Masarykova univerzita

Transkript

1 Masarykova univerzita Právnická fakulta Katedra obchodního práva Bakalářská práce Vyvolání nebezpečí záměny v právní úpravě a praxi Petra Svedíková Vávrová 2008 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vyvolání nebezpečí záměny v právní úpravě a praxi zpracovala samostatně a jen s využitím pramenů uvedených v seznamu literatury, které ve všech případech řádně cituji v souladu s příslušnou směrnicí děkana a s citačními zvyklostmi 1

2 Obsah Úvod 3 1. Vývoj práva nekalé soutěže v teritoriu českých zemí 5 2. Současná právní úprava nekalé soutěže ad a) Jednání v hospodářské soutěži ad b) Rozpor s dobrými mravy soutěže ad c) Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům 9 3. Právní úprava vyvolání nebezpečí záměny Příklady týkající se skutkové podstaty písmena a) Příklady týkající se skutkové podstaty písmena b) Příklady týkající se skutkové podstaty písmena c) Vyvolání nebezpečí záměny aktuálně doménová jména 26 Závěr 32 Resumé 34 Seznam použité literatury 35 2

3 Úvod: Téma mé bakalářské práce Vyvolání nebezpečí záměny v právní úpravě a praxi jsem si vybrala pro jeho aktuálnost a také proto, že mě zaujalo několik případů, kterých se tato problematika dotýká. V dnešní době - době tržní ekonomiky - je konkurenční boj velký, v mnoha odvětvích je sice poptávajících dosti, ovšem je také dosti nabízejících, kteří v rámci hospodářské soutěže a boje o zákazníka, větší zisk či prosté udržení na trhu mnohdy nejednají zcela dle zásady, že konkurenci je nejlépe předčit kvalitnějšími výrobky, lepšími službami a nápaditější reklamou. Mohlo by se zdát, že moderní člověk již velmi dobře rozpozná i ty nejjemnější a zcela nenápadné finty soutěžících stran, vždyť reklamy v televizi, propagace nejrůznějších firem v rozhlase, letáky velkých obchodních domů přiložené k dennímu tisku, všudypřítomné reklamní akce přesvědčující, že zrovna ten či onen výrobek/produkt/služba je pro zákazníka naprosto nezbytný a jeho pořízením se stane zákazníkův život rázem barevnějším, pestřejším a veselejším, jsou všude kolem nás, a tak informace, které jsou v rozumné míře jistě potřebné pro kvalifikované zvolení si potřebného produktu či služby, nás dnes zavalují ze všech stran. Tato všudypřítomnost propagací nejrůznějších firem a výrobků by zdánlivě mohla vést k tomu, že spotřebitel bude vůči nejrůznějším praktikám poměrně obezřetný, snad skeptický a možná až imunní. Není tomu tak, alespoň zatím ne, a proto konkurenti leckdy sklouznou až za hranice vkusu, což je dle práva ještě v pořádku, a někdy až za hranice zákona upravující nekalou soutěž, což už v pořádku není. Nakolik je tato hranice křehká a někdy i těžko na první pohled stanovitelná jsem se snažila poukázat ve své práci. V první polovině se nejprve velmi stručně věnuji vývoji práva nekalé soutěže v teritoriu českých zemí s důrazem na řešení nebezpečí vyvolání záměny, dále pak současné právní úpravě nekalé soutěže a vymezení některých důležitých pojmů. V souladu se zadáním jsem se soustředila především na vyvolání nebezpečí záměny v soutěžní praxi, které je věnována druhá polovina práce. Nejprve nastiňuji skutkovou podstatu nebezpečí vyvolání záměny a pak na jednotlivých případech poukazuji na skutečnost, kdy k ní došlo nebo na to, že tomu tak i přes první dojem není. Vše člením do kapitol dle způsobu vyvolání nebezpečí záměny, tedy nejdříve to 3

4 jsou případy užití firmy již po právu užívané jiným soutěžitelem, pak např. zaměnitelné označení výrobků a ve třetí kapitole jsem se věnovala tzv. otrockému napodobení výrobků. V poslední kapitole jsem poukázala na problematiku nekalosoutěžního jednání spojenou s doménovými jmény a na případy nebezpečí vyvolání záměny neoprávněným užíváním domén (či jejich užíváním v rozporu s dobrými mravy soutěže). Tato problematika je poměrně nová, avšak stále více získává na významu, neboť internet se již zcela stal součástí života moderního člověka. V závěru své práce jsem uvedla současné problémy této oblasti a naznačila možnou cestu jejich řešení. 4

5 1. Vývoj práva nekalé soutěže v teritoriu českých zemí Předpisy zakazující a upravující některé projevy nekalé soutěže existovaly na našem území již v počátcích vývoje obchodního práva, jako např. nařízení proti odloudění zákaznictva z roku 1758 nebo dvorský dekret bránící přehánění v reklamě z roku Na přelomu 19. a 20. století zde proběhly první pokusy oblast nekalé soutěže normativně upravit (dle německého vzoru se počítalo s užitím generální klauzule spolu s výčtem nejčastěji se vyskytujících nekalosoutěžních jednání), žádný z návrhů však nebyl v zákonné podobě přijat. Po vzniku samostatného Československa došlo k dalším snahám o úpravu nekalé soutěže. Vyhláškou číslo č. 364/1921 Sb. z. a n. Československo přistoupilo k Pařížské unijní úmluvě 1, čímž vznikl závazek tuto oblast právně řešit. Po několika neúspěšných návrzích byl roku 1927 přijat zákon č. 111/1927 Zákon o ochraně proti nekalé soutěži (dále ZPNS). Vyvolání nebezpečí záměny upravoval 11 ZPNS, který zněl: (1) Kdo užije jména, firmy nebo zvláštního označení podniku nebo závodu způsobem takovým, že může z toho vzejíti ve styku zákaznickém záměna se jménem, firmou nebo zvláštním označením podniku nebo závodu, užívaným po právu již jiným soutěžitelem, může býti žalován, aby se zdržel takového užívání a odstranil závadný stav. (2) Rozsudkem může býti k návrhu žalobce žalovanému uloženo, aby učinil v zákaznickém styku při svém jménu, firmě nebo zvláštním označení podniku nebo závodu změnu rozeznatelnost zabezpečující, jde-li pak o užívání firmy jiné než osobní nebo zvláštního označení podniku nebo závodu, po případě také, aby zvolil jinou firmu nebo označení. (3) Předchozích ustanovení o zvláštním označení podniku nebo závodu jest přiměřeně použíti na zvláštní zevnější zařízení podniku nebo závodu, která v 1 J i ž P a ř í ž s k á u n i j n í ú m l u v a s e z a b ý v a l a v r á m c i n e k a l é s o u t ě ž e n e b e z p e č í m v y v o l á n í z á m ě n y, k d y č i n y n a p l ň u j í c í t u t o s k u t k o v o u p o d s t a t u d e f i n o v a l a j a k o J a k é k o l i v č i n y, k t e r é b y m o h l y z p ů s o b i t z á m ě n u s p o d n i k e m, v ý r o b k y n e b o s p r ů m y s l o v o u n e b o o b c h o d n í č i n n o s t í s o u t ě ž i t e l e. P e l i k á n o v á, I r e n a, K o b l i h a, I v a n : K o m e n t á ř k o b c h o d n í m u z á k o n í k u I. Č á s t P r a h a, L i n d e P r a h a a. s , s t r

