Lázně v České republice vybrané právní problémy

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity obor Právo Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Lázně v České republice vybrané právní problémy Diplomová práce Lucie Samuelová Brno 2017

2

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Lázně v České republice vybrané právní problémy zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně 20. června Lucie Samuelová

4

5 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí diplomové práce doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc. za cenné připomínky a čas, který mi věnovala. Velký dík patří také mé rodině, která mne po celou dobu studia podporovala a v neposlední řadě děkuji svému partnerovi, bez kterého bych práci nedopsala včas.

6

7 Abstrakt Diplomová práce se zabývá vybranými právními problémy z oblasti lázeňství v České republice, s důrazem na právní statut přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. Cílem práce je provést analýzu právní úpravy lázeňství se zaměřením na ochranu přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod na území České republiky. Diplomová práce se nezabývá pouze analýzou současné právní úpravy, ale obsahuje rovněž stručný historický vývoj dané problematiky. V průběhu práce jsou krátce nastíněny úvahy de lege ferenda, které jsou na závěr shrnuty. Klíčová slova lázeňský zákon, přírodní léčebné lázně, přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod, osvědčení o zdroji, ochrana přírodních léčivých zdrojů, využívání přírodních léčivých zdrojů Abstract The diploma thesis deals with selected legal problems of spas in the Czech Republic with emphasis on the legal status of natural health spas and spa resorts. The aim is to analyse the spa legislation focusing on the protection of natural medicinal resources and sources of natural mineral water in the Czech Republic. The thesis is not only concerned with the analysis of the current legislation but also includes a brief history of the issue. During the thesis considerations de lege ferenda are briefly outlined and summarized at the end of the thesis. Key words Spa Act, Natural medicinal spa, Natural medicinal resources and natural mineral water resources, Certificate of resources, Protection of natural medicinal resources, Use of natural medicinal resources Šablona DP 2.0 (12. prosince 2016) 2014, 2016 Právnická fakulta Masarykovy univerzity

8

9 Obsah 9 Obsah Seznam pojmů a zkratek 11 Úvod 13 1 Historický vývoj právní ochrany lázní na území České republiky 15 2 Vymezení základních pojmů a institutů Přírodní léčivé zdroje Osvědčení o zdroji Přírodní léčebné lázně Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod Ochranná pásma ve Františkových Lázních Využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Povinnosti vlastníků nemovitostí a omezení vlastnických práv Úvahy de lege ferenda 59 Závěr 61 Použité zdroje 63 Právní předpisy Monografie Články Judikatura Internetové zdroje Příloha A 69 Příloha B 70 Příloha C 71 Příloha D 72 Příloha E 73

10 10 Obsah Příloha F 74 Příloha G 75 Příloha H 76

11 Seznam pojmů a zkratek 11 Seznam pojmů a zkratek lázeňský zákon lesní zákon Listina základních práv a svobod správní řád stavební zákon Ústava vodní zákon vyhláška o zdrojích a lázních zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních)

12

13 Úvod 13 Úvod V České republice má lázeňství několika set letou tradici a v současné době se na našem území nachází více než 30 lázeňských míst, ve kterých se využívají léčivé prameny, bohatá naleziště peloidů, zdroje přírodních zřídelních plynů i místa s příznivým klimatem k léčbě různých onemocnění. 1 Problematice lázeňství z pohledu historického, lékařského, kulturního nebo z pohledu cestovního ruchu se věnuje velké množství více či méně odborných publikací, propagačních letáků, webových stránek i časopiseckých článků. Avšak odborné publikace, které by se věnovaly lázeňství a jeho současné právní úpravě, v našem prostředí téměř nejsou, ať už jako monografie či alespoň časopisecké články. Předmětnou problematiku jsem proto studovala především z dnes již historických pramenů. 2 Neocenitelným zdrojem při psaní této práce se mi stala Rigorózní práce Lucie Křesťanové. 3 Problematika lázeňství je v České republice upravena především lázeňským zákonem a prováděcími předpisy k němu, z nichž nejdůležitější je vyhláška o zdrojích a lázních. Cílem této diplomové práce je provést analýzu právní úpravy vybrané problematiky týkající se lázeňství v České republice. Celá práce je zaměřena na právní statut přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a také na ochranu přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod. Diplomová práce je členěna do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole práce se zabývám historickým vývojem právní úpravy lázeňství, ve druhé kapitole vymezím základní pojmy týkající se lázeňství, kterými jsou přírodní léčivé zdroje, osvědčení 1 Svaz léčebných lázní: Proč jet do českých lázní [online]. Svaz léčebných lázní České republiky [cit ]. Dostupné z: 2 Srov. BENDA, Jaroslav a kol. Ochrana a péče o životní prostředí přírodních léčebných lázní. Balneologické listy. 1979, svazek č. 4.; GADASOVÁ, Dalimila. Veřejná správa: vody a jejich právní ochrana. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997; CHOVANEC, Josef. Československé přírodní léčebné lázně a přírodní léčivé zdroje. Praha: Vydavatelství obchodu, KŘESŤANOVÁ, Lucie. Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod v právní úpravě České republiky [online]. Praha, 2013 [cit ]. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta. Dostupné z:

14 14 Úvod o zdroji a přírodní léčebné lázně. Třetí kapitola pojednává o ochraně přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, zaměřuji se zejména na ochranná pásma a využívání přírodních léčivých zdrojů. Ve čtvrté kapitole shrnuji své úvahy de lege ferenda, tedy to, jak by se právní úprava mohla do budoucna vylepšit. Z důvodu chybějící odborné literatury na úseku právní úpravy lázeňství vycházím při psaní své diplomové práce zejména z lázeňského zákona a také z Komentáře k lázeňskému zákonu. 4 Vzhledem k této skutečnosti je v práci využita především metoda deskriptivní a následně analytická. Tato práce vychází ze stavu právní úpravy k 1. květnu 2017, přičemž si uvědomuji, že právní úprava lázeňství v této podobě je platná pouze do 30. června 2017, tedy do dne, kdy má být tato diplomová práce odevzdána. Dne 1. července 2017 totiž nabývá účinnosti nový přestupkový zákon, 5 který ve svém ustanovení 113 odst. 18 ruší část třetí lázeňského zákona, tedy 49, týkající se změny přestupkového zákona. Tato změna v českém právním řádu se však mé diplomové práce prakticky netýká, neboť mezi cíle této práce nepatří analýza odpovědnosti za přestupky na úseku lázeňství. Téma vybrané právní problematiky lázeňství v České republice jsem si ke psaní diplomové práce vybrala ze zcela osobních důvodů. Pocházím totiž z Františkových Lázní, které jsou jako lázně v České republice výjimečné, neboť disponují všemi přírodními léčivými zdroji tedy léčivými zdroji vod, plynů i peloidů. Jako občana Františkových Lázní mě celý život provázely výsady i omezení spojená s životem v lázních, kde na jedné straně žijeme v čistém životním prostředí, ve městě, kde je snad více parků a zeleně než městské zástavby, ale na druhé straně nesmíme vjet vozidly do centra města, libovolně parkovat na svém pozemku nebo si na svém pozemku vyvrtat studnu. O dalších omezeních jsem jako běžný člověk neměla ani nejmenší tušení. Tato diplomová práce má tedy i jakýsi osobní cíl, kdy jsem především chtěla pochopit problematiku úpravy lázeňství a třeba i rozšířit povědomí o ní. I z toho důvodu se v některých částech práce zabývám konkrétní úpravou pro Františkovy Lázně. 4 STANĚK, Jaroslav. Lázeňský zákon. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, s Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ].

15 Historický vývoj právní ochrany lázní na území České republiky 15 1 Historický vývoj právní ochrany lázní na území České republiky Využívání přírodních léčebných zdrojů ke koupelím a pitným kúrám je v lékařství považováno za jeden z nejstarších způsobů léčebné terapie. Ačkoliv je velmi pravděpodobné, že léčivé vody pro svou často odlišnou chuť, barvu nebo specifickou vůni budily zájem už u pravěkého člověka, není na místě mluvit o jejich záměrném léčebném využívání k lázeňským účelům. Základy lázeňství, jak o něm uvažujeme dnes, byly položeny až v antickém Řecku a Římě, což je také jeden z důvodů, proč je tradice našeho lázeňství daleko mladší, než je tomu v zemích jižní Evropy a středomořské oblasti. 6 První využívání léčebných zdrojů k pitným kúrám a léčebným koupelím na našem území lze pravděpodobně datovat již do období od 4. století př. n. l. do 8. století n. l., kdy zde žili Keltové, Germáni a první Slované. 7 Za nejstarší lázně na našem území jsou považovány lázně Teplice, kde již ve 12. století kněží zdejšího kláštera záměrně využívali horkého pramene k lázeňským účelům a v jehož blízkosti později vzniklo poddanské město Teplice. Kromě Teplic byly v tomto období na našem území známy ještě jedny lázně a těmi jsou lázně Karlovy Vary, jejichž vřídlo objevil dle pověsti král Karel IV. kolem roku Ke Karlovým Varům se pak vztahuje i nejstarší ochranné opatření právní povahy vydané na našem území týkající se lázeňství. Tímto opatřením je výnos Českého zemského gubernia ze dne 7. srpna 1761, kterým bylo zakázáno kopání uhlí v blízkosti Karlových Var z obavy, že by mohl být dotčen některý proud karlovarských pramenů zdraví (Gesundbrunnen) a tím odkloněn od lázeňského města. Další ochrany se Karlovarská zřídla dočkala až o téměř třicet let později, kdy bylo vydáno nařízení Českého 6 KŘÍŽEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 1. vyd. Praha: AVICENUM, zdravotnické nakladatelství, n. p., 1987, s KŘESŤANOVÁ, op. cit., s BUDINSKÁ, Jitka. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006, s

16 16 Historický vývoj právní ochrany lázní na území České republiky zemského gubernia č z 13. června 1790, kterým bylo určeno, že krajský úřad má ze zdravotně-politických důvodů zajistit co nejpečlivěji dohled na zřídla. 9 Zatímco na konci 18. století a v první polovině 19. století byla vydávána ochranná opatření, která měla spíše represivní charakter a dopadala pouze na konkrétní lázeňská místa, ve druhé polovině 19. století se již objevují zákonné předpisy obsahující preventivní opatření k ochraně lázeňství a přírodních léčivých zdrojů se širší místní působností. Prvním z těchto zákonů byl všeobecný báňský zákon ze dne 23. května Tento zákon v 18 zakotvoval ochranu pramenů proti dolování, kterou měl na základě volné úvahy báňský úřad poskytnout z důvodů veřejného ohledu. Na základě tohoto zákona byl vydán vůbec první právní předpis poskytující preventivní ochranu přírodním léčivým zdrojům v pravém slova smyslu. Byl jím dekret báňského hejtmanství v Chomutově č. 821 ze dne 26. dubna Tímto dekretem bylo stanoveno ochranné pásmo pro Karlovarské prameny. V dalších letech následovalo vydání obdobných opatření pro další české lázně, např. v roce 1866 pro Mariánské Lázně, v roce 1875 pro Teplice, v roce 1883 pro Františkovy Lázně atd. 10 V roce 1868 byl vydán pro oblast Čech Český zemský zákon o lázních č. 38/1868, ve kterém byly stanoveny podmínky pro uznávání lázní a upravoval i postavení lázní Teplice, Mariánských Lázní, Karlových Varů a Františkových Lázní. Později byly vydány i zákony pro Moravu a Slezsko, konkrétně Slezský zemský zákon č. 30/1907 a Moravský zemský zákon č. 49/ Tato právní úprava byla v podstatě beze změny přejata Československem na základě tzv. recepčního zákona č. 11/1918 Sb. 12 Ačkoliv v meziválečném období byly vyvíjeny snahy o vydání jediného právního předpisu, který by obsahoval komplexní úpravu problematiky lázeňství a ochrany 9 BENDA, op. cit., s Tamtéž, s Sněmovní tisk č. 700, vládní návrh zákona o přírodních léčivých zdrojích EU [online]. Společná česko-slovenská digitální knihovna. Poslanecká sněmovna, 3. volební období, [cit ]. Dostupné z: 12 KŘESŤANOVÁ, op. cit., s. 17.

17 Historický vývoj právní ochrany lázní na území České republiky 17 přírodních léčivých zdrojů pro celé území Československa, a byl i vypracován návrh takového zákona, nebylo v meziválečném období dosaženo potřebného konsensu, aby byl návrh zákona schválen. Stalo se tak až v období Protektorátu Čechy a Morava, konkrétně dne , kdy byla vydána podstatná část tohoto návrhu zákona jako vládní nařízení č. 223/1939 Sb., o ochraně přírodních léčivých zdrojů. Lázeňství se tak dočkalo první komplexní a obsáhlé právní úpravy. Ochrana přírodních léčivých zdrojů byla tímto nařízením prohlášena za obecný zájem. 13 Vlastníkům léčivých zdrojů, 14 kterým bylo na jejich žádost zemským úřadem vydáno povolení k využívání těchto zdrojů, byly zároveň stanoveny určité povinnosti. Vlastník se zejména musel určeným způsobem postarat o zachování zdroje a jeho využití k léčebným a hospodářským účelům. 15 Zemský úřad mohl na žádost určit pro přírodní léčivý zdroj i ochranná opatření a jejich hranice, kterými se zejména zakazovaly (případně dovolovaly jen s povolením patřičných úřadů) určité činnosti. Mezi zakázané činnosti patřily zejména důlní práce, kácení lesů, znečišťování atd. 16 Zároveň byla tímto nařízením dána možnost přírodní léčivý zdroj vyvlastnit, avšak jen pokud to bylo ve veřejném zájmu nezbytně nutné. 17 Ustanovením 13 nařízení byl při ministerstvu sociální a zdravotní správy zřízen Inspektorát pro přírodní léčivé zdroje. Je třeba říci, že tento orgán působí dodnes jako součást Ministerstva zdravotnictví a nyní je ústředním orgánem státní správy pro stanovení podmínek pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, přírodních minerálních vod určených zejména k dietetickým účelům, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst vládního nařízení č. 223/1939 Sb., o ochraně přírodních léčivých zdrojů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 14 Vlastníkem léčivého zdroje byl vlastník pozemku vládního nařízení č. 223/1939 Sb vládního nařízení č. 223/1939 Sb vládního nařízení č. 223/1939 Sb. 18 Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL) [online]. Ministerstvo zdravotnictví [cit ]. Dostupné z:

18 18 Historický vývoj právní ochrany lázní na území České republiky Další výraznou změnu do právní úpravy lázeňství a přírodních léčivých zdrojů přinesl v roce 1948 zákon č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku. Díky tomuto zákonu se stát stal k 1. lednu 1948 jediným vlastníkem přírodních léčivých zdrojů, lázeňského majetku i pozemků, na kterých se přírodní léčivé zdroje nacházely, podniků a zařízení, které sice nemají povahu léčivých lázní, ale slouží k využívání zdrojů. 19 Správu nad zkonfiskovaným nebo znárodněným majetkem převzal podnik Československé státní lázně a zřídla. 20 Tato koncepce vlastnictví přírodních léčivých zdrojů platila až do roku 1960, kdy byla přijata Ústava Československé socialistické republiky, kterou byly dány přírodní léčivé zdroje do vlastnictví všeho lidu, a staly se tak národním majetkem. 21 Protektorátní nařízení č. 223/1939 Sb., bylo nahrazeno až v roce 1955, kdy vešel v platnost zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech. Tento zákon problematiku ochrany lázní a jejich zdrojů upravuje obdobně jako výše zmíněné nařízení. Přírodním léčebným lázním a přírodním léčivým zdrojům se tímto zákonem poskytuje zvláštní ochrana, která musí být prováděna plánovitě tak, aby ostatní společenské zájmy byly dotčeny jen v potřebné míře. 22 Národním výborům v lázeňských místech byly uloženy zvláštní úkoly, jejichž plněním měl být zabezpečen všestranný rozkvět lázní, zdokonalení lázeňských zařízení a vytváření podmínek příznivého lázeňského prostředí. 23 K ochraně jednotlivých lázeňských míst měly být vydávány lázeňské statuty, ve kterých se blíže vymezil rozsah lázeňského území a stanovila se potřebná ochranná opatření a podmínky pro řádné provádění lázeňské péče. V lázeňských statutech se zejména uvedlo, jaké činnosti se v lázeňském místě omezují či zcela zakazují a jaká 19 1 zákona č. 125/1948 Sb., zákon o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] zákona č. 125/1948 Sb. 21 Čl. 8 ústavního zákona č. 100/1960 Sb., ústava Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 22 1, 2 zákona č. 43/1955 Sb., zákon o československých lázních a zřídlech. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] zákona č. 43/1955 Sb.

