Jak uspěl Termosolární úl v sezóně 2015?

Transkript

1 Jak uspěl Termosolární úl v sezóně 2015? V předchozí sezóně 2014 byl Termosolární úl novinkou. Proto byl mnohými povaţován za okrajovou kuriozitu, která se asi nikdy nestane základem běţného včelaření. Všeználci, kteří ho nikdy neviděli, o něm plamenně diskutovali na různých internetových fórech. Vyčítali úlu jeho vysokou cenu, která dle nich nemohla odpovídat jeho deklarovanému výkonu v hubení roztoče. Škarohlídi od zeleného stolu předvídali poškození včel, plodu a plástů vysokými teplotami. O tom, ţe by Termosolární úl mohl slouţit nejen k přeléčení včelstva v něm, ale také k léčbě do něho převešených plodových plástů z jiných úlů, nechtěli ani slyšet. Slovutní výzkumníci v médiích vyjadřovali nedůvěru ve schopnost Termosoláru dosahovat léčebných teplot. Tím sniţovali zájem o Termosolární úl, jelikoţ vzbuzovali dojem, ţe ani fungovat nemůţe, protoţe oni sami při termoterapii neuspěli. I dnes, na webových stránkách Výzkumného ústavu včelařského v sekci Dotazy najdeme tuto reakci směrem k jednomu z tazatelů: Věnovali jste se prosím již výzkumu metody boje s kleštíkem Varroa Destructor pomocí zvýšené teploty? Nyní se tato metoda objevuje v podobě termosolárních úlů. Když varroáza začala /1981/, byl jsem asistentem ing. Veselého a věnovali jsme mnoho úsilí právě vývoji termického ošetření. Ukázalo se, že klíčový bod je to, že včelstvo je schopno velmi výkonně snižovat teplotu, zvláště na plodu. Myšlenka zničit roztoče teplem je do brá. Horší, jak dosáhnout prohřátí. Zjistili jsme, že zahřívané včelstvo do posledního dechu drží vnitřní teplotu na 35 C. Zkoušeli jsme 3000 W (dva spřažené vysoušeče vlasú), na kraji kapal vosk, uprostřed se teplota nezvýšila. Nepomohlo ani rozšíření uliček. Když shrnu všechny peripetie: zjistili jsme že, chceme -li ohřát včely, nesmějí sedět ani na plástech, ani na dřevu, ale jedině na kovovém pletivu. Nesmí se jim dovolit, aby spolupracovaly. To se dá dosáhnout tak, že se s nimi nepřetržitě pohybuje. Výsledkem těchto pokusů byla tepelná komora s otáčivým drátěným košem, do kterého se smetou všechny včely. Plásty se zavíčkovaným plodem zkoušel ohřívat prof. Wolf Engels na UNI v Tübingen. Plásty bez včel prohřát lze, ale na plod, to má také vedlejší účinky. Vylíhlé mladušky jsou ohřevem poznamenané. Uplatňují se zde tzv. Hitz-schock enzymy. Nemyslím, že bychom při našem výzkumu zkusili úplně všechno, ale nepodařilo se. Ve včelst vech s plásty a plodem na krajích kapal vosk a na plodu bylo pořád těch 35 C. Můžeme říci, že roztoč skutečně v teple hyne. Otázka je, jakou část roztočů zasáhne v termosolárních úlech potřebná vysoká teplota (kolem 52 C). Většina roztočů je pořád na plodu, ten se prohřívá ještě hůř. Více ukážou další výsledky. Nestačí, že roztoči padají, ale důležité je, kolik jich tam ještě zůstane. Z praxe víme, že cenné jsou metody, které mají účinnost ošetření přes 80 %.