6 zákaznických kruzích platí za příznačná pro určitý jiný podnik nebo závod (jako na úpravu zboží nebo jeho označení, úpravu obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků). (4) Věděl-li jednající nebo musil-li věděti, že používání jména, firmy nebo zvláštního označení podniku nebo závodu nebo zevnějších zařízení je způsobilé přivoditi záměnu, může býti žalován i o náhradu škody. (5) Ustanovení 3 jest přiměřeně použíti. Zákon č. 111/1927 platil v Československu do roku 1950, kdy byl s účinností od nahrazen textem 352 zákona č. 141/1950 Sb. Občanským zákoníkem. 352 měl povahu pouze generální klauzule a týkal se, vzhledem k politickým a ekonomickým podmínkám, pouze stávajících mezinárodních závazků státu. Nekalou soutěž upravoval 119d zákona č. 109/1964 Sb. Tato úprava však v praxi, vzhledem k praktické neexistenci hospodářské soutěže, využívána nebyla. V totalitním hospodářství existovalo v obchodu více subjektů, které teoreticky mezi sebou mohly soutěžit, ale uspokojovaly se víceméně s prostou distribucí, ať již proto, že soutěž byla ideologicky nežádoucí (srv. Např. Právnický slovník z roku 1972, který označuje konkurenci za boj mezi kapitalistickými soukromými výrobci ve snaze dosáhnout co největší zisk..) nebo proto, že k ní chyběla svoboda či vůle 2. Vzhledem k novým ekonomickým podmínkám bylo nutno Hospodářský zákoník roku 1990 novelizovat, problematiku nekalé soutěže upravila detailněji novela č. 103/1990. Tato novela byla nahrazena zákonem 513/1991 Sb. Obchodní zákoník (dále jen ObchZ), což je i právní úprava platící doposud. Vyvolání nebezpečí záměny je zahrnuto v ObchZ v páté hlavě, konkrétně v 47. Současná úprava této skutkové podstaty vychází z úpravy v Pařížské unijní úmluvě, nynější znění je však konkrétnější, a z 11 ZPNS, oproti které poskytuje ochranu širší. 2 M u n k o v á, J i n d ř i š k a : P r á v o p r o t i n e k a l é s o u t ě ž i, K o m e n t á ř, 2. V y d á n í, P r a h a, C. H. B e c k , s t r. 8 6

7 2. Současná právní úprava nekalé soutěže Nekalá soutěž je upravena v hlavě páté ObchZ, konkrétně ji upravují Díl I upravuje účast na hospodářské soutěži 41 až 42 ObchZ upravují účast v hospodářské soutěži a vymezují pojem účastníci hospodářské soutěže, kterým zakazují hospodářskou soutěž zneužívat. Toto zneužití účasti v hospodářské soutěži dále definují jako nedovolené omezování hospodářské soutěže, kterou upravuje zvláštní zákon (zák. č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže) a jako nekalé soutěžní jednání, dále jen nekalou soutěž. 43 ObchZ řeší otázky působnosti zákona v případech, kdy jednání překročí hranice států a postavení cizinců. Díl II upravuje generální klauzuli a jednotlivé pojmenované skutkové podstaty nekalé soutěže 44 ObchZ odst. 1, tzv. generální klauzule nekalé soutěže, obsahuje obecný zákaz nekalé soutěže tak, aby se vztahoval i na nepojmenované skutkové podstaty a zabránil tím i méně obvyklému nekalosoutěžnímu jednání, a také vyjmenovává některá nejčastější konání (odst.2), která jsou s tímto v rozporu. Tedy i když nebude možné jednání podřadit pod jednotlivé pojmenované skutkové podstaty ( 45 až 52), splňuje-li znaky gen. klauzule, jedná se o nekalou soutěž. A naopak platí, že znaky, které uvádí 44 odst. 1 ObchZ musí být naplněny i tehdy, jedná-li se o konkrétně definované jednotlivé skutkové podstaty (tedy 45 až 52). Nekalá soutěž je dle 44 ObchZ odst. 1 definována takto: Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž se zakazuje. Aby bylo to které jednání možné kvalifikovat jako nekalou soutěž, musí zároveň naplňovat všechny tři znaky generální klauzule, tedy musí jít o : 7

8 a) jednání v hospodářské soutěži b) které je v rozporu s dobrými mravy soutěže c) a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům 2.1. ad a) Jednání v hospodářské soutěži Prvním znakem nekalé soutěže je jednání v hospodářské soutěži. Hospodářská soutěž bývá vymezována jako soupeření subjektů v hospodářské oblasti s cílem ostatní subjekty předstihnout a dosáhnout tím hospodářského prospěchu. Nebo též jako souběžná snaha subjektů nabídky a poptávky na trhu ohledně určitého druhu zboží nebo služeb, jejímž cílem je dosažení určitých výhod před ostatními v oblasti hospodářských výsledků a jež vzájemně ovlivňuje jejich hospodářskou činnost. Společným jmenovatelem všech těchto činností je hospodářský aspekt. Nedochází zde pouze ke střetům mezi výrobci, obchodníky a poskytovateli služeb o přízeň spotřebitelů, ale také k soupeření odběratelů o přízeň výrobců a dodavatelů. Mezi jednotlivými subjekty je soutěžní vztah. Základní předpoklad pro existenci tohoto vztahu je splněn, pokud je na relevantním trhu 3 několik konkurenčních subjektů, nejméně tedy dva, nabízející vzájemně zaměnitelné výrobky či služby, mezi nimiž si zákazník může volit. Je to vztah faktický, soutěžitelé si hospodářsky konkurují z ekonomických příčin. Soutěžní vztah však nelze omezovat pouze na vztah dvou podnikatelských subjektů s totožným obchodním zaměřením, tento vztah je dán již např. mezi osobou připravující založení podnikatelského subjektu a konkurujícím subjektem. Soutěžní záměr existuje tehdy, když jsou určitým jednáním objektivně sledovány soutěžní, konkurenční cíle ad b) Rozpor s dobrými mravy soutěže Druhým znakem definujícím nekalosoutěžní jednání je jeho rozpor s dobrými mravy soutěže. Na rozdíl od německé či rakouské legislativy, kde se hovoří pouze o dobrých mravech obecně (s nimž je nekalá soutěž v rozporu), váže české soutěžní 3 tedy trhu, který zahrnuje území, na němž soutěžitelé prodávají a poptávají výrobky nebo služby, na němž jsou podmínky soutěže dostatečně homogenní a který lze odlišit od sousedních území, 8

