Odhalené záhady měsíční astronomie aneb Kachny na Měsíci

Transkript

1 Credit: Le Voyage Dans La Lune, Georges Méliès, 1902 Odhalené záhady měsíční astronomie aneb Kachny na Měsíci Miloš Podařil, Jihlavská astronomická společnost, Česká astronomická společnost, Pobočka Vysočina,

2 Historie výzkumu Měsíce Credit: G.Gillet/ESO

3 Credit: NASA Historie výzkumu Měsíce: Mise Apollo ( ) Apollo 1 ( ): Posádka zahynula během předletového testu (V. I. Grissom, E. H. White, R. B. Chaffee). Apollo 7 ( ): Pilotovaný let Apollo s raketou Saturn IB. Apollo 8 ( ): Pilotovaný oblet Měsíce. Apollo 9 ( ): Pilotovaný let lunárního modulu. Apollo 10 ( ): Pilotovaný oblet Měsíce (vč. lunárního modulu).

4 Credit: NASA Historie výzkumu Měsíce: Mise Apollo ( ) Apollo 11 ( ): První přistání na Měsíci, ; N. Armstrong, B. Aldrin. Apollo 12 ( ): Druhé přistání na Měsíci; geologický výzkum + odebrání kamery ze Surveyor 3. Apollo 13 ( ): Havárie exploze kyslíkového zásobníku, přistání na Měsíci zrušeno.

5 Credit: NASA Historie výzkumu Měsíce: Mise Apollo ( ) Apollo 14 ( ): Geologický výzkum + golfový odpal (A. Shepard, cca 200 až 400 m). Apollo 15 ( ): Geologický výzkum, mise s Lunar Roving Vehicle. Apollo 16 ( ): První přistání na měsíční vrchovině, geologický výzkum. Apollo 17 ( ): Poslední mise Apollo, na palubě profesionální geolog (+ astronaut E. Cernan).

6 Credit: badastronomy.com Historie výzkumu Měsíce: Mise Apollo / Apollo Hoax? Bill Kaysing: We Never Went to the Moon (1974) Konspirace vs. konspirace: Apollo 20 (!?)

7 Credit: G. H. Ford John Herschel ( ): The Great Moon Hoax The Sun, 1835: Šestice článků o objevech Sira Johana Herschela z observatoře na Mysu Dobré naděje Údajný teleskop s čočkou o průměru 24 stop (7,315m) a zvětšením krát. Zpráva o pozorování rostlin, živočichů a netopýřích lidí. Observatoř vyhořela a když byla opravena, byl měsíc v novu a Herschela přestal zajímat (začal studovat Saturn).

8 Credit: G. H. Ford Skutečný teleskop Johana Herschela Průměr = 18,7 palce (47,5 cm), zrcadlový teleskop Délka = 20 stop (6 m) John Herschel ( ): The Great Moon Hoax The Sun, 1835: Šestice článků o objevech Sira Johana Herschela z observatoře na Mysu Dobré naděje Údajný teleskop s čočkou o průměru 24 stop (7,315m) a zvětšením krát. Zpráva o pozorování rostlin, živočichů a netopýřích lidí. Observatoř vyhořela a když byla opravena, byl měsíc v novu a Herschela přestal zajímat (začal studovat Saturn).

9 Credit: Ron Dantowitz, Clay Center Observatory at Dexter and Southfield Schools Mars o velikosti Měsíce Planeta Mars bude nejjasnější na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako měsíc za úplňku pouhým okem. Toto bude nejpříznivější , kdy se Mars přiblíží do vzdálenosti mil od Země. Určitě se dívejte na oblohu v 12:30 v noci. Bude to vypadat tak, jako že Země má dva měsíce. Příště se Mars přiblíží tak těsně až v roce Poděl se tímhle s tvými přáteli, protože nikdy během dnešního života to nebude už možno vidět znovu.

10 Credit: Ron Dantowitz, Clay Center Observatory at Dexter and Southfield Schools Skutečný fyzický průměr Měsíce: Skutečný fyzický průměr Marsu: Skutečná vzdálenost Měsíce od Země: Skutečná vzdálenost Marsu od Země: km km km km Úhlový průměr Měsíce na obloze: 0 29' 23,2" ' 28,8" Úhlový průměr Měsíce na obloze: 0 0' 3,5" - 0 0' 25,7" Poměr úhlových průměrů Měsíce a Marsu: 68,6 573,9 Mars o velikosti Měsíce Planeta Mars bude nejjasnější na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako měsíc za úplňku pouhým okem. Toto bude nejpříznivější , kdy se Mars přiblíží do vzdálenosti mil od Země. Určitě se dívejte na oblohu v 12:30 v noci. Bude to vypadat tak, jako že Země má dva měsíce. Příště se Mars přiblíží tak těsně až v roce Poděl se tímhle s tvými přáteli, protože nikdy během dnešního života to nebude už možno vidět znovu.