19 Historický vývoj právní ochrany lázní na území České republiky 19 zařízení je zakázáno zřizovat. Hned v lednu roku 1956 byly schváleny statuty lázeňských míst Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Teplice, Poděbrady a Luhačovice. 24 Například ve Františkových Lázních platí tento statut dodnes. Zákon č. 43/1955 Sb., dával také možnost k ochraně lázeňského místa a jeho zdrojů vytyčit další ochranná pásma mimo území lázeňského místa. V části IV zmiňovaného zákona bylo upraveno využívání přírodního léčivého zdroje, o kterém rozhodoval ministr zdravotnictví, část V zákona upravovala postavení orgánů pro ochranu přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. Zákon č. 43/1955 Sb. byl zrušen zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, který v podstatě převzal původní úpravu a nijak ji nerozváděl. Podrobnější právní úpravu přinesl prováděcí předpis k tomuto zákonu, vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů. Zákon o péči o zdraví lidu byl v průběhu let mnohokrát novelizován, první novelizace však proběhla až v roce 1990, a to z důvodů celospolečenských změn. Jedna z významnějších novelizací zákona o péči o zdraví lidu proběhla v roce 1993, a to v souvislosti s přijetím nové Ústavy, 25 která v sobě již neobsahovala úpravu vlastnictví přírodních léčivých zdrojů. Na základě článku 11 Listiny základních práv a svobod, ve kterém je uvedeno, že: Zákon stanoví, který majetek nezbytný k zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob 26 byla do 47 zákona o péči o zdraví lidu přidána věta: Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod stolních jsou ve vlastnictví státu. V období od nabytí účinnosti nové Ústavy, tj. od , až do novelizace zákona o péči o zdraví lidu, tedy do nebylo vlastnictví přírodních léčivých zdrojů nijak legislativně upraveno. 24 BENDA, op. cit., s Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 26 Čl. 11 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ].

20 20 Historický vývoj právní ochrany lázní na území České republiky Z obecné úpravy vlastnictví jako takového vyplývalo, že přírodní léčivé zdroje jsou součástí pozemku a jejich vlastníci jsou tak vlastníci pozemků, na kterých se zdroje nacházely. Předmětnou novelizací tak opět došlo k určitému znárodnění přírodních léčivých zdrojů. 27 Úprava obsažená v zákoně o péči o zdraví lidu byla platná až do roku 2001, ve kterém byl přijat lázeňský zákon. Ten v 50 obsahoval derogační klauzuli, kterou byla ustanovení 43 až 51 a 72 zákona o péči o zdraví lidu zrušena. Smyslem přijetí nové právní úpravy byla snaha přizpůsobit právní úpravu lázeňství změnám právního řádu, kdy se těžiště právní úpravy přesouvá z podzákonných prováděcích právních předpisů do zákonů a vyhovět přísnějším požadavkům kladeným na ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů a přírodních léčebných lázní GADASOVÁ, op. cit., s Sněmovní tisk č. 700, vládní návrh zákona o přírodních léčivých zdrojích EU, op. cit.

21 Vymezení základních pojmů a institutů 21 2 Vymezení základních pojmů a institutů Jak jsem již uvedla výše, v současné době je základním právním předpisem upravujícím problematiku lázeňství lázeňský zákon, který nabyl účinnosti dne Jsou v něm upraveny především podmínky pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst. 29 Mimo to zahrnuje i úpravu povinností vlastníků nemovitostí a případného omezení vlastnických práv k nemovitostem nacházejícím se na území lázní, jakož i úpravu výkonu státní správy ve věcech týkajících se lázeňství. V této kapitole se budu věnovat vymezení pojmů přírodního léčivého zdroje a s tím souvisejícím osvědčením o zdroji, dále pojmu přírodních léčebných lázní, lázeňskému místu a lázeňským statutům. Tyto pojmy vymezuje ve svém 2 lázeňský zákon jakožto pojmy, které jsou pro předmětnou úpravu nejdůležitější a jejichž vysvětlení je rovněž vhodné pro výkladovou a aplikační praxi. 30 Podle mého názoru by do budoucna bylo vhodné ustanovení 2 lázeňského zákona doplnit rovněž o definici pojmu jímací zařízení, o kterém zákon na několika místech (např. 16 odst. 1 písm. c), 16 odst. 3 a 17) mluví, avšak není zcela zřejmé, co se jímacím zařízením rozumí. 2.1 Přírodní léčivé zdroje Na území České republiky se nachází velké množství přírodních léčivých zdrojů, které jsou už po staletí využívány k prevenci i léčbě různých nemocí. Lázeňský zákon jako přírodní léčivé zdroje vymezuje přirozeně se vyskytující minerální vody, plyny nebo peloidy, které jsou pro své vlastnosti vhodné pro léčebné využití, a je o nich vydáno osvědčení podle tohoto zákona. 31 Aby o zdroji bylo vydáno osvědčení, musí jít o zdroj zdravotně nezávadný, nesmí vykazovat mikrobiální známky fekálního nebo jiného zne zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 30 STANĚK, op. cit., s zákona č. 164/2001 Sb.

22 22 Vymezení základních pojmů a institutů čištění z vnějšího prostředí a nesmí obsahovat mikroorganismy, které by mohly být rizikem pro člověka. 32 Tyto přírodní léčivé zdroje jsou v lázních využívány k léčebným koupelím, zábalům, inhalacím, k pitným kúrám a dalším léčebným procedurám. Některé prameny označují za přírodní léčivý zdroj i vhodné klimatické podmínky daného místa. 33 Toto označení není dle mého názoru zcela vhodné a může působit zmatečně. Nezpochybňuji, že vhodné klimatické podmínky mohou blahodárně působit na lidský organismus a být tak v jistém smyslu léčivé, avšak jeví se mi jako nevhodné označovat klimatické podmínky za přírodní léčivý zdroj, neboť může dojít k situaci, kdy se člověk neznalý práva bude domnívat, že na klimatické podmínky dopadá stejná právní úprava jako na přírodní léčivé zdroje vymezené podle lázeňského zákona Minerální voda jako přírodní léčivý zdroj Pokud jde o minerální vody jako přírodní léčivé zdroje, lázeňský zákon rozlišuje dva pojmy. Tím prvním je minerální voda pro léčebné využití, tím druhým pak přírodní minerální voda. Aby minerální voda mohla být označena za minerální vodu pro léčebné využití, musí jít o přirozeně se vyskytující podzemní vodu původní čistoty, která obsahuje alespoň 1 g/l rozpuštěných pevných látek nebo rozpuštěného oxidu uhličitého nebo obsahuje jiný pro zdraví významný chemický prvek anebo má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kbq/l. 34 Ze znění zákona pak vyplývá, že se nejedná o podmínky kumulativní. Aby byla minerální voda osvědčena podle lá odst. 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 33 Viz např. Svaz léčebných lázní České republiky: Přírodní léčivé zdroje [online]. Svaz léčebných lázní České republiky [cit ]. Dostupné z: nebo JANDOVÁ, Dobroslava. Přírodní léčivé zdroje v ČR. Rehabilitační a fyzikální lékařství. 2008, roč. 15, č. 2, s odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb.

23 Vymezení základních pojmů a institutů 23 zeňského zákona jako léčivá, postačí, když bude splňovat alespoň jednu z výše uvedených podmínek. Je však obvyklé, že jich splňuje hned několik. Zdrojem přírodní minerální vody se taktéž rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, dále však postačí, aby tato voda měla stálé složení a vlastnosti, které mají z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožní její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod. I o zdroji přírodní minerální vody musí být vydáno osvědčení podle tohoto zákona. 35 Minerální vody, které obsahují méně než 1g/l rozpuštěných pevných látek nebo rozpuštěného oxidu uhličitého a jsou výtěžkem zdroje přírodní minerální vody, jsou označovány také jako neuhličité vody. 36 Vysvětlení, proč zákonodárce považoval za nutné oba pojmy odlišit, je možné nalézt v důvodové zprávě k návrhu lázeňského zákona, kde je uvedeno: předpisy ES (směrnice č. 80/777/EEC) 37 rozšiřují pojem přírodní minerální vody využitelné k výrobě balených minerálních vod i na některé stávající podzemní vody prosté, tzn. vody stolní a kojenecké. Vztahovat podmínky předkládaného návrhu zákona na tyto vody není účelné, stanoví se proto kritéria pro rozdělení přirozeně se vyskytujících podzemních vod podle obsahu rozpuštěných pevných látek, plynů, chemických prvků či významných fyzikálních vlastností do dvou tříd s tím, že zákon se vztahuje pouze na minerální vody dosahující hraničních a vyšších ukazatelů. 38 Jak vyplývá z výše uvedeného, základním rozdílem mezi minerální vodou pro léčebné využití a přírodní minerální vodou jsou chemické a fyzikální vlastnosti těchto vod. Přírodní minerální vody na rozdíl od minerálních vod pro léčebné využití nemají na lidský organismus léčivé účinky, ovšem mohou být využity jako potravina a jsou běžně dostupné každému z nás v obchodech. Přírodní minerální vody a minerální vody pro léčebné využití je možné podle jejich fyzikálních vlastností a chemického složení dělit do skupin. Toto dělení je důležité 35 2 odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb odst. 3 zákona č. 164/2001 Sb. 37 Tato směrnice byla nahrazena v polovině roku 2009 Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod 38 Sněmovní tisk č. 700, vládní návrh zákona o přírodních léčivých zdrojích EU, op. cit.

24 24 Vymezení základních pojmů a institutů zejména pro účely hodnocení zdrojů minerálních vod, jehož účelem je zjištění a následné sledování kvality a stability zdroje pro potřeby jeho využívání. 39 Přírodní minerální vody se dle přílohy č. 1 k vyhlášce o zdrojích a lázních dělí: 1) dle celkové mineralizace na minerální vody: a) velmi slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek do 50 mg/l, b) slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500 mg/l, c) středně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 500 mg/l až 1500 mh/l, d) silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mh/l až 5 g/l, e) velmi silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek vyšším než 5 g/l; 2) podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek na minerální vody: a) uhličité nad 1 g oxidu uhličitého/l vody, b) sirné nad 2 mg titrovatelné síry/ l vody, c) jodové nad 5 mg jodidů/1 vody, d) ostatní; 3) podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou ph se vody rozdělují jen tehdy, pokud jde o vody: a) silně kyselé s hodnotou ph pod 3,5, b) silně alkalické s hodnotou ph nad 8,5; 4) podle radioaktivity na minerální vody radonové s radioaktivitou nad 1,5 kbq/l vody způsobenou radonem 222 Rn; 5) podle přirozené teploty u vývěru na minerální vody: a) studené s teplotou do 20 C, b) termální, a to i) do 35 C vody vlažné, ii) do 42 C vody teplé, iii) nad 42 C vody horké; 39 1 vyhlášky č. 423/2001 Sb.

25 Vymezení základních pojmů a institutů 25 6) podle osmotického tlaku na minerální vody: a) hypotonické s osmotickým tlakem menším než 710 kpa (280 mosm), b) isotonické s osmotickým tlakem kpa ( mosm), c) hypertonické s osmotickým tlakem nad 760 kpa (300 mosm); 7) podle hlavních složek; 8) podle využitelnosti jako léčivé, pokud je lze využít k léčbě na základě odborného posudku; 9) podle vlastností jako minerální vody stabilní, pokud se jejich teplota, celková mineralizace a obsah volného CO 2 mění pouze v rámci přirozených výkyvů (zpravidla ne více než + 20 %) Plyn jako přírodní léčivý zdroj Aby byl plyn považován za přírodní léčivý zdroj, musí být osvědčen dle lázeňského zákona a musí jít o plyn přirozeně se vyskytující v přírodě, a to buď samostatně, nebo společně s přírodní minerální vodou. Plyn je také možno separovat z uhličité minerální vody. Za přírodní oxid uhličitý je považován plyn, který obsahuje alespoň 90% oxidu uhličitého. 40 Plyn je v lázních používán především k suchým plynovým koupelím nebo plynovým injekcím Peloid jako přírodní léčivý zdroj Stejně jako minerální voda a plyn i peloid musí být osvědčen podle lázeňského zákona, aby mohl být označován za přírodní léčivý zdroj. Peloidem se rozumí bahno, rašelina nebo slatina. 41 Jde vlastně o přírodní látku, která vznikla jako směs organických a anorganických látek. Peloidy je možné rozdělit na dvě skupiny, a to na bahna a humolity. Bahna jsou tvořena především anorganickou složkou a na území České republiky se prakticky nevyskytují. Pro potřeby lázeňské péče 42 se dále dělí na bahna jednoduchá, termální a sirná. 40 příloha č. 1 k vyhlášce č. 423/2001 Sb odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb. 42 Toto dělení není zahrnuto v žádném právním předpisu.

