Statistická analýza cestovního ruchu v Latinské A merice

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Statistická analýza cestovního ruchu v Latinské A merice DIPLOMOVÁ PRÁCE Autor: Bc. Denisa Čermáková Vedoucí práce: Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D. Brno 2014

2 Ústav demografie a aplikované statistiky Akademický rok: 2013/2014 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Zpracovatelka: Studijní program: Obor: Název tématu: Bc. Denisa Čermáková Mezinárodní teritoriální studia Mezinárodní rozvojová studia Statistická analýza cestovního ruchu v Latinské Americe Rozsah práce: 60 Zásady pro vypracování: 1. Cílem diplomové práce bude analýza cestovního ruchu v Latinské Americe provedená na základě dotazníkového šetření a oficiálních dat uvedených v databázích světových organizací. 2. Práce bude členěna na dvě části. V teoretické části bude vymezena základní struktura práce, uveden vliv cestovního ruchu na rozvoj země a charakteristiky jednotlivých zemí, vysvětlen pojem marketingový výzkum a popsány použité statistické metody. Praktická část bude zaměřena na vypracování podrobného dotazníku ke zkoumané problematice, sběr dat a jejich následné zpracování popsanými statistickými metodami. Zjištěné výsledky budou okomentovány a prezentovány pomocí statistických tabulek a grafů. 3. Diplomová práce bude zpracována v následující struktuře: Úvod, Cíl práce a metodika, Literární rešerše, Vlastní práce, Závěr, Přehled prostudované literatury, Přílohy. 4. Diplomová práce bude vypracována v souladu s vyhláškou č. 1/2010.

3 Seznam odborné literatury: 1. FORET, M. STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum Jak poznávat své zákazníky. Praha: Grada Publishing, s. ISBN MELOUN, M. MILITKÝ, J. HILL, M. Statistická analýza vícerozměrných dat v příkladech. 2. vyd. Praha: Academia, s. ISBN MINAŘÍK, B. Statistika I Popisná statistika. Brno: MZLU v Brně, s. ISBN Datum zadání diplomové práce: červen 2013 Termín odevzdání diplomové práce: květen 2014 L. S. Bc. Denisa Čermáková Autorka práce Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D. Vedoucí práce Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D. Vedoucí ústavu prof. Dr. Ing. Libor Grega Děkan FRRMS MENDELU

4 Abstrakt ČERMÁKOVÁ, Denisa: Statistická analýza cestovního ruchu v Latinské Americe. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: inženýr. Brno stran. Cestovní ruch je již dlouhou dobu neodmyslitelným odvětvím současnosti. Má významný vliv na rozvoj destinací, zájem o poznání a na pozitivní vztahy mezi lidmi. Cílem diplomové práce je analýza cestovního ruchu v Latinské Americe, regionu, který může návštěvníkům hodně nabídnout. Teoretická část se zaměřuje na předpoklady pro rozvoj cestování a na zvýšení informovanosti o vybraném regionu. Praktická část analyzuje výsledky v cestovním ruchu jednotlivých zemí a všeobecné preference turistů, které rozhodují o koupi zájezdu. Smyslem diplomové práce je vytvoření uceleného přehledu, použitelného zejména pro potenciální návštěvníky Latinské Ameriky a cestovní kanceláře. Klíčová slova: cestování, Latinská Amerika, shluková analýza, faktorová analýza Abstract ČERMÁKOVÁ, Denisa. Statistical analysis of tourism in Latin America. Diploma thesis. Mendel University in Brno. Supervisor Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D. Degree of qualification: engineer. Brno pages. Tourism has been the inherent industry of the present days for a long time. It has important influence for development of destinations, for interest in cognition and for positive relations between people. The aim of the diploma thesis is the analysis of tourism in Latin America, region, which can offer much to visitors. The theoretical part focuses on conditions for development of travel and on knowledge increase of selected region. The practical part analyses results in tourism of particular states and general preferences of tourists, which decide on purchase of tour. The sense of the diploma theses is the creation of coherent summary, which can be usable especially for potential visitors of Latin America and tour operators. Key words: travelling, Latin America, cluster analysis, factor analysis

5 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce, paní Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D., za cenné připomínky a čas, který mi během tvorby této práce věnovala. Velký dík patří také prof. Ing. Bohumilovi Minaříkovi, CSc., za podnětné návrhy a pomoc při zpracování shlukové analýzy, která je součástí praktické části. Své rodině a přátelům bych chtěla poděkovat za jejich trpělivost, nápomocnost a volný čas, který mi věnovali. Děkuji také všem respondentům, kteří mi byli ochotní vyplnit dotazník, případně navíc pomohli s jeho šířením.

6 Prohlašuji, že jsem práci Statistická analýza cestovního ruchu v Latinské Americe vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne Podpis

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část Územní členění Latinské Ameriky Vliv cestovního ruchu na rozvoj země Klasifikace cestovního ruchu Oblastní působení cestovního ruchu Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Vliv cestovního ruchu na světovou ekonomiku Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu Nezávislé státy Latinské Ameriky Základní údaje o státech Latinské Ameriky Severní Amerika Střední Amerika Karibik Jižní Amerika Srovnání států dle vybraných ukazatelů Marketingový výzkum Techniky marketingového výzkumu Dotazník Typologie šetření a znaků Úvod do statistiky Vícerozměrná data Shluková analýza Faktorová analýza Praktická část Dotazníkové šetření Statistická závislost slovních znaků Shluková analýza Vymezení analyzovaných územních jednotek Použité indikátory... 70

8 10.3 Elementární statistický popis použitých indikátorů Práce s daty před vstupem do shlukové analýzy Výstupy shlukové analýzy Slovní komentář k výsledkům shlukové analýzy Faktorová analýza Faktorová analýza parametrů zájezdu Slovní komentář k výsledkům faktorové analýzy Návštěva Latinské Ameriky v závislosti na faktorové analýze Domněnky o Latinské Americe v závislosti na faktorové analýze Srovnání zkušeností a domněnek respondentů Shrnutí výsledků praktické části a doporučení Potenciál Latinské Ameriky Parametry zájezdu Výsledky jednotlivých zemí v cestovním ruchu Doporučení pro cestování do Latinské Ameriky Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam použitých obrázků Seznam použitých tabulek Přílohy

9 1 Úvod Latinská Amerika je pojmenování regionu, který se rozkládá jižně od řeky Rio Grande mezi Mexikem a Texasem, až po mys Horn, který se nachází na jihu Jižní Ameriky. Počet zemí, které je možné řadit do této oblasti, se liší zdroj od zdroje. Diplomová práce proto vychází z charakteristik Latinské Ameriky, které ve své knize uvádí profesor Skidmore [9], z hlediska územního: Geographically, it includes the land mass extending from the Rio Grande (between Texas and Mexico) to the southern tip of South America, plus a number of Caribbean islands a, a z hlediska jazykového: Spanish is spoken almost everywhere, one might think except in Brazil (Portuguese), part of the Andes (Quechua, Aymara, and other indigenous languages), the Caribbean (French, English, and Dutch), Mexico (scattered pockets of indigenous languages), and Guatemala (over twenty Indian languages) b. Na základě těchto informací budou v diplomové práci pod pojmem Latinská Amerika zahrnuty všechny země, které se nacházejí jižně od USA bez ohledu na jazyk. Tento region se dělí na 4 subregiony, jimiž jsou Severní Amerika, Střední Amerika, Karibik a Jižní Amerika. Do Severní Ameriky se řadí pouze Mexiko. V zařazení této země do Severní či Střední Ameriky se mnohou různé zdroje lišit. V diplomové práci bylo použito umístění, které uvádí Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO United Nations World Tourism Organization) ve své brožuře Yearbook of Tourism Statistics (Compendium of Tourism Statistics and data files), což je souhrn výsledků cestovního ruchu z celého světa [16]. Střední Amerika je složena ze 7 států, kterými jsou Guatemala, Belize, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika a Panama. Ostrovy v Karibiku je možné členit do 3 subregionů, které zahrnují Bahamské ostrovy, Velké Antily a Malé Antily. Jednotlivé části jsou složeny z mnoha ostrovů a souostroví. V Jižní Americe se nachází třináct zemí, těmi jsou Kolumbie, Ekvádor, Venezuela, Guyana, Surinam, Peru, Brazílie, Bolívie, Chile, Paraguay, Uruguay, Argentina a Francouzská Guyana. a Geograficky zahrnuje pevninu sahající od Rio Grande (mezi Texasem a Mexikem) po jižní cíp Jižní Ameriky, plus množství ostrovů v Karibiku. b Mohlo by se zdát, že se španělsky mluví téměř všude s výjimkou Brazílie (portugalština), části And (kečuánština, ajmarština a další domorodé jazyky), Karibiku (francouzština, angličtina a nizozemština), Mexika (rozptýlená ohniska domorodých jazyků) a Guatemaly (více než 20 indiánských jazyků). 9

10 Latinská Amerika je oblast, která je velmi rozmanitá. Je možné v ní naleznout velmi malé, ale i obrovské státy, co se rozlohy týče. Ačkoliv je historický vývoj v jednotlivých zemích podobný, ekonomickou úrovní se tyto země značně liší. Infrastruktura cestovního ruchu neslouží primárně turistům, ale i místnímu obyvatelstvu. V hotelu jsou sice ubytováni turisté, ale místním v něm vzniknou nová pracovní místa či je zde potenciál pro vznik doplňkových služeb v okolí. Kvalitní a hustou dopravní sítí se účastníkům cestovního ruchu zpřístupní více atraktivit, ale místním obyvatelům se umožní nebo zrychlí přesun do škol nebo prací. Cestovní ruch jednoznačně ovlivňuje mnoho oblastí, a jeho podpora je na místě zvláště v době, kdy je většina zemí Latinské Ameriky považována za rozvojové země. 10

11 2 Cíl práce a metodika Cestovní ruch je neustále se rozvíjející oblast, která hraje ve světovém hospodářství významnou roli. Hlavním cílem diplomové práce je poukázat na vliv cestovního ruchu na rozvoj země, analyzovat jeho úroveň, dle vybraných indikátorů jednotlivých zemí Latinské Ameriky, a zároveň upozornit na parametry, které jsou při výběru destinace pro turisty významné. Dalším cílem je vytvoření přehledného seznamu států se zaměřením na vhodnost a nevhodnost návštěvy této oblasti. Diplomová práce je členěna na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje všeobecné poznatky z cestovního ruchu, bližší charakteristiky jednotlivých zemí a informace o statistických analýzách, které jsou v práci použity. Praktická část se zaměřuje na dotazníkové šetření, z jehož dat jsou vytvořeny dvě analýzy, shluková a faktorová. Shluková analýza se zaměřuje na rozdíly jednotlivých zemí ve výsledcích v cestovním ruchu, zatímco faktorová analýza poukazuje na preference respondentů při výběru zájezdu. Diplomová práce je doplněna o závěrečné shrnutí poznatků. Dotazníkové šetření je zaměřeno pouze na respondenty ve věku let. Toto rozpětí bylo vybráno na základě tvrzení Světové organizace cestovního ruchu, že se mezi lety 2000 a 2010 počet příjezdů v mezinárodním cestovním ruchu mezi mladými lidmi zvýšil ze 136 milionů na 187 milionů, a že podíl na cestovním ruchu této věkové kategorie činí více než 20 %. [17] Jedná se tedy o skupinu, které je třeba věnovat zvýšenou pozornost. V praxi je diplomová práce využitelná nejen pro potenciální turisty směřující do Latinské Ameriky, ale také pro cestovní kanceláře a země samotné. Poukazuje totiž na více či méně vhodné státy pro návštěvu, na všeobecná specifika rozhodující o cestování a na oblasti, které je nutné v zemi zlepšit. 11

12 Teoretická část 3 Územní členění Latinské Ameriky Území Latinské Ameriky je velmi rozsáhlé a člení se na několik subregionů, z nichž některé je možné také dále rozložit. Tato oblast v dnešní době zahrnuje většinou samostatné státy, existuje zde však stále ještě vliv Evropských států (Francie, Nizozemsko, Spojené království) a Spojených států amerických. Latinská Amerika se dělí na 4 subregiony: Severní Ameriku, Střední Ameriku, Karibik, Jižní Ameriku. Do Severní Ameriky se z hlediska cestovního ruchu řadí pouze Mexiko. Jedná se o zcela nezávislý stát, který se nachází na severu Latinské Ameriky. Střední Amerika obsahuje Guatemalu, Belize, Salvador, Honduras, Nikaraguu, Kostariku a Panamu. Všech těchto 7 států je nezávislých, nenachází se zde žádné závislé území stejně jako v severní části Latinské Ameriky. Karibik se dělí na 3 subregiony: Bahamské ostrovy, Velké Antily, Malé Antily. [18] Bahamské ostrovy jsou složeny z Bahamského společenství a ostrovů Turks a Caicos. Z uvedeného seskupení je nezávislé pouze souostroví s oficiálním názvem Bahamské společenství. Skupina dvou ostrovů, která se nazývá Turks a Caicos, k nim spadá pouze geograficky, politicky jsou zámořským územím Spojeného království. Velké Antily jsou z větší části nezávislé. Skládají se z Kuby, Dominikánské republiky, Haiti, Jamajky, Portorika, Kajmanských ostrovů a ostrova Navassa. Státy Kuba, Dominikánská republika, Haiti a Jamajka jsou zcela samostatné. Portoriko je aktuálně organizované nezačleněné území USA, i když v roce 2012 se místní obyvatelé vyslovili 12

13 pro začlenění do systému USA [19]. Dalším nezačleněným územím USA je ostrov Navassa, jedná se však o neorganizované území. Kajmanské ostrovy jsou Britské zámořské teritorium. Malé Antily jsou rozsáhlým komplexem ostrovů a souostroví. Samostatnými státy, které jsou součástí tohoto subregionu Karibiku, jsou Antigua a Barbuda, Dominické společenství, Svatý Kryštof a Nevis, Barbados, Grenada, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Trinidad a Tobago. Celkem se jedná o 8 nezávislých států. O další ostrovy a souostroví se dělí Nizozemsko, Francie, Spojené království a Spojené státy americké. Nizozemsko vlastní v Karibiku, v oblasti označované jako Malé Antily, země dvou forem, a tedy i dvojího postavení v rámci státu. První formou jsou 3 autonomní země v rámci Nizozemského království. Jsou jimi Aruba, Curacao a jižní část ostrova Svatý Martin. Druhou formou jsou 3 země v rámci seskupení Karibské Nizozemsko neboli Nizozemské Antily. Těmito zeměmi jsou ostrovy Bonaire, Saba a Svatý Eustach [20]. Země v druhé formě jsou integrální součástí Nizozemska, mají tedy méně vlastních rozhodovacích pravomocí. Francie vlastní v Karibiku také země dvou forem s dvojím postavením ve vztahu k majiteli. První formou jsou zámořské departmenty Francie neboli Zámořská Francie. V tomto uskupení jsou ostrovy Guadeloupe a Martinik. Druhou formou je zámořské společenství Francie a patří sem ostrov Svatý Bartoloměj a severní část ostrova Svatý Martin. Ostrovy v druhé formě disponují vyšším stupněm autonomnosti, jejich svazek s Francií je volnější. Země v Malých Antilách, které náleží Spojenému království, se nazývají Britské zámořské teritorium. Tyto ostrovy jsou tři, a to Anguilla, Britské panenské ostrovy a Montserrat. Všechny tyto země patří zcela pod suverenitu Spojeného království. Spojené státy americké vlastní v Malých Antilách pouze Americké panenské ostrovy, které jsou jejich nezačleněným organizovaným územím. V Jižní Americe se nachází 12 nezávislých států, jsou jimi Kolumbie, Ekvádor, Venezuela, Guyana, Surinam, Peru, Brazílie, Bolívie, Chile, Paraguay, Uruguay, Argentina. V tomto regionu se nachází ještě Francouzská Guyana, je to však země, která je zámořským departmentem Francie. V Latinské Americe se tedy nachází 33 nezávislých států. 13

