kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Transkript

1 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2009 V. volební období 990 Návrh poslanců Pavla Němce, Jana Hamáčka a Gabriely Kalábkové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

2 - 2 - ZÁKON ze dne , kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna obchodního zákoníku Čl. I Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb. a zákona č. 285/2009 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V 44 odst. 1 se věta první zní: Nekalou soutěží je jednání v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům.. 2. V 45 odst. 1 se slova v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů nahrazují slovy v hospodářském styku prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo zákazníků. 3. V 46 se za odst. 4 doplňuje odst. 5, který zní: (5) Inzerce v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářského styku, která nabízí registraci v katalozích, jako jsou zejména telefonní a jiné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo jiným podobným způsobem, musí obsahovat jednoznačně a zřetelně vyjádřenou informaci, že tato inzerce je výlučně nabídkou na uzavření smlouvy. To platí přiměřeně i pro přímou nabídku takové registrace... ČÁST DRUHÁ Účinnost Čl. II

3 - 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července DŮVODOVÁ ZPRÁVA Obecná část A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu Úprava nekalé soutěže a jejích forem, obsažená v obchodním zákoníku, obsahuje vedle generální klauzule nekalé soutěže ( 44 odst. 1) rovněž vymezení typických skutkových podstat nekalé soutěže, včetně klamavé reklamy ( 45) a klamavého označení zboží a služeb ( 46). Navrhovaná úprava je součástí komplexní reakce na stále se zvyšující počet obětí tzv. katalogových podvodů, kdy s využitím komplexu právně velmi pečlivě připravených lstivých praktik a úskočného jednání zaměřeného primárně na hromadné a systémové uvádění hospodářských subjektů v omyl, dochází k nezamýšleným registracím v katalozích pochybné úrovně za cenu, která mnohonásobně převyšuje cenu obvyklou za služby obdobného charakteru a z jejichž podstaty přitom zřetelně vyplývá, že by je nikdo průměrně rozumný nikdy nemohl vědomě uzavřít. Plnění požadované za tuto registraci nepoctivá katalogová firma důsledně vymáhá prostřednictvím nevybíravého a velmi propracovaného (na rozdíl od jeho formálně deklarované služby) psychologického a právního nátlaku. Mezi poškozenými subjekty jsou i desítky až stovky veřejných institucí, mezi nimiž lze jmenovat např. Policejní prezídium, některé okresní soudy, Nejvyšší správní soud, stejně jako desítky měst a obcí či krajské úřady, nemocnice, školy a divadla. Tato skutečnost prokazuje, že žádný subjekt není a nemůže být vůči tomuto jednání imunní a zároveň poukazuje na - ve svém součtu - významné úniky prostředků z veřejných rozpočtů na úhradu takovýchto nezamýšlených finančních plnění. Česká republika patří v rámci EU z tohoto hlediska k nejpostiženějším zemím, kde je nejen neobvykle vysoký počet obětí, ale kam dokonce přenášejí některé zahraniční nepoctivé katalogové firmy část svého podnikání a kde přímo vznikají národní nepoctivé katalogové firmy, působící jak dovnitř státu, tak i navenek. Dochází tak i k poškozování pověsti ČR v zahraničí. Navrhovaná právní úprava je jednou z doporučených legislativních reakcí na tento problém ve Zprávě Evropského parlamentu (A6-0446/2008) ze dne , která byla přijata výraznou většinou europoslanců dne Na první pohled by se osobě neseznámené s problematikou v širším měřítku mohlo zdát, že se jedná o úpravu nesystémovou kauzální, avšak katalogové podvody již existují v evropském hospodářském prostoru nejméně 40 let a s mohutným rozvojem informačních technologií dochází k jejich boomu zvláště v zemích bývalého východního bloku, kde s tímto způsobem nekalé soutěže není doposud dostatek zkušeností a zároveň neexistuje ustálená judikatura. Navržená úprava jde v řešení přímo k jádru věci a přebírá osvědčený a doporučený nástroj. Navržená úprava může také vzbudit pochybnosti kvůli příliš nízké obecnosti, avšak dosavadní zkušenosti ukazují, že katalogové podvody jsou více-méně principiálně omezeny na tuto jednu konkrétní praktiku a cokoli obecného se v právních řádech jednotlivých zemí k