11 Credit: Ron Dantowitz, Clay Center Observatory at Dexter and Southfield Schools Vzdálenost Marsu pro stejný úhlový průměr: km Mars o velikosti Měsíce Planeta Mars bude nejjasnější na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako měsíc za úplňku pouhým okem. Toto bude nejpříznivější , kdy se Mars přiblíží do vzdálenosti mil od Země. Určitě se dívejte na oblohu v 12:30 v noci. Bude to vypadat tak, jako že Země má dva měsíce. Příště se Mars přiblíží tak těsně až v roce Poděl se tímhle s tvými přáteli, protože nikdy během dnešního života to nebude už možno vidět znovu.

12 O Měsíci Poloměr rovníkový: 1 737,4 km (0,272 Z) Tíhové zrychlení: 1,62 m/s2 (0,166 Z) Hmotnost: 7,348 x 10^22 kg (0,012 Z) Úniková rychlost: 2,38 km/s (0,213 Z) Střední hustota: kg/m^3 (0,605 Z) Průměrné albedo: 0,12 (0,327 Z)

13 Credit: ESO/Västerhöjdsgymnasiet, Skövde, Sweden Měsíční fáze Synodický měsíc je čas, za který se Měsíc vrátí do stejné fáze. Říká se mu proto také lunace a počítá se od novu k novu. Synodický měsíc se dá také definovat jako návrat Měsíce do stejné polohy vůči Zemi a Slunci. 29, d = 29 d 12 h 44 min 2,9 s

14 Credit: ESO, NASA/SDO

15 Credit: Wikimedia Není měsíc jako měsíc Synodický měsíc: stejná poloha vůči Zemi: 29, d = 29 d 12 h 44 min 2,9 s Siderický měsíc: stejná polohy vůči hvězdám: 27, d = 27 d 7 h 43 min 11,5 s Tropický měsíc: průchody jarním bodem: 27, d = 27 d 7 h 43 min 4,7 s Anomalistický měsíc: průchody perigeem: 27, d = 27 d 13 h 18 min 33,2 s Drakonický měsíc: průchody stejným uzlem: 27, d = 27 d 5 h 5 min 35,8 s

16 Credit: NASA Přivrácená a odvrácená strana Měsíce Synchronizace rotace kolem své osy a oběhu kolem Země v důsledku gravitačního působení Země.

17 Credit: NASA Přivrácená a odvrácená strana Měsíce Synchronizace rotace kolem své osy a oběhu kolem Země v důsledku gravitačního působení Země. První pohled na odvrácenou stranu v roce 1959 (sonda Luna 3) = sovětské názvy útvarů. Odvrácená strana je hornatější a kůra je silnější; dna moří jsou slabší, avšak mají vyšší hustší (Clementine, 1994). Vlastnosti přivrácené polokoule pocházejí z doby, kdy Země byla žhnoucí = ohřívala přivrácenou stranu Měsíce.

18 Credit: Tomruen, Wikimedia Librace Kývání Měsíce na obloze = ze Země lze pozorovat 59 % měsíčního povrchu.

19 Credit: Tomruen, Wikimedia Librace Kývání Měsíce na obloze = ze Země lze pozorovat 59 % měsíčního povrchu. Librace v délce : rychlosti oběhu kolem Země na mírně výstředné dráze je různá, rychlost rotace je konstantní. Librace v šířce: osa rotace Měsíce je ke kolmici oběhu kolem Země skloněna o Paralaktická librace: vztah průměru Země a vzdálenosti měsíce nejvíce se projevuje na rovníku. Útvary: Moře okraje, Moře Smythovo.

20 Credit: ESO/B. Tafreshi Popelavý svit Měsíce Měsíc je průsvitný? Měsíc má atmosféru, ve které se rozptyluje sluneční světlo?

21 Credit: ESO/B. Tafreshi Popelavý svit Měsíce Měsíc je průsvitný? Měsíc má atmosféru, ve které se rozptyluje sluneční světlo? Světlo odražené od zemské atmosféry (Leonardo da Vinci). Záleží na stavu atmosféry, ročním období, vrstvě sněhu nebo natočení Země (oceány / pevnina). Měřením intenzity popelavého svitu se monitoruje stav atmosféry (Big Bear Observatory, Kalifornie).

22 Credit: TV Nova, tn.cz Superúplněk 14. listopadu 2016 (!) Naposledy byl tak velký úplněk 26. ledna Další podobně velký nastane až 25. listopadu Měsíc bude o 14 % větší. Měsíc bude o 30 % jasnější.