26 26 Vymezení základních pojmů a institutů Humolity jsou naopak tvořeny zejména organickou složkou s podílem humusových substancí, kterých musí být alespoň 30%. 43 Podle vyhlášky o lázních a zdrojích můžeme humolity dále dělit dle přírodních podmínek v místě jejich vzniku na rašeliny, slatiny a slatinné zeminy. Rašeliny vznikly rozkladem rašeliníku v prosté nebo slabě mineralizované vodě, slatiny rozkladem především různých vodních trav ve vodě minerální. Slatinné zeminy jsou slatiny, které v sušině obsahují více než 50% anorganických látek. 44 Peloidy jsou v lázních využívány ke koupelím, zábalům nebo obkladům různých částí těl Právní povaha přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod S účinností lázeňského zákona vešla v platnost i nová úprava právní povahy léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Podle staré právní úpravy, ustanovení 47 zákona o péči o zdraví lidu, byly všechny přírodní léčivé zdroje a zdroje minerálních vod ve vlastnictví státu. Dle nové úpravy, konkrétně dle ustanovení 4 lázeňského zákona, tyto zdroje nemohou být předmětem vlastnictví ani nejsou součástí nebo příslušenstvím pozemků. Předmětem vlastnictví může být až výtěžek tohoto zdroje. Co je výtěžek zdroje, není v lázeňském zákoně nijak definováno. Ze znění 4 odst. 2 lázeňského zákona lze usoudit, že výtěžkem zdroje je to, co ze zdroje odebere osoba k tomu oprávněná, tedy osoba, které bylo uděleno povolení k využívání zdroje. 45 Nakládání s výtěžkem zdroje je dále upraveno ve vyhlášce o zdrojích a lázních, kde v ustanovení 5 jsou uvedeny povolené úpravy výtěžku, v ustanovení 6 je stanoveno, jak je možné výtěžky získávat, přepravovat a skladovat, a nakonec jsou v 7 upraveny povinné údaje, které je nutné vyznačit na obalu výtěžku. V této souvislosti se nabízí otázka, zda je stát oprávněn regulovat nakládání s výtěžkem přírodního léčivého zdroje a zdroje minerální vody, který však je předmětem vlastnictví někoho jiného. Tato otázka je z pohledu právní teorie přinejmenším sporná, z praktického hlediska zde však cí- 43 Peloidy. Wikiskripta [online]. Naposledy změněno [cit ]. Dostupné z: 44 Příloha č. 1 k vyhlášce č. 423/2001 Sb. 45 K využívání zdroje viz více v podkapitole 3.1 této práce.

27 Vymezení základních pojmů a institutů 27 tím jistou oprávněnost této regulace, neboť výtěžky přírodních léčivých zdrojů jsou využívány při poskytování zdravotní péče a je v zájmu státu takto chránit své občany před neodborným nakládáním s výtěžkem, které by mělo nepříznivý vliv na vlastnosti výtěžku. Přijetí lázeňského zákona přineslo do právního řádu České republiky zcela novou koncepci vlastnictví přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod, kdy v minulosti byl vlastníkem přírodních léčivých zdrojů stát, který s nimi i nakládal. 46 Návrh lázeňského zákona byl v Parlamentu České republiky projednáván zhruba ve stejnou dobu jako návrh vodního zákona. 47 Není tedy divu, že vzhledem k věcné souvislosti a určité podobnosti přírodních léčivých zdrojů s vodami, odpovídá pojetí právní povahy přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod pojetí právní povahy povrchových a podzemních vod, které rovněž nejsou předmětem vlastnictví a nejsou ani součástí nebo příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se nacházejí. Předmětem vlastnictví se tyto vody stávají až po odebrání Osvědčení o zdroji Jak už jsem uvedla výše, na našem území se vyskytuje velké množství přírodních zdrojů minerálních vod, plynů a peloidů. Ne všechny tyto zdroje jsou však vhodné pro poskytování lázeňské péče a je tak třeba odlišit léčivé zdroje, vymezené podle lázeňského zákona, od běžných přírodních zdrojů. 49 Pokud přírodní zdroj minerálních vod, plynu nebo peloidu splňuje požadavky stanovené lázeňským zákonem a vyhláškou o zdrojích a lázních, vydá o něm Ministerstvo zdravotnictví osvědčení. Jen takový zdroj je možné označit za léčivý a může být využit pro účely lázeňské péče. 50 Ministerstvo zdravotnic- 46 Více k historické právní úpravě vlastnictví přírodních léčivých zdrojů v kapitole 1 této práce. 47 Sněmovní tisk č. 700, vládní návrh zákona o přírodních léčivých zdrojích EU, op. cit zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 49 Viz 7 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb.

28 28 Vymezení základních pojmů a institutů tví vydává osvědčení rovněž i pro minerální vody, které mají být využity k výrobě balených přírodních minerálních vod. 51 Osvědčení je ministerstvem vydáno na základě správního řízení vedeného podle správního řádu 52 a má formu rozhodnutí. Správní řízení může být zahájeno z moci úřední 53 nebo na návrh a jeho účastníky jsou navrhovatel a vlastníci, případně správci, nemovitostí, na kterých se předpokládaný zdroj nachází, nebo které budou přímo dotčeny jeho využíváním. 54 K podání návrhu jsou oprávněny následující subjekty: vlastník pozemku, na němž nebo pod nímž se zdroj nachází, obec, na jejímž území se zdroj nachází, právnická osoba, která má zájem na budoucím využívání zdroje nebo fyzická osoba, která má zájem na budoucím využívání zdroje. 55 Návrh na vydání osvědčení o zdroji Vzhledem k tomu, že návrh na vydání osvědčení je podáním, kterým se zahajuje správní řízení, musí splňovat náležitosti dané správním řádem. Z návrhu tedy musí být zřejmé, kdo jej činí, které věci se týká, co se navrhuje a jakému správnímu orgánu je no. 56 V tomto případě tedy musí být uvedeno, že návrh směřuje Ministerstvu zdravotnictví ve věci vydání osvědčení o zdroji podle lázeňského zákona a navrhuje se vydání tohoto osvědčení. Další náležitosti návrhu jsou stanoveny lázeňským zákonem. Lázeňský zákon na první pohled duplicitně ukládá povinnost uvést, kdo návrh podává. Při bližším zkoumání však zjistíme, že oba předpisy vyžadují rozdílné informace o této osobě. Pokud je navrhovatelem fyzická osoba, musí dle správního řádu uvést své jméno, příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, případně i doručovací adresu, pokud návrh souvisí s jeho podnikatelskou činností, což je v dané situaci velmi pravděpodobné. Navrho- 51 Tamtéž odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb. 53 Vlastní podnět ministerstva zdravotnictví odst. 5 zákona č. 164/2001 Sb odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ].

29 Vymezení základních pojmů a institutů 29 vatel musí uvést taktéž dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání, identifikační číslo a adresu zapsanou v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci. 57 Dle lázeňského zákona musí navrhovatel - fyzická osoba - uvést rovněž jméno, příjmení a bydliště, nad rámec správního řádu je dále vyžadována informace o státní příslušnosti navrhovatele a jeho rodné číslo, které je možné nahradit jeho číslem identifikačním. 58 Právnickým osobám správní řád ukládá povinnost uvést svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby nebo obdobný údaj a adresu sídla, případně doručovací adresu. 59 Tyto náležitosti jsou vyžadovány i dle lázeňského zákona, dále musí právnická osoba uvést jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné nebo identifikační číslo fyzické osoby, která vykonává funkci statutárního orgánu. 60 Ať už návrh na vydání osvědčení o zdroji podává kdokoliv, musí v něm být předpokládaný zdroj a jeho okolí náležitě popsány. 61 To znamená, že navrhovatel musí udat, zda se jedná o zdroj minerální vody, plynu nebo peloidu a také to, kde se tento zdroj nachází. Ministerstvo zdravotnictví má během správního řízení o vydání osvědčení o zdroji za úkol posoudit fyzikální a chemické vlastnosti zdroje, ověřit jeho vhodnost pro poskytování lázeňské péče a zvážit možnosti jeho využití a rozhodnout o podmínkách jeho ochrany. 62 Jedná se tedy o komplexní zhodnocení skutečností týkajících se daného zdroje. Aby mohlo ministerstvo správně rozhodnout, a nebyla na něj kladena neúměrná míra zatížení jak administrativního, tak finančního, musí navrhovatel k návrhu přiložit i značné množství dokumentů, které slouží jako podklady pro rozhodnutí ministerstva. Přílohy návrhu na vydání osvědčení o zdroji 63 Prvním z požadovaných dokumentů je polohopisné a výškopisné zaměření předpokládaného zdroje, které bývá předkládáno ve formě protokolu o polohopisném odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb. 61 Tamtéž odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb.

30 30 Vymezení základních pojmů a institutů a výškopisném zaměření vypracovaným oprávněným subjektem, 64 dalším dokumentem je závěrečná zpráva o výsledku geologických prací, která obsahuje i návrh na ochranu zdroje. Pokud bylo předmětné území v minulosti geologicky prozkoumáno a ministerstvo k tomu udělí souhlas, může být tato zpráva nahrazena hydrogeologickým posudkem. Jaké náležitosti má obsahovat návrh na ochranu zdroje, není v lázeňském zákoně nijak blíže uvedeno, což považuji za jeden ze zásadnějších nedostatků právní úpravy. De lege ferenda by, dle mého názoru, bylo vhodné náležitosti návrhu na ochranu zdroje blíže specifikovat, resp. stanovit, aby k návrhu na vydání osvědčení o zdroji bylo nutné přiložit rovněž návrh na stanovení konkrétních ochranných pásem zdroje, který je, dle současné právní úpravy, nutné doložit až v řízení o povolení k využívání zdroje. 65 Uvedenou změnou by se docílilo toho, že nebude osvědčen zdroj, kterému není poskytnuta dostatečná ochrana, což považuji přinejmenším za žádoucí. Velmi zásadní přílohou k návrhu na vydání osvědčení je doklad o chemickém složení, fyzikálních, mikrobiologických a radiologických vlastnostech zdroje zpracovaný Referenční laboratoří přírodních léčivých zdrojů. Tento obvykle bývá předkládán jako protokol o komplexní analýze zdroje, jejíž náležitosti vymezuje vyhláška o zdrojích a lázních. Obsah kontrolní analýzy zdroje se liší podle toho, zda se jedná o zdroj minerální vody, peloidu nebo plynu a je uveden v příloze č. 2 ve vyhlášce o zdrojích a lázních. Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů je oprávněna vyhotovit i další z potřebných dokumentů, kterým je odborný posudek o využitelnosti zdroje k léčebným účelům, jehož obsahem je lékařská část zpracovaná lékařem, specialistou v oboru fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace nebo jiném oboru, který odpovídá léčebnému využití zdroje. Pokud má být posudek vydán pro potřeby využitelnosti minerální vody k výrobě balené minerální vody, musí obsahovat též posouzení fyziologického významu minerální vody pro výživu. Je třeba dodat, že odborný posudek o využitelnosti zdroje je oprávněna zpracovat i osoba s odbornou způsobilostí dle zvláštního právního předpisu. Všechny posudky o využitelnosti zdroje musí obsahovat informace o vzdělání 64 STANĚK, op. cit., s K řízení o povolení k využívání zdroje viz více v podkapitole 3.3 této práce.

31 Vymezení základních pojmů a institutů 31 a odborné praxi zpracovatele a o jeho vztahu k navrhovateli. Posudek o využitelnosti přírodního léčivého zdroje k léčebným účelům je tvořen geologickým a hydrogeologickým posouzením zdroje, určením základních charakteristických a balneologicky významných složek, posouzením vhodnosti plnění do spotřebitelských obalů a celkovým zhodnocením zdroje, ve kterém se uvede, zda je zdroj vhodný pro léčebné využití, případně se stanoví indikace, kontraindikace a způsob aplikace. Dále musí žadatel k návrhu přiložit návrh na využití zdroje, ve kterém stručně vylíčí, jak plánuje zdroj využívat, aktuální snímek z katastrální mapy, na kterém bude vyznačeno umístění zdroje i budoucí hranice jeho ochrany a jako poslední musí navrhovatel přiložit výpisy z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí, na nichž nebo pod nimiž se zdroj nachází a také nemovitostí, jež mají být dotčeny využíváním zdroje. Pokud návrh na vydání osvědčení nebude splňovat některou z výše uvedených náležitostí, ministerstvo zdravotnictví navrhovatele vyzve, aby návrh v přiměřené lhůtě doplnil. Jestliže tak navrhovatel neučiní, ministerstvo řízení zastaví. 66 Rozhodnutí o návrhu V případě, že ministerstvo shledá, že zdroj, o kterém má být vydáno osvědčení, splňuje všechny požadavky dané právními předpisy, rozhodne o vydání osvědčení o zdroji. Toto rozhodnutí oznámí jak účastníkům řízení a obci, v jejímž území se zdroj nachází, tak i Ministerstvu životního prostředí, Ministerstvu pro místní rozvoj a orgánu územního plánování, stavebnímu a vodoprávnímu úřadu, které jsou příslušné dle místa výskytu zdroje. 67 Pokud ministerstvo během správního řízení zjistí, že zdroj nesplňuje všechny podmínky dané zákonem a zdroj tak nemůže být využit k léčebným účelům, nebo v případě minerální vody nemůže být využit jako potravina, ministerstvo návrh na vydání osvědčení zamítne. Proti rozhodnutí ministerstva o udělení osvědčení, zamítnutí 66 6 odst. 3 zákona č. 164/2001 Sb odst. 3 zákona č. 164/2001 Sb.

32 32 Vymezení základních pojmů a institutů návrhu nebo rozhodnutí o zrušení osvědčení o zdroji 68 může být podán rozklad, který ale nemá odkladný účinek. 69 Rozhodnutí o vydání osvědčení případně o zrušení již vydaného osvědčení musí ministerstvo zdravotnictví uveřejnit formou sdělení ve Sbírce zákonů. V tomto sdělení musí ministerstvo rovněž uvést informaci o tom, kde je možné do tohoto rozhodnutí nahlédnout. 70, Přírodní léčebné lázně Přírodními léčebnými lázněmi se rozumí soubor zdravotnických a jiných zařízení, která slouží k poskytování lázeňské péče a jsou umístěna v okolí přírodního léčivého zdroje nebo na místě, kde panují příznivé klimatické podmínky vhodné k léčení. Důraz je také kladen na to, aby životní prostředí v přírodních léčebných lázních odpovídalo požadavkům lázeňské péče. 72 K tomu je třeba upřesnit, že přírodními léčebnými lázněmi nemůže být území, které sice má příznivé klimatické podmínky pro léčbu, je však podzemním prostorem. 73 Podle toho, zda se v přírodních léčebných lázních využívají k lázeňské péči přírodní léčivé zdroje nebo příznivé klimatické podmínky, je možné rozdělit přírodní léčebné lázně na lázně s přírodními léčivými zdroji, nebo na lázně klimatické. 74 Na území České republiky převažují lázně využívající k léčbě přírodní léčivé zdroje. Vzhledem k tomu, že v českých lázních je pacientům poskytována komplexní péče, nejsou kladeny požadavky jen na stav životního prostředí, které jsou upraveny v části druhé vyhlášky o zdrojích a lázních, ale rovněž i požadavky na vybavenost lázní. 68 Ministerstvo může rozhodnutí o osvědčení zdroje i zrušit a to v případě, že zdroj pozbyde vlastnosti, díky kterým byl osvědčen a do budoucna tak už nesplňuje požadavky dané právními předpisy. Viz 5 odst. 6 zákona č. 164/2001 Sb odst. 7 zákona č. 164/2001 Sb odst. 8 zákona č. 164/2001 Sb. 71 Např. Sdělení ministerstva zdravotnictví č. 97/2012 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb. 74 CHOVANEC, op. cit., s. 9.

