ČESKÉ A MORAVSKÉ ACHÁTY A JINÉ KŘEMITÉ HMOTY

Transkript

1 ČESKÉ A MORAVSKÉ ACHÁTY A JINÉ KŘEMITÉ HMOTY

2

3 KOLEKTIV AUTORŮ ČESKÉ A MORAVSKÉ ACHÁTY A JINÉ KŘEMITÉ HMOTY

4 Text 2010 Lubomír Mlčoch, RNDr. Václav Cílek, Prof. RNDr. Jan Petránek Fotografie 2010 Lubomír Mlčoch, RNDr. Jaroslav Hyršl (1) ISBN Vydavatel děkuje všem, kteří poskytli své exponáty k reprodukci do této publikace. Jsou to především tito sběratelé: Luděk Běhounek, Marek Bis, František Čáp, Josef Dobrovolný, Zdeněk Dvořák, Michal Filippi, Oldřich Hamera, Irena a Radek Hanusovi, Gustav Hofmann, František Janouš, František Kloud, Ladislav Krotil, Joska Malý, Jan Mandík, Karel Mařík, Aleš Nevrkla, Jan Petránek, Luboš Rejl, Michal Řehoř, Václav Šrajer, Martin Tomášek, Luboš Třeška, Emil Wik a Galerie Geosvět Praha. Děkujeme i těm, kteří si přáli zůstat v anonymitě. Přední strana obálky: Acháty z Železnice, Rovní a Horní Halže; zadní strana obálky: Acháty z okolí Doubravice; strana 1: Achát z Rovní; strana 2: Gotické obložení stěn kaple sv. Víta na Pražském hradě s kameny z Ciboušova; strana 3: Achát z Horek; strana 4: Achát z Levína; strana 5: Achát z Horní Halže; strana 6: Křemenná žíla s ametystem z okolí Milevska Všechna práva vyhrazena. Tato kniha ani její část nesmějí být rozmnožovány a rozšiřovány tiskem, fotokopiemi, počítačovými datovými soubory ani jiným způsobem bez předchozího písemného svolení nakladatele. Vydal Granit, s.r.o., Praha, v roce Odpovědný redaktor Mgr. Marek Chvátal Tisk Finidr, s. r. o., Český Těšín Vydání první 14/09/01/01

5 OBSAH Předmluva Pokreslené kameny Schematická mapa nevýznamnějších nalezišť Lokality: Acháty a jiné křemité hmoty Barrandienu Acháty, jaspisy a křemenné žíly Krušných hor Acháty, jaspisy a jiné křemité hmoty Podkrkonoší Prokřemenělá dřeva terciérních řek Acháty pozdního vulkanizmu Křemenné žíly Produkty zvětrávání serpentinitů Acháty biogenního původu Porcelanity Usazeniny řek Slovníček základních pojmů Výběr literatury Summary Zusammenfassung

6

7 PŘEDMLUVA Křemen, jeden z nejrozšířenějších minerálů zemské kůry, přes svoje jednoduché chemické složení vytváří velmi různorodé odrůdy, jež odjakživa přitahovaly zájem člověka. Na území Čech a Moravy jsou nejrůznější křemité hmoty bohatě zastoupeny. Již Bohuslav Balbín v 17. století psal o kozákovských drahokamech, tehdy sbíraných hlavně italskými prospektory, obecně je znám jeho výrok o pasáčkovi házejícím po krávě kamenem majícím větší cenu než kráva sama. V Balbínově době však již byly dávno opuštěné a zapomenuté dobývky drahých kamenů v Krušných horách zůstalo po nich jen obložení stěn Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta na Pražském hradě a kaplí sv. Kateřiny a sv. Kříže na Karlštejně. Až v 80. letech minulého století byla tato naleziště znovu odkryta. Podkrkonošské polodrahokamy byly ale i nadále nalézány nejen v nově otevíraných lomech, ale i polními sběry na území Barrandienu ve středních a západních Čechách. Plazmy a chalcedony z moravských nalezišť doplnily ametystové žíly z okolí Bochovic a Hostákova, opály z jižních Čech i moravských Oslavan stále poskytují krásné nálezy. V Krušných horách se objevují další, dosud neznámá naleziště velmi pestrých, převážně žilných achátů a jaspisů s ametysty. Ke křemitým hmotám je nutno zařadit také porcelanity a moravské menility révaity. Protože křemité hmoty jsou mezi sběrateli velmi oblíbené, hledají a objevují se naleziště dosud unikající pozornosti a i v budoucnosti jistě přibudou zcela nové nálezy po území celé naší země. Kameny se nevyskytují jen na původních lokalitách, ale vlivem eroze a činnosti vodních toků se s nimi lze setkat i ve vzdálenějších oblastech acháty a jaspisy českého původu se tak nacházejí v píscích a štěrcích povodí Labe až na území Německa. Tato kniha je věnována jen těm křemitým hmotám, které jsou esteticky zajímavé svou barevností a kresbou a zpracovávají se na plošné nábrusy a tabulkovce, případně kabošony. Většina kamenů je vyobrazena přibližně ve skutečné velikosti. Náš výběr dává přehled o tom, jaké kameny se v současnost dají na lokalitách hledat. Svojí různorodostí jistě překvapí všechny laiky a potěší i zkušené sběratele. Nakladatel Achát, Rovně 7