2 Zde si jako autor Termosolárního úlu pouze dovolím dodat, ţe tvrzení o potřebě teploty 52 C k zahubení roztoče je prokazatelně mylné. Takto vysokých teplot totiţ nevyuţívají ani jiná zahraniční zařízení, která roztoče hubí dlouhodobým ohřevem. Tento údaj také odporuje zahraničním literárním údajům na mých stránkách uvedeným. Dále je třeba říci, ţe je něco jiného do úlu nárazově foukat horký vzduch (jak zkoušeli ve Výzkumném ústavu) a nebo do něho pomalu vysílat tepelné vlny. Proti horkému vzduchu se totiţ včely snaţí semknout a nepustit ho mezi uličky. Je to pro ně otázkou přeţití society. Horký proud vzduchu by totiţ vysušil plod. Horký vzduch také mohou včely vyvětrat. Vůči sálání tepelných vln (které vyuţívá Termosolární úl) je tato obrana neúčinná a včelstvo i jeho plodové těleso takto skutečně ohř át lze. To za klidného vzduchu uvnitř úlu a zvolna, aby se včelstvo stihnulo přizpůsobit. Ne tak, ţe do něho náhle vpálíme obřím fénem horký vzduch, a roztavíme plásty. O tom správně prováděná termoterapie rozhodně není!!! Není tedy moţné oba způsoby vůbec srovnávat, protoţe fungují na jiné fyzikální bázi. Pomalé několikahodinové sálání tepelných vln s moţností včelstva přizpůsobit se (odchod matky a starých včel do podmetu) není totéţ, co zběsilé několikaminutové foukání horkého vzduchu. Nicméně kaţdý poznatek je cenný a počáteční skepse je základním povahovým rys em kaţdého dobrého vědce. Proto beru prvotní nedůvěru z těchto míst s nadhledem a děkuji autorovi uvedeného textu za to, ţe veřejnosti ukázal, kudy cesta skutečně nevede. Dva paralelně zapojené kadeřnické fény, (o příkonu 3 000W) jsou dle mého názoru jiţ obstojným modelem výtokové trysky stíhačky v malém. Proto se tato pekelná sestava fénů nepouţívá ani v kadeřnictví. Dnešní přecitlivělé zákaznice totiţ zpravidla poţadují pouze vypařit povrchovou vlhkost z umytých vlasů. A jen málokterá přichází s přáním, nechat si vyţíhat mozek z lebky. Podobný matoucí dopad na veřejnost měl také článek pana Kramného ve Včelařství, kde popsal své neúspěchy s termosolární technologií. Pan Kramný mě dříve poţádal o povolení jev solární termoterapie nezávisle studovat. Byl přítomen léčbě na mé včelnici a pak se inspirován pustil do svých pokusů. Zřejmě s nadějí, ţe toho co já dosáhne lépe a levněji. Originální Termosolární úly si nezakoupil. Nechal si vyrobit napodobeniny Termosolárích úlů u běţného výrobce, neznalého technologie výroby originálů - zřejmě aby ušetřil. A na základě svých následných neúspěšných pokusů veřejně konstatoval, ţe princip solárního ohřevu není moţné vyuţívat k prohřívání plodu. Proto jsem kontaktoval výrobce úlů pana Kramného a zjistil od něho více.

3 Výrobce striktně popřel, ţe by tyto úly panu Kramnému vyráběl jako úly termosolární, určené k ohřevu včelstev. Vyráběl je jako pouhé úly pozorovací. Dokonce je panu Kramnému dodal bez izolačních skel. Proto pan Kramný neměl úly uteplené, neměřil teplotu plodu, ale jen tu za okénky. Neměřil teplotu digitálními teploměry, ale jen těmi běţnými. Pouţíval normální skla namísto termoizolačních, atd. Zkrátka tyto předělané pozorovací úly nebyly schopny dobře fungovat. To ale panu Kramnému nezabránilo, aby se ve Včelařství dokonce nepustil do pana Čapka, který jako první publikoval úspěch při pouţití originálního Termosoláru a uvedl, ţe v těchto úlech byla včelstva zdravá i v kalamitní sezóně 2014, která v regionu vyústila v silné úhyny. Pan Kramný zřejmě neunesl, ţe zatímco originální Termosoláry u pana Čapka fungují, atrapy u něho doma nikoli. A článek pana Čapka označil za účelový. To navzdory tomu, ţe pan Čapek ve svém článku uvedl, ţe jeho závěr y můţe potvrdit i zdravotní důvěrník z místní ZO Nasavrky, který je připraven dosvědčit zdraví včelstev v Termosolárech a napadení sousedních včelstev v úlech běţných. Ani to ale pana Kramného nepřesvědčilo a po důkazech se nepídil. Zkrátka, kdyţ se nepodařila léčba panu Kramnému na levných atrapách Termosolárů, nemůţe se podařit ani nikomu jinému s originálními úly. To dá přece rozum! Nicméně také panu Kramnému zde veřejně děkuji. Doloţil totiţ, ţe termoterapie není moţná s vyuţíváním levných napodobenin Termosolárních úlů, a ţe je třeba uţívat technologicky vyspělé originály. Tím ušetřil mnoha jiným zbytečné zklamání. I negativních příkladů je třeba a pan Kramný se této role ujal se ctí. Za dané situace bylo třeba, abych veřejně doloţil, ţe originální Termosolární úly dobře fungují. A ţádný neználek nemohl tvrdit opak. Proto bylo natočeno toto časosběrné video. To ukazuje nárůst teplot v plodovém tělese silného včelstva za léčby v originálním Termosoláru. To z teplot běţných, na teploty léčebné. Zásadní obrat do uvaţování včelařů přinesla zima Při ní zahynulo na 35% včelstev v ČR ( ) a v Německu šlo dokonce o úhyn 65% včelstev! Přitom se jednalo o včelstva dobře a mnohdy i komisionálně léčená klasickými chemickými metodami. Připomínám, ţe prvním plošným úhynem byl ten z let Šlo tedy o opakování situace jiţ známé. Opakované selhání konvenční léčby přimělo mnohé včelaře k přehodnocení důvěry v ní. Horká sezóna 2015 přinesla změnu v tom, jak mnozí včelaři dnes nahlíţí na termoterapii varroa. Jde o to, ţe je roztoče nyní na podzim 2015 velmi málo. A i tam, kde při první fumigaci padají tisíce kusů, jsou včelstva bez jakýchkoli příznaků poškození viry. Vysoké teploty v létě totiţ způsobily nárůst teplot i v běţných úlech a to i nad 40 C. To způsobilo narušení vývoje Varroa a zničilo virové infekce jím přenášené.

