážním místě Jana u Duchcova probíhá kompletace dílů a výstavba nejnovějšího zakladače ZPDH CZ/Z 103 z produkce dceřiné společnosti PRODECO. Kompletně dokončené oba housenicové podvozky, střední stavba, otočná plošina, kulová dráha o průměru 8,5 m a pohony výložníkového pasu taková byla na konci března situace stavby zbrusu nového zakladače pro DB. Navíc byla dokončena i montáž prvních dvou segmentů výložníku (ten se celkem skládá ze čtyř částí) a vzpěry kotvících lan. V průběhu dubna budou práce plynule pokračovat montáží spojovacího mostu a protizávaží. Výroba jednotlivých dílů zakladače ZPDH CZ/103 v bílinských a tušimických dílnách PRODECO začala už v roce Kompletace na montážním místě pak odstartovala na jaře Termín dokončení je plánován na říjen HL

5 HL 5

6 AKTUALITY Severočeské doly podporují Podkrušnohorské muzeum S Podkrušnohorským technickým muzeem v Kopistech zaměřeným na historii hlubinné a povrchové těžby hnědého uhlí spolupracují Severočeské doly od jeho založení v roce Letos v lednu podpisem memoranda vyjádřily Severočeské doly, Vršanská uhelná, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Hospodářská a sociální rada Mostecka, Hospodářská a sociální rada Ústeckého kraje, statutární město Most a Ústecký kraj společné úsilí s cílem podpořit využití zázemí muzea pro efektivní propojení vzdělávacích, výzkumných a kulturních aktivit v oblasti výukové a montánní turistiky. Všichni signatáři memoranda mají enormní zájem o rozvoj území severočeského hnědouhelného revíru a zpřístupnění ukázek industriální historie dobývání a zpracování uhlí včetně udržování hornických tradic. Modernizace dispečinku skrývky DNT O d začátku letošního roku funguje na DNT modernizovaný sdružený dispečink Provozního úseku Skrývka. Dominantou pracoviště jsou čtyři velkoplošné obrazovky, z nichž operátorky sledují aktuální situaci celého úseku. Od operátorského pultu ovládají všechny tři technologické celky skrývky DNT (S1, S2 a S3 tvoří tři kolesová rýpadla na třech skrývkových řezech, dálková pásová doprava a tři zakladače na vnitřní výsypce). Modernizované pracoviště dispečinku se nachází v administrativní budově Provozního úseku Skrývka v Březně. Veškeré řídicí systémy Provozu Skrývka zabezpečuje v ranním provoze profesionální tým pěti mechaniků elektronických zařízení a ve směnném provoze devět operátorek (na snímku zleva: Jana Perlíková a Jana Zálupská) pod vedením vedoucího úseku Miloslava Bláhy. Nové středisko údržby PÚ Skrývka jih DB N edaleko montážního místa Bílina, v sousedství střediska údržby PÚ Skrývka sever, se od loňského září staví nové středisko údržby Provozního úseku Skrývka jih, které dosud sídlilo v několika od sebe vzdálených pracovištích v DB. Čtyři prostorné montované haly včetně sousedních zpevněných ploch pro venkovní skladování budou moci od konce prvního pololetí letošního roku využívat všichni pracovníci údržby mechanizace, zámečníci, elektrikáři a přestavbáři úseku. Samozřejmostí právě dokončované stavby bylo i důkladné odvodnění celého prostoru, vybavení pracovišť moderním sociálním zázemím včetně kuchyňky, a také pořízení garáže pro vysokozdvižné vozíky. Asfaltová komunikace a přístupový chodník od hlavní vrátnice umožňují bezpečný přístup na pracoviště. Generálním dodavatelem je společnost Metrostav. 6 HL

7 Rekonstrukce rýpadla KU 300.8/K 68 N ejstarší kolesové rýpadlo KU 300.8/K 68 provozované v DB od roku 1974 je dalším z typové řady KU 300, které projde modernizací a rekonstrukcí. Také tentokrát je generálním dodavatelem dceřiná společnost PRODECO. I v případě KU 300.8/K 68 bude po demontáži a odstrojení celého stroje provedeno zvýšení výkonu velkostroje, osazení novým řídicím systémem, novými housenicemi podvozku a pohony dopravních linek. Vyměněna bude kulová dráha. Pohony dopravních linek budou napříště u KU 300.8/K 68 řízeny frekvenčními měniči umožňujícími plynulé regulování rychlosti dopravních pásů. Zhruba půlroční modernizace byla zahájena na počátku dubna s předpokládaným termínem dokončení do konce září Ještě před zahájením procesu modernizace muselo rýpadlo KU 300.8/K 68 zdolat zhruba 5 km cestu z lomu po kraji vnitřní výsypky pod Jižními svahy na montážní místo v Bílině. V uhelném lomu byl tento nejstarší provozovaný velkostroj nasazen na 7. skrývkovém řezu. Od 20. do 24. března probíhal jeho transport po vlastním housenicovém podvozku a následně během plánované technologické odstávky přejezd přes uhelné odtahy. Díky pečlivé přípravě proběhl náročný přesun bez problémů a práce na modernizaci mohly začít v plánovaném termínu. KU 300.8/K 68 je v pořadí již pátým rýpadlem řady KU 300, které na montážním místě v Bílině prochází důkladnou modernizací a rekonstrukcí. Rýpadla řady KU 300 jsou v DB nejpočetněji zastoupenými velkostroji. Aktuálně jich je v uhelném lomu nasazeno šest. Bezpečnost práce v Severočeských dolech Efektivní a Bezpečná Těžba PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2018: LEDEN ÚNOR Počet evidovaných úrazů Počet úrazů se záznamem Rozdíl DB DNT Správa a. s SD celkem Rozdíl PŘEHLED POČTU PRACOVNÍCH ÚRAZŮ NA SEVEROČESKÝCH DOLECH a. s. V KUMULACI OD POČÁTKU ROKU 2017: LEDEN PROSINEC Počet evidovaných úrazů Počet úrazů se záznamem Rozdíl DB DNT Správa a. s SD celkem Kategorizace úrazů je vedena dle 105 Zákoníku práce. Rozdíl HL 7

8 AKTUALITY Josef Slunečka předseda odborů 16. ledna 2018 byl zvolen předsedou Sdružení odborových organizací Severočeských dolů Chomutov a dceřiných společností Josef Slunečka, který dosud působil nejen v čele Základní odborové organizace č. 1 DNT, ale i jako zástupce dosavadního předsedy Sdružení Šimona Vohara. Josef Slunečka načerpal v hornictví bohaté pracovní zkušenosti. Na DNT je zaměstnán od roku Začínal jako zámečník Závodu dílen a technických služeb (dnes PRODECO), kde prováděl opravy a údržbu dobývací techniky. Přes profesi mistra revizí později přešel na pozici revizního technika zdvihacích a tlakových zařízení. Při zaměstnání úspěšně absolvoval Hornicko geologickou fakultu VŠB TU Ostrava. V odborech je organizován od začátku svého působení v DNT. V roce 2014 byl zvolen předsedou Základní odborové organizace č. 1 DNT. Jako předseda Sdružení odborových organizací ve skupině SD zastává zároveň post předsedy Severočeského sdružení odborových organizací důlního průmyslu (od 4. prosince 2017), kde zastupuje více než tři tisíce členů odborů. Z pozice předsedy se v maximální možné míře vynasnažím hájit zájmy zaměstnanců skupiny SD. Využiji přitom všech možných prostředků, protože si uvědomuji, že čím silnější odbory budou, tím vážněji je musí zaměstnavatel brát, uvedl Josef Slunečka. Přeložka uhelných odtahů v DB N a horních etážích Jižních svahů Dolů Bílina v místě Bílinského zlomu přes Braňanskou výsypku až po východní svahy elevace Albert probíhají zemní práce na výstavbě nové trasy uhelných odtahů z lomu Bílina. Aktuálně se zde připravuje podloží tras tří pásových dopravníků a obslužné komunikace. Realizací významné investiční akce bylo pověřeno sdružení dceřiných společností PRODECO (dodavatel technologické části) a Revitrans (zajištění stavební části projektu). Stavební práce byly zahájeny v letošním roce. Přemístění uhelných odtahů bude dokončováno po etapách. V roce 2020 bude přesunuta první dopravní linka š mm, v roce 2021 odtah š mm a v roce 2022 bude přeložen poslední odtah š mm. Terénní práce probíhají podle stanoveného harmonogramu. Během kontrolních dnů se v místě výstavby pravidelně schází realizační tým (na fotografii zprava Jiří Brabenec, vedoucí provozu Rekultivací a mechanizace Revitrans, Lukáš Mikšátko, geotechnický dozor GeoTec GS, Tomáš Beránek, specialista pro dotace z odboru investic DB, a geotechnik OMG DB Aleš Vojkovský). Nové situování tří uhelných odtahů bylo vyvoláno potřebou zvýšit kapacitu vnitřní výsypky DB. 8 HL

9 HLAVNÍ TÉMA JAK SE UPLATŇUJÍ ŽENY V LEDVICKÉ ÚPRAVNĚ UHLÍ Vloni vyprodukovala úpravna v Ledvicích téměř 9,8 mil. t kvalitního vysokovýhřevného paliva. Na úpravárenských procesech se podílí značný počet žen. Najdeme je v úseku zauhlování, v hrubé drtírně i třídírně, prádle i při nakládce upraveného uhlí. 126 žen Ženy byly v ledvické úpravně vždy silně zastoupeny. V 80. letech úpravna zaměstnávala více než tři stovky žen. Postupně, zaváděním nových technologií, docházelo ke snižování počtu zaměstnanců. To se týkalo i žen (v roce 1998 jich zde bylo zaměstnáno 279, aktuálně 126). Rodinné klany v úpravně 46 let I když u žen se o věku nemluví, v případě těch z úpravny lze udělat výjimku. Protože zrají jak víno a plné síly a energie zdatně sekundují svým mužským kolegům, můžeme prozradit, že průměrný věk žen zaměstnaných v úpravně je 46 let. 14,5 let Průměrná odpracovaná doba žen v úpravně dosahuje 14,5 let. Řada žen tady působí celý profesní život, jako například vážná autoprodeje Eva Legeňová, která nastoupila v roce Strojnice Šárka a Adéla Staňkovy nejsou jedinou matkou a dcerou pracující v úpravně. Z rodiny zde našli zaměstnání také Šárčin bratr a sestra. předačka 1 skladnice 1 uklízečka 2 operátorka velínu 3 expedientka 6 vzorkařka 11 vybíračka hlušiny 30 strojnice 35 vážná HL 9

10 HLAVNÍ TÉMA 10 HL

11 Třikrát Jana Wolframová Ženy byly v ledvické úpravně hojně zastoupeny už od jejího vzniku v roce Na úpravárenských činnostech se výrazně podílejí dodnes a Jana Wolframová patří k jejich nejmladší generaci. Kromě toho, že s přehledem zvládá profesi strojnice úseku prádlo, úspěšně dálkově studuje vysokou školu. Navíc se právě teď s radostí připravuje na roli maminky HL 11