4 - 4 - jejímu potlačení doposud objevilo, dokázali organizátoři katalogových podvodů s využitím extrémního právního pozitivismu mistrně využít ve svůj prospěch (viz např. rozprava v evropském parlamentu k dané problematice dne ). Tato konkrétní úprava navíc v Rakousku, kde byla zavedena, poměrně dobře funguje. Navržená novela (pokud jde o její první dva body) rozšiřuje dopad ustanovení týkajících se prostředků ochrany proti nekalosoutěžním praktikám i na obecněji pojatý subjekt zákazníka když pod tuto kategorii spadají i subjekty, kteří nejsou podnikatelé, event. podnikatelé jsou, ale mezi katalogovou společností a takovým subjektem neexistuje soutěžní vztah. B. Soulad s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem i s ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami podle článku 10 Ústavy České republiky. C. Předpokládaný dopad na státní rozpočet a na ostatní veřejné rozpočty: Navrhovaná úprava nevyvolává nové požadavky na výdaje státního rozpočtu, ani na rozpočty krajů a obcí. Zvláštní část K čl. I K bodu 1 a 2 Ustanovení rozšiřují dopad ustanovení týkajících se prostředků ochrany proti nekalosoutěžním praktikám i na obecněji pojatý subjekt zákazníka když pod tuto kategorii spadají i subjekty, kteří nejsou podnikatelé, event. podnikatelé jsou, ale mezi katalogovou společností a takovým subjektem neexistuje soutěžní vztah. K bodu 3 Navržená úprava směřuje přímo k zákazu nepoctivými katalogovými firmami výhradně používané nekalé obchodní praktiky a měla by se tak stát výrazným omezujícím faktorem pro podnikání takovýchto subjektů na území ČR, neboť současné možnosti obrany jejich obětí jsou velmi omezené, což se projevuje například i ve skutečnosti, že se u nás jako v první zemi EU nepoctivá katalogová firma úspěšně u českého soudu domohla v několika případech úhrady takto vzniklých finančních závazků. I tato skutečnost se stala předmětem adresné kritiky vůči ČR v uvedené Zprávě Evropského parlamentu. Jedná se o převzetí rakouské úpravy zákona o nekalých obchodních praktikách z roku 2000, kterou obdobně hodlá implementovat i Slovenská republika. Tato úprava je doporučena i ve Zprávě Evropského parlamentu z schválené Navrhovaná úprava nikterak neomezí smluvní volnost, pouze bude eliminovat snahy subjektů s nepoctivými úmysly směřované k dosažení oslovenou stranou nezamýšlených smluvních závazků. K čl. II Navržená úprava není přímo navázána na platnost jakékoli jiné právní normy a její pozitivní efekt je očekáván bezprostředně po vejití v platnost. Z toho důvodu se navrhuje, aby

5 - 5 - s ohledem na lhůty vyplývající z právní úpravy legislativního procesu nabyla novela platnosti k 1. červenci V Praze dne 8. prosince 2009 Pavel Němec, v.r. Jan Hamáček, v. r. Gabriela Kalábková, v. r. Znění měněných ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (vyznačené změny jsou zvýrazněny tučně a podtrženě): 44 Základní ustanovení (1) Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalou soutěží je jednání v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje. (2) Nekalou soutěží podle odstavce 1 je zejména: a) klamavá reklama, b) klamavé označování zboží a služeb, c) vyvolávání nebezpečí záměny, d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, e) podplácení, f) zlehčování, g) srovnávací reklama, h) porušování obchodního tajemství, i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí. 45 Klamavá reklama (1) Klamavou reklamou je šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů v hospodářském styku prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo zákazníků. (2) Za šíření údajů se považuje sdělení mluveným nebo psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem. (3) Klamavým je i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl.

6 Klamavé označení zboží a služeb (1) Klamavým označením zboží a služeb je každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo od určitého výrobce, anebo že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost. Nerozhodné je, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo. Ustanovení 45 odst. 3 platí obdobně. (2) Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy druh, typ, způsob a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo povaze zboží či služeb mylnou domněnku. (3) Klamavým označením není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako například pravý, původní apod. (4) Tímto ustanovením nejsou dotčena práva a povinnosti ze zapsaného označení původu výrobků, ochranných známek, chráněných odrůd rostlin a plemen zvířat, stanovená zvláštními zákony. (5) Inzerce v rámci podnikatelské činnosti a pro účely hospodářského styku, která nabízí registraci v katalozích, jako jsou zejména telefonní a jiné seznamy, prostřednictvím platebního formuláře, složenky, faktury, nabídky opravy nebo jiným podobným způsobem, musí obsahovat jednoznačně a zřetelně vyjádřenou informaci, že tato inzerce je výlučně nabídkou na uzavření smlouvy. To platí přiměřeně i pro přímou nabídku takové registrace.