4 Ve Včelařství 11/2015 pan Evţen Báchor publikoval článek na toto téma. A dokladuje, ţe i v běţných tenkostěnných úlech lze za tropických dnů naměřit teploty nad 40 C. Výňatek z uvedeného článku: Úly se díky vysokým teplotám rázem proměnily v termosolární sanatorium, kde žádný bacil ani roztoč nemá šanci. Co dodat. Pro člověka nesnesitelné teploty se rázem staly zbraní proti vetřelcům, na které již, řečeno vojenskou terminologií, běžné konvenční prostředky nestačí. Také zde si dovolím upřesňující komentář: Pan Evţen Báchor měřil teplotu vzduchu a nikoli plodových plástů, jak je nutné při skutečné termosolární léčbě. Z přiloţené fotografie ve Včelařství 11/2015 je zřejmé, ţe čidlo teploměru vkládal očkem v horním nástavku a měřil teplotu vzduchu v uličkách, několik cm pod střechou, kde je nejtepleji. Kdyby měřil teplotu na spodu horního nástavku, jiţ by naměřil teploty jen mírně zvýšené. Coţ i tak stačí k narušení vývoje roztoče. Sám také uvádí, ţe k dosaţení tohoto efektu musí na běţné úly přímo pálit slunce. Nejde tedy o léčbu opakovatelnou za běţných podmínek, k níţ je uzpůsoben pouze originální Termosolární úl. Nicméně jde o krásný doklad toho, ţe princip solární termoterapie funguje a teploty nad 40 C nevadí včelám, plodu, ani dílu. Coţ ještě počátkem roku 2015 mnozí včelaři tvrdili. Děkuji zde panu Báchorovi, ţe tento svůj cenný poznatek publikoval. Sami včelaři tak mohou vidět, ţe ke sníţení populace roztoče není rozhodně třeba dosahovat teplot blízkých 52 C, jak dosud tvrdí stránky Výzkumného ústavu. Ani není třeba včely ohřívat bez plodu na drátěném sítu fénem atd. Ani pozornosti médií Termosolární úl neunikl. Objevil se v našich televizích, a také v zahraničí byl přijat velmi kladně. O tom svědčí například video natočené agenturou Reuters.

5 Článek o Termosolárním úlu také získal pozitivní hodnocení odborníků a na jeho základě byl publikován v asi nejprestiţnějším včelařském časopise vůbec. Šlo o American Bee Journal 8/2015, kde je jsou jeho představení věnovány strany Ze zatracované metody termosolárního ošetření včelstev je dnes jiţ metoda celosvětově uznávaná. O Termosolárním úlu se dočtete například i v článku věnovaném Varroa destructor (Odstavec 5.2) na celosvětové anglické mutaci známé Wikipedie. Protoţe je v zahraničí varroáza ještě mnohem větším problémem neţ v ČR, vyvolal průnik informací do zahraničí vlnu zájmu tak velkou, ţe jsme denně odpovídali na desítky dotazů, a museli odmítat stovky zájemců o koupi Termosolárního úlu. Tou dobou se totiţ autorizovaný výrobce Termosolárních úlů těţce zranil na dřevoobráběcím stroji a hluboká řezná rána způsobila dlouhé čekací doby na dodávky úlů. Proto jsme odmítnuli drtivou většinu objednávek ze zahraničí a čekali na uzdravení výrobce. Nakonec výrobce od výroby úlů sám odstoupil, protoţe by jiţ z kapacitních důvodů nebyl schopen tak velké poptávce stačit. Bylo tedy třeba hledat jiného, coţ nebylo snadné. Dnes tyto úly nově vyrábí velká firma. A neuspokojení čekatelé obdrţí své úly nejdéle do K čemuţ se firma zavázala. Prioritní pro nás bylo, před celosvětovou expanzí umoţnit výzkumy seriózním vědeckým institucím univerzitního typu. Dva Termosolární úly proto dnes najdete například v Botanické zahradě UP Olomouc a Jihočeská univerzita nově uvolnila prostředky pro účely zakoupení a testování 5 Termosolárních úlů. Budoucí výsledky získané na těchto úlech ve vědeckých institucích zde hodlám také publikovat.