12 HLAVNÍ TÉMA Jsou Severočeské doly vaším prvním zaměstnavatelem? Ne, po maturitě na litvínovské Schole Humanitas jsem krátce pracovala ve výrobě automobilových skel ve sklárně v Chudeřicích. Do úpravny jsem nastoupila v září O zdejší práci jsem už určitou představu měla, protože můj tatínek celý život pracoval na šachtě v Autodopravě, později Revitransu. Jaké činnosti jste v úpravně zastávala? Jako všechny ženy tady, začala jsem absolvováním klasického kolečka. Nejprve tedy jako vybíračka hlušiny v hrubé drtírně a třídírně druhů. Jako strojnice nakládacího zásobníku jsem se zaučila na lanový posun nakládky uhlí do vagonů a složila vážné zkoušky pro sypání uhlí. Představíte svoji současnou pracovní pozici? Mým pracovištěm byl donedávna úsek prádlo, kde se zbavuje více popelnaté vsázkové uhlí nežádoucích příměsí. Děje se to metodou rozdružování v zatěžkávací prací kapalině, která vzniká směsí loužence a vody. Veškeré uhlí, které projde prádlem, se sprchuje a tím zbaví zbytků prací kapaliny. Z oplachů a přetoků pracích van se prací kapalina regeneruje pomocí hydrocyklonů tak, aby mohla být dále používána. Mezi moje úkoly patřila kontrola chodu čerpadel, hydrocyklonů, provádění kontrolních odběrů prací kapaliny a samozřejmě úklid pracoviště, čímž se odstraňuje sedimentovaný uhelný prach a zajišťuje bezpečnost pracovního prostředí. I když práce na prádle mi přišla docela fajn, z tohoto úseku a pozice strojnice jsem byla nedávno přeřazena. V souladu s předpisem zákoníku práce zakazujícím těhotným zaměstnankyním vykonávat fyzicky náročnou práci ve směnném provoze, jsem přešla na hrubou třídírnu, kde dělám uklízečku na ranních osmihodinových směnách. Paradoxně mi ale více vyhovoval směnný provoz, na který jsem si zvykla. Mít volno někdy o víkendu a někdy zas i ve všední dny, považuji za výhodu. Domníváte se, že muži to mají v práci a v životě složitější? Je třeba rozlišovat. Určitým oborům kralují muži, v jiných jsou zase nepřekonatelné ženy. Myslím si, že ženy jsou obecně trpělivější, pečlivější a vytrvalejší. U nás v úpravně je možnost uplatnění omezována fyzickými předpoklady, proto se tady lépe uplatní muži. Působení žen v úpravárenském prostředí je tedy přirozeně limitováno. Ovšem v drtivé většině MÝM PRACOVIŠTĚM BYL ÚSEK PRÁDLO, KDE SE ZBAVUJE VÍCE POPELNATÉ VSÁZKOVÉ UHLÍ NEŽÁDOUCÍCH PŘÍMĚSÍ. DĚJE SE TO METODOU ROZDRUŽOVÁNÍ V ZATĚŽKÁVACÍ PRACÍ KAPALINĚ. V červnu čekají Janu bakalářské zkoušky na Hornicko geologické fakultě VŠB TUO. Na snímku s vedoucí Institutu kombinovaného studia Most docentkou Danou Vrublovou. na ženách po návratu ze směny zase stojí chod domácnosti nakoupit, uvařit, vyprat, uklidit a samozřejmě pečovat o děti. Přináší vám zaměstnání v úpravně, respektive v Severočeských dolech, některé jasné výhody? Mezi klady určitě patří jistota práce v silné a stabilní společnosti, která má v našem regionu vysoký kredit. Pozitivem jsou také zaměstnanecké benefity - třeba příspěvky na penzijní pojištění, nebo týden dovolené navíc. Mě se navíc týká výhodná podpora studujících při zaměstnání. 12 HL

13 nebo rekultivacím. Věřím, že uplatnění najdu, protože bych na šachtě určitě chtěla zůstat. K Dolům Bílina mám vztah nejen přes tatínka, ale i přítele, který je řidičem rýpadla. Čemu se ráda věnujete ve volném čase? Momentálně moc volna nemám. Téměř veškerý volný čas věnuji škole. Pomalu se s přítelem připravujeme a moc těšíme na příchod miminka. Jinak mám koníčky jako většina lidí mého věku. V zimě ráda lyžuji. Jako dítě jsem jezdila na hory s ostatními dětmi rodičů zaměstnaných na šachtě. Do odbory organizovaných jarních prázdnin jsem se zapojila i v dospělosti. Učila jsem tam děti lyžovat. A v létě? Srdeční vztah mám k rekreačnímu středisku Kralovice, kam jsem jezdila na letní tábor od dětství. Později jsem tam pracovala jako oddílová vedoucí a nakonec poznala i svého partnera. Moc ráda se do Kralovic vracím. V Bílině máme kromě bytu zahradu, které se v rámci možností věnuji. Navíc je to tam prima i pro našeho psa Charlieho. Už se těším na slunečné jaro. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, Miloš Žihla, archiv Jany Wolframové Pracovištěm Jany Wolframové je úsek prádlo v ledvické úpravně uhlí. Zimní radovánky s věrným labradorem Charliem. Jaký obor studujete? Kvalifikační dohoda se Severočeskými doly mi umožňuje dálkové studium na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava. Na Hornicko- geologické fakultě se už šestý semestr věnuji oboru těžba nerostných surovin a jejich využívání. V červnu bych ráda dokončila bakalářská studia. Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila vliv báňské činnosti na životní prostředí v Podkrušnohoří. Máte představu o tom, jak byste zvýšenou kvalifikaci mohla využít? Zatím takhle dopředu nepřemýšlím. Prioritou je školu úspěšně dokončit. Nepředpokládám, že s diplomem zůstanu navždy na prádle. Pokud dostanu nějakou nabídku v rámci SD, ráda ji přijmu. Chtěla bych se věnovat problematice životního prostředí HL 13

14 SVĚT DOLŮ skrývkových hmot Podle oficiálních statistik dosáhla letos v únoru dosavadní těžba skrývky v lokalitě Tušimice úctyhodných 2 miliard kubíků. Toto těžko přestavitelné množství nadložních a meziložních hmot bylo odtěženo během uplynulých 72 let, kdy se evidují dosažené roční objemy. Výrazný nárůst těžeb přišel od druhé poloviny 60. let společně se zaváděním výkonné kontinuální dobývací technologie. Roční maximum pak bylo zaznamenáno v roce 1983, kdy těžba dosáhla rekordních 58,21 mil. m3. 14 HL

15 0 000 m3 odtěženo na DNT HL 15

16 SVĚT DOLŮ Na slavnostním setkání byli generálním ředitelem Ivo Pěgřímkem a výrobním ředitelem Jiřím Nerudou oceněni Petr Novotný, revírník PÚ Skrývka DNT, (druhý zleva) a Miloslav Bláha, vedoucí úseku Řídící systémy Skrývka DNT. Výrobní ředitel Jiří Neruda přednesl prezentaci s ukázkami historických fotografií. MIMOŘÁDNOU UDÁLOST PŘIPOMNĚLO SLAVNOSTNÍ SETKÁNÍ Významnou provozní událost vytěžení 2 mld. skrývkových a výklizových hmot připomnělo slavnostní setkání současných pracovníků skrývky. Mezi hosty nechyběli ani bývalí zaměstnanci a představitelé vedení SD včetně generálního ředitele Iva Pěgřímka, který řadu pracovníků při této příležitosti ocenil za vynikající práci. Oslavovalo se 20. února ve zcela zaplněné závodní jídelně v Březně. Pavel Filingr, báňský specialista DNT, připravil prezentaci plnou unikátních dobových fotografií, kterou přiblížil důležité momenty 72leté historie, během níž byly odtěženy a do okolních výsypek založeny 2 mld. kubíků skrývkových zemin. HISTORIE TĚŽBY HNĚDÉHO UHLÍ NA CHOMUTOVSKU Hnědé uhlí se na Chomutovsku a Kadaňsku dobývalo už v 19. století (hlubinné doly Václav, Františka, Ludmila Ocenění převzali a rádi na své dlouholeté působení na skrývce DNT zavzpomínali (zleva) Josef Pouba a Josef Hejsek. Mezi oceněnými z PÚ Skrývka DNT byli také (zleva) provozní elektrikáři Jiří Šimek a Vladimír Robe a elektromechanik Václav Truneček. S pamětníkem Vladimírem Voňkou (vpravo), bývalým vedoucím řidičem velkostrojů, si popovídal vedoucí PÚ Skrývka DNT Jiří Nebeský. 16 HL

17 a Julius). Hlubinné a povrchové doly středních rozměrů zde působily až do roku Ještě ve druhé polovině 50. let 20. století se těžby uhlí na Chomutovsku podílely na celorevírní produkci v severočeské hnědouhelné pánvi nepatrnými 5 % (například v roce 1958 zde bylo ve čtyřech hlubinných dolech a třech malolomových provozech Milžany, Přezetice, Nástup Prunéřov, vytěženo celkem 1,8 mil. t uhlí). Přelomovým rokem 1956 se však datuje počátek dynamického rozvoje lomu Prunéřov, později přejmenovaného na Důl Nástup. Už v té době bylo plánovači, národohospodáři a energetiky rozhodnuto o vybudování silného energetického centra na Chomutovsku/Kadaňsku. Chystaný palivoenergetický komplex zahrnoval čtyři uhelné elektrárny s celkovým instalovaným výkonem MW a byl postupně v letech 1963 až 1982 realizován. Dostatečným množstvím paliva měly sousední tepelné elektrárny zásobovat tři velkolomy (Merkur, Březno a Libouš) s celkovou plánovanou roční těžební kapacitou až 18 mil. t. Skutečné těžby byly ale vyšší. V roce 1984 vytěžili na DNT 22,49 mil t. uhlí, což představovalo 30% podíl na celorevírních těžbách. Tomu odpovídal také objem odtěžené skrývky, který v roce 1983 dosáhl maxima 58,21 mil. m³. Do té doby nepředstavitelným obřím těžebním výkonům odpovídalo potřebné technické vybavení. Jako na vůbec první lokalitě v severočeském hnědouhelném revíru tady byl v roce 1963 zprovozněn technologický celek fungující ve složení, jaké se používá dodnes tj. rýpadlo dálková pásová doprava zakladač. Na prahu nového milénia došlo k modernizaci dobývacích strojů (dvě nová kolesová rýpadla, jeden zakladač). Zároveň byla zprovozněna homogenizační skládka, kde se promícháváním snižuje rozptyl kvalitativních parametrů tušimického uhlí. Díky efektivní těžbě uhelných zásob a bezprostřední blízkosti modernizovaných tepelných elektráren se počítá s dodávkami uhlí z lokality DNT zhruba do roku MILNÍKY HISTORIE TĚŽBY SKRÝVKY NA DNT V roce 1946 bylo na dole Šatra (v roce 1947 přejmenován na důl Libuše) pro skrývání nadloží nasazeno první dieselové lopatové rýpadlo s objemem lžíce 1 m³. Těžba skrývky byla prováděna jedním řezem. Těžbu nadložních hmot a uhlí od roku 1957 v závodě Nástup obstarávala elektrická lžícová rýpadla E 25. K dopravě sloužily parní lokomotivy s železničními vozy. Na úseku lomu Přezetice závodu Merkur dolu Nástup v Prunéřově byl v roce 1963 vytvořen prvotní zářez tak, aby na odkryté hlavě sloje bylo možné položit první pásové dopravníky pro těžbu technologickými celky (rýpadlo dálková pásová doprava zakladač). Od roku 1964 byly do provozu na velkolomu Merkur a následně také později na velkolomu Březno (1971) postupně zaváděny první technologické celky výkonové řady TC1 s teoretickým výkonem m³/h. Koleso rýpadla K 800/K 47 na II. řezu velkolomu Merkur s řetězovými dny korečků. První kolesové rýpadlo K 300/K 44 zahájilo plynulou těžbu uhlí v červnu 1964 v lomu Přezetice. K 300 bylo menší rýpadlo s výsuvem na jednoduchém pásovém podvozku. Koleso mělo 10 korečků, každý o objemu 300 l. Na druhém skrývkovém řezu velkolomu Merkur bylo v roce 1965 nasazeno rýpadlo K 800/K 47 spojené DPD šíře mm se zakladačem ZP 1 500/Z 69. Významným pomocníkem na zdolávání skrývky na Merkuru bylo od roku 1967 rýpadlo výkonové řady TC2 - východoněmecké SRs 1 500/K 55. O rok později ho doplnilo druhé rýpadlo Zakladač ZP 2200/Z 70 na vnitřní výsypce velkolomu Merkur. Velkorýpadlo SRs 1500/K 55, vyrobené v NDR, na skrývce velkolomu Merkur. Zakladač typu ZP 5 500/Z 77 na výsypce velkolomu Merkur HL 17