14 4 Vliv cestovního ruchu na rozvoj země Pro cestovní ruch neexistuje definice, která by ho přesně charakterizovala, a zároveň byla schopná pojmout všechny oblasti, do nichž toto odvětví zasahuje. Světová organizace cestovního ruchu (WTO) definuje cestovní ruch jako činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. [2] Na čem je však možné se zcela shodnout je fakt, že cestovní ruch zasahuje do mnoha oborů a je nedílnou součástí dnešní doby. 4.1 Klasifikace cestovního ruchu Cestovní ruch je možné dělit do mnoha kategorií, které se člení ještě na další podkategorie. Všechny jeho části a podoblasti se vzájemně ovlivňují. Dělení cestovního ruchu je nejlépe patrné na schématu (Obr. 1), které je uvedeno v knize Ekonomika turismu. [8] Obr. 1: Schéma klasifikace cestovního ruchu (Zdroj: Palatková a Zichová, 2011) Cestovní ruch je primárně dělen na domácí cestovní ruch a zahraniční cestovní ruch. Tato klasifikace byla řešena již v mé bakalářské práci Předpoklady golfové turistiky v České republice, kde bylo uvedeno, že: Domácí cestovní ruch je pohyb účastníků cestovního ruchu po území státu, jehož jsou příslušníci. Zahraniční cestovní ruch je 14

15 naopak pohyb účastníků cestovního ruchu po území státu, jehož státní příslušníci nejsou. [1] Každá tato kategorie se dále člení. Domácí cestovní ruch se dělí na dvě podkategorie: vnitřní cestovní ruch a národní cestovní ruch. Zatímco vnitřní cestovní ruch lze charakterizovat jako pohyb osob uvnitř určitého státu bez ohledu na fakt, zda jsou či nejsou jeho příslušníky, národní cestovní ruch je pohyb příslušníků určitého státu jak po svém vlastním státě, tak po jiném. Zahraniční cestovní ruch se dělí také na dvě podkategorie: příjezdový cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch. Do příjezdového cestovního ruchu, který lze nazvat též incomingem či aktivním cestovním ruchem, jsou zahrnuty všechny osoby, které přijíždějí do státu, jehož nejsou příslušníkem, bez ohledu na to, z jakého státu samy pocházejí. Do výjezdového cestovního ruchu, který lze nazvat též outcomingem či pasivním cestovním ruchem, jsou zahrnuty všechny osoby, které vyjíždějí ze státu, kterého jsou příslušníky, do jiného státu či země, jichž příslušníky nejsou. Tato diplomová práce se nebude zabývat všemi kategoriemi cestovního ruchu. V praktické části budou blíže analyzovány pouze dvě podkategorie zahraničního cestovního ruchu, a to příjezdový cestovní ruch z pohledu Latinské Ameriky bez ohledu na fakt, z jaké země do ní turisté přijíždějí a výjezdový cestovní ruch turistů z České republiky do oblasti Latinské Ameriky. Všechna dělení, která byla uvedena v odstavcích výše, klasifikovala cestovní ruch v závislosti na původu turisty a místa, kam cestuje. Cestovní ruch lze ale dělit i z pohledu časového, na krátkodobý a dlouhodobý. Krátkodobého cestovního ruchu (jednodenního) se účastní osoba, která cestuje na dobu kratší jak 24 hodin a nepřenocuje, tento účastník se pak nazývá výletníkem. Naopak dlouhodobého cestovního ruchu se účastní osoba, která při cestování v místě alespoň jednou přenocuje, avšak nesmí zde pobývat déle než 1 rok, pokud se jedná o mezinárodní cestovní ruch, a dobu delší jak 6 měsíců, pokud se jedná o domácí cestovní ruch. Tento účastník se nazývá turista. [2] Diplomová práce se bude v praktické části zabývat pouze mezinárodním dlouhodobým cestovním ruchem, protože do zemí v Karibiku proudí velké množství jednodenních turistů, zejména skrze výletní lodě ze Spojených států amerických, a výsledky by byly zkreslené vůči zemím na kontinentu. 15

16 4.2 Oblastní působení cestovního ruchu Jak již bylo zmíněno v úvodním odstavci této kapitoly, cestovní ruch je odvětví, které působí na mnoho dalších oblastí. Vliv cestovního ruchu je možné dělit na přímý a nepřímý. [2] Cestovní ruch má přímý vliv na podniky, které jsou v nejužší souvislosti s tímto odvětvím, tedy na ubytovací zařízení, stravovací zařízení, cestovní kanceláře, cestovní agentury a na turistická informační centra. Velký vliv má i na častou součást zájezdu, dopravu, a to jak na leteckou a železniční, tak na silniční. Přímý vliv má cestovní ruch také na finanční instituce (bankovní instituce, pojišťovny), kulturní a přírodní atraktivity či zařízení (muzea, divadla, kulturní památky, přírodní zajímavosti, stavební zajímavosti, lázeňství, sportovní zařízení, zábavní parky) a další turistická zařízení (upomínkové předměty, propagační materiály, mapy, katalogy, knihy). Nepřímý vliv má cestovní ruch na doplňkové odvětví, bez kterého by nemohl fungovat, jako stavební průmysl, výrobu potravin, výrobu nápojů, výrobu dopravních prostředků, výrobu pohonných hmot, oděvní průmysl a výrobu sportovních potřeb. Cestovní ruch nepřímo působí i na výstavbu a údržbu komunikačních sítí, či na oblasti, které souvisejí se vzděláním (poradenství, výuka ve školách) a působením na krajinu (krajinotvorba, zemědělství). Avšak cestovní ruch nemá vliv pouze na jednotlivá další odvětví či obory, ale na mnoho dalších oblastí, které např. souvisejí se státem (ekonomika, ekologie) či s lidmi samotnými (životní úroveň lidí, vztahy mezi lidmi). Z hlediska ekonomiky je cestovní ruch významný nejen pro svůj podíl na příjmech státního rozpočtu a místních rozpočtů, ale i pro zvyšování zaměstnanosti (tvorba nových pracovních míst, podnikatelské příležitosti), lákání domácích i zahraničních investorů či podněcování poptávky u jiných oborů. S ekologií souvisí cestovní ruch svým častým působením na přírodu jako turistickou atraktivitu. Současným trendem je navíc trvale udržitelný cestovní ruch, který je spojen zejména s šetrným využíváním krajiny, ale i s šetřením zdrojů (snižování spotřeby energie, třídění odpadu). Cestovní ruch působí také na samotnou osobnost člověka. Není to pouze možnost, jak naplnit volný čas, ale rozvíjí i interkulturní oblast, tedy vzájemné setkání různých kultur a seznámení s nimi. Jedná se např. o odlišné zvyky, životní úroveň a způsob života. 16

17 4.3 Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu Pro zhodnocení předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu bylo vybráno členění podle Mariota, který uvádí tři základní kategorie, a to předpoklady lokalizační, selektivní a realizační. [2] Podle autora se jednotlivé body klasifikace dále dělí na: lokalizační předpoklady (přírodní a kulturní atraktivity), selektivní předpoklady (objektivní a subjektivní předpoklady), realizační předpoklady (dopravní a materiálně-technické předpoklady). Jelikož se Latinská Amerika rozkládá na velkém území, disponuje mnoha přírodními atraktivitami. Od severu na jih se přes západní část Latinské Ameriky táhne pás pohoří Kordilery. Ve Střední Americe a v Mexiku se nazývá Sierra Madre, v Jižní Americe Andy. Na východě Jižní Ameriky se nachází Brazilská vysočina. Na západě omývá Latinskou Ameriku Tichý oceán, z druhé strany, tedy východní, ji omývá Atlantský oceán. Oblasti dominují 3 významné řeky: Amazonka, Orinoko a Paraná. Všechny se nacházejí v Jižní Americe. Podnebí je v Latinské Americe různorodé, region se rozkládá přes tři podnebné pásy: tropický, subtropický a mírný. Místní členění je však jiné, a to na Tierra Caliente (teplá oblast), Tierra Templada (mírná oblast) a Tierra Fría (studená oblast) c. [10] Latinská Amerika disponuje i mnoha kulturními atraktivitami, což jsou ty, které jsou výsledkem lidské činnosti. Můžeme sem zařadit jak tvorbu dávných historických kultur jako jsou Mayové, Inkové či Aztékové, ale také novodobé výtvory (socha Krista Vykupitele v Riu de Janeiru). Do objektivních předpokladů je možné zařadit politickou a bezpečnostní stabilitu oblasti, ekonomickou a životní úroveň obyvatel či stav životního prostředí. Ekonomická situace je v jednotlivých státech Latinské Ameriky značně odlišná. Region disponuje relativně velmi chudými státy (Haiti, Nikaragua, Honduras), ale i bohatými státy (Bahamské společenství, Barbados, Trinidad a Tobago) z hlediska HDP na jednoho obyvatele. Z pohledu bezpečnosti jsou za nejvíce bezpečné považovány např. Barbados, Chile, Uruguay, a za nejméně bezpečné např. Kolumbie a Venezuela. [15] c Tierra Caliente se nachází do 760 m. n. m., Tierra Templada mezi m. n. m. a Tierra Fría nad m. n. m. 17

18 Mezi subjektivní předpoklady se řadí rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu či módnost reklamy. Uvést zde fakt, že Latinská Amerika je aktuálně módní oblast, je spekulativní, číselně je však patrné, že se příjmy z cestovního ruchu v tomto regionu každoročně zvyšují. Dopravní infrastruktura v Latinské Americe není ze světového pohledu na kvalitní úrovni, i když není možné srovnávat dopravu např. na ostrovech v Karibiku s největšími městy v Brazílii či Mexiku. Leteckou dopravu mají nejlepší Barbados a Kostarika, naopak nejhůře jsou na tom Paraguay a Haiti. Každý nezávislý stát v Karibiku však disponuje letištěm. [21] V pozemní dopravě jsou na předních příčkách z hlediska kvality Barbados a souostroví Trinidad a Tobago, nejhorší železnice a silnice mají Haiti a Venezuela. Z pohledu hustoty silniční sítě jsou na vysoké úrovni Trinidad a Tobago, Barbados či Jamajka, nejmenší četnost silnic mají Guyana, Surinam a Bolívie. Mezi materiálně-technické předpoklady se řadí množství ubytovacích, stravovacích a dalších zařízení (např. sportovních). Turistická infrastruktura je nejkvalitnější na Barbadosu a v Kostarice. Nejhoršími podmínkami pro cestující disponují Haiti a Guyana. Vzhledem k velké rozmanitosti Latinské Ameriky budou atraktivity cestovního ruchu (zejména kulturní), ekonomika a bezpečnost (objektivní předpoklady), či další informace o jednotlivých zemích součástí různých kapitol diplomové práce. Následující kapitola obsahuje také hlavní města, rozlohu země, počet obyvatel a státní zřízení. 4.4 Vliv cestovního ruchu na světovou ekonomiku Příjmy z cestovního ruchu v Latinské Americe od roku 2000 dodnes prudce stouply (Obr. 2). Zatímco celkové příjmy z příjezdového cestovního ruchu ve 33 nezávislých státech Latinské Ameriky činily dohromady 33,5 mld. USD, v roce 2010 byla tato suma již 57,8 mld. USD. Do této hodnoty byli uvedeni jen turisté, kteří v oblasti alespoň jednou přenocovali. Příjmovou křivku Latinské Ameriky pro mezinárodní příjezdový cestovní ruch je možné vidět v následujícím grafu. Všechna data, která byla v této kapitole použita, byla získána z databáze Světové banky. [22] 18

19 Příjem v USD Příjem v USD Obr. 2: Celkové příjmy Latinské Ameriky z příjezdového cestovního ruchu (Zdroj: vlastní) Z grafu jsou jasně patrné dva poklesy v příjmech cestovního ruchu. První je mezi lety a byl pravděpodobně způsoben teroristickými útoky 11. září 2001 na Spojené státy americké. Druhý pokles je viditelný v letech , kdy byl ovlivněn světovou finanční krizí v roce Ačkoliv příjem z příjezdového cestovního ruchu v Latinské Americe od té doby plynule klesal, v roce 2011 je již vyšší než v předchozím roce, a to ještě nejsou k dispozici všechny údaje (zejména z Karibských států). Celkové příjmy Latinské Ameriky z příjezdového cestovního ruchu ( ) V následujícím grafu jsou zobrazeny příjmy z příjezdového cestovního ruchu v jednotlivých subregionech Latinské Ameriky (Obr. 3) Celkové příjmy subregionů z příjezdového cestovního ruchu ( ) Jižní Amerika Střední Amerika Severní Amerika Karibik Obr. 3: Celkové příjmy subregionů z příjezdového cestovního ruchu (Zdroj: vlastní) 19

20 V roce 2000 byly příjmy z příjezdového cestovního ruchu v Jižní Americe 10,6 mld. USD, ve Střední Americe 3,5 mld. USD, v Severní Americe (Mexiko) 9,1 mld. USD a v Karibiku 10,2 mld. USD. V roce 2010 byly tyto příjmy již na znatelně vyšších hodnotách, v Jižní Americe to bylo 23,5 mld. USD, ve Střední Americe 8 mld. USD, v Severní Americe (Mexiko) 12,6 mld. USD a v Karibiku 13,7 mld. USD. Velmi vysoký nárůst příjmů z cestovního ruchu měla v letech Jižní Amerika. Střední Amerika a Karibik vykazovaly ve stejném období mírný nárůst. Mexiku po většinu sledovaného období příjmy rostly, avšak zaznamenalo prudší pokles mezi lety 2008 a Následující tři grafy zobrazují (Obr. 4, 5, 6), v jakých hodnotách se pohyboval počet příjezdů do jednotlivých zemí Latinské Ameriky za účelem cestovního ruchu. Opět byli do hodnot započítáni pouze turisté, kteří v zemi alespoň jednou přenocovali. Počet příjezdů do země za účelem cestovního ruchu, Severní a Střední Amerika ( ) Mexiko Belize Guatemala Honduras Kostarika Nikaragua Panama Salvador Obr. 4: Počet příjezdů do Severní a Střední Ameriky za účelem cestovního ruchu (Zdroj: vlastní) 20

21 Všechny země v Severní Americe (Mexiko) a Střední Americe vykázaly od roku 2000 do roku 2010 stoupající hodnoty. Zájem přijíždějících turistů do oblasti se zvýšil. Velmi vysoký nárůst vykázaly státy Guatemala, Kostarika a Panama, které v uvedeném období počet přijíždějících turistů minimálně zdvojnásobily. Počet příjezdů do země za účelem cestovního ruchu, Karibik ( ) Antigua a Barbuda Bahamy Barbados Dominické společenství Dominikánská republika Grenada Haiti Jamajka Kuba Svatá Lucie Svatý Kryštof a Nevis Svatý Vincenc a Grenadiny Trinidad a Tobago Obr. 5: Počet příjezdů do Karibiku za účelem cestovního ruchu (Zdroj: vlastní) 21

22 Většina států v Karibiku vykázala od roku 2000 do roku 2010 stoupající hodnoty. Klesající počet přijíždějících turistů však měly Bahamy, Barbados, Grenada, Svatý Vincenc a Grenadiny, Trinidad a Tobago. Nicméně všechny tyto státy měly jen mírný pokles, je proto možné spíše konstatovat fakt, že mají relativně konstantní počet přijíždějících turistů. Vysoký nárůst cestujících osob z příjezdového cestovního ruchu měly ve zmíněném období Dominikánská republika, Jamajka a Kuba. Počet příjezdů do země za účelem cestovního ruchu, Jižní Amerika ( ) Argentina Bolívie Brazílie Ekvádor Guyana Chile Kolumbie Paraguay Peru Surinam Uruguay Venezuela Obr. 6: Počet příjezdů do Jižní Ameriky za účelem cestovního ruchu (Zdroj: vlastní) 22