6 Pokud jde o mé vlastní výsledky testování termoterapie, jsem maximálně spokojen. Při ohřevech koncem srpna a v září mi totiţ nespadl z pokusných úlů ani jediný roztoč. Přitom ve stejné vesnici mám také 40 včelstev v tenkostěnných úlech v polostínu. Z těchto včelstev byly spady velké, kdyţ jsem je do Termosolárů přeloţil a ohřál. Pak padaly stovky zabitých roztočů. Tyto pokusy byly prováděny za aktivní účasti Hany Sádovské DiS., studentky Jihočeské univerzity v českých Budějovicích. Také její práce zde bude časem publikována. Známý včelař pan Jindřich Meduna mě písemně informoval, ţe mu po první podzimní fumigaci v jeho čtyřech Termosolárech nespadl ani jediný roztoč. Přitom má tyto úly spolu s běţnými na jednom stanovišti své zahrady. Při téţe fumigaci mu v některých běţných úlech spadl i tisíc roztočů. To povaţuji za úţasný výsledek. Mimořádně mě potěšil také pan Klobása z e Ţidlochovic. Je to velmi zkušený velkovčelař a spolu se členy své rodiny obhospodařuje na 160 včelstev. Je majitelem také dvou úlů termosolárních. Ačkoli při léčbě v podletí dosáhl potřebných teplot nad 40 C, nespadl mu ani jeden roztoč. Nulového spadu v Termosolárních úlech také pan Klobása dosáhl i při první fumigaci. Za pozornost stojí, ţe ve všech 160 běţných úlech roztoče ve spadu měl. To v počtu do 10 kusů. Není moţné, aby byla čirou náhodou zdravá pouze včelstva v oněch dvou Termosolárech. To by se statisticky rovnalo zázrak u. Je to první případ srovnání Termosolárů se statisticky významným vzorkem 160 běţných úlů. A Termosolár...USPĚL!!! Případ můj, pana Meduny a pana Klobásy spojuje shodné zjištění, ţe Termosolární úl sám dokázal vyhubit roztoče Varroa ještě v létě, výhradně pomocí ohřevu čelními okénky nástavků. Při vlastním podletním léčebném ohřevu jiţ tedy byla včelstva zdravá. To i na stanovištích, kde jsou Termosolární úly v sousedství úlů běţných, v nichţ je roztočů mnoho. Termosolární úl se tedy ukázal být v těchto případech úlem varroarezistentním, zcela nezávislým na potřebě chemické léčby! Coţ je světový unikát. Uvidíme, zda bude stejně úspěšný také v letech méně horkých. Kaţdopádně tento poznatek dává velkou naději nám všem, ţe nad varroázou jde zvítězit. Jak je patrné z videa, jiţ za teplot nad 15 C a slunných dnů totiţ ohřívá plod nad 35,5 C, čímţ narušuje vývoj roztoče. To sám, bez účasti včelaře. Jsou ale také lokality, kde je v krajině mnoho dutých stromů a včelstva podléhají silným reinvazím roztoče Varroa. Právě na takovém stanovišti byla testována schopnost Termosolárního úlu masivně zabíjet roztoče ohřevem plodu nad 40 C. Dělo se tak na včelnici paní Ing. Ludmily Kabelové ze ZO Heřmanův Městec. Její včelnice sousedí se zámeckým parkem, kde jsou duté stromy předmětem ochrany, v rámci zachování trouchomilného dutinového brouka páchníka hnědého Osmoderma eremia. Jako taková je plošně rozsáhlá zeleň v okolí Heřmanově městce součástí sou stavy chráněných území Natura Paní Ing. Kabelová uţ tradičně zastává roli předsedkyně při závěrečných zkouškách na včelařské škole v Nasavrkách a je tudíţ mnohým včelařům osobou důvěrně známou.

7 Paní inţenýrka svolila k tomu, aby byli na její včelnici léčbě přítomni také mnozí včelaři a včelařští odborníci. Ti byli za tímto účelem výslovně pozváni. Nabídku přijal například pan Ing. Titěra z VUVČ Dol, či pan MVDr. Dvořák, vyučující veterinární problematiku na SOU VVC Nasavrky. Z mediálně známých včelařů pozvání přijal například pan Báchor ze ZO Pardubice, pan Klukas ze ZO Přelouč, či pan Kořínek ze ZO Heřmanův Městec. Ti všichni a desítky jiných viděli nejen dosaţení teplot nad 40 C v plodových plástech, ale také dobrý stav včelstev, která byla ihned po léčbě rozebrána a zdokumentována. Byli přítomni také zahraniční pozorovatelé z Německa a Slovenska. Pan Ing. Kuchár z Košic napsal do časopisu Včelár článek, který níţe přikládám. Bohuţel se dosud nepodařilo ve Včelařství publikovat ani článek pana Ing. Kuchára, ani článek paní Ing. Kabelové. Ačkoli jsou oba materiály v redakci jiţ celé měsíce a jejich autoři obdrţeli příslib moţného publikování v neurčitém budoucnu. Proto jsou tyto články uvedeny níţe, aby si je mohli zájemci o termosolární technologii přečíst před zahájením nové sezóny. Nejen zabíjet roztoče ale Termosolární úly umí. Také zásadně urychlují rozvoj včelstev a z tohoto videa je patrné, ţe také výrazně zvyšují medné výnosy. Více mi nepřísluší říkat. Nechť dále promlouvají nezávislí pozorovatelé a uţivatelé: Prakticky použiteľný spôsob včelárenia bez použitia chémie Predtým, ako som začal včeláriť, som študoval biológiu včely medonosnej a metódy včelárenia. Potom som absolvoval kurz pre začínajúcich včelárov v SOŠ Pod Bánošom v Banskej Bystrici, súbežne som získaval informácie od skúsených, dlhoročných včelárov (František Malinič, Imrich Ilenin, Jozef Korem) a pokračoval som v štúdiu včelárstva z kníh, časopisov a internetu. Od začiatku mi bolo jasné, že pre úspešné včelárenie, je jednou zo základných podmienok, zvládnutie roztoča varroa. Liečenie včelstiev od tohto parazita je v podstate zvládnuté, avšak všeobecne sa na tento účel používajú chemikálie. Oficiálne sa v SR na likvidáciu roztočov varroa používajú organické kyseliny (mravčia a šťaveľová) - tzv. mäkká chémia, antiparazitiká (a mitraz, flumethrin, tau-fluvalinat) - tzv. tvrdá chémia a aromatické oleje (thymol, eucalyptietheroleum, camphora racemica, levomenthol) 1. Použitie týchto látok je pomerne lacné a pohodlné, aj keď je potrebné dodržiavať pravidlá ako dobu použitia (po produkčnej fáze), dobu účinku daného prípravku a samozrejme aj adekvátne množstvo. Nedodržiavanie týchto pravidiel môže mať za následok kontamináciu včelích produktov, poškodenie včelstva (matky), vývoj rezistentných roztočov. 1 Štátna veterinárna a potravinová správa SR, aktualizované dňa 16. marca 2015