9 právo nekalosoutěžní jednání na rozpor s dobrými mravy soutěže. Platí zde tedy poněkud jiná pravidla než ta, která udávají dobré mravy v obecném slova smyslu. Typicky některé projevy konkurenčních aktivit, dle dobrých mravů soutěže ještě v pořádku, mohou být dle obecných pravidel přijímány jen stěží (pamatuji si na reklamní poutač cestovní kanceláře Nova, na kterém bylo velkým písmem vyvedeno Vezměte starou a pojeďte s Novou!. Dle dobrých mravů soutěže zde bylo vše v pořádku, z hlediska lidské slušnosti a dobrého vychování už méně. Dlužno dodat, že tato cestovní kancelář se na onom místě dlouho neohřála, tedy možná to nebyl nápad nejšťastnější.). Pojem dobré mravy soutěže bývá též definován jako faktická morálka existující buď v obchodě vůbec, či v příslušném obchodním odvětví, tedy jako určité zvyklosti soutěže. Co se však projevuje jako obvyklé, nemusí být ještě správné 4. V komentáři k prvorepublikovému zákonu o nekalé soutěži byly dobré mravy soutěže uváděny jako povšechné zásady regulující hospodářskou činnost vůbec a odpovídající tudíž mravnímu nazírání a představám o slušnosti osob na této činnosti zúčastněných a správně a bedlivě myslících 5. Naprosto přesná definice pojmu dobré mravy soutěže však neexistuje. Konečné rozhodnutí co je a není v rozporu s dobrými mravy soutěže je tedy necháno na uvážení soudu, který vždy hodnotí všechny okolnosti toho kterého konkrétního případu ad c) Způsobilost přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům Způsobilost přivodit újmu je posledně jmenovaným znakem nekalé soutěže. Z uvedeného vyplývá, že k újmě nemusí již skutečně dojít, postačí její možný vznik v blízké nebo vzdálenější budoucnosti. Újma může mít podobu hmotnou (ztráta finanční) i nehmotnou (poškození dobrého jména, ohrožení dobré pověsti atd.). K naplnění skutkové podstaty nekalé soutěže stačí i újma velmi malého rozsahu. Újma může vzniknout soutěžitelům, tedy všem osobám účastnícím se hospodářské 4 H a j n, P e t r : P r á v o n e k a l é s o u t ě ž e, M a s a r y k o v a u n i v e r z i t a, 1. V y d á n í, B r n o, , s t r M u n k o v á, J i n d ř i š k a : P r á v o p r o t i n e k a l é s o u t ě ž i, K o m e n t á ř, 2. V y d á n í, P r a h a, C. H. B e c k , s t r

10 soutěže. Nejedná se jen o podnikatele, případně osoby podnikající nelegálně (např. z důvodu ztráty podnikatelského oprávnění) ale o jakékoli fyzické či právnické osoby, které se hospodářské soutěže účastní. Jsou to všechny ty osoby, mezi nimiž dojde na základě objektivní povahy jejich výrobků či služeb nebo na základě vlastní aktivity na trhu k hospodářskému zájmovému střetu 6. Konečně může újma vniknout také spotřebitelům, tedy osobám, které při uzavírání a plnění smlouvy nejednají v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Někdy se objevuje i pojem konečný spotřebitel konzument. V 44 ObchZ odst.2 jsou uvedeny jako příklad některé skutkové podstaty jednání nekalé soutěže. Jejich výčet není zdaleka úplný. (2) Nekalou soutěží podle odstavce 1 je zejména: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, h) porušování obchodního tajemství, i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí. V oddíle III jsou upraveny právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži V 53 a 54 jsou uvedeny nároky, které lze uplatňovat z titulu nekalé soutěže. Osoby, jejichž práva byla nekalou soutěží porušena nebo ohrožena, se mohou proti rušiteli domáhat, aby se tohoto jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále mohou požadovat: přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, náhradu škody, nebo vydání bezdůvodného obohacení. Subjekty dotčené nekalou soutěží mají rovné postavení, pokud jde o jejich oprávnění domáhat se nápravy v záležitostech nekalé soutěže. Lze však mezi nimi najít také osoby, kterým obchodní zákoník poskytuje ochranu zvýšenou, neboť se nachází v pozici tzv. slabšího subjektu. Těmito osobami jsou spotřebitelé. 6 H a j n, P e t r : P r á v o n e k a l é s o u t ě ž e, M a s a r y k o v a u n i v e r z i t a, 1. V y d á n í, B r n o, , s t r

11 3. Právní úprava vyvolání nebezpečí záměny Vyvolání nebezpečí záměny je upraveno v 47 ObchZ, je jím : a) užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem, b) užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků), c) napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele. Ustanovení 47 ObchZ obsahuje poměrně různorodé jednání, které však vždy musí mimo jiné současně vykazovat dva znaky příznačné pro tuto skutkovou podstatu: zaměnitelnost a klamavost. Jak se ukáže na příkladech ze soutěžní praxe, velmi často dochází zároveň s vyvoláním nebezpečí záměny k parazitování na pověsti a/nebo ke klamavé reklamě. Viz také: Ustanovení 47 zachycuje poměrně rozsáhlý okruh nekalosoutěžních jednání. Jedná se o případy, v nichž se většinou setkáváme jak s projevy hospodářského parazitismu, tak s počínáním klamavým. Jak již u takových hybridů bývá, dávají vzniknout různým jevovým formám má velmi mnoho společného zejména s předchozím ustanovením 46 o klamavém označení zboží a služeb i s následujícím ustanovením 48 o parazitování na pověsti (ne neprávem mluví v této souvislosti Baumach, Hefermehl, s o flikování v legislativě, které se vymstívá zejména soudcům při zvažování aplikace 7 H a j n, P e t r : P r á v o n e k a l é s o u t ě ž e, M a s a r y k o v a u n i v e r z i t a, 1. V y d á n í, B r n o, , s t r