23 Téměř u všech zemí v Jižní Americe je viditelný nárůst počtu přijíždějících turistů. Jedinou výjimkou je Brazílie, ta zaznamenala vysoký pokles příjezdů za účelem cestovního ruchu mezi roky 2000 a 2002, avšak od roku 2002 dodnes se počet příjezdů každoročně zvyšoval. Největší nárůst vykázaly Argentina, Bolívie, Ekvádor, Chile, Kolumbie a Peru. Ve státech Bolívie, Kolumbie a Peru se počet přijíždějících turistů dokonce více než zdvojnásobil. Podíl cestovního ruchu v Latinské Americe na celkovém Hrubém domácím produktu (HDP) v oblasti, byl v roce 1995 na hodnotě 10,7 % (Světová banka mapuje příjem z příjezdového cestovního ruchu až od tohoto roku). V roce 2000 byl tento podíl už jen 9,3 % a v roce 2010 se snížil až na hodnotu 8 %. Zatímco v Jižní Americe klesl tento podíl od roku 1995 z hodnoty 2,3 % na hodnotu 1,6 % v roce 2010, a v Karibiku se od roku 1995 a hodnoty 22,6 % snížil na podíl 15 % v roce 2010, Severní Amerika (Mexiko) si tento poměr relativně udržela. Podíl cestovního ruchu na HDP v Mexiku klesl od roku 1995 s hodnotou 2 % jen na 1,2 % v roce Naopak Střední Amerika účast cestovního ruchu na HDP země postupně mírně zvyšovala, v roce 1995 čítal tento podíl 4,3 %, v roce 2010 to bylo již 7 %. 4.5 Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu, označovaný jako TTCI d, je velmi vypovídajícím indexem o úrovni cestovního ruchu v jednotlivých zemích. Poprvé byl vypočten v roce 2007 Světovým ekonomickým fórem, které ho nejprve reportovalo každý rok (2007, 2008, 2009), následně se však přešlo na intenzitu 1x za dva roky (2011, 2013). TTCI zobrazuje míru atraktivity cestovního ruchu v zemi (v čem je země na vynikající úrovni a v čem je tomu naopak). Index obsahuje 3 základní subindexy, které se dále dělí na 14 pilířů (ty zahrnují celkem 79 ukazatelů): Regulační rámec cestovního ruchu (Politika a zákonodárství, Udržitelnost životního prostředí, Bezpečí a zajištění bezpečnosti, Zdraví a hygiena, Podpora cestovního ruchu). Obchodní prostředí a infrastruktura v cestovním ruchu (Infrastruktura letecké dopravy, Infrastruktura pozemní dopravy, Turistická infrastruktura, d Travel & Tourism Competitiveness Index 23

24 Infrastruktura informačních technologií, Cenová konkurenceschopnost v cestovním ruchu). Lidské, kulturní a přírodní zdroje v cestovním ruchu (Lidské zdroje, Vztah rezidentů k turistům, Přírodní zdroje, Kulturní zdroje). [15] [23] Subindex Regulační rámec cestovního ruchu je sestaven z 29 ukazatelů, subindex Obchodní prostředí a infrastruktura v cestovním ruchu obsahuje 27 ukazatelů a poslední subindex, Lidské, kulturní a přírodní zdroje v cestovním ruchu, je vytvořen z 23 ukazatelů. TTCI je udáván na stupnici 1 7. Čím je jeho hodnota vyšší, tím je na tom země z hlediska cestovního ruchu lépe. V reportech Světového ekonomického fóra nejsou statistikám podrobeny všechny státy na světě. Počet států, u nichž je TTCI podrobně rozebrán, se v letech 2007 a 2013 pohybuje mezi 124 a 140. Od vzniku tohoto ukazatele bylo v reportu obsaženo států z Latinské Ameriky (nejvíce jich report obsahoval v roce 2013). 24

25 5 Nezávislé státy Latinské Ameriky Region, s názvem Latinská Amerika, seskupuje mnoho zemí, avšak nachází se v něm pouze 33 samostatných států, kterými jsou: Severní Amerika (Mexiko). Střední Amerika (Belize, Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua, Panama, Salvador). Karibik (Antigua a Barbuda, Bahamské společenství, Barbados, Dominické společenství, Dominikánská republika, Grenada, Haiti, Jamajka, Kuba, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincent a Grenadiny, Trinidad a Tobago). Jižní Amerika (Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Guyana, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay, Venezuela). 5.1 Základní údaje o státech Latinské Ameriky V následujících podkapitolách budou obsaženy údaje o samostatných státech Latinské Ameriky z oblasti geografie, politiky, ekonomiky a cestovního ruchu. Zde jsou uvedeny informace k použitým indikátorům, kterými jsou: Index lidského rozvoje (HDI) e, [24] o je součástí reportu o lidském rozvoji, který vydává Organizace spojených národů a je vytvořen ze tří subindexů (zdraví, vzdělání a životní standard). [11] Tento index se udává na hodnotách 0 1. Čím vyšší je hodnota, tím je na tom země lépe. Data jsou použita z roku Index vnímání korupce (CPI) f, [25] o je vydáván nevládní organizací s názvem Transparency International. Tento index se udává na hodnotách Čím vyšší má hodnotu, tím je země méně zkorumpovaná. Data jsou použita z roku Index šťastné planety (HPI) g, [26] o zobrazuje subjektivní pocit spokojenosti a je vydáván nadací z Velké Británie s názvem New Economic Foundation. [11] Tento index se udává e Human Development Index f Corruption Perception Index g Happy Planet Index 25

26 na hodnotách Čím jsou hodnoty vyšší, tím jsou obyvatelé země spokojenější. Data jsou použita z roku Index demokracie (DI) h, [27] o vydává organizace z Velké Británie, která má název Economist Intelligence Unit. Tento index je vytvořen z 5 subindexů (pluralismus, funkčnost vlády, politická participace, politická kultura a občanská práva) a udává se na hodnotách [11] Čím vyšší je jeho hodnota, tím je země demokratičtější. Data jsou použita z roku Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu (TTCI), [15] o je podrobně rozepsán v Kapitole 2.5. Tento index se udává na hodnotách 1 7. Čím vyšší je hodnota TTCI, tím je na tom země z hlediska cestovního ruchu lépe. Data, použitá v této kapitole, jsou z roku Příjmy z PCR, o pod nímž jsou obsaženy celkové příjmy země z příjezdového cestovního ruchu (v USD). Data byla získána z webových stránek Světové banky a jsou z roku [22] Podíl PCR na HDP, o jenž zobrazuje procentuální podíl celkových příjmů země z příjezdového cestovního ruchu (v USD) na Hrubém domácím produktu dané země (v USD). Data byla získána z databáze Světové banky. [22] HDP, pro tento výpočet, je z toku Příjezdy (CR), o pod kterým se ukrývá počet příjezdů do země za účelem cestovního ruchu. Data byla získána z údajů vystavených Světovou bankou na svých webových stránkách a pocházejí z roku [22] Údaje o populaci a hrubý domácí produkt pro výpočet HDP na obyvatele jsou také získány z databáze Světové banky. Data jsou z roku Rozloha, jazyk (nejpoužívanější), zemědělství a přírodní zdroje jsou použity z přehledů organizace CIA i. [18] Státní zřízení je vypsáno z dat poskytovaných Ministerstvem zahraničních věcí České republiky, případně agenturou CIA. [28] Atraktivity jednotlivých zemí jsou h Democracy Index i Central Intelligence Agency je americká organizace, která se zabývá sběrem zpravodajských informací v rámci zachování bezpečnosti Spojených států amerických. Ačkoliv USA vykonává zpravodajské činnosti již od 18. století, oficiálně tato organizace vznikla až v roce

27 získány z Atlasu zemí, který na svých webových stránkách poskytuje největší internetová cestovní agentura v České republice, Invia, a cestovatelského portálu Hedvábná stezka. [29] [30] V závorce za názvem státu je uvedeno hlavní město Severní Amerika V této kapitole je blíže rozebráno pouze Mexiko, ležící v nejsevernější části regionu Latinská Amerika. Mexiko (Ciudad de México) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština (92,7 %) HDI: 0,775 CPI: 34 HPI: 52,9 DI: 6,90 TTCI: 4,46 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 1,2 % Příjezdy (CR): 23,3 mil. Příjmy z PCR: 12,6 mld. USD Státní zřízení: federativní prezidentská republika. Zemědělství: kukuřice, pšenice, bavlna, káva, ovoce, hovězí maso. Přírodní zdroje: ropa, zlato, stříbro, olovo, zemní plyn, měď, zinek, dřevo. Atraktivity: pozůstatky kultur Aztéků, Mayů a Toltéků, písčité pláže Pacifiku, letovisko Acapulco, životní styl, kulinářské speciality, lidové slavnosti, korálové útesy Střední Amerika V této kapitole je podrobněji popsáno všech 7 nezávislých států, které se nacházejí mezi Tichým oceánem a Karibským mořem. Jsou jimi Belize, Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua, Panama a Salvador. Belize (Belmopan) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština (46 %) HDI: 0,702 CPI: není známo HPI: 59,3 DI: není známo TTCI: není známo HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 18,9 % Příjezdy (CR): 242 tis. Příjmy z PCR: 264 mil. USD Státní zřízení: konstituční monarchie. Zemědělství: banány, kakao, citrusy, cukr, ryby, krevety. Přírodní zdroje: potenciál orné půdy, dřevo, vodní energie. Atraktivity: Mayské památky, přírodní rezervace, korálové útesy vhodné pro potápění (mořská hlubina Deep Hole), národní parky, vodopády. 27

28 Guatemala (Ciudad de Guatemala) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština (60 %) HDI: 0,581 CPI: 29 HPI: 56,9 DI: 5,88 TTCI: 3,65 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 3,3 % Příjezdy (CR): 1,9 mil. Příjmy z PCR: 1,4 mld. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: cukrová třtina, kukuřice, banány, káva, fazole, kardamom, skot, ryby. Přírodní zdroje: ropa, nikl, vzácné dřeviny, vodní energie. Atraktivity: pohoří Kordillery s činnými i vyhaslými sopkami, národní parky, ruiny Mayského města Tikal, hlavní město, jeskyně, plavby po místních řekách. Honduras (Tegucigalpa) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,632 CPI: 26 HPI: 56,0 DI: 5,84 TTCI: 3,72 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 4,1 % Příjezdy (CR): 863 tis. Příjmy z PCR: 651,7 mil. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: banány, káva, citrusy, kukuřice, hovězí maso, krevety, humři. Přírodní zdroje: zlato, stříbro, měď, olovo, železná ruda, uhlí, vodní energie. Atraktivity: stavby Mayské civilizace, lidové slavnosti (např. oslavující patrona farmářů), karnevaly, přírodní rezervace, jezera, botanická zahrada. Kostarika (San José) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,773 CPI: 53 HPI: 64,0 DI: 8,10 TTCI: 4,44 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 6,0 % Příjezdy (CR): 2,1 mil. Příjmy z PCR: 2,2 mld. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: banány, ananas, káva, melouny, okrasné rostliny, kukuřice, fazole. Přírodní zdroje: vodní energie. Atraktivity: velmi vysoké hory, tropické pralesy, písečné pláže, vodopády, činné sopky, jezera, Národní parky La Amistad a Kokosový ostrov, jeden z posledních rájů na Zemi. 28

29 Nikaragua (Managua) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština (97,5 %) HDI: 0,599 CPI: 28 HPI: 57,1 DI: 5,56 TTCI: 3,67 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 3,6 % Příjezdy (CR): 1 mil. Příjmy z PCR: 309 mil. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: káva, banány, cukrová třtina, kukuřice, tabák, sezam, fazole, krevety. Přírodní zdroje: zlato, stříbro, měď, olovo, dřevo, zinek. Atraktivity: národní parky a rezervace, jezera Managua a Nicaragua s ostrůvky Las Isletas, vulkány, Národní divadlo a Národní palác s parky v hlavním městě. Panama (Ciudad de Panamá) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština (86 %) HDI: 0,780 CPI: 35 HPI: 57,8 DI: 7,08 TTCI: 4,54 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 9,6 % Příjezdy (CR): 1,3 mil. Příjmy z PCR: 2,6 mld. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: banány, rýže, kukuřice, káva, cukrová třtina, zelenina, krevety. Přírodní zdroje: měď, mahagonové dřevo, vodní energie. Atraktivity: tropický les, Národní park Soberania, přírodní rezervace, mořské želvy, korálové ostrovy, jezera, Panamský průplav, mořské výstavní centrum. Salvador (San Salvador) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,680 CPI: 38 HPI: 58,9 DI: 6,47 TTCI: 3,59 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 3,0 % Příjezdy (CR): 1,2 mil. Příjmy z PCR: 646 mil. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: káva, cukr, kukuřice, rýže, fazole, bavlna, hovězí maso. Přírodní zdroje: vodní energie, geotermální energie, ropa. Atraktivity: pozůstatky Mayské kultury, stavby španělského středověku, tropický deštný prales, vulkány, jezera, divoká příroda, katedrála Metropolitana. 29

30 5.1.3 Karibik Tato kapitola je věnována bližšímu popisu nezávislých států, které se nacházejí v Karibském moři. Jejich celkový počet je 13. Jsou jimi Antigua a Barbuda, Bahamské společenství, Barbados, Dominické společenství, Dominikánská republika, Grenada, Haiti, Jamajka, Kuba, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincent a Grenadiny, Trinidad a Tobago. Antigua a Barbuda (Saint John s) Populace: Rozloha: 443 km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,760 CPI: není známo HPI: není známo DI: není známo TTCI: není známo HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 25,7 % Příjezdy (CR): 230 tis. Příjmy z PCR: 298 mil. USD Státní zřízení: konstituční monarchie. Zemědělství: bavlna, ovoce, zelenina, kokosové ořechy, mango, cukrová třtina. Přírodní zdroje: prostředí podporující cestovní ruch. Atraktivity: nádherné pláže a zátoky, korálová oblast, rezervace na ostrůvku Guiana s deštným pralesem, katedrála a muzeum v hlavním městě. Bahamské společenství (Nassau) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,794 CPI: 71 HPI: není známo DI: není známo TTCI: není známo HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 27,4 % Příjezdy (CR): 1,4 mil. Příjmy z PCR: 2,2 mld. USD Státní zřízení: konstituční monarchie. Zemědělství: citrusové plody, zelenina, drůbež. Přírodní zdroje: sůl, aragonit, dřevo. Atraktivity: velké množství ostrovů a ostrůvků, korálová oblast, rozlehlé pláže, luxusní turistická infrastruktura, architektura hlavního města. 30

31 Barbados (Bridgetown) Populace: Rozloha: 430 km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,825 CPI: 75 HPI: není známo DI: není známo TTCI: 4,88 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 24,2 % Příjezdy (CR): 532 tis. Příjmy z PCR: 1,1 mld. USD Státní zřízení: konstituční monarchie. Zemědělství: cukrová třtina, zelenina, bavlna, ryby. Přírodní zdroje: ropa, zemní plyn. Atraktivity: pláže s bílým pískem, křišťálově čistá voda, množství sportovních aktivit, exotická kuchyně, květinový les u Bridgetownu, podzemní řeka, vodopády. Dominické společenství (Roseau) Populace: Rozloha: 751 km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,745 CPI: 58 HPI: není známo DI: není známo TTCI: není známo HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 20,3 % Příjezdy (CR): 77 tis. Příjmy z PCR: 96 mil. USD Státní zřízení: parlamentní republika. Zemědělství: banány, citrusové plody, mango, kokosové ořechy, kakao. Přírodní zdroje: dřevo, vodní energie, potenciál orné půdy. Atraktivity: hory, jedinečná příroda (papoušci, velryby, delfíni, orchideje), vodopády, rezervace karibských indiánů (rukodělná výroba). Dominikánská republika (Santo Domingo) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,702 CPI: 29 HPI: 50,7 DI: 6,49 TTCI: 3,88 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 8,1 % Příjezdy (CR): 4,1 mil. Příjmy z PCR: 4,2 mld. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: cukrová třtina, káva, bavlna, kakao, tabák, kukuřice, banány, skot. Přírodní zdroje: zlato, stříbro, nikl, bauxit. Atraktivity: křišťálově čistá voda, jezera, palmové pláže, vysoká hora, původní městské opevnění v hlavním městě, koloniální jádro, botanická zahrada. 31

32 Grenada (Saint George s) Populace: Rozloha: 344 km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,770 CPI: není známo HPI: není známo DI: není známo TTCI: není známo HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 12,4 % Příjezdy (CR): 110 tis. Příjmy z PCR: 97 mil. USD Státní zřízení: konstituční monarchie. Zemědělství: banány, kakao, muškátový oříšek a květ, citrusy, avokádo, cukrová třtina. Přírodní zdroje: dřevo. Atraktivity: vyhaslé sopky (hora Sv. Kateřiny), kráterová jezera, přírodní rezervace ptáků, vodopády, deštný prales. Haiti (Port-au-Prince) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: francouzština HDI: 0,456 CPI: 19 HPI: 41,3 DI: 3,96 TTCI: 2,59 HDP na obyvatele: 732 USD Podíl PCR na HDP: 2,5 % Příjezdy (CR): 255 tis. Příjmy z PCR: 169 mil. USD Státní zřízení: poloprezidentská republika. Zemědělství: káva, mango, kakao, cukrová třtina, rýže, kukuřice. Přírodní zdroje: bauxit, měď, zlato, mramor, vodní energie. Atraktivity: katedrála Port-au-Prince, muzeum d Art Haitien du College St. Pierre, Národní muzeum, historické muzeum Henri Christophe. Jamajka (Kingston) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,730 CPI: 38 HPI: 58,5 DI: 7,39 TTCI: 4,08 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 15,9 % Příjezdy (CR): 1,9 mil. Příjmy z PCR: 2,1 mld. USD Státní zřízení: konstituční monarchie. Zemědělství: cukrová třtina, banány, káva, citrusy, sladké brambory, zelenina, drůbež. Přírodní zdroje: bauxit, vápenec. Atraktivity: korálové útesy, bílé písečné pláže, Modré hory, koupání v minerálních pramenech, golf, rafting, potápění, hlavní město. 32