8 Prakticky dva roky som pátral po metóde ošetrovania včelstiev bez použitia týchto chemických prípravkov a našiel som rôzne viac alebo menej dôveryhodné postupy ako napr. používanie špeciálneho dna Happykeeper, cukrovanie jemným práškovým cukrom, pridávanie dravých roztočov do plodového telesa, použitie paradajkových listov Ako jeden spoľahlivý spôsob, o ktorom bola zmienka aj v kurze, je termická likvidácia klieštika. To, že roztoč varroa neznáša vysoké teploty je známe už od 80-tých rokov minulého storočia. Na internete som našiel tieto riešen ia likvidácie roztoča varroa na základe tohto poznatku: Firma ECODESIGN z Rakúska vyvinula prístroj 2, v ktorom je možné zlikvidovať roztoča varroa v plodových rámikoch, ktoré sa vkladajú do prístroja v počte 18 ks. Z môjho pohľadu je ale nedostatkom tohto prístroja pracnosť i pri malom počte včelstiev a hlavne vysoká cena. Slovenská firma Hivet vyvinula prístroj 3, ktorý je zložený z dvoch častí. Spodná časť sa vloží pod nástavok s plodom, vrchná časť na nástavok s plodom. U tohto zariadenia vidím najväčši u nevýhodu v časovej náročnosti. Liečenie jednej rodiny trvá aj 3 hodiny a treba pripočítať aj čas na manipuláciu pred a po liečení. Ak by niekto chcel liečiť veľa rodín, potreboval by viacero prístrojov a liečiť súbežne. RNDr. Roman Linhart z Českej republiky vyvinul termosolárny úľ 4, kde sa liečebné teploty dosahujú v plodisku úľa, jednoducho odstránením strechy a tienenia na okienkach prednej steny za slnečného dňa. Tento spôsob ma zaujal natoľko, že som sa rozhodol využiť možnosť obhliadky úľa u autora 5. Dňa som sa zúčastnil termosolárneho liečenia na včelnici pani Ing. Ludmily Kabelovej, ktorá dlhoročne včelári s mamou na území ZO ČSV Heřmanův Městec. S Ing. Kabelovou ma zoznámil vynálezca úľa RNDr. Linhart, aby som mohol vidieť úľ u bežn ého užívateľa. Liečenie sa začalo o 745, kedy ešte slnko nesvietilo na celú plochu ohrevných častí úľa. Počas liečenia som zaznamenával teploty fotografovaním ukazovateľov teplôt, snímačov umiestnených v hornej a dolnej časti plodiska, viď foto č. 1, 2 a hivet.sk/sk/produkty/varoaza-produkty/varroa-terminator

9 Foto č. 1 Pohľad na zadnú stranu termosolárneho úľa s ukazovateľmi teplôt po be zprostredne po začatí liečenia Foto č. 2 Pohľad na zadnú stranu termosolárneho úľa s ukazovateľmi teplôt po dosiahnutí liečebnej teploty v celom plodisku úľa. Foto č. 3 Pohľad na rámik zo stredu plodiska, s umiestnený mi snímačmi teplôt Foto č. 4 Pohľad na ohrievaciu plochu na prednej stene úľa s včelami Napriek môjmu očakávaniu, že teplota v úli bude stále stúpať, teplota čas od času klesala aj o niekoľko stupňov napriek tomu, že slnko neustále svietilo (bolo úplne jasno) a časom na oblohe stúpalo, teda hrialo stále viac. To poukazuje na termoregulačnú prácu včelstva. Liečba prebiehala pri otvorenom česne. Priebeh teplôt je znázornený na obr. 1. Po 1 hodine a 53 minútach bola dosiahnutá liečebná teplota 40 C v celom plodisku v hornom nástavku, kde bol všetok zaviečkovaný plod. Po ďalších 16 minútach dosiahla teplota v hornej časti plodiska hodnotu hornej hranice 47 C, preto bola nasadená strecha. Teplota napriek n asadenej streche stúpala v hornej časti ešte 6 minút až na 47,8 C, potom začala pozvoľna klesať. Teplota v spodnej časti postupne narastala až na 46,3 C. Po skončení liečenia boli nasadené tienidlá na okienka na prednej strane a včelstvo bolo skontrolované.

10 Obr. 1 Správanie včiel, vzhľadom na informácie, ktoré som doteraz mal, bolo pre mňa veľkým prekvapením. U tohto vyhotovenia termosolárneho úľa majú včely prístup do priestoru medzi izolačné dvojsklo a ohrievajúci plech, viď foto č. 4. Včely sa v tomto priestore pohybovali prakticky počas celého liečenia. Grafické vyjadrenie počtu včiel v tomto priestore od času liečenia je zobrazené na obr. 2. Včely dlho neopúšťali priestor úľa. Takmer po troch hodinách od začiatku ohrievania nebola situácia na letači nijako dramatická, viď foto č. 5, aj keď o ďalšiu pol hodinu už bolo množstvo včiel vonku o poznanie väčšie, viď foto č. 6. Po skončení liečenia bol podmet plný včiel viď foto č. 7, kde sa stiahli z úľa, aj keď v úli ostalo, na moje prekvapenie, značné mn ožstvo včiel, viď foto č. 8. Za zmienku ešte stojí, že plásty neboli, počas termického ošetrenia, poškodené.

11 Obr. 2 Počet včiel vo vyhrievacom okienku horného nás tavku. Foto č. 5 Pohľad na letáč po 2 hodinách a 53 minútach od začiatku ohrevu Foto č. 6 Pohľad na letáč po 3 hodinách a 28 minútach od začiatku ohrevu Foto č. 7 Pohľad do podmetu po s končení liečenia Foto č. 8 Pohľad do úľa be zprostredne po skončení liečenia

12 Cieľom článku nie je byť odbornou štúdiou. Obmedzujem sa hlavne na popis toho, čo som osobne videl. Môžem zodpovedne povedať, že úľ ľahko dosahuje liečebne teploty a že ani dlhodobým ohrevom nedošlo k viditeľnému poškodeniu včelsva. Pretože spád uhynutých roztočov zo zaviečkovaného plodu robotníc prebieha 12 dní, nemohol som ho v priebehu svojej návštevy zdokumentovať. Od Dr. Linharta ale viem, že spád mŕtvych roztočov bol masívny. Ing. Kabelová pripravuje na tému svojej liečby článok, kde bude priebeh sp ádu, vrátane fotodokumentácie, uvedený. Na obhliadku úľa som sa vybral zo zvedavosti. To, čo som videl v praxi, ma presvedčilo, že je to ekologický spôsob liečenia, ktorého jedinou nevýhodou je vyššia cena úvodnej investície do úľa. Pridaná hodnota tohto riešenia (tejto investície) je však veľmi ťažko vyjadriteľná pen iazmi a to je včelstvo, do ktorého nie je potrebné pridávať produkty chemického priemyslu. Ako chemický inžinier viem o čom hovorím, preto by som tento spôsob odporúčal do pozornosti všetkým, ktorým záleží na zdraví včiel, ľudí a vôbec životného prostredia. Ing. Anton Kuchár (Košice) Naše letošní zkušenost s Termosolárním úlem Včelařství má v naší rodině dlouholetou tradici. Tatínek začal včelařit již velmi dávno v dětství a nyní já včelařím s maminkou. Jsem profesí agronom a vyučuji tuto problematiku na střední škole. Protože sleduji vývoj v oboru, vím, že současná intenzivní zemědělská výroba se neobejde bez chemických přípravků. Sortiment účinných látek je velmi rozmanitý. Přesto stále vznikají rezistentní formy chorob, škůdců i plevelů. Stačí po užívat určitou účinnou látku několik let opakovaně a již lze zaznamenat snížení její účinnosti. Protože následnou generaci založí jedinci, kteří přežili léčby předchozí. Domnívám se, že problémem současné ochrany včel proti roztoči Varroa je omezený sortiment látek s potřebným působením. Jen málo dostatečně účinných přípravků nevadí včelám a zároveň není příliš riziková pro kvalitu potravin. Což nutně vede k opakovanému užívání stále stejných účinných látek. Snižuje se působení léčiv. Cestou k řešení by mohlo být využití fyzikálních metod tlumení roztoče, které by metody chemické doplnily, nebo v ideálním případě nahradily. Proto jsem neodolala a pořídila na naši malou včelnici s 10 včelstvy jeden Termosolární úl. Nutno podotknout, že s určitou dávkou skepse, obav, a velkou měrou zvědavosti. Do tohoto úlu jsme přeložili včelstvo vzniklé z letošního prvního květnového roje. Byla zavedena čidla a úl byl dle rady Dr. Linharta orientován

13 jihovýchodně. Včelaříme na rámkové míře 39 x 24 cm. U tohoto včelstva z květnového roje nebyla provedena žádná chemická léčba. Léčeno bylo pouze včelstvo mateřské, z něhož roj vylétl. A to dle oficiální metodiky, včetně veterináři nařízených mimořádných léčebných opatření letošního jara. Na naší včelnici jsme navíc testovali posypávání včelstev při prohlídkách jemným práškovým cukrem. A to s minimálními výsledky. V průměru byl spad 2 živí roztoči na včelstvo. Také přirozené spady byly minimální a nebyly pozorovány dělnice s deformovanými křídly. Proto jsme ani nevěřily, že bude mí t prohřátí plástů význam. Nic totiž nenaznačovalo, že máme včelstva roztočem zamořena silně, jak se později prokázalo. První pokusnou léčbu jsme zahájili dle metodiky autora Termosolárního úlu Dr. Linharta z jeho webových stránek. Dvě čidla byla vložena do středového plástu plodiště. Šlo o plást se zavíčkovaným plodem. Jedno čidlo bylo aplikováno ke spodní loučce, a druhé k horní, asi 2 cm od okrajů. Veškerý plod byl koncentrován na 7 plástech a nacházel se v horním z obou nástavků. Byl slunečný den, ale po dvou hodinách se obloha zatáhla mraky. Proto maximální teplota na spodním čidle pouze krátkodobě (do 3 minut) dosáhla požadované teploty 40 C. Na horním čidle bylo dosaženo maximální teploty 47,3 C. Přesto byl spad roztočů v následujících dnech enormní. Hned jsme na podložce napočítaly 81 mrtvých roztočů. Léčení jsme zopakovaly , kdy již byly vhodné podmínky. Byl přítomen včelař ze Slovenska, pan Kuchár z Košic. Spad roztočů po druhém ohřevu vzrostl a dlouhodobě pokračoval. Zajímavé bylo zjištění, že mrtví roztoči byly často světlí. Jedná se o nedospělé samičky, jejichž mrtvolky se uvolní z buněk po vylíhnutí včel. Spad jsme sledovaly po dobu následujících 17 dnů a celkový počet mrtvých roztočů z volně položené podložky tohoto jediného včelstva činil neuvěřitelných 1002 kusů! A to lze předpokládat, že určitý počet roztočů byl vynesen z úlu. Část spadu po termoterapii (foto autor)

14 Výsledek nás velmi překvapil, stejně jako i jiné včelaře v okolí. Pokud má roj nad roztočů na plodu již koncem července, pak je jisté, že je již kriticky ohrožen. Okamžitě jsme tedy řešily, jak ochránit ostatní kmenová včelstva v běžných úlech. Zde je třeba říci, že naše ZO Heřmanův Městec letos tradiční léčbu gabony zamítnula. To proto, že se zástupci organizace shodli, že tento způsob léčby nepřináší očekávaný efekt. Naši členové používali kyselinu. S ohledem na vysoké teploty letošního léta, které často dosahovaly 35 C, bylo použití kyseliny rizikové. Proto jsem poslechla rady Dr. Linharta a na již přeléčené dvounástavkové včelstvo v termosoláru vrátila prázdný medník. Ten jsem naplnila ometenými plásty se zavíčkovaným plodem z jiných včelstev a jejich původ si označila. Do plodového plástu byla zavedena čidla a včelstvo v Termosolárním úlu tento plod do půl hodiny obsednulo. Pak byl proveden léčebný ohřev tohoto horního nástavku a prohřáté plásty byly vráceny do původních včelstev. Jak jsme předpokládaly, i zde byl účinek na roztoče obdobný. Opět započaly silné a mnohadenní spady. Protože bylo jistě mnoho roztočů i na včelách, před navrácením prohřátých plástů jsme léčbu doplnily o fumigaci. Léčebnou dávku jsme mírně navýšily. Již tato jediná fumiga ce způsobila spad asi foretických roztočů během půl hodiny u ošetřených včelstev. Bylo tedy jisté, že léčebné zásahy proběhnuly v hodině dvanácté! Na základě této zkušenosti si dovoluji říci, že odvozování zdravotního stavu včelstev z přirozeného spadu v létě je nevyhovující. A vede k silnému podhodnocení skutečné velikosti populace roztoče. Ani průběžné posypávání včelstev práškovým cukrem se nám bohužel neukázalo být diagnosticky přínosné. Vliv ohřevu na včelstvo Ačkoli jsou naše rámky drátkovány jen dvěma drátky vodorovně, nedošlo k porušení plástů vysokými teplotami a žádný se nezbortil. Pouze horní řada buněk pod horními loučkami dvou plástů jevila místy jiný tvar. Mimořádně zajímavé na léčbě bylo to, že včelám nevadily vysoké teploty. Chovaly se klidně, přirozeně proletovaly a v průběhu vlastní léčby mnohé z létavek nosily pyl. I při teplotách přes 45 C se líhnuly mladušky a při dodržení metodiky nebylo pozorováno poškození plodu či včel. Při prohlídce bylo včelstvo velmi silné a mělo také vyšší letovou aktivitu než jiná včelstva. Také jsme sledovaly teploty v úlu mimo léčebný režim. Tedy za stavu, kdy byla nasazena střecha, a nebyly zastíněny čelní stěny nástavků. To abychom zjistily, zda nebude včelstvo přehříváno. V centru plodiště jsme v teplých dnech zaznamenaly běžně teploty v rozmezí 36,5 C až 39,8 C. Domníváme se, že takto zvýšené teploty v úlu tlumí množení parazita a jeho početnost. Mimo tyto pokusy jsme v letošním velmi teplém létě nasazovaly na úl zastínění, které je součástí celé sestavy

15 Interpretace výsledků termosolární léčby Dlouhodobý přirozený spad ze včelstva přemístěného do Termosolárního úlu byl před léčbou malý, činil cca. 1 roztoč za týden. Po prvním nedokonalém tepelném ošetření 12.7 bylo zasaženo jen menší procento roztoče, které i tak stačilo k prvotnímu prudkému vzrůstu denního spadu na 81 kusů. Spad postupně klesal až do , kdy bylo provedeno ošeření druhé. To se plně zdařilo a tak spad roztočů rázem vzrostl z 19 na 68 a pak dosáhl vrcholu 112 roztočů. Poté následoval neočekávaný dvoudenní pokles na 32 rozt očů a pak opět strmý růst až na 116 roztočů. Pak opět neočekávaný dvoudenní pokles na 18 roztočů a strmý vzrůst na 105 roztočů. Následoval trvalý pokles až na 9 a méně roztočů. Překvapující je, že graf není plochý, ale připomíná zuby pily. Z výsledků u jediného včelstva nelze stanovit, zda jde o pravidlo. Možná jsou výkyvy ve spadech dány generacemi roztoče. To podle toho, jak se střídají generace roztoče po různých zakladatelských samičkách. Je ale dobré vědět, že míra spadu není po úspěšné termoterapii konstantní. Z toho usuzuji, že jakákoli diagnostická metoda nemůže podat pravdivý obraz o zamoření včelstva, pokud není vícekrát opakována. Velmi důležité je, že masivní spady přesně dle očekávání ustávají 14 dní po kvalitním ošetření A 1.8 se dostáv ají pod úroveň 10 roztočů denně. To bylo od počátku očekáváno, protože 14 dní činí délka vývoje zavíčkovaného plodu trubce. Nelze samozřejmě očekávat, že po 14 dnech spad ustane docela. Vypadávání mrtvých roztočů je proces kontinuální a závisí na čistící aktivitě včelstva. Proto mohou někteří roztoči vypadnout hned při líhnutí a jiní jsou přilepení na stěnách buněk a čističky je vyhazují postupně. Část roztočů také může nejdříve spadnout na loučky rámků spodního nástavku a také to spad do varroa dna zpozdí.

16 Závěr Metoda hubení roztočů ohřevem včelstva s využitím solární energie zaujala mnoho včelařů z různých ZO z celé republiky i Slovenska. Pan RNDr. Linhart mě požádal, abych těmto lidem umožnila se ukázkových ohřevů zúčastnit. Hlavně proto, že bylo žádoucí ukázat funkci úlu na běžné včelnici, jelikož jsou mnozí včelaři k této metodě až nepochopitelně skeptičtí. Pozvání přijali také někteří významní veterináři, včelaři, i pracovníci včelařského výzkumu. A odjeli velmi překvapeni nejen tím, že se úl do bře prohřívá, ale také jak bezproblémově reagují včely na vysokou teplotu v průběhu léčby.

17 Dne jsme měli vzácné hosty, pány Ing. Titěru a MVDr. Dvořáka (autor - Michal Grégr) Měření teploty plástu po ukončení termoterapie Ing. Titěrou. V místě červeného bodu na snímku ukazuje laserový teploměr teplotu plodu 41,5 C. (autor - Veronika Raiserová)

18 Článek uzavírám konstatováním, že Termosolární úl v pozitivním slova smyslu překonal naše původní očekávání. A není vyloučeno, že nám několik včelstev zachránil. Bez jeho použití bychom totiž byl y přesvědčeny, že včely nejsou roztočem ohroženy. Na základě těchto poznatků mohu konstatovat, že tento úl vykazuje pozitivní vliv na kondici včelstev, při dodržení předepsané metodiky je nap rosto bezpečný, ohřev je snadno regulovatelný a dosahuje silného léčebného efektu v podobě úplného vyhubení roztoče na zavíčkovaném plodu. Proto by se mohl stát nadějí pro včelaření budoucnosti a to v oblasti léčby i diagnostiky varroázy. Ing. Ludmila Kabelová ZO ČSV Heřmanův Městec