8 POKRESLENÉ KAMENY / VÁCLAV CÍLEK POKRESLENÉ KAMENY Esej o kamenech, které mají něco společného s námi Václav Cílek Příroda, říkal si, je jen proto tak nepochopitelná, že nahromadila kolem člověka věci nejbližší a nejdůvěrnější s takovou rozmařilou hojností nejrozmanitějších projevů. Novalis, Jindřich z Ofterdingen, 1802 Achátová historie Řeka protékající okrajem sopečného pohoří na Sicílii, kterou dnes označujeme jako Dirillo, bývala nazývána Achates (v anglickém přepisu Aghates) a právě ona dala jméno jak českým achátům, tak anglickým agates. Kromě toho se tento drahý kámen vepsal i do ženského jména Agáta, jak může dosvědčit třeba Agatha Christie. (Je však možné, že neznámý tvůrce jména spíše vzal za základ řecké pojmenování pro šťastnou agathos osobu.) Tyto kameny zde odtud někdy ve 4. století před Kristem popsal řecký filosof Theophrastus, avšak historie jejich použití je mnohem starší. Již na archeologických lokalitách z předdynastické doby starého Egypta, tedy zhruba z 31. století před Kristem, nalézáme drobné korálky a závěsky z pruhovaných onyxů či zlomků malých tmavých achátů, které je možné místy jako třeba na úpatí Lvího kopce na české egyptologické koncesi v Abúsíru sbírat ve starších nilských terasách, kam se dostaly ze zvětralých vulkanitů. Egypťané však po dobu pěti tisíciletí mnohem více lpěli na poloprůsvitných hnědě oranžových karneolech, které v sobě mají něco ze slunce a medu: objevují se jak na mladších beduínských špercích, tak na osmanských pečetních prstenech ještě v 19. století. Neznám jiný kámen s tak dlouhou a dodnes živou kulturní kontinuitou. Jeho hlavním starověkým zdrojem bylo nejspíše okolí Rajpiply v indickém Gudžarátu. Achát byl sice využíván snad v každém období pravěku, vesměs ale jde o průběžné, spíše náhodné použití jedné z mnoha tehdejších surovin. Až pozdně antická společnost, která se pídila po všech druzích exotických importů, ať to bylo koření, zvířata, voňavky či jiné luxusní zboží, rozvinula kulturu kamene. Pozdní antika byla prvním zlatým obdobím achátu: vrstevnaté acháty a chalcedony byly využívány zejména na výrobu Achát s pseudomorfózami, pravděpodobně po barytu, z podkrušnohorských náplavů 8