33 Vymezení základních pojmů a institutů 33 V lázních se tak musí nacházet, mimo zdravotnická zařízení poskytující lázeňskou péči i zařízení sloužící k léčebnému využití přírodních léčivých zdrojů (různé pavilony, dvorany), dále zařízení umožňující využití lázeňského prostředí a krajiny v okolí lázní pro terénní a klimatickou léčbu (parky a lesoparky s vyznačenými procházkami např. tzv. srdíčkové cesty, venkovní lehárny). Pacientům musí být k dispozici také zařízení pro ubytování, stravování, využívání volného času nebo zařízení veřejné dopravy a parkovací místa umístěná tak, aby na ně navazovala veřejná doprava. Součástí lázní také musí být zařízení určená ke sledování klimatických podmínek ve vnitřním území lázní. 75 Stanovení přírodních léčebných lázní Přírodní léčebné lázně stanovuje, případně ruší, ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Tato vyhláška může být vydána buď z vlastního podnětu ministerstva, nebo na návrh. K podání návrhu je oprávněna obec, na jejímž území mají být přírodní léčebné lázně stanoveny nebo právnická, případně fyzická osoba, která má v plánu využívat přírodní léčivé zdroje nebo klimatické podmínky k poskytování lázeňské péče. 76 Ministerstvo má povinnost návrh na stanovení přírodních léčebných lázní projednat jednak s obcí, na jejímž území mají být lázně stanoveny, a jednak se správními úřady dotčenými podle zvláštních právních předpisů. 77 Ti se mohou k návrhu do šedesáti dnů vyjádřit, pokud tak neučiní, má se za to, že nemají připomínky. 78 Vyhláška o stanovení přírodních léčebných lázní je obecně závazným právním předpisem a její přijímání tak podléhá Legislativním pravidlům vlády a musí projít řádným legislativním procesem. Pokud ministerstvo návrhu nehodlá vyhovět, informuje o tom navrhovatele neformálním dopisem vyhlášky č. 423/2001 Sb odst. 3 zákona č. 164/2001 Sb. 77 Těmito orgány jsou orgány územního plánování a stavební úřady podle stavebního zákona, orgány ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny, orgány ochrany zemědělského půdního fondu dle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, orgány státní správy lesů dle lesního zákona, orgány ochrany ovzduší dle zákona o ochraně ovzduší případně další orgány, které mohou být dotčeny. Viz STANĚK, op. cit., s odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb. 79 STANĚK, op. cit., s. 72.

34 34 Vymezení základních pojmů a institutů Stejně jako návrh na vydání osvědčení o zdroji i návrh na stanovení léčebných lázní musí mít některé náležitosti dané lázeňským zákonem. 80 Návrh musí obsahovat údaje o pozemcích a jiných nemovitostech, které budou vymezovat území léčebných lázní, odborný posudek o stavu životního prostředí na území léčebných lázní, údaje o přírodních léčivých zdrojích, případně podrobný popis bioklimatických podmínek a odborný posudek o léčivých účincích klimatických podmínek v případě, že mají být stanoveny klimatické lázně. Náležitosti odborného posudku jsou podrobně stanoveny v 13 a 14 vyhlášky o zdrojích a lázních. Dále je v návrhu třeba popsat údaje o zařízeních a objektech, které jsou potřeba k poskytování lázeňské péče a indikační zaměření lázní. Ministerstvo si také může vyžádat, aby navrhovatel přiložil návrh statutu lázeňského místa. Poslední vyhláškou, kterou byly stanoveny přírodní léčebné lázně, je vyhláška č. 145/2009 Sb., o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v katastrálním území Lednice na Moravě. 81 Vyhlášku, kterou byly, za účinnosti lázeňského zákona, přírodní léčebné lázně zrušeny, jsem dohledala jedinou, a to vyhlášku č. 74/2004 Sb., o zrušení přírodních léčebných lázní na území obce Železnice. Ministerstvo může léčebné lázně zrušit, pokud důvod, proč byly stanoveny, zanikl, 82 resp. proto, že místo jejich vyhlášení již nesplňuje požadavky dané lázeňským zákonem a vyhláškou o zdrojích a lázních Lázeňské místo Lázeňské místo je dalším pojmem, který definuje lázeňský zákon. Jde o území obce, části obce nebo více obcí, na kterém se rozprostírají přírodní léčebné lázně, a které je za lázeňské místo stanoveno nařízením vlády. 83 S lázeňským místem úzce souvisí též tzv. statut lázeňského místa, kterému se budu věnovat níže. Lázeňské místo je vyhlašováno zejména z důvodu poskytnutí větší ochrany přírodním léčebným lázním a zajištění jistého nadresortního přístupu k celé problematice odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb. 81 Viz Příloha A odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb. 84 Sněmovní tisk č. 700, vládní návrh zákona o přírodních léčivých zdrojích EU, op. cit.

35 Vymezení základních pojmů a institutů 35 Ne všechna území, na kterých se nacházejí přírodní léčebné lázně, musejí být zároveň prohlášena za lázeňské místo. Návrh na stanovení lázeňského místa je oprávněna podat pouze obec (případně obce) na jejímž území se nacházejí přírodní léčebné lázně nebo na jejímž území mají být přírodní léčebné lázně do budoucna stanoveny. 85 Podání návrhu spadá do samostatné působnosti obce, tím pádem o něm rozhoduje zastupitelstvo obce. 86 Rozhodnutí o tom, zda v obci stanovit lázeňské místo, není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na jedné straně stojí ochrana přírodních léčebných lázní a životního prostředí v obci a z toho vyplývající podpora cestovního ruchu, na kterém jsou mnohé lázeňské obce závislé, na druhé straně však stanovení lázeňského místa na území obce znamená mnohá omezení, která pociťují především obyvatelé této obce. O tom, zda má být v obci stanoveno lázeňské místo, se může konat místní referendum. 87 Návrh na stanovení lázeňského místa podává obec ministerstvu zdravotnictví. Obsah tohoto návrhu je lázeňským zákonem vymezen poměrně obecně, kdy je stanoveno, že musí zahrnovat údaje o přírodních léčebných lázních, údaje o přírodních léčivých zdrojích, případně o příznivých klimatických podmínkách vhodných k léčbě, údaje o stavu životního prostředí a podmínky pro využití a rozvoj přírodních léčebných lázní. 88 Tyto náležitosti v podstatě odpovídají údajům, které musí být uvedeny v návrhu na stanovení přírodních léčebných lázní Lázeňský statut Samostatnou část návrhu na stanovení lázeňského místa tvoří návrh lázeňského statutu, 89 kterým se stanovuje režim ochrany lázeňského místa. 90 Lázeňským statutem obec zejména vymezí vnitřní území lázeňského místa, ve kterém jsou soustředěna zařízení zákona č. 164/2001 Sb a 84 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] zákona č. 164/2001 Sb. 89 Lázeňský zákon pro statut lázeňského místa používá též termín lázeňský statut odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb.

36 36 Vymezení základních pojmů a institutů sloužící bezprostředně lázeňskému provozu 91 a vnější lázeňské území a stanoví činnosti, které budou do budoucna v lázeňském místě omezeny, či zcela zakázány, omezení související s výstavbou v lázeňském místě a dále určí, která zařízení se v lázeňském místě nesmí zřizovat. 92 Obsah lázeňského statutu je lázeňským zákonem vymezen dosti obecně, což je z určitého pohledu dobře, neboť si obce mohou ochranu lázeňského místa upravit podle konkrétních podmínek panujících na daném území. Na druhou stranu to vede k situaci, kdy je obyvatelům obce, a nejen jim, zakázána nějaká činnost, a to na základě podzákonného právního předpisu, což může být pokládáno za protiústavní, vzhledem k ustanovení čl. 2 odst. 4 Ústavy. Stejně tak, jako vláda může svým nařízením stanovit lázeňské místo a statut tohoto lázeňského místa, 93 může je i nařízením zrušit. To se stalo naposledy v roce 2004, kdy bylo nařízením vlády č. 73/2004 Sb., o zrušení lázeňského místa v obci Železnice toto lázeňské místo zrušeno. Aktuální seznam stanovených lázeňských míst je možné nalézt na stránkách ministerstva zdravotnictví Statut lázeňského místa Františkovy Lázně Statut Františkových Lázní (dále jen Statut ) byl přijat usnesením vlády republiky Československé dne 18. ledna Jde tedy o více než 60 let starý předpis. V platnosti zůstal díky přechodnému ustanovení lázeňského zákona, obsaženém v 44 odst. 3, který říká: Lázeňská místa, lázeňské statuty a prozatímní ochranná opatření k ochraně lázeňských míst vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za lázeňská místa a lázeňské statuty vydané podle tohoto zákona. V úplném úvodu Statutu je obsažena informace o tom, jaké nemoci se ve Františkových lázních léčí, přičemž je kladen důraz na světovou pověst lázní a jejich celkovou významnost. V dalším odstavci je pak vydání Statutu odůvodněno následovně: odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb odst. 3 zákona č. 164/2001 Sb. 93 Naposledy tak učinila vláda letos, když vydala nařízení vlády č. 137/2017 Sb., o stanovení lázeňského místa Lednice a statutu lázeňského místa Lednice. 94 Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Dokumenty ochranná pásma a lázeňská místa podle lokalit [online]. Ministerstvo zdravotnictví [cit ]. Dostupné z:

37 Vymezení základních pojmů a institutů 37 Pro významné výsledky léčebné a světovou pověst poskytuje se těmto lázním zvláštní ochrana a upravuje se v nich hospodářský a kulturní život tak, aby byly vytvořeny nejpříznivější podmínky pro provádění komplexní lázeňské péče a pro další rozvoj lázní. Ustanovením čl. I odst. 2 byla zřízena lázeňská komise, jejímž úkolem bylo zajistit řádné plnění Statutu. Tato komise působí ve městě dodnes, už jako Komise pro kulturu, lázeňství a cestovní ruch. Ustanovení čl. II obsahuje asi nedůležitější část Statutu, neboť je v něm vymezeno vnitřní a vnější lázeňské území. 95 Navazuje na něj ustanovení čl. III odst. 8, ve kterém je stanoveno, že v lázeňském místě (což je dle Statutu celé katastrální území obce) mohou být povoleny jen stavby, provozovny a zařízení, které nenaruší lázeňskou vegetaci, klima, hydrologické podmínky, klid a estetický vzhled lázeňského místa. Dle odst. 9 mohou být ve vnitřním území lázeňského místa umístěna jen taková zařízení, která bezprostředně slouží lázeňskému provozu, jako jsou lázeňské ústavy, vyšetřovací a balneoterapeutická zařízení, ubytovací zařízení pro zaměstnance lázní, kolonády, parky a kulturní podniky, obchody a provozovny, které slouží především potřebám nemocných a neruší klid a lázeňský režim. Některá ustanovení Statutu odpovídají době, ve které byl Statut přijat, a jsou v nich vyjádřeny jakési plány do budoucna. Takovým ustanovením je např. čl. III odst. 11, ve kterém je stanoveno: Pro lázeňskou péči musí být zajištěn potřebný počet lůžek a belneotherapeutických zařízení, podle kapacity používaných přírodních léčivých zdrojů a potřeby lázeňské péče. Všechny vhodné objekty, které dříve sloužily k ubytování nemocných, musí být postupně vráceny svému původnímu účelu. Rovněž pro ostatní návštěvníky lázní je nutno zajistit potřebný ubytovací prostor. Mezi další taková ustanovení patří třeba to, že má být zřízena kanalizace a ústřední vodovod tak, aby domy byly zásobovány nezávadnou i pitnou vodou, a aby byly také řádně odkanalizovány, anebo to, že má být zřízena čistírna odpadních vod a zlikvidován dosavadní žumpový 95 Viz příloha B.