23 Credit: M. Gembec Superúplněk 14. listopadu 2016 (!) Naposledy byl tak velký úplněk 26. ledna Další podobně velký nastane až 25. listopadu Měsíc bude o 14 % větší. Měsíc bude o 30 % jasnější. než když je v apogeu než když je v apogeu

24 Credit: M. Gembec Superúplněk 14. listopadu 2016 (!) Naposledy byl tak velký úplněk 26. ledna Další podobně velký nastane až 25. listopadu Měsíc bude o 14 % větší. než když je v apogeu síla sirky ze vzdálenosti 170cm Měsíc bude o 30 % jasnější. než když je v apogeu rozdíl mezi hvězdou Aldebaran a Betelgeuse

25 Credit: Wikimedia, 2014 Superúplněk Synodický měsíc: stejná poloha vůči Zemi: 29, d = 29 d 12 h 44 min 2,9 s Anomalistický měsíc: průchody perigeem: 27, d = 27 d 13 h 18 min 33,2 s Termín: Richard Nolle (1979): Superměsíc = nov nebo úplněk, který je od Země ve vzdálenost kilometrů a bližší ( tj. 90 % nejmenší možné vzdálenosti od Země).

26 Ještě více super superúplněk Credit: NASA/Bill Ingalls

27 Credit: NASA Všechny barvy Měsíce: Modrý Měsíc Synodický měsíc =2 9, d = 29 d 12 h 44 min 2,9 s (od úplňku k úplňku). Původ: Americké farmy v 19. století: V každém ročním období obvykle nastávají 3 úplňky. Farmářské označení: Měsíc vajec, Měsíc mléka atd. Modrý měsíc (Blou Moon) = označení 3. úpĺňku v období, kdy nastávají 4 úplňky za čtvrtletí (modrý = chybějící).

28 Credit: NASA/Rami Daud Všechny barvy Měsíce: Rudý (Krvavý) Měsíc Lom slunečního světla v zemské atmosféře = prochází červená barva (nejdelší vlnová délka viditelného světla). Faktory: geometrie zatmění a momentální stav zemské atmosféry (mj. např. sopečná aktivita).

29 Credit: NASA/Bill Ingalls Všechny barvy Měsíce: Růžový Měsíc První jarní úplněk = nesouvisí s astronomií.

30 Credit: NASA/Bill Ingalls Obří Měsíc Optický klam; podvědomé srovnávání s objekty na obzoru.

31 Credit: NASA Měsíc je: a) starší než Země, b) kosmická loď Theia 70. léta 20. století: The Gigant Impact Formation Před 4,533 mld. let: (stáří PraZemě cca 40 mil. let): kolize s tělesem m = % M0 (cca parametry Marsu).

32 Credit: NASA Měsíc je: a) starší než Země, b) kosmická loď Theia 70. léta 20. století: The Gigant Impact Formation Před 4,533 mld. let: (stáří PraZemě cca 40 mil. let): kolize s tělesem m = % M0 (cca parametry Marsu).

33 Credit: NASA Měsíc je: a) starší než Země, b) kosmická loď 2017: Weizmannův institut věd v Izraeli Mnohem pravděpodobnější je, že v období před cca 4,5 mld lety nenarazil do Země jedeno velké impaktní těleso, ale více než 20 menších impaktů = na oběžné dráze postupně vzniklo několik měsíců, které se v řádu mil. let slepily.

34 Credit: NASA/APOD Poruchy spánku Při úplňku lidé usínají v průměru o 5 minut později než v novoluní. Délka spánku je v průměru statisticky kratší o 20 minut. Kratší je i fáze hlubokého spánku. Vliv selektivní paměti. Jiný vliv na lidský organismus nikdy nebyl prokázán. Některé studie závislost nacházejí, ovšem jejich výsledky se nikdy nepovedlo reprodukovat.

35 Credit: NOAA Skutečný vliv Měsíce Slapové jevy = Země Měsíc Slunce: Trojúhelník = nejslabší přiliv / přímka = nejsilnější příliv. CERN: Měsíc ovlivňuje dráhu elektronů letících v urychlovači.

36 Credit: NOAA Skutečný vliv Měsíce Zpomalování rotace Země o 0,0015 s za století. Úhlová rychlost oběhu Měsíce klesá a roste velká poloosa: Měsíc se vzdaluje o 3,7cm za rok (při vzniku 20x blíže). Za 0,5 mld. let se Měsíc vzdálí na 62xpoloměrů Země (nyní 60x poloměrů Země); den = 26 h. Cca 10 mld. let bude Měsíc ve vzdálenosti 87x poloměrů Země; den = cca 50 d. Úplná vázaná rotace, konec vzdalování.

37 Nadpis Credit: NASA

38 Credit: Le Voyage Dans La Lune, Georges Méliès, 1902 Odhalené záhady měsíční astronomie aneb Kachny na Měsíci Miloš Podařil, Jihlavská astronomická společnost, Česká astronomická společnost, Pobočka Vysočina,