33 Kuba (Havana) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,780 CPI: 46 HPI: 56,2 DI: 3,52 TTCI: není známo HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 3,7 % Příjezdy (CR): 2,5 mil. Příjmy z PCR: 2,4 mld. USD Státní zřízení: socialistická republika. Zemědělství: cukr, tabák, citrusy, káva, rýže, hospodářská zvířata, fazole, brambory. Přírodní zdroje: kobalt, nikl, železná ruda, křemen, ropa, měď, chrom. Atraktivity: místní kultura (doutníky a rum), nádherné pláže, korálové útesy a atoly, tradiční karibské domky z přírodních materiálů, památky hlavního města. Svatá Lucie (Castries) Populace: Rozloha: 616 km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,725 CPI: 71 HPI: není známo DI: není známo TTCI: není známo HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 27,2 % Příjezdy (CR): 306 tis. Příjmy z PCR: 329 mil. USD Státní zřízení: konstituční monarchie. Zemědělství: banány, kokosové ořechy, zelenina, citrusové plody, kakao. Přírodní zdroje: minerální prameny, geotermální potenciál. Atraktivity: deštné pralesy, tropická divoká příroda, jeskynní útvary, přírodní rezervace, kaučukovník, hora Mt. Gimie, vulkanické vrcholy. Svatý Kryštof a Nevis (Basseterre) Populace: Rozloha: 261 km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,745 CPI: není známo HPI: není známo DI: není známo TTCI: není známo HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 13,3 % Příjezdy (CR): 92 tis. Příjmy z PCR: 90 mil. USD Státní zřízení: konstituční monarchie. Zemědělství: cukrová třtina, rýže, sladké brambory, zelenina, banány, ryby. Přírodní zdroje: potenciál orné půdy. Atraktivity: viktoriánské kamenné budovy v hlavním městě, rozlehlé pláže, pevnost v Národním parku Brimstone Hill Fortress, sopky, korálové útesy. 33

34 Svatý Vincent a Grenadiny (Kingstown) Populace: Rozloha: 389 km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,733 CPI: 62 HPI: není známo DI: není známo TTCI: není známo HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 12,7 % Příjezdy (CR): 72 tis. Příjmy z PCR: 86 mil. USD Státní zřízení: konstituční monarchie. Zemědělství: banány, kokosové ořechy, sladké brambory, koření, ovce, prasata. Přírodní zdroje: vodní energie, potenciál orné půdy. Atraktivity: aktivní vulkány, bílé písečné pláže, křišťálově čistá voda, korálové útesy, tropický deštný les, tradiční tržiště v hlavním městě. Trinidad a Tobago (Port of Spain) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,760 CPI: 38 HPI: 30,3 DI: 6,99 TTCI: 3,93 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 3,0 % Příjezdy (CR): 386 tis. Příjmy z PCR: 630 mil. USD Státní zřízení: parlamentní republika. Zemědělství: kakao, rýže, citrusy, káva, zelenina, drůbež, cukr. Přírodní zdroje: ropa, zemní plyn. Atraktivity: nedotčená příroda, rozsáhlé pláže, deštný prales, přírodní rezervace, hnízdiště Ibise (národní symbol), mangovníkové močály, asfaltové jezero Pitch Lake Jižní Amerika Tato kapitola obsahuje podrobný popis 12 zcela samostatných států, které se nacházejí v jižní části Latinské Ameriky. Těmito státy jsou Argentina, Bolívie, Brazílie, Ekvádor, Guyana, Chile, Kolumbie, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay a Venezuela. 34

35 Argentina (Buenos Aires) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,811 CPI: 34 HPI: 54,1 DI: 6,84 TTCI: 4,17 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 1,5 % Příjezdy (CR): 5,3 mil. Příjmy z PCR: 5,6 mld. USD Státní zřízení: federativní prezidentská republika. Zemědělství: slunečnice, citrony, sójové boby, hrozny, tabák, arašídy, čaj, hrozny. Přírodní zdroje: olovo, zinek, cín, měď, železná ruda, mangan, ropa, uran. Atraktivity: vodopády Iguazú na hranici s Brazílií, Národní park Los Glaciares, kolonie tučňáků v Punta Tombo, Incké kulturní stezky, pásmo And, hlavní město. Bolívie (Sucre) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština (60,7%) HDI: 0,675 CPI: 34 HPI: 43,6 DI: 5,84 TTCI: 3,46 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 1,7 % Příjezdy (CR): 807 tis. Příjmy z PCR: 33 mil. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: sójové boby, káva, koka, bavlna, kukuřice, cukrová třtina, para ořechy. Přírodní zdroje: ropa, zemní plyn, cín, zinek, antimon, stříbro, železo, dřevo. Atraktivity: archeologické naleziště Tiahunaco, národní parky, přírodní rezervace, hora Licancabur, kaňony a soutěsky Tupiza, karnevalové město Copacabana. Brazílie (Brasília) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: portugalština HDI: 0,730 CPI: 42 HPI: 52,9 DI: 7,12 TTCI: 4,37 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 0,3 % Příjezdy (CR): 5,2 mil. Příjmy z PCR: 6,2 mld. USD Státní zřízení: prezidentská federativní republika. Zemědělství: káva, sója, pšenice, kakao, citrusy, kukuřice, hovězí maso. Přírodní zdroje: zlato, železná ruda, mangan, uran, ropa, vodní energie, dřevo. Atraktivity: hlavní město, karneval v Riu de Janeiru, Národní parky Superaguí a Pantanal, vodopády Iguazú na hranici s Argentinou, Amazonský prales, Amazonka. 35

36 Ekvádor (Quito) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,724 CPI: 35 HPI: 52,5 DI: 5,78 TTCI: 3,93 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 1,2 % Příjezdy (CR): 1 mil. Příjmy z PCR: 786 mil. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: banány, káva, kakao, cukrová třtina, skot, hovězí maso, krevety, ryby. Přírodní zdroje: balzové dřevo, ropa, vodní energie. Atraktivity: safari na Galapágách, indiánské trhy, termální lázně Baños, vulkanické krátery s jezery, archeologická naleziště, Národní park Sangay, Kordillery. Guyana (Georgetown) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: angličtina HDI: 0,636 CPI: 27 HPI: 51,2 DI: 6,05 TTCI: 3,60 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 3,5 % Příjezdy (CR): 152 tis. Příjmy z PCR: 80 mil. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: cukrová třtina, rýže, oleje, hovězí maso, drůbež, krevety, ryby. Přírodní zdroje: bauxit, zlato, diamanty, tvrdé dřevo. Atraktivity: hlavní město v koloniálním stylu (dřevěná katedrála), Marshallovy vodopády, indiánské vesničky, deštný prales, vodopády Kaieteur, botanické zahrady. Chile (Santiago de Chile) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,819 CPI: 71 HPI: 53,9 DI: 7,54 TTCI: 4,29 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 1,1 % Příjezdy (CR): 2,8 mil. Příjmy z PCR: 2,4 mld. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: hrozny, kukuřice, oves, pšenice, česnek, cibule, chřest, vlna, ryby. Přírodní zdroje: dřevo, měď, železná ruda, drahé kovy, vodní energie. Atraktivity: hlavní město, poušť Atacama, sopky, Národní park Torres del Paine, pohoří Andy, ledovce, gejzíry, Patagonie, fjordy, vodopády, Ohňová země, Velikonoční ostrov. 36

37 Kolumbie (Bogota) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,719 CPI: 36 HPI: 59,8 DI: 6,63 TTCI: 3,90 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 1,0 % Příjezdy (CR): 2,4 mil. Příjmy z PCR: 2,8 mld. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: káva, řezané květiny, banány, tabák, kukuřice, kakaové boby, řepka. Přírodní zdroje: ropa, zemní plyn, uhlí, železná ruda, nikl, smaragdy, zlato, měď. Atraktivity: hlavní město, historické město Cartagena, muzeum a parky v Mendelínu, solná katedrála, Údolí soch u řeky Magdaleny, Kordillery, Národní archeologický park. Paraguay (Asunción) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,669 CPI: 24 HPI: 45,8 DI: 6,26 TTCI: 3,39 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 1,2 % Příjezdy (CR): 465 tis. Příjmy z PCR: 243 mil. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: bavlna, cukrová třtina, sója, kukuřice, pšenice, tabák, hovězí maso, ovoce. Přírodní zdroje: dřevo, vodní energie, železná ruda, mangan, vápenec. Atraktivity: hlavní město, záplavová oblast Pantanal, vodopády, přehrada Itaipú, jeskyně u Modrého jezera, jezuitské ruiny u řeky Paraná, tropický prales. Peru (Lima) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština (84,1 %) HDI: 0,741 CPI: 38 HPI: 52,4 DI: 6,47 TTCI: 4,00 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 1,6 % Příjezdy (CR): 2,3 mil. Příjmy z PCR: 2,5 mld. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: chřest, káva, kakao, bavlna, cukrová třtina, kukuřice, koka, palmový olej. Přírodní zdroje: měď, stříbro, zlato, ropa, dřevo, železná ruda, zemní plyn, uhlí. Atraktivity: Incké město Cuzco, Machu Picchu, jezero Titicaca, Pyramida Slunce a Měsíce, sarkofágy, kaňony, pohoří Andy, deštný prales, poušť Atacama. 37

38 Surinam (Paramaribo) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: nizozemština HDI: 0,684 CPI: 36 HPI: není známo DI: 6,65 TTCI: 3,63 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 1,6 % Příjezdy (CR): 205 tis. Příjmy z PCR: 69 mil. USD Státní zřízení: parlamentní republika. Zemědělství: rýže, banány, kokosové ořechy, arašídy, hovězí maso, krevety. Přírodní zdroje: dřevo, vodní energie, kaolin, bauxit, zlato, měď, železná ruda. Atraktivity: Národní park Centrale Suriname a Brownsberg, přehrada Brokopondo, deštný tropický prales, nedotčená příroda, vodopády, synagoga v Joden Savannah. Uruguay (Montevideo) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,792 CPI: 73 HPI: 39,3 DI: 8,17 TTCI: 4,23 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 4,2 % Příjezdy (CR): 2,4 mil. Příjmy z PCR: 1,6 mld. USD Státní zřízení: prezidentská republika. Zemědělství: sója, rýže, pšenice, hovězí maso, ryby, celulóza. Přírodní zdroje: potenciál orné půdy, vodní energie, minerální látky. Atraktivity: architektura hlavního města, koloniální přístav Colonia, laguny, močály, festival hudby v Tacuarembó, plážová střediska Atlántida. Venezuela (Caracas) Populace: Rozloha: km 2 Jazyk: španělština HDI: 0,748 CPI: 20 HPI: 56,9 DI: 5,15 TTCI: 3,41 HDP na obyvatele: USD Podíl PCR na HDP: 0,2 % Příjezdy (CR): 526 tis. Příjmy z PCR: 793 mil. USD Státní zřízení: federativní prezidentská republika. Zemědělství: kukuřice, cukrová třtina, rýže, banány, káva, hovězí maso, ryby. Přírodní zdroje: ropa, zemní plyn, železná ruda, bauxit, diamanty, vodní energie. Atraktivity: pohoří Andy, horní tok řeky Orinoko, Roraima, hlavní město, ostrov Isla de Margarita, místní kultura, moderní turistická zařízení, nedotčená džungle. 38

39 5.2 Srovnání států dle vybraných ukazatelů Nejlidnatějšími státy v Latinské Americe jsou Brazílie a Mexiko, nejmenší populaci mají zejména státy v Karibiku (Svatý Kryštof a Nevis, Dominické společenství). Největšími státy, co se rozlohy týče, jsou Brazílie a Argentina, nejmenší plochu zabírají opět státy Karibiku, kterými jsou Grenada a Svatý Kryštof a Nevis. Nejvíce používaným jazykem v Latinské Americe je španělština, avšak často se v Karibiku naleznou státy s angličtinou (Antigua a Barbuda, Bahamské společenství, Barbados, Dominické společenství, Grenada, Jamajka, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincent a Grenadiny, Trinidad a Tobago). V Brazílii se používá portugalština. Nejvíce rozvinutými zeměmi jsou dle hodnoty HDI Argentina, Chile a Barbados, naopak nejzaostalejším státem je zcela patrně Haiti, a až za ním s odstupem následují Nikaragua a Guatemala. Za nezkorumpovanější státy jsou považovány Haiti a Venezuela, nejmenší problémy s korupcí pak mají v Chile, Uruguay, Barbados, Bahamské společenství a ostrov Svatá Lucie. Podle Indexu šťastné planety žijí nejšťastnější lidé v Latinské Americe. Mezi 25 nejspokojenějšími zeměmi na světě se nachází 17 států právě z tohoto regionu. Nejvíce šťastní lidé žijí v Kostarice, Kolumbii, Belize, Salvadoru a na Jamajce. Nejméně spokojené obyvatelstvo má Trinidad a Tobago, ve světovém žebříčku se tato země dokonce umístila mezi nejnešťastnějšími zeměmi na světě. Demokracie je na nejvyšší úrovni v Uruguay a na Kostarice, naopak nejmenší míra svobody je na Kubě a Haiti. Kuba je jako jediný stát Latinské Ameriky vedený jako socialistická republika. V celém regionu jinak nejvíce převažují prezidentské republiky (Střední a Jižní Amerika) a konstituční monarchie (Karibik). Nejbohatšími zeměmi jsou z hlediska HDP na obyvatele Bahamy, Trinidad a Tobago či Barbados. Nejchudšími státy v oblasti jsou Haiti, Nikaragua a Honduras. Z pohledu Indexu konkurenceschopnosti v cestovním ruchu jsou nejatraktivnějšími a nejvíce připravenými zeměmi na cestovní ruch Barbados, Panama a Mexiko. Naopak nejmenší hodnocení získalo Haiti. Největší podíl PCR na HDP mají zejména státy v Karibiku (Bahamy, Antigua a Barbuda, Barbados), nejmenším podílem disponují Venezuela a Brazílie. Nejatraktivnější je pro turisty, z hlediska počtu přijíždějících turistů, Mexiko. Nejméně turistů pak přijíždí na ostrovy Svatý Kryštof a Nevis či Svatý Vincent a Grenadiny. Nejvíce peněz na příjezdovém cestovním ruchu vydělávají Mexiko, Brazílie a Argentina, nejmenší příjmy naopak plynuly do Guyany a Surinamu. 39

40 6 Marketingový výzkum Marketingový výzkum zkoumá jevy ze tří pohledů, rozlišujeme tedy popisný, diagnostický a prognostický výzkum. Rozdíl spočívá v tom, jaké skutečnosti výzkum zkoumá. Popisný popisuje jevy tak, jak existují. Úkolem diagnostického výzkumu je zjištění, proč tyto jevy vznikly. Prognostický výzkum pak uvádí, kam budou jevy v budoucnu směřovat. Marketingový výzkum je z hlediska množství dat možné klasifikovat na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum se snaží získat co největší množství respondentů (jeho výsledky lze zobecňovat, protože jsou reprezentativní), ale vyžaduje podstatně více financí a času než kvalitativní výzkum. Ten naopak pracuje s mnohem menším počtem respondentů (a jeho výsledky tedy není možné zobecňovat), ale není tak drahý a dlouhotrvající jako kvantitativní výzkum. Do kvantitativního výzkumu je možné zařadit osobní rozhovor, pozorování, experiment či písemné dotazování. Do kvalitativního výzkumu patří individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory s moderátorem. [3] [4] Marketingový výzkum je složen z několika fází, kterými jsou: stanovení problematických bodů výzkumu a jeho cílů, vytvoření plánu, sběr dat a informací, analýza dat a informací, prezentace výsledků výzkumu. [3] 6.1 Techniky marketingového výzkumu Technikami, jakými se provádí marketingový výzkum, jsou dotazování, pozorování a experiment. [3] Nejpoužívanější technikou marketingového výzkumu je dotazování. Tuto techniku je možné dále dělit podle kontaktu s respondentem. Pokud vyplňuje dotazník přímo samotný respondent, jedná se o písemné dotazování, a pokud je dotazník vyplněn skrze tazatele, jedná se o ústní dotazování. Pravidla dotazníku budou blíže rozepsána v následující podkapitole. Ústní dotazování se člení na osobní rozhovor a telefonické 40