12 jednotlivých ustanovení proti nekalé soutěži 8 ). Konstrukce 47 brání oklamání veřejnosti a chrání soutěžitele, jenž je rizikem vzniku zaměnitelnosti dotčen. Zakázána jsou taková jednání, která vyvolávají dojem zaměnitelnosti soutěžitelů nebo jejich výrobků a výkonů a mohou je tím poškodit. Převážná část jednání, jež jsou předmětem zákazů obsažených v tomto paragrafu, se často označuje anglickým termínem passing off (pass off = angl. nepoctivě vydávat někoho nebo něco za něco jiného 9 ). K tomuto je třeba podotknout, že způsobilostí vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu se rozumí objektivní situace, pouhá hrozba vzniku záměny bez ohledu na to, zda k záměně nebo klamné představě skutečně došlo. Tedy i pokud k záměně nedošlo, nebrání tato skutečnost důkazu, že tato způsobilost tu je. Podle české právní úpravy je rozhodující celkový dojem průměrného spotřebitele. Soudobá zahraniční judikatura však od tohoto pojetí upouští, protože dnešní spotřebitel je v důsledku značně rozšířené nabídky na vnitřním trhu i v důsledku vlastních zkušeností, plynoucích z dostupné zahraniční turistiky a v neposlední řadě i z dnes běžného technického rozvoje a úrovně technických znalostí, mnohem informovanější, než byl jeho vrstevník v době, kdy nekalosoutěžní legislativa vznikala 10. Objevuje se i pojem kritický spotřebitel, který se může na základě informací, které má, odpovědně rozhodnout. 11 Jestliže bylo prokázáno, že k záměně skutečně došlo, měl by soud zkoumat, zda jí podlehl průměrný spotřebitel nebo jiná osoba. V tomto případě není vhodné využívat znalce - vzhledem k jejich odbornosti mají deformovaný pohled na věc, naopak za ideálního průměrného spotřebitele může být považován sám soudce 12. Dále je důležité, že není nutno zkoumat úmysl soutěžitele či okolnost, zda věděl nebo vědět mohl, že zde existují předměty chráněné ve prospěch jiného soutěžitele. Mezi napodobitelem a tím, jehož chráněné statky byly napodobeny, musí existovat soutěžní vztah, zejména musí být splněna podmínka existence relevantního trhu, na kterém vystupují oba soutěžitelé. Toto hledisko ovšem nelze uplatnit 8 Munková,Jindřiška: Právo proti nekalé soutěži, Komentář, 2. Vydání, Praha, C.H.Beck 2001, str Eliáš, Karel: Kurs obchodního práva Úvodní a obecná část. 2. vydání. Praha, C.H.Beck 1997, str Štenglová, Ivana a kol.: Obchodní zákoník. Komentář, 6. Vydání, Praha, C.H.Beck 2001, str M u n k o v á, J i n d ř i š k a : P r á v o p r o t i n e k a l é s o u t ě ž i, K o m e n t á ř, 2. V y d á n í, P r a h a, C. H. B e c k P e l i k á n o v á, I r e n a, K o b l i h a, I v a n : K o m e n t á ř k o b c h o d n í m u z á k o n í k u I. Č á s t P r a h a, L i n d e P r a h a a. s , s t r

13 schématicky, musí se brát zřetel na konkrétní okolnosti případu. Např. zástupci známé americké značky luxusního spodního prádla Victoria s secret považují za vyvolání nebezpečí záměny uspořádání přehlídky spodního prádla jiných značek, která se uskutečnila v České republice pod názvem Top secret (s využitím prvků příznačných pro Victoria s secret stejný druh, barevnost i sklon písma na reklamních poutačích, v materiálech a na výzdobě, andělská křídla modelek aj.). Tedy jako relevantní trh je zde považován díky proslulosti této značky kromě USA i celá Evropa. Dle aktuálních informací ze serveru seznam.cz. zvažují podání soudní žaloby. Naopak v Praze existuje restaurační zařízení U tří volů a ve Znojmě pivnice U dvou volů, a kteréhokoli z majitelů oněch zařízení ani nenapadne žalovat toho druhého z vyvolání nebezpečí záměny. Něco jiného by ovšem bylo, kdyby se obě tyto pivnice nacházely ve Znojmě. Není zakázáno používat firmu či zvláštní označení, které již někdo používá, pokud nehrozí nebezpečí zaměnitelnosti. Dle zákona stačí u právnické osoby k odlišení firmy jiné právnické osoby uvedení jejího sídla, jestliže tyto osoby nepodnikají v stejném oboru nebo v oborech zaměnitelných při hospodářské soutěži. Kupříkladu ve Znojmě vedle sebe poklidně existuje prodejna stavebního materiálu Stavospol s.r.o. a zároveň další společnost s ručením omezeným, Stavospol Znojmo. Tato se zabývá výstavbou rodinných domků, bytových domů a polyfunkčních komplexů. Bylo by však zřejmě po míru, kdyby prodejna stavebnin rozšířila své aktivity natolik, že by ze svého materiálu vystavěla sídliště. U fyzických osob k odlišení stačí uvedení jiného místa podnikání. Riziko záměny může vzniknout jen ohledně podnikových značek, materiálů či výrobků, které mají ve vztahu k určitému soutěžiteli individualizační charakter, tedy že si zákazníci např. jistou úpravu výrobku spojují s konkrétním podnikem. Hovoří se o příznačnosti k tomu kterému soutěžiteli. Jako typický příklad se nabízí známé logo firmy McDonald s, tedy písmeno M stylizované do dvou žlutých spojených obloučků. Individualizační vlastnosti nemůže mít např. volba určité barvy obalu nebo výrobku (oproti tomu barevná kombinace, zvláště pak v nápisech, které mají i typické písmo, jeho sklon či podklad, pokud je typická pro určitý podnik a mezi lidmi zažitá tuto vlastnost má opět si dovolím malý příklad v podobě log některých obchodních řetězců), nebo obecná slova užitá ve firmě, v označení podniku či výrobku ( noční krém, restaurace, jazyková škola apod.). 13

14 K dalším odlišujícím znakům, u nichž existuje nebezpečí záměny, patří i typický oděv zaměstnanců, vnější úprava, barevnost, polepení logy atd. u služebních automobilů, podniková vlajka či jednotná úprava všech poboček podniku. Např. jednotlivé hotely hotelového řetězce RIU jsou na první pohled přiřaditelné této společnosti nejen díky červenému logu s korunkou, ale i typické architektuře a bílé barvě fasády. Podle 47 lze chránit i názvy televizních seriálů, pravidelných rozhlasových pořadů, stálých rubrik v časopisech a dokonce i tituly jednotlivých děl, pokud vykazují jedinečnost a staly se příznačnými pro určitý umělecký výkon 13. Dále je chráněno použití slovních spojení a typických reklamních sloganů (u výrobce motorek Yamaha je to Touching Your Heart, konkurent Suzuki nabízí Way of Life!, již zmiňovaný McDonald s se nebojí velkých slov I m lovin it, což se trochu podobá sloganu výrobce mléčných výrobků Müller, který zde chytře spojil svůj název s vytouženou reakcí zákazníka tu chuť prostě mülluju ). Dokonce i užívání stejného herce u televizní reklamy na shodné produkty, jež však pocházejí od různých výrobců, může být problematické. Za všechny příklady bych jmenovala Petra Čtvrtníčka, který před časem figuroval v několika poměrně zdařilých reklamách telefonního operátora Vodafone, a stal se tak jeho tváří. Ačkoli byla tato spolupráce velice úspěšná a jistě se vyplatila oběma zúčastněným stranám, jen stěží si tohoto populárního herce najme kupříkladu další operátor v telekomunikacích T- mobile. Vystavil by se totiž nemalému riziku, že služby, vychvalované panem Čtvrtníčkem, si průměrně pozorný divák (i přes růžové logo blikající v rohu = logo T-mobile) spojí s předchozí spolupracující stranou a mohlo by dojít k efektu, který původně zamýšlen a plánován rozhodně nebyl. Vedle práva nekalé soutěže mohou být některé předměty ochrany typicky tzv. podnikové značky a výrobky, chráněny také předpisy upravujícími tzv. průmyslová práva, resp. práva k nehmotným statkům. Zejména je to zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích a zákon č. 137/1995 Sb. O ochranných známkách). 13 ASPI, Hajn, Petr: Co je (a co není) dovoleno v reklamě, (PF. 1992, 10:5) 14