38 38 Vymezení základních pojmů a institutů systém. 96 Ve vnitřním lázeňském území také nesmí být chována domácí zvířata, zejména skot, vepři, drůbež, psi a kočky. 97 Obdobných, v dnešní době téměř nesmyslných, ustanovení je ve Statutu ještě mnoho. Celkově jde o velmi zastaralý a neaktuální právní předpis, který neodpovídá požadavkům dnešní doby. K tomuto problému je třeba dodat, že se až donedávna týkal téměř všech lázeňských míst. První lázeňský statut se za účinnosti lázeňského zákona podařilo přijmout až v roce 2012, a to pro lázeňské místo Karlovy Vary. 98 Od té doby se podařilo vydat další dva moderní statuty, a to pro lázeňské místo Ostrožská Nová Ves 99 a pro lázeňské místo Lednice Čl. IV. odst. 13 písm. a) a b) usnesení vlády ze dne o schválení statutu lázeňského místa Františkových Lázní. [online]. In: Ministerstvo zdravotnictví. [cit ]. Dostupné z: 97 Čl. IV. odst. 14 tamtéž. 98 Nařízení vlády č. 321/2012 Sb., o stanovení lázeňského míst Karlovy Vary a Statutu lázeňského místa Karlovy Vary 99 Nařízení vlády č. 86/2016 Sb., o stanovení lázeňského místa Ostrožská Nová Ves a statutu lázeňského místa Ostrožská Nová Ves 100 Nařízení vlády č. 137/2017 Sb., o stanovení lázeňského místa Lednice a statutu lázeňského místa Lednice

39 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 39 3 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod je v právním řádu České republiky zakotvena již na ústavní úrovni jako ochrana všech přírodních zdrojů a přírody jako takové. V preambuli Ústavy je vyjádřeno odhodlání občanů České republiky společně střežit a rozvíjet zděděné kulturní, hmotné, duchovní i přírodní bohatství, dle čl. 7 Ústavy pak má stát dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a o ochranu přírodního bohatství. Další ústavněprávní východiska ochrany lze nalézt v Listině základních práv a svobod, např. v čl. 11 o vlastnickém právu, kde je stanoveno, že výkon vlastnického práva nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Na toto ustanovení pak navazuje lázeňský zákon, který v upravuje povinnosti vlastníků nemovitostí a omezení vlastnického práva. V čl. 35 Listiny základních práv a svobod je zakotveno právo každého na příznivé životní prostředí a na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Dle odst. 3 tohoto článku také nikdo nesmí při výkonu svých práv ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Všechna výše uvedená ustanovení se promítají do zákonné a podzákonné právní úpravy ochrany přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Stěžejními předpisy jsou i v oblasti ochrany lázeňský zákon a jeho prováděcí předpisy a dále také statuty lázeňských míst. Ochranu přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod je možné rozdělit na tzv. ochranu přímou a ochranu nepřímou. Nepřímá ochrana je realizována především stanovením ochranných pásem zdrojů a rovněž zohledněním ochrany zdrojů v jiných právních předpisech. Přímou ochranou lze rozumět uložení podmínek konkrét-

40 40 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod nímu uživateli zdroje tak, aby nedošlo k jeho ohrožení a provádění dohledu nad jejich dodržováním Ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod Úprava ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod (dále jen zdroje ) je obsažena v hlavě V. lázeňského zákona, není zde však uvedena žádná definice toho, co vlastně ochranné pásmo je. Obecně lze ochranné pásmo chápat jako určitě vymezené území, v němž jsou zakázány nebo omezeny určité činnosti z důvodu ochrany veřejného zájmu. 102 Za veřejný zájem je, v tomto kontextu, považována ochrana přírodního bohatství. Ochranná pásma zdrojů jsou stanovována vyhláškou ministerstva zdravotnictví z důvodu ochrany zdrojů před činnostmi, které mohou mít nepříznivý vliv na chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdrojů, na jejich zdravotní nezávadnost, ale i na zásoby a vydatnost těchto zdrojů. 103 Ochranná pásma se stanovují zpravidla ve dvou stupních tak, aby oprávněné zájmy právnických a fyzických osob byly dotčeny v pouze nezbytně nutné míře a zároveň byl naplněn účel ochrany zdrojů. 104 Při jejich stanovení má tedy být uplatňován princip proporcionality. Návrh ochranného pásma musí vycházet z analýzy rizik ohrožení jakosti, vydatnosti a zdravotní nezávadnosti zdroje 105 a ministerstvu zdravotnictví ho předkládá žadatel o povolení využívání zdroje jako přílohu k této žádosti. 106 Ministerstvo zdravotnictví poté projedná návrh s dotčenými správními úřady podle zvláštních právních předpisů, kterými jsou zejména místní vodoprávní a stavební úřady, a dále též s obcemi, na jejichž území mají být ochranná pásma vytyčena. Všichni uvedení mají lhůtu 60 dnů na 101 KŘESŤANOVÁ, op. cit., s HEYDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. podst. roršíř. vyd. Praha: C.H. Beck, s odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb. 105 Tamtéž odst. 2 písm. d zákona č. 164/2001 Sb.

41 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 41 to, aby se k návrhu vyjádřili, pokud tak neučiní, má se za to, že k návrhu nemají připomínky. 107 Ochranná pásma se podle 21 odst. 3 lázeňského zákona stanovují na základě odborných posudků zpracovaných osobou s odbornou způsobilostí. Stejně jako jsou ochranná pásma vyhlašována ministerstvem zdravotnictví vyhláškou, mohou být vyhláškou i měněna nebo úplně zrušena. 108 Úprava ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod je obdobná jako úprava ochranných pásem vodních zdrojů, která je obsažena v 30 vodního zákona. Na rozdíl od ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod jsou ochranná pásma vodních zdrojů vyhlašována formou opatření obecné povahy. Domnívám se, že by do budoucna bylo vhodné zvážit, zda je nutné vyhlašovat ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod formou vyhlášky ministerstva, a to i z důvodu jednotnosti úpravy lázeňského a vodního zákona, na jejichž podobnost jsem upozorňovala již v oddíle této práce Ochranná pásma I. stupně Ochranné pásmo I. stupně 109 bývá vyznačeno zpravidla pro území v nejbližším okolí zdroje. Pro léčivý zdroj peloidu se ochranné pásmo I. stupně vymezí souhlasně s hranicemi ložiska peloidu, pro přírodní léčivé zdroje vody a plynu a pro zdroje přírodní minerální vody se ochranné pásmo I. stupně stanoví zpravidla jako kruh o poloměru 50 m od výstupu zdroje, pokud není na základě hydrogeologického šetření nutno stanovit jinak. V ochranném pásmu vymezeném v okruhu do 50 m od zdroje a ochranném pásmu peloidu jsou zakázány všechny činnosti s výjimkou těch, které jsou nutné v zájmu ochrany a využívání zdroje. Lázeňský zákon ale připouští i možnost, kdy bude ochranné pásmo I. stupně léčivého zdroje minerálních vod a plynu a zdroje přírodní minerální vody stanoveno pro odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb odst. 4 zákona č. 164/2001 Sb zákona č. 164/2001 Sb.

42 42 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod území větší, než je kruh o poloměru 50 m od zdroje. V takto vymezeném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které mohou mít negativní vliv na zásoby a vydatnost zdroje, na jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti a jeho zdravotní nezávadnost. Je zřejmé, že v ochranném pásmu I. stupně, které je vytyčené v okruhu větším než 50 m od zdroje, je zdroji poskytována menší míra ochrany, a proto se ještě určí pro poskytnutí bezprostřední ochrany zdroje tzv. pásmo fyzické ochrany zdroje, které má být zpravidla vytyčeno v rozsahu 10 x 10 m ve vzdálenosti od zdroje. V pásmu fyzické ochrany zdroje je možné provádět pouze činnosti spojené s ochranou a využitím zdroje. V ochranném pásmu I. stupně zdroje dále mají být s přihlédnutím ke konkrétním místním podmínkám odstraněny všechny zdroje možného znečištění, jako jsou např. skládky odpadů, pohonných hmot apod., a mají být provedeny i další potřebné úpravy území, kterými může být např. úprava odtokových poměrů. 110 Tomuto požadavku zákona často není možné plně vyhovět, neboť I. ochranná pásma bývají vymezena v historicky zastavěném území, neboť lázeňská města zpravidla vznikala v bezprostřední blízkosti zdroje. I na to však zákon pamatuje a v 22 odst. 3 říká, že: Zahrnuje-li ochranné pásmo historicky urbanizované území, zdroje možného znečištění se v něm odstraní v rozumně možné míře s ohledem na tyto skutečnosti. Provedení těchto opatření hradí uživatel zdroje, a pokud zdroj uživatele nemá, hradí je ministerstvo zdravotnictví. Vlastníkům nemovitostí je pak uložena povinnost umožnit provedení těchto opatření. Hranice ochranného pásma I. stupně 111 se stanovují s ohledem na hranice jednotlivých parcel podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí nebo s ohledem na přirozené i umělé hranice v terénu a jsou evidovány v katastru nemovitostí. Takováto úprava vytyčování hranic ochranného pásma není dle mého názoru zcela vhodná. Jako nejvíce problematické se mi jeví stanovení hranic ochranného pásma podél přirozených hranic v terénu, neboť ty se mohou, celkem jednoduchým způsobem, změnit. De lege ferenda 110 STANĚK, op. cit. s zákona č. 164/2001 Sb.

43 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 43 bych proto navrhovala tuto možnost stanovení hranic ochranných pásem z lázeňského zákona zcela vypustit. Vzhledem k tomu, že není možné po každém požadovat, aby znal rozmístění všech ochranných pásem, a zároveň je nutné zajistit ochranu zdrojům, vyznačují se hranice ochranných pásem i v terénu. Ochranné pásmo I. stupně a pásmo fyzické ochrany zdroje je možné i oplotit, pokud tak stanoví vyhláška ministerstva zdravotnictví o stanovení pásma. Jinak se hranice ochranného pásma vyznačí umístěním tabulky 112 na vhodných místech nebo na příjezdových komunikacích ke zdroji Ochranné pásmo II. stupně Ochranné pásmo II. stupně 113 se vymezuje na území daleko větším než ochranné pásmo I. stupně. Účelem zde totiž není bezprostřední ochrana zdroje jako takového, ale ochrana jeho zřídelní struktury, infiltračního území zřídelní struktury zdroje nebo ochrana infiltračního území zdroje, případně jejich částí. U léčivého zdroje peloidu se ochranné pásmo II. stupně stanovuje z důvodu ochrany jeho hydraulických poměrů. Zákon připouští i možnost v ochranném pásmu II. stupně stanovit dílčí pásma, která budou mít rozdílný stupeň ochrany. Takové dělení je vhodné, pokud má zdroj rozsáhlou zřídelní strukturu a je pravděpodobné, že bude docházet ke střetům zájmu v daném území, např. v souvislosti s hornickou činností. 114 V ochranném pásmu II. stupně je stejně jako v ochranném pásmu I. stupně, které je vymezeno v okruhu větším než 50 m od zdroje léčivé minerální vody, plynu nebo přírodní minerální vody, zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit zásoby i vydatnost zdroje, případně jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti nebo jeho zdravotní nezávadnost. 112 Tabulky na sobě mají vyveden státní znak a nápis Ochranné pásmo I. stupně přírodních léčivých zdrojů nebo Ochranné pásmo I. stupně zdroje přírodní minerální vody nebo Pásmo fyzické ochrany přírodního léčivého zdroje nebo Pásmo fyzické ochrany zdroje přírodní minerální vody a dále, pokud je stanoven i zákaz vstupu nepovolaným vstup zakázán. Viz Příloha C zákona č. 164/2001 Sb. 114 STANĚK, op. cit., s. 64.

44 44 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Stejně jako ochranné pásmo I. stupně se i ochranné pásmo II. stupně eviduje v katastru nemovitostí a při stanovení jeho hranic se přihlíží jak k hranicím jednotlivých parcel v katastru nemovitostí, tak i k přirozeným hranicím v terénu. Hranice ochranného pásma II. stupně se však běžně nevyznačují v terénu, označí se jen v nezbytně nutných případech, např. pokud se hranice ochranného pásma kříží s komunikací, a pouze pokud tak stanoví vyhláška ministerstva zdravotnictví, kterou jsou ochranná pásma stanovena. 3.2 Ochranná pásma ve Františkových Lázních Ochranná pásma ve Františkových Lázních nejsou stanovena vyhláškou ministerstva zdravotnictví, jak by se dle předchozího textu dalo předpokládat, ale nařízením vlády č. 152/1992 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně ze dne 29. ledna 1992 (dále jen nařízení vlády ). Jak je vidět z data přijetí nařízení vlády, nejde o předpis vydaný podle úpravy obsažené v lázeňském zákoně, ale o předpis vydaný podle tehdejší právní úpravy, tedy dle ustanovení 46 odst. 1 zákona č. 20/1996 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb. (dále jen zákon o péči o zdraví lidu ). Dle tohoto ustanovení platilo, že pro významná lázeňská místa nebo lázeňská místa, při jejichž ochraně by byly dotčeny důležité hospodářské zájmy, vláda stanovuje ochranná pásma, jakož i jiná ochranná opatření a lázeňské statuty, a to na návrh ministerstva zdravotnictví. Zákon o péči o zdraví lidu dále neobsahoval podrobnější úpravu týkající se např. způsobu stanovení ochranných pásem, ta byla obsažena až v prováděcím předpisu k tomuto zákonu, tedy ve vyhlášce č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. V 24 této vyhlášky bylo stanoveno, že ochranná pásma se stanoví zpravidla ve třech stupních. Ochranné pásmo I. stupně pak zahrnovalo území, které bezprostředně obklopuje přírodní léčivý zdroj a v němž hrozí nejsnadnější nebo nejvážnější poškození zdroje nebo jeho produktů, ochranné pásmo II. stupně bylo vyznačeno kolem ochranného pásma I. stupně na území, ve kterém stále hrozí, že zdroj nebo jeho produkt může být poškozen. Ochranné pásmo III. stupně se vyhlašovalo pro oblast, která obklopuje ochranné pásmo II. stupně, a která má svými hydrologickými, geolo-

45 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 45 gickými a vegetačními poměry přímý vliv na udržení stálé vydatnosti zdroje nebo jakosti jeho produktů. 115 Nařízení vlády č. 152/1992 Sb. pak zůstalo v platnosti díky přechodnému ustanovení 44 odst. 2 lázeňského zákona, které říká, že: ochranná pásma a prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za ochranná pásma stanovená podle tohoto zákona s tím, že ochranná pásma zdroje II. a III. stupně se považují za ochranné pásmo II. stupně podle 23 odst. 2. Ve Františkových Lázních jsou podle nařízení vlády stanovena ochranná pásma 1., 2., a 3. stupně a zvláštní ochranné pásmo uvnitř ochranného pásma 1. a 2. stupně. 116 Činnosti, které je zakázáno provádět v ochranném pásmu 1. stupně, jsou vymezeny v 2 nařízení vlády a patří mezi ně těžba nerostných surovin včetně rašeliny, která není prohlášena za přírodní léčivý zdroj, budování a provozování skládek nebezpečných odpadů a objektů pro zemědělskou a průmyslovou výrobu, ve kterých je výraznou složkou technologie manipulace s látkami škodlivými vodám, aplikace tekutých čpavkových hnojiv a kejdy skotu a prasat, čerpání podzemní vody s výjimkou již povolených odběrů, provádění zemní a jiné práce do hloubky větší než 10 metrů, trhací práce bez závazného posudku Inspektorátu, vrty pod bází cyprisového souvrství, s výjimkou vrtů pro jímání minerálních vod, odvodňovací práce a úpravy povrchových toků, které by mohly ohrozit režim spodních vod, provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem nebo jakoukoliv jinou činnost, která by mohla narušit nebo jinak negativně ovlivnit vydatnost, fyzikální a chemické vlastnosti a hygienickou nezávadnost přírodních léčivých zdrojů. Dále je v tomto pásmu zakázáno přepravovat vozidly látky, které by mohly negativně ovlivnit přírodní léčivé zdroje, tábořit mimo vyhrazená místa a používat chemických posypových materiálů na pozemních komunikacích, které by mohly způsobit kontaminaci zdrojů vyhlášce č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 116 Grafické vyznačení ochranných pásem viz Příloha D.