18 SVĚT DOLŮ stejného typu SRs 1 500/K 60. Odtěžené hmoty zakládal na výsypce ZP 5 500/Z 77. Báňský rozvoj panoval i na lokalitě Březno. Přípravné práce na těžbě nadloží v závodě Březno byly obnoveny od poloviny roku 1970 v nové organizační struktuře pod názvem Závod skrývek Merkur a Březno (ZSMB), později v roce 1986 přejmenován na ZSML (Závod skrývek Merkur a Libouš). Pro snížení rypných odporů těžené skrývky byla v roce 1970 zahájena těžba s nátřasnou střelbou na druhém a třetím skrývkovém řezu lomu Merkur. V roce 1983 vykázal závod skrývek Merkur a Březno rekordní těžbu 58,21 mil. m³ skrývky z již rozvinutých porubních front velkolomů: Prunéřov, Merkur, Březno, Severní lom I, Severní lom II a 3. oblast. Lom Prunéřov ( ) se výrazně odlišoval od lomů Merkur a Březno vybavených velkolomovou těžební, dopravní a zakládací technikou. Na tomto středně velkém lomu bylo nasazeno 6 rýpadel E 25 plus jedno rezervní. Dopravu těžených zemin zajišťovaly elektrické lokomotivy E 17 a výklopné LH vozy. Díky nízkým těžebním výkonům na skrývce nadloží bylo do lomu Prunéřov přesunuto první a jediné kolesové rýpadlo KU 300.9/K 64. Pracovalo ve spojení s kolejovou dopravou. Severní lom I ( ) a Severní lom II ( ) byl organizačně začleněn do závodu Prunéřov. Technologie na odlehčovacím řezu Severního lomu I byla cyklická (rýpadlo dumpery). Těžební technologii na prvním smíšeném řezu Severního lomu II tvořilo nové kolesové rýpadlo KU /K 88 se zakladačem ZP 2 200/Z 70 z lomu Březno a pásová doprava šíře mm. V polovině 90. let bylo rozhodnuto o náhradě tří velkostrojů technologických celků TC2 pro skrývku DNT (dvě kolesová rýpadla a jeden zakladač). Všechny nové velkostroje (zakladač ZPDH /Z 101, rýpadla SchRs /K 109 a SchRs 1 320/K 110) v rozmezí let 2000 až 2005 postupně dodala společnost Vítkovice PRODECO ve spolupráci s předním výrobcem dobývací techniky, německou firmou ThyssenKrupp Fördertechnik. V roce 2010 ukončilo, po dvaatřiceti letech provozu, těžbu na druhém skrývkovém řezu rýpadlo KU 800.8/K 77. Za dobu svého nasazení odtěžilo neuvěřitelných m³ těžených hmot za hodin těžby. Po odstavení na montážním místě v Březně se rýpadlo stalo vyhledávanou industriální památkou zvanou Březenský drak. Na prvním skrývkovém řezu došlo v listopadu 2012 k vážné havárii rýpadla SchRs 1 500/K 109. Opravu realizovaly společnosti PRODECO a SD 1. strojírenská. Dokončena byla necelý rok po havárii v říjnu Díky dostatečnému předstihu vytvořenému na prvním skrývkovém řezu výpadek stroje neohrozil plánovanou těžbu. V současné době probíhá těžba skrývky na DNT v lokalitě Libouš II Sever. Odtěžené hmoty ze tří řezů jsou ukládány na vnitřní výsypku. V tomto závěrečném východním postupu bylo od roku 2007 až dosud vytěženo téměř 244 mil. m³ nadložních zemin. Nejvyšší roční těžby bylo dosaženo v roce 2014 (26,5 mil. m³). Do konce plánované životnosti DNT už nebude takový objem překonán. text: Tomáš Vrba, Pavel Filingr foto: Tomáš Vrba, archiv SD VÝVOJ TĚŽBY SKRÝVKY DOLŮ NÁSTUP TUŠIMICE OD ROKU , , ,89 těžba skrývky mil. m , , , , , , , ,44 18 HL

19 PRODECO DOKONČILO NOVÝ PÁSOVÝ VŮZ PV P PRO DB V plánovaném termínu byl společností PRODECO na montážním místě v Bílině dokončen nový pásový vůz PV P. Slavnostního převzetí stroje se 26. března zúčastnili Ivo Pěgřímek, generální ředitel SD, a František Maroušek, generální ředitel PRODECO. Po zpracování výrobní dokumentace a výrobě ocelových konstrukcí strojních dílů a elektrosoučástí byla vloni v říjnu na montážním místě v Bílině zahájena montáž nového pásového vozu PV P. Pásové vozy mají v moderních hnědouhelných povrchových dolech široké spektrum využití. Nejčastěji se používají ke zlepšení dosahových parametrů rýpadel. PV P má celkovou délku 42,5 m a pohybuje se na housenicovém podvozku. Celková hmotnost stroje přesahuje 400 t. Součástí pásového vozu je dvourotorový drtič umístěný na nakládacím výložníku. Na přijímacím výložníku je kabelový převaděč, který slouží k propojení s rýpadlem. Šířka dopravních pásů činí mm. Celkový instalovaný výkon dosahuje 750 kw. Jako pohony byly použity střídavé motory s kotvou nakrátko řízené frekvenčními měniči. Prvním místem nasazení nového pásového vozu bude 7. skrývkový řez uhelného lomu DB, kde bude jako mezičlánek mezi kompaktním rýpadlem K 650.3/K 108 a DPD vylepšovat dosahové parametry. text a foto: Tomáš Vrba Manažer zakázky PRODECO Jan Lískovec (uprostřed) představil nový pásový vůz generálnímu řediteli SD Ivu Pěgřímkovi (vpravo) a generálnímu řediteli PRODECO Františkovi Marouškovi HL 19

20 NAŠI ZAMĚSTNANCI MARTIN ULRICH S ÚSMĚVEM JDE VŠECHNO LÍP Reprezentativní sídlo ředitelství SD v Chomutově, závodní jídelny v Březně a Tušimicích, nebo ordinace závodního lékaře na DNT to jsou všechno objekty, o jejichž bezproblémový provoz a vzornou údržbu se spolehlivě stará technik správy objektů Martin Ulrich. V jeho práci ho nic nezaskočí, vše zvládá s přehledem. Těží přitom ze svých zkušeností a zručnosti. Navíc kolem sebe vždy šíří pohodu a dobrou náladu. PRÁCE VŠEHO DRUHU Spektrum pracovních činností Martina Ulricha je skutečně pestré. Jen v chomutovské budově ředitelství SD má na starosti 90 kanceláří, desítky metrů chodeb, ale také parkoviště, podzemní garáže a zahradu. Pro své kolegy pracující v administrativě spolehlivě zajišťuje potřebné zázemí. Konkrétně je to vybavení nábytkem, zajištění pokládky podlahových krytin, vymalování kanceláří. Samozřejmě na malování či montáž nábytku využíváme specializované firmy, ale řadu věcí zvládnu sám. Výměna zásuvek, vypínačů, zářivek stejně jako zámků mi nedělá žádný problém. K mým povinnostem patří správa parkoviště, kde obstarávám automat na placení. Čistím také kávovary a doplňuji sodovou vodu v jednotlivých patrech. Jako vyučený elektrikář zvládám drobné elektrikářské práce, přiblížil své úkoly týkající se údržby budovy chomutovského ředitelství Martin Ulrich. Minimálně jednou týdně zavedou optimistického technika správy objektů pracovní povinnosti na DNT. V tušimické závodní jídelně a kuchyni zajišťuji zázemí pro veškerý gastro servis. Starám se také o funkčnost a údržbu topného hospodářství, klimatizace a vzduchotechniky. Prostřednictvím investiční komise se podílím na doplňování potřebného gastro vybavení do kuchyně. Mám na starosti také jídelnu v Březně a objekt závodního lékaře v Tušimicích, kde funguje nejen ordinace, ale i kanceláře odborů. Část této budovy je pronajímána externím nájemcům. Martin je důkazem, že všechno lze řešit s úsměvem. Je symbolem dobré nálady a neskutečné ochoty. Prostě se srdcem a rovněž i funkcí na pravém místě. Těžko bychom hledali jiná než kladná přirovnání. Optimista s pozitivním pohledem na svět, s neuvěřitelnou energií vyzařovanou nejen ve skupině SD. Velmi dobře se mi s ním spolupracuje, má sportovního ducha a zdravou mysl, uvedla Soňa Richterová Šustrová, asistentka GŘ. RECEPT JAK BÝT POZITIVNÍ A V POHODĚ Svých zkušeností a organizačního talentu využívá Martin Ulrich při pořádání dětských dnů a mikulášských besídek. Před osmi lety jsme s Markétou Hrdinovou založili úspěšnou tradici, kterou děláme radost nejen dětem našich zaměstnanců, ale i těm z okolí, což nás samozřejmě moc těší. Martin se v maximální možné míře snaží vyhovět všem požadavkům pracovníků správy. Ať už jde o přivrtání a pověšení obrazu, nebo úpravu reprezentativní zasedací místnosti, vždy se chopí práce optimisticky naladěný. Už několik let se intenzivně věnuji čchi kung čung jüan. Toto tradiční čínské zdravotní cvičení vycházející z duchovního učení budhismu a taoismu mi dodává potřebnou životní energii. Cvičím pětkrát týdně vždy po dvou hodinách. Díky tomu lépe zvládám stres, mám pod kontrolou emoce a plně rozvíjím duševní pohodu a klid. Myslím, že v dnešní době, kdy se na nás z médií valí množství negativních informací, je toto cvičení spojené s meditací velmi důležité k udržení rovnováhy a pozitivního pohledu na svět, prozradil svůj recept na štěstí Martin Ulrich. text a foto: Tomáš Vrba 20 HL

21 JUBILANTI Jubilanti skupiny SD 2018 leden březen DOLY BÍLINA 20 let Hataš Pavel hasič BHPPO Kalabzová Petra laborant OŘKJ Dimmer Roman přestavbář PD PÚ SS Perk Tomáš vedoucí řidič velkostroje PÚ SS Kotek Stanislav zámečník velkostroje PÚ SS Křivánek Antonín vedoucí řidič velkostroje PÚ SS Musil Rudolf řidič velkostroje PÚ TU Hošek Karel řidič velkostroje PÚ TU Stejskal Jan provozní zámečník PÚ ÚU Hoferica Tomáš strojník v úpravně PÚ ÚU Pilný Václav technik přípravy výroby Úsek ř.výr. 30 let Přibyl Martin vedoucí řidič velkostroje PÚ SJ Hrubý Jiří klapkař PÚ SJ Borek Jan operátor PD PÚ SJ Hrůza Michal provozní zámečník PÚ SJ Holíková Šárka operátor PD PÚ TU 40 let Čermák Jiří vedoucí řidič velkostroje PÚ SS Majer Milan provozní zámečník PÚ ÚU DOLY NÁSTUP TUŠIMICE 20 let Kraus Miroslav vedoucí řidič velkostroje Lom Markus Václav řidič PVZ Lom Janský Petr provozní zámečník OČV Fujera Luboš klapkař Skrývka Verner Jaroslav vedoucí řidič velkostroje Skrývka 30 let Kučera Roman zámečník velkostroje Lom Schejbal Jiří provozní zámečník Lom Coufalová Šárka geolog OMG Roscher Dagmar strojník v úpravně ÚDUT Skramuský Karel směnový inženýr Úsek ř.výr. 40 let Pliska Oldřich elektrikář velkostroje Skrývka SPRÁVA a. s. CHOMUTOV PRODECO, a. s. 20 let Strnad Jiří vulkanizér Bílina Tykal Martin VO správy majetku Bílina Novotný Jaromír provozní zámečník Tušimice Rychna Miloslav vulkanizér Tušimice 30 let Fedák Zdeněk vulkanizér Bílina REVITRANS, a. s. 20 let Švejnoha Antonín řidič SMV nákladní AUB Loukota Jiří řidič SMV speciální AUB Šajner Josef řidič zemních strojů AUB Pöschl Zdeněk řidič SMV nákladní AUT Hollomotz Tomáš řidič pracovních strojů DDMB Špet Michal provozní elektrikář DDMB Koechrová Marcela ved. odb.u ekonomické podpory Správa 30 let Madi Jaromír řidič SMV speciální AUB Cincibus Jaroslav řidič SMV speciální AUB Zavázal Jiří dispečer AUB Lukáš František řidič pracovních strojů DDMB Kapfer Jiří řidič pracovních strojů DDMB Pleva Jan řidič pracovních strojů DDMB Vršata Antonín provozní zámečník DDMB Trnka Vladislav řidič pracovních strojů DDMT Havlík Miroslav řidič pracovních strojů DDMT SD KOLEJOVÁ DOPRAVA, a. s. 20 let Vecko Vladimír řidič zemních strojů PM Pomajzl Jaroslav řidič zemních strojů PM Štrombach Jan mistr PM Pikorová Ivana ekonom provozu PM 30 let Libinský Luboš vlakvedoucí vedoucí posunu PT 40 let Bombara Ján pochůzkář PM 20 let Válková Jana sekretářka odborů Odbory Schovanec Milan řidič SMV osobních Úsek VŘ 30 let Číhová Hana jeřábník Skladové hospodářství Všem jubilantům přeje jak vedení společnosti Severočeské doly, tak vedení dceřiných společností a za odvedenou práci vyslovuje poděkování. Rubriku připravují referentky personálních a sociálních služeb HL 21