15 3.1. Příklady týkající se skutkové podstaty písmena a) 47 Tuto skutkovou podstatu naplňují ty případy vyvolání nebezpečí záměny, které se týkají užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného po právu již jiným soutěžitelem. Firma (název osoby, zvláštní označení podniku) musí být dále skutečně užívána a jejím užíváním musí vzniknout nebezpečí záměny s firmou (názvem osoby, zvláštním označením podniku) užívanou soutěžitelem jiným. Při zakládání např. společnosti s ručením omezeným se mimo jiné vždy řeší její firma, a to hned z několika hledisek. Je žádoucí, aby to bylo pojmenování jednoduché, dobře znějící, nepříliš dlouhé a pokud možno něco vypovídající o podnikatelské činnosti společnosti. Nemenší pozornost by ovšem měla být věnována i tomu, zda již někdo společnost podobné firmy a stejné podnikatelské činnosti nevlastní, a pokud ano, zda mezi těmito společnostmi existuje soutěžní vztah. Je chybné spoléhat se pouze na fakt, že pokud již existuje stejná firma, zápis do obchodního rejstříku nebude povolen, neboť může existovat firma lišící se jen nepatrně (jedním písmenem, stejným kořenem slova atd.), či znějící foneticky shodně a pokud by mezi těmito byla splněna podmínka soutěžního vztahu, majitel nově vniklé společnosti by se dopustil nekalosoutěžního jednání, konkrétně vyvolání nebezpečí záměny. Není přitom rozhodné, jak již bylo uvedeno, zda o této skutečnosti věděl či nikoli. Je tedy například z hlediska nekalé soutěže zcela v pořádku, pokud bude již vedle existující společnosti Zelená zahrada s.r.o. založena společnost Zelená zahrádka s.r.o., obě zabývající se úpravou předzahrádek a výsadbou květin a stromů v exteriérech, pokud bude jedna z nich působit výlučně v Aši a druhá v Brně. Avšak budou-li obě mít okruh činnosti v Brně, popř. Zelená zahrada s.r.o. bude podnikat v rámci celé ČR, bude díky existenci relevantního trhu naplněna skutková podstata vyvolání nebezpečí záměny. Dále by, pokud by byla společnost Zelená zahrada známá a úspěšná, mohlo být žalováno i parazitování na pověsti. Na druhou stranu nejde o vyvolání nebezpečí záměny v tom případě, kdy dvě společnosti s ručením omezeným, obě podnikající v Praze a lišící se pouze nepatrnou odchylkou firmy či odlišnou právní formou podnikání, nemají stejný či podobný předmět činnosti. Chybou by také bylo (za podmínek existence soutěžního vztahu) považovat za 15

16 dostatečné odlišení dvou stejně znějících firem jinou právní formu či dodatek nebo doplnit již existující firmu jiným místem podnikání...slovní spojení "Podzemní stavby" je dominantním prvkem firem žalobce a žalovaných, které utkví v paměti průměrného zákazníka, resp. spotřebitele. Dodatková slova "Bohemia" nebo dokonce "divize 1", popř. právní forma ("spol. s r. o." na rozdíl od "a. s.") nemají dostatečně výraznou rozlišovací schopnost.. 14 Jako další příklad uvádím soudní spor ASKO versus ASKO NÁBYTEK, kdy se žalobce, v jehož firmě bylo obsaženo slovo ASKO, domáhal vydání rozsudku, jímž by bylo žalovanému, v jehož firmě byla obsažena slova ASKO NÁBYTEK, mimo jiné uložena povinnost změnit tuto firmu tak, aby neobsahovala výraz ASKO. Kromě zaměnitelné firmy žalovaný rovněž podnikal v oblasti prodeje nábytku a měl prodejnu v blízkosti hlavní provozovny žalobce. Ve prospěch žalobce svědčila časová priorita zápisu do obchodního rejstříku i zápisu jeho ochranné známky. Žalovaný se v řízení bránil žalobě tvrzením, že obě firmy jsou dostatečně rozlišeny slovem NÁBYTEK, jež vedle slova ASKO je obsaženo v kmeni firmy žalovaného, dále měl zapsánu ochrannou známku ASKO NÁBYTEK. Krajský obchodní soud v Praze dospěl k názoru, že obě firmy jsou zaměnitelné, neboť výraz ASKO je prvkem naprosto určujícím, výraz NÁBYTEK pak prvkem vedlejším, slabým, který není veřejností chápán jako prvek odlišující. Rozhodl proto, že v daném případě je jednání žalovaného jednáním nekalé soutěže podle 47 ObchZ, spočívající ve vyvolání nebezpečí záměny. Soud tedy žalobě vyhověl a žalovaného zavázal změnit své obchodní jméno tak, aby neobsahovalo výraz ASKO. Žalovaný se odvolal k Vrchnímu soudu v Praze, který po přezkoumání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné 15. Další, tentokrát hodně medializovaný a veřejnosti známý, je případ sporu Miss ČR versus Česká MISS. V tomto sporu vystupoval jako žalobce Miloslav Zapletal se svou společností ART PRODUCTION K./2, spol. s r.o. Žalobu podal proti Miss Marketing s.r.o., Mgr. Michaele Maláčové Karpfové a České Miss s.r.o. Žaloba byla podána v roce 2004 k Městskému soudu v Praze jako žaloba o ochraně proti nekalé soutěži. Žalobce stojí dlouhá léta v čele soutěže krásy Miss ČR. Žalovaní vstoupili na mediální trh s novým 14 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, Ze dne , č. j. Odon 108/97 15 Rozsudek Vrchního osudu v Praze ze dne , č. j. 3 Cmo 397/95 16