41 dotazování. V případě osobního rozhovoru se může jednat o interwiev, kdy tazatel vyplňuje předem vytvořený dotazník s jedním respondentem, či o skupinový rozhovor, kde se tazatel věnuje skupince o několika respondentech. Pozorování je způsob získávání informací bez zásahu do pozorovaného jevu či subjektu. Je velmi důležité, aby byl pozorovatel objektivní. Pozorování je také možné dělit, a to na standardizované a nestandardizované, či skryté a zjevné. Výhodou standardizovaného pozorování je fakt, že je přesně kategorizováno jevy, které se pozorují, a existuje tedy možnost vzájemného srovnávání. Nestandardizované pozorování je čistě na uvážení pozorovatele, stanoven je pouze cíl pozorování. Problémem takového pozorování je možná odlišnost více pozorovatelů. Při skrytém pozorování není pozorovatel patrný. Je to zejména z důvodu možnosti ovlivnění sledovaného jevu. V případě zjevného pozorování se jedná o zúčastněné a nezúčastněné. Při zúčastněném pozorování však pozorovatel tají svoji roli v situaci. Při experimentu dochází k navozování různých situací, avšak dochází k tomu ve dvou zcela odlišných podmínkách, a to v laboratorních či umělých podmínkách a v přirozeném prostředí. Při používání této metody se zjišťuje, jakým způsobem působí jedna proměnná na druhou (nezávisle proměnná na závisle proměnnou). V praxi se tyto proměnné zjišťují na dvou různých skupinách respondentů. Na jednu skupinu působí nezávisle proměnná a na druhou nikoliv. V případě rozdílnosti výsledků v obou skupinách je možné usoudit, že se jednalo o experimentátory vytvořený jev. Nevýhodou experimentu však zůstává možnost ovlivnění celé situace dalšími (i nepředpokládanými) jevy. 6.2 Dotazník Aby byl dotazník uživatelsky příjemný a jednoznačný, získával přesná data a výsledky nebyly ovlivněny, je nutné při jeho tvorbě dodržovat několik požadavků. V této kapitole budou rozebrány oblasti, které ve své knize uvádí Foret a Stávková: celkový dojem dotazníku, správné formulování otázek, typologie otázek, manipulace s dotazníkem. [3] 41

42 Celkový dojem dotazníku nezahrnuje pouze grafickou úpravu (barvy, velikost), ale také úvodní stránku či oslovení respondenta. To je velmi významné, protože poukazuje na cíle výzkumu a přemlouvá k započetí vyplňování. Dotazník by měl být sestaven v určitém sledu. Na počátek je vhodné umístit zajímavé otázky, které respondenta zaujmou. Uprostřed se obvykle umisťují otázky, u kterých je třeba být pozorný. Na konci dotazníku jsou pak otázky, nad kterými není nutné příliš přemýšlet. Správná formulace otázek je velmi důležitá pro získávání informací. Celý dotazník by měl být srozumitelný a jednoznačný. Základním pravidlem tvorby je skutečnost, aby v dotazníku byly obsaženy konkrétní dotazy. V opačném případě může nastat skutečnost, že otázky budou respondentem vyplněny natolik obecně, že nebude získána informace, kvůli které byla v dotazníku tato otázka umístěna. Zároveň by položená otázka neměla působit dojmem, že je jistá odpověď očekávána. Oblast typologie otázek poukazuje na široké pole možností, jakými je možné se respondenta dotazovat. Otázky je možné rozdělit do tří základních kategorií: otevřené, uzavřené a polouzavřené otázky. V otevřených otázkách je odpověď čistě v režii respondenta. Není mu nabízena žádná možnost. Velkou výhodou tohoto typu dotazování je skutečnost, že respondent odpoví něco, co by pravděpodobně jinak nebylo ve výběru. Zároveň je však velkou nevýhodou zpracování odpovědí, neboť je nutné si při vyhodnocování stanovit pravidla. Otevřené otázky je možné dále klasifikovat na: volné (respondent může odpovědět cokoliv), asociační (respondent uvádí první slovo, které mu daná situace evokuje), volné dokončení věty (respondent dokončí větu, která byla předepsána), dokončení povídky (respondent dokončí povídku), dokončení obrázku (na obrázku jsou dvě osoby, z nichž jedna má bublinu vyplněnou a u druhé vyplní bublinu respondent), dokončení tematického námětu (na obrázku je zobrazen příběh a úkolem respondenta je uvedení děje). [3] V uzavřených otázkách se respondentovi nabízí předem vytvořené odpovědi, respondent nemá možnost vlastní odpovědi. Velkou výhodou je velmi snadné 42

43 vyhodnocování, naopak nevýhodou je fakt, že respondent může mít nedostatečný výběr. Uzavřené otázky je možné dále klasifikovat na: dichotomické (je zde nabízena pouze varianta ano/ne, tato otázka může figurovat i jako filtrační, tedy rozčleňující respondenty), polytomické, o výběrové (respondent může zatrhnout pouze jednu z uvedených odpovědí), o výčtové (respondent může zatrhnout více z uvedených odpovědí), o s možností jednotlivě specifikovat nabízené alternativy (respondent uvádí pořadí či vybírá na škále). [3] Polouzavřené (nebo také polootevřené) otázky je vhodné použít ve chvíli, kdy se nabízí, že by respondent mohl vymyslet vlastní odpověď. Použije se tedy sada uzavřených otázek a připojí se k tomu možnost, kdy respondent může uvést cokoliv, co ho napadne (obvykle se u této odpovědi uvádí slova jiné či další). Manipulace s dotazníkem se vztahuje na způsob, jakým se dotazník k respondentovi dostane, a jakým způsobem se vrátí. V knize Marketingový výzkum je autory Foretem a Stávkovou uváděno, že nejčastěji se jedná o doručení poštou či osobně. V dnešní době se však prosazuje více rozesílání em nebo online vyplňování na internetu. Pro tuto možnost na internetu existuje již množství serverů. Tato varianta je pro zadavatele dotazníku finančně i časově nenáročná, a pro respondenta je to forma pohodlného vyplnění. Před uvedením dotazníku mezi respondenty je vhodné udělat předvýzkum, tedy testovací verzi, která ukáže nejasné otázky. 6.3 Typologie šetření a znaků Základní jednotka představuje informace, které chceme ve výzkumu znát. Tyto informace mohou být jak kvalitativní, tak kvantitativní, a nemusí je představovat pouze jedna osoba, jsou jimi i společenské skupiny. Soubor všech základních jednotek, které jsou potřebné pro výzkum, se nazývá základní soubor. [3] Při vyčerpávajícím setření musí být výzkumu vystaven celý základní soubor, zatímco při nevyčerpávajícím šetření je využit pouze výběr. Dle způsobu, jakým respondenty pro výzkum vybíráme, se následně získaná data řadí na zobecnitelná či nezobecnitelná 43

44 pro celý základní soubor. Údaje, které od respondenta získáváme, se nazývají znaky. Tento odstavec bude blíže rozepsán v následující kapitole. V případě, že výzkumem zajistíme velké množství znaků, je třeba provést třídění, které nám tyto znaky sestaví do přehlednější podoby. Stupně třídění následně poukazují na úrovně závislostí znaků mezi sebou. Po provedení třídění vznikne tabulka, která se nazývá rozdělení četností. Četnosti je možné dále dělit na absolutní a relativní četnost. V případě dotazníkové otázky, která je uzavřená a nabízí např. 4 varianty odpovědí, poukazuje absolutní četnost na dílčí počet respondentů, kteří si vybrali jednotlivé varianty. Relativní četnost zobrazuje procentuální podíl vytvořený z absolutní četnosti, tedy podíl vybrané odpovědi na celkovém počtu odpovědí. 44

45 7 Úvod do statistiky Statistiku je možné řadit mezi exaktní vědy (vědecké, založené na přesnosti). Cílem jejího praktikování je nalezení vnitřních struktur a souvislostí v množství dat, která se na první pohled nemusejí zdát srozumitelná. Postup, kterého statistika využívá, je: sběr množství dat (např. skrze marketingový výzkum), zpracování dat skrze třídění, analyzování dat (existuje mnoho statistických metod pro tento účel), prezentace dat v přehledné podobě (např. grafem či tabulkou). [12] Mezi základní statistické pojmy patří základní soubor, výběrový soubor a datový soubor. Základní soubor se značí písmenem N a obsahuje všechny existující případy. Je ho též možné označovat jako populaci. Výběrový soubor se značí písmenem n a obsahuje pouze případy, které byly do výběru použity. Označuje se také jako výběr. O datovém souboru se hovoří v případě, že není podstatné ani množství použitých dat, ani způsob jejich sběru. Tento soubor se stejně jako výběrový soubor označuje písmenem n. [12] Znakem je možné pojmenovat všechny specifikace, které jsou součástí probíhajícího šetření. Základním členěním znaků je na číselné a slovní. Číselné znaky je dále možné dělit na kardinální (měřitelné) a ordinální (pořadové). Zatímco kardinální znaky vzniknou změřením a je možné specifikovat i jejich přesný rozdíl mezi nimi, ordinální znaky obsahují pouze informaci o pořadí, kdy je možné určit, zda je jiný znak větší či menší, ale není možné určit rozdíl. Slovní znaky je také možné dále dělit, a to na znaky alternativní a množné. Alternativní znak, neboli dichotomický, či binární, je specifikován pouze dvěma možnostmi. Naopak množný slovní znak se vyskytuje ve více alternativách. V případě, že tyto znaky shromáždíme a plánujeme jejich další zpracování, jedná se o statistické údaje neboli data. [12] 7.1 Vícerozměrná data Vícerozměrná data jsou data, která obsahují velké množství proměnných, nacházejících se ve sloupcích, a objektů, které jsou zobrazeny v řádcích. Jejich přehlednější zobrazení se nazývá zdrojová matice, ve které jsou proměnné označovány písmenem m, a objekty písmenem n. O vícerozměrnou statistickou metodu se jedná ve chvíli, kdy je uvažováno 45

46 o redukci velkého množství proměnných na latentní proměnné (faktory) s relativně malou ztrátou původní informace. Všechny hodnoty jsou před použitím v analýzách vícerozměrných dat standardizovány, pokud nejsou ve stejných jednotkách. [31] [32] V diplomové práci budou v praktické části využity pouze dvě statistické analýzy vícerozměrných dat, a to shluková analýza a faktorová analýza. Shluková analýza je založena na analýze matice nepodobností, která má rozměr n x n, kdy n je počet objektů. Faktorová analýza je naopak založena na analýze korelační matice, která má rozměr m x m, kdy m je počet proměnných. [11] Objekty mohou být v případě cestovního ruchu státy a proměnnými různé indikátory, které je charakterizují. Pokud původní matice nevedou k jasné interpretaci získaných dat, přistupuje se k použití analýz pro vícerozměrná data. Zjednodušeně, pokud je pracováno s metrickými daty, tedy s číselnými hodnotami, a hledá se vnitřní struktura v objektech, jedná se o shlukovou analýzu. Pokud jsou uvažována metrická data a hledá se vnitřní struktura v proměnných, jedná se o metodu hlavních komponent nebo faktorovou analýzu. [32] Rozdíl mezi nimi spočívá ve výsledném cíli. V případě požadavku na bližší specifikaci latentní proměnné (její změření a interpretace) se jedná o faktorovou analýzu. [11] Analýzy vícerozměrných dat se používají v případech, kdy je redukce dat jedinou možností, jak přehledně prezentovat velké množství proměnných a objektů, a jak naleznout jejich vnitřní souvislosti, které nemusejí být vždy patrné na první pohled. 7.2 Shluková analýza V případě shlukové analýzy se jedná o vícerozměrnou statistickou metodu, která pracuje s větším množstvím proměnných. U této analýzy je předem nejasné, jak dopadne. Ze souboru dat se hledají ty jednotky, které jsou si podobné, a tento fakt není na první pohled vidět. Shluky však nemusí pokaždé vzniknout [11]. Výsledek analýzy však neurčí, který z indikátorů je pro shluk významný, a který nikoliv. Jejím cílem je pouze odlišit shluky, tedy jednotky sobě podobné seskupit dohromady [33]. Způsoby shlukování jsou hierarchické a nehierarchické. V diplomové práci byla použita metoda hierarchického aglomerativního shlukování. Tato metoda probíhá postupně. V každém kroku dojde ke spojení dvou jednotek. Pro měření míry vzdálenosti objektů 46

47 byl použit čtverec Euklidovské vzdálenosti, který tvoří základ Wardovy metody shlukování. Ta se řadí mezi jednu z několika metrik shlukování. Jejím principem není optimalizovat vzdálenosti mezi shluky, ale minimalizovat jejich heterogenitu. Pro tuto metriku je výchozí přírůstek součtu čtverců odchylek mezi jednotlivými dvojicemi. Následně spojí tu dvojici, která má nejmenší hodnotu tohoto přírůstku [33]. Velkou nevýhodou použití shlukové analýzy je fakt, že shluky ani nemusí vzniknout. V případě, že shluky vzniknou, je dosti subjektivní záležitost, kdy se tento proces ukončí. Následně je nutné dosažené výsledky slovně či graficky vyhodnotit. Základním výstupem shlukové analýzy jsou graf vzdáleností spojení objektů, dendrogram shlukování objektů a charakteristika výsledných shluků (ideálně prezentovaná v tabulce). Data je nutné před vstupem do samotné analýzy standardizovat, jelikož jsou většinou v různých jednotkách. Zároveň by vstupní data jednotlivých indikátorů (proměnných) neměla vysoce korelovat, protože pak se zvyšuje váha indikátoru, jenž je v datech v podstatě již jednou zastoupen [11]. V tomto případě je vhodné jeden z indikátorů vyřadit, či snížit jejich vzájemnou váhu. 7.3 Faktorová analýza Faktorová analýza je také analýza vícerozměrných dat a rozšiřuje analýzu hlavních komponent. Hlavním rozdílem mezi těmito dvěma metodami je ve vysvětlení variability dat. Zatímco komponentní metoda vysvětluje veškerou variabilitu, kterou data obsahují, faktorová analýza se zabývá pouze částí, tedy sdílenou variabilitou. Mezi oběma metodami je rozdíl i ve znalosti dat. Zatímco při komponentní metodě není nutná žádná znalost o vnitřní struktuře, u faktorové analýzy se již očekává, že existují minimálně znalosti o počtu faktorů. [13] Proto je vhodné ještě před aplikací faktorové analýzy provést analýzu hlavních komponent. Faktorová analýza zpracovává velké množství dat. Jejím cílem je vytvořit latentní proměnné (faktory), kterých je podstatně méně, než původních dat, a která budou charakterizovat původní soubor stejně dobře jako velké množství dat a to s co nejmenší ztrátou informace. Cílem faktorové analýzy je tedy značná redukce dat, aby je bylo možné lépe interpretovat. Analýza faktorů předpokládá, že v daném souboru existují nějaké skryté proměnné. [6] 47