9 POKRESLENÉ KAMENY / VÁCLAV CÍLEK Stromatolit, Skořice gem, tedy drobných obrázků rytých do kamene tak, že rytina se materiálem odlišuje od svého pozadí. Pozdně antických a helénských gem známe tisíce ze všech koutů středomořské oblasti, odkud se dostaly třeba i do moravského Mušova nebo na český korunovační kříž. Byly adjustovány i do prstenů, medailonů i pečetítek. Gaius Plinius v kapitole o umění a umělcích popisuje, jaký rozruch vznikl kolem prvního použití mramoru na obložení stěn v soukromém domě. Jedním z rysů této doby byla mánie po drahých kamenech včetně achátů. Druhé zlaté období achátu bylo spjato s evropskou renesancí, s jejími šperky, skládanými kamennými obrazy a achátovými poháry. Pro nás je zejména důležitý rok 1497, kdy je poprvé doloženo dolování achátů na řece Nahe blízko Idar-Ober steinu. Zde se rozvinul celý achátový průmysl, který sice v dalších staletích upadal, ale obrovské importy brazilských achátů v 19. století jej opět vzkřísily. Acháty byly tehdy dováženy jako balast, nutná zátěž při zpátečních cestách evropských lodí. Jejich hlavní využití bylo na mlýnky, třecí misky a hladidla, paralelně se ale rozvíjelo umění šperků a ozdobných předmětů. Brazilské acháty jsou monotónní, takže je bylo nutné barvit. Za třetí zlaté období achátu lze označit 19. století, které v novoklasicistních a historizujících špercích rozvíjelo antické a renesanční řemeslo, ale vydávalo se také vlastní cestou: například v období biedermeieru či druhého baroka se setkáváme s kamennými výrobky, které jsou sice odvozeny z církevního či šlechtického prostředí, avšak poprvé hromadně pronikaly mezi měšťany. Svoji roli rovněž sehrál dvůr Napoleona Bonaparta, který byl obdivovatelem gem. Achát se však mezitím stal tak cenově dostupným, že zlidověl. Možná ještě důležitější bylo, že od konce 18. století vznikaly sbírky minerálů, jakou měl například i J. W. Goethe. Komerční aktivity se začaly mísit s ryze sběratelskou vášní, která koncem 19. století nabyla v některých oblastech téměř masového charakteru. Secese dokázala využít předností achátové kresby a vytvořit jedny z nejkrásnějších šperků vůbec. Od té doby už achát nikdy nezmizel ze skříní šperkařů ani z mineralogických sbírek. Cesty jaspisu, ametystu a chryzoprasu byly ještě barvitější: vedly od využívání zejména jaspisů na nástroje prvních lovců a sběračů v Českém ráji již před devíti tisíciletími až k monumentálním kamenným kompozicím kaple sv. Václava v pražské katedrále a kaple sv. Kříže na Karlštejně. Ještě pozoruhodnější je příběh mramoru. Achát těmto kamenům zdánlivě nemůže konkurovat, je to ale dáno tím, že většina lokalit poskytuje jen malé vzorky. Achát je tím předurčen pro drobnou, pečlivou práci. Na první pohled neoslňuje, vyžaduje naopak pomalé, podrobné zkoumání a vychutnávání kresby či struktury. U Williama Shakespeara ve hře Sen noci svatojanské výraz achát, spíše achátek znamená malého tvora, trpaslíka, obecně něco drobného. Tento význam je odvozen od achátových kamejí, jejichž pracné rytiny měly ráz miniatur. Co je achát? Achát je označení pro mnoho různých hmot, které lze charakterizovat tím, že mají více či méně výraznou kresbu, jemnozrnnou křemitou základní hmotu a nalézají se v menších úlomcích, hnízdech či konkrecích. Ve starší definici bychom za achát považovali koncentricky pruhované výplně dutin ve vulkanických horninách, zejména v melafyrech. V dnešní době si jsme vědomi toho, že tyto pravé acháty mají širokou rodinu podobných Achát, Levín 9

10 POKRESLENÉ KAMENY / VÁCLAV CÍLEK Achát, Levín Acháty jsou kreativní kameny a ani jejich kresby nevznikaly jedním způsobem: jsou výsledkem magie roztoků a elektrochemických reakcí. Acháty mají něco společného s námi. Díváme se na jejich kresby a s údivem zjišťujeme, že se podobají vzorům na křídlech motýlů či fantastickým rostlinám. Že to je umění v syrovém stavu. Pokud se světem pohybujeme spíše intuitivně a pocitově, vnímáme, že záhyby achátových kreseb mají něco společného s draperií barokních soch a že spiritistické kresby podkrkonošských hloubalů vycházejí z podobných zdrojů jako přírodou pokreslené kameny, protože tam, kde kreslí příroda, kreslí i člověk. Jdu-li po mostě s barokními sochami na Valdštejně a přitom v ruce držím místní achát, mám pocit, že jsem v jednom nedělitelném světě. Tomuto pocitu, že světy lidí (a zejména dětí, které často mají sběratelské období) a kamenů spolu nějak souvisejí, propadali renesanční a barokní tvůrci včetně několika romantiků, jakým byl například šumavský spisovatel a malíř Adalbert Stifter se svými kresbami pestrých kamenů. Ty mají v rakouské tradici stejné místo jako v české Máchovy kresby hradů spatřených. Acháty stojí mezi vodou a ohněm. Projevuje se v nich něco ze samoorganizujících se sil přírody. Samotné základy života jsou možná svázány s elektrochemickými reakcemi na povrchu jílových minerálů a oxidů železa. Achát je snad dokladem chvíle před zrodem života. Třeba něco jako kresbu achátu nosíme v sobě, a teprve když najdeme ten správný kámen, začneme si uvědomovat, kým jsme. Irský básník W. B. Yeats v knize The Cutting of an Agate (Broušení achátu) z roku 1913 napsal: a přesto při řezání achátu nebo broušení achátového šperku člověk objeví má-li vnímavou mysl myšlenky a principy, které jsou zřejmě důležité pro poznání samotného života. A pokud tomu někdo nevěří, zůstane pouhým brusičem tak tvrdého kamene. Poznámka: Snad bych měl uvést, že jsem nikdy neprováděl vědecký výzkum achátů, ale protože moje maminka pocházela z Horní Nové Vsi u Lázní Bělohradu, kde jsem trávil většinu prázdnin, sbíral jsem od svých snad devíti let pestré kameny Podkrkonoší a v doprovodu rodičů pravidelně navštěvoval Votrubcův lom a novopackou Klenotnici. Později jsem tento kraj a jeho mineralogické lokality mnohokrát procházel pěšky. Pak jsem své kameny rozdal a teď mi občas začínají scházet jako něco, co k člověku odjakživa patří. Poděkování: Děkuji nakladateli za přizvání k tomuto projektu, který poprvé po dvou stech letech systematického a kontinuálního sbírání mapuje achátové bohatství českých zemí. Část prací byla provedena v rámci akademického výzkumného záměru AV0Z