22 PRACOVNÍ DEN Můj pracovní den JOSEF CHVÁLA INSPEKTOR BHP A PO DB P rovoz skrývky, čerpací stanice, hlavní sklad a sklad ropných produktů v Dolech Bílina se zhruba 600 kmenovými zaměstnanci to všechno představuje úseky, kde dbá na dodržování bezpečnosti práce, provádí kontrolu dodržování bezpečnostních předpisů a proškolování kmenových zaměstnanců i pracovníků externích firem realizujících nejrůznější investiční akce v SD. Josef Chvála má se zdejším specifickým báňským provozem bohaté zkušenosti podpořené více než třicetiletou praxí na skrývce. Po maturitě na Hornické průmyslovce v Duchcově si vyzkoušel práci na rýpadle i zakladači, pak také na DPD, kde zajišťoval přestavby pasovek. Od roku 1990 zastával pozici operátora/manipulanta velína skrývky. Později jako směnový revírník Skrývky jih měl na starosti plynulý chod těžby tří skrývkových řezů. V květnu 2016 jsem přijal nabídku a po absolvování zkoušek na OBÚ v Mostě pro výkon funkce bezpečnostního technika osvědčení o odborné způsobilosti při hornické činnosti prováděné hornickým způsobem se stal inspektorem bezpečnosti práce, vysvětlil Josef Chvála. text a foto: Tomáš Vrba 06:15 Pracovní den začínám v kanceláři. Volám směnového inženýra a zjišťuji podrobné informace o situaci během uplynulé noční směny. Na práci mě baví, že je pestrá. Školení BP, kontrola dodržování předpisů, příprava veřejných prověrek, podkladů pro bezpečnostní zpravodaj, ale i neustálé sledování celé šíře předpisů a směrnic tak, aby byly v souladu s metodikou Skupiny ČEZ. 22 HL

23 13:00 Už jsem zmiňoval, že při školení bezpečnosti práce pro externí pracovníky spolupracujeme s personalisty. Vyplněné testy od účastníků školení předávám k založení personální referentce Kateřině Krejčíkové. Společně pořádáme také úvodní teoretická školení pro nově nastupující zaměstnance SD. Praktickou část absolvují přímo na svých pracovištích, kde je následně přezkouší vedoucí úseků. Z toho je patrné, že naše práce představuje nepřetržitý, nikdy nekončící proces k maximální eliminaci pracovních úrazů. 08:00 Právě začalo školení pro pracovníky externích firem působících v DB. Ročně jich takto s kolegy proškolíme zhruba dva tisíce. Na závěr každého školení podstoupí jeho frekventanti příslušný test, kterým si ověřujeme jejich znalosti. Test má 15 otázek s možností maximálního počtu 3 chyb. Pokud to někdo nezvládne, znovu problematiku vysvětlím a ústně přezkouším, abych měl jistotu, že je vše jasné a srozumitelné. Při pořádání školení spolupracujeme s našimi personalisty. Proškolování se týká samozřejmě hlavně kmenových zaměstnanců SD, kteří průběžně procházejí cyklickými školeními BHP a PO. 13:30 Do okruhu mé působnosti na DB patří i zdejší sklad ropných produktů a pohonných hmot, kde je v zásobnících uloženo 400 m3 nafty. K zajištění požární ochrany slouží 2 požární nádrže, 14 hydrantů a 33 přenosných hasicích přístrojů. Podle provozovaných činností představuje právě toto pracoviště vysoký stupeň požárního nebezpečí. Proto zde jednou ročně provádíme cvičný požární poplach. Nejpřísnější dodržování požárních směrnic je naprostou nezbytností. V dubnu právě tady proběhne veřejná prověrka BHP a PO. 11:30 Důležitou součástí naší práce je soustavná kontrola dodržování bezpečnostních předpisů. Pravidelně procházím provoz a sleduji nejen bezpečnost, ale i pořádek na pracovištích, dodržování čistoty a ekologických požadavků. Do souhrnu kontrolních činností patří také zjišťování přítomnosti alkoholu a návykových látek, což ověřujeme detekčním přístrojem. Na rýpadle KU /K 98 jsem formou namátkové kontroly ověřoval dechovou zkouškou možnou přítomnost alkoholu u vedoucího řidiče velkostroje Davida Kutzlera. Samozřejmě s negativním výsledkem. Další kontroly jsou prováděny v rámci veřejných prověrek vždy jednou ročně na každém provozním úseku HL 23

24 BEZPEČNOST PRÁCE VIZE NULOVÉ ÚRAZOVOSTI a sedm zlatých pravidel pro bezpečnou a efektivní těžbu 24 HL

25 ISSA Mining Mezinárodní sekce pro prevenci úrazů v hornictví vyhlásila v září 2016 na konferenci v Bochumi programový dokument VISION ZERO. Představila tak nový přístup k efektivní prevenci a snížení či eliminaci pracovních úrazů v hornictví na nulovou úroveň. VISION ZERO (v překladu VIZE NULA) staví na předpokladu, že veškerým úrazům a nemocem pocházející z hornické pracovní činnosti lze předejít účinnou a důslednou prevencí. Pro realizaci bezpečné a efektivní těžby odvodila ISSA Mining sedm zlatých pravidel, která u mezinárodních odborníků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci získávají excelentní ohlasy po celém světě. CO ŘÍKAJÍ STATISTIKY Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) se každý rok ve světě přihodí přes 330 milionů pracovních úrazů, přičemž se jedná pouze o úrazy vyžadující více než čtyřdenní absenci. Každoročně zemře v práci celých 2,4 milionů lidí kvůli nebezpečným či nezdravým pracovním podmínkám. Celkově podle odhadu tato čísla přinášejí ztrátu 3,9 % globálního HDP, což představuje zhruba miliard EUR. Nejde přitom o vážný problém týkající se výhradně rozvojových zemí. Významné ekonomické ztráty kvůli pracovní úrazovosti postihují i vysoce vyspělé a rozvinuté země. V EU pracovní úrazy a nemoci ubírají 3,3 % z jejího HDP, tj. 476 miliard EUR. Tuto obrovskou částku by bylo možné každoročně ušetřit pomocí správných strategií, politik a prevence v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Prevence je přitom klíčová. Účinná prevence ze strany všech zainteresovaných snižuje výskyt pracovních úrazů i nemocí, zlepšuje kvalitu produkce i ekonomickou výkonnost podniků i celého národního hospodářství. Efektivní prevence přináší firmám úspěch a zachraňuje životy. A to je důvodem proč se celosvětově stále víc dostává do centra pozornosti vlád, nositelů politických rozhodnutí, ekonomických lídrů a manažerů i sociálních partnerů. Ačkoli je míra úrazovosti v hornictví v celosvětovém měřítku osmkrát vyšší než v ostatních sektorech, i toto vysoce rizikové báňské prostředí se může dostat pod účinnou kontrolu. Modely takové dobré praxe ostatně existují. Například německá černouhelná společnost RAG zvládla za období 1960 až 2010 zredukovat roční počty smrtelných pracovních úrazů z více než 400 na nulu. Velké těžební společnosti dokázaly za deset let snížit celkový počet smrtelných pracovních úrazů o víc než 90 %. CO DĚLAJÍ MEZINÁRODNÍ ASOCIACE Přední světovou mezinárodní organizací sdružující instituce sociální bezpečnosti, vládní úřady a agentury je ISSA (International Social Security Association). Úzce spolupracuje zejména s Mezinárodní organizací práce (ILO) a v Evropě pak s Evropskou agenturou pro BOZP (EU -OSHA), zřízenou v roce 1994 Evropskou komisí. EU -OSHA chce přispět k tomu, aby Evropa byla bezpečnějším, zdravějším a produktivnějším místem pro práci. Je evidentní, že evropská pracovní síla stárne a v mnoha zemích se zvyšuje věková hranice pro odchod do důchodu. Zaváděním správné praxe při řízení věkové struktury mohou zaměstnavatelé chránit zdraví svých zaměstnanců a tím i budoucnost svého podnikání. EU -OSHA vedla v letech evropskou kampaň Zdravé pracoviště zaměřenou na cílovou skupinu manažerů podniků (včetně manažerů BOZP). Kampaň Zdravé pracoviště pro všechny bez rozdílu věku sledovala čtyři hlavní cíle: 1. prosazovat udržitelnou práci a zdravé stárnutí od počátku pracovního života, 2. předcházet zdravotním problémům po celou dobu pracovního života, 3. zprostředkovat zaměstnancům a zaměstnavatelům možnosti řídit BOZP v souvislosti se stárnoucí pracovní silou, 4. podporovat výměnu informací a příkladů správné praxe. Letos EU -OSHA, která sídlí ve španělském Bilbau a v každém členském státě EU má pracoviště zvané Focal Point, zahajuje novou kampaň Zdravá pracoviště, zaměřenou tentokrát na působení nebezpečných látek na zdraví zaměstnanců. Mezinárodní sekce ISSA Mining podporuje bezpečnost, ochranu zdraví a pocit pohody v měnícím se světě hornické práce, kam zasahují stále víc vlivy automatizace, robotizace a Internetu věcí. V září 2016 v německé Bochumi vyhlásila ve spolupráci s INAIL Italským národním institutem pojištění proti pracovním úrazům, polským Institutem sociálního pojištění ZUS a bochumskou Hornickou univerzitou Georga Agricoly iniciativu VISION ZERO HL 25

26 BEZPEČNOST PRÁCE Jiří Kučera, vedoucí odboru BHP a PO Vize nula motivační nástroj zaměstnavatelů, jak předcházet smrtelným pracovním úrazům Jaký byl vývoj počtu pracovních úrazů v SD v roce 2017? Rok 2017 se nevyvíjel v počtu pracovních úrazů příliš příznivě. V porovnání s předchozím rokem jsme na SD zaevidovali o 7 pracovních úrazů s pracovní neschopností více. Přesto, že toto číslo nevypadá zdánlivě příliš dramaticky zvýšené, rozhodně nepřehlédnutelně vyčnívá nad sumu, na kterou jsme si poslední dobou zvykli. S počtem 23 pracovních úrazů jsme se vážně přiblížili k hranici, jakou jsme si nastavili a jakou jsme ještě ochotni akceptovat. Ovšem i přes zvýšený počet vzniklých pracovních úrazů můžeme kladně hodnotit to, že žádný z nich nenesl charakter závažného poranění zaměstnance. Jak se vyvíjela pracovní úrazovost během prvního čtvrtletí letošního roku? Vývoj v letošním roce mně osobně a samozřejmě všem, kteří toto sledují, musí zatím dělat velkou radost. Od začátku roku 2018 jsme na SD zaevidovali 3 pracovní úrazy s pracovní neschopností a to je o celých 6 úrazů méně, než ve stejném období loňského roku. Pokud bude tento vývoj pokračovat po celý zbytek roku, určitě po sečtení může vzniknout číslo, na které budeme opět pyšní a na které jsme si již v minulosti zvykli. Ale jak říká staré přísloví: Brod je ještě daleko. Tak abychom to nezakřikli. Jaký je váš názor na dokument VISION ZERO vydaný Mezinárodní sekcí pro prevenci úrazů ISSA Mining? Nejprve, než se vyjádřím ke zmíněné vizi, je nutné stručně vysvětlit účel a historii její vzniku. O Vizi nula jsme v souvislosti s bezpečnostní práce mohli slýchat již v devadesátých letech minulého století, a to zejména ze strany předních zahraničních společností. Nosným prvkem a mravním základem této vize byla etika a rozhodnutí vedení o tom, že není pro firmu v žádném případě přípustné, aby byl někdo usmrcen či vážně zraněn v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti firmy. Jedinou akceptovatelnou číslicí, charakterizující počet usmrcených či vážně zraněných byla NULA. Pokud je někdo při práci usmrcen, znamená to v oblasti BOZP pomyslnou špičku ledovce toho nejhoršího, co se může při práci stát a samozřejmě s nevratným dějem. Chyby nesmějí být trestány smrtí! Posláním Vize nula bylo vytvořit motivační nástroj zaměstnavatelů, jak systematicky a cílevědomě aplikovat zásady bezpečnosti práce s cílem předcházet vzniku smrtelných pracovních úrazů. V současné době známe mnoho modifikací Vize nula, mezi které patří i ta zmiňovaná Vision Zero vyhlášená ISSA Mining. Bohužel se tato vize odvrací od uvedené prvotní filozofie, zachází ještě dále a vyhlašuje úplnou nulovou úrazovost. Vzhledem k tomu, v jakém odvětví my podnikáme, si nelze namlouvat, že žádná nebezpečí a rizika vznikající našimi činnostmi neohrožují na zdraví naše zaměstnance a že pravděpodobnost vzniku úrazového děje je takřka nulová. Pokorně před touto jistě bohulibou vizí smekám, ale s odpuštěním si troufám ji považovat za trochu naivní. Je potřeba být realisty, sundat si růžové brýle a nastavit si reálnou hranici počtu vzniklých pracovních úrazů, kterou jsme ještě ochotni akceptovat. Toto by měla být naše pragmatická vize, bez upínání se na absolutní nulu. Proto se domnívám, že Vision Zero vztažená na veškeré běžné úrazové děje je stavěním vzdušných zámků a honěním se za něčím velmi obtížně dosažitelným. Ale tím se samozřejmě nezříkám přání to někdy zažít, pouze chci říci, abychom se na to neupínali jako na normu a nesklízeli jen pouhé zklamání a neúspěch. text a foto: Tomáš Vrba 26 HL