17 projektem Česká Miss, který rovněž volí nejkrásnější českou dívku. Žalobce se domáhal toho, aby se společnost Miss Marketing s.r.o. zdržela při označování jí organizované soutěže krásy názvu Česká Miss, aby ve svých prezentačních materiálech nepoužívala kombinací různých odstínů modré barvy a tvrzení, že projekt Česká Miss nabízí spojení s prestižním projektem se stabilně vysokou sledovaností a zájmem médií a veřejnosti. Mgr. Michaela Maláčová Karpfová se měla při prezentaci soutěže krásy rovněž zdržet užívání označení soutěže jako Česká Miss. Společnost Česká Miss s.r.o. měla změnit svou firmu tak, aby neobsahovala slovní spojení Česká Miss a dále vzít zpět přihlášku ochranné známky Česká Miss u Úřadu průmyslového vlastnictví. Hlavním předmětem sporu bylo, zda se nejedná o vyvolání nebezpečí záměny, kdy by mohlo dojít ze strany veřejnosti k vzájemné záměně těchto soutěží potažmo k záměně za nimi stojících organizátorů. Dále se soud zabýval otázkou, zda se organizátoři nové soutěže Česká Miss nedopustili také parazitování na pověsti zaběhlé a všeobecně známé soutěže Miss ČR. Soudem bylo konstatováno, že žalobce a jeho soutěž Miss ČR, tedy Miss České republiky, obsahuje ve svém názvu v podstatě druhové jméno označující na celém světě v přeneseném smyslu vítězku soutěže krásy a k tomu označení naší republiky. Tyto obecné výrazy si žalobce nemůže přisvojovat jako výlučně své označení a nemůže bránit v jejich užívání a potažmo i podnikání v tomto oboru novým soutěžitelům. Pokud dojde k pořádání soutěže krásy, tedy volení Miss, a soutěž bude probíhat na národní úrovni, tedy na území celé České republiky, jen ztěží lze vítězku označit jinak než za použití slova Miss a označení Česká republika či slova česká. Dále bylo předmětem posuzování, zda veřejnost dokáže rozlišit, že se jedná o dvě různé soutěže krásy, kdy jednu zjednodušeně řečeno pořádá Miloslav Zapletal a druhou Mgr. Michaela Maláčová Karpfová. Mimo jiné z velké medializace uvedení nové soutěže krásy však bylo naprosto zřejmé, že se jedná o novou soutěž s novým pojetím a tváří bez jakéhokoliv vztahu k tradiční Miss ČR a panu Zapletalovi. Pokud jde o zmíněný aspekt ochranné známky, bylo soudem shledáno, že tyto rovněž nejsou zaměnitelné, také se neprokázalo parazitování na pověsti. Soud konstatoval, že k vyvolání záměny nedošlo, neboť nebyly porušeny dobré mravy soutěže, tedy jedna ze základních podmínek nekalé soutěže. V tomto případě šlo o vstup nového soutěžitele se shodným oborem podnikání na trh, bez jakéhokoliv poškození žalobce. Dále bylo konstatováno, že společnost Česká Miss s.r.o. neporušila 17

18 ustanovení firemního práva, neboť žalobci společnost s takovou či obdobnou firmu nemají, soud také konstatoval, že nedošlo k vyvolání nebezpečí záměny. Soud v roce 2006 označil žalobu jako nedůvodnou a rozhodl o zamítnutí žaloby ve všech bodech 16. Ve všech případech se tedy musí zkoumat, zda vedle nebezpečí zaměnitelnosti dochází k naplnění všech tří znaků generální klauzule a tím k nekalosoutěžnosti daného jednání. 16 J i č í n s k á, V l a d i m í r a, P r á v n í p o s o u z e n í s o u d n í h o s p o r u, w w w. c e s k a m i s s. c z / n e w s. p h p? i d =

19 3.2. Příklady týkající se skutkové podstaty písmena b) 47 Naplnění skutkové podstaty nebezpečí záměny dle písmena b) 47, tedy užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů anebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků), vyžaduje, aby bylo toto označení určitým způsobem individualizováno, tedy se pro určitý podnik prosadilo např. dlouhodobým užíváním. Je důležité, aby si veřejnost např. název určitého výrobku spojovala s konkrétním soutěžitelem, aby pro něj byl příznačný. Není při tom podstatné, zda je tento název chráněn ochrannou známkou či se pouze vžil. I při užívání označení, které je chráněno ochrannou známkou, se soutěžitel může dopustit nekalé soutěže, a to tehdy, pokud je toto označení zaměnitelné s jiným, fakticky déle užívaným. V případě, že se označení stalo příznačným pro více podniků, nemůže se v jejich vzájemném vztahu domáhat ochrany žádný z nich, vůči soutěžitelům třetím pak kterýkoli z těchto subjektů. Ochrana označení podniku se vztahuje i na označení používaná v hovorové řeči, pokud se skutečně v praxi prosadila a stala se příznačným 17 i. Jako příklad mohu uvést již zmiňovanou společnost McDonald s, která má kromě příznačného loga společnosti také jednotnou úpravu svých provozoven, jejich vnitřního vybavení a stejnokroj pro své zaměstnance. Všechny tyto prvky jsou pro McDonald s natolik typické, že by tato společnost mohla při jejich napodobení namítat vyvolání nebezpečí záměny dle písmena b) 47. Dále je to případ, kdy Výrobce Fernetu Stock, společnost Stock Plzeň Božkov, podala návrh, na jehož základě Městský soud v Praze vydal předběžné opatření, které zakazuje firmě Class Food spol. s r.o. dodávat na český trh italský bylinný likér Fernet Branca. Současný obal Fernetu Branca, který vyrábí italská společnost Fratelli Branca Distillerie, dle názoru společnosti Stock Plzeň Božkov kopíruje grafické prvky z etikety českého Fernetu, konkrétně dva černě orámované obdélníky se zkosenými rohy. Tento prvek se pro Fernet Stock používá již od roku Již při zběžném 17 H a j n, P e t r : P r á v o n e k a l é s o u t ě ž e, M a s a r y k o v a u n i v e r z i t a, 1. V y d á n í, B r n o, , s t r

20 pohledu je zřejmé, že tvar přední etikety Fernetu Stock je aplikován na zadní etiketu Fernetu Branca, uvedl generální ředitel Stocku Plzeň Martin Petrášek. Velmi podobný tvar etiket může podle něho způsobit i omyl zákazníků, kteří místo svého Fernetu Stock koupí jiný výrobek. Soud dospěl k závěru, že použitá zadní etiketa na výrobku žalovaného může vyvolat u spotřebitele nebezpečí záměny a také může vyvolat mylnou představu, že žalovaný výrobky dodává na trh např. na základě licence žalobce. Na základě toho vydal předběžné opatření, jímž zakázal dodávat na český trh Fernet Branca se zadní etiketou, která napodobuje grafickou úpravu etikety Fernetu Stock. Fernet Stock se ve Stocku Plzeň Božkov vyrábí již od roku 1927 a od té doby jej charakterizuje i typický tvar přední etikety dva obdélníky se zkosenými rohy, umístěné nad sebou. Nejen samotný název Fernet Stock, ale i tvar a barevnost etiket jsou chráněny ochrannými známkami 18. Příkladem, jak je někdy i pro soudce těžké stanovit, kdy dochází k naplnění skutkové podstaty vyvolání nebezpečí záměny a kdy nikoli, je spor dvou podnikatelů vyrábějících stavební hmoty a chemické ochranné látky, z nichž žalobce při propagaci svých výrobků užíval svoji ochrannou známku "S. S námi je to v suchu!", žalovaný pak při prezentaci výrobků stejného charakteru text "...a je to v suchu!", rovněž zapsaný jako svou ochrannou známku. Žalovaný dle žalobce neoprávněně použil pro propagaci svého zboží jednu ze základních částí ochranné známky žalobce, a to text "...a je to v suchu!", což je pro ochrannou známku žalobce text charakteristický, a to ve shodném barevném provedení a pro stejné zboží jako žalobce. Tímto dle žaloby mimo jiné došlo k porušení práv žalobce k ochranné známce a vyvolání nebezpečí záměny dle písm. b) 47 ObchZ. Žalovaný se bránil mimo jiné tvrzením, že text jím užívaný v reklamě je zcela odlišný od znění ochranné známky žalobce. Krajský soud rozsudkem ze dne č.j. 22 Cm 213/95-40 žalovanému uložil zdržet se při propagaci svých výrobků užívání textu "...a je to v suchu!", dále mu uložil odstranit závadný stav tak, že ze všech svých propagačních a dalších materiálů odstraní text "...a je to v suchu!" a zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku Kč zadostiučinění. Žalovaný se odvolal. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k názoru, že na reklamní texty 18 J a n o u š e k, J i ř í : P l a g i á t F e r n e t u S t o c k p ů v o d e m z F r a n c i e m u s í b ý t s t a ž e n z t r h u, h t t p : / / w w w. s t o c k. c z / a k t u a l i t y / a k t u a l i t a D e t a i l. d o? i d =