46 46 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Ve zvláštním ochranném pásmu 1. stupně 117 jsou zakázány všechny výše uvedené činnosti a navíc je zakázáno v tomto pásmu budovat sklady ropy a jejích produktů a zařízení na uskladnění látek označených jako jedy nebo zvlášť nebezpečné jedy. Rovněž je zakázáno budovat zařízení s předpokládaným používáním ropy, ropných produktů či tekutých paliv, s výjimkou lokálních naftových kamen. V tomto pásmu je také zakázáno používat chemické přípravky na ochranu rostlin a stabilní stavební a jiné stroje a vrtné soupravy, ve kterých je využíváno tekutých provozních hmot a je taktéž zakázáno parkovat s motorovými vozidly mimo uzavřené garáže nebo vyhrazená parkoviště. Mnohé z činností uvedených v předcházejících dvou odstavcích jsou zakázány rovněž v ochranném pásmu 2. stupně je zakázáno těžit nerostné suroviny, provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provádět úpravy povrchových toků bez opatření zabraňujících zvýšenému odtoku podzemních vod. Je rovněž zakázáno na tomto území tábořit a používat chemických posypových materiálů na pozemních komunikacích, bez dalšího provádět meliorační a vodohospodářské práce, budovat a provozovat objekty průmyslových a velkokapacitních zemědělských staveb a skládek nebezpečných odpadů a také je zakázáno přepravovat vozidly látky, které by mohly negativně ovlivnit přírodní léčivé zdroje. K některým činnostem je pak třeba získat závazný posudek Inspektorátu lázní a zřídel. Jsou jimi např. aplikace hnojiv a chemických přípravků na ochranu rostlin, nebo čerpání nových zdrojů podzemní vody v množství přesahujícím 60 litrů za minutu. V ochranném pásmu 3. stupně, 119 které je podle platné právní úpravy považováno za ochranné pásmo 2. stupně, platí nejmírnější režim. Je zde zakázáno těžit uhlí a bituminosní horniny a bez závazného stanoviska Inspektorátu je zakázáno těžit keramické a sklářské suroviny pod bází, která je dána cyprisovým souvrstvím, také je zakázáno provádět vrty pod touto bází bez závazného posudku Inspektorátu. V tomto pásmu odst. 2 nařízení vlády č. 152/1992 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] tamtéž nařízení vlády č. 152/1992 Sb.

47 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 47 je dále zakázáno např. tábořit a používat chemických posypových materiálů na pozemní komunikace atd. V příloze č. 1 k nařízení vlády jsou ochranná pásma znázorněna v mapě, v příloze č. 2 je uveden slovní popis vymezení ochranných pásem. Na stránkách ministerstva zdravotnictví 120 je k dispozici dokument, ve kterém jsou v přehledné tabulce uvedeny změny značení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod v důsledku vydání lázeňského zákona i s grafickým vyznačením těchto nových pásem Využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod (dále jen zdrojů ) podléhá dle 9 lázeňského zákona povolovacímu režimu. Institutem povolení k využívání zdroje je zdrojům poskytnuta určitá ochrana, neboť ministerstvo zdravotnictví, které tato povolení vydává, má dbát o to, aby byly zdroje využívány šetrně, a aby výtěžky zdrojů byly použity primárně k léčebným a dietetickým účelům. V 9 odst. 2 lázeňského zákona je dokonce vyjádřena zásada, že peloidy získané z přírodního léčivého zdroje mají být prvotně použity pro balneologické účely. Je tomu tak zejména z důvodu, že peloidy jsou na našem území poměrně vzácné, obzvlášť pokud jde o peloidy, pro které bylo vydáno osvědčení jako o léčivém přírodním zdroji. 122 V důvodové zprávě k lázeňskému zákonu k tomu lze nalézt toto: Povolovací režim využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod ryzích je upraven tak, aby umožňoval zohlednit specifické vlastnosti jednotlivých zdrojů a geologické podmínky, v nichž se nacházejí, a v návaznosti na ně stanovit v povolení odpovídající podmínky pro využívání a ochranu zdrojů. 120 Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL) [online]. Ministerstvo zdravotnictví [cit ]. Dostupné z: Viz Příloha E. 122 STANĚK, op. cit., s. 21.

48 48 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Ministerstvo zdravotnictví vydá povolení k využívání zdroje na základě žádosti, kterou je oprávněna podat pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání nebo k jiným činnostem, při nichž má být zdroj využíván. 123 Žádostí o vydání povolení k využívání zdroje, stejně jako návrhem na vydání osvědčení o zdroji, je zahájeno správní řízení. Z tohoto důvodu musí žádost o vydání povolení k využívání zdroje obsahovat obecné náležitosti podání dle správního řádu 124 a další náležitosti uvedené v lázeňském zákoně. Podle ustanovení 10 odst. 1 lázeňského zákona má žadatel povinnost v žádosti uvést své identifikační údaje, tedy: jméno, přímení, bydliště, státní příslušnost a rodné nebo identifikační číslo, je-li žadatel fyzickou osobou. Pokud jde o právnickou osobu, ta musí uvést svůj název, sídlo, identifikační číslo a dále jméno, příjmení, bydliště, státní příslušnost a rodné nebo identifikační číslo fyzických osob, které tvoří statutární orgán, v případě, že je stanoven. Dále má být v žádosti uveden předmět podnikání nebo činnosti, při které má být zdroj využíván, způsob využívání zdroje, jakož i předpokládaný den zahájení využívání zdroje, a jestliže má jít o využívání zdroje na dobu určitou, musí být rovněž uveden předpokládaný den ukončení využívání zdroje. Žadatel v žádosti taktéž musí uvést všechny nemovitosti, na nichž nebo pod nimiž se zdroj nachází a také ty, které mají být využíváním zdroje přímo dotčeny. Pro úplnost a zpřesnění těchto údajů musí žadatel k žádosti doložit jako přílohy 125 např. výpis z obchodního, živnostenského nebo jiného rejstříku, výpisy a snímky katastrální mapy týkající se nemovitosti, na nichž se zdroj nachází, návrhy ochranných pásem zdroje včetně map s vyznačením jejich hranic, a pokud má být využíván peloid, tak plán na rekultivaci ložiska, pokud má být využíván zdroj přírodní minerální vody, pak vyjádření vodoprávního úřadu a zejména musí žadatel připojit k žádosti plán využití zdroje. V plánu využití zdroje žadatel popíše, krom jiného, k jakému využití bude výtěž zdroje používat, navrhne, jaké množství výtěžku bude ze zdroje odebíráno a také podíl případného využití výtěžku k jinému účelu, než jaký uvedl. Aby žadatel získal povolení pro odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb.

49 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 49 využívání zdroje, musí rovněž prokázat, že je vlastníkem nemovitosti, na níž nebo pod níž se zdroj nachází, případně, že má k této nemovitosti jiné právo, které ho opravňuje k využívání zdroje. Takovým právem může být např. právo nájemní. 126 K tomu je třeba dodat, že podle 12 odst. 3 lázeňského zákona, ministerstvo vydá povolení o využívání zdroje přednostně osobě, která je vlastníkem nemovitosti, pod níž nebo na níž se zdroj nachází, a která současně uhradila i nemalé náklady na provedení průzkumu zdroje. Uplatnění tohoto pravidla přichází v úvahu tehdy, pokud žádost o vydání povolení k využívání zdroje podá souběžně několik žadatelů. Účastníkem řízení o povolení využívání zdroje je žadatel a taktéž vlastníci nebo správci dotčených nemovitostí. Obec účastníkem řízení automaticky není, stane se jím pouze v případě, že má být vydáno povolení k využívání zdroje v dosud nevyužívané zřídelní struktuře nebo zdroje, pro jehož využívání ještě nebyla vybudována žádná zařízení. 127 Okruh účastníků řízení je v lázeňském zákoně, v zájmu zrychlení a zjednodušení řízení, 128 vymezen poměrně úzce. Tato úprava není dle mého názoru zcela vhodná, neboť např. obec by měla být účastníkem řízení i v případě, že má být povoleno využívání dosud nevyužívaného léčivého zdroje peloidu. Zdá se mi také vhodné, aby účastníky tohoto řízení byly, v souladu s ustanovením 27 odst. 2 správního řádu, taktéž osoby, které už získaly povolení k využívání zdroje, který se nachází ve stejné zřídelní struktuře nebo ložisku. Žadatel musí ministerstvu zdravotnictví předložit úplnou žádost o vydání povolení k využívání zdroje, který musí být osvědčen jako přírodní léčivý zdroj nebo zdroj přírodní minerální vody podle 5 lázeňského zákona. Pokud žádost nebude splňovat všechny požadavky dané lázeňským zákonem a žadatel ani v dodatečné lhůtě, dané mu ministerstvem, žádost o chybějící údaje nedoplní, ministerstvo řízení o vydání povolení k využívání zdroje zastaví. Ministerstvo může rovněž řízení o žádosti zastavit, a to z taxativně vymezených důvodů. Tyto důvody jsou uvedeny v 12 odst. 2 lázeňského odst. 3 zákona č. 164/2001 Sb zákona č. 164/2001 Sb. 128 STANĚK, op. cit., s. 25.

50 50 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod zákona a patří mezi ně to, že zájem na ochraně zdroje převažuje nad zájmem na jeho využití, nebo že předložený plán využití zdroje není v souladu s účelem vhodným k jeho využití, případně že žadatel navrhuje způsob ochrany zdroje, který neodpovídá potřebě jeho ochrany a posledním důvodem pro zastavení řízení je pak to, že povolení o využívání zdroje již ministerstvo vydalo jinému žadateli a kapacita zdroje neumožňuje další využívání. V řízení o povolení využívání zdroje ministerstvo zdravotnictví zvažuje zejména to, jestli žadatelem navržené využití zdroje odpovídá charakteru a kapacitě zdroje, a také ministerstvo posuzuje, zda je žadatel schopen zajistit dlouhodobé využívání zdroje v požadované kvalitě a zda má žadatel praktické zkušenosti s využíváním zdrojů. 129 Důvodová zpráva k lázeňskému zákonu k tomu uvádí toto: Stanovené podmínky umožní optimální režim využívání zdroje při respektování jeho charakteru, vydatnosti a zásob a současně působí preventivně proti případnému poškození zdroje nebo jeho zničení. Posouzení, zda u žadatele jsou předpoklady splnění těchto podmínek, je při vydávání povolení k využívání zdroje základním bodem tohoto procesu. Pokud se ministerstvo rozhodne žádosti o vydání povolení vyhovět, vydá o tom povolení o využívání zdroje, které je správním rozhodnutím. Náležitosti tohoto rozhodnutí jsou vymezeny v 12 odst. 3 lázeňského zákona a jsou v podstatě totožné s náležitostmi, které musí uvést žadatel v žádosti o vydání povolení. Navíc může ministerstvo v povolení stanovit žadateli, resp. uživateli zdroje povinnost umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu. Toto se však týká pouze historicky volně přístupných zdrojů a nově využívaných zdrojů z již využívané zřídelní struktury a pouze v rozsahu nepřekračujícím 10% vydatnosti zdroje, nejvýše však 6 l/min. 130 Vydané povolení o využívání zdroje ministerstvo zasílá obci, na jejímž území se zdroj nachází a dále také místně příslušnému stavebnímu a vodoprávnímu úřadu, povolení o využívání přírodní minerální vody se navíc zasílá též celnímu úřadu, který je pří odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb odst. 5 zákona č. 164/2001 Sb.

51 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 51 slušný dle sídla uživatele zdroje. 131 Těmto subjektům ministerstvo zasílá rozhodnutí o povolení s již vyznačenou doložkou o nabytí právní moci rozhodnutí. 132 Povolení k využívání zdroje bývá vydáváno na dlouhou, případně neomezenou dobu a je jasné, že podmínky, za kterých bylo toto povelení vydáno, se mohou během let změnit. Z toho důvodu je v lázeňském zákoně, konkrétně v ustanovení 14, zakotvena možnost vydané povolení změnit, pozastavit jeho platnost nebo povolení úplně zrušit. Ministerstvo zdravotnictví o změně, pozastavení platnosti nebo úplném zrušení povolení k využívání zdroje rozhodne na základě oznámení žadatele, resp. uživatele zdroje, o změně týkající se údajů uvedených v žádosti o vydání povolení k využívání zdroje. Toto oznámení je uživatel povinen učinit vůči ministerstvu nejméně 30 dnů před plánovaným provedením změn, případně, pokud jde o změny nezamýšlené, nejpozději 15 dnů od jejich vzniku. Podle závažnosti oznámených změn může ministerstvo povolení změnit, pozastavit nebo zrušit. Pokud však jde o případy, kdy se vlastnosti zdroje změní tak, že z hlediska zájmů stanovených lázeňským zákonem už zdroj není vhodný k využívání nebo pokud uživatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené lázeňským zákonem, případně povolením nebo pokud využíváním zdroje došlo k nepříznivému vlivu na životní prostředí nebo na stav podzemních vod, ministerstvo rozhodnutím povolení k využívání zdroje obligatorně zruší. Ministerstvo má rovněž povinnost povolení zrušit v případě, že o zrušení požádá sám uživatel. Pokud ministerstvo rozhodne o pozastavení využívání zdroje, určí zároveň také lhůtu, ve které mají být nedostatky, kvůli kterým k pozastavení došlo, odstraněny. Může jít např. o situaci, kdy uživatel oznamuje záměr o změně využívání zdroje, nedoloží však všechny potřebné podklady k posouzení této změny. 133 Jelikož je o změně, pozastavení nebo zrušení povolení vedeno správní řízení, je možné proti rozhodnutí ministerstva podat opravný prostředek rozklad. Tento však nemá, podle 14 odst. 5 lázeňského zákona, odkladný účinek zákona č. 164/2001 Sb. 132 STANĚK, op. cit., s STANĚK, op. cit., s. 34.

52 52 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod Z výše uvedeného vyplývá, že za současné právní úpravy ministerstvo může povolení k využívání zdroje změnit pouze na základě oznámení uživatele zdroje. Lázeňský zákon tak vůbec nepřipouští možnost, kdy by ministerstvo zahájilo řízení o změně povolení k využívání zdroje z moci úřední, tedy ex offo, což může být v některých situacích žádoucí např. když uživatel zdroje dlouhodobě zdroj nevyužívá. Vedle zrušení povolení je také možné, aby povolení zaniklo. Důvody vedoucí k zániku povolení jsou taxativně vymezeny v 15 odst. 1 lázeňského zákona. Tyto důvody se jednak mohou týkat zdroje, neboť povolení zanikne, jestliže dojde k vyčerpání, znehodnocení nebo ztrátě zdroje a jednak uživatele, kdy zánik povolení nastane, pokud dojde ke změně uživatele (díky prodeji společnosti nebo jejím rozdělením, sloučením apod.) případně bude uživatel zrušen či zanikne nebo smrtí uživatele, je-li jím fyzická osoba. Povolení také zanikne, pokud dojde k zániku nebo zrušení živnostenského oprávnění nebo k ukončení činnost, pro kterou byl zdroj využíván. Je také logické, že povolení k využívání zdroje zaniká uplynutím doby, na kterou bylo vydáno Povinnosti uživatele zdroje Pokud ministerstvo zdravotnictví žadateli vydá povolení k využívání zdroje, stává se z žadatele uživatel, který má právo zdroj využívat. Využívání zdroje přírodní minerální vody je zpoplatněno. 134 S využíváním zdroje se však také pojí mnoho povinností uživatele zdroje. Ty jsou vymezeny v 16 odst. 1 lázeňského zákona. Pokud uživatel nebude tyto povinnosti plnit, může být sankcionován tím, že mu bude odebráno povolení k využívání zdroje (viz výše) nebo uložením pokuty do výše až korun. 135 Primární povinností uživatele zdroje je dodržování podmínek stanovených v povolení k využívání zdroje a v lázeňském zákoně. Touto povinností se rozumí např. to, že uživatel může využívat pouze povolené množství výtěžku zdroje nebo to, že musí zajistit odborný dohled nad využíváním a ochranou zdroje, osobou, která je držitelem osvěd- 134 Poplatek za využívání zdroje přírodní minerální vody je upraven v 20 zákona č. 164/2001 Sb., a dále v nařízení vlády č. 150/2015 Sb., o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody, ve kterém je stanovena výše poplatku na 6 Kč za 1 m odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb.