27 SEDM ZLATÝCH PRAVIDEL ISSA MINING PRO BEZPEČNOU A EKONOMICKY EFEKTIVNÍ TĚŽBU ISSA Mining v rámci VISION ZERO odvodila sedm pravidel zlatých standardů, které mají po zodpovězení jednotlivých dílčích otázek sloužit těžebním společnostem jako startovací bod pro systematickou redukci pracovních úrazů v hornictví: VEDOUCÍ POSTAVENÍ A ZÁVAZEK Učinili jste bezpečnost a ochranu zdraví při práci vaší špičkovou prioritou? Vědí vaši manažeři a zaměstnanci o vaší prioritě? Jdete příkladem, pokud jde o BOZP? Reagujete bezodkladně na nebezpečné podmínky či chování? IDENTIFIKACE HAZARDU A RIZIK Provádíte systematicky vyhodnocování rizik? Zahrnujete údržbu, opravy a procedury do neplánovaných přestávek? Jak často aktualizujete vaše vyhodnocení rizik? NASTAVENÍ CÍLŮ BOZP Máte politiku BOZP k dispozici v písemné formě? Máte spolehlivý systém reportingu pracovních úrazů, onemocnění a předzvěstí úrazů? Vyhodnocujete systematicky vaše statistiky BOZP? Jaké jsou vaše cíle pro BOZP? Jak vyšetřujete a vyhodnocujete pracovní úrazy? 4DOSAŽENÍ SYSTÉMU BEZPEČNOSTI Máte certifikovaný systém řízení bezpečnosti? Vědí všichni vaši manažeři (na vrcholové, střední i nižší úrovni) o své osobní zodpovědnosti a povinnostech BOZP? 5 Máte písemnou formou vydané dokumenty k delegování povinností? Máte jasnou organizační strukturu BOZP? Máte ve vaší společnosti požadované kompetence BOZP (lékaři, odborníci na bezpečnost, specializovaní experti)? Připravujete a aktualizujete potřebné plány a dokumenty pro bezpečný provoz vašich těžebních lokalit, včetně mimořádných okolností? Máte ve vaší společnosti ustaveny výbory BOZP? Provádíte pravidelně se svými manažery inspekci všech vašich pracovišť? UPLATŇOVÁNÍ BEZPEČNÝCH A ZDRAVÍ NEOHROŽUJÍCÍCH TECHNOLOGIÍ Zvažujete záležitosti BOZP když objednáváte nové stroje a zařízení? Používáte efektivní měřící přístroje pro kontrolu hořlavých látek, prachu, plynu a vzduchu? Využíváte nejmodernější technologii k prevenci, kontrole a zmáhání důlních požárů či explozí prachu? Jsou všechny vaše stroje užívány bezpečně a kontrolujete pravidelně bezpečnostní instalace? Staráte se o bezpečný vstup a výstup u důlních provozů? Staráte se o bezpečnou výztuž stropu a stěn důlních děl? 7 KONTROLA A ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE A ZNALOSTÍ VAŠICH ZAMĚSTNANCŮ Je každému z horníků dostupné určité báňské vzdělání? Definujete potřebnou kvalifikaci pro každé pracoviště? Máte plán tréninků a instruktáží/školení? Jak dokumentujete pravidelné proškolování? Jak vyhodnocujete, zda účastníci plně pochopili obsah instruktáže/školení? Řešíte problémy s komunikací (například jazykové)? INVESTICE DO NEJCENNĚJŠÍHO AKTIVA: MOTIVACE VAŠICH ZAMĚSTNANCŮ Jsou všichni vaši zaměstnanci zapojeni do firemní strategie BOZP? Sbíráte systematicky náměty vašich zaměstnanců na zlepšení bezpečnosti? Motivujete vaše zaměstnance, aby ohlašovali předzvěsti hrozících pracovních úrazů a rovněž samotné pracovní úrazy? Praktikujete politiku otevřené komunikace a informovanosti? Oceňujete dobré výsledky v oblasti BOZP? Správná praxe v oblasti BOZP pomáhá těžařům zvyšovat jejich produktivitu, konkurenceschopnost i udržitelnost, a zároveň tak snižovat náklady na zdravotní péči a další zátěž, kterou pak musí nést všichni daňoví poplatníci. Nedostatečná úroveň BOZP vyjde draho pro jednotlivce, firmy i celou lidskou společnost HL 27

28 REKULTIVACE JARNÍ REKULTIVAČNÍ SEMINÁŘ DNT VÝSLEDKY VĚDECKÉHO MONITORINGU NA REKULTIVOVANÝCH VÝSYPKÁCH POTVRDILY VZORNOU REKULTIVAČNÍ PÉČI Na pravidelném semináři Severočeských dolů a České zemědělské univerzity se sešli představitelé sousedních obcí z okolí DNT, úřadů státní správy a veřejnosti, aby se zevrubně seznámili s výsledky pedologického a biologického monitoringu na rekultivovaných plochách DNT. Vědecké týmy z ČZU a rekultivační specialisté SD zdejší mladou krajinu systematicky sledují už 20 let. Seminář se zabýval nejen hodnocením uplynulých úspěšných období, ale i výhledem na pokračování monitorovacích aktivit. L etošní seminář se uskutečnil 16. března v Městském divadle v Chomutově a tematicky byl rozdělen na prezentování výsledků monitoringu v oblastech botaniky, fytopatologie, hydrobiologie a entomologie, ornitologie; významná část byla pak věnována i problematice biotopů na DNT. Účastníci sledovali při vystoupení docenta Jana Nováka podrobné srovnávací vyhodnocení botanického monitoringu na rekultivacích Prunéřov XI (Severní svahy), Prunéřov VIII (vodní nádrže, lesní porosty), Merkur I (jedna z nejstarších rekultivovaných ploch DNT) a Tumerity, což je velmi Vladimír Vrabec představil svou pozoruhodnou sbírkou druhovou pestrost motýlů na DNT. zajímavá plocha z hlediska přirozené sukcese. Výsledky dlouhodobého monitoringu vykazují velmi dobrý vývoj. Zdravotní stav výsadeb na rekultivacích DNT posuzovala doc. Evženie Prokinová. Upozornila na to, že rekultivované plochy nejsou žádnou sterilní umělou krajinou, ale přirozeně reagují i na nejrůznější choroby výsadeb (v současné době se Evropou například šíří houbové onemocnění jasanů), škůdce i abiotická poškození. Tým docentky Prokinové ve spolupráci s pracovníky SD pečuje o ozdravení ochranných lesních pásů založených na rostlé (nikoli rekultivované) ploše u obce Březno. Podařilo se zastavit houbové onemocnění a pokračuje úsilí o posílení vitality stromů. Dr. Vladimír Vrabec shrnul dosavadní výsledky monitoringu vodních 28 HL

29 Seminář prezentující úsilí SD o lepší životní prostředí zahájil generální ředitel Ivo Pěgřímek. Starosta obce Březno Zdeněk Valenta využil možnost diskuse o posilování zdravotního stavu vysazených ochranných lesních pásů s docentkou Prokinovou. ploch za období , které prokázaly velmi bohaté společenství bezobratlých živočichů vázaných na vodu (tůně, zbytkové kaluže, nádrže, drobné mokřady) v rekultivovaných terénech. Řada těchto živočichů je zapsána v Červeném seznamu ohrožených druhů. Prezentace byla doplněna i výskyty suchozemského hmyzu včetně vzácnějších zástupců motýlů na rekultivovaných plochách DNT a popílkovištích sousedních elektráren. Byla oceněna vysoká druhová pestrost a doporučena další opatření pro zvyšování biodiverzity tůňky, kamenné mohyly, broukoviště, doupné stromy, přirozená sukcese. Zajímaví ptáci na DNT byly předmětem přednášky Josefa Círla. Cílem průzkumu jejich výskytu na výsypkách a rekultivovaných plochách je plnění podmínek EIA a POPD pro DNT. Průběžné sledování probíhá dle plánu monitoringu výskytu zvlášť významných druhů ptáků. Účastníci semináře se dozvěděli hodně o jejich stavech i populačních výkyvech. Zajímavá je například kolonie břehule říční. Jde o téměř ohrožený druh, jenž si kvůli chybějícím erodovaným říčním břehům nachází dobré náhradní podmínky právě v lomech. Na DNT platí díky vstřícnému přístupu SD na vymezených plochách v době hnízdění ptáků zákaz technických rekultivací. V rámci DNT byly instalovány hnízdní budky, a to v počtu celkem 120 kusů na 3 trasách rekultivovaných ploch. Obsazenost budek se pravidelně vyhodnocuje. Do projektu jsou aktivně zapojeni také žáci ZŠ Březno. Informace o budkách na DNT se dostaly i do celostátního prestižního časopisu Naše příroda. Problematiku biotopů na DNT uvedl na semináři Dr. Martin Kabrna z firmy R -Princip. Představil katalog biotopů, kde je definováno celkem 33 biotopů (6 biotopů lesnické rekultivace, 8 zemědělské rekultivace, 8 vodní rekultivace a 11 biotopů ostatní rekultivace). Na vzorovém projektu názorně upozornil na zastoupení mimoprodukčních biotopů, které by ideálně mělo dosahovat až 10 % celkových rekultivovaných ploch. Účastníci získali přehled o pěti rekultivačních plochách DNT s vymezenými biotopy i o pohledu do budoucnosti, kdy by mimoprodukční biotopy mohly být v rámci sukcesních ploch i rozlehlejší. text a foto: Tomáš Vrba HL 29