21 účastníků je nutno zásadně pohlížet tak, jak jsou skutečně používány, tj. vcelku, bez vytržení některé části textu. Žalobce užívá text "S. S námi je to v suchu!", žalovaný "Asfaltové izolační výrobky P....a je to v suchu!" s uvedením názvů výrobků, dále obchodních jmen účastníků a text "Asfaltové izolační výrobky". Tento text je spolu s názvem konkrétních výrobků natolik dostatečným rozlišujícím prvkem, že vylučuje způsobilost vyvolat nebezpečí záměny s textem žalobce či nebezpečí záměny účastníků jako takových či jejich výrobků. Zde je třeba poznamenat, že u zákazníků obou soutěžitelů jako výrobců materiálů nikoli denní spotřeby je třeba předpokládat vyšší stupeň pozornosti, určitou odbornou zdatnost a obeznámenost se situací na trhu v oblasti nabídky. I toto je nutno vzít v úvahu, důvodnost závěru o nedostatku způsobilosti vyvolat nebezpečí záměny je tak ještě prohloubena. Na základě těchto zjištění Vrchní soud v Praze konstatoval, že podmínky pro kvalifikaci jednání žalovaného jako jednání nekalé soutěže nejsou dány, když zde chybí zejména splnění podmínky rozporu s dobrými mravy soutěže. Z uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl 19. Na tomto příkladě je vidět, že stanovit, co je či není příznačné a jak široce lze posuzovat možnost zaměnitelnosti při propagaci výrobků je opravdu velmi individuální a že při tomto posuzování se musí vzít v úvahu skutečně všechny aspekty případu. Jedním z případů, které se v posledních letech objevovaly i v médiích a které se dostaly do tzv. všeobecného povědomí je případ Apetitto vs. Apetito. Apetitto s dvěma t vyráběla a na trh dodávala společnost Bel Sýry Česko (dříve Želetavská sýrárna), Apetito s jedním t firma TPK, jejímž vlastníkem je společnost Bongrain Europe. Obě společnosti jsou právními nástupci bývalých odštěpných závodů státního podniku Lacrum v Želetavě a Hodoníně. Výroba sýru Apetito byla zahájena v roce 1973 v želetavském závodě, v roce 1974 byla rozšířena do odštěpného závodu v Hodoníně. Za existence státního podniku Lacrum nebylo zavedené označení sýru Apetito nijak formálně chráněno. Toho využil tehdejší ředitel odštěpného závodu v Hodoníně a ještě před dokončením privatizace Lacrumu přihlásil jako jednatel společnosti TPK (bez souhlasu vedení Lacrumu), slovní ochrannou známku Apetito na Úřadu průmyslového vlastnictví, přičemž jako sídlo uvedl své vlastní bydliště. 19 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne č. j. 3 Cmo 109/96 21

22 Tato ochranná známka byla zapsána V době podání přihlášky ochranné známky firma TPK sýry nevyráběla ani s nimi neobchodovala. Želetavská sýrárna se po privatizaci pokoušela bez úspěchu ochrannou známku Apetito zaregistrovat. Úřad průmyslového vlastnictví všechny její přihlášky formálně zamítl s odkazem na starší ochrannou známku Apetito firmy TPK. Proto začala v roce 1995 používat pro své tavené sýry název Apetitto s dvěma t, se záměrem je odlišit od konkurenčního výrobku s jedním t. Na trhu tedy byly dva různé sýry: Apetitto od výrobce Bel Sýry Česko a Apetito společnosti TPK. Od roku 2000 vedou obě společnosti o užívání označení Apetitto/Apetito soudní spor. První žalobou ze se u Krajského obchodního soudu v Brně společnost TPK domáhá na Želetavské sýrárně, aby se zdržela užívání označení Apetito a Apetitto pro sýry, odstranila takto označené výrobky z trhu a zaplatila přiměřené odškodnění. Své nároky společnost TPK opřela o existenci své ochranné známky Apetito a o podezření z nekalé soutěže ze strany konkurence, konkrétně vyvolání nebezpečí záměny a klamání spotřebitelů. Želetavská sýrárna naopak tvrdí, že právě TPK se dopouštěla a dopouští nekalé soutěže tím, že zneužívá nekorektně získanou ochrannou známku k vyloučení konkurenta, který jako první sýr pod značkou Apetito vyvinul a v roce 1973 jej poprvé uvedl do výroby. Dle společnosti Bel Sýry Česko mají právo užívat ochrannou známku Apetito po privatizaci společného státního podniku všechny subjekty, které výrobek této značky mají dosud ve výrobním programu. V reakci na postup TPK podala u stejného soudu žalobu i Želetavská sýrárna (nyní Bel Sýry Česko). Žalobou proti nekalé soutěži se domáhala toho, aby TPK přestala používat slovo ORIGINÁL pro označování svých sýrových výrobků značky Apetito. Svou žalobu zdůvodnila tím, že je dřívějším oprávněným uživatelem označení Apetito, resp. Apetitto, bez ohledu na formální zápis ochranné známky společnosti TPK. Oba rozsudky vyhlásil Krajský soud v Brně Žalobu TPK zamítl v plném rozsahu. Žalobnímu návrhu Želetavské sýrárny včetně nároku na zaplacení přiměřeného zadostiučinění, zveřejnění rozhodnutí a náhradu škody soud vyhověl. V soudním řízení bylo prokázáno, že originální Apetito má svůj původ v Želetavě, kde se vyrábělo jako první. Proti oběma rozhodnutím se společnost TPK dne odvolala s odůvodněním, že soud věc posuzoval výlučně z hlediska nekalé soutěže a nepřihlédl k právu na ochrannou známku Apetito. Vrchní soud v Olomouci oba 22