48 Před vstupem do faktorové analýzy by se měla z dat nejprve vytvořit korelační matice, která ukáže, zda jsou mezi jednotlivými proměnnými korelace. Pokud by mezi proměnnými korelace nebyly, není možné tuto analýzu použít. Následně se stanoví počet faktorů, které analýza bude vytvářet, a metoda extrakce dat. Po tomto kroku dojde k rotaci dat, aby byla snadnější interpretace výsledků. Dalším bodem analýzy je stanovení faktorových skóre (zátěží) pro jednotlivé proměnné, které určí jejich příslušnost k danému faktoru. Nakonec se tyto proměnné na základě předchozího kroku roztřídí do samostatných shluků, které je nutné pojmenovat a interpretovat. [5] Je možné rozlišovat dvě podoby faktorové analýzy, což závisí na zvolené metodě extrakce dat. První variantou je vytvoření analýzy hlavních komponent, jejíž komponenty jsou následně rotovány. V tomto případě se jako metoda extrakce dat při tvorbě faktorové analýzy volí hlavní komponenty. Druhou variantou faktorové analýzy je analýza hlavních faktorů. V tomto případě se využívá jedné z pěti metod extrakcí dat, kterými jsou komunality (za pomoci vícenásobného korelačního koeficientu), iterované komunality, maximální věrohodné faktory, centroidní metoda a metoda hlavní osy. [13] Nápomocné při výběru počtu faktorů, které vstoupí do faktorové analýzy, mohou být nejrůznější kritéria. Těmi jsou např. kritérium vlastního čísla podle Kaisera, kritérium věcnosti, kritérium procenta rozptylu, kritérium indexového grafu úpatí vlastních čísel či kritérium heterogenity objektů. Nejvíce používaným je Kaiserovo kritérium, které uvádí, že se vybírá takový počet faktorů, jejichž vlastní číslo je větší jak hodnota 1. Ostatní jsou pro faktorovu analýzu nedostatečně vypovídající. [6] Hlavním cílem rotace je pootočení dat, které budou následně lépe zařaditelná a popsatelná. Při třídění proměnných pak bude jednoznačnější, ke kterému faktoru se jednotlivé z nich budou řadit. Při provádění rotace vzniklých dat existuje také mnoho možností. Rotace se dělí na varimax, quartimax, biquartimax a equimax. Nejpoužívanější metodou rotace je varimax. Jejím cílem je, aby faktor koreloval pouze s několika proměnnými. Další relativně používanou metodou je quartimax. [13] Velkou výhodou faktorové analýzy je vznik nových skutečností (např. různých shluklých proměnných), které na první pohled nemusely být zřejmé. Analýza tedy poukáže na vnitřní souvislosti mezi daty. Naopak nevýhodou této vícerozměrné metody je subjektivní stanovení počtu faktorů, které budou tvořeny, jelikož existuje velké množství kritérií, která je možné použít. [5] 48

49 Praktická část 8 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo zaměřeno pouze na respondenty ve věkové kategorii let, jelikož se dle Světové organizace cestovního ruchu jedná o skupinu osob, která se významně podílí na cestovním ruchu. Navíc procentuální podíl účasti osob uvedeného věku na tomto odvětví každoročně roste. [17] Výzkumu se zúčastnilo celkem 512 respondentů, z nichž bylo použitelných 509 dotazníků. Tři byly vyřazeny, protože obsahovaly chyby (např. neúplné vyplnění). Dotazníky byly sbírány ve dvou fázích skrze webový portál pro online provádění průzkumů První fáze trvala 30 dní ( ) a bylo z ní získáno 301 dotazníků, z čehož bylo použitelných 299. Tento dotazník byl pojmenován Cestování a Latinská Amerika. Druhá fáze trvala také 30 dní ( ) a bylo z ní získáno 211 dotazníků, z čehož použitelných bylo 210. Dotazník byl označen jako Latinská Amerika a cestování. Webový portál umožňoval získání výsledků v podobě grafů. Data však byla stáhnuta pouze v surové podobě a dále samostatně zpracována. Bylo tak učiněno nejen z důvodu nepřehlednosti kvůli grafické podobě výsledků poskytovaných serverem, ale také proto, že se oba průzkumy zobrazovaly odděleně. [34] [35] Otázky z dotazníku byly nejprve distribuovány mezi několik studentů. Jelikož nebyla vyjádřena žádná větší nejasnost ke znění otázek, byl následně elektronicky distribuován mezi větší množství respondentů. Dotazník obsahuje celkem 28 otázek, každý respondent jich však vyplnil maximálně 23. Výzkum je rozdělen do 5 kategorií. Na začátku dotazníku jsou obsaženy otázky dotazující se na všeobecné informace o cestování, je jich 9. První otázka celého dotazníku, a zároveň první sekce, je dělící, člení respondenty na skupinu, která již někdy cestovala do zahraničí za rekreačním účelem, a na skupinu, která se ještě nikdy nezúčastnila zahraničního zájezdu. Respondenti, kteří na tuto otázku odpověděli ne, byli přesunuti na identifikační otázky. V druhé sekci se nachází otázky zabývající se znalostí a návštěvností Latinské Ameriky, tedy všeobecnými informacemi, jsou pouze 4. Poslední otázka druhé sekce, v celkovém počtu třináctá, je také dělící, jelikož 49

50 rozděluje respondenty na dvě skupiny, tu, která již Latinskou Ameriku navštívila (třetí sekce dotazníku) a skupinu, která nikoliv (čtvrtá sekce dotazníku). Oběma uskupením bylo položeno 5 otázek. V poslední sekci, páté, se nachází 5 identifikačních otázek. Dotazník v celém znění je obsažen v Příloze 1. Grafy, které jsou obsaženy v této kapitole, byly zpracovány z tabulek rozdělení četností, které jsou zobrazeny v Příloze 2. V této příloze je patrné i rozčlenění otázek do jednotlivých sekcí, jejichž názvy jsou následovné: sekce s všeobecnými otázkami o cestování, sekce s informacemi o Latinské Americe, sekce pro respondenty, kteří již navštívili Latinskou Ameriku, sekce pro respondenty, kteří nenavštívili Latinskou Ameriku, sekce s identifikačními otázkami. V diplomové práci jsou nejprve vyhodnocovány identifikační otázky, aby bylo zřetelné, jací respondenti se výzkumu zúčastnili. Tyto otázky byly při dotazníkovém šetření označeny čísly 24, 25, 26, 27 a 28. První identifikační otázka, v celkovém pořadí dotazníku umístěná pod číslem 24, se zabývá pohlavím respondentů (Obr. 7). Složení respondentů dle pohlaví 33% 67% žena muž Obr. 7: Složení respondentů dle pohlaví (Zdroj: vlastní) Z grafu je na první pohled patrné, že se výzkumu mnohem častěji zúčastnily ženy. Vyplnilo ho pouze 33 % mužů. 50

51 Druhá identifikační otázka, v dotazníku označená číslem 25, se dotazuje na věk respondentů, čímž je rozčleňuje do 4 kategorií (Obr. 8). Věkové složení respondentů 45% 13% 11% 30% let let let let Obr. 8: Věkové složení respondentů (Zdroj: vlastní) Nejvíce zastoupenou skupinou jsou respondenti ve věkovém rozmezí let, kteří činí 45 %. Nejstarší a nejmladší dotazovaní jsou ve výzkumu obsaženi přibližně stejně. Respondentů ve věku let se průzkumu zúčastnilo 30 %. Třetí identifikační otázka, v celkovém pořadí označená číslem 26, se zabývá činností, kterou respondent tráví nejvíce času, tedy zda pouze studuje (případně jakou školu), zda pouze pracuje nebo tyto dvě možnosti kombinuje (Obr. 9). Aktuální závazek respondenta studuji střední školu, gymnázium, učiliště, nástavbové studium studuji vysokou školu/univerzitu, VOŠ studuji a pracuji (na plný nebo částečný úvazek) pracuji jsem nezaměstnaný/á jsem na mateřské dovolené 1% 4% 6% 15% 32% 42% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% Obr. 9: Aktuální závazek respondenta (Zdroj: vlastní) Průzkumu se nejvíce zúčastnili studenti, kteří v součtu činí 46 %. Neméně významnou skupinou respondentů jsou však také pracující. Nejméně dotazníků bylo vyplněno maminkami na mateřské dovolené, které činí cca 1 %. 51

52 Čtvrtá identifikační otázka, označená číslem 27, se dotazuje na velikost města, ve kterém respondent tráví většinu času (Obr. 10). Velikost města, ve kterém respondent tráví většinu času 38% 12% 31% 19% do obyvatel obyvatel obyvatel nad obyvatel Obr. 10: Velikost města, ve kterém respondent tráví většinu času (Zdroj: vlastní) Dotazník vyplnili zejména respondenti ze dvou okrajových oblastí. První místo zaujímají respondenti pobývající převážně ve městě s více než obyvateli a činí 38 %. Druhá nejčastější skupina se pohybuje především ve městě čítajícím méně než obyvatel. Těchto respondentů bylo 31 %. Poslední otázka v identifikační sekci, tedy pátá, s číslem 28 v celkovém pořadí, je zaměřena na průměrnou měsíční částku, kterou má respondent pro osobní spotřebu. Jednalo se o zjištění celkového součtu všech příjmů po odečtení všech nákladů dotazovaného (Obr. 11). Průměrné měsíční finance určené na osobní spotřebu do Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč nad Kč 6% 7% 8% 12% 12% 19% 18% 19% 0% 5% 10% 15% 20% 25% Obr. 11: Průměrné měsíční finance určené na osobní spotřebu (Zdroj: vlastní) 52

53 Nejpočetněji zastoupenými skupinami jsou respondenti disponující částkou do Kč, jejich součet činí 56 %, tedy více než polovinu respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili. Naopak nejméně zastoupenými skupinami jsou dotazovaní s částkou pro osobní spotřebu převyšující Kč měsíčně. Tato kategorie činí pouze 13 %. Sekce obsahující všeobecné otázky o cestování čítá celkem 9 dotazů. Tyto otázky jsou v dotazníku označeny čísly 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9. První všeobecná otázka o cestování, a zároveň otázka s číslem 1 v dotazníku, dělí respondenty na skupinu osob, která již alespoň jednou v životě byla v zahraničí za rekreačním účelem, a na skupinu, která nikoliv (Obr. 12). Účast na zahraniční dovolené/zájezdu 3% 97% ano ne Obr. 12: Účast na zahraniční dovolené/zájezdu (Zdroj: vlastní) Pro výzkum jsou důležití zejména respondenti, kteří již do zahraničí za účelem cestovního ruchu vycestovali. Ti byli podrobeni další sadě otázek (s čísly 2 23). Ostatní respondenti byli odesláni na identifikační otázky. Ve skupině, která již absolvovala zahraniční zájezd, se nachází 97 % respondentů. Druhá všeobecná otázka o cestování, v celkovém pořadí označená číslem 2, se zabývá zaměřením zájezdů, které respondenti preferují (Obr. 13). 53

54 Preferované zaměření zájezdu 61% 39% pobytové poznávací Obr. 13: Preferované zaměření zájezdu (Zdroj: vlastní) Respondenti při volbě zájezdu převážně preferují poznávací zájezdy nad pobytovými. Procentuální podíl této odpovědi činí 61 %. Třetí všeobecná otázka o cestování, s celkovým číslem 3 v dotazníku, se dotazuje na respondentem preferovanou organizaci zájezdu (Obr. 14). Preferovaná organizace zájezdu 56% 44% cestování S cestovní kanceláří či agenturou cestování BEZ cestovní kanceláře či agentury Obr. 14: Preferovaná organizace zájezdu (Zdroj: vlastní) V této otázce byl poměr odpovědí vyrovnaný. Zatímco 56 % respondentů preferuje zájezdy organizované pouze svépomocí, 44 % respondentů se spoléhá na cestovní kancelář. Čtvrtá všeobecná otázka o cestování, v dotazníku označená číslem 4, má za cíl zjistit, průměrně kolikrát do roka respondenti cestují do zahraničí za rekreačním účelem (Obr. 15). Odpověď s variantou 0x je myšlena jako nárazové nepravidelné cestování. 54

55 Počet výjezdů do zahraničí za rekreačním účelem 28% 7% 10% 55% 0x 1x 2x 3x a více Obr. 15: Počet výjezdů do zahraničí za rekreačním účelem (Zdroj: vlastní) Z grafu je patrné, že respondenti nejčastěji cestují do zahraničí za účelem cestovního ruchu pouze 1x. Tato skupina zahrnuje více než 50 % dotazovaných. Naopak nejméně početná je skupina respondentů, která do zahraničí za stejným účelem vyjíždí více než 3x. Avšak velmi podobný počet respondentů cestuje do zahraničí nepravidelně, tedy méně než 1x do roka. Pátá všeobecná otázka o cestování, která je v dotazníku označena číslem 5, se zaměřuje na délku zájezdu, kterou respondent při výběru preferuje (Obr. 16). Preferovaná délka zájezdu 2% 37% 7% 55% do 3 dnů 4-9 dní dní 16 dní a více Obr. 16: Preferovaná délka zájezdu (Zdroj: vlastní) Respondenti prakticky vůbec nepreferují zájezdy trvající do 3 dnů. Tato skupina čítá pouze 2 % dotazovaných. Naopak častější trvání je v rozmezí 4 9 dní, které zvolilo více než 50 % respondentů. Nezanedbatelnou skupinou jsou i respondenti preferující dní trvající zájezdy. Šestá všeobecná otázka o cestování, mající v dotazníku číslo 6, má za cíl zjištění maximální částky, kterou jsou respondenti ochotni za zájezd zaplatit. Nebylo důležité, 55

56 % klientů ochotných kupovat jak dlouho bude zájezd trvat, ani do jaké země bude poskytován. Data získaná dotazováním byla zpracována do grafické podoby (Obr. 17). Za nezávislou proměnnou byla dosazena částka zájezdu, závislou proměnnou naopak reprezentuje kumulovaný počet respondentů ochotných tento zájezd koupit. Ochota klientů kupovat zájezd při různých cenových hladinách 100% 100% 94% 99% 78% 80% 90% 60% 71% 52% R² = 0, % 25% 32% 20% 16% 13% 0% 17% 0 Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Cena zájezdu Obr. 17: Ochota klientů kupovat zájezd při různých cenových hladinách (Zdroj: vlastní) V grafu jsou zobrazena procenta klientů, kteří při různých cenových hladinách zájezd koupí. Tyto body jsou proloženy spojnicí trendu, zvolena byla funkce polynomická, jelikož procento vysvětleného rozptylu činí přes 98 %. Zájezd v hodnotě Kč je ochotno zakoupit 52 % respondentů, zatímco při částce Kč již pouze 13 % dotazovaných. Sedmá všeobecná otázka o cestování, v dotazníku umístěná pod číslem 7, se zabývá skutečností, zda náboženství v zemi ovlivňuje výběr zájezdu (Obr. 18). Preferované země s ohledem na náboženství křesťanské země 75% 23% 1% 1% islámské země hinduistické a buddhistické země je mi to jedno Obr. 18: Preferované země s ohledem na náboženství (Zdroj: vlastní) 56

57 Výše uvedený graf jasně zobrazuje, že náboženství není rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje výběr země. Tři čtvrtiny respondentů uvedly, že jim na této skutečnosti nezáleží. Pokud už by však k volbě došlo, 23 % dotazovaných by preferovalo země s převažujícím křesťanstvím. Osmá všeobecná otázka o cestování, v dotazníku označená číslem 8, se zaciluje na převažující kulturu navštívené země, tedy zda jsou její obyvatelé ovlivněni globalizací, či dodržují prastaré zvyky a tradice (Obr. 19). Preferované země s ohledem na kulturní smýšlení 19% dominuje místní kultura, zvyky a životní styl 81% je patrná globalizace (mezinárodní jídlo, firmy, kultura) Obr. 19: Preferované země s ohledem na kulturní smýšlení (Zdroj: vlastní) Více než tři čtvrtiny respondentů, tedy 81 %, preferují návštěvu zemí, kde jasně dominuje místní kultura, zvyky a životní styl. Necelých 20 % dotazovaných volí při výběru zájezdu raději zemi s globalizovanou kulturou. Devátá všeobecná otázka o cestování, poslední v této sekci, v dotazníku figurující pod číslem 9, není v diplomové práci zpracována grafem vytvořeným z četností. Je blíže rozebrána skrze faktorovou analýzu v Kapitole 11. Tabulka četností jednotlivých odpovědí na tuto otázku je však zobrazena v Příloze 2. Další sekce se zabývala všeobecnými informacemi o Latinské Americe, obsahuje pouze 4 otázky. Tyto otázky jsou v dotazníku označeny čísly 10, 11, 12 a 13. První otázka této sekce, v dotazníku označená číslem 10, se dotazuje na geografické složení Latinské Ameriky (Obr. 20). 57