11 SCHEMATICKÁ MAPA NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH NALEZIŠŤ ACHÁTY A JINÉ KŘEMITÉ HMOTY BARRANDIENU 1 Trokavec 2 Hořovicko 3 Hořovicko 4 Hořovicko 5 Řevnice 6 Zbiroh 7 Beroun ACHÁTY, JASPISY A KŘEMENNÉ ŽÍLY KRUŠNÝCH HOR 8 Mýtinka 9 Petlery 10 Údolíčko 11 Horní Halže 12 Černá Halže 13 Ametystová Halže 14 Černý Potok 15 Přísečnice 16 Ciboušov 17 Blahuňov 18 Ahníkov ACHÁTY, JASPISY A JINÉ KŘEMITÉ HMOTY PODKRKONOŠÍ 19 Rašovka 20 Frýdštejn 21 Kozákov 22 Benešov u Semil 23 Cidlina 24 Morcínov 25 Lomnice nad Popelkou 26 Železnice 27 Železnice 28 Doubravice (Kyje) 29 Kumburk 30 Nová Paka 31 Novopacko 32 Staropacká hora 33 Levín 34 Horka 35 Vidochov 36 Studenec 37 Studenec 38 Rovně 39 Zábrodí 40 Broumovsko 41 Šonov PROKŘEMENĚLÁ DŘEVA TERCIÉRNÍCH ŘEK 42 Plzeňsko 43 Rakovnicko ACHÁTY POZDNÍHO VULKANIZMU 44 Korozluky KŘEMENNÉ ŽÍLY 45 Milevsko 46 Bochovice 47 Valdíkov PRODUKTY ZVĚTRÁVÁNÍ SERPENTINITŮ 48 Dobešovice 49 Bohouškovice 50 Nová Ves u Oslavan 51 Hrubšice ACHÁTY BIOGENNÍHO PŮVODU 52 Rudice PORCELANITY 53 Podkrušnohoří 54 Komňa USAZENINY ŘEK 55 Ostrožská Nová Ves 56 Terasy Labe 19

12 1 TROKAVEC Jihovýchodně od Rokycan leží na okraji vojenského prostoru Brdy vesnička Trokavec. Západně od vsi je v lesích újezdu poměrně rozsáhlé naleziště silicifikovaných stromatolitů, kde lze najít někdy až půlmetrové kameny (pěkné ukázky jsou ale většinou jen asi 10 cm velké). Stromatolity Typická černobílá kresba kopíruje růstové tvary stromatolitů, původně pokrývajících dno mělkého proterozoického moře. Stromatolity někdy doprovází hnědý jaspis. Kameny se dobře leští. Upozorňujeme, že vstup do vojenských lesů podléhá omezení a bez povolení do nich nelze chodit. 20

13 TROKAVEC / STROMATOLITY 1 21

14 2 HOŘOVICKO Achát Nejstarší české acháty pocházejí z diabasů prorážejících ordovické usazené horniny Barrandienu v širším okolí Hořovic. Málokdy dosahují velikosti přes 10 cm a většinou jsou poměrně málo pestře zbarvené: převažuje šedá a béžová, jen výjimečně červená. Velmi často se zde ale vyskytuje tak zvaný gravitační (též urugvajský) typ s vodorovným páskováním, jinde v Čechách velice vzácný. Primárně se acháty nalézají v dutinách diabasu v lomu u Zaječova (str. 25, 26, 27), někdy jsou také vyvětralé na polích, například v okolí Felbabky, Jinců, Cheznovic nebo Strašic a Tění; tyto polní sběry bývají však často popraskané. Možnost náhodných nálezů je i v náplavech toků procházejících tímto územím. 22

15 HOŘOVICKO / ACHÁT 2 23