53 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 53 čení o odborné způsobilosti. 136 Pro tuto osobu lázeňský zákon v 19 zavádí termín balneotechnik. Uživatel je také povinen provádět opatření k zabezpečení využívání zdroje a jeho ochrany a odstraňovat zjištěné závady. Dále má uživatel zdroje povinnost oznámit neprodleně ministerstvu a příslušnému celnímu úřadu informaci o zahájení využívání zdroje a poskytovat ministerstvu údaje potřebné k vedení registru přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod 137 a rovněž uživatel musí oznámit ministerstvu údaje o skutečném množství výtěžku ze zdroje do 15. kalendářního dne následujícího měsíce. Uživatel dále musí udržovat v pořádku zařízení určená k zabezpečení využívání a ochrany zdroje, zajistit hydrologický a hydrogeologický dohled nad zdrojem a rovněž musí zajistit sledování fyzikálních, chemických mikrobiologických a radiologických vlastností a zdravotní nezávadnosti výtěžku zdroje. Poslední uvedené uživatel zajistí prováděním komplexní nebo kontrolní analýzy. Komplexní analýzu 138 provádí Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů 139 každých pět let, pokud není v povolení k využívání zdroje stanoveno jinak. Obsah komplexní i kontrolní analýzy zdrojů je uveden v příloze č. 2 vyhlášky o zdrojích a lázních. Kontrolní analýzu může provádět jak Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů, tak i jiná akreditovaná laboratoř, případně i sám uživatel zdroje. Kontrolní analýza se provádí tak často, jak je stanoveno v povolení k využívání zdroje a pak vždy po nějakém zásahu do jímání zdroje před jeho opětovným využitím. 140 Za spolupráce s Referenční laboratoří musí uživatel také ověřovat kvalitu zdroje a výtěžku při jeho získávání, dopravě a případné akumulaci a u přírodního léčivého zdroje i při jeho použití k balneaci. Další povinnosti uživatele se týkají balení výtěžku přírodních léčivých zdrojů. Dle ustanovení 16 odst. 1 písm. j) lázeňského zákona je pro výtěžky možné používat jen takové obaly a obalové materiály, které nemají nepříznivé účinky na lidské zdraví odst. 2 zákona č. 164/2001 Sb. 137 Tento registr spravuje, dle 35 odst. 2 písm. d) lázeňského zákona, ministerstvo zdravotnictví odst. 2 vyhlášky č. 423/2001 Sb zákona č. 164/2001 Sb odst. 3 vyhlášky č. 423/2001 Sb.

54 54 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a zároveň nemění vlastnosti výtěžku. Na obalu, případně na příbalovém letáku, je nutné vyznačit charakteristické složení, způsob uskladnění a dobu použití výtěžku a další náležitosti, které jsou uvedené v 7 vyhlášky o zdrojích a lázních. Těmi jsou označení a sídlo výrobce, označení minerální vody (její název), údaj o hmotnosti nebo objemu, číslo výrobní série, minimální doba trvanlivosti, jaký je doporučený způsob skladování, označení zdroje a jeho místopisné určení, klasifikace zdroje, informace o poslední provedené komplexní analýze zdroje a doporučená doba použití. Zaměstnanci ministerstva zdravotnictví, případně zaměstnanci vodoprávního úřadu jsou dle 39 lázeňského zákona pověřeni prováděním dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů v ochranných pásmech nebo na území lázeňských míst. Uživatel má povinnost dbát jejich pokynů při provádění dozoru 141 a umožnit jim přístup na pozemky, do budov nebo dalších zařízení za účelem provedení šetření a odběru vzorků. 142 V podstatě poslední povinností uživatele je podle 16 odst. 1 písm. l lázeňského zákona to, aby umožnil za úhradu provozních nákladu užívání zdroje i dalšímu uživateli, který získá povolení k využívání zdroje. Úplně poslední je lázeňským zákonem v 16 odst. 1 pod písmenem n) stanovena povinnost uživatele umožnit bezplatný odběr minerální vody ze zdroje fyzickým osobám pro jejich osobní potřebu a umožnění volného přístupu k tomuto odběru, je-li tak stanoveno v povolení k využívání zdroje. Toto ustanovení je dle mého názoru redundantní, neboť tato povinnost vyplývá pro uživatele již z ustanovení 16 odst. 1 písm. a lázeňského zákona, kde je stanoveno, že uživatel musí dodržovat podmínky stanovené v povolení, v souvislosti s ustanovením 12 odst. 5 lázeňského zákona Další uživatel zdroje 143 Pokud je kapacita přírodního léčivého zdroje větší, než jakou je oprávněn na základě povolení využívat uživatel zdroje, je možné povolit užívání zdroje i dalšímu uživateli odst. 1 písm. g zákona č. 164/2001 Sb odst. 1 písm. m zákona č. 164/2001 Sb odst. 1 zákona č. 164/2001 Sb.

55 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 55 Povolit užívání zdroje dalšímu uživateli je možné i tehdy, pokud původní uživatel dlouhodobě nevyužívá objem uvedený v jeho povolení k využívání zdroje. V podstatě tedy jde o využívání zbývající kapacity zdroje. O povolení k využívání zdroje pro dalšího uživatele je, stejně jako pro prvního uživatele, vedeno správní řízení u ministerstva zdravotnictví, jehož účastníkem je i první uživatel zdroje. Výše uvedená úprava práv a povinností uživatele zdroje se přiměřeně použije i na dalšího uživatele zdroje. Považuji za nutné zdůraznit, že se tato úprava nevztahuje na zdroje přírodních minerálních vod Správce zdroje 144 Správce zdroje plní povinnosti vyplývající z ustanovení lázeňského zákona v rozsahu určeném ministerstvem. Jako správce zdroje je zpravidla ustanoven první uživatel zdroje, který získal povolení k využívání zdroje. Pokud však tento správce neplní řádně své povinnosti, nebo o to požádá ministerstvo, může být jako správce zdroje stanoven jiný uživatel zdroje. Zákon také připouští možnost za správce zdroje určit osobu, která není vůbec uživatelem zdroje, avšak pouze v případě, kdy v lázeňském místě působí větší počet poskytovatelů zdravotních služeb, kteří zároveň využívání přírodní léčivé zdroje. Takto tomu je např. v lázeňském místě Karlovy Vary, kde je správcem zdrojů Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je statutární město Karlovy Vary. 3.4 Povinnosti vlastníků nemovitostí a omezení vlastnických práv Vlastnické právo je jedním ze základních lidských práv, a jako takovému je mu Listinou základních práv a svobod poskytována ochrana. Konkrétně v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod je stanoveno, že vlastnické právo je možné nuceně omezit, případně přistoupit k vyvlastnění, pouze na základě zákona, ve veřejném zájmu a za náhradu. Povinnosti vlastníků nemovitostí, omezení vlastnických práv a náhrada újmy je upravena v hlavě VII lázeňského zákona, která je tvořena pouze třemi poměrně krátký odst. 2 a odst. 3 zákona č. 164/2001 Sb.

56 56 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod mi ustanoveními. V souladu s ustanovením čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod je podle ustanovení 33 lázeňského zákona možné omezit vlastnická práva k nemovitostem nebo přistoupit k vyvlastnění nemovitostí pouze ve veřejném zájmu. K omezení vlastnického práva k nemovitosti dochází většinou zřízením věcného břemene. Za veřejný zájmem je v 33 odst. 1 lázeňského zákona označen zájem na vyhledávání a využívání zdroje k léčebným účelům a taktéž zájem na ochraně zdrojů za účelem zachování jejich kvantitativních a kvalitativních vlastností a zdravotní nezávadnosti. Vlastnická práva k nemovitostem lze omezit v případě, že vlastník nemovitosti brání vyhledávání přírodního léčivého zdroje. Pokud však vlastník nemovitosti brání využívání nebo ochraně přírodního léčivého zdroje a ochraně zdroje přírodní minerální vody, je možné vlastnická práva omezit, případně dotčenou nemovitost vyvlastnit. Řízení o omezení vlastnických práv, případně i vyvlastnění nemovitosti, které je však spíše hypotetickou otázkou, se řídí zákonem č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, ve znění pozdějších předpisů. Vlastníkům nemovitostí, kterých se dotýká úprava lázeňského zákona, jsou také stanoveny určité povinnosti. Podle důvodové zprávy k lázeňskému zákonu, je tomu tak z proto, že: vyhledávání, ochrana a využívání přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst vyžaduje provádění řady činností podle lázeňského zákona, proto se stanoví vlastníkům nemovitostí povinnost některé tyto činnosti strpět. Za tyto povinnosti lázeňský zákon označuje umožnění vstupu oprávněným osobám na pozemky, případně i do staveb a objektů, které nejsou nemovitostmi, za účelem získání údajů potřebných dle lázeňského zákona a strpění umístění značek vyznačujících hranice ochranných pásem, lázeňského místa a vnitřního území lázeňského místa. Při umisťování těchto značek musí být v co největší možné míře šetřeno práv vlastníků nemovitostí. 145 Jak už jsem zmiňovala v úvodu tohoto oddílu, úprava povinností vlastníků nemovitostí a omezení vlastnických práv je obsažena ve třech, resp. ve dvou paragrafech lázeňského zákona. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že vlastníci nemovitostí na zákona č. 164/2001 Sb.

57 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod 57 cházejících se na území lázeňských míst nebo poblíž přírodních léčivých zdrojů, nejsou na svých právech nějak výrazněji omezeni. Ve skutečnosti je však, dle mého názoru, situace jiná. Vlastníci nemovitostí jsou na svých právech omezeni i podzákonnou právní úpravou, tedy např. vyhláškou ministerstva o stanovení ochranných pásem nebo nařízením vlády, kterým se vyhlašuje statut lázeňského místa. Právě v těchto právních předpisech nacházím největší počet ustanovení, díky kterým jsou omezena vlastnická práva. 146 Otázkou omezení vlastnických práv k nemovitostem se zabýval i Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 30. července 2009, č. j. 7 As 32/ Šlo o případ, kdy paní S. S. zaparkovala svůj automobil na území obce Františkovy Lázně na pozemku, který se nachází ve zvláštním ochranném pásmu vymezeném nařízením vlády č. 152/1992 Sb., podle něhož je v tomto území zakázáno parkovat motorovými vozidly mimo vyhrazené parkoviště nebo uzavřené garáže. 147 Pozemek, na kterém zaparkovala, se nacházel ve vlastnictví jejího manžela a společně s ním jej využívali ke společnému podnikání. Za toto své chování byla shledána vinnou z přestupku dle ustanovení 29a odst. 1 písm. c) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí upozorňuje, že v nařízení vlády č. 152/1992 Sb., je: upraven plošný zákaz parkování ve vymezeném území bez ohledu na vlastnické vztahy k nemovitostem a je zde stanovena povinnost vybavit parkoviště motorových vozidel nepropustným povrchem a zachytávat nevhodné látky do odlučovačů či jiných zařízení. Stanovení těchto povinností je určitým omezením vlastnického práva, především práva věc nerušeně užívat. Omezit vlastnické právo lze, tak jako ostatně i jiná základní práva, jen zákonem (čl. 4 odst. 2 Listiny). Nedostatek zákonné úpravy přitom nemůže být nahrazován podzákonnou normotvorbou, tedy vydáním podzákonného právního předpisu orgánem moci výkonné. Ponechání úpravy mezí vlastnického práva úpravě jiným než zákonným právním předpisům by totiž znamenalo, že by se sféra ochrany základních práv a svobod dostala do pravomoci moci výkonné, která 146 Viz oddíl této práce, ve kterém se zabývám ochrannými pásmy ve Františkových Lázních odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 152/1992 Sb.

58 58 Ochrana přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod k tomu není oprávněna. Ust. 22 odst. 5 a 23 odst. 3 lázeňského zákona stanoví, že v ochranném pásmu stanoveném pro území větší než vymezené kruhem o poloměru 50 m od zdroje je zakázáno provádět činnosti, které mohou negativně ovlivnit chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti zdroje a jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje. Tyto činnosti a termín jejich ukončení v návaznosti na místní geologické podmínky stanoví vyhláška ministerstva, kterou se stanoví ochranné pásmo. Tato ustanovení jsou natolik vágní, že nestanoví zákonné meze vlastnického práva ani rozsah povinností adresátů těchto právních norem, což vede k narušení principu právní jistoty adresátů. Dále se v rozhodnutí píše, že v ustanovení 22 odst. 5 a 23 odst. 3 lázeňského nejsou dostatečně určitě definovány činnosti, které mají být v ochranných pásmech zakázány za účelem ochrany zdrojů a není tak vyhověno požadavku, aby k omezení vlastnického práva docházelo pouze na základě zákona. Zároveň však Nejvyšší správní soud dodává, že: si je vědom, že pravidlo obsažené v ust. 3 odst. 2 písm. d) nařízení vlády č. 152/1992 Sb. může být z věcného hlediska nezbytné pro ochranu přírodních léčivých zdrojů v dané oblasti a že tedy bude třeba, aby takové pravidlo platilo. Musí je však stanovit zákonodárce při dodržení principu proporcionality, tedy při poskytnutí nejvyšší možné míry ochrany vlastnického práva. S tímto názorem Nejvyššího správního soudu se plně ztotožňuji. Domnívám se, že by bylo vhodnější, kdyby se alespoň část úpravy omezení vlastnických práv přesunula z podzákonných právních předpisů do lázeňského zákona. Žádoucího stavu by dle mého šlo docílit např. tím, že by se zákonná ustanovení týkající se vymezení zakázaných činností v ochranném pásmě nebo lázeňským statutem doplnila alespoň demonstrativním výčtem činností, které je třeba zakázat pro ochranu každého zdroje, nezávisle na místních podmínkách. K výše citovanému rozhodnutí bych ještě dodala, že ačkoliv bylo vydáno v roce 2009, a je tedy staré téměř osm let, na právní úpravě věci se nic nezměnilo.