58 Geografické složení Latinské Ameriky 39% 8% 14% 39% pouze Jižní Amerika Jižní Amerika a Střední Amerika Jižní Amerika, Střední Amerika a jih Severní Ameriky Jižní Amerika, Střední Amerika, jih Severní Ameriky a Karibik Obr. 20: Geografické složení Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) Latinská Amerika se z pohledu cestovního ruchu skládá z Jižní Ameriky, Střední Ameriky, jihu Severní Ameriky a Karibiku. Mexiko je však možné dle různých organizací řadit také pod Střední Ameriku a nikoliv pod Severní. Záměrně proto byla vynechána varianta odpovědi Jižní Amerika, Střední Amerika a Karibik. Správná odpověď byla ta, která je v grafu vykreslena zelenou barvou. Dobře na ni odpovědělo pouze 39 % respondentů. Naopak špatně odpověděla většina dotazovaných, tedy 61 %. Druhá otázka sekce informací o Latinské Americe, v dotazníku se ukrývající pod číslem 11, má za cíl zjistit, kde se dle respondentů nacházela Incká říše, která byla z hlediska historie regionu velmi významná a byla zničena Evropany během kolonizace (Obr. 21). Geografické umístění Incké říše 5% v Jižní Americe 15% ve Střední Americe 18% 62% v Jižní i Střední Americe ani v jedné z uvedených oblastí Obr. 21: Geografické umístění Incké říše (Zdroj: vlastní) Incká říše se rozkládala v Jižní Americe, na území dnešní Argentiny, Bolívie, Ekvádoru, Chile, Kolumbie a Peru. Správná odpověď je v grafu vyznačena modrou barvou. Převážná většina respondentů, 62 %, odpověděla na tuto otázku správně. Chybnou odpověď uvedlo 38 % respondentů. 58

59 Třetí otázka sekce informací o Latinské Americe, v dotazníku označená číslem 12, má zjistit, co považují respondenti za největší atraktivity tohoto regionu (Obr. 22). festivaly, kulturní akce a karnevaly hlavní města jídlo a pití místní kultura (zvyky, obyčeje, životní styl) moře a oceány (pláže) památky (kulturní, technické) příroda (lesy, pralesy, zvířata, rostliny) sportovní vyžití jiné zajímavosti Atraktivity Latinské Ameriky Obr. 22: Atraktivity Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) Z grafu jsou patrné dvě dominující varianty odpovědí, které si respondenti vybírali, kulturní a technické památky s 23 % a místní kultura s 20 %. Často zastoupené byly i odpovědi příroda s 16 %, moře a oceány s 14 % a festivaly, kulturní akce a karnevaly s 13 %. Zcela zanedbatelné bylo sportovní vyžití. Čtvrtá otázka sekce informací o Latinské Americe, poslední otázka této skupiny dotazů, v dotazníku uváděná pod číslem 13, dělí respondenty na dvě kategorie, a to dotazované, kteří již Latinskou Ameriku navštívili, a na jedince, kteří ji nikdy nenavštívili (Obr. 23). 1% 1% 3% 9% 13% 14% 16% 20% 23% 0% 5% 10% 15% 20% 25% Absolvovaná návštěva Latinské Ameriky 10% 90% ano ne Obr. 23: Absolvovaná návštěva Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) V dotazníkovém šetření na první pohled převažují respondenti, kteří Latinskou Ameriku nikdy nenavštívili. Čítají 90 %. Naopak dotazovaných, kteří ji alespoň jedenkrát v životě navštívili, je pouze 10 %. 59

60 Následující sekce se zabývá respondenty, kteří Latinskou Ameriku již navštívili. Tyto otázky jsou označeny čísly 14, 15, 16, 17 a 18. První otázka této sekce, v dotazníku uvedená pod číslem 14, poukazuje na nejčastěji navštívené oblasti. Tato otázka je zobrazena skrze dva grafy, první se zaměřuje na nejčastěji navštívené regiony (Obr. 24), druhý pak na nejčastěji navštívené země (Obr. 25). Navštívené regiony Latinské Ameriky 24% 16% 9% 51% Jižní Amerika Střední Amerika Severní Amerika Karibik Obr. 24: Navštívené regiony Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) Více než polovina respondentů při návštěvě Latinské Ameriky směřovala do Jižní Ameriky. Naopak nejméně navštěvovanou oblastí byla Střední Amerika, kterou navštívilo pouze 9 % dotazovaných. I samostatně členěné Mexiko, v grafu figurující pod Severní Amerikou, získalo pro návštěvu 16 % respondentů. Nejčastěji navštívené země Latinské Ameriky Argentina Bolívie Brazílie Dominikánská republika Ekvádor Chile Kolumbie Kostarika Kuba Mexiko Peru Venezuela jiné země 4% 3% 4% 4% 3% 3% 7% 7% 10% 11% 12% 14% 16% 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 14% 16% 18% Obr. 25: Nejčastěji navštívené země Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) 60

61 Většina respondentů neuvedla pouze jednu navštívenou zemi, četnost návštěvy jednotlivých zemí je patrná v Příloze 2. Mezi nejatraktivnější země pro návštěvu patří Mexiko, do kterého přijelo 16 % respondentů, Kuba s 12 % a Brazílie s 11 %. Pod pojmem jiné země jsou obsaženy Aruba, Bahamy, Barbados, Guatemala, Honduras, Nikaragua, Panama, Paraguay, St. Marteen a Uruguay. Země, které zde nejsou zmíněny, neuvedl ani jeden respondent. Druhá otázka sekce s respondenty, kteří navštívili Latinskou Ameriku, v dotazníku uvedená pod číslem 15, se zabývá částkou, kterou respondenty zájezd stál (Obr. 26). Platba za zájezd do Latinské Ameriky do Kč Kč Kč Kč Kč nad Kč 2% 8% 13% 17% 25% 35% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% Obr. 26: Platba za zájezd do Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) Výše uvedený graf jasně ukazuje na skutečnost, že cestování do Latinské Ameriky není nikterak levná záležitost, 35 % respondentů zaplatilo za zájezd více než Kč. Avšak 10 % dotazovaných se podařilo do oblasti vycestovat za částku do Kč. Třetí otázka sekce s respondenty, kteří navštívili Latinskou Ameriku, mající v dotazníku číslo 16, zobrazuje osoby či skupiny osob, které zájezd do této oblasti platily (Obr. 27). Investor zájezdu do Latinské Ameriky 8% zcela sám/sama 15% zcela někdo z příbuzných či přátel 23% 54% částečně přispěl někdo z rodiny či přátel, jinak sám/sama jiné Obr. 27: Investor zájezdu do Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) 61

62 Více než polovina respondentů si zájezd do Latinské Ameriky platila zcela sama. V kategorii jiné, která čítá 8 %, jsou obsaženy příspěvky školy či kolektivního studentského fondu. Početnou kategorií je 23 % dotazovaných, kterým zájezd platil zcela někdo jiný než oni sami. Čtvrtá otázka sekce s respondenty, kteří navštívili Latinskou Ameriku, která má v dotazníku číslo 17, se zaměřuje na dobu, kterou při konání zájezdu respondenti v regionu strávili (Obr. 28). Délka trvání zájezdu do Latinské Ameriky 0% 60% 6% 33% do 3 dnů 4-9 dní dní 16 dní a více Obr. 28: Délka trvání zájezdu do Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) Návštěva Latinské Ameriky je obvykle i časově náročná záležitost, jelikož 60 % respondentů strávilo v tomto regionu více než 16 dní. Zájezd do tří dnů v této oblasti naopak nerealizoval zcela nikdo. Toto zjištění je logické vzhledem ke vzdálenosti oblasti od České republiky a ceně letenky do Latinské Ameriky. Pátá otázka sekce s respondenty, kteří navštívili Latinskou Ameriku, poslední otázka v této skupině, v dotazníku figurující pod číslem 18, není v diplomové práci zpracována skrze graf vytvořený z četností. Je blíže rozebrána ve srovnání s faktorovou analýzou v Kapitole 11. Tabulka četností odpovědí na tuto otázku je však zobrazena v Příloze 2. Následující, poslední sekce, se zabývá respondenty, kteří Latinskou Ameriku nenavštívili. Tyto otázky jsou označeny čísly 19, 20, 21, 22 a 23. První otázka této skupiny, v dotazníku uvedená pod číslem 19, poukazuje na fakt, zda dotazovaní považují tento region za atraktivní oblast pro cestování (Obr. 29). 62

63 Atraktivnost Latinské Ameriky pro účely cestovního ruchu 7% 1% 29% 63% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Obr. 29: Atraktivnost Latinské Ameriky pro účely cestovního ruchu (Zdroj: vlastní) Většina respondentů, 92 %, považuje Latinskou Ameriku za atraktivní oblast k cestování. Naopak 1 % dotazovaných se domnívá, že tento region zcela jistě není lákavý pro návštěvu. Druhá otázka sekce s respondenty, kteří nikdy nenavštívili Latinskou Ameriku, která v dotazníku obsazuje číslo 20, uvádí plánované navštívení tohoto regionu v následujících 5 letech (Obr. 30). Plánovaná cesta do Latinské Ameriky v následujících 5 letech 16% 46% 12% 26% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Obr. 30: Plánovaná cesta do Latinské Ameriky v následujících 5 letech (Zdroj: vlastní) Převážná většina respondentů, kteří v součtu činí 62 %, neplánuje v následujících 5 letech vycestovat do Latinské Ameriky. Avšak 12 % dotazovaných do tohoto regionu určitě pojede a 16 % to má v plánu. Třetí otázka sekce s respondenty, kteří Latinskou Ameriku nikdy nenavštívili, mající v dotazníku číslo 21, poukazuje na země, které respondenti považují za nejzajímavější. Tato otázka je zobrazena skrze dva grafy, první se zaměřuje na nejzajímavější regiony pro návštěvu (Obr. 31), druhý pak na nejzajímavější země (Obr. 32). 63

64 Atraktivní regiony Latinské Ameriky Jižní Amerika 68% Karibik Severní Amerika 10% 14% Střední Amerika žádný nebo špatný údaj 3% 5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Obr. 31: Atraktivní regiony Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) Na první pohled je patrné, že respondenti považují za nejzajímavější oblast Latinské Ameriky region Jižní Ameriky, kterou zvolilo 68 %. Nejméně atraktivním regionem pro návštěvu je pak pro dotazované Střední Amerika. V odpovědích se objevovaly i země, které nepatří do oblasti Latinské Ameriky, nebo odpovědi nevím. Podíl respondentů, kteří vyplnili tuto alternativu, činí 5 %. Atraktivní země Latinské Ameriky Argentina Belize Bolívie Brazílie Dominikánská republika Ekvádor Falklandy Honduras Chile Jamajka Karibik Kolumbie Kostarika Kuba Mexiko Peru Venezuela jiné země žádný nebo špatný údaj 1% 1% 3% 1% 1% 1% 5% 1% 2% 2% 1% 2% 2% 5% 8% 9% 10% 16% 31% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% Obr. 32: Atraktivní země Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) 64

65 Jako nejatraktivnější země mezi respondenty dominovala Brazílie s 31 %. Podobných výsledků pak dosáhly země Peru s 16 %, Mexiko s 10 %, Argentina s 9 % a Kuba s 8 %. V kolonce jiné země se nachází Barbados, Guyana, Haiti, Portoriko, Salvador, Trinidad a Tobago, Uruguay. Čtvrtá otázka sekce s respondenty, kteří nikdy nenavštívili Latinskou Ameriku, která v dotazníku figuruje pod číslem 22, je zaměřena na částku, kterou jsou respondenti ochotni utratit při nákupu zájezdu do Latinské Ameriky (Obr. 33). do Kč Kč Kč Kč Kč nad Kč Maximální částka pro koupi zájezdu do Latinské Ameriky 4% Obr. 33: Maximální částka pro koupi zájezdu do Latinské Ameriky (Zdroj: vlastní) Maximální částka, kterou jsou respondenti ochotni zaplatit za zájezd pořádaný do Latinské Ameriky, se nachází cca mezi Kč a Kč. Tuto variantu zvolilo 34 % dotazovaných. Stejný počet respondentů, tedy 19 %, zvolil variantu mezi Kč a Kč, či možnost Kč a Kč. Pátá otázka sekce s respondenty, kteří nenavštívili Latinskou Ameriku, poslední otázka této skupiny, figurující v dotazníku pod číslem 23, není v diplomové práci zpracována skrze graf vytvořený z četností. Je blíže rozebrána ve srovnání s faktorovou analýzou v Kapitole 11. Tabulka četností odpovědí na tuto otázku je však zobrazena v Příloze 2. Vzhledem k množství otázek či značné členitosti a různé návaznosti mezi nimi, se varianta online distribuování dotazníků ukázala jako optimálně zvolená. V tištěné podobě by návaznost mohla být nejasná a pravděpodobně by docházelo k chybovosti ve vyplňování, což by vedlo k vyššímu množství vyřazených dotazníků. Z celkového počtu sebíraných dotazníků bylo v tomto výzkumu vyřazeno pouhých 0,6 %. Shrnutí této kapitoly, včetně odlišností, např. mezi respondenty, kteří Latinskou Ameriku navštívili, a kteří nikoliv, je obsaženo v Kapitole 12. 9% 14% 19% 19% 34% 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 65

66 9 Statistická závislost slovních znaků Pro zjištění statistické závislosti slovních znaků se vychází z kontingenčních tabulek a příslušných výpočtů z nich. Do této kapitoly je vybráno pouze několik otázek, obsažených v dotazníku, které by spolu pravděpodobně mohly souviset, tedy být na sobě potenciálně závislé. Celé znění dotazníku je uvedeno v Příloze 1. Vzájemnou závislost mezi dvěma otázkami objektivně zobrazují vypočtené charakteristiky z kontingenční tabulky, kterými jsou čtvercová kontingence (chí kvadrát), průměrná čtvercová kontingence, Personův koeficient kontingence, Čuprovův koeficient kontingence a Cramérův koeficient kontingence. Čtvercová kontingence a průměrná čtvercová kontingence nabývají hodnoty od 0 do čísla úměrně se zvyšujícího s velikostí kontingenční tabulky a počtem respondentů. Čím více se jejich hodnota blíží 0, tím menší je závislost mezi dvěma slovními znaky. Naopak koeficienty kontingence (Personův, Cramérův) nabývají hodnot mezi 0 a 1. Čím je jejich hodnota vyšší, tím jsou na sobě oba slovní znaky závislejší. Čuprovův koeficient kontingence se v rozmezí 0 až 1 objevuje pouze v případě čtvercové kontingenční tabulky. [7] Nejprve byla analyzována vzájemná závislost otázky 28 a 4, tedy vztah mezi částkou na osobní spotřebu a ročním počtem výjezdů do zahraničí za rekreačním účelem. Kontingenční tabulky společně s vypočtenými charakteristikami jsou zobrazeny v Příloze 3. Vzájemná závislost mezi otázkami je zobrazena níže (Obr. 34) společně s počtem respondentů. Vztah mezi částkou na osobní spotřebu a ročním počtem výjezdů do zahraničí za rekreací nad Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč do Kč 0% 0,4% 0,6% 0,4% 1,6% 2,0% 2,2% 2,6% 2,6% 2,4% 1,6% 2,6% 2,8% 0,4% 3,0% 2,8% 1,2% 6,5% 4,4% 0,4% 5,3% 4,6% 0,6% 10,7% 3,4% 1,8% 11,7% 5,1% 0,2% 12,3% 2,4% 1,0% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 0x 1x 2x 3x a více Obr. 34: Vzájemná závislost mezi částkou na spotřebu a počtem výjezdů (Zdroj: vlastní) 66