30 INFORMACE SKUPINA SD V ROCE 2017 TĚŽBA Roční odbytová těžba uhlí CELKEM 21,5 mil. t, z toho: DNT 11,7 mil. t DB 9,8 mil. t Nejvyšší měsíční odbytová těžba: DNT 1,1 mil. t (říjen) DB 0,9 mil. t (říjen) Hlavním odběratelem uhelné produkce SD byla mateřská společnost ČEZ (72,5 %). Odbytová těžba 21,5 mil. t představuje 55% podíl na produkci hnědého uhlí v České republice. Veškerá uhelná produkce DNT prochází procesem homogenizace, kdy se promícháváním snižuje rozptyl kvalitativních parametrů (obsah síry a popela) zdejšího uhlí. Vytěžené uhlí z DB prochází procesy úpravy v ÚUL. Pro splnění výkonů těžby uhlí bylo nutné odtěžit 78,789 mil. m3 nadložních zemin, z toho: DNT 20,8 mil. m3 DB 57,9 mil. m3 REKULTIVACE Bilance rekultivací 2017 vykázala: 1 765,27 ha rozpracovaných rekultivací, kde pokračuje rekultivační činnost (DNT 576,24 ha; DB 1 189,03 ha) 5 703,91 ha dokončených rekultivací (DNT 2 493,24 ha; DB 3 210,67 ha) kusů sazenic vysázených během roku; nejpočetněji byly zastoupeny duby, lípy, borovice a javory. Dle lokalit to představovalo kusů na DB a kusů sazenic na DNT. V předpolí před budoucím postupem dolů byla provedena skrývka ornice, která je buď přímo navážena na plochy zemědělské rekultivace, nebo dočasně umístěna na deponiích, kde čeká na další rekultivační využití. V loňském roce bylo takto deponováno m3 ornice na DB (na DNT byla veškerá skrytá ornice bezprostředně použita v rámci zemědělských rekultivací). Finanční rezerva na zahlazování následků hornické činnosti sanace a rekultivace - činila k dle IFRS 7,9 mld. korun. 30 HL

31 PRACOVNÍ TÝM K 31. prosinci 2017 bylo v celé skupině SD v evidenci zaměstnanců. Nejpočetněji byly zastoupeny profese provozní zámečník, řidič pracovních strojů a provozní elektrikář. Z hlediska věkové struktury dominují pracovníci středního věku tj. kolem 50 let, kdy průměrný věk ve skupině SD dosahuje 47,6 let. Nejvíce kvalifikovaných zaměstnanců pracovalo v mateřské společnosti Severočeské doly: celkem osob (z toho na lokalitách DNT 954 a DB 1 451, dále 287 ve správě akciové společnosti). Průměrný měsíční výdělek dosahoval korun. Zaměstnancům vykonávajícím hornickou činnost je vyplácen věrnostní příspěvek. Jeho výše je dána zákonem a celkově za SD činí zhruba 8,3 mil. korun za rok. Pracovní tým skupiny SD je trvale stabilní. Fluktuace zaměstnanců se pohybuje kolem 9 %. BEZPEČNOST PRÁCE DNT V průběhu roku 2017 bylo zaevidováno 8 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (o 6 pracovních úrazů se záznamem více než v roce 2016). Počet dnů pracovní neschopnosti z důvodu pracovních úrazů na DNT meziročně vzrostl z 35 v roce 2016 na 419 v roce 2017, to je o 384 dnů pracovní neschopnosti více. DB V roce 2017 bylo zaevidováno 15 pracovních úrazů s pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny (o 1 pracovní úraz se záznamem více než v roce 2016). Počet dnů pracovní neschopnosti z důvodu pracovních úrazů na DB meziročně vzrostl z v roce 2016 na v roce 2017, to je o dnů pracovní neschopnosti více. Nejvíce úrazů bylo v SD způsobeno z důvodu nepředvídatelného rizika práce, nebo selhání lidského činitele. Z celkového počtu 23 úrazů byl nejčastější příčinou pád, kontakt s materiálem, břemeny a předměty HL 31

32 INFORMACE SKUPINA SD V ROCE 2017 PŘEHLED HLAVNÍCH UDÁLOSTÍ Také v loňském roce se ve skupině SD realizovala řada rozsáhlých investičních akcí. V DB probíhala montáž nového zakladače ZPDH /Z 103. Modernizována byla i stávající technika například proběhla generální oprava rýpadla KU /K 91. Modernizací prošly pásové dopravníky. Postavily se další ochranné stěny přispívající k lepšímu životnímu prostředí. Na DNT byla realizována úprava koncepce zásobování elektřinou a modernizován dispečink skrývky. Připomeňme si nejdůležitější projekty roku PROTIPRAŠNÁ OPATŘENÍ V ÚPRAVNĚ Jedním z účinných opatření k dalšímu omezení úniku prachu do okolí bylo nové odsávání a zakrytování polétavého prachu z přesypů lomových dopravníků na vstupu do ledvické úpravny. Dalším pomocníkem ke snížení prašnosti byla například instalace míchače odprašků. OCHRANNÁ STĚNA U MARIÁNSKÝCH RADČIC Do komplexu ochranných opatření bránících pronikání nežádoucích vlivů z DB patří rozšíření protihlukové stěny na východním okraji obce. V tomto prostoru byla také realizována protipovodňová opatření u Radčického potoka a zároveň vybudována protipovodňová nádrž s možností rekreačního využití. 32 HL

33 MODERNIZACE A REKONSTRUKCE KU /K 91 V DB prošlo plánovanou půlroční modernizací rýpadlo KU /K 91. Realizovala ji dceřiná společnost PRODECO a týkala se mimo jiné zvýšení výkonu, osazení frekvenčními měniči, repase kulové dráhy nebo nových housenic. JAKÉ BYLY ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY V ROCE 2017? Široký okruh výhod poskytovaných zaměstnancům Severočeských dolů formou peněžitých i nepeněžitých plnění je zakotven v kolektivní smlouvě. Zaměstnancům jsou poskytovány nadstandardní zaměstnavatelské výhody benefity zaměřené nejen na zkvalitnění pracovního života, ale také na volnočasové aktivity. Propracovaná sociální politika k Severočeským dolům už tradičně patří a rok 2017 nebyl v její úspěšné realizaci výjimkou. ZÁLOŽNÍ OVLÁDÁNÍ RÝPADLA K /K 74 Pro ochranu posádky při těžbě v prostorech s možným výskytem munice z druhé světové války bylo K /K 74 těžící na prvním skrývkovém řezu DB vybaveno záložním ovládáním ve vnitřních prostorách, kde jsou členové posádky dostatečně chráněni. Kromě dodatkové mzdy, která je zaměstnancům vyplácena na základě dosažení požadovaných ekonomických výsledků, představovaly v loňském roce nejvyšší hodnoty příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní a životní pojištění. Tento zaměstnanecký benefit využívá více než 80 % zaměstnanců a má tradici od roku 1996, kdy Severočeské doly začaly svým zaměstnancům příspěvek na penzijní pojištění poskytovat. Nemalé prostředky byly v roce 2017 vynakládány také na stravování. Zaměstnanci SD mají nárok na dovolenou o týden delší než je zákonný nárok, a mohou tak při jejím plánování automaticky počítat s pěti týdny. Navíc mohou čerpat také příspěvek na rekreaci, nebo na sportovní a kulturní akce. Nezanedbatelnou částku loni představovaly prostředky čerpané prostřednictvím samoobslužné internetové aplikace Cafeteria mojebenefity. Mezi další benefity využívané zaměstnanci SD patřily například zmíněné příspěvky na rekreaci, na zvyšování vzdělávání a také věrnostní odměny. V roce 2017 tak získal každý zaměstnanec Severočeských dolů formou benefitů měsíčně v průměru Kč Kč V roce 2017 vynaložily Severočeské doly formou příspěvků sociálního fondu a ostatních benefitů na každého svého zaměstnance v průměru Kč PŘÍMÉ NAPÁJENÍ DNT Z ELEKTRÁRNY TUŠIMICE II Pro dosažení maximálního využití synergických efektů mezi těžbou paliva a výrobou elektřiny bylo od července zahájeno přímé napájení veškerého elektrického zařízení DNT ze sousední Elektrárny Tušimice II, nikoliv jako dosud prostřednictvím distribuční soustavy VÝDAJE NA ZAMĚSTNANECKÉ BENEFITY V ROCE 2017 V PRŮMĚRU NA 1 ZAMĚSTNANCE překážky v práci nad rámec ZP dary, odměny, sociální výpomoc příspěvek při dočasné pracovní neschopnosti věrnostní odměny smluvní pojištění zdravotní péče cafeteria jubilejní odměny příspěvek na rekreaci, sport, kulturu dovolená (týden navíc) stravování penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění dodatková mzda HL 33

34 PROFIL JÁN ŽIGMUND Nástupácké ohlédnutí Výrobní a kvalitový dispečer Ján Žigmund patří do pracovního týmu DNT od roku Ať už zastával jakoukoliv profesi, vždy ji vykonával svědomitě a snažil se sám ze své pozice přispět k těm nejlepším výsledkům. Za dlouhodobě vynikající výkony a zkušenosti se vloni zařadil mezi oceněné nejlepší pracovníky skupiny SD. Přestože má svoji práci a celou šachtu stále hodně rád, rozhodl se odejít v červnu na zasloužený odpočinek. Vzpomenete si ještě na úplný začátek vašeho více než čtyřicetiletého působení na DNT? I když v nadsázce říkám, že jsem starý skoro stejně jako to naše uhlí, vím naprosto přesně, že 11. září 1974 jsem nastoupil jako přestavbář dálkové pásové dopravy do tehdejšího hospodářského střediska Březno 3 závodu skrývky. Celoživotní oporou Jána Žigmunda je manželka Irena. Letos si společně užili Hornický bál v Chomutově. Jaké profese jste na DNT vystřídal? Kromě zmíněného přestavbáře jsem byl nějaký čas pasařem v posádce zakladače, a to opět v HS Březno 3. Zároveň jsem při zaměstnání studoval Střední průmyslovou školu stavební v Kadani. Od ledna 1980 až dosud zastávám profesi dispečera, která byla v letech 1983 až HL

35 kumulována s pozicí provozního inženýra DNT. Impulzem k vašemu postupu z místa pasaře na dispečera bylo ukončení středoškolských studií? Ne tak docela. Tehdy byla úplně jiná doba. Dnešní mladí ji asi budou těžko chápat. Kvůli návštěvě tehdejšího předsedy vlády Lubomíra Štrougala, který k nám na šachtu i se svým doprovodem přijel směrem od Března, kde viděl a negativně hodnotil zápary podél silnice na naší výsypce, jsem byl pověřen jejich okamžitou likvidací. Hned druhý den jsem byl přeřazen ze zakladače a s partou šikovných chlapů jsme za pomoci buldozerů a další mechanizace zmáhali prohořelou výsypku. Nebyla to žádná legrace. Museli jsme postupovat obezřetně, aby nám nezapadl buldozer. Výsypku se nám nakonec podařilo nežádoucích záparů úplně zbavit. Já na sebe tím úspěšně zvládnutým úkolem upozornil a ještě před maturitou mě přeřadili na vyšší pozici dispečera. Jak se z vašeho pohledu změnily DNT během minulých čtyř dekád? V první řadě se kompletně obměnila těžební technologie. Nemám na mysli jen lepší výkonové parametry velkostrojů, ale třeba i náhradu původních za studena lepených spojů gumových pásů DPD spoji svařovanými. Také lomová doplňková mechanizace je na jiné kvalitativní úrovni. Co jsme se kdysi nazlobili s nespolehlivými ruskými a polskými buldozery! Během let se logicky změnil (tedy hlavně posunul) samotný náš dobývací prostor. Pamatuji, že v roce 1980 se tady těžilo na vícero uhelných lokalitách (Severní lom I, Severní lom II, Závod Prunéřov, Závod Skrývek Merkur, Závod uhelných lomů Merkur, Březno). Dneska těžíme uhlí už z jediné lokality Libouš II Sever. Změnily se pochopitelně objemy těžeb a počty zaměstnanců. Byl jste u toho, když bylo na DNT vytěženo historicky nejvíce uhlí? Samozřejmě. To bylo v roce 1984, kdy z DNT šlo do elektráren rekordních 22,498 mil. t uhlí. Důraz na co DNT BYLY JEDINÉ MOJE PRACOVIŠTĚ. NIKDE JINDE JSEM NEPRA- COVAL. VŽDY JSEM MĚL ŠACHTU RÁD A NIKDY ZA TĚCH UPLYNU- LÝCH 44 LET JSEM NEMĚL ZAJEČÍ ÚMYS- LY. JSEM HRDÝ HORNÍK. nejvyšší těžby trval však po celá 80. léta. I na nás jako dispečery byl tehdy kladen velký tlak, abychom vyhověli elektrárnám potřebnou kvantitou a kvalitou. Naše doly a sousední elektrárny Prunéřov a Tušimice byly společně významným palivoenergetickým komplexem, který byl součástí mezinárodního energetického systému Mir zajišťujícího energetickou soustavu zemí socialistického bloku RVHP. Elektrárny tehdy jely naplno, aby mimo jiné zásobovaly potřebnou elektřinou i pohraničí sousední NDR. Můžete představit profesi dispečera? Naše práce má dvě náplně. Jednak organizujeme plynulý provoz těžby uhlí, jednak ve spolupráci se směnovým inženýrem zajišťujeme potřebnou kvalitu těženého paliva. Když se případně vyskytnou nějaké závady, nebo mimořádné události, ať už jde o úraz, požár či zatopení vodou, máme ohlašovací povinnost a podle havarijního plánu zajišťujeme likvidaci Ján Žigmund (první zprava) s kolegy při revizi velkostroje v roce K šachetnímu táboru ve Stvolínkách má Ján Žigmund srdeční vztah. Na počátku 80. let se aktivně podílel na jeho výstavbě. Dnes sem s oblibou jezdí jeho vnuk Martin. takové události. Kvalitu těženého uhlí sledujeme prostřednictvím měřicích míst v celé délce uhelné trasy od rýpadla přes pasovku, homogenizační skládku až po drtírnu. Z geologických pasportů známe kvalitu uhlí v místě těžby všech pěti rýpadel. Každému řidiči rýpadla určíme kolik tun z jaké lávky má těžit tak, aby kvalita uhlí na homoskládce vyhovovala parametrům, na které jsou nastaveny kotle v elektrárnách. Parametry, které přitom sledujeme, jsou výhřevnost, obsah popela a síry. Rozhodl jste se, že letos ukončíte aktivní část svého života a tím i letité spojení s DNT. Co vás k tomu vedlo? Myslím, že vše má svůj čas, začátek a konec. Šachtu jsem měl a mám rád. Nikde jinde jsem nepracoval a nikdy jsem během uplynulých 44 let neměl zaječí úmysly. Já jsem hrdý na to, že jsem svůj profesní život spojil s DNT. Jsem hrdý na celý hornický stav. text: Tomáš Vrba foto: Tomáš Vrba, archiv Jána Žigmunda HL 35