59 Úvahy de lege ferenda 59 4 Úvahy de lege ferenda Ačkoliv právní úpravu lázeňství, resp. části této úpravy, kterou se v této práci zabývám, považuji jako celek za vyhovující, v průběhu celé práce jsem upozorňovala na dílčí problémy nebo nedostatky, na které jsem při psaní své práce narazila. Na začátku této kapitoly považuji za důležité zdůraznit, že všechny mé úvahy mají pouze teoretický charakter, neboť praktické zkušenosti s aplikací lázeňského zákona a jeho prováděcích právních předpisů nemám. První z mnou nastíněných nedostatků právní úpravy se týká vymezení základních pojmů v lázeňském zákoně. V této souvislosti někteří autoři 148 upozorňují na potřebu jasnějšího vymezení všech lázeňským zákonem definovaných pojmů tak, aby se zamezilo nejasnostem při výkladu zákona. Tuto potřebu se však ze své pozice neodvažuji posoudit, pouze v kapitole 2 této práce upozorňuji na vhodnost definování pojmu jímací zařízení, neboť z lázeňského zákona není zcela zřejmé, co se jímacím zařízením rozumí. Domnívám se, že by definování tohoto pojmu přispělo k lepší uchopitelnosti celého zákona, a to zejména pro osoby neznalé lázeňské problematiky. Dalším a zároveň i závažnějším problémem se zabývám v podkapitole 2.2 své práce, která je věnována úpravě vydávání osvědčení o zdroji. Jednou z náležitostí, kterou musí navrhovatel přiložit k žádosti o vydání osvědčení o zdroji je dle ustanovení 6 odst. 2 písem. b) lázeňského zákona: závěrečná zpráva o výsledku geologických prací, včetně návrhu na ochranu předpokládaného zdroje. Nikde však už není dále uvedeno, co přesně má být obsahem tohoto návrhu na ochranu předpokládaného zdroje. Dle mého názoru by bylo více než žádoucí do lázeňského zákona zakotvit požadavek, aby již v řízení o vydání osvědčení o zdroji, a nikoliv až v řízení o povolení k využívání zdroje, musel navrhovatel předložit návrh na stanovení konkrétních ochranných pásem zdroje. Zabránilo by se tak stavu, kdy je možné osvědčit zdroj, kterému však není poskytnuta dostatečná ochrana. 148 Srov. Křesťanová, op. cit., s. 116.

60 60 Úvahy de lege ferenda Další dvě mnou navrhované změny se týkají ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod, kterými se zabývám v podkapitole 3.1 této práce. První z nich považuji za otázku spíše okrajovou, kdy uvažuji nad formou stanovení ochranných pásem. Upozorňuji zejména na nesoulad úpravy vodního a lázeňského zákona, ačkoliv oba předpisy upravují z jistého úhlu pohledu obdobnou materii a i v důvodové zprávě k lázeňskému zákonu lze na mnohých místech nalézt odkaz právě na úpravu vodního zákona. Zatímco ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů minerálních vod se stanovují vyhláškou ministerstva zdravotnictví, ochranná pásma vodních zdrojů se stanovují opatřením obecné povahy. Domnívám se, že stanovení ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod opatřením obecné povahy by minimálně nebylo na škodu, dokonce by mohlo přispět k jednotnosti právního řádu České republiky jako celku. Druhým, a z mého pohledu i důležitějším problémem v souvislosti s ochrannými pásmy přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, je vyznačování hranic ochranných pásem podél přirozených hranic v terénu. Tuto možnost stanovení hranic ochranných pásem bych z ustanovení 24 lázeňského zákona zcela vypustila, zejména z toho důvodu, že se tyto hranice mohou během doby měnit. Posledním návrhem de lege ferenda se zabývám v podkapitole 3.3 své práce, a to v souvislosti se změnou povolení k využívání zdroje. Mám za to, že by bylo vhodné, aby ministerstvo zdravotnictví mělo možnost, za určitých skutečností, změnit vydané povolení k využívání zdroje ex offo. Touto skutečností může být např. fakt, že uživatel zdroje dlouhodobě zdroj nevyužívá, nebo jej využívá v hrubém rozporu s vydaným povolením. Výše uvedené se týká návrhů změn lázeňského zákona, které by sice dle mého názoru bylo vhodné přijmout, avšak neřeší hlavní problém úpravy lázeňství. Ten totiž spatřuji v neaktuálnosti, až zastaralosti statutů lázeňských míst. Jako prioritní se mi proto jeví přijetí moderních statutů lázeňských míst, v souvislosti s touto prací zejména statutu lázeňského místa Františkovy Lázně, který by byl v souladu se současnou právní úpravou a s požadavky doby.

61 Závěr 61 Závěr Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu právní úpravy vybrané problematiky z oblasti lázeňství v České republice, se zaměřením na právní statut přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a taktéž na ochranu přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Mým úkolem tedy bylo analyzovat vybraná ustanovení lázeňského zákona a s ním souvisejících podzákonných právních předpisů. Vytyčený cíl práce jsem dle mého názoru splnila, a to zejména v kapitolách zabývajících se vymezením základních pojmů a institutů a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. Kromě analýzy obecné úpravy obsažené v lázeňském zákoně jsem se na několika místech zaměřila rovněž na konkrétní úpravu platnou pro lázeňské místo Františkovy Lázně. Františkovy Lázně jsem si vybrala z osobních důvodů, neboť z tohoto města pocházím a mám tak k němu velmi blízký vztah. Na konci této práce je proto přiloženo i několik mých fotografií z Františkových Lázní, které mají za cíl celou práci doplnit a poskytnout čtenáři alespoň malý pohled na aplikaci právních předpisů v praxi. Výše uvedené stěžejní kapitoly jsem v úvodu práce doplnila o historický vývoj právní úpravy lázeňství. Ačkoliv se historickým vývojem v práci zabývám, z důvodu omezeného rozsahu této práce, jen ve stručnosti, nepovažuji jej za nedůležitý. Jeho význam spatřuji zejména ve skutečnosti, že některé instituty platné v současné právní úpravě pocházejí již ze začátku minulého století. Na základě provedené analýzy právní úpravy jsem v průběhu práce upozorňovala také na různé nedostatky této úpravy. Výsledkem pak je poslední kapitola této práce, ve které navrhuji řešení těchto nedostatků formou úvah de lege ferenda. Po celou dobu psaní své diplomové práce jsem se zejména potýkala s problémem nedostatku odborné literatury, přičemž se mými hlavními zdroji staly Komentář k lázeňskému zákonu od Jaroslava Staňka a rigorózní práce Mgr. Lucie Křesťanové. I z tohoto důvodu považuji zpracování této diplomové práce za užitečné a věřím, že i přínosné a doufám, že má diplomová práce přispěje k rozšíření povědomí o právní úpravě lázeňství na našem území.

62

63 Použité zdroje 63 Použité zdroje Právní předpisy 1. Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 2. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 3. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 4. Všeobecný báňský zákon ze dne Český zemský zákon č. 38/1868 Sb., o lázních. 6. Slezský zemský zákon č. 30/1907 Sb. 7. Moravský zemský zákon č. 49/1914 Sb. 8. Zákon č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československo. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 9. Zákon č.125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR 10. Zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 11. Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. In: AS- PI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 12. Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 13. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.

64 64 Použité zdroje 14. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 15. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 16. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 17. Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 18. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 19. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 20. Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práv k pozemku nebo ke stavbě, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 21. Výnos Českého zemského gubernia ze dne Nařízení Českého zemského gubernia č z Nařízení vlády č. 223/1939 Sb., o ochraně přírodních léčivých zdrojů. In: ASPI [právní informační systém]. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 24. Usnesení vlády ze dne o schválení statutu lázeňského místa Františkových Lázní. [online]. In: Ministerstvo zdravotnictví. Dostupné z: [cit ]. 25. Vyhláška č. 26/1972 Sb., o ochraně a rozvoji přírodních léčebných lázní a přírodních léčivých zdrojů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.

65 Použité zdroje Nařízení vlády č. 152/1992 Sb., o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 27. Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebních lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodní léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 28. Vyhláška č. 74/2004 Sb., o zrušení přírodních léčebných lázní na území obce Železnice. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 29. Vyhláška č. 145/2009 Sb., o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v katastrálním území Lednice na Moravě. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 30. Nařízení vlády č. 150/2015 Sb., o stanovení jednotkové výše poplatku za přírodní minerální vodu odebíranou ze zdroje přírodní minerální vody. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. 31. Nařízení vlády č. 137/2017 Sb., o stanovení lázeňského místa Lednice a statutu lázeňského místa Lednice. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR. Právní předpisy EU 32. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/54/ES ze dne 18. června 2009, o využívání přírodních minerálních vod. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.

66 66 Použité zdroje Monografie 33. BUDINSKÁ, Jitka, ZERJATKE, Petra. Kapitoly z dějin lázeňství. Teplice: Regionální muzeum v Teplicích, 2006, s ISBN GADASOVÁ, Dalimila. Veřejná správa: vody a jejich právní ochrana. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1997, s ISBN HEYDRYCH, D. a kol. Právnický slovník. 3. podst. roršíř. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s ISBN CHOVANEC, Josef. Československé přírodní léčebné lázně a přírodní léčivé zdroje. Praha: Vydavatelství obchodu, 1966, s KŘÍŽEK, Vladimír. Obrazy z dějin lázeňství. 1. vyd. Praha: AVICENUM, zdravotnické nakladatelství, n. p., 1987, s ISBN STANĚK, Jaroslav. Lázeňský zákon. Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s ISBN Články 39. JANDOVÁ, Dobroslava. Přírodní léčivé zdroje v ČR. Rehabilitační a fyzikální lékařství. 2008, roč. 15, č. 2, s ISSN Judikatura 40. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 30. července 2009, sp. zn. 7 As 32/2009. Nejvyšší správní soud [online]. Nejvyšší soud, Dostupné z: A_pre vedeno.pdf Internetové zdroje 41. KŘESŤANOVÁ, Lucie. Přírodní léčivé zdroje a zdroje přírodních minerálních vod v právní úpravě České republiky [online]. Praha, Rigorózní práce.

67 Použité zdroje 67 Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta. Dostupné z: Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL) [online]. Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Dostupné z: _1753_3.html 43. Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Dokumenty ochranná pásma a lázeňská místa podle lokalit [online]. Ministerstvo zdravotnictví. Dostupné z: Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Dokumenty ochranná pásma a lázeňská místa podle lokalit [online]. Ministerstvo zdravotnictví. Dostupné z: Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Dokumenty ochranná pásma a lázeňská místa podle lokalit [online]. Ministerstvo zdravotnictví. Dostupné z: Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Dokumenty ochranná pásma a lázeňská místa podle lokalit [online]. Ministerstvo zdravotnictví. Dostupné z: %20a%20ZPMV%20v%20důsledku%20zákona%20164_2001%20Sb_.pdf 47. Peloidy. Wikiskripta [online]. Naposledy změněno Dostupné z: Svaz léčebných lázní České republiky: Přírodní léčivé zdroje [online]. Svaz léčebných lázní České republiky. Dostupné z: Ostatní 49. Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 97/2012 Sb., o vydání osvědčení o přírodních léčivých zdrojích a zdrojích přírodních minerálních vod a o zrušení osvědčení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.

68 68 Použité zdroje 50. Sněmovní tisk č. 700, vládní návrh zákona o přírodních léčivých zdrojích EU. In: Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna [online]. Poslanecká sněmovna, 3. volební období, Dostupné z:

69 Použité zdroje 69 Příloha A VYHLÁŠKA ze dne 15. května 2009 o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v katastrálním území Lednice na Moravě 149 Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 46 odst. 3 písm. a) k provedení 25 odst. 3 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon): 1 Za přírodní léčebné lázně Lednice se stanovuje soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče v katastrálním území Lednice na Moravě. 2 Soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče je uveden v příloze k této vyhlášce. 3 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. Ministryně: Mgr. Jurásková, Ph.D., MBA v. r. Příloha k vyhlášce č. 145/2009 Sb Soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužící k poskytování lázeňské péče v přírodních léčebných lázních Lednice v k. ú. Lednice na Moravě Druh zařízení Č.p. Na parcele Pozn. Ubytovací a provozní budova s balneoprovozem /3 zastavěná plocha a nádvoří bez č. p. Jímací objekt SO 03 Akumulace s čerpací stanicí 1791/6 zastavěná plocha a nádvoří bez č. p. 149 Vyhláška č. 145/2009 Sb., o stanovení přírodních léčebných lázní Lednice v k.ú. Lednice. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ].

70 70 Použité zdroje Příloha B Obr. 1: Grafické znázornění vnitřního území Františkových Lázní Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Dokumenty ochranná pásma a lázeňská místa podle lokalit [online]. Ministerstvo zdravotnictví. [cit ]. Dostupné z:

71 Použité zdroje 71 Příloha C Obr. 2: Informační tabulka o ochranném pásmu 1. stupně ve Františkových Lázních Zdroj: Archiv autora

72 72 Použité zdroje Příloha D Obr. 3: Grafické znázornění ochranných pásem ve Františkových Lázních Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Dokumenty ochranná pásma a lázeňská místa podle lokalit [online]. Ministerstvo zdravotnictví [cit ]. Dostupné z:

73 Použité zdroje 73 Příloha E Tabulka znázorňující změnu značení ochranných pásem v důsledku vydání lázeňského zákona: 153 Název pásma Františkovy Lázně Původní označení dle zák. č. 20/1966 Sb. Ochranné pásmo 3. stupně Ochranné pásmo 2. stupně Ochranné pásmo 1. stupně Zóna nejvyšší ochrany proti ropě a ropným produktům v ochranném pásmu 1. stupně zvláštní ochranné pásmo Nové označení dle zák. č. 164/2001 Sb. Ochranné pásmo stupně II B Ochranné pásmo stupně II A Ochranné pásmo stupně I B Ochranné pásmo I A 153 Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Dokumenty ochranná pásma a lázeňská místa podle lokalit [online]. Ministerstvo zdravotnictví [cit ]. Dostupné z: 20důsledku%20zákona%20164_2001%20Sb_.pdf

74 74 Použité zdroje Příloha F Obr. 4: Fotografie ochranného pásma přírodního léčivého zdroje vody Cartellieri ve Františkových Lázních Zdroj: Archiv autora

75 Použité zdroje 75 Příloha G Obr. 5: Fotografie ochranného pásma přírodního léčivého zdroje vody Natálie ve Františkových Lázních Zdroj: Archiv autora

76 76 Použité zdroje Příloha H Obr. 6: Fotografie přírodního léčivého zdroje peloidu ve Františkových Lázních Zdroj: Archiv autora