67 Podle charakteristik vypočtených z kontingenční tabulky mezi otázkami závislost existuje a je relativně vysoká. Na tento fakt poukazuje např. Pearsonův koeficient kontingence, který je 0,33 či Cramérův koeficient kontingence, jenž má hodnotu 0,2. Avšak mezi těmito dvěma otázkami je možné pozorovat také paradox, který se v cestovním ruchu objevuje. Respondent totiž může disponovat množstvím financí pro osobní spotřebu, ale zase nemusí mít mnoho volného času, nebo dotazovaný nedisponuje množstvím peněz pro osobní spotřebu, ale naopak může mít mnoho volného času. Dále také cestování závisí na osobních prioritách respondenta. Ačkoliv vlastní hodně prostředků pro osobní spotřebu, ještě to neznamená, že je investuje do cestování. Z grafu je také patrné, že se zvyšující se částkou pro osobní spotřebu klesá počet respondentů, kteří cestují průměrně 0x a 1x ročně, a naopak stoupá počet dotazovaných, kteří do roka cestují průměrně 2x či 3x a více. Analyzována byla také vzájemná závislost otázek 28 a 5, tedy vztah mezi financemi na osobní spotřebu a preferovanou délkou zájezdu. Kontingenční tabulky s vypočtenými charakteristikami jsou zobrazeny v Příloze 4. Vzájemná závislost mezi otázkami společně s počtem respondentů je přehledně uvedena na následujícím grafu (Obr. 35). Vztah mezi částkou na osobní spotřebu a preferovanou délkou zájezdu nad Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč do Kč 0% 0,2% 0% 0,2% 0,4% 0% 0,6% 0,2% 2,6% 3,2% 2,8% 5,9% 6,1% 10,3% 12,3% 11,5% 3,0% 2,6% 4,2% 4,8% 3,8% 6,7% 5,7% 5,9% 1,0% 0,2% 0,6% 0,8% 1,8% 1,0% 0,6% 0,8% 0% 20% 40% 60% 80% 100% do 3 dnů 4-9 dní dní 16 dní a více Obr. 35: Vzájemná závislost mezi částkou na spotřebu a délkou zájezdu (Zdroj: vlastní) Podle charakteristik vypočtených z kontingenční tabulky mezi otázkami existuje závislost a opět je relativně vysoká. Pearsonův koeficient kontingence je v tomto případě 0,25 a Cramérův koeficient kontingence 0,15. V grafu je viditelný podobný 67

68 posun jako u předchozího srovnání. Preferování zájezdu o trvání 4 9 dní se zvyšuje společně s klesající částkou pro osobní spotřebu, kterou respondent disponuje. Naopak se zvyšujícími se financemi pro osobní spotřebu roste zájem o zájezdy trvající dní. Následně byla analyzována vzájemná závislost otázek 25 a 4, konkrétně vztah věku a ročního počtu výjezdů do zahraničí za rekreačním účelem. Kontingenční tabulky společně s vypočtenými charakteristikami jsou zobrazeny v Příloze 5. Vzájemná závislost mezi otázkami je zobrazena níže společně s počtem respondentů (Obr. 36). Vztah mezi věkem a ročním počtem výjezdů do zahraničí za rekreačním účelem let 1,2% 1,6% 3,0% 1,4% let 2,4% 7,9% 13,3% 4,4% let 6,5% 17,8% 24,4% 6,1% let 0,8% 2,6% 4,8% 1,6% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 0x 1x 2x 3x a více Obr. 36: Vzájemná závislost mezi věkem a počtem výjezdů (Zdroj: vlastní) I mezi těmito dvěma otázkami existuje závislost, avšak podstatně menší než v předchozích dvou srovnáních. O tomto faktu svědčí Pearsonův koeficient kontingence, který má hodnotu pouze 0,12 a Cramérův koeficient kontingence, jenž činí 0,07. Z grafu je možné vyčíst, že respondenti v různém věkovém rozmezí odpovídali na počty ročních cest do zahraničí za účelem cestovního ruchu prakticky ve stejném poměru. Dotazovaní mají tedy ve věku let stejné preference v tomto ohledu a je možné se na ně zaměřovat jako na celek. Jako poslední byla analyzována vzájemná závislost mezi otázkami 26 a 10, tedy zda existuje nějaký vztah mezi zaměstnáním respondenta a správnou odpovědí ve znalostní otázce (např. členění Latinské Ameriky). Hypotézou bylo, že dotazovaní, kteří aktuálně studují vysokou školu, budou mít vyšší počet správných odpovědí, než respondenti, kteří jsou na střední škole či již pracují. Kontingenční tabulky společně s vypočtenými charakteristikami jsou zobrazeny v Příloze 6. Vzájemná závislost mezi těmito dvěma otázkami a počet respondentů jsou uvedeny v následujícím grafu (Obr. 37). 68

69 Vztah mezi aktuální zaměstnáním a znalostní otázkou o Latinské Americe jsem na mateřské dovolené 0,2% 0,2% 0% 0,6% jsem nezaměstnaný/á 0,8% 2,4% 0,6% 2,2% pracuji 6,7% 10,9% 2,4% 11,7% studuji a pracuji (na plný nebo částečný 1,8% 6,7% 1,0% 5,7% studuji vysokou školu/univerzitu, VOŠ 4,2% 17,2% 3,6% 17,4% studuji střední školu, gymnázium, 0,6% 1,6% 0,2% 1,2% 0% 20% 40% 60% 80% 100% pouze Jižní Amerika Jižní Amerika a Střední Amerika Jižní Amerika, Střední Amerika a jih Severní Ameriky Jižní Amerika, Střední Amerika, jih Severní Ameriky a Karibik Obr. 37: Vzájemná závislost mezi zaměstnáním a znalostní otázkou (Zdroj: vlastní) Výpočty charakteristik z kontingenční tabulky ukázaly, že závislost mezi těmito dvěma otázkami existuje, avšak relativně nízká, podobně jako v předchozím porovnání. Toto potvrzuje velikost Pearsonova koeficientu kontingence, který má hodnotu 0,16 a Cramérův koeficient kontingence, jenž má 0,09. Poměry správných odpovědí (varianta D) respondentů v různých skupinách aktuálního zaměstnání, jsou přibližně stejně velké. Graf tedy neukázal, že by dotazovaní aktuálně studující vysokou školu měli podstatně vyšší podíl správných odpovědí. 69

70 10 Shluková analýza Smyslem shlukové analýzy, aplikované v této kapitole, je analýza cestovního ruchu v Latinské Americe pomocí shluků. Má za úkol zjistit, které země mají podobné výsledky ve vybraných indikátorech. Analýza je provedena v programu Statistica Vymezení analyzovaných územních jednotek Ačkoliv se v Latinské Americe nachází 33 nezávislých států, pro shlukovou analýzu je vybráno pouze 23 z nich. Je velký problém najít jakákoliv data pro malé ostrovy v Karibiku, či jsou stará mnoho let. Z tohoto důvodu jsou vybrány pouze ty země, které se nacházejí v Indexu konkurenceschopnosti v cestovním ruchu mezi nejlepšími 125 na světě. [14] Shluková analýza se zabývá pouze těmito státy: Severní Amerika (Mexiko). Střední Amerika (Guatemala, Honduras, Kostarika, Nikaragua, Panama, Salvador). Karibik (Barbados, Dominikánská republika, Jamajka, Trinidad a Tobago). Jižní Amerika (Argentina, Bolívie, Brazílie, Chile, Ekvádor, Guyana, Kolumbie, Paraguay, Peru, Surinam, Uruguay, Venezuela) Použité indikátory Údaje pro shlukovou analýzu jsou použity z roku Existuje k tomu několik důvodů. Data v cestovním ruchu, která jsou k dispozici, jsou často s chybějícími hodnotami a se značným zpožděním. Organizace UNWTO vydala poslední brožuru v roce Poslední uvedený rok v brožuře je 2011, navíc je značně datově nekompletní i co se týče základních údajů (rok 2010 obsahuje podstatně více dat). Zároveň se některé shromažďování informací koná pouze jednou za několik let (např. Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu se počítá jednou za dva roky, tedy v letech 2013, 2011 a 2009). Jelikož jsou data v cestovním ruchu z roku 2011 značně nekompletní a v roce 2010 sice obstojná, ale zároveň v něm nebyl měřen jiný indikátor (např. Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu), je vybrán rok 2009, který jako nejbližší disponuje kvalitními daty ve většině brožur. 70

71 Data, která jsou výchozí pro shlukovou analýzu: Celkové příjmy země z příjezdového cestovního ruchu (USD). Počet příjezdů do země za účelem cestovního ruchu (osoby). Počet obyvatel navštívené země (osoby). Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu. První tři zmíněné indikátory jsou získány z databáze Světové banky, umístěné na jejích webových stránkách. [22] Z toho první dva indikátory (a tak to uvádí i sama banka), jsou získány z brožury Yearbook of Tourism Statistics (Compendium of Tourism Statistics and data files), kterou vydává Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO United Nations World Tourism Organization) se zpožděním dvou let. [16] Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu je získán z brožury The Travel & Tourism Competitiveness Report 2009, kterou vydává Světové ekonomické fórum. [14] Ze 4 výchozích indikátorů je ve své původní podobě ponechán pouze Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu. Ze zbylých tří jsou vypočteny 3 zcela jiné indikátory, které jsou společně s ponechaným indikátorem vstupem do shlukové analýzy. Tyto tři nově vzniklé indikátory jsou zaokrouhleny na celé jednotky. Vypočtená data, která slouží jako vstupní indikátory do shlukové analýzy: Index konkurenceschopnosti v cestovním ruchu. Průměrné výdaje 1 zahraničního turisty na cestovní ruch (USD). Průměrný výnos 1 místního obyvatele z příjezdového cestovního ruchu (USD). Počet zahraničních turistů na místních obyvatel (osoby). V následujících odstavcích je uveden způsob, jakým byly jednotlivé vstupní indikátory do shlukové analýzy vypočteny. Průměrné výdaje 1 zahraničního turisty na cestovní ruch jsou vypočteny poměrem: é ří ě ří é í č ří ů ě úč í Výsledný indikátor má jednotku USD (americký dolar). 71

72 Průměrný výnos 1 místního obyvatele z příjezdového cestovního ruchu je vypočten poměrem: é ří ě ří é í č š í é ě Výsledný indikátor má jednotku USD (americký dolar). Počet zahraničních turistů na místních obyvatel je vypočten ze vzorce: č ří ů ě úč í č š í é ě 10.3 Elementární statistický popis použitých indikátorů Základní charakteristiky jsou zobrazeny v následující tabulce. Tab. 1: Popisné statistiky použitých indikátorů PROMĚNNÁ N platných Průměr Medián Min Max Rozptyl Sm.odch. TTCI 23 3,89 3,89 3,16 4,77 0,2 0,39 Průměrné výdaje 1 zahraničního turisty na CR (USD) Průměrný výnos 1 místního obyvatele z PCR (USD) Počet zahraničních turistů na 1000 místních obyvatel ,7 855, ,4 495, ,1 89, ,3 825, ,8 162, ,2 387,5 Zdroj: vlastní 72

73 TTCI (index) Tab. 2: Korelační matice Průměrné výdaje 1 zahraničního turisty na CR (USD) Průměrný výnos 1 místního obyvatele z PCR (USD) Počet zahraničních turistů na 1000 místních obyvatel (osoby) TTCI (index) 1 0,58 0,58 0,60 Průměrné výdaje 1 zahraničního turisty na CR (USD) Průměrný výnos 1 místního obyvatele z PCR (USD) Počet zahraničních turistů na 1000 místních obyvatel (osoby) 0,58 1 0,62 0,52 0,58 0,62 1 0,96 0,60 0,52 0,96 1 Zdroj: vlastní Z Tabulky 1 je dobře patrné, že téměř u všech indikátorů (mimo TTCI) jsou mezi státy velké rozdíly. V Tabulce 2 jsou zvýrazněny hodnoty s vysokou korelací, což se týká 2 indikátorů: Průměrný výnos 1 místního obyvatele z příjezdového cestovního ruchu. Počet zahraničních turistů na místních obyvatel. Je však vhodné použít oba indikátory, proto budou po normování hodnot provedeny příslušné kroky ke snížení vah obou vysoce korelujících indikátorů. Žádné hodnoty v použitých indikátorech nechyběly. Data jsou v tabulkách seřazena abecedně dle nadřazeného pořadí: Jižní Amerika, Střední Amerika, Severní Amerika a Karibik Práce s daty před vstupem do shlukové analýzy Kompletní tabulka čtyř původních vstupních indikátorů s daty je uvedena v Příloze 7. Tabulka s vypočtenými novými indikátory a jejich daty, která byla použita do shlukové analýzy, je obsažena v Příloze 8. Hodnoty bylo před vstupem do shlukové analýzy nutné normovat, tabulka s nimi je obsažena níže. 73

74 STÁT Tab. 3: Normované hodnoty vypočtených vstupních dat TTCI (index) Průměrné výdaje 1 zahraničního turisty na CR (USD) Průměrný výnos 1 místního obyvatele z PCR (USD) Počet zahraničních turistů na 1000 místních obyvatel (osoby) Argentina 0, , , , Bolívie -1, , , , Brazílie 1, , , , Chile 0, , , , Ekvádor -0, , , , Guyana -0, , , , Kolumbie -0, , , , Paraguay -1, , , , Peru -0, , , , Surinam -0, , , , Uruguay 0, , , , Venezuela -1, , , , Guatemala 0, , , , Honduras -0, , , , Kostarika 1, , , , Nikaragua -1, , , , Panama 0, , , , Salvador -0, , , , Mexiko 1, , , , Barbados 2, , , , Dominikánská republika 0, , , , Jamajka 0, , , , Trinidad a Tobago -0, , , , Zdroj: vlastní Jak ale bylo zmíněno v předchozí podkapitole, dva z indikátorů vysoce korelovaly. Aby byla snížena jejich váha, u dvou zbylých a méně korelujících indikátorů, jsou jejich normované hodnoty vynásobeny dvěma. Tento krok je zobrazen v následující tabulce. 74

75 Tab. 4: Normované hodnoty vypočtených vstupních dat po změně váhy STÁT TTCI (index) Průměrné výdaje 1 zahraničního turisty na CR (USD) Průměrný výnos 1 místního obyvatele z PCR (USD) Počet zahraničních turistů na 1000 místních obyvatel (osoby) Argentina 0, , , , Bolívie -2, , , , Brazílie 2, , , , Chile 1, , , , Ekvádor -1, , , , Guyana -1, , , , Kolumbie -0, , , , Paraguay -3, , , , Peru -0, , , , Surinam -1, , , , Uruguay 1, , , , Venezuela -2, , , , Guatemala 0, , , , Honduras -0, , , , Kostarika 2, , , , Nikaragua -2, , , , Panama 1, , , , Salvador -1, , , , Mexiko 2, , , , Barbados 4, , , , Dominikánská republika 0, , , , Jamajka 1, , , , Trinidad a Tobago -0, , , , Výstupy shlukové analýzy Zdroj: vlastní Data z Tabulky 4 byla vložena do statistického programu Statistica 10. Výstupními daty analýzy jsou graf vzdáleností, při kterých došlo ke spojení územních jednotek (Obr. 38), dendrogram (Obr. 39) a matice vzdáleností, která zobrazuje vzdálenosti mezi jednotlivými územními jednotkami (Tab. 5). Z vytvořených dat je možné vytvořit kartogram (Obr. 40). 75

76 200 Graf v zdáleností spojení podél kroků Euklid. v zdálen. na druhou 150 Vzdálenost spojení Krok Spojení Vzdálen. Obr. 38: Graf vzdáleností spojení územních jednotek (Zdroj: vlastní) 200 Str. diagram pro 23 případů Wardova metoda Euklid. vzdálen. na druhou Nikaragua Guyana Salvador Surinam Ekvádor Paraguay Bolívie Barbados Panama Venezuela Trinidad a Tobago Peru Kolumbie Honduras Guatemala Mexiko Uruguay Kostarika Brazílie Jamajka Chile Dominikánská republi Argentina Vzdálenost spoje Obr. 39: Dendrogram shlukování územních jednotek (Zdroj: vlastní) 76

77 Tab. 5: Matice vzdáleností Zdroj: vlastní 77

78 Obr. 40: Kartogram výsledků shlukové analýzy (Zdroj: vlastní) 10.6 Slovní komentář k výsledkům shlukové analýzy Shluková analýza rozdělila 23 územních jednotek do 4 shluků. První shluk tvoří státy Nikaragua, Guyana, Salvador, Surinam, Ekvádor, Paraguay a Bolívie. Nejvíce podobné jsou si Nikaragua s Guyanou, stejně jako Salvador se Surinamem. Druhý sluk tvoří pouze Barbados, který se tím zcela vyčlenil v cestovním ruchu od ostatních států. Třetí shluk tvoří státy Panama, Venezuela, Trinidad a Tobago, Peru a Kolumbie. Jako první se shlukly Peru a Kolumbie. Čtvrtý shluk tvoří státy Honduras, Guatemala, Mexiko, Uruguay, Kostarika, Brazílie, Jamajka, Chile, Dominikánská republika a Argentina. Nejvíce jsou podobné Honduras a Guatemala, či Dominikánská republika a Argentina. 78