36 Z NAŠICH TĚŽEBNÍCH LOKALIT ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ V SD 1. ČÁST Naše hornická činnost představuje první a základní článek procesu výroby elektroenergie z hnědého uhlí. Elektřinu však zároveň pro efektivní a bezpečnou těžbu potřebujeme. Bez spolehlivě fungujících elektrických zařízení by provoz našich těžebních lokalit nebyl možný. Napájecí napětí z ČEZ Distribuce se musí hned na vstupu do lokalit transformovat. Používají se k tomu transformátory, rozvaděče vysokého napětí, kabelové rozvody. Základem elektrozařízení jsou pak rozvodny s rozvaděčovou technikou. V řídicím systému jsou naprogramovány požadované funkce velkostrojů. Uplatňují se též různá speciální zařízení jako například GPS (GNSS) využívající možnosti moderní informační a řídící techniky. V Severočeských dolech používáme: Skrývková rýpadla Uhelná rýpadla Zakládací velkostroje Skládkové stroje DPD dálkovou pásovou dopravu Zařízení čerpací techniky Projektová dokumentace elektro je nedílná součást námi provozované techniky, bez projektové dokumentace elektro odpovídající skutečnému stavu není povolen provoz výše uvedených zařízení. NAPÁJECÍ NAPĚTÍ ŠACHET Obě lokality SD Doly Bílina i Doly Nástup Tušimice napájíme z ČEZ Distribuce napětím 110 kv. Hned na vstupech do jednotlivých lokalit toto napájecí napětí transformujeme na 35 kv, o transformaci se postarají naše transformátory o jmenovitém výkonu 40 MVA, respektive 25 MVA. Toto napětí Trafostanice TS 66 v DB. je základem rozvodu na lomech. Rozvádíme ho venkovním vedením do míst přesuvných trafostanic 35/6 kv, kde napětí dále transformujeme na hladinu 6 tisíc volt. Další rozvody elektřiny tvoří vlečná kabeláž vysokého napětí a to jak 35 kv tak 6 kv. Nově existuje ještě možnost přímého napájení elektřinou z blízké elektrárny. Napětí 6 kv je velmi rozšířenou napěťovou hladinou na lomech. Používáme ho jako napájecí napětí většiny pásových dopravníků a velkostrojů technologických celků 1 (TC1). Na pásových dopravnících a velkostrojích toto napětí transformujeme na napětí nízké, užívané je 500 V, nebo nově také standardně užívané napětí 690/400 V. TRANSFORMÁTORY, ROZVÁDĚČE VYSOKÉHO NAPĚTÍ (VN) Na velkostrojích používáme téměř již výhradně transformátory v suchém provedení, tedy transformátory, jejichž vinutí je zalité v pryskyřici, ne v olejové chladící náplni. Tímto řešením sledujeme ekologickou ohleduplnost ale i nižší provozní náklady. Abychom mohli vysoké napětí spínat, využíváme k tomu rozváděčová zařízení vysokého napětí. Ta jsou již v dnešní době moderní a bezpečná. Opět s ohledem na ekologickou zátěž upřednostňujeme rozváděče izolované vzduchem, pouze pro napěťovou hladinu 35 kv je ještě převážně nutné užívat rozváděče s izolačním plynem SF6 (hexafluorid sírový). Tento plyn je však dnes stále hodnocen jako nezávadný. Již zmíněná bezpečnost těchto nových rozváděčů je dosahována tzv. pasivní bezpečností, kdy manipulační postupy jsou doprovázeny automatickým vysunováním izolačních zábran v rozvaděčích, čímž dochází k znemožnění dotyku člověka s živou částí elektrického zařízení pod napětím. Vždy je však od elektrikářů vyžadována rozvážná činnost a používání tzv. B-příkazů. KABELOVÉ ROZVODY VELKOSTROJŮ A DPD Rozvody elektřiny velkostrojů tvoří převážně kabely s pryžovou izolací. V rozvodnách se ojediněle používají i kabely s izolací plastovou. To se týká hlavně instalačních kabelů (kabelů osvětlení a zásuvek) a také kabelů vedoucích ke snímačům, které jsou navíc opatřeny stíněním. Protože již užíváme řádově 20 let pohony tvořené frekvenčními měniči, tak pro propojení elektromotoru a frekvenčního měniče nezřídka užíváme silové kabely, které jsou také opatřené stíněním. Stínění 36 HL

37 silových kabelů mezi elektromotorem a měničem se však zapojuje jinak (připojuje se na obou koncích kabelu), než stínění kabelu ke snímači. Pro řídící systémy používáme speciální kabely převážně s plastovou izolací a to jak metalické, tak již běžně kabely optické, které přenášejí daleko větší množství informací rychleji a bez možného zarušení. Spojování optických kabelů je však náročnější na čas a odbornost. ROZVODNY Základním stavebním kamenem elektrozařízení jsou rozvodny. Dříve jsme na šachtách užívali rozvodny v provedení oceloplechových svařenců bez izolace, v nich bylo v zimě velmi chladno a naopak zase v létě velmi teplo. Elektrozařízení v zimě problematicky fungovalo, i když topení dělalo co mohlo. V létě vysoké teploty způsobovaly vysoké tempo stárnutí elektrozařízení. S nástupem elektroniky ještě před rokem 2000 jsme začali používat rozvodny zateplené a následně i požárně odolné. Je to jednoznačně správný trend i když v zateplené rozvodně je nutné odvádět ztrátové teplo klimatizacemi. Rozvodny montujeme na konstrukce velkostrojů a poháněcích stanic pomocí různých typů pryžových i pružinových silentbloků, které eliminují nežádoucí vibrace a otřesy. ROZVÁDĚČOVÁ TECHNIKA V rozvodnách ale i ve venkovním prostoru jsou pro elektrozařízení používány rozváděče. Jak již výše uvedené vysokonapěťové tak i nízkonapěťové rozváděče používáme typové, tedy Řídicí systém Allen Bradley. Dispečink CEVEL v DNT. takové, jejichž bezpečnost je výrobcem garantována tzv. typovou zkouškou. Venku umístěnou rozváděčovou techniku pořizujeme v provedení plastovém, laminátovém, oceloplechovém ale také v nerezovém. ŘÍDICÍ SYSTÉMY Začátky používání mikroprocesorových řídicích systémů na našich šachtách se datují již od 90. let. Nejprve jsme modernizovali elektrozařízení dálkové pásové dopravy. Následně pak elektrozařízení velkostrojů. Všude se začaly používat PLC automaty (Programmable Logix Controller). Na velkostrojích jsme po zralé úvaze začali užívat centrální PLC automaty v provedení horké, anebo alespoň studené zálohy. Provoz ukázal, že to bylo správné rozhodnutí. V řídicím systému jsou naprogramovány požadované funkce velkostroje, diagnostika, informační servis do HMI (Human Machine Interface). Vstupně- výstupní strana automatů je distribuovaná, tzn. že je rozprostřena po velkostroji do míst, kde jsou nejvhodněji připojitelné snímače a další signály. Řídicí systémy vybavujeme HMI terminály, tedy jinak řečeno monitory různých velikostí, které informují obsluhu či údržbu zda je vše v pořádku, anebo co systému k provozu schází. Aby se řídicí systém mohl chovat korektně, napájíme ho zdroji nepřerušovaného napájení (UPS Uninterrutible Power Supply). Jsou to vlastně zdroje s akumulátory a když vypadne hlavní napájení, tento zdroj bezvýpadkově přepne napájení řídicího systému právě na tyto akumulátory. text a foto: Vlastimil Kraus Řídicí systém Siemens HL 37

38 Z MÍST, KDE ŽIJEME 38 HL

39 Úřad starosty v Droužkovicích zastává nepřetržitě od roku Za službu své rodné obci se těší trvalé důvěře spoluobčanů. Připomeňme, že v České republice zajišťuje chod obcí celkem 6237 starostů, přitom 270 z nich vykonává tuto náročnou práci víc než dvacet let. Milan Živný do této elitní skupiny patří. Za věrné služby Droužkovicím byl letos v lednu po zásluze oceněn předsedou Senátu Parlamentu ČR Milanem Štěchem. MILAN ŽIVNÝ STAROSTA REKORDMAN Pane starosto, můžete porovnat práci na obecním úřadě v době vašeho nástupu v roce 1990 s tou současnou? Srovnávali bychom nesrovnatelné. Nezapomínejme, že tenkrát jsme neměli k dispozici počítač, kopírku. Vše jsme evidovali a zapisovali ručně. Neexistovaly ani kraje, nevěděli jsme co je EIA, a nevztahovaly se nás směrnice EU, neboť do našeho vstupu do Unie zbývala ještě pěkná řádka let. Nezměnila se ale podstata naší práce. I když to může vyznít jako fráze, chtěli jsme a chceme plnit přání občanů a zkvalitňovat život v Droužkovicích. V malých obcích, jako je ta naše, nemáme početné týmy spolupracovníků a téměř vše si musíme zařizovat sami. Trochu mě mrzí, že i když nám práci usnadňuje moderní výpočetní technika, máme paradoxně stále více papírování, což ubírá čas pro obec. Bez ohledu na úřední hodiny. Na to se v malých obcích příliš nehledí, protože komunikace s lidmi je nesmírně důležitá a nutná. Veškerý chod úřadu zajišťujeme ve třech lidech. Naší náplní je nejen administrativa spojená se správou obecních bytů, vybíráním veškerých poplatků, ale také pořádání všech kulturních a společenských akcí. Co se v Droužkovicích skrývá za obecným pojmem všestranný a udržitelný rozvoj? Za těch více než pětadvacet let se nám podařilo mimo jiné udělat plynofikaci, kanalizaci, včetně nové čistírny odpadních vod. Zrekonstruovali jsme vedení nízkého napětí, vodovod a veřejné osvětlení. Opravili jsme komunikace a osázeli zelení střed obce. U řady projektů rekonstrukce infrastruktury jsme využili finanční dary od Severočeských dolů. Zasíťovali jsme také lokality vhodné k rozšíření obce, aby mohlo být postupně postaveno 58 moderních rodinných domů HL 39

40 Z MÍST, KDE ŽIJEME NA CELOU ŘADU PRO- JEKTŮ ZKVALITŇUJÍCÍCH ÚROVEŇ ŽIVOTA V DROUŽ- KOVICÍCH JSME POUŽILI FI- NANČNÍ DARY OD SEVERO- ČESKÝCH DOLŮ. KROMĚ ENVIRONMENTÁLNÍHO DO- ZORU DNT SE PRAVIDELNĚ ÚČASTNÍM KONTROLNÍCH DNŮ NA REKULTIVOVANÝCH PLOCHÁCH PO TĚŽBĚ. Netrápí Droužkovice typický trend dnešního venkova vylidňování malých obcí? V době mého nástupu do úřadu měly Droužkovice 427 obyvatel, kteří žili v 177 domech. Dnes u nás napočítáme 809 obyvatel a 277 domů. Naší výhodou je také sousedství s Chomutovem, s nímž nás spojuje autobusová linka. Jsme klidná obec s městem za zády. Naši obyvatelé mohou využívat solidní občanskou vybavenost. Máme rekonstruovanou mateřskou školu, S ředitelem strategie a komunikace SD Rudolfem Kozákem na jednání v rámci environmetálního dozoru. kde jsme s ohledem na zvyšující se počet obyvatel rozšířili její kapacitu. Smysluplně jsme využili chátrající objekt bývalé obecné školy, kde funguje volnočasové centrum. Loni jsme opravili a rozšířili kulturní dům. To vše se odráží ve zvýšení počtu a omlazení obyvatel. Droužkovice už dávno nejsou šedivou obcí s polorozpadlými domy s platnou stavební uzávěrou a hrozbou likvidace z důvodu hlubinné těžby uhlí. U příležitosti oslav 700. výročí založení Droužkovic udělil Milan Živný slavnému rodákovi Vlastimilovi Harapesovi čestné občanství. I když se to dnes nezdá, Droužkovice jsou už více než sto let ovlivňovány těžbou hnědého uhlí ve svém bezprostředním okolí. Ano, první hnědouhelné malé doly na Chomutovsku začaly těžit nedaleko Droužkovic v polovině 19. století. Negativně se těžba uhlí do života naší obce promítla později, když se rozšiřoval chomutovský hlubinný důl Jan Žižka. 40 HL

41 Kolem roku 1985 bylo rozhodnuto o rozšíření jeho dobývacího prostoru směrem k Droužkovicím. V tomto Pražském dobývacím poli se mělo v letech 1988 až 1994 vytěžit zhruba 2,5 mil. t uhlí. Plánu těžařů muselo ustoupit 13 rodinných domů v části obce Na Rafandě. Z ambiciózní tzv. velké varianty kompletního vyuhlení nakonec díky společenským změnám po roce 1989 sešlo. Důl Žižka byl pak předčasně uzavřen v roce Dodnes jeho činnost připomínají pinky, prohlubně v terénu zatopené vodou podél staré chomutovské silnice. Důležitým mezníkem pro další život Droužkovic představovalo usnesení vlády č. 444/91 Sb. o územně ekologických limitech těžby. To znamenalo, že jsme byli uchráněni před dalšími báňskými postupy nejen hlubinného dolu Žižka, ale i povrchových Dolů Nástup Tušimice. Negativní dopady báňského provozu sousedních DNT tedy dnes neovlivňují kvalitu života v Droužkovicích? V předstihu před budoucím postupem lomu byly vybudovány ochranné zelené pásy a už několik let v obci probíhají kontrolní měření prašnosti a hluku. Výsledky zatím byly vždy v normě. Zvýšení občas způsobuje jen doprava na rychlostní komunikaci R 7, která nám od svého zprovoznění zvyšuje hodnoty hluku a prachu. Od roku 2015 jsme společně s Březnem, Spořicemi a Droužkovicemi členy pracovní skupiny environmentálního dozoru sledujícího kvalitu životního prostředí v obcích těsně sousedících s DNT. S představiteli dolů a nezávislých organizací zabývajících se problematikou životního prostředí vedeme transparentní dialog. Na posledním jednání nám byla například prezentována aktuální hluková situace v okolí DNT, kdy byla v Droužkovicích a Spořicích zaznamenána zvýšená hluková zátěž způsobená hustým provozem na silnici R 7. Severočeské doly jsou řadu let významným partnerem vaší obce. Jak konkrétně spolupráce probíhá? Na celou řadu projektů zkvalitňujících život v Droužkovicích jsme použili finanční dary od Severočeských dolů. Kromě už zmiňovaného environmentálního dozoru DNT se pravidelně účastním kontrolních dnů na rekultivovaných plochách po těžbě. S rekultivačními specialisty SD dlouhodobě spolupracujeme na realizaci náhradní výsadby stromů a keřů vykácených v předpolí skrývkových řezů DNT na katastru naší obce. Nesmím zapomenout ocenit, že od roku 2012 jezdí naše děti na celodenní výlety do Belantisu zábavního parku vybudovaného na rekultivované výsypce u Lipska. A mezi našimi občany jsou oblíbené poznávací cesty za hnědým uhlím v Sasku a Lužici, kde se seznamují s problematikou těžby i s úspěšným zahlazováním stop hornické činnosti. K droužkovickým kořenům se hrdě hlásí slavný rodák Vlastimil Harapes, legenda českého baletu, který je zároveň čestným občanem vaší obce. I když Vlasta v Droužkovicích žil s rodiči jen do patnácti let, kdy odešel studovat na konzervatoř do Prahy, udržuje s rodnou obcí čilé kontakty. Účastní se setkání spolužáků obecné školy. Aktuálně hraje v legendárním divadle Semafor, kam už dvakrát vypravily Severočeské doly autobus s droužkovickým publikem. A nedávno u nás natáčel s Českou televizí dokument o svém výjimečném životě. Těší nás, že na své dětství prožité v Droužkovicích nezapomíná. text a foto: Tomáš Vrba Gratulace k ocenění za dlouholetou službu obci od místopředsedy Senátu Jiřího Šestáka. Milan Živný starosta obce Droužkovice Pochází z rodiny šířící český živel v pohraničí. Jeho dědeček se například zasloužil v roce 1926 o založení české školy v Droužkovicích. Otec byl po osvobození v roce 1945 zvolen prvním poválečným starostou. Milan Živný navázal na práci svých předků. O rozvíjení rodné obce usiluje už od roku Ve spolupráci se zastupiteli a občany se mu podařilo šedivou liduprázdnou vesnici proměnit v přívětivou obec se všemi atributy zdravého venkovského života a solidní občanskou vybaveností. V plné síle a pracovním nasazení oslavil na konci loňského roku 70. narozeniny. V lednu 2018 převzal v Senátu Parlamentu ČR prestižní ocenění za dlouholetou (28letou) službu svým spoluobčanům HL 41

42 TIP NA VÝLET Hřensko přístav. Plavba Děčín Hřensko Výhled z kapitánského můstku. Přišlo jaro a s ním začátek nové turistické sezony se širokou nabídkou poznání a zážitků. Jedním z klasických výletů, který by měl absolvovat snad každý obyvatel našeho regionu, je plavba lodí. T akový výlet lodí z Děčína do Hřenska, nebo i dále až do Drážďan, má své nezaměnitelné kouzlo plavby, na kterou se pak ještě dlouho vzpomíná. Možná jste podnikli delší a exotičtější plavby lodí třeba po Středomoří či Tichomoří, ale jistě nepohrdnete ani výletem po našem Labi. Začátky plaveb se tady datují od samotných počátků osídlení této krajiny a výletem tak navážeme na pradávnou tradici. Je samozřejmě dobré objednat lodní lístek předem (labskaplavebni.cz), neboť v sezoně je zájem značný a ušetříte se tak zklamání, že jste se nedostali na palubu. Labská plavební společnost zahájila letos víkendové plavby už 29. března, ovšem její jízdní řád zhoustne hlavně od 1. května. Ke startu našeho výletu se dopravíme (autem, případně vlakem) do přístaviště v Děčíně, které leží pod děčínským zámkem. Vhodné parkoviště pro osobní automobily je nedaleko - u děčínské moderní knihovny na stejném břehu, po levé straně starého mostu. V knihovně funguje také informační středisko s plným servisem (dokonce vám i ohřejí přesnídávku pro malé děti) na evropské úrovni. A teď rychle na loď. V případě nízkého stavu vody se vyplouvá z nákladního přístavu, který je o několik set metrů níže, po proudu řeky. O aktuální situaci vás určitě bude informovat dopravce. Plavba začíná pod děčínským zámkem, kdy záhy překonáme jeden z obtížných stupňů na řece. Pokud bude výška hladiny na hraně splavnosti, můžete obdivovat skutečné mistrovství vaší posádky i posádek okolních nákladních člunů. Proplouváme kolem nákladních přístavů v Děčíně -Loubí, s typickými nákladními jeřáby. Takové nejsou k vidění v Česku nikde jinde. Místo je často vyhledáváno filmaři, jak se můžete přesvědčit hned v několika televizních seriálech. Pomalu se noříme do hlubokého kaňonu Labe a míjíme Dolní Žleb s přívozem. Pokud jste absolvovali některý z našich tipů na cyklovýlety, je vám povědomá hospoda u přívozu, také jedno z ikonických míst tohoto údolí. Po obou stranách údolí se tyčí mohutné skalní bloky například skalní věže Jeptiška na levém, a Mnich na pravém břehu řeky. A jen kousek za Dolním Žlebem je na pravém břehu vidět Belvedér, kam jsme 42 HL

43 vás také v jednom z tipů na výlet zavedli. Plujeme dál a na levém břehu se objeví bílá barokní socha sv. Vojtěcha, patrona všech plavců a lodníků. Nápis na soše Sanctus Adalbertus ora pro nobis (Svatý Vojtěchu, oroduj za nás), doprovází žehnající gesto. Socha byla vytvořena roku Popluje -li s vámi jeden ze starých šífáků, určitě vám povypráví, že při každé plavbě házeli právě v tomto místě do řeky všechny drobné, aby se ve zdraví z dalekých cest vrátili. Totéž činili na zpáteční cestě jako dík sv. Vojtěchovi, že lodníky ochránil. My, byť neplujeme moc daleko a zdravotní nebezpečí určitě nehrozí, můžeme pár mincí do Labe taky vhodit. Pro šťastný návrat. Po chvíli už připlouváme do Hřenska (po proudu to z Děčína trvá zhruba 50 minut), Promenáda v Hřensku. Dolní Žleb přívoz. Kaňon řeky Labe. Beskydy legenda českých remorkérů. nejníže v ČR položené obce (115 m n. m.) a vstupní brány do Národního parku České Švýcarsko. Loď zde většinou stojí asi 45 minut, což je tak akorát čas na procházku Hřenskem, krátké posezení v některé z kaváren (vzpomeňte, že první krčmy pro voraře a lodníky tady byly už v 15. století) a k návratu na loď ke zpáteční cestě, která proti proudu trvá 1,5 hodiny. Můžete ale využít podle jízdního řádu i další možnosti pozdějšího návratu (a vydat se po naučné stezce k Pravčické bráně a soutěskám na řece Kamenici) nebo pokračování do Bad Schandau i dál. A nezapomeňte: Pokud není vyloženě velké vedro, pamatujte i na teplejší oblečení. Na horní palubě to fouká. Příjemnou plavbu! text a foto: Jan Říha HL 43

44 Jubilejní 20. ročník Cyklističtí nadšenci z Revitransu srdečně zvou všechny příznivce cyklistiky z celé skupiny Severočeské doly na již 20. jubilejní ročník tradiční jarní vyjížďky po trase Úpořiny Dubice. KDY: v pátek 25. května 2018 START: v 10:45 z odpočívadla v Úpořinách, sraz účastníků od 10:00 TRASA: 30 km Českým středohořím STARTOVNÉ: 100 Kč REGISTRACE: závazné přihlášky musí být podány do 15. května KONTAKTNÍ OSOBY: Miroslav Žídel Petr Borovička Marcela Krásová marcela.krasova@revitrans.cz» OBČERSTVENÍ A OPÉKÁNÍ BUŘTŮ ZAJIŠTĚNO «