23 rozsudky soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil Krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Krajský soud v Brně vynesl 22. září 2005 nové rozsudky, ve kterých vyhověl žalobě firmy TPK a společnosti BEL Sýry Česko uložil povinnost zdržet se dalšího užívání značky Apetitto. Po obdržení písemného vyhotovení obou rozsudků se společnost BEL Sýry Česko v lednu 2006 odvolala. Nicméně od září 2006 upustila od označování svých sýrů Apetitto a přejmenovala je na Smetanito 20. Z hlediska běžného spotřebitele považuji odlišení dvou konkurenčních výrobků stejné povahy, které mají shodnou podobu, tvar obalu, jeho barevnost jakož i barevnost a stejné grafické provedení nápisů na něm, pouze s tím rozdílem, že je tu o písmenko méně či více jako naprosto nedostatečné, už jen z toho důvodu, že až do medializace tohoto případu jsem o tom, že existují dva odlišné výrobky neměla ani tušení. Tudíž jsem nakupovala svůj oblíbený tavený sýr, s tím, že někdy jsem zřejmě sáhla po Apetitu, jindy po Apetittu, aniž bych věděla, že také kvůli tomuto mému jednání zuří lítá právnická bitva. O tom, že jsem rozdíl nepoznala ani podle chuti (společnost TPK promine) už bych se zde asi ani neměla zmiňovat. Domnívám se tedy, že skutečně mohlo dojít a zřejmě také docházelo k záměně obou zmiňovaných produktů. Dle kusých informací uvedených v médiích lze jen velmi těžko nějak posuzovat tento případ, dle mého názoru (a mně dostupných informací) se však ztotožňuji spíše s rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne

24 3.3. Příklady týkající se skutkové podstaty písmena c) 47 Skutková podstata vyvolání nebezpečí záměny dle písmena c), tedy napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil, pokud jsou tato jednání způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele, bude naplněna v tom případě, kdy uvedené napodobení překročí rámec napodobení nutného v technických, funkčních apod. prvcích a stane se napodobením takzvaně otrockým. O nekalou soutěž se jedná, bude-li bez zvláštního svolení imitováno nové a nevšední, co bylo některým z výrobců k onomu obecnému a základnímu připojeno a stalo se právě pro tohoto výrobce typickým, přičemž napodobení by mohlo vyvolávat představu, že jde o cizí výrobek či výkon 21. Tuto skutkovou podstatu vidím jako skutečný problém, neboť se s ní setkávám v praxi nejčastěji. Za všechny příklady budu jmenovat nesmírně časté kopírování kabelek a oblečení americké společnosti Guess, jedné z velkých a úspěšných módních firem. Napodobení spočívá ve výrobě téměř identických výrobků, ovšem ochranné známky (např. na kabelkách logo firmy G) bývá vypuštěno, či nahrazeno logem podobným, nejčastěji O nebo C. Ve výsledku se jedná o velmi podobné zboží, kdy toto napodobení zcela jistě překračuje rámec napodobení nutného. Dalším příkladem byl případ časopisů s erotickou tematikou Extáze versus Sextáze, kdy žalovaná, aby se vyhnula časově náročné přípravě tisku zcela nového časopisu, převzala pro svůj časopis podobu časopisu soutěžitele i v těch detailech, kde to objektivně nebylo nutné. Tedy neučinila veškerá opatření, která šla od ní požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučila nebo alespoň podstatně omezila (např. tím, že nezvolila dostatečně rozlišitelnou velikost písma nebo barvu písma pro název časopisu, neprovedla dostatečně rozlišitelnou úpravu celé titulní strany časopisu, včetně umístění názvu časopisu). Dále zvolila takový název tiskoviny, jenž v sobě 21 H a j n, P e t r : P r á v o n e k a l é s o u t ě ž e, M a s a r y k o v a u n i v e r z i t a, 1. V y d á n í, B r n o, , s t r

25 zahrnuje název tiskoviny shodného charakteru již dříve užitý jiným soutěžitelem, ačkoli zde bylo nepřeberné množství možností jiného názvu. Soudem bylo konstatováno, že je v přirozenosti zákazníků, že z delšího znění názvu jim utkví v paměti jen určitá výrazná a rozlišující část. Tímto došlo k naplnění skutkové podstaty nekalé soutěže podle písmena c) 47 ObchZ vyvolání nebezpečí záměny H a v l i š, M i r o s l a v : K v y v o l á n í n e b e z p e č í z á m ě n y k o n k u r e n č n í c h č a s o p i s ů h t t p : / / w w w. p r o f i p r a v o. c z / i n d e x. p h p? p a g e = a r t i c l e & i d _ c a t e g o r y = 1 0 & i d _ a r t i c l e = & c s u m = 2 c 7 c 7 0 f 7, Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ze dne , č. j. 32 Odo 1151/

26 4. Vyvolání nebezpečí záměny aktuálně doménová jména V posledních několika letech nebývale vzrostl význam internetu a to nejen jako zdroje nepřeberného množství informací ze všech koutů světa a všech oblastí lidského života, ale i jako z prostředkovatele obchodů. Společnosti zde prezentují svoje výrobky, nabízí služby, spotřebitelé hledají zboží ke koupi. Statistiky jednoznačně ukazují, že množství obchodů uzavřených přes internet v posledních letech vzrostl o desítky procent, na internetu je k dostání prakticky všechno, od koupě oblečení, léků, zájezdů až po vypůjčení DVD nebo třeba značkové kabelky. Úskalím těchto obchodů je nemožnost zboží vyzkoušet, existence podvodných prodejců, platby za poštovné a balné a problematičtější postup při reklamaci zboží. Na druhé straně jsou to výhody v podobě obrovského množství nabízeného zboží, zpravidla nižší cena a dodání zboží až do domu. V tomto virtuálním světě vzniklo velké množství internetových obchodů, které již ani nedisponují tzv. kamennou prodejnou a specializují se na prostředí internetu. Začíná platit pravidlo, že kdo není na internetu, jako by nebyl. Dá se říct, že je to fenomén dnešní doby. Internet je založen na registraci doménových jmen-domén. Např.: Masarykova univerzita a její muni.cz. Domény se registrují v centrálním registru, který vede CZ.NIC zájmové sdružení právnických osob, identifikační číslo Toto sdružení samo či přes další registrátory registruje doménová jména v pořadí, v jakém byly doručeny jednotlivé žádosti o registraci. Registrace domény a následné prodloužení platnosti doménového jména jsou samozřejmě zpoplatněny. Doménové jméno není chráněno žádným speciálním právním institutem našeho právního řádu. Je možné předpokládat, že v budoucnosti bude i tato problematika upravena stejně jako obchodní známky či firma. Problematika doménových jmen se blízce dotýká i tématu nekalé soutěže, konkrétně vyvolání nebezpečí záměny. Tak jako jinde i zde se někteří soutěžitelé chopí každé příležitosti jak získat na trhu výhodu i za cenu nekalosoutěžního jednání. Při registraci dochází ke kontrole doménových jmen jen pokud jde o jeho možnou dřívější registraci, kde i zde se, stejně jako u průmyslových práv, uplatňuje zásada first come first served, kterou bychom mohli volně přeložit za pomoci českého přísloví kdo dřív přijde, ten dřív mele. Práva nabývá tedy první